číslo jednací: 16267/2021/161/ZSř
spisová značka: R0062/2021/VZ

Instance II.
Věc Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje (opakovaná)
Účastníci
  1. Pardubický kraj
  2. ČSAD Slaný s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 21. 5. 2021
Související rozhodnutí 08233/2021/510/MKo
16267/2021/161/ZSř
Dokumenty file icon 2021_R0062.pdf 387 KB

Spisová značka:  ÚOHS-R0062/2021/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-16267/2021/161/ZSř                                                                                     

 

 

 

 

Brno 21.05.2021

 

                               

 

V řízení o rozkladu ze dne 23. 3. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném navrhovatelem -

  • ČSAD Slaný s.r.o., IČO 60193425, se sídlem Lacinova 1366/10, 274 01 Slaný,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0534/2020/VZ, č. j. ÚOHS-08233/2021/510/MKo ze dne 5. 3. 2021, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 30. 12. 2020 na návrh výše označeného navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele -

  • Pardubický kraj, IČO 70892822, se sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice,          ve správním řízení zastoupeného obchodní společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář,   IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje (opakovaná)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 9. 2020 a uveřejněno dne 14. 9. 2020 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2020-031773, ve znění oprav ze dne 12. 10. 2020, 19. 10. 2020 a 19. 11. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 2020/S 178-430208,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0534/2020/VZ, č. j. ÚOHS-08233/2021/510/MKo ze dne 5. 3. 2021

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel - Pardubický kraj, IČO 70892822, se sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, ve správním řízení zastoupen obchodní společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) - zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], otevřené řízení na veřejnou zakázku s názvem „Zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje (opakovaná)“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 9. 2020 a uveřejněno dne 14. 9. 2020 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2020-031773, ve znění oprav ze dne 12. 10. 2020, 19. 10. 2020 a 19. 11. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 2020/S 178-430208 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dle zadávací dokumentace na veřejnou zakázku (dále jen „ZD“) mělo být předmětem veřejné zakázky v celkové předpokládané hodnotě 6 957 650 520 Kč bez DPH (bod 2.5 ZD) poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou osobní dopravou za účelem zajištění dopravní obslužnosti Pardubického kraje po dobu deseti dopravních let, v souladu s dalšími zadávacími podmínkami (bod 2.3 ZD). Veřejná zakázka byla dále rozdělena na 8 částí, a to na oblast Jevíčsko (část 1), oblast Litomyšlsko (část 2), oblast Lanškrounsko (část 3), oblast Ústeckoorlicko (část 4), oblast Poličsko (část 5), oblast Chrudimsko (část 6), oblast Holicko (část 7) a oblast Přeloučsko (část 8).

3.             Proti zadávacím podmínkám na veřejnou zakázku podal stěžovatel - ČSAD Slaný s.r.o., IČO 60193425, se sídlem Lacinova 1366/10, 274 01 Slaný (dále jen „navrhovatel“) dne 7. 12. 2020 námitky ve smyslu § 241 odst. 1 zákona (dále jen „námitky“), které zadavatel rozhodnutím ze dne 21. 12. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

4.             Dne 30. 12. 2020 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami, návrh navrhovatele ve smyslu § 250 odst. 1 zákona ze dne 29. 12. 2020 na přezkoumání úkonů zadavatele, směřující proti zadávacím podmínkám (dále jen „návrh“). Dnem doručení návrhu Úřadu došlo k zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             Napadené rozhodnutí

5.             Dne 5. 3. 2021 vydal Úřad na základě posouzení obsahu návrhu, vyjádření zadavatele a vlastních zjištění rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0534/2020/VZ, č. j. ÚOHS-08233/2021/510/MKo (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž rozhodl o tom, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

6.             Úřad se v napadeném rozhodnutí vypořádal s včasností námitek a s existencí újmy hrozící navrhovateli, jakož i s tvrzenými důvody nezákonného postupu zadavatele, načež žádný z nich neshledal důvodným.

7.             K námitkám týkajícím se tvrzených diskriminačních požadavků na technickou kvalifikaci Úřad (v bodech 102 - 112 odůvodnění napadeného rozhodnutí) uvedl, že zadavatel je oprávněn stanovit takové požadavky, které zajistí, že se o veřejnou zakázku budou ucházet pouze způsobilí dodavatelé. Ve skutečnosti, že zadavatel umožnil prokázat seznam významných služeb v rozsahu 50 % prostřednictvím náhradní autobusové dopravy nebo zvláštní linkové dopravy, Úřad porušení zákona neshledal, neboť se na jedné straně jednalo o související služby a na straně druhé o služby dostatečně odlišné, aby bylo i omezení legitimní.

8.             K námitkám směřujícím k tvrzenému nezákonnému zvýhodňování dodavatelů s poskytnutou dotací Úřad (v bodech 113 - 120 odůvodnění napadeného rozhodnutí) konstatoval, že se ztotožňuje s vyjádřením zadavatele, že předmětem veřejné zakázky jsou služby obecného hospodářského zájmu a že zadávací podmínky stanovil s ohledem na to, aby nedocházelo k tzv. překompenzaci, tj. k nepřípustnému navyšování případného zisku dopravce o získanou dotaci, načež postup zadavatele neshledal nezákonným.

9.             K námitkám týkajícím se tvrzeného nepřiměřeného mechanismu pro kompenzaci vlivu legislativních změn na plnění smlouvy Úřad (v bodech 121 - 130 odůvodnění napadeného rozhodnutí) poukázal, že přezkum smluvních podmínek je ze strany Úřadu omezen na zjevný exces, o který se v daném případě nejedná, neboť u dlouhodobých kontraktů nelze s jistotou předvídat a ve smlouvě popsat všechny situace, které mohou nastat. K námitkám směřujícím proti údajným diskriminačním podmínkám pro použití majetku pořízeného z dotace Úřad (v bodech 131 - 137 odůvodnění napadeného rozhodnutí) uvedl, že se rovněž jedná o smluvní podmínku, u které je přezkum ze strany Úřadu omezený, a že se jedná o objektivní dopad dotačních programů do procesu plnění předmětu veřejné zakázky, respektive stanovení výše kompenzace.

10.         K námitkám týkajícím se tvrzeného nezákonného stanovení doby pro přípravu plnění veřejné zakázky Úřad (v bodech 138 - 143 odůvodnění napadeného rozhodnutí) poukázal, že všichni účastníci měli stejné podmínky a možnost posunutí zahájení termínu plnění jim byla v ZD předem deklarována. K námitkám směřujícím proti tvrzenému nezákonnému stanovení mechanismu pro uzavírání smluv na plnění více částí veřejné zakázky Úřad (v bodech 144 -150 odůvodnění napadeného rozhodnutí) uvedl, že se jedná o podmínku, která působí vůči všem dodavatelům stejně, je srozumitelná a je v ní jednoznačně stanoveno, za jakých okolností bude toto hledisko aplikováno, načež neshledal její nezákonnost.

11.         Úřad se neztotožnil ani s ostatními námitkami navrhovatele, a proto návrh jako nedůvodný zamítl.

III.           Námitky rozkladu

12.         Dne 23. 3. 2021 podal navrhovatel proti napadenému rozhodnutí rozklad z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 8. 3. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

13.         V rozkladu navrhovatel namítá nesprávné právní posouzení věci a opětovně vznáší námitky uplatněné již v návrhu.

14.         K diskriminačním podmínkám technické kvalifikace navrhovatel namítá, že zadavatel umožnil prokázání kvalifikace i službami (provozováním náhradní autobusové dopravy či zvláštní linkové dopravy), které zjevně nejsou způsobilé odbornou způsobilost dodavatele osvědčit, neboť předmětem veřejné zakázky je provozování veřejné linkové osobní dopravy. Navrhovatel k tomu doplňuje, že pokud by prokázání kvalifikace prostřednictvím služeb náhradní autobusové dopravy či zvláštní linkové dopravy mělo být přípustné, nebylo by naopak možné stanovovat pro tyto služby limit.

15.         K nezákonnému zvýhodňování dodavatelů s poskytnutou dotací navrhovatel uvádí, že není zřejmé, jakým způsobem bude zadavatel ověřovat plnění dotačních podmínek ze strany dodavatele, přičemž k zásadní deformaci hospodářské soutěže dochází již v zadávacím řízení. Navrhovatel vysvětluje, že dodavatel s dotací je zásadně zvýhodněn, neboť bude moci o výši poskytnuté dotace snížit nabídkovou cenu. K tomu navrhovatel doplňuje, že zadavatel mohl zvolit i jinou koncepci, a to takovou, aby se poskytnutá dotace nemohla promítnout do nabídkové ceny, nýbrž aby se odečítala až v průběhu plnění veřejné zakázky. Navrhovatel doplňuje, že dochází i ke zvýhodnění stávajících dopravců, kteří mají dotovaná vozidla, neboť pořízení vozidel z dotace je vázáno například též na uzavřenou smlouvu o závazku veřejné služby na území daného kraje.

16.         K nezákonnosti mechanismu pro kompenzaci vlivu legislativních změn na plnění smlouvy navrhovatel namítá, že smluvní podmínky byly nastaveny nestandardně a v neprospěch dodavatelů, neboť mohou vyústit v nemožnost plnění předmětu veřejné zakázky, potažmo bankrot dodavatele, protože není zaručena kompenzace zvýšených nákladů na plnění veřejné zakázky v případě změny právních předpisů, například v případě změny zaručené mzdy řidičů, vymezení dopravního výkonu nebo přestávek. Navrhovatel v tom - zejména v případě změny minimální zaručené mzdy - spatřuje nepřiměřený přenos rizika na dodavatele.

17.         K diskriminačnímu nastavení podmínek pro použití majetku z dotace navrhovatel namítá, že skutečnost, že si dodavatel pronajme nebo zakoupí vozidlo pořízené s využitím dotace, nemůže automaticky znamenat snížení kompenzace vyplácené zadavatelem, neboť zadavatel nemůže posuzovat, za jakých podmínek dodavatel příslušný kontrakt uzavřel.

18.         K nezákonnému stanovení doby pro přípravu plnění veřejné zakázky zakládající porušení zásady rovného zacházení navrhovatel uvádí, že lze na jeho základě stanovit rozdílné délky doby pro přípravu plnění veřejné zakázky pro různé dodavatele. Vypořádání své námitky ze strany Úřadu má za irelevantní.

19.         K nezákonnému nastavení mechanismu pro uzavírání smluv ve více částech veřejné zakázky navrhovatel uvádí, že skutečnost, že je tento mechanismus popsán transparentně neznamená, že neodporuje zásadě přiměřenosti a zákazu diskriminace, případně dalším ustanovením zákona. Navrhovatel má též zčásti za nevypořádanou svou argumentaci v návrhu.

20.         K nezákonnému nastavení podmínky pro uzavření smlouvy podle § 104 písm. a) zákona navrhovatel namítá, že skutečnost, že zadavatel neumožnil dodavatelům prokazovat zvýšený objem kilometrů v období až do předložení těchto údajů před uzavřením smlouvy, je nepřiměřená a diskriminační.

21.         K nepřiměřenému nastavení maximálních nabídkových cen navrhovatel namítá, že zadavatel tímto postupem přenáší na dodavatele nepřiměřená rizika legislativních změn. Tuto skutečnost pak dle názoru navrhovatele nevyvrací ani relativně vysoký počet nabídek v zadávacím řízení.

Závěr rozkladu

22.         Navrhovatel závěrem rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

23.         Zadavatel se k podanému rozkladu navrhovatele vyjádřil přípisem ze dne 29. 3. 2021, v němž se vyjádřil k nedůvodnosti uplatněných rozkladových námitek a sdělil své přesvědčení, že zadávací podmínky byly stanoveny plně v souladu se zákonem, pročež je návrh nedůvodný.

IV.          Řízení o rozkladu

24.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

25.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu uplatněných rozkladových námitek a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

26.         Úřad tím, že návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu navrhovatele a k potvrzení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

27.         Navrhovatel v rozkladu nejprve akcentuje význam zásad zadávacího řízení, které jsou dle jeho názoru neprolomitelné, a opětovně uplatňuje návrhové námitky, k nimž namítá nesprávné právní posouzení ze strany Úřadu.

28.         K významu zásad v zadávacím řízení konstatuji, že zadavatel je povinen volit každý postup v zadávacím řízení s ohledem na dodržení zásad dle § 6 zákona. Ne každý postup zadavatele má však při zohlednění všech relevantních okolností dané věci za následek jejich porušení. Zadavatel je dle § 36 odst. 1 a 3 zákona povinen stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení a nesmí vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Současně však nelze očekávat, že budou mít stanovené zadávací podmínky na všechny dodavatele stejné dopady, neboť je zadavatel stanoví za účelem selekce jak způsobilých dodavatelů, tak konkrétního předmětu plnění. Klíčové hledisko v uvedeném kontextu představuje důvodnost a přiměřenost stanovených podmínek.

29.         Dále poukazuji, že uplatněné námitky jsou z velké části jen opakováním argumentů již vypořádaných v napadeném rozhodnutí, přičemž s odůvodněním napadeného rozhodnutí se zcela ztotožňuji.  V této souvislosti připomínám, že dle ustálené judikatury správní řízení v prvním a druhém stupni tvoří jeden celek, kdy některé nedostatky prvostupňového rozhodnutí je možno odstranit v řízení odvolacím a naopak vypořádání v řízení odvolacím může být doplněno argumenty již vyjádřenými v rozhodnutí prvního stupně (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 112/2013 - 198 ze dne 16. 9. 2016 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 161/2013 - 25 ze dne 21. 10. 2014). Tomu odpovídá i vypořádání rozkladu v tomto rozhodnutí. K uplatněným rozkladovým námitkám se dále pro přehlednost vyjádřím postupně.

K diskriminačnímu nastavení podmínek technické kvalifikace

30.         K diskriminačním podmínkám technické kvalifikace navrhovatel namítá, že zadavatel umožnil prokázání kvalifikace i službami (provozováním náhradní autobusové dopravy či zvláštní linkové dopravy), které zjevně nejsou způsobilé odbornou způsobilost dodavatele osvědčit, neboť předmětem veřejné zakázky je provozování veřejné linkové osobní dopravy.

31.         K uvedené námitce poukazuji, že podle § 73 odst. 3 písm. b) zákona zadavatel v nadlimitním režimu může požadovat prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona. 

32.         Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem k rozsahu a složitosti veřejné zakázky stanovit, která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a minimální úroveň pro jejich splnění.

33.         Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Zadavatel může stanovit, že budou zohledněny i doklady za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

34.         Zadavatel v bodě 5.3 ZD požadoval, aby dodavatelé předložili seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, jímž prokáží, že provozovali veřejnou linkovou osobní dopravu ve smyslu § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silniční dopravě“) v minimálním celkovém rozsahu v souhrnu za stanovené období, který je uvedený pro každou část veřejné zakázky samostatně v příloze č. 1 ZD „Specifikace jednotlivých částí veřejné zakázky“ (dále jen „příloha č. 1“). Zadavatel dále uvedl, že uzná rovněž významné služby provedené mezi datem zahájení zadávacího řízení a koncem lhůty pro podání nabídek.

35.         Zadavatel v bodě 5.3 ZD rovněž doplnil, že dopravce je oprávněn prokázat technickou kvalifikaci v částečném rozsahu prostřednictvím významných služeb spočívajících v provozování zvláštní linkové dopravy dle § 2 odst. 7 písm. b) zákona o silniční dopravě nebo spočívajících v provozování náhradní autobusové dopravy dle § 2 odst. 13 zákona o silniční dopravě za předpokladu, že tyto služby (oba případy v součtu) nepřesáhnou 50 % minimálního celkového rozsahu v souhrnu za 3 roky plnění, který je uvedený pro každou část veřejné zakázky samostatně v příloze č. 1.

36.         Navrhovatel v rozkladu namítá diskriminační charakter označené podmínky seznamu významných služeb spočívající v tom, že bylo připuštěno částečné prokázání technické kvalifikace prostřednictvím služeb náhradní autobusové dopravy a zvláštní linkové dopravy, ačkoliv tyto referenční služby již nejsou způsobilé dostatečně osvědčit kvalifikaci dodavatele. Z argumentace navrhovatele však nevyplývá, jací dodavatelé by měli být touto podmínkou diskriminováni.

37.         Z citované právní úpravy naopak vyplývá, že stanovení podmínky seznamu významných služeb představuje oprávnění, nikoliv povinnost zadavatele. Zadavatel tedy nemusel podmínku seznamu významných služeb vůbec stanovit a tento jeho postup by byl plně v souladu se zákonem. Pokud pak zadavatel připustil částečné splnění seznamu významných služeb prostřednictvím služeb (náhradní autobusová doprava a zvláštní linková doprava), které sice souvisí s předmětem veřejné zakázky, avšak méně bezprostředně, neboť předmětem veřejné zakázky je veřejná linková osobní doprava, jedná se o opatření učiněné ve prospěch hospodářské soutěže s pozitivním vlivem na okruh možných dodavatelů. Mírnější nastavení jinak přípustné podmínky technické kvalifikace, která je ze zákona fakultativní, tedy nelze v žádném ohledu označit jako nezákonné. Námitku mám proto za nedůvodnou.

38.         Navrhovatel dále namítá, že pokud by prokázání kvalifikace prostřednictvím služeb náhradní autobusové dopravy či zvláštní linkové dopravy mělo být přípustné, nebylo by naopak možné stanovovat pro tyto služby limit.

39.         Uvedenou námitku mám rovněž za nedůvodnou. Jak již bylo uvedeno, předmětem veřejné zakázky bylo provozování veřejné linkové osobní dopravy. Zadavatel byl povinen v souladu s § 73 odst. 6 zákona stanovit podmínku kvalifikace přiměřeně rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. V tomto smyslu podmínku seznamu významných služeb též stanovil, když požadoval její prokázání v rozsahu alespoň 50 % prostřednictvím referenčních služeb v oblasti veřejné linkové osobní dopravy.

40.         Služby náhradní autobusové dopravy či zvláštní linkové dopravy, jakožto služby referenční, pak zjevně souvisí s předmětem veřejné zakázky méně bezprostředně, neboť jde o služby spíše nahodilé a poskytované za specifických podmínek, načež se jedná o služby méně vypovídající o způsobilosti dodavatele plnit konkrétní předmět veřejné zakázky. Současně se však stále jedná o služby související, spočívající obecněji v provozování autobusové dopravy. V tomto smyslu je proto legitimní jak připuštění referenčních služeb spočívajících v provozu náhradní autobusové dopravy či zvláštní linkové dopravy, tak zadavatelem stanovené omezení v rozsahu 50 % minimálního celkového rozsahu referenčního plnění.

41.         Plně se tak ztotožňuji s posouzením věci v bodech 102 - 112 odůvodnění napadeného rozhodnutí a námitky mám za nedůvodné.

K nezákonnosti zvýhodňování dodavatelů s poskytnutou dotací

42.         K nezákonnému zvýhodňování dodavatelů s poskytnutou dotací navrhovatel uvádí, že není zřejmé, jakým způsobem bude zadavatel ověřovat plnění dotačních podmínek ze strany dodavatele, přičemž k zásadní deformaci hospodářské soutěže dochází již v zadávacím řízení.

43.         Navrhovatel vysvětluje, že dodavatel s dotací je zásadně zvýhodněn, neboť bude moci o výši poskytnuté dotace snížit nabídkovou cenu. K tomu navrhovatel uvádí, že zadavatel mohl zvolit i jinou koncepci, a to takovou, aby se poskytnutá dotace nemohla promítnout do nabídkové ceny, nýbrž aby se odečítala až v průběhu plnění veřejné zakázky. Navrhovatel doplňuje, že dochází i ke zvýhodnění stávajících dopravců, kteří mají dotovaná vozidla, neboť pořízení vozidel z dotace je vázáno například též na uzavřenou smlouvu o závazku veřejné služby na území daného kraje.

44.         Předmětnou spornou zadávací podmínku zadavatel uvedl v bodě 8.1 ZD: „Zadavatel upozorňuje dodavatele, že v případě, že pro plnění veřejné zakázky použije majetek, který byl pořízen s využitím investiční dotace, musí být jeho použití v souladu s pravidly a podmínkami poskytnuté dotace. V případě, že majetek bude pořízen s využitím dotace v průběhu plnění Smlouvy, bude výše dotace odečtena od Kompenzace postupem stanoveným ve Výpočtu kompenzace, který je Přílohou č. 12 zadávací dokumentace. U majetku již pořízeného s využitím dotace, s nímž účastník zadávacího řízení počítá v rámci své nabídky, je účastník oprávněn při zpracování podrobné kalkulace nabídkové ceny uplatnit náklady (odpisy, leasing apod.) ve skutečné výši, tj. náklady snížené o obdrženou dotaci.

45.         K námitce navrhovatele, že není zřejmý postup, jakým bude zadavatel plnění podmínek dotace kontrolovat, sděluji, že plnění podmínek dotačního programu je především odpovědností dodavatele tak, aby dotaci skutečně obdržel a mohl o její výši snížit skutečné náklady na plnění veřejné zakázky. Snížené náklady plnění veřejné zakázky byl dodavatel současně oprávněn promítnout do nabídkové ceny, načež nabídkovou cenou je i nadále při plnění veřejné zakázky vázán. Dodržení podmínek dotačního programu tak patří k předpokladům splnění závazků založených při uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Současně je třeba podotknout, že z bodu 8.1 ZD vyplývá, že dodavatel byl oprávněn ve své nabídce uplatnit náklady ve skutečné výši, a tedy nabídkovou cenu sníženou o obdrženou dotaci. Oprávněnost dotace (a skutečnost, že ji zadavatel skutečně obdržel či obdrží) má tedy význam též pro případné posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 zákona, s potenciálním dopadem na výsledek zadávacího řízení. V uvedených souvislostech není rozhodné, zda a případně jakým způsobem bude zadavatel plnění podmínek dotačního programu kontrolovat.

46.         K námitce, že dodavatelé, kteří mohou snížit své náklady o obdrženou dotaci, budou oproti ostatním zvýhodněni, neboť budou moci nabídnout výhodnější nabídkovou cenu, sděluji, že zohlednění dotace v rámci nabídkové ceny zákon obecně připouští, neboť vyžaduje toliko, aby se ve smyslu § 113 odst. 6 zákona nejednalo o veřejnou podporu neoprávněnou. Snížení nabídkové ceny o poskytnutou dotaci je proto legitimní. Lze tak souhlasit s Úřadem, který v  bodě 118 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že koncepce, kterou zadavatel zvolil, je odrazem objektivního dopadu dotačních programů do procesu zadávání veřejné zakázky (zpracování nabídkové ceny) a plnění předmětu veřejné zakázky (snížení kompenzace).  Postup, jaký zadavatel zvolil, tak není v rozporu se zákonem.

47.         Plně se proto ztotožňuji s posouzením věci v bodech 113 - 120 odůvodnění napadeného rozhodnutí a námitky odmítám jako nedůvodné.

K nezákonnosti mechanismu pro kompenzaci vlivu legislativních změn

48.         K nezákonnosti mechanismu pro kompenzaci vlivu legislativních změn na plnění smlouvy navrhovatel v čl. V. rozkladu namítá, že smluvní podmínky byly nastaveny nestandardně a v neprospěch dodavatelů, neboť mohou vyústit v nemožnost plnění předmětu veřejné zakázky, potažmo bankrot dodavatele, neboť není zaručena kompenzace zvýšených nákladů na plnění veřejné zakázky v případě změny právních předpisů, například v případě změny zaručené mzdy řidičů, vymezení dopravního výkonu nebo přestávek. Navrhovatel v tom - zejména v případě změny minimální nebo zaručené mzdy - spatřuje nepřiměřený přenos rizika na dodavatele.

49.         K uvedené námitce sděluji, že zákon nepředepisuje, jaké smluvní podmínky musí návrh smlouvy na veřejnou zakázku, učiněný součástí ZD, obsahovat. Současně je třeba konstatovat, že nelze požadovat, aby smlouva na veřejnou zakázku obsahovala výslovná smluvní ujednání pro všechny v úvahu přicházející situace. Skutečnost, že zadavatel nezakotvil v návrhu smlouvy na veřejnou zakázku postup pro případ navýšení zaručené mzdy, tak obecně nelze hodnotit jako nezákonný.

50.         Stejně tak je třeba akcentovat, že jakkoliv legislativní změny nelze s jistotou předvídat, lze je do značné míry odhadovat, neboť se jedná o přirozený průvodní jev společenského vývoje. Je tak na každém z dodavatelů, aby si případné navýšení cen, včetně navýšení zaručené mzdy, promítl do své nabídkové ceny. Skutečnost, že změny právních předpisů lze do určité míry předvídat, ostatně připouští i sám navrhovatel v rozkladu. Smluvní podmínky byly rovněž stanoveny vůči všem dodavatelům stejně, načež měli v tomto smyslu všichni dodavatelé rovné podmínky.

51.         Zcela se proto ztotožňuji s posouzením věci Úřadem v bodech 121 - 130 odůvodnění napadeného rozhodnutí, na které tímto odkazuji, a související námitky navrhovatele mám za nedůvodné.

K diskriminačnímu nastavení podmínek pro použití majetku z dotace

52.         K diskriminačnímu nastavení podmínek pro použití majetku z dotace navrhovatel namítá, že skutečnost, že si dodavatel pronajme nebo zakoupí vozidlo pořízené s využitím dotace, nemůže automaticky znamenat snížení kompenzace vyplácené zadavatelem, neboť zadavatel nemůže posuzovat, za jakých podmínek dodavatel příslušný kontrakt uzavřel.

53.         Předmětnou zadávací podmínku stanovil zadavatel v bodě 6.11 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku následovně: „Pokud Dopravce v době trvání této Smlouvy obdrží investiční dotaci ve vztahu k jakýmkoliv Používaným vozidlům nebo jinému majetku, který má vliv na výpočet Kompenzace dle Výpočtu kompenzace, bude Kompenzace způsobem stanoveným v odst. 1.1 Výpočtu kompenzace snížena o tuto poskytnutou dotaci. Obdobný postup platí i pro majetek: (a) pořízený s pomocí dotace, který ale není v majetku Dopravce (např. je pronajatý od jiného subjektu, případně plnění smlouvy vykonává jiný dopravce formou subdodávky); (b) nabytý Dopravcem od předchozího vlastníka, který na pořízení takového majetku obdržel dotaci, a to pokud nebyl takový majetek úplně účetně odepsán předchozím vlastníkem. Pokud je majetek pořízen s dotací a je používán pro plnění více smluv o zajišťování dopravní obslužnosti dle Zákona o veřejných službách v přepravě cestujících, Dopravce musí provést odečet v plné výši buď u jedné smlouvy, nebo u více smluv tak, aby součet představoval celý vliv dotace.

54.         K uvedené námitce předesílám, že se jedná opětovně o smluvní podmínku, pro kterou zákon nestanoví konkrétní pravidla. Smluvní podmínky Úřad přezkoumává jen v omezeném rozsahu, a to zejména v tom smyslu, zda nepředstavují zjevný exces a zda neporušují zásady přiměřenosti, transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení dle § 6 zákona.

55.         Navrhovatel tvrdí, že porušení zásady zákazu diskriminace spočívá ve znevýhodnění dodavatelů, kteří si pořídili vozidlo za cenu, do které se dotace nepromítla. V uvedeném kontextu je však třeba vzít v úvahu, že dodavatelé si kupují či pronajímají vozidla na volném trhu, přičemž se mohou svobodně rozhodnout, zda a za jakých podmínek budou vozidlo kontrahovat. Předmětnou smluvní podmínku v bodě 6.11 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku je třeba vnímat naopak jako vhodný nástroj pro to, aby nedocházelo k využívání prostředníků pro pořízení dotovaných vozidel bez snížení ceny o poskytnutou dotaci. Zadavatel současně stanovil podmínky, za jakých se bude dotace odečítat. Námitku mám proto za zcela nedůvodnou.

56.         K vypořádání dané námitky dále odkazuji na body 131 - 137 odůvodnění napadeného rozhodnutí, s nimiž se plně ztotožňuji.

K nezákonnému stanovení doby pro přípravu plnění veřejné zakázky

57.         K nezákonnému stanovení doby pro přípravu plnění veřejné zakázky zakládající porušení zásady rovného zacházení navrhovatel uvádí, že lze na jeho základě stanovit rozdílné délky doby pro přípravu plnění veřejné zakázky, čímž může zadavatel některé dodavatele zvýhodňovat. Vypořádání své námitky ze strany Úřadu má navrhovatel za irelevantní.

58.         Spornou zadávací podmínku představuje bod 3 ZD, v němž zadavatel stanovil mechanismus zahájení termínu realizace plnění a mimo jiné uvedl, že předpokládá termín uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nejpozději do 30. 4. 2021, se zahájením realizace dne 12. 12. 2021, k čemuž doplnil, že v případě, že dojde v průběhu zadávacího řízení ke zdržení, bude termín zahájení realizace plnění smlouvy na veřejnou zakázku automaticky posunut o 6 kalendářních měsíců.

59.         K uvedené námitce sděluji, že zadavatel stanovil v bodu 3 ZD zcela transparentní pravidla pro stanovení termínu zahájení plnění veřejné zakázky, neboť nemohl s jistotou určit, zda v zadávacím řízení nedojde k průtahům a k jakému přesnému okamžiku dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Tímto je tedy dodavatelům podle průběhu zadávacího řízení předem jasně deklarováno, za jakých podmínek dojde k zahájení realizace plnění. V uvedené souvislosti je třeba přihlédnout též k charakteru plnění veřejné zakázky, kdy k zahájení provozu autobusové dopravy by mělo dojít v určitém harmonogramu, a dále ke skutečnosti, že rovněž příprava podpisu smlouvy na veřejnou zakázku si vyžádá nějaký čas, načež se dodavatelé mohou připravit na samotné zahájení plnění veřejné zakázky v určitém předstihu.

60.         Neztotožňuji se proto s argumentací navrhovatele, že zadavatel může stanovit termín zahájení realizace plnění veřejné zakázky zcela dle své libovůle, neboť předmětný termín byl v zadávacích podmínkách stanoven průhledným způsobem, a to na základě objektivních okolností. Ve skutečnosti, že popsaným způsobem může vzniknout vybranému dodavateli různě dlouhá doba pro zahájení realizace plnění veřejné zakázky, tak porušení zákona rovněž neshledávám. K tomu doplňuji, že jsem se obdobnou námitkou zabýval již v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0198/2019/VZ, č. j. ÚOHS-01251/2020/321/ZSř ze dne 13. 1. 2020, v němž jsem ji s ohledem na reálnou souslednost zadávacího řízení a navazujícího plnění veřejné zakázky, jakož i presumpci poctivosti subjektů soukromoprávních vztahů, rovněž shledal nedůvodnou (srov. body 88 - 92 odůvodnění označeného rozhodnutí předsedy Úřadu a body 276 - 285 odůvodnění prvostupňového rozhodnutí Úřadu v dané věci č. j. ÚOHS-S0088/2019/VZ-27685/2019/541/SKu ze dne 10. 10. 2019).

61.         Námitku mám proto za zcela nedůvodnou a k jejímu vypořádání dále odkazuji na body 138 -143 odůvodnění napadeného rozhodnutí, s nimiž se plně ztotožňuji.

K nezákonnému nastavení mechanismu pro uzavírání smluv

62.         K nezákonnému nastavení mechanismu pro uzavírání smluv ve více částech veřejné zakázky navrhovatel uvádí, že skutečnost, že je tento mechanismus popsán transparentně neznamená, že neodporuje zásadě přiměřenosti a zákazu diskriminace, případně dalším ustanovením zákona. Navrhovatel upřesňuje, že diskriminační charakter spočívá v tom, že dodavatelé mohou mít pro různé části veřejné zakázky různě výhodné podmínky, načež uspějí-li ve více částech, nebudou si moci zvolit, na jakou část veřejné zakázky uzavřou smlouvu. Navrhovatel má též zčásti za nevypořádanou svou argumentaci v návrhu.

63.         Spornou zadávací podmínku vyjádřil zadavatel v bodě 2.2 ZD následovně: „Jednomu účastníkovi zadávacího řízení lze zadat jednu nebo i více částí veřejné zakázky za splnění níže uvedených podmínek. Zadavatel v souladu s § 101 odst. 3 ZZVZ stanovuje následující pravidla omezující počet částí, které lze zadat jednomu účastníkovi zadávacího řízení. Jednomu účastníkovi zadávacího řízení lze zadat pouze tolik částí veřejné zakázky, ve vztahu k nimž účastník doloží realizaci referenčního počtu Vozokm vymezených v kapitole 5.3 zadávací dokumentace v souhrnu, tj. v celkovém součtu za všechny části veřejné zakázky, ve kterých byl účastník vybraným dodavatelem. Účastník je povinen za účelem prokázání technické kvalifikace dle kapitoly 5.3 zadávací dokumentace u příslušné části veřejné zakázky prokázat, že v posledních třech letech provozoval veřejnou linkovou osobní dopravu v  minimálním celkovém rozsahu km v součtu za tři roky stanoveném zadavatelem pro příslušnou část veřejné zakázky (základní rozsah reference pro každou část veřejné zakázky). Jednu referenční zakázku může účastník zadávacího řízení teoreticky využít k prokázání technické kvalifikace i opakovaně u více částí veřejné zakázky. Pokud však bude účastník zadávacího řízení vybrán k uzavření smlouvy (vybraným dodavatelem) u více částí veřejné zakázky, musí jako další podmínku pro uzavření smlouvy ve smyslu § 104 písm. a) ZZVZ zadavateli doložit splnění technické kvalifikace ve zvýšeném rozsahu (zvýšený rozsah reference), který bude odpovídat celkovému součtu minimálních celkových rozsahů km stanovených zadavatelem pro všechny části veřejné zakázky, u nichž je účastník vybraným dodavatelem, vynásobenému koeficientem 0,8. V případě, že účastník zadávacího řízení nebude schopen postupem dle §  104 písm. a) ZZVZ doložit splnění zvýšeného rozsahu reference pro všechny části, u nichž byl vybrán a vyzván jako vybraný dodavatel, budou v takovém případě účastníkovi zadány jen ty části veřejné zakázky (postupně od nejnižšího čísla části veřejné zakázky (hledisko pořadí částí); v případě, že některá část či části veřejné zakázky budou z důvodu časového posunu v průběhu zadávacího řízení zpožděny a budou zadány později než části jiné, bude před hlediskem pořadí dané části veřejné zakázky upřednostněno časové hledisko, tj. účastníkovi budou zadány jen ty části veřejné zakázky, které budou zadány dříve a u nichž je účastník schopen doložit zvýšený rozsah reference), pro něž je účastník schopen doložit zvýšený rozsah reference. Zadavatel uvádí, že časové hledisko bude zpravidla aplikováno tehdy, pokud dojde k takovému posunu v průběhu zadávacího řízení jednotlivých částí veřejné zakázky (např. v důsledku přezkumu před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže či kvůli změně zadávacích podmínek), že nebude možné předložit rozhodnutí o výběru dodavatele dotčených částí veřejné zakázky na jedno řádné (či v případě časové tísně mimořádné) jednání Rady Pardubického kraje. Ve zbývajících částech veřejné zakázky bude účastník vyloučen ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Zadavatel pro vyloučení jakýchkoli pochybností současně uvádí, že takové vyloučení nezakládá právo zadavatele na plněníz jistoty ve smyslu § 41 odst. 8 ZZVZ a zadavatel v případě takového vyloučení účastníka.“

64.         Z citované podmínky upravující mechanismus pro přidělení jednotlivých částí veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel umožnil dodavatelům, kteří disponují jen omezeným počtem vozokilometrů (jen pro jednu či několik částí veřejné zakázky), účast ve všech částech veřejné zakázky s tím, že budou moci v případě, že bude jejich nabídka v jednotlivých částech vítězná, uzavřít smlouvu na tolik částí veřejné zakázky, na kolik jim bude stačit počet referenčních vozokilometrů. Jedná se tedy zjevně o opatření ve prospěch hospodářské soutěže oproti situaci, v níž by si dodavatelé disponující počtem referenčních vozokilometrů dostačujících například jen pro jednu část veřejné zakázky byli nuceni předem vybrat jen jednu část, pro kterou podají nabídku.

65.         Předmětný mechanismus byl současně stanoven jednoznačně a transparentně tak, aby měli dodavatelé předem jasnou představu, jakým způsobem bude přidělování jednotlivých částí veřejné zakázky probíhat, a mohli tomu přizpůsobit též svou strategii při podání nabídek. K námitce navrhovatele je třeba akcentovat, že dodavatelé nebyli povinni podávat nabídku do všech částí veřejné zakázky a pro část, pro kterou mají méně výhodné nabídky (a nechtějí v ní zvítězit), nemuseli nabídku podávat vůbec. Zadávací podmínku v bodě 2.2 ZD upravující mechanismus pro uzavírání smluv na jednotlivé části veřejné zakázky jsem tak neshledal v rozporu se zákonem.

66.         Související námitky navrhovatele proto odmítám jako zcela nedůvodné a k jejich vypořádání dále odkazuji na body 144 - 157 odůvodnění napadeného rozhodnutí, které mám za dostatečné i pro vypořádání argumentace navrhovatele v návrhu.

K nezákonnému nastavení podmínky pro uzavření smlouvy

67.         K nezákonnému nastavení podmínky pro uzavření smlouvy podle § 104 písm. a) zákona navrhovatel namítá, že skutečnost, že zadavatel neumožnil dodavatelům prokazovat zvýšený objem kilometrů v období až do předložení těchto údajů před uzavřením smlouvy, je nepřiměřená a diskriminační.

68.         K uvedené námitce připomínám, že podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Zadavatel může stanovit, že budou zohledněny i doklady za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

69.         Zadavatel označenou dobu referenčních služeb ve prospěch hospodářské soutěže prodloužil, když v bodě 5.3 ZD připustil, aby dodavatelé prokazovali požadovaný seznam významných služeb též prostřednictvím služeb provedených mezi datem zahájení zadávacího řízení a koncem lhůty pro podání nabídek. Zadavatel tedy, aniž by k tomu byl povinen, stanovil lhůtu nad zákonem stanovený rozsah. Požadavek navrhovatele na to, aby byla doba poskytnutí referenčních služeb prodloužena až do doby před uzavřením smlouvy, naopak nemá oporu v zákoně, neboť zákon v citovaném ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona stanoví prodloužení doby 3 let před zahájením zadávacího řízení toliko jako oprávnění a je-li to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

70.         Námitku mám proto za zcela nedůvodnou a dále k jejímu vypořádání odkazuji na body 151 - 157 odůvodnění napadeného rozhodnutí.  

K nepřiměřenému nastavení maximálních nabídkových cen

71.         K nepřiměřenému nastavení maximálních nabídkových cen navrhovatel namítá, že zadavatel tímto postupem přenáší na dodavatele nepřiměřená rizika legislativních změn, například v souvislosti se zvýšením minimální zaručené mzdy. Tuto skutečnost pak dle názoru navrhovatele nevyvrací ani relativně vysoký počet nabídek v zadávacím řízení.

72.         K uvedené námitce akcentuji, že riziko legislativních změn v průběhu plnění veřejné zakázky je dáno vždy, přičemž si ho mohou promítnout do své nabídkové ceny. Dodavatelé s ním tedy zejména u dlouhodobých kontraktů musí počítat.

73.         Dále sděluji, že relativně vysoký počet nabídek v zadávacím řízení naopak dostatečně vypovídá o tom, že maximální nabídková cena nebyla stanovena nepřiměřeně, neboť existoval relativně vysoký počet dodavatelů, kteří byli ochotni za tuto cenu předmět plnění veřejné zakázky nabídnout. Je třeba konstatovat, že stanovení maximální nabídkové ceny představuje účelný nástroj, jehož prostřednictvím může zadavatel předem deklarovat objem finančních prostředků, které má na veřejnou zakázku k dispozici, a za jaký tedy může předmět veřejné zakázky realizovat. Bylo proto na úvaze dodavatelů, zda je pro ně plnění veřejné zakázky za stanovenou maximální nabídkovou cenu rentabilní či nikoliv.

74.         Stanovení maximální nabídkové ceny jsem proto rovněž neshledal v žádném ohledu nezákonným, ztotožňuji se s posouzením věci Úřadem v bodech 158 - 164 odůvodnění napadeného rozhodnutí) a související námitky navrhovatele mám za nedůvodné.

75.         K výše uvedenému shrnuji, že jsem žádnou z rozkladových námitek neshledal důvodnou, přičemž byly tyto námitky nadto vypořádány již v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

76.         Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež sděluji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad rozhodl zcela v souladu se zákonem, správním řádem a dalšími právními předpisy. K zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil takový skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení zákona, která interpretoval ve světle příslušné judikatury.

77.         Úřad řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl k závěru, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem a že nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem nezjistil procesní vadu, která by měla za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

VI.          Závěr

78.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání.

79.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno

2.             ČSAD Slaný s.r.o., Lacinova 1366/10, 274 01 Slaný

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 



[1]             Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz