číslo jednací: 05671/2021/500/AIv
spisová značka: S0480/2020/VZ

Instance I.
Věc Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Kladno, Kutná Hora, Benešov a Mnichovo Hradiště
Účastníci
  1. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 7. 5. 2021
Související rozhodnutí 05671/2021/500/AIv
12335/2021/163/MPe
Dokumenty file icon dokument ke stažení 580 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0480/2020/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-05671/2021/500/AIv

 

Brno 15.02.2021

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku, které bylo zahájeno z moci úřední dne 17. 11. 2020 a jehož účastníkem je

  • obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona ve

  • veřejné zakázce „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Kladno“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 22. 6. 2015 obviněný se společností AUTODRÁB, spol. s r. o., IČO 47541563, se sídlem V Jezerech 302, Braškov, smlouvu č. 239/KSÚS/2015,
  • veřejné zakázce „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Kutná Hora“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 29. 9. 2015 obviněný s dodavatelem Jaroslavem Mašínem, IČO 10242601, se sídlem Dobřeň 26, 284 01 Suchdol – Dobřeň, smlouvu č. 570/KSÚS/2015,
  • veřejné zakázce „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Benešov“, na jejíž předmět plnění uzavřel obviněný se společností AB Auto Brejla s.r.o., IČO 442657788, se sídlem Písnické zahrady 439/31, 142 00 Praha 4, smlouvu č. 675/KSÚS/2015 (dle podkladů zadavatele byla smlouva uzavřena dne 10. 12. 2015) a
  • veřejné zakázce „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Mnichovo Hradiště“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 4. 12. 2015 obviněný se společností LAURETA AUTO a.s., IČO 26438577, se sídlem Nádražní 307, 293 01 Mladá Boleslav, smlouvu č. 676/KSÚS/2015,

 

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – se dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 13 odst. 3 cit. zákona rozdělil předmět veřejné zakázky vymezený

  • smlouvou č. 239/KSÚS/2015 uzavřenou dne 22. 6. 2015 se společností AUTODRÁB, spol. s r. o., IČO 47541563, se sídlem V Jezerech 302, Braškov, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Kladno“,
  • smlouvou č. 570/KSÚS/2015 uzavřenou dne 29. 9. 2015 s dodavatelem Jaroslavem Mašínem, IČO 10242601, se sídlem Dobřeň 26, 284 01 Suchdol – Dobřeň, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Kutná Hora“,
  • smlouvou č. 675/KSÚS/2015, uzavřenou dne 10. 12. 2015 se společností AB Auto Brejla s.r.o., IČO 442657788, se sídlem Písnické zahrady 439/31, 142 00 Praha 4, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Benešov“ a

  • smlouvou č. 676/KSÚS/2015 uzavřenou dne 4. 12. 2015 se společností LAURETA AUTO a.s., IČO 26438577, se sídlem Nádražní 307, 293 01 Mladá Boleslav, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Mnichovo Hradiště“,

jímž je provádění oprav a servisních služeb (pravidelné servisní prohlídky, záruční a běžné opravy, úkony předepsané výrobcem vozidla a veškeré další práce v rámci činnosti servisu) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem, tedy úplatné poskytnutí služeb ve smyslu § 7 odst. 1 cit. zákona, takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 1 cit. zákona, a nezadal plnění vyplývající z uvedených smluv, které  tvoří jednu veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 10 odst. 1 cit. zákona, v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 cit. zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky,a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

 

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnémuKrajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 80 000,- Kč (osmdesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO V SOUVISLOSTI S UZAVÍRÁNÍM SMLUV

Veřejná zakázka „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Kladno“

1.             Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – na základě výzvy k podání nabídky ze dne 27. 5. 2015 zahájil výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Kladno“ (dále jen „VZ Kladno“).

2.             Dle bodu 2 citované výzvy je předmětem plnění VZ Kladno zajištění pravidelných servisních prohlídek a oprav osobních vozidel zadavatele pro oblast Kladno. Dle bodu 2 citované výzvy je předpokládaná hodnota VZ Kladno 1 999 999,- Kč bez DPH.

3.             Dne 22. 6. 2015 uzavřel obviněný se společností AUTODRÁB, spol. s r. o., IČO 47541563, se sídlem V Jezerech 302, Braškov (dále jen společnost „AUTODRÁB, spol. s r. o.“), smlouvuč. 239/KSÚS/2015.

4.             Dle bodu 1.3 smlouvyč. 239/KSÚS/2015 ze dne 22. 6. 2015 je předmětem plnění VZ Kladno závazek zhotovitele, kterým je společnost AUTODRÁB, spol. s r. o., provádět opravy a servisní služby (pravidelné servisní prohlídky, záruční a běžné opravy, úkony předepsané výrobcem vozidla a veškeré další práce v rámci činnosti servisu) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem v souladu s cenovými ujednáními uvedenými v příloze č. 1 a 2 citované smlouvy za podmínek uvedených v přílohách č. 1 až 4 citované smlouvy a to v kvalitě a době podle požadavku zadavatele včetně dodávky náhradních dílů. Dle bodu 4.2 citované smlouvy je jmenovaný zhotovitel povinen provádět předmět plnění od uzavření smlouvy do dne 30. 6. 2017. 

5.             Dle bodu 4. 6. citované smlouvy celková cena za plnění v cenách dle přílohy č. 1 citované smlouvy za období 1. 7. 2015 - 30. 6. 2017 nesmí převýšit částku 1 999 999,- Kč bez DPH.

Veřejná zakázka „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Kutná Hora“

6.             Obviněný na základě výzvy k podání nabídky ze dne 8. 9. 2015 zahájil výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Kutná Hora“ (dále jen „VZ Kutná Hora“).

7.             Dle bodu 2 citované výzvy je předmětem plnění VZ Kutná Hora zajištění pravidelných servisních prohlídek a oprav osobních vozidel zadavatele pro oblast Kutná Hora. Dle bodu 2 citované výzvy je předpokládaná hodnota VZ Kutná Hora 1 999 999,- Kč bez DPH.

8.             Dne 29. 9. 2015 uzavřel obviněný s dodavatelem Jaroslavem Mašínem, IČO 10242601, se sídlem Dobřeň 26, 284 01 Suchdol (dále jen „dodavatel Jaroslav Mašín“), smlouvuč. 570/KSÚS/2015.

9.             Dle bodu 1.3 smlouvyč. 570/KSÚS/2015 ze dne 29. 9. 2015 je předmětem plnění VZ Kutná Hora závazek zhotovitele, kterým je dodavatel Jaroslav Mašín, provádět opravy a servisní služby (pravidelné servisní prohlídky, záruční a běžné opravy, úkony předepsané výrobcem vozidla a veškeré další práce v rámci činnosti servisu) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem v souladu s cenovými ujednáními uvedenými v příloze č. 1 a 2 citované smlouvy za podmínek uvedených v přílohách č. 1 až 4 citované smlouvy a to v kvalitě a době podle požadavku zadavatele včetně dodávky náhradních dílů. Dle bodu 4.2 citované smlouvy je jmenovaný zhotovitel povinen provádět předmět plnění od uzavření smlouvy do dne 31. 12. 2017. 

10.         Dle bodu 4. 6. citované smlouvy celková cena za plnění v cenách dle přílohy č. 1 citované smlouvy za období 1. 10. 2015 - 31. 12. 2017 nesmí převýšit částku 1 999 999,- Kč bez DPH.

Veřejná zakázka „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Benešov“

11.         Obviněný na základě výzvy k podání nabídky ze dne 11. 11. 2015 zahájil výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Benešov“ (dále jen „VZ Benešov“).

12.         Dle bodu 2 citované výzvy je předmětem plnění VZ Benešov zajištění pravidelných servisních prohlídek a oprav osobních vozidel zadavatele pro oblast Benešov. Dle bodu 2 citované výzvy je předpokládaná hodnota VZ Benešov 1 999 999,- Kč bez DPH.

13.         Obviněný uzavřel se společností AB Auto Brejla s.r.o., IČO 442657788, se sídlem Písnické zahrady 439/31, 142 00 Praha 4 (dále jen společnost „AB Auto Brejla s.r.o.“), nedatovanou smlouvuč. 675/KSÚS/2015. Dle soupisu smluv poskytnutého zadavatelem a vyjádření zadavatele ze dne 30. 11. 2020 byla citovaná smlouva uzavřena dne 10. 12. 2015.

14.         Dle bodu 1.3 smlouvyč. 675/KSÚS/2015 ze dne 10. 12. 2015 je předmětem plnění VZ Benešov závazek zhotovitele, kterým je společnost AB Auto Brejla s.r.o., provádět opravy a servisní služby (pravidelné servisní prohlídky, záruční a běžné opravy, úkony předepsané výrobcem vozidla a veškeré další práce v rámci činnosti servisu) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem v souladu s cenovými ujednáními uvedenými v příloze č. 1 a 2 citované smlouvy za podmínek uvedených v přílohách č. 1 až 4 citované smlouvy a to v kvalitě a době podle požadavku zadavatele včetně dodávky náhradních dílů. Dle bodu 4.2 citované smlouvy je jmenovaný zhotovitel povinen provádět předmět plnění ode dne 1. 1. 2016 do dne 31. 12. 2017. 

15.         Dle bodu 4. 6. citované smlouvy celková cena za plnění v cenách dle přílohy č. 1 citované smlouvy za období 1. 1. 2016 - 31. 12. 2017 nesmí převýšit částku 1 999 999,- Kč bez DPH.

Veřejná zakázka „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Mnichovo Hradiště“

16.         Obviněný na základě výzvy k podání nabídky ze dne 11. 11. 2015 zahájil výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Mnichovo Hradiště“ (dále jen „VZ Mnichovo Hradiště“).

17.         Dle bodu 2 citované výzvy je předmětem plnění VZ Mnichovo Hradiště zajištění pravidelných servisních prohlídek a oprav osobních vozidel zadavatele pro oblast Mnichovo Hradiště. Dle bodu 2 citované výzvy je předpokládaná hodnota VZ Mnichovo Hradiště 1 999 999,- Kč bez DPH.

18.         Dne 4. 12. 2015 uzavřel obviněný se společností LAURETA AUTO a.s., IČO 26438577, se sídlem Nádražní 307, 293 01 Mladá Boleslav (dále jen společnost „LAURETA AUTO a.s.“), smlouvuč. 676/KSÚS/2015.

19.         Dle bodu 1.3 smlouvyč. 676/KSÚS/2015 ze dne 4. 12. 2015 je předmětem plnění VZ Mnichovo Hradiště závazek zhotovitele, kterým je společnost LAURETA AUTO a.s., provádět opravy a servisní služby (pravidelné servisní prohlídky, záruční a běžné opravy, úkony předepsané výrobcem vozidla a veškeré další práce v rámci činnosti servisu) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem v souladu s cenovými ujednáními uvedenými v příloze č. 1 a 2 citované smlouvy za podmínek uvedených v přílohách č. 1 až 4 citované smlouvy a to v kvalitě a době podle požadavku zadavatele včetně dodávky náhradních dílů. Dle bodu 4.2 citované smlouvy je jmenovaný zhotovitel povinen provádět předmět plnění ode dne 1. 1. 2016 do dne 31. 12. 2017. 

20.         Dle bodu 4. 6. citované smlouvy celková cena za plnění v cenách dle přílohy č. 1 citované smlouvy za období 1. 1. 2016 - 31. 12. 2017 nesmí převýšit částku 1 999 999,- Kč bez DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

21.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 ZZVZ, a pro zvláštní postupy podle části šesté ZZVZ, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel podnět ve věci možného nezákonného dělení veřejných zakázek obviněným na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž předmětem plnění bylo zajištění pravidelných servisních prohlídek a oprav osobních vozidel.

22.         Úřad přípisem č. j. ÚOHS-16273/2020/541/JCh ze dne 5. 6. 2020 požádal obviněného o zaslání veškerých dokumentů pořízených v souvislosti s výše uvedenými veřejnými zakázkami a zaslání písemného vyjádření k možnému pochybení spočívajícímu v nezákonném dělení výše uvedených veřejných zakázek na veřejné zakázky malého rozsahu, když nelze vyloučit věcnou, funkční, časovou a místní souvislost plnění uvedených veřejných zakázek, a to včetně sdělení z jakého důvodu byly poptávané služby zadávány odděleně, resp. v čem zadavatel spatřuje odlišnost plnění, které zadavatel zadáním předmětných veřejných zakázek obdržel.

23.         Dne 1. 7. 2020 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne.

Vyjádření obviněného ze dne 1. 7. 2020

24.         Obviněný ve vyjádření ze dne 1. 7. 2020, které obdržel Úřad téhož dne, uvedl, že na základě znalecké zprávy vyplývající z analýzy, kterou v roce 2012 vypracoval znalecký ústav ASB Appraisal s.r.o. zadavatel přehodnotil původní systém opravy vozidel, který se dle analýzy jevil jako nehospodárný a neefektivní, přistoupil k přijetí nápravných opatření a zajistil servisní služby s ohledem na regionální umístění a možnou zastupitelnost. Dle zadavatele tak došlo k výrazné úspoře pohonných hmot a zmírnění časových ztrát zaměstnanců zadavatele. Zadavatel tak dle svého tvrzení postupoval v souladu s doporučením kontrolního orgánu a nedomnívá se, že došlo k pochybení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

25.         Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0480/2020/VZ, získal Úřad pochybnosti, zda se zadavatel nedopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZVZ“), resp. zda zadavatel postupoval v souladu s § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky vymezený

  • smlouvou č. 239/KSÚS/2015 uzavřenou dne 22. 6. 2015 se společností AUTODRÁB, spol. s r. o., na  VZ Kladno“,
  • smlouvou č. 570/KSÚS/2015 uzavřenou dne 29. 9. 2015 s dodavatelem Jaroslavem Mašínem na VZ Kutná Hora“,
  • smlouvou č. 675/KSÚS/2015, uzavřenou dne 10. 12. 2015 (datum uzavření smlouvy vyplývá z podkladů poskytnutých zadavatelem – pozn. Úřadu) se společností AB Auto Brejla s.r.o. na  VZ Benešov“ a
  • smlouvou č. 676/KSÚS/2015 uzavřenou dne 4. 12. 2015 se společností LAURETA AUTO a.s. na VZ Mnichovo Hradiště“ (dále také „předmětné smlouvy“),

jímž je provádění oprav a servisní služby (pravidelné servisní prohlídky, záruční a běžné opravy, úkony předepsané výrobcem vozidla a veškeré další práce v rámci činnosti servisu) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem v kvalitě a době podle požadavku zadavatele včetně náhradních dílů, takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 1 zákona, a nezadal plnění vyplývající z uvedených smluv, v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 zákona, přičemž tím podstatně mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zahájil tak v této věci správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0480/2020/VZ.

26.         Zahájení řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. S0480/2020/VZ oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-36486/2020/541/JCh ze dne 16. 11. 2020, ve kterém seznámil obviněného se zjištěnými skutečnostmi, jež budou podkladem pro rozhodnutí.

27.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 116 zákona obviněný.

28.         Dnem 17. 11. 2020, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno obviněnému, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), předmětné řízení zahájeno.

29.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 116 zákona obviněný.

30.         Usnesením č. j. ÚOHS-036780/2020/541/JCh ze dne 18. 11. 2020 Úřad stanovil obviněnému lhůtu, ve které byl obviněný oprávněn dle § 36 odst. 1 správního řádu navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a dle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit své stanovisko. Dále byla citovaným usnesením stanovena obviněnému lhůta k doložení podkladů, ze kterých by jednoznačně vyplývalo, kdy byla uzavřena smlouva č. 675/KSÚS/2015 na veřejnou zakázku „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Benešov“. Citovaným usnesením byla dále obviněnému stanovena lhůta k zaslání všech účetních dokladů (faktur), na základě kterých bylo ze strany zadavatele hrazeno plnění vyplývající z

  • VZ Kladno, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 22. 6. 2015 obviněný se společností AUTODRÁB, spol. s r. o., smlouvu č. 239/KSÚS/2015,
  • VZ Kutná Hora, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 29. 9. 2015 obviněný s dodavatelem Jaroslavem Mašínem smlouvu č. 570/KSÚS/2015,
  • VZ Benešov, na jejíž předmět plnění uzavřel obviněný s dodavatelem AB Auto Brejla s.r.o. smlouvu č. 675/KSÚS/2015 (dle podkladů zadavatele byla smlouva uzavřena dne 10. 12. 2015) a
  • VZ Mnichovo Hradiště, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 4. 12. 2015 obviněný s dodavatelem LAURETA AUTO a.s. smlouvu č. 676/KSÚS/2015 (dále také „veřejné zakázky“).

Vyjádření obviněného ze dne 30. 11. 2020

31.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 30. 11. 2020, které bylo Úřadu doručeno téhož dne, nesouhlasí s tím, že by se svým jednání dopustil přestupku, ohledně kterého bylo Úřadem zahájeno správní řízení.

32.         Obviněný dále vznáší námitku promlčení a poukazuje na související zánik odpovědnosti za případný přestupek. Obviněný s odkazem na § 121 odst. 3 ZVZ účinného v době spáchání přestupku a § 270 odst. 5 ZZVZ uvedl, že spáchání případného přestupku dle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ ve vztahu ke smlouvám na veřejné zakázky malého rozsahu „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Kladno“ a „Pravidelné servisní prohlídky a opravy osobních vozidel – oblast Kutná Hora“ již bylo promlčeno, ve vztahu k uvedeným smlouvám došlo dle obviněného k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení a odpovědnost obviněného za přestupek zanikla.

33.         Dále obviněný uvedl, že si nechal v říjnu 2012 vyhotovit znaleckou zprávu od znaleckého ústavu ASB Appraisal s.r.o. na téma „Posouzení dosažených nákladů společnosti Krajská správa a údržba silnic, příspěvková organizace“, jejímž cílem bylo zjištění možných rezerv při centralizovaném nákupu zboží a služeb. V jedné části se znalecký ústav dle obviněného zabýval mj. náklady na opravu a údržbu vozového parku obviněného, přičemž uvedené služby byly v posuzované době, tedy v roce 2011, zadávány na základě rámcové smlouvy jednomu dodavateli, a to pro území celého Středočeského kraje. Obviněnému bylo dle jeho tvrzení doporučeno zvážit zadávat služby týkající se opravy a údržby vozidel s ohledem na regionální umístění jednotlivých pracovišť obviněného, a s tím případně související zastupitelnost jednotlivých servisů v rámci kraje. Změnou způsobu zadávání, který je dle obviněného v souladu s doporučeními uvedeného znaleckého ústavu a taktéž v souladu se ZVZ, dosáhl obviněný dle svého tvrzení úspory pohonných hmot, protože byly výrazně sníženy dojezdové vzdálenosti do autoopravny, a současně taktéž došlo k výrazné úspoře času zaměstnanců obviněného, a to v souvislosti s rozložením umístění autoopraven v rámci oblastí, ve kterých sídlí jednotlivé pracoviště obviněného.

34.         Obviněný má dále za to, že se v šetřeném případě nejedná o jednu jedinou veřejnou zakázku. Plnění, která jsou předmětem jednotlivých předmětných veřejných zakázek, mají sice obdobný předmět plnění a byla zadávána v období jednoho kalendářního roku, avšak obviněný upozorňuje na geografické aspekty jednotlivých plnění, kdy jednotlivé oblasti, pro které byly zadány samostatné veřejné zakázky, jsou samy o sobě samostatným celkem. Obviněný je dle svého tvrzení vnitřně organizačně členěn na 4 provozní úseky, a to oblasti Kladno, Kutná Hora, Benešov a Mnichovo Hradiště, k čemuž obviněný odkazuje na internetové stránky http://www.ksus.cz/kontakty. Dle obviněného odpovídají provozní úseky geografickému vymezení předmětů veřejných zakázek, přičemž předmět veřejných zakázek koresponduje s vnitřním organizačním členěním obviněného. Obviněný má za to, že není nezbytné, aby veřejné zakázky byly formálně zadány přímo provozními jednotkami, které zpravidla nemají a ani nemusí mít samostatnou právní subjektivitu. Dle obviněného se tak nejednalo o předmět jedné veřejné zakázky, ale o předměty čtyř samostatných veřejných zakázek, neboť se v případě předmětného zajištění servisu a oprav vozidel v rámci čtyř geografických oblastí Středočeského kraje nejednalo o spolu úzce místně související plnění. Předpokládanou hodnotu předmětných veřejných zakázek malého rozsahu nebyl obviněný dle svého tvrzení povinen sčítat.

35.         Úzká souvislost předmětů plnění jednotlivých veřejných zakázek nemůže být dle obviněného dovozena i s ohledem na absenci časové souvislosti jednotlivých plnění. Smlouvy na veřejné zakázky byly dle obviněného sice uzavřeny v průběhu jednoho kalendářního roku, avšak se značnými časovými rozestupy, a to v souvislosti s aktuálně vzniklou potřebou obviněného získat požadované plnění. Případné dovozování úzké souvislosti plnění na základě časového hlediska tak dle obviněného nemůže obstát.

36.         Obviněný dále zdůrazňuje, že pro posouzení předmětů veřejných zakázek jakožto samostatných veřejných zakázek, jsou určující především geografická hlediska, jakož i přizpůsobení rozsahu jednotlivých veřejných zakázek dodavatelům, kteří poskytují plnění, které je předmětem veřejných zakázek, přičemž tento rozsah úzce souvisí s geografickým vymezením předmětů jednotlivých veřejných zakázek. Pokud by obviněný musel plnění všech veřejných zakázek zadávat jako jednu veřejnou zakázku, dostal by se dle svého tvrzení do situace, kdy servis vozidel pro určitou oblast by mohl být vzdálen na zcela opačném konci Středočeského kraje, čímž by nemohl dostát své zákonné povinnosti nakládat s veřejnými prostředky účelně, efektivně a hospodárně. Obviněný dále uvádí, že pouze podobnost předmětů plnění veřejných zakázek nemůže být určující pro dovození souvislosti plnění, a to ani s ohledem na skutečnost, že tato plnění byla poptávána a zadávána v průběhu jednoho kalendářního roku, jak bylo shora uvedeno. Tímto způsobem by dle obviněného mohla být dovozena souvislost mezi jakýmkoliv obdobným plněním, které by bylo shodou okolností zadáváno v obdobný časový okamžik.

37.         Hlavním účelem ZVZ je dle obviněného zajištění hospodárného a efektivní nakládání s veřejnými prostředky, čemuž obviněný dle svého tvrzení dostál, jak vyplývá i ze znaleckého doporučení. Obviněný dle svého tvrzení dbal při zadávání veřejných zakázek povinnosti na umožnění účasti co nejširšího okruhu potencionálních dodavatelů. Při sloučení předmětů veřejných zakázek do jedné veřejné zakázky by se dle obviněného o veřejnou zakázku zřejmě neměli zájem ucházet dodavatelé, kteří by jinak byli reálně schopni předmětné veřejné zakázky realizovat, a zadání veřejných zakázek jako jediné zakázky by zřejmě hospodářskou soutěž spíše omezilo.

38.         Obviněný má na základě uvedeného za to, že nebyl povinen zadávat předmětné veřejné zakázky postupy podle ZVZ, neboť se jednalo o samostatné veřejné zakázky, které s ohledem na jejich předpokládanou hodnotu bylo možné zadat jako veřejné zakázky malého rozsahu mimo režim ZVZ. Zadání v rámci formalistického zadávacího řízení v režimu ZVZ by dle obviněného naopak mohlo vést v důsledku k tomu, že by nabídek bylo podáno méně. S ohledem na charakter a lokální význam veřejných zakázek nelze dle obviněného důvodně předpokládat, že by se zadávacího řízení v režimu ZVZ účastnil větší počet dodavatelů, resp. jiní dodavatelé, kteří v daném místě nepůsobí. Dle obviněného se jedná o veřejné zakázky lokálního významu, určené především lokálním dodavatelům, kteří nevěnují takovou pozornost formálním uveřejněním zadávacích řízení ve Věstníku veřejných zakázek či na profilech zadavatelů, přímé oslovení dodavatelů tak zaručuje mnohem vyšší stupeň soutěže.

39.         Obviněný má za to, že souvislost jednotlivých plnění nelze dovozovat pouze mechanicky na základě izolovaného posouzení jednotlivých hledisek takové souvislosti (zpravidla věcných, místních a časových) a jejich následného „sečtení“, nýbrž je nutno zohlednit celkový kontext a objektivní okolnosti konkrétního případu, které jsou určující pro to, zda se jedná o jeden funkční celek, a tedy jednu veřejnou zakázku.

40.         Obviněný má za to, že svým postupem neporušil postup stanovený ZVZ, jelikož k zadání předmětných veřejných zakázek formou samostatných veřejných zakázek malého rozsahu byly naplněny zákonné podmínky, neboť předpokládaná hodnota nedosáhla finančního limitu 2 mil. Kč bez DPH. Dle obviněného je jedním znakem skutkové podstaty přestupku dle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ nedodržení pravidel stanovených ZVZ pro zadání veřejné zakázky, což se dle obviněného nestalo. Dle obviněného lze rovněž důvodně pochybovat o tom, že byl postupem obviněného podstatně ovlivněn výběr dodavatele, jelikož obviněný obdržel dostatečné množství nabídek.

41.         Obviněný dále uvedl, že nelze uměle a účelově rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím byl obcházen zákon, neboť takové účelové rozdělení v sobě nutně zahrnuje určitý subjektivní prvek spočívající v úmyslu obviněného účelově rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby nemusel postupovat při zadání veřejné zakázky dle zákona, resp. aby mohl veřejnou zakázku zadat v mírnějším režimu. V takovém případě dle obviněného nesmí absentovat úmysl, až poté může být dovozováno porušení předmětné povinnosti. K porušení příslušného ustanovení tehdy platné zadávací směrnice nemůže dle obviněného dojít v případě, kdy takový úmysl zadavatele chybí, úmysl tak musí být zadavateli prokázán, přičemž za více samostatných veřejných zakázek je nutno považovat takové veřejné zakázky (smlouvy), které jsou za obvyklých okolností, resp. v běžné praxi jako samostatné zadávány (uzavírány) relevantními zadavateli (objednateli). Obviněný uvedl, že s ohledem na shora uvedené okolnosti nerozdělil předmět veřejné zakázky s úmyslem obcházet pravidla stanovena ZVZ a jakkoliv omezovat hospodářskou soutěž, ale naopak se záměrem vyjít vstříc dodavatelům a umožnit účast co nejvyššímu počtu dodavatelů. S ohledem na shora uvedené je dle obviněného zřejmé, že při zadávání veřejných zakázek postupoval v souladu se ZVZ, když servis a opravu vozidel v oblastech Středočeského kraje zadal jako veřejné zakázky malého rozsahu.

42.         K dotazu Úřadu týkajícího se data podpisu smlouvy č. 675/KSÚS/2015 na plnění VZ Benešov obviněný uvedl, že nedopatřením na předmětné smlouvě není uveden datum jejího uzavření, obviněný odvodil datum uzavření z data uveřejnění předmětné smlouvy na profilu zadavatele a za datum uzavření smlouvy považuje 10. 12. 2015, jak již dříve Úřadu sdělil.

43.         S ohledem na uvedené obviněný navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil, neboť skutek, o němž vede Úřad správní řízení, není přestupkem.

Další průběh správního řízení

44.         Usnesením č. j. ÚOHS-40276/2020/541/JCh ze dne 14. 12. 2020 Úřad stanovil obviněnému lhůtu k provedení úkonu, a to zaslání všech účetních dokladů (faktur), na základě kterých bylo ze strany zadavatele hrazeno plnění vyplývající z veřejných zakázek. Na základě žádosti obviněného ze dne 18. 12. 2020 Úřad lhůtu stanovenou na základě citovaného usnesení usnesením č. j. ÚOHS-41272/2020/541/JCh ze dne 21. 12. 2020 prodloužil.

45.         Usnesením č. j. ÚOHS-03974/2021/541/JCh ze dne 2. 2. 2021 Úřad stanovil obviněnému lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům pro vydání rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

46.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace pořízené v souvislosti s šetřenými smlouvami, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 13 odst. 3 zákona rozdělil předmět veřejné zakázky vymezený předmětnými smlouvami,jímž je provádění oprav a servisních služeb (pravidelné servisní prohlídky, záruční a běžné opravy, úkony předepsané výrobcem vozidla a veškeré další práce v rámci činnosti servisu) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem, tedy úplatné poskytnutí služeb ve smyslu § 7 odst. 1 zákona, takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 1 zákona,a nezadal plnění vyplývající z uvedených smluv, které tvoří jednu veřejnou zakázkuna služby ve smyslu § 10 odst. 1 zákona,v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky,a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel předmětné smlouvy.

47.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K aplikaci právní úpravy

48.         Podle § 274 odst. 1 písm. a) ZZVZ se postupuje podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

49.         Podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

50.         Úřad uvádí, že byť výběr dodavatelů, jakož i uzavření smluv pro realizaci VZ Kladno, VZ Kutná Hora, VZ Benešov a VZ Mnichovo Hradiště proběhlo za účinnosti ZVZ, a nyní účinný ZZVZ ve svých přechodných ustanoveních mj. stanoví, že v řízeních o správních deliktech (přestupcích) zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle ZVZ, týkají-li se zadávání veřejných zakázek dle ZVZ, je Úřad povinen v souladu s čl. 40 odst. 6 větou druhou Listiny přihlédnout ve prospěch pachatele k příznivější právní úpravě.

51.         Před tím, než Úřad přistoupí k posouzení, která právní úprava je pro obviněného příznivější, považuje za vhodné uvést, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, ode dne účinnosti zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Tatáž argumentace se pak vztahuje i k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné správní řízení je vedeno ve věci možného spáchání přestupku, je zadavatel v tomto rozhodnutí označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný.

52.         K již výše zmíněnému ústavnímu pravidlu zakotvenému v čl. 40 odst. 6 větě druhé Listiny (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) pak Úřad uvádí, že dané pravidlo je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním.

53.         Předmětné správní řízení je vedeno v souvislosti s postupem obviněného při uzavírání smluv na plnění VZ Kladno, VZ Kutná Hora, VZ Benešov a VZ Mnichovo Hradiště. Přezkoumávané postupy byly realizovány za účinnosti ZVZ, který v § 13 odst. 3 stanoví, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně, přičemž porušení dané povinnosti bylo kvalifikováno jako přestupek dle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.

54.         Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti ZZVZ, který staví na shodném přístupu k posuzování existence „jedné veřejné zakázky“ (dovozování konkrétních souvislostí mezi rozděleným plněním), a skrze ni i k zákonným povinnostem při stanovování předpokládané hodnoty celého poptávaného plnění (blíže § 18 ZZVZ). Uvedené dokazuje nejen kontinuita přístupu k těmto případům ze strany Úřadu, nýbrž ke stejnému závěru se hlásí také širší odborná veřejnost[1] a zřetelně jej akcentuje i důvodová zpráva k ZZVZ, která v této věci uvádí, že „[k]oncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek.“. Aplikovatelnost dosavadní rozhodovací praxe je patrná také z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 141/2016-56 ze dne 5. 12. 2018.

55.         Jednání obviněného, který poruší povinnost dle § 2 odst. 3 ZZVZ ve spojení s § 18 odst. 2 ZZVZ, je tedy kvalifikováno jako přestupek i dle ZZVZ [§ 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ].

56.         Úřad uzavírá, že jednání spočívající v rozdělení jedné veřejné zakázky (kdy její jednota je dána věcnou, časovou a místní souvislostí předmětu plnění) takovým způsobem, že předpokládaná hodnota jednotlivých takto rozdělených veřejných zakázek klesne pod hodnoty, se kterými zákon spojuje povinnost uzavřít smlouvu na základě zákonem upraveného zadávacího řízení, v důsledku čehož zadavatel žádné takové zadávací řízení neprovede, naplňuje skutkovou podstatu přestupku jak dle ZVZ [§ 120 odst. 1 písm. a) ZVZ], tak dle ZZVZ [§ 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ].

57.         Úřad tak s ohledem na shora uvedené přistoupil k posouzení postupu obviněného dle ZVZ, neboť právní úprava dle ZZVZ není pro obviněného příznivější.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

58.         Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

59.         Podle § 10 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

60.         Podle § 10 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby též veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž

a)      poskytnutí dodávky podle § 8 zákona, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky, nebo

b)      provedení stavebních prací podle § 9 zákona, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby.

61.         Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.

62.         Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

63.         Podle § 13 odst. 1 zákona předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

64.         Podle § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

65.         Podle § 13 odst. 4 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

66.         Podle § 21 odst. 1 zákona tento zákon upravuje tyto druhy zadávacích řízení

a)      otevřené řízení (§ 27 zákona),

b)      užší řízení (§ 28 zákona),

c)      jednací řízení s uveřejněním (§ 29 zákona),

d)      jednací řízení bez uveřejnění (§ 34 zákona),

e)      soutěžní dialog (§ 35 zákona),

f)       zjednodušené podlimitní řízení (§ 38 zákona).

67.         Podle § 21 odst. 2 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

68.         Podle § 21 odst. 3 zákona veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 zákona soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 zákona zjednodušené podlimitní řízení.

69.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

K postupu obviněného

70.         Úřad v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Zákonodárce tak v § 21 odst. 2 a 3 zákona stanovil, že zadavatel, resp. veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít tam uvedené druhy zadávacích řízení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, a sice zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 21 odst. 2 a 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 18 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle výše citovaných ustanovení zákona, resp. dle  § 21 odst. 1 zákona, zásadně tedy řízení otevřené nebo užší (použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno na splnění zákonných podmínek pro takový postup).

71.         Jednou z prvotních fází zadávání veřejné zakázky, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést, je stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Přestože se jedná o stanovení hodnoty „předpokládané“, tedy pravděpodobné, nesmí ze strany zadavatele docházet k situacím, kdy by nesprávné stanovení výše předpokládané hodnoty vedlo k neoprávněnému užití některé z výjimek či mírnějšího režimu pro zadávání veřejných zakázek. Dělení předmětu veřejných zakázek jako takové je přípustné, přičemž institut rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části upravuje § 98 zákona, který umožňuje v situacích, kdy to je z hlediska charakteru předmětu plnění vhodné, definovat rozdílné zadávací podmínky pro jednotlivé části zakázky včetně samotného vymezení jednotlivých předmětů plnění. Nepřípustným se však stává ve chvíli, kdy jeho prostřednictvím dojde ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v zákoně a následné zařazení do jiné kategorie veřejných zakázek. Takový postup je protiprávní právě proto, že takovýmto umělým dělením se zadavatel může dostat do situace, kdy může při zadávání (právě díky snížené předpokládané hodnotě dosažené dělením zakázky) užívat méně přísných pravidel, tj. není povinen postupovat podle některých ustanovení zákona či není povinen podle zákona postupovat vůbec.

72.         Pro posouzení postupu zadavatele podle zákona je tedy rozhodující zejména celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Jestliže zadavatel hodlá předmět veřejné zakázky rozdělit a zadávat samostatně, musí dbát na omezení uvedené v § 13 odst. 3 zákona tak, že rozdělením předmětné veřejné zakázky nesmí přepokládaná hodnota poklesnout pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. Smyslem citovaného ustanovení je zabránit umělému a účelovému snižování předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a zabránit tak zadavatelům vyhýbat se zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky[2].

73.         Úřad tedy musí v tomto kontextu v případě jednotlivých smluv posoudit, zda plnění poskytovaná na jejich základě spolu souvisí z hlediska věcného, časového a místního, popř. zda předměty plnění veřejných zakázek tvoří jeden funkční celek (v daném případě nemá smysl uvažovat o hlediscích urbanistických nebo technologických).

74.         Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění určující především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávacích podmínek a dále další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

75.         V šetřeném případě obviněný stanovil k jednotlivým veřejným zakázkám následující termíny plnění:

a)      Dle bodu 4.2 smlouvy na VZ Kladno má být předmět plnění uvedené zakázky prováděn od uzavření smlouvy (tj. dne 22. 6. 2015) do dne 30. 6. 2017. 

b)      Dle bodu 4.2 smlouvy na VZ Kutná Hora má být předmět plnění uvedené zakázky prováděn od uzavření smlouvy (tj. dne 29. 9. 2015) do dne 31. 12. 2017. 

c)      Dle bodu 4.2 smlouvy na VZ Benešov má být předmět plnění uvedené zakázky prováděn ode dne 1. 1. 2016 do dne 31. 1. 2017. 

d)      Dle bodu 4.2 smlouvy na VZ Mnichovo Hradiště má být předmět plnění uvedené zakázky prováděn ode dne 1. 1. 2016 do dne 31. 1. 2017. 

76.         S ohledem na skutečnost, že bylo sjednáno, že předmět všech šetřených smluv musí být realizován v průběhu celého roku 2016 a v prvním pololetí roku 2017, přičemž všechny předmětné smlouvy byly uzavřeny v rámci roku 2015 (tj. ve dnech 22. 6. 2015, 29. 9. 2015, 4. 12. 2015 a 10. 12. 2015), má Úřad za to, že předmětné smlouvy spolu souvisí z hlediska časového.

77.         Úřad se v rámci posuzování, zda se v daném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek, zabýval rovněž místní souvislostí. Úřad obecně uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je třeba vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat, apod., neboť, jak konstatoval předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, „místní souvislost neznamená totéž místo, ale souvislost v prostoru. (…) Přitom se intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, které ji mohou ovlivnit. (…) Aby pak mohla být místní souvislost vyloučena, či výrazně oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována.“.

78.         Z předmětných smluv na plnění veřejných zakázek vyplývá, že provozovny společností, které jsou uvedeny v předmětných smlouvách na plnění veřejných zakázek uzavřených se společností AUTODRÁB, spol. s r. o., dodavatelem Jaroslavem Mašínem, společností AB Auto Brejla s.r.o., a společností LAURETA AUTO a.s., ve kterých má být předmět plnění veřejné zakázky realizován, se nachází výhradně na území Středočeského kraje, přičemž mezi místy jednotlivých plnění neexistuje žádná prostorově relevantní překážka.

79.         Obviněný uvedl, že pokud by musel plnění všech veřejných zakázek zadávat jako jednu veřejnou zakázku, dostal by se do situace, kdy servis vozidel pro určitou oblast by mohl být vzdálen na zcela opačném konci Středočeského kraje, čímž by nemohl dostát své zákonné povinnosti nakládat s veřejnými prostředky účelně, efektivně a hospodárně. Uvedená skutečnost nezakládá dle Úřadu oprávnění obviněného poptávat jednotlivá plnění samostatně v rámci jednotlivých veřejných zakázek malého rozsahu, resp. není důvodem pro konstatování místní „nesouvislosti“ plnění, neboť obviněnému nic nebránilo zadávat veřejnou zakázku jako jednu zakázku rozdělenou na části (např. dle jednotlivých oblastí), kdy v rámci jednotlivých částí mohl uzavřít smlouvu s rozdílnými vybranými dodavateli, příp. mohl obviněný postupovat tak, že mohl realizovat předmětnou veřejnou zakázku na základě s dostatečným předstihem uzavřené rámcové smlouvy, která může být uzavřena s jedním či více uchazeči, a na jejím základě pak zadávat (dle aktuální potřeby) jednotlivé veřejné zakázky.

80.         Obviněný dále v souvislosti s geografickými aspekty jednotlivých plnění uvedl, že jednotlivé oblasti, pro které byly zadány samostatné veřejné zakázky, jsou samy o sobě samostatným celkem. Obviněný je dle svého tvrzení vnitřně organizačně členěn na čtyři provozní úseky, a to oblasti Kladno, Kutná Hora, Benešov a Mnichovo Hradiště, přičemž předmět veřejných zakázek koresponduje s vnitřním organizačním členěním obviněného. Obviněný má za to, že není nezbytné, aby veřejné zakázky byly formálně zadány přímo provozními jednotkami, které zpravidla nemají a ani nemusí mít samostatnou právní subjektivitu.

81.         V této souvislosti Úřad odkazuje na důvodovou zprávu k ZZVZ, konkrétně k § 17 ZZVZ (který toto upravuje), která  v dané věci uvádí: „V případě, že některá provozní jednotka vykazuje funkční samostatnost při zadávání veřejných zakázek, může být přepokládaná hodnota stanovena na úrovni této provozní jednotky. Tento předpoklad lze považovat za splněný v případě, že samostatná provozní jednotka nezávisle provádí zadávací řízení, činí rozhodnutí o výběru dodavatele a uzavírá smlouvu. Taková provozní jednotka přitom samostatně hospodaří s finančními prostředky, z nichž je veřejná zakázka financována. To však neznamená, že by vždy muselo jít o samostatnou rozpočtovou kapitolu ve smyslu rozpočtových pravidel, tato samostatnost může být založena i interními přepisy zadavatele. (…) Přestože předchozí zákon o veřejných zakázkách takovéto ustanovení neuváděl, byla obdobná možnost již vykládána a v praxi realizována.

82.         Úřad konstatuje, že skutečnost, že plnění jednotlivých veřejných zakázek je posléze „v gesci“ těchto ryze vnitřních útvarů obviněného nemá a ani nemůže mít vliv na otázku posouzení existence místní (či jakékoliv jiné) souvislosti. Obviněným zmiňované „oblasti“ nehospodaří samostatně s finančními prostředky, z nichž by měla být předmětná plnění financována (obviněný ostatně ani nic takového netvrdí/nedokládá), neprovádí samy zadávací řízení, nečiní rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, a ani s dodavateli neuzavírají smlouvy – nejedná se tedy o provozní jednotky ve smyslu § 17 odst. 2 ZZVZ (nelze tedy ve smyslu čl. 40 odst. 6 věty druhé Listiny aplikovat dotčené ustanovení ZZVZ na postup obviněného). V opačném případě by určitým zadavatelům nic nebránilo vytvořit bohatou vnitřní organizační strukturu menších či větších útvarů, navázanou na jejich určité oblastní působení, která by posléze sloužila k rozdělení jinak jednolitých plnění do kýženého množství samostatných veřejných zakázek (s nemožností dovození místní souvislosti), a skrze ni dospět k narušení hospodářské soutěže[3].

83.         K otázce možnosti zadávat veřejnou zakázku způsobem stanovení předpokládané hodnoty na úrovni provozních jednotek zadavatele Úřad rovněž odkazuje na správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0325/2019/VZ (dále jen „správní řízení S0325/2019“), které bylo pravomocně ukončeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0203/2019/VZ-01249/2020/322/JSr (dále jen „rozhodnutí R0203/2019“), a to dokonce ve věci téhož obviněného. Přestože se zadávací postup, který byl předmětem přezkumu ve správním řízení S0325/2019, řídil již ZZVZ, jsou závěry rozhodnutí R0203/2019 bezesporu platné i pro předmětnou veřejnou zakázku, která byla zadávána ještě podle zákona.

84.         Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že obviněný na základě tvrzené funkční samostatnosti provozních jednotek nebyl oprávněn zadávat jednotlivé zakázky v režimu odpovídajícím předpokládané hodnotě jednotlivých dílčích veřejných zakázek, nýbrž byl povinen sečíst předpokládanou hodnotu plnění pro všechna související plnění a zadávat veřejnou zakázku v tomu odpovídajícím zákonném režimu.

85.         S ohledem na shora uvedené tedy Úřad konstatuje, že šetřené smlouvy spolu souvisí i z hlediska místního.

86.         Ve vztahu k posouzení věcné souvislosti pak Úřad odkazuje na předmět plnění jednotlivých předmětných smluv (viz bod 4., bod 9., bod 14. a bod 19. tohoto rozhodnutí), kterým je u všech uvedených smluv závazek zhotovitele provádět opravy a servisní služby (pravidelné servisní prohlídky, záruční a běžné opravy, úkony předepsané výrobcem vozidla a veškeré další práce v rámci činnosti servisu) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem. Úřad tedy konstatuje, že šetřené smlouvy spolu souvisí rovněž z hlediska věcného.

87.         Jde-li o funkční souvislost, jejíž ne/existence se dovozuje na základě účelu/jednotného cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015), pak ta je v šetřeném případě dána skutečností, že předmětem všech dílčích veřejných zakázek je provádění oprav a servisních služeb (pravidelné servisní prohlídky, záruční a běžné opravy, úkony předepsané výrobcem vozidla a veškeré další práce v rámci činnosti servisu) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem (viz bod 4., bod 9., bod 14. a bod 19. tohoto rozhodnutí). Z uvedeného je zřejmé, že účelem a cílem všech dílčích veřejných zakázek je zajištění provozuschopnosti vozového parku zadavatele, a to při dodržení požadavků daných výrobcem vozidla, jakož i vyplývajících z právních předpisů a potřeb zadavatele.

88.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že VZ Kladno, VZ Kutná Hora, VZ Benešov a VZ Mnichovo Hradiště tvoří jeden funkční celek, resp. jednu veřejnou zakázku, přičemž je nutno dodat, že daná plnění nepředstavují „nepředvídatelné“ či „nárazové“ plnění, neboť z předmětu plnění veřejných zakázek je zřejmé, že provádění oprav a servisních služeb na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem, je plnění, jehož nutnost vyplývá ze samotné skutečnosti, že zadavatel předmětná vozidla provozuje a uvedenou činnost je tak nezbytné zajišťovat kontinuálně.

89.         Nyní tedy vyvstává otázka, zda byl obviněný v případě předmětné veřejné zakázky povinen v její souvislosti postupovat v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení. Při posouzení této věci je nezbytné s ohledem na § 13 zákona vycházet z předpokládaných hodnot veřejných zakázek. V této souvislosti Úřad uvádí, že zákon zadavatelům nezakazuje dělit předmět veřejné zakázky na části. Ustanovení § 13 zákona toto naopak umožňuje, nicméně předpokládaná hodnota musí být vždy dána součtem všech těchto od sebe oddělených částí.

90.         Z dokumentace pořízené v souvislosti se smlouvami vyplývá, že jejich celková předpokládaná hodnota činí 7 999 996,- Kč bez DPH.

91.         Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že šetřené veřejné zakázky představují nadlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 12 odst. 1 zákona, neboť celková předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky dle § 12 odst. 1 zákona, který činí dle nařízení vlády č. 393/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, částku 5 244 000,- Kč. K tomu Úřad pouze pro úplnost dodává, že ke stejnému závěru by bylo možné dojít i při posouzení z hlediska ZZVZ, neboť dle této právní úpravy je finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky na služby stanoven nařízením vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a činí 5 494 000,- Kč.

92.          Úřadu tak nezbývá než konstatovat, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejíž předmět je vymezen smlouvami na VZ Kladno, VZ Kutná Hora,  VZ Benešov a VZ Mnichovo Hradiště nezadával s ohledem na její celkovou předpokládanou hodnotu v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 zákona, nýbrž jednotlivě jako veřejné zakázky malého rozsahu. V této souvislosti Úřad opětovně doplňuje, že uvedené nevylučuje možnost obviněného zadat předmětnou veřejnou zakázku jako jednu veřejnou zakázku rozdělenou na části (viz § 13 odst. 4 zákona), tj. např. dle příslušných oblastí tak, jak byly uzavírány šetřené smlouvy (avšak postupy platnými pro zadávací řízení dle zákona). Pro úplnost Úřad dodává, že rovněž ověřil, zda obviněný – byť jsou dané veřejné zakázky označeny jako veřejné zakázky malého rozsahu – fakticky nepostupoval při „zadávání“ jednotlivých veřejných zakázek postupy platnými pro zadávací řízení. S ohledem na skutečnost, že zadavatel při zadávání nadlimitní veřejné zakázky, jejíž předmět je vymezen předmětnými smlouvami, nepostupoval dle § 26 v návaznosti na § 146 odst. 1 zákona, konstatuje Úřad, že zadavatel při zadávání veřejných zakázek nepostupoval postupy platnými pro zadávací řízení.

93.         Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky dle zákona, mohl obdržet další nabídky od jiných (nejenom lokálních) dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější plnění. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, je spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolený postup mimo režim zákona. Tvrdí-li obviněný v této souvislosti, že menší/lokální dodavatelé zpravidla „nevěnují takovou pozornost formálním uveřejněním zadávacích řízení ve Věstníku veřejných zakázek či na profilech zadavatelů“, pak uvedené představuje toliko ničím nepodložené spekulace, kdy ani paušalizování domnělého chování menších dodavatelů na trhu není způsobilé vyvrátit potencialitu vlivu na výběr nejvhodnější nabídky u šetřeného postupu zadavatele.

94.         Úřad pro úplnost dodává, že zákon v případě přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona nevyžaduje výlučně prokázání (podstatného) vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání (postup) zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky[4].

95.         Z výše uvedeného vyplývá, že pouhá potencialita vlivu na výběr nejvhodnější nabídky je tak s ohledem na znění zákona zcela postačující z hlediska spáchání přestupku dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona [a to i ve vztahu k ZZVZ – viz § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ], a Úřadu tedy nezbývá než uzavřít, že obviněný svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

96.         Obviněný souhlasí s Úřadem, že nelze účelově dělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím docházelo k obcházení zákona, takovéto účelové rozdělení v sobě ale dle obviněného zahrnuje určitý subjektivní prvek spočívající v úmyslu obviněného, který tak postupuje z toho důvodu, aby mohl veřejnou zakázku zadat v mírnějším režimu, či případně úplně mimo režim zákona. K uvedenému porušení příslušného ustanovení tehdy platné zadávací směrnice dle obviněného nemůže dojít v případě, kdy takový úmysl zadavatele chybí. Argumentace obviněného je totožná se stanoviskem Generálního advokáta při Soudním dvoru Evropské unie uvedené v rozsudku Soudního dvora ve věci C-16/98. K argumentaci obviněného Úřad konstatuje, že stanovisko Generálního advokáta při Soudním dvoru Evropské unie není právně závazným závěrem, a to nejen co se týká vnitrostátní regulace a přezkumu veřejných zakázek, nýbrž i v případě samotného Soudního dvora a jeho dohledu nad zákonností práva Evropské unie. Právě proto již rozsudek Soudního dvora ve věci C-16/98, který se týkal případu, v němž vyslovil Generální advokát obviněným uváděné stanovisko, nenásledoval tuto myšlenku, když v něm nebyla povinnost prokázat pachateli přestupku úmysl jej spáchat dovozena. Proto se Úřad dále otázkou úmyslu obviněného nijak nezabýval, neboť v šetřeném případě se uplatní princip objektivní odpovědnosti zadavatele za přestupek. K prokázání odpovědnosti proto postačí naplnění všech znaků skutkové podstaty, jak je uvedeno výše.

97.         Zadavatel dále uvedl, že znalecký ústav ASB Appraisal s.r.o. doporučil zadavateli v rámci analýzy nákladů na opravu a údržbu vozového parku obviněného původní systém oprav vozidel zadávaný na základě rámcové smlouvy jednomu dodavateli, který se dle analýzy jevil jako nehospodárný a neefektivní, zajistit servisní služby s ohledem na regionální umístění a možnou zastupitelnost. K tomu Úřad uvádí, že žádný posudek navrhující úsporu nákladů nemůže legitimizovat postup zadavatele v rozporu se zákonem, a to rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně ve smyslu § 13 odst. 4 zákona. Nadto Úřad s odkazem na bod 79. tohoto rozhodnutí konstatuje, že obviněnému nic nebránilo zadávat veřejnou zakázku jako jedinou zakázku rozdělenou na části (např. dle jednotlivých oblastí), kdy v rámci jednotlivých částí mohl uzavřít smlouvu s rozdílnými vybranými dodavateli, příp. mohl obviněný postupovat tak, že mohl realizovat předmětnou veřejnou zakázku na základě s dostatečným předstihem uzavřené rámcové smlouvy, která může být uzavřena s jedním či více uchazeči, a na jejím základě pak zadávat (dle aktuální potřeby) jednotlivé veřejné zakázky.

98.         Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 13 odst. 3 zákona rozdělil předmět veřejné zakázky vymezený předmětnými smlouvami, jímž je provádění oprav a servisních služeb (pravidelné servisní prohlídky, záruční a běžné opravy, úkony předepsané výrobcem vozidla a veškeré další práce v rámci činnosti servisu) na vozidlech nebo jejich částech, užívaných zadavatelem, tedy úplatné poskytnutí služeb ve smyslu § 7 odst. 1 zákona, takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 1 zákona, a nezadal plnění vyplývající z předmětných smluv, které tvoří jednu veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 10 odst. 1 zákona, v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel předmětné uvedené smlouvy. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

99.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

100.     Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání přestupku odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že dle § 270 odst. 5 ZZVZ účinného v době vydání tohoto rozhodnutí promlčecí doba činí 5 let. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

101.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání přestupku dozvěděl dne 2. 1. 2020, kdy v dané věci obdržel podnět. K tvrzení obviněného, že došlo v šetřeném případě k promlčení, Úřad konstatuje, že ke spáchání přestupku vymezeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 10. 12. 2015, kdy obviněný uzavřel smlouvu na plnění předmětu v pořadí poslední z přezkoumávaných veřejných zakázek, a to VZ Benešov, tj. smlouvu č. 675/KSÚS/2015 se společností AB Auto Brejla s.r.o., k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tak nedošlo[5]. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla, a to ani pokud by byly podmínky pro zánik odpovědnosti obviněného posuzovány podle pozdější právní úpravy obsažené v ZZVZ, jelikož vedené správní řízení bylo zahájeno dne 17. 11. 2020, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a) ZZVZ se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku. K námitce obviněného týkající se zániku odpovědnosti tak Úřad odkazuje na výše uvedené.

102.     Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona. K tomu Úřad dodává, že právní úprava obsažená v ZZVZ není pro obviněného příznivější ani v tomto ohledu, neboť dle § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ lze obviněnému mj. za přestupek dle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ uložit pokutu ve shodné výši, tj. do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

103.     Cena za předmět plnění veřejných zakázek vyplývá ze zadavatelem předložených podkladů, a to faktur a soupisu faktur vystavených v souvislosti s plněním jednotlivých veřejných zakázek a činí za VZ Kladno 2 341 654,- Kč včetně DPH, za VZ Kutná Hora 2 396 911,- Kč včetně DPH, za VZ Benešov 2 417 829,77 Kč včetně DPH a za VZ Mnichovo Hradiště 2 234 661,90 Kč včetně DPH. Celková cena za předmět plnění veřejných zakázek tak činí 9 391 056,67 Kč včetně DPH. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 939 106,- Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny veřejné zakázky včetně DPH).

104.     Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

105.     Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

106.     Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

107.     V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad transparentního vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění transparentního nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli[6], je třeba jednání obviněného, který předmět plnění veřejné zakázky rozdělil na veřejné zakázky malého rozsahu, na jejichž plnění uzavřel jednotlivé smlouvy, aniž by při jejím zadávání postupoval v zadávacím řízení dle zákona, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

108.     Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, a tudíž že nedošlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků. Nicméně, co se týče okolností, za nichž byl přestupek spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech shledal při stanovení výše pokuty jako polehčující tu okolnost, že byť obviněný nepostupoval dle zákona, negativní dopady jeho jednání jsou sníženy skutečností, že na základě výzvy k podání nabídky vyzval tři možné dodavatele k podání nabídky na plnění VZ Kladno, VZ Kutná Hora, VZ Benešov i VZ Mnichovo Hradiště. Hospodářská soutěž tak byla do jisté míry zachována.

109.     Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž dobu, která uplynula od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, která činí více než pět let. Uvedený postup je v souladu se závěry např. rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, kdy doba od spáchání přestupku je korektivem při stanovení výše sankce, neboť je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.

110.     Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného[7]. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

111.     Z úřední činnosti jsou Úřadu známy následující skutečnosti.

112.     Dne 23. 10. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0325/2019/VZ-29121/2019/542/MCi, kterým obviněnému uložil pokutu ve výši 300 000,- Kč za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, kterého se dopustil tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 ZZVZ, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smlouvy o dílo č. 45/00066001/2017 ze dne 1. 2. 2017, která byla uzavřena s vybraným dodavatelem 3K značky v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Síť silnic II. a III. třídy oblast KH – obnova VDZ“, plnění vyplývající ze smlouvy o dílo č. 47/00066001/2017 ze dne 1. 2. 2017, která byla uzavřena s vybraným dodavatelem ČNES v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Síť silnic II. a III. třídy oblast KH – obnova VDZ“, plnění vyplývající ze smlouvy o dílo č. 46/00066001/2017 ze dne 1. 2. 2018, která byla uzavřena s vybraným dodavatelem 3K značky v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Síť silnic II. a III. třídy oblast KH – obnova VDZ“, a plnění vyplývající ze smlouvy o dílo č. 43/00066001/2017 ze dne 1. 2. 2017, která byla uzavřena s vybraným dodavatelem Quo v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Síť silnic II. a III. třídy oblast BN – obnova VDZ“, zadal mimo zadávací řízení, a nezadal ji v podlimitním režimu podle části třetí zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

113.     Dne 15. 10. 2020 vydal Úřad příkaz č. j. ÚOHS-32417/2020/500/JBě, kterým obviněnému uložil pokutu ve výši 25 000,- Kč za spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se dopustil tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky, jímž je plnění vyplývající z

  • kupní smlouvy č. 451/00066001/2016, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP6N, uzavřené dne 25. 8. 2016 s dodavatelem MPS Mostní a pozemní stavby engineering s.r.o., IČO 29148871, se sídlem Čepí 104, 533 32 Čepí (dále jen „dodavatel MPS“), v rámci veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“,
  • kupní smlouvy č. 452/00066001/2016, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP8N, uzavřené dne 25. 8. 2016 s dodavatelem MPS v rámci veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 8N“,

tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 2 zákona, a když předmět plnění této veřejné zakázky poptal mimo zadávací řízení jako dvě veřejné zakázky malého rozsahu, tj. nezadal jej v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle § 21 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou veřejnou zakázku obviněný uzavřel výše specifikované smlouvy.

114.     Dne 15. 10. 2020 vydal Úřad rovněž příkaz č. j. ÚOHS-32419/2020/500/JBě, kterým obviněnému uložil pokutu ve výši 20 000,- Kč za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, kterého se dopustil tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 ZZVZ, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající z

  • kupní smlouvy č. 18/00066001/2017, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP6N, uzavřené dne 16. 2. 2017 s dodavatelem MPS v rámci veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“,
  • kupní smlouvy č. 19/00066001/2017, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP8N, uzavřené dne 16. 2. 2017 s dodavatelem MPS v rámci veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 8N“,

zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v podlimitním režimu podle části třetí ZZVZ, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění výše uvedené veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

115.     Dne 3. 11. 2020 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-35016/2020/500/ISo, kterým obviněnému uložil pokutu ve výši 90 000,- Kč za spáchání podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se dopustil tím, že v rozporu s § 13 odst. 3 zákona rozdělil předmět veřejné zakázky vymezený

  • smlouvou o dílo č. 580/KSÚS/2015 uzavřenou dne 27. 1. 2016 se společností Quo s.r.o., IČO 26487985, se sídlem Křižíkova 2158, 256 01 Benešov, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Obnova VDZ KSÚS oblast Benešov 2016“,
  • smlouvou o dílo č. 397/00066001/2016 uzavřenou dne 22. 7. 2016 se společností 3K značky s.r.o., IČO 25056271, se sídlem Jiráskova 1519, 251 01 Říčany u Prahy, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Obnova vodorovného dopravního značení oblast Kutná Hora“,
  • smlouvou o dílo č. 446/00066001/2016 uzavřenou dne 15. 8. 2016 se společností ČNES dopravní stavby, a.s., IČO 47781734, se sídlem Milady Horákové 2764, 272 01 Kladno - Kročehlavy, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Obnova vodorovného dopravního značení oblast Kladno“,
  • smlouvou o dílo č. 453/00066001/2016 uzavřenou dne 29. 8. 2016 se společností JAZNAK spol. s r.o., IČO 48952621, se sídlem Vinec 26, 293 01 Mladá Boleslav, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Obnova vodorovného dopravního značení oblast Mnichovo Hradiště“ a
  • smlouvou o dílo č. 458/00066001/2016 uzavřenou dne 7. 9. 2016 se společností Údržba silnic s.r.o., IČO 61681199, se sídlem Na Červeném Hrádku 294, 264 01 Sedlčany, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Obnova vodorovného dopravního značení oblast Benešov“,

jímž je realizace vodorovného dopravního značení, tedy úplatné provedení stavebních prací ve smyslu § 7 odst. 1 zákona, takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 2 zákona, a nezadal plnění vyplývající z uvedených smluv, které  tvoří jednu veřejnou zakázku na stavební práce ve smyslu § 9 odst. 1 zákona, v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení dle § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy o dílo.

116.     S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu, a to způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v čl. 2 odst. 2 Listiny.

117.     Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za všechny uvedené přestupky a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky ukládající konkrétní pokuty za spáchání přestupků uvedených v bodech 115. až 118. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uložené pokuty, tj. pokuty uložené rozhodnutím/příkazy uvedenými v bodech 115. až 118. odůvodnění tohoto rozhodnutí za spáchání tam uvedených přestupků. K tomu Úřad uvádí, že pokuty uložené dřívějším rozhodnutím/příkazy při ukládání sankce za přestupek projednávaný v tomto řízení zohlednil. Dále Úřad uvádí, že tyto pokuty v součtu nepřevyšují maximální možnou hranici, kterou by bylo možno uložit za nejzávažnější z těchto přestupků.

118.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z právního principu, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze schváleného rozpočtu Středočeského kraje na rok 2020[8] vyplývá, že příspěvek zřizovatele (Středočeský kraj) obviněnému činí pro rok 2020 celkem 1 763 388 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

119.     V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mj. dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

120.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

121.     Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

1.             Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

2.             Podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

3.             Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

4.             Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

5.             Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

6.             Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000480.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[1] Doposud přítomné prvky určující dle rozhodovací praxe k ZVZ jednu veřejnou zakázku (posouzení existence místní, časové, funkční a věcné souvislosti) jsou de facto obsaženy také v § 18 odst. 2 ZZVZ, který hovoří o časové souvislosti a existenci funkčního celku. Z tohoto důvodu lze konstatovat, že i dosavadní rozhodovací praxe Úřadu a soudních orgánů je z tohoto pohledu principiálně aplikovatelná i nadále. Blíže k uvedenému např.:

HERMAN, P.; FIDLER, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, str. 46, 47. ISBN 978-80-7380-595-1

DVOŘÁK, D.; MACHUREK, T.; NOVOTNÝ, P. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, str. 112. ISBN 978-80-7400-651-7

KRUTÁK, T.; KRUTÁKOVÁ, L.; GERYCH, J. Zákon o zadávání veřejných zakázek s komentářem k 1. 10. 2016. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2016, str. 84. ISBN 978-80-7554-040-9

[2] K problematice „dělení“ veřejných zakázek Úřad odkazuje rovněž na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013.

[3] Obdobně se k otázce organizačního uspořádání zadavatelů vyjádřil také Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 56/2010-350 ze dne 9. 12. 2010 (potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 24/2011 – 497 ze dne 19. 1. 2012).

[4] Uvedené vyplývá rovněž např. z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009.

[5] V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0020,0021/2019/VZ-09011/2019/542/MCi ze dne 28. 3. 2016 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0034/2016/VZ-44307/2016/321/IPs/Edo ze dne 4. 11. 2018, kde je dovozeno, že k dokonání protiprávního jednání v případě rozdělení veřejné zakázky dochází až v okamžiku, kdy zadavatel uzavře smlouvu na následující veřejnou zakázku, která časově, místně a věcně souvisí s předchozí veřejnou zakázkou, a když současně naplní předpoklad, že při součtu hodnot těchto veřejných zakázek dojde k překročení limitu dle zákona, podle kterého již byl zadavatel povinen postupovat podle přísnějšího režimu zákona.

[6] k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs 20/2008

[7] Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2009 č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33.

[8] https://www.kr-stredocesky.cz/web/urad/rozvoj-egovernmentu?p_p_auth=zmjW9AMc&p_p_id=101&p_p_lifecycle=0&p_p_state=maximized&p_p_mode=view&_101_struts_action=%2Fasset_publisher%2Fview_content&_101_assetEntryId=16827805&_101_type=content&_101_urlTitle=schvaleny-rozpocet-stredoceskeho-kraje-na-rok-2020&redirect=https%3A%2F%2Fwww.kr-stredocesky.cz%2Fweb%2Furad%2Fhome%3Fp_p_id%3D3%26p_p_lifecycle%3D0%26p_p_state%3Dmaximized%26p_p_mode%3Dview%26_3_groupId%3D0%26_3_keywords%3Drozpo%25C4%258Det%2B2020%26_3_struts_action%3D%252Fsearch%252Fsearch%26_3_redirect%3D%252F 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz