číslo jednací: 05603/2021/500/AIv
spisová značka: V0021/2021/PV

Instance I.
Věc VYHOTOVENÍ LHP PRO LHC "Lesy města Brna" NA OBDOBÍ 2022 - 2031
Účastníci
  1. ING-FOREST s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok zamítnuto
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 1. 5. 2021
Související rozhodnutí 05603/2021/500/AIv
11363/2021/163/VVá
Dokumenty file icon 2021_V0021.pdf 347 KB

Spisová značka:  ÚOHS-V0021/2021/PV

Číslo jednací:      ÚOHS-05603/2021/500/AIv

 

Brno 12.02.2021

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o žádosti žadatele

  • ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 27. 1. 2021 JUDr. Luborem Ludmou, advokátem, ev. č. ČAK 16398, IČO 71801740, se sídlem Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc,

ze dne 25. 1. 2021 o vrácení kauce, kterou citovaný žadatel složil ve správním řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ ve věci návrhu citovaného žadatele ze dne 21. 8. 2020 na přezkoumání úkonů zadavatele – Lesy města Brna, a.s., IČO 60713356, se sídlem Křížkovského 247/9, 664 34 Kuřim – učiněných při zadávání veřejné zakázky „VYHOTOVENÍ LHP PRO LHC "Lesy města Brna" NA OBDOBÍ 2022 - 2031“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-021517, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 121-296040,

rozhodl takto:

Žádost žadatele – ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem – ze dne 25. 1. 2021 o vrácení kauce, kterou citovaný žadatel složil ve správním řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ ve věci návrhu citovaného žadatele ze dne 21. 8. 2020 na přezkoumání úkonů zadavatele – Lesy města Brna, a.s., IČO 60713356, se sídlem Křížkovského 247/9, 664 34 Kuřim – učiněných při zadávání veřejné zakázky „VYHOTOVENÍ LHP PRO LHC "Lesy města Brna" NA OBDOBÍ 2022 - 2031“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-021517, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 121-296040, se zamítá.

 

Odůvodnění

1.             Dne 25. 1. 2021 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) žádost žadatele – ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 27. 1. 2021 JUDr. Luborem Ludmou, advokátem, ev. č. ČAK 16398, IČO 71801740, se sídlem Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc (dále jen „žadatel“ nebo „navrhovatel“) – o vrácení kauce ve výši 50 000,- Kč, která jím byla složena na účet Úřadu ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ ve věci návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele – Lesy města Brna, a.s., IČO 60713356, se sídlem Křížkovského 247/9, 664 34 Kuřim (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „VYHOTOVENÍ LHP PRO LHC "Lesy města Brna" NA OBDOBÍ 2022 - 2031“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-021517, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 25. 6. 2020 pod  ev. č. 2020/S 121-296040 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V žádosti žadatel nejprve uvádí, že Úřad má kauci vrátit do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí č. j. ÚOHS-31552/2020/500/JBě ze dne 9. 10. 2020, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu, č.j. ÚOHS-38324/2020/323/VVá ze dne 7. 1. 2021, přičemž obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 7. 1. 2021. Žadatel dále uvedl, že „[ú]řad v čl. I. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, č.j. ÚOHS-31552/2020/500/JBě ze dne 9.10.2020 rozhodl o zastavení řízení podle § 257 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek, rozhodl tedy jiným způsobem, než je uvedeno v § 255 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek, a proto dodavatel požaduje vrátit kauci podle § 255 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek.“.

3.             Na základě uvedených skutečností žádá žadatel o vrácení složené kauce na jeho účet.

4.             Usnesením č. j. ÚOHS-03084/2021/531/MHo ze dne 26. 1. 2021 stanovil Úřad právnímu zástupci žadatele lhůtu k provedení úkonu, a to doložení dokumentu, z něhož bude patrné, že je ve věci žádosti ze dne 25. 1. 2021 o vrácení kauce ve výši 50 000,- Kč složené ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ oprávněn jednat za žadatele.

5.             V reakci na usnesení č. j. ÚOHS-03084/2021/531/MHo ze dne 26. 1. 2021 Úřad obdržel dne 28. 1. 2021 od žadatele vyjádření z téhož dne, jehož součástí byla plná moc ze dne 27. 1. 2021 pro zastupování žadatele jeho právním zástupcem ve vedeném řízení o žádosti o vrácení kauce. Ve svém vyjádření dále žadatel sděluje, že nepovažuje za přípustné, aby kauce byla příjmem státního rozpočtu, když Úřad rozhodl o zastavení správního řízení podle § 257 písm. e) zákona, tzn. rozhodl jiným způsobem než je uvedeno v § 255 odst. 3 zákona „a současně orgán dohledu v řízení rezignoval na svoji úlohu, když z formalistických důvodů stvrdil evidentní plýtvání s veřejnými prostředky, naprosto zbytečné vynaložení veřejných prostředků a předražení veřejné zakázky o částku ve výši 1.933.900 Kč bez DPH, resp. dokonce o 2.315.700 Kč bez DPH; a bylo by evidentně protiústavní, aby za tohoto stavu kauce ve výši 50 000 Kč byla na úkor dodavatele příjmem státního rozpočtu.“.

6.             Usnesením č. j. ÚOHS-03611/2021/531/MHo ze dne 29. 1. 2021 Úřad žadateli stanovil podle § 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lhůtu, v níž mohl podle § 36 odst. 1 správního řádu navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko. Dále Úřad citovaným usnesením žadateli stanovil podle § 39 odst. 1 správního řádu lhůtu podle § 36 odst. 3 zákona, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

7.             K usnesení č. j. ÚOHS-03611/2021/531/MHo ze dne 29. 1. 2021 se žadatel vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 8. 2. 2021, jež Úřad obdržel téhož dne, v němž žadatel vyjadřuje své přesvědčení, že řízení o žádosti nemělo být Úřadem zahájeno, neboť se jednalo o výzvu k plnění podle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zahájení řízení považuje žadatel za nezákonnou snahu správního orgánu o odejmutí pravomoci civilnímu soudu k řešení věci tímto správním orgánem, po němž je přitom vrácení kauce žádáno. Dle žadatele tak Úřad porušil čl. 2 odst. 2 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Listina“), neboť ustanovení § 248 zákona nezakládá pravomoc Úřadu zahájit a vést správní řízení na základě žádosti o vrácení kauce. Navrhovatel rovněž navrhuje provést důkaz celým spisem správního řízení vedeným pod sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ a spisem správního řízení vedeným pod sp. zn. ÚOHS-S0354/2020/VZ, když z předmětných spisů mají vyplynout skutečnosti podstatné pro rozhodnutí, zejména evidentní porušení zákona zadavatelem a důvody takového porušení ve vazbě na žádost o vrácení kauce.

Relevantní ustanovení zákona

8.             Podle § 248 odst. 1 zákona Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, při kterém

a) rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky nebo při zvláštním postupu postupoval v souladu s tímto zákonem,

b) rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu s tímto zákonem,

c) ukládá nápravná opatření,

d) rozhoduje o návrhu podle § 267 zákona,

e) kontroluje podle kontrolního řádu soulad úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek s tímto zákonem.

9.             Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu, nejde-li o případ podle odstavce 2, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

10.         Podle § 255 odst. 3 zákona kauce připadne státu, jestliže Úřad

a) pravomocným rozhodnutím návrh zamítne podle § 265 písm. a), nebo

b) pravomocným rozhodnutím rozhodne o zastavení řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět poté, co bylo v témže správním řízení nepravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a).

11.         Podle § 255 odst. 6 zákona pokud Úřad rozhodne jiným způsobem, než je uvedeno v odstavci 3, nebo zastaví řízení z jiného důvodu než podle odstavce 3, vrátí kauci nebo její část navrhovateli do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

Právní posouzení

12.         Podání učiněné žadatelem, posoudil Úřad s ohledem na jeho obsah jako žádost o vrácení kauce, která byla žadatelem dne 19. 8. 2020 složena na účet Úřadu ve smyslu § 255 odst. 1 zákona ve výši 50 000 Kč v souvislosti s podáním návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonu zadavatele. Na základě předmětného návrhu pak bylo Úřadem zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ. K žádosti žadatele pak Úřad sděluje následující.

13.         Dne 9. 10. 2020 Úřad vydal v předmětném správním řízení vedeném pod sp. zn. S0335/2020/VZ rozhodnutí č. j. ÚOHS-31552/2020/500/JBě (dále jen „rozhodnutí“), kterým ve výroku I. rozhodl, že správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele ze dne 21. 8. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky v částech návrhu týkajících se tvrzení, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nadhodnoceně, dále že stanovil kritérium ekonomické kvalifikace spočívající v požadavku na prokázání minimálního ročního obratu dodavatele diskriminačním a nepřiměřeným způsobem, že stanovil kritérium technické kvalifikace týkající se seznamu významných dodávek netransparentním a diskriminačním způsobem, a že stanovil kritérium technické kvalifikace týkající se požadavku na předložení seznamu zaměstnanců a požadavku na disponování vlastním realizačním týmem (dále také „namítaná pochybení č. 1 – 4“) v rozporu se zásadou transparentnosti, se podle ustanovení § 257 písm. e) zákona, zastavuje, neboť návrh navrhovatele v předmětných částech nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 3 zákona, tedy do 25 dnů ode dne 7. 7. 2020, kdy navrhovatel odeslal námitky ze dne 7. 7. 2020 zadavateli, tj. do dne 3. 8. 2020, nýbrž Úřadu byl doručen až dne 21. 8. 2020 a zadavateli rovněž až dne 21. 8. 2020. Výrokem II. rozhodnutí Úřad rozhodl, že návrh navrhovatele ze dne 21. 8. 2020 se v části týkající se tvrzení, že zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách nejasně pravidla pro doručování (dále také „namítané pochybení č. 5), podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť v intencích této části návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

14.         Rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-38324/2020/323/VVá ze dne 7. 1. 2021, přičemž obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 7. 1. 2021.

15.         Na základě výše uvedených skutečností pak byla dne 13. 1. 2021 žadatelem složená kauce ve výši 50 000,- Kč převedena do státního rozpočtu, tedy připadla státu.

16.         Úřad nejprve obecně uvádí, že smysl a účel institutu kauce byl opakovaně judikován Krajským soudem v Brně, který např. v rozsudku sp. zn. 30 Af 66/2012 ze dne 3. 7. 2014 uvádí, že „(…) účelem kauce je zabránit bezdůvodným návrhům na přezkoumání úkonů zadavatele a odlehčit tak do jisté míry orgánu dohledu od návrhů podávaných v podstatě vždy a za každou cenu. Jde tedy o jakýsi pojistný mechanismus proti podávání nedůvodných, účelových či šikanózních návrhů, jež se odráží v tom, že vedle obecných náležitostí podání je – jako součást každého návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – vyžadován doklad o složení kauce.“. Obdobně byl výklad účelu kauce judikován v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 42/2010 ze dne 12. 1. 2012 či v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 5/2013 ze dne 18. 7. 2013. Úřad k tomu sděluje, že byť se citovaný rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu, tj. na zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

17.         Je tedy zřejmé, že Úřad je povinen znění ustanovení § 255 odst. 3 a 6 zákona vykládat tak, aby účel institutu kauce zůstal zachován. Pokud by však Úřad přistoupil na argumentaci žadatele a kauci by vracel navrhovateli v případě, kdy kromě zamítnutí části návrhu podle § 265 písm. a) zákona rozhodne i jiným (procesním) způsobem, vedl by takový výklad k obcházení účelu kauce, neboť by navrhovatelé mohli účelově vkládat do podaných návrhů takové dílčí návrhy, o nichž by jim bylo předem známo, že správní řízení v části týkající se takových dílčích návrhů musí být Úřadem zastaveno. Příkladem může být situace, kdy se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a v návrhu současně brojí proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, přestože je mu známo, že se v této části jedná o návrh (resp. námitky) podané opožděně. V takové situaci by bylo přitom proti smyslu samotného institutu kauce, aby Úřad kauci vracel, ačkoli část návrhu řádně přezkoumal a rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o jeho zamítnutí.

18.         Obecně je nutno konstatovat, že v situaci, kdy Úřad přezkoumává věcně jakoukoli část návrhu a rozhodne o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, kauce připadne státu, neboť přezkum postupu zadavatele v mezích řádně podaného návrhu byl Úřadem učiněn a bylo rozhodnuto o neoprávněnosti podaného návrhu (resp. jeho části). Pokud by Úřad v takových situacích kauci vracel, nemohl by být uplatňován pojistný mechanismus proti nedůvodným, účelovým či šikanózním návrhům.

19.         K uvedenému Úřad uvádí, že v předmětném správním řízení žadatel brojil návrhem proti zadavatelem stanoveným zadávacím podmínkám. Žadatel namítal ve vztahu k zadávacím podmínkám vícero pochybení, jež Úřad pro zjednodušení označil jako namítaná pochybení č. 1 až č. 5.

20.         Jak vyplývá z výše uvedeného, Úřad správní řízení v částech návrhu žadatele týkajících se namítaných pochybení č. 1 – 4 zastavil podle ustanovení § 257 písm. e) zákona, neboť návrh žadatele v těchto částech nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 3 zákona, tedy do 25 dnů ode dne 7. 7. 2020, kdy žadatel odeslal námitky ze dne 7. 7. 2020 zadavateli, tj. do dne 3. 8. 2020, nýbrž Úřadu byl doručen až dne 21. 8.2020 a zadavateli rovněž až dne 21. 8. 2020. V části týkající se namítaného pochybení č. 5 Úřad návrh žadatele zamítl podle § 265 písm. a) zákona, neboť v intencích této části návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

21.         Jak je zřejmé, Úřad tak po věcném přezkoumání části návrhu týkající se namítaného pochybení č. 5, dospěl k závěru, že je třeba uvedenou část návrhu zamítnout. V ustanovení § 255 odst. 3 písm. a) zákona je stanoveno, že kauce připadne státu, jestliže Úřad pravomocným rozhodnutím návrh zamítne podle § 265 písm. a) zákona. Jak vyplývá z výše uvedeného, právě uvedená okolnost v předmětné věci nastala, jelikož Úřad pravomocně rozhodl o zamítnutí návrhu, byť jen v jeho části. Uvedenou skutečnost nemůže změnit ani to, že Úřad správní řízení vedené ohledně části návrhu žadatele týkající se namítaných pochybení č. 1 - 4 podle § 257 písm. e) zákona z důvodu, že návrh žadatele v těchto částech nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 3 zákona, zastavil. Úřad je totiž povinen kauci nebo její část vrátit navrhovateli do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí dle § 255 odst. 6 zákona v případech, pokud rozhodne jiným způsobem, než je uvedeno v odstavci 3, nebo zastaví řízení z jiného důvodu než podle odstavce 3. V uvedeném případě však Úřad rozhodl způsobem, který je zachycen v § 255 odst. 3 písm. a) zákona a byl tedy povinen se složenou kaucí navrhovatele naložit tak, že připadla státu.

22.         K návrhu navrhovatele na provedení důkazu správním spisem vedeným pod sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ Úřad sděluje, že obsahem správního spisu vedeného ve věci řízení o žádosti žadatele, tedy správního spisu sp. zn. ÚOHS-V0021/2021/PV, učinil písemnosti, které se vztahují k dané věci, tzn. veškeré podstatné a rozhodné skutečnosti, které jsou obsahem správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ a současně se vztahují k řízení o žádosti žadatele. Dle § 17 odst. 1 správního řádu spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Pokud žadatel navrhuje učinit důkaz celým správním spisem sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ, Úřad k tomuto požadavku žadatele uvádí, že obsahem správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ jsou i písemnosti, které s řízením o žádosti žadatele nikterak nesouvisí. Proto Úřad učinil součástí správního spisu sp. zn. ÚOHS-V0021/2021/PV pouze ty písemnosti, které se vztahují k dané věci, tedy které souvisí s řízením o žádosti žadatele.

23.         Pokud žadatel navrhuje provedení důkazu správním spisem ve věci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0354/2020/VZ, Úřad sděluje, že předmětné správní řízení bylo zahájeno Úřadem z moci úřední, a to ve věci spáchání přestupku zadavatelem dle § 268 odst. 1 písm. d) zákona. Úřad proto konstatuje, že obsah správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0354/2020/VZ nemá žádnou souvislost s řízením o žádosti žadatele, neboť v souvislosti s tímto správním řízení nedošlo z povahy věci k jakémukoliv složení kauce žadatelem a výsledek tohoto správního řízení nemá sebemenší vliv na to, jakým způsobem byl Úřad povinen naložit se složenou kaucí žadatelem v souvislosti se správním řízením vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ. Úřad tudíž nepřistoupil na návrh žadatele na provedení důkazu tímto správním spisem. Pakliže by žadatel považoval za relevantní skutečnost, že v řízení z moci úřední bylo zadavateli vytknuto pochybení při vyřizování jeho námitek, pak Úřad je přesvědčen, že obsah předmětného správního spisu nemůže mít jakýkoliv vliv na posouzení žádosti žadatele v právě vedeném řízení, a to mj. s ohledem na skutečnost, že žadatel nebyl účastníkem předmětného správního řízení vedeného z moci úřední, předmětné správní řízení bylo vedeno samostatně a v žádné jeho fázi nebylo spojeno se správním řízením sp. zn. S0335/2020/VZ, a tudíž nemůže mít dopady na způsob naložení s kaucí, která byla složena ke zcela jinému správnímu řízení. Pakliže žadatel dále ve svém stanovisku ze dne 8. 2. 2021 tvrdí evidentní porušení zákona zadavatelem a sděluje, že mají být dány důvody takového porušení ve vazbě na žádost o vrácení kauce, avšak tyto nijak blíže nespecifikuje, jedná se o bezobsažné tvrzení, které, jelikož není podpořeno žádnými konkrétními důvody, je namístě odmítnout. Přičemž Úřad akcentuje, že relevantními důvody pro nevrácení kauce je výsledek rozhodování v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ.

24.         Ve vztahu k argumentaci žadatele týkající se neexistující příslušnosti Úřadu k rozhodování o žádosti žadatele, Úřad konstatuje, že je z povahy věci příslušen rozhodnout, zda má být kauce navrhovateli vrácena či nikoliv, jelikož kauce je skládána navrhovateli spolu s návrhem ve věcech, v rámci nichž Úřad následně rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem či nikoliv, přičemž z dikce § 255 odst. 6 zákona je zřejmé, že o tom, zda kauce připadne státu či je vrácena navrhovateli, rozhoduje Úřad, a to dle pravidel stanovených v odstavcích 3 až 6 § 255 zákona. Pravomoc rozhodnout, zda kauce připadne státu či Úřad kauci nebo její část vrátí navrhovateli, tak z povahy věci není svěřena žádnému jinému orgánu. Za tohoto stavu věci, když Úřad obdržel žádost žadatele o vrácení kauce, tak je příslušen o této věci rozhodnout. Ze strany Úřadu tak nemohlo dojít k porušení čl. 2 odst. 2 Listiny, dle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví, neboť Úřad je příslušen rozhodnout o žádosti žadatele o vrácení kauce, jak uvedl výše.

25.         Ve vztahu k tvrzení žadatele, že „orgán dohledu v řízení rezignoval na svoji úlohu, když z formalistických důvodů stvrdil evidentní plýtvání s veřejnými prostředky, naprosto zbytečné vynaložení veřejných prostředků a předražení veřejné zakázky o částku ve výši 1.933.900 Kč bez DPH, resp. dokonce o 2.315.700 Kč bez DPH; a bylo by evidentně protiústavní, aby za tohoto stavu kauce ve výši 50 000 Kč byla na úkor dodavatele příjmem státního rozpočtu.“ Úřad uvádí, že není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které odporují pravidlům plynoucím z jiných právních předpisů, typicky tzv. zásadám 3E, tj. zásadám účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti obsaženým např. v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, či v zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, apod. Co do možnosti ovlivnit způsob, jak bude naloženo s kaucí složenou navrhovatelem k řízení o přezkoumání úkonů zadavatele např. v souvislosti s náhledem na skutečnost, jakým způsobem probíhá vynakládání veřejných prostředků zadavatelem, není Úřad s ohledem na formulaci ustanovení § 255 nadán potřebnou kompetencí. Úřad sděluje, že způsob naložení s kaucí je definován příslušnými ustanoveními obsaženými v § 255 zákona. Při posouzení toho, zda složená kauce připadne státu, či Úřad kauci nebo její část vrátí navrhovateli, pak Úřad není oprávněn přihlížet k pohnutkám navrhovatele vedoucím k podání návrhu a složení kauce na účet Úřadu či zohledňovat další okolnosti, nýbrž je povinen při tomto posouzení výhradně postupovat dle ust. § 255 zákona, z něhož zcela jasně vyplývá Úřadu povinnost, jak se složenou kaucí naložit.

26.         S ohledem na všechny skutečnosti uvedené výše Úřad žádost žadatele o vrácení kauce, kterou tento složil ve správním řízení vedeném Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0335/2020/VZ, zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

JUDr. Lubor Ludma, advokát, Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz