číslo jednací: 09769/2021/500/AIv
spisová značka: S0072/2021/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 2. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace, IČO 06231292, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem,
• navrhovatel – SOR Libchavy spol. s r.o., IČO 15030865, se sídlem Dolní Libchavy 48, 561 16 Libchavy,
• vybraný dodavatel – NMN Group s.r.o., IČO 01788647, se sídlem Korunní 2569/108, Vinohrady, 101 00 Praha 10,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nákup autobusů určených pro veřejnou linkovou dopravu osob na území Ústeckého kraje délky 9,9-11 m“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 3. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 3. 2020 pod ev. č. Z2020-010166, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 5. 2020, 18. 5. 2020 a 3. 7. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 3. 2020 pod ev. č. 2020/S 062-149413, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 5. 2020, 18. 5. 2020 a 3. 7. 2020,

vydává toto

usnesení:

Správní řízení se podle § 257 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť v souvislosti s podáním návrhu ze dne 22. 2. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele– Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace, IČO 06231292, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nákup autobusů určených pro veřejnou linkovou dopravu osob na území Ústeckého kraje délky 9,9-11 m“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 3. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 3. 2020 pod ev. č. Z2020-010166, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 5. 2020, 18. 5. 2020 a 3. 7. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 3. 2020 pod ev. č. 2020/S 062-149413, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 5. 2020, 18. 5. 2020 a 3. 7. 2020, navrhovatel – SOR Libchavy spol. s r.o., IČO 15030865, se sídlem Dolní Libchavy 48, 561 16 Libchavy – nesložil kauci ve výši podle § 255 odst. 1 citovaného zákona.

 

Odůvodnění

I.              PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 22. 2. 2021 návrh navrhovatele – SOR Libchavy spol. s r.o., IČO 15030865, se sídlem Dolní Libchavy 48, 561 16 Libchavy (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s ustanovením § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace, IČO 06231292, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nákup autobusů určených pro veřejnou linkovou dopravu osob na území Ústeckého kraje délky 9,9-11 m“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 3. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 3. 2020 pod ev. č. Z2020-010166, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 5. 2020, 18. 5. 2020 a 3. 7. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 3. 2020 pod ev. č. 2020/S 062-149413, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 5. 2020, 18. 5. 2020 a 3. 7. 2020 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Účastníky správního řízení podle ustanovení § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný dodavatel – NMN Group s.r.o., IČO 01788647, se sídlem Korunní 2569/108, Vinohrady, 101 00 Praha 10 (dále jen „vybraný dodavatel“).

3.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli a navrhovateli přípisem č. j. ÚOHS-06954/2021/541/AKf ze dne 23. 2. 2021.

4.             Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, které bylo navrhovateli sděleno oznámením o výběru dodavatele ze dne 18. 1. 2021, doručeným navrhovateli dne 19. 1. 2021. Navrhovatel spatřuje porušení zákona v tom, že rozhodnutí o výběru dodavatele zadavatel učinil po uplynutí zadávací lhůty v rozporu s § 40 odst. 3 zákona, na základě posouzení nabídek komisí složenou v rozporu s § 42 odst. 2 zákona a nezákonného posouzení splnění technické kvalifikace, kterou vybraný dodavatel údajně prokázal prostřednictví jiné osoby v rozporu s § 83 odst. 1 zákona. Podáním návrhu se navrhovatel domáhá zrušení zadávacího řízení, případně zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele.

5.             Dne 4. 3. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu na zahájení správního řízení ze dne 3. 3. 2021 a dokumentaci o zadávacím řízení.

II.            ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Úřad přezkoumal splnění zákonných podmínek vážících se k podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že navrhovatel nenaplnil požadavky stanovené v ust. § 255 odst. 1 zákona, tj. nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu ve správné výši, a proto Úřadu nezbylo, než správní řízení zastavit podle § 257 písm. c) zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

7.             Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

8.             Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

9.             Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu, nejde-li o případ podle odstavce 2, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

10.         Podle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona.

11.         V čl. 12 „Hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je stanoveno, že „hodnocení nabídek bude provedeno podle ekonomické výhodnosti nabídek, a to podle následujících dílčích kritérií hodnocení a jejich váhy:

1. Celková nabídková cena bez DPH                                                   váha kritéria = 95 %

2. Délka záruční doby v měsících                                                       váha kritéria = 5 %.“

Dále je zde způsob hodnocení popsán tak, že „[h]odnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria‚celková nabídková cena bez DPH‘ bude provedeno tak, že nejvýhodnější nabídce (tj. nabídce obsahující nejnižší cenu v položce „celková nabídková cena bez DPH“) bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělena bodová hodnota stanovená násobkem (i) čísla 100 a (ii) poměru ‚celkové nabídkové ceny bez DPH‘ předložené v nejvýhodnější nabídce k ‚celkové nabídkové cen bez DPH‘ předložené v hodnocené nabídce.“

12.         Podle čl. 11 „Požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny a na uvedení délky záruční doby na Vozidla“ zadávací dokumentace „[n]abídková cena bude uvedena v českých korunách. Nabídková cena je cenou nejvýše přípustnou a cenou konečnou pro každé jednotlivé Vozidlo dodané na základě kupní smlouvy, zejména včetně všech nákladů na výrobu a dodávku Vozidla, zpracování a dodávku technické či jiné související dokumentace, montáž odbavovacího systému, obstarání všech potřebných schválení a homologací, nákladů na dopravu a pojištění pro transport do místa plnění a veškerých dalších nákladů účastníka v souvislosti s plněním veřejné zakázky v souladu s kupní smlouvou (včetně jejich příloh). Předmětná cena nepodléhá valorizaci, ani jinému indexování (tj. účastník není v žádném případě oprávněn požadovat navýšení této ceny či její doplnění či rozšíření o další položky), a není ani závislá na vývoji kurzu kterékoliv měny vůči české koruně (CZK). Žádné jiné dodatečné platby nebude zadavatel vybranému dodavateli hradit.

Nabídková cena bude uvedena ve struktuře a vnitřním členění stanoveném ve vzoru krycího listu nabídky, obsaženém v Příloze B zadávací dokumentace.“

13.         Ze závazného vzoru krycího listu nabídky, který tvoří přílohu B zadávací dokumentace, pak vyplývá, že zadavatel určil kritérium hodnocení celkové nabídkové ceny bez DPH jako nabídkovou cenu za dodávku 90 vozidel včetně přídavného vybavení v Kč bez DPH, přičemž tuto položku bodu II. části B krycího listu nabídek zvýraznil a opatřil vysvětlivkou, že právě „‚Celková nabídková cena bez DPH‘ je předmětem hodnocení, a je součinem položky uvedené v bodě I. (Nabídková cena za Vozidlo, jež je vnitřně členěná a tvořená součtem položek II. a-)c) shora, bez DPH, a počtu Vozidel, stanoveného v zadávací dokumentaci jako maximální počet, který je možno v rámci zakázky požadovat.“

14.         Ze zadávací dokumentace tudíž vyplývá, že předmětem hodnocení byla celková nabídková cena bez DPH (tedy částka za celý maximálně možný objem plnění rámcové dohody při dodání 90 vozidel). Úřad dále doplňuje, že ze zprávy o hodnocení nabídek, kterou přijala hodnotící komise na svém jednání dne 18. 1. 2021, vyplývá, že předmětem jednání o hodnocení nabídek v předmětném zadávacím řízení byl skutečně údaj o celkové nabídkové ceně v Kč bez DPH, jenž dodavatelé předložili ve svých nabídkách, a který odpovídá položce bodu II. části B krycího listu nabídek, tedy maximální možné ceně za provedení dodávek 90 vozidel.

15.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel podal nabídku s celkovou nabídkovou cenou bez DPH ve výši 399 510 000 Kč (viz bod II. části B krycího listu nabídky navrhovatele). Uvedená nabídková cen navrhovatele byla rovněž předmětem hodnocení hodnotící komise v rámci dílčího kritéria „celková nabídková cena bez DPH“, které se z 95 % podílelo na výsledném pořadí nabídek (viz zpráva o hodnocení nabídek).

16.         Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že v předmětném případě je tedy možné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele, která byla předmětem hodnocení, přičemž nebyla v posuzovaném případě stanovena pouze jako cena jednotková, nýbrž předmětem hodnocení byla celková nabídková cena (cena za celý objem plnění vyplývající z rámcové dohody). Vzhledem k uvedeným skutečnostem je zřejmé, že důvody pro složení kauce ve výši 100 000 Kč podle věty druhé ustanovení § 255 odst. 1 zákona nebyly dány, neboť navrhovatel byl schopen stanovit celkovou nabídkovou cenu, a to částku 399 510 000 Kč, která odpovídá údaji „Celková nabídková cena bez DPH“ uvedeného v bodu II. části B krycího listu nabídky navrhovatele, přičemž tato nabídková cena navrhovatele byla předmětem hodnocení. Vzhledem k uvedené výši nabídkové ceny navrhovatele, která byla předmětem hodnocení, byl navrhovatel povinen podle věty první ustanovení § 255 odst. 1 zákona společně s podáním návrhu (ve lhůtě pro podání návrhu) složit kauci ve výši 3 995 100 Kč (tedy ve výši 1 % s nabídkové ceny navrhovatele).

17.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dne 19. 1. 2021 obdrželi účastníci zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástroje oznámení o výběru dodavatele. Navrhovatel podal své námitky proti výběru dodavatele ze dne 2. 2. 2021, přičemž tyto námitky byly zadavateli doručeny prostřednictvím datové schránky a elektronického nástroje téhož dne. Zadavatel námitky navrhovatele odmítl rozhodnutím ze dne 11. 2. 2021 (podepsáno dne 12. 2. 2021), které bylo prostřednictvím elektronického nástroje doručeno navrhovateli dne 12. 2. 2021. Poslední den 10 denní lhůty pro podání návrhu Úřadu podle § 251 odst. 2 zákona tudíž připadal na den 22. 2. 2021. Tedy nejpozději dne 22. 2. 2021 mělo dojít v souladu s § 255 odst. 1 zákona i ke složení kauce na účet Úřadu, a to ve výši určené taktéž podle § 255 odst. 1 zákona.

18.         Z výpisu z bankovního účtu Úřadu ze dne 22. 2. 2021 a z textu podaného návrhu vyplývá, že s podáním návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele složil navrhovatel na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč. Vzhledem k tomu, že podle ust. § 255 odst. 1 zákona činí v prověřovaném případě výše kauce 3 995 100 Kč, Úřad konstatuje, že navrhovatel nesložil kauci v souladu s ust. § 255 odst. 1 zákona, a nedodržel tak zákonem stanovenou podmínku pro vedení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

19.         Z relevantních částí uvedeného ustanovení je zřejmé, že kauci ve výši 100 000 Kč navrhovatel skládá pouze tehdy, pokud není možné stanovit celkovou nabídkovou cenu. Navrhovatel však v posuzovaném případě v souladu se zadávacími podmínkami svou celkovou nabídkovou cenu určil, nemohlo tudíž dojít k naplnění hypotézy právní normy věty druhé ust. § 255 odst. 1 zákona. Navrhovatel měl ze zadávacích podmínek postaveno najisto, z jaké nabídkové ceny kauci skládá, neboť výsledná nabídková cena, která byla zároveň předmětem hodnocení, byla v souladu se zadávacími podmínkami cenou za celkový poptávaný objem plnění (tj. dodávek 90 vozidel). V této souvislosti je nutno poznamenat, že i výši kauce má de facto ve svých rukou zadavatel, tedy tak, že zvolí způsob hodnocení nabídek, z kterého bude zároveň zřejmý i způsob stanovení celkové nabídkové ceny.

20.         Úřad uvádí, že z konstrukce nabídkové ceny musí vyplývat i způsob výpočtu kauce, neboť ta je dána právě nabídkovou cenou. Nabídka navrhovatele pak obsahovala nabídkovou cenu, kterou navrhovatel, když podával svou nabídku, konkrétně a přesně určil předem jednoznačným způsobem stanoveným v zadávacích podmínkách, výpočtem odvozeným od celkového objemu plnění, které si v rámcové dohodě zadavatel vymínil, a právě od této nabídkové ceny (tj. celkové nabídkové ceny bez DPH ve výši 399 510 000 Kč) tak musí být odvozen i způsob výpočtu kauce.

21.         Z výše uvedeného pak vyplývá, že nabídkovou cenu bylo možné stanovit, i když se jedná o rámcovou dohodu. Skutečnost, že nabídková cena je odvozena od pouze celkového předpokládaného množství dodávaných jednotek, které mohou, ale také nemusí být v rámci plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody realizovány, je pro způsob výpočtu kauce irelevantní.

22.         Navrhovatel v návrhu složení kauce v „paušální“ výši 100 000 Kč odůvodňuje tím, že rámcová dohoda nepředstavuje zadání veřejné zakázky. Navrhovatel s odkazem na znění § 2 odst. 3, § 132 odst. 6 a § 255 odst. 1 zákona vyvozuje, že v zadávacím řízení se nejednalo o plnění veřejné zakázky, ale o uzavření rámcové dohody. K plnění veřejné zakázky dojde až na základě rámcové dohody, v takovém případě se kauce dle názoru navrhovatele nebude odvíjet od nabídkové ceny, ale musí být stanovena ve výši 100 000 Kč, „protože navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu za celou dobu plnění veřejné zakázky - předmětem zadávacího řízení totiž plnění žádné veřejné zakázky nebylo, předmětem zadávacího řízení bylo uzavření rámcové smlouvy (...).“

23.         S uvedenou argumentací navrhovatele Úřad nemůže souhlasit. A to již z toho důvodu, že pokud by Úřad na danou argumentaci přistoupil, ve svém důsledku by to mohlo vést v zadávacích řízeních zahájených za účelem uzavření rámcové dohody k situaci naprostého setření smyslu a účelu institutu kauce, neboť pokud by vzhledem k tomu, že se zadávací řízení vede za účelem uzavření rámcové dohody a nikoliv již přímo za účelem zadání veřejné zakázky, v takovém případě a priori nepřipadalo v úvahu použití pravidla pro výpočet kauce dle věty první ust. § 255 odst. 1 zákona, a vždy by se tak muselo přistoupit k úhradě kauce toliko v „paušální“ výši dle „zbytkové“ kategorie věty druhé tohoto ustanovení, prakticky by to vedlo k situaci, že u významného souboru zadávacích řízení by institut kauce žádným způsobem nereflektoval hodnotu poptávaného plnění, jelikož celková nabídková cena by se ve výši kauce nijak neodrážela, což by byl zcela zřejmě výklad směřující přímo vůči základnímu smyslu institutu kauce, k čemuž není zcela zřejmě žádný legitimní důvod, zvláště za skutkového stavu případu (jako ve zde posuzovaném případě), kdy nabídková cena, koncipovaná již dle zadávacích podmínek jako výsledná suma za celý objem poptávaného plnění, byla navrhovatelem v nabídce určitě stanovena.

24.         V tomto kontextu lze připomenout, že v souladu s § 131 odst. 1 zákona jsou obsahem rámcové dohody ujednání týkající se podmínek plnění veřejné zakázky, tedy rámcová dohoda představuje vymezení podmínek, na základě kterých budou následné veřejné zakázky zadavatelem zadány účastníkům rámcové dohody. Přestože uzavření rámcové dohody samo o sobě nepředstavuje zadání veřejné zakázky, nabídková cena a další podmínky plnění, včetně případně vymezení celkového rozsahu poptávaného plnění, které jsou uzavřením rámcové dohody mezi jejími stranami závazně aprobovány, se neváží k ničemu jinému, než ke stanovení konkrétních podmínek plnění následně uzavíraných (zadávaných) veřejných zakázek. Úřad je tudíž toho názoru, že v tomto kontextu je nutné trvat na možnosti aplikace pravidla stanovení kauce výši 1 % z nabídkové ceny dle věty první ust. § 255 odst. 1 zákona, když v daném případě lze v souladu s dikcí zákona stanovit nabídkovou cenu navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky, resp. veřejných zakázek uzavřených na základě rámcové dohody.

25.         V souvislosti s problematikou správné výše kauce u rámcových dohod lze rovněž odkázat na „Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k výpočtu výše kauce dle § 255 odst. 1 a 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů“ (dále jen „Stanovisko Úřadu“)[1], z jehož obsahu je patrná deklarace přístupu Úřadu k této otázce, že i v případě, kdy je předmětem zadávacího řízení uzavření „rámcové smlouvy“, je navrhovatel „povinen složit kauci na účet Úřadu ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky, tj. z údaje, který je předmětem hodnocení (odpovídá-li tento celkovým předpokládaným nákladům po celou dobu plnění rámcové smlouvy) nebo z celkových předpokládaných nákladů po celou dobu plnění zakázky, které lze z nabídky uchazeče za pomocí jednoduché matematické operace zjistit (není-li předmětem hodnocení údaj o celkových předpokládaných nákladech po celou dobu plnění rámcové smlouvy).“ Uvedený přístup, že i v zadávacích řízeních, jejichž účelem je uzavření rámcové dohody, je, resp. může být povinen navrhovatel složit kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny, se pak jasně odráží i v dlouhodobé rozhodovací praxi Úřadu (srov. např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-41491/2020/510/MKo ze dne 22. 12. 2020 nebo rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R0028/2018/VZ-13719/2018/322/DJa ze dne 11. 5. 2018).

26.         Úřad dodává, že ani nelze slučovat údaje o „nabídkové ceně“ a „skutečné ceně plnění“. V rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0214/2017/VZ-18571/2017/521/MŽi ze dne 29. 6. 2017 je k tomuto mimo jiné uvedeno, „že nelze ztotožňovat pojmy ,nabídková cena´ (tedy cena pro účely hodnocení) a ,skutečná cena plnění´, resp. ,cena skutečného plnění´ (ve smyslu skutečné ceny uhrazené zadavatelem za plnění veřejné zakázky), jak to činí navrhovatel. Úřad má za to, že nabídková cena se (vždy) nerovná skutečně uhrazené ceně za plnění veřejné zakázky, resp. jde o odlišné pojmy. Zatímco celkovou nabídkovou nelze určit pouze ve velmi omezeném okruhu případů (a posuzovaný případ mezi ně nepatří, neboť nabídková cena navrhovatele pro účely hodnocení je známa), ve vztahu ke skutečné ceně plnění existuje naopak jen omezený počet případů, kdy je jistá již k okamžiku podání nabídky (není např. známa v případě, že je součástí obchodních podmínek inflační doložka, jedná se o měřený kontrakt nebo o plnění na základě rámcové smlouvy).“

27.         Úřad musí opakovat, že skutečnost, že zadavatel v rámci hodnotícího kritéria pracuje s maximálním možným objemem budoucího plnění (tzn. dodávek 90 vozidel) pak nezpůsobuje to, že by nebylo možno stanovit celkovou nabídkovou cenu. Pokud by nedošlo k naplnění maximálního možného objemu dodávek během doby trvání rámcové dohody (a to i pokud by takovou variantu bylo nutné teoreticky považovat za pravděpodobnou), způsobilo by to pouze rozdíl mezi cenou nabídkovou a cenou skutečnou. V této souvislosti je však klíčové, že celkový možný rozsah poptávaného plnění (přestože k jeho úplnému naplnění během plnění nemusí nikdy dojít) byl využit při stanovení způsobu výpočtu konkrétní nabídkové ceny, která pak byla rozhodující pro hodnocení nabídek (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R0113/2017/VZ-27144/2017/321/OMa ze dne 20. 9. 2017).

28.         Úřad připomíná, že teprve ve chvíli, kdy navrhovatel objektivně není schopen stanovit celkovou nabídkovou cenu, tj. „pouze v případě, že v situaci hodnocení jednotkových cen či modelového příkladu rozsahu plnění není v zadávací dokumentaci vyjádřen (předpokládaný) rozsah budoucího plnění, v důsledku čehož nelze celkovou nabídkovou cenu z ceny pro účely hodnocení stanovit ani matematickým výpočtem“ (jak je uvedeno ve Stanovisku Úřadu), nastupuje navrhovateli v souvislosti s podáním návrhu povinnost uhradit kauci v „paušální“ výši 100 000 Kč. Úhrada „paušální“ výše kauce je tudíž jakousi zbytkovou možností pro případ, že nelze postupovat jinak, což zcela koresponduje se smyslem a účelem institutu kauce, neboť v takovém případě není žádným způsobem reflektována hodnota samotné veřejné zakázky. Jakýkoliv jiný výklad by pak umožňoval obcházet samotný účel kauce.

29.         Úřad tudíž shrnuje, že navrhovatel sice složil na účet Úřadu kauci ve lhůtě pro podání návrhu ve smyslu § 251 odst. 2 zákona, avšak kauce nebyla navrhovatelem složena v souladu s § 255 odst. 1 zákona. Jak bylo totiž Úřadem dovozeno shora, byl navrhovatel povinen složit kauci ve výši 3 995 100 Kč. Navrhovatel však složil kauci pouze ve výši 100 000 Kč.

30.         Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž absenci lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona], a náležitosti, resp. podmínky řízení, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, kam patří mimo jiné i situace uvedená v § 257 písm. c) zákona, tedy že nedojde ke složení kauce v souladu s § 255 zákona (tj. v řádné výši a ve stanovené lhůtě). Pro ustanovení § 257 písm. c) zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení absentující podmínky řízení v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat, či zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v zákonem stanovené lhůtě a ve správné výši nedošlo.

31.         Současně Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, mohlo účastníkům řízení způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.

32.         S ohledem na skutečnost, že nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 odst. 1 zákona na účet Úřadu, tedy ve výši stanovené uvedeným ustanovením zákona, rozhodl Úřad podle § 257 písm. c) zákona o zastavení správního řízení, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení

Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Podaný rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná
v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.      Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace, Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem

2.      SOR Libchavy spol. s r.o., Dolní Libchavy 48, 561 16 Libchavy

3.      NMN Group s.r.o., Korunní 2569/108, Vinohrady, 101 00 Praha 10

3.

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy