číslo jednací: 01833/2021/500/AIv
spisová značka: S0504/2020/VZ

 

 

• zadavatel – město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín,
• navrhovatel – KANONA a.s., IČO 04163664, se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Wieserův dům v Terezíně - interiérové vybavení“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-020150, ve znění opravy uveřejněné dne 7. 7. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 114-276070, ve znění opravy uveřejněné dne 6. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 128-313334,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín – postupoval při zadávání veřejné zakázky „Wieserův dům v Terezíně - interiérové vybavení“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-020150, ve znění opravy uveřejněné dne 7. 7. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 114-276070, ve znění opravy uveřejněné dne 6. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 128-313334, v rozporu s pravidlem stanoveným v § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když vyloučil dodavatele – KANONA a.s., IČO 04163664, se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4 – z další účasti v zadávacím řízení s odůvodněním, že jmenovaný dodavatel v rozporu s § 46 odst. 2 citovaného zákona změnil svou nabídku, když na základě předchozí žádosti zadavatele o objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů ze dne 17. 9. 2020 doplnil identifikační listy výrobků, ačkoliv doložení předmětných identifikačních listů výrobků nepředstavovalo změnu nabídky, ale její doplnění, které zákon umožňuje, kdy předmětné doplnění se netýkalo údajů, které jsou předmětem kritérií hodnocení nabídek, a současně uvedeným postupem nebyla dotčena celková nabídková cena, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ruší úkon zadavatele – město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín – spočívající v oznámení a rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení – KANONA a.s., IČO 04163664, se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4 – ze dne 21. 10. 2020, a všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Wieserův dům v Terezíně - interiérové vybavení“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-020150, ve znění opravy uveřejněné dne 7. 7. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 114-276070, ve znění opravy uveřejněné dne 6. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 128-313334.  

III.

Zadavateli – město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0504/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – KANONA a.s., IČO 04163664, se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4 – ze dne 27. 11. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Wieserův dům v Terezíně - interiérové vybavení“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-020150, ve znění opravy uveřejněné dne 7. 7. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 114-276070, ve znění opravy uveřejněné dne 6. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 128-313334.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-020150, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 114-276070, oznámení o zahájení otevřeného řízení veřejné zakázky „Wieserův dům v Terezíně - interiérové vybavení“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 10. 6. 2020 a tímto dnem bylo podle § 56 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

2.             V bodu II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávky, přičemž z bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je dodávka a instalace interiérového vybavení v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami.“.

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 9 489 008,- Kč bez DPH.

4.             Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení dále určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž v bodu IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 13. 7. 2020 do 10:00 hodin, která byla následně změněna tak, že konečná lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 3. 8. 2020 do 10:00 hodin.

5.             Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 3. 8. 2020 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem šest nabídek na plnění veřejné zakázky, a to včetně nabídky dodavatele KANONA a.s., IČO 04163664, se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“).

6.             Zadavatel prostřednictvím dokumentu „Žádost o objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů“ ze dne 17. 9. 2020 (dále jen „žádost o objasnění nabídky“) ve smyslu § 46 zákona požádal navrhovatele mj. o objasnění nejasnosti spočívající v tom, že navrhovatel nepředložil identifikační listy výrobků nabízeného plnění, ze kterých by bylo možné posoudit splnění technických parametrů jednotlivých položek vymezených zadavatelem v zadávacích podmínkách, zatímco předložil dokument „Wesserův dům v Terezíně“, ve kterém však neuvedl všechny informace, které zadavatel požadoval předložit v identifikačních listech, nepředložil specifikaci nabízeného plnění ke všem položkám a nekorespondují čísla položek s položkami požadovanými zadavatelem.

7.             V reakci na žádost o objasnění nabídky doručil navrhovatel dne 24. 9. 2020 zadavateli objasnění své nabídky (dále jen „objasnění nabídky“).

8.             Dne 21. 10. 2020 zadavatel rozhodl podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku, přičemž oznámení o vyloučení ze zadávacího řízení, jehož přílohou učinil předmětné rozhodnutí o vyloučení, doručil navrhovateli dne 22. 10. 2020.

9.             Proti svému vyloučení podal navrhovatel námitky ze dne 6. 11. 2020, jež byly zadavateli doručeny téhož dne. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 20. 11. 2020, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, podané námitky odmítl.

10.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 27. 11. 2020 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

11.         V úvodu návrhu navrhovatel rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení a předestírá, že jeho návrh směřuje proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že navrhovatel v návaznosti na žádost zadavatele o objasnění nabídky doplnil svoji nabídku v rozporu s § 46 odst. 2 zákona. Navrhovatel má za to, že zadavatel nesprávně aplikoval předmětné ustanovení zákona, neboť doplnění nabídky bylo provedeno způsobem, který je předmětným ustanovením zákona předpokládán a aprobován, nepředstavuje změnu předmětu plnění jeho nabídky, a tudíž je vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v rozporu se zákonem.

12.         Navrhovatel uvádí, že v reakci na žádost zadavatele o objasnění nabídky předložil zadavateli doplněné chybějící technické listy v souladu se zadávací dokumentací s uvedením chybějících údajů o výrobci, případně typového označení výrobků. V rámci objasnění pak zadavateli sdělil, že chybějící údaje jsou důsledkem administrativního pochybení při kompletaci nabídky, kdy do nabídky byly omylem zařazeny technické listy v rozpracované podobě, a že navrhovatel nikterak nemění svoji nabídku, tj. nemění výrobky v rámci jednotlivých položek a pouze v souladu s § 46 odst. 2 zákona doplňuje chybějící technické informace. O tom, že v jeho nabídce byl omylem předložen rozpracovaný dokument, podle navrhovatele svědčí jak překlep v jeho názvu, tak i skutečnost, že jednotlivé položky jsou uvedeny v nesprávném pořadí, či některé dokonce chybí, přičemž však jsou i položky s chybějícím technickým popisem správně uvedeny a oceněny v příloze č. 1 „Technická specifikace a položkový rozpočet“ »Návrhu smlouvy na realizaci veřejné zakázky s názvem: „Wieserův dům v Terezíně – interiérové vybavení“« (dále jen „návrh smlouvy“), který tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace.

13.         Navrhovatel má za to, že se v daném případě nejedná o materiální změnu nabídky, ale tato situace je typickým příkladem zjevné a jednoduše napravitelné nejasnosti nabídky, která sice obsahuje všechny údaje potřebné pro její hodnocení, včetně jednoznačného závazku navrhovatele dodat všechny poptávané výrobky s odpovídající specifikací za ceny uvedené v příloze č. 1 „Technická specifikace a položkový rozpočet“ návrhu smlouvy, chybí v ní však dílčí technické informace potřebné pro ověření, zda nabídka splňuje všechny požadavky uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci. Podle navrhovatele zadavatel v této situaci správně a v souladu s § 46 odst. 1 zákona požádal navrhovatele o doplnění chybějících informací tak, aby bylo možné jednoduše ověřit, že výrobky popsané a oceněné ve shora uvedené příloze návrhu smlouvy skutečně deklarované parametry splňují.

14.         Navrhovatel je přesvědčen, že provedl doplnění chybějících informací v souladu s žádostí o doplnění nabídky. Z technického popisu výrobků obsaženého v doplněných technických listech, který zcela odpovídá popisu uvedenému v příloze č. 1 „Technická specifikace a položkový rozpočet“ návrhu smlouvy, je přitom dle navrhovatele zřejmé, že nedochází k žádné faktické změně předmětu nabízeného plnění, jak nesprávně dovozuje zadavatel. Navrhovatel totiž pouze doplnil chybějící technické nebo identifikační údaje k některým výrobkům, které jeho nabídka obsahovala v okamžiku jejího podání (dle přílohy č. 1 „Technická specifikace a položkový rozpočet“ návrhu smlouvy), aniž by došlo k jakékoliv změně těchto výroků, a tedy předmětu plnění dle původní nabídky.

15.         Doplnění chybějících technických údajů k výrobkům obsaženým v nabídce od začátku, tak, aby byl zadavatel schopen posoudit, zda nabídka navrhovatele splnila zadávací podmínky, je právě tím formálním doplněním a vysvětlením nabídky, které připouští jak znění § 46 odst. 2 zákona, tak i citovaná rozhodovací praxe Úřadu.

16.         Navrhovatel má za to, že takový postup je v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 46 zákona, které má za cíl odstranit přílišnou formální tvrdost předchozí právní úpravy a umožnit, aby v zájmu podpory hospodářské soutěže nedocházelo k vylučování dodavatelů, kteří v důsledku administrativního nedopatření podali ne zcela perfektní nabídku, přičemž je ale toto jejich nedopatření jednoduše odstranitelné bez jakéhokoliv zásahu do údajů, které budou předmětem hodnocení. Navrhovatel se tímto postupem, kdy navíc jednal na žádost zadavatele, nikterak nezvýhodnil oproti jiným dodavatelům, pouze využil své zákonem a zadavatelem dané možnosti.

17.         K tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že navrhovatel předložil specifikaci, ve které pouze okopíroval specifikace vymezené zadavatelem, navrhovatel uvádí, že se jedná o běžný a legitimní způsob vymezení předmětu plnění tak, aby byl bez pochyby v souladu s požadavky zadavatele, přičemž tento způsob vymezení zadavatel sám svou konstrukcí zadávacích podmínek připustil, když nikde nepožadoval, aby dodavatelé vymezili předmět plnění např. „svými slovy“. Jestliže navrhovatel této možnosti využil a na základě objasněné nabídky je možné ověřit, že nabízené výrobky skutečně zadávací podmínky splňují, nemůže to být navrhovateli kladeno k tíži, či snad bráno jako důvod pro vyloučení ze zadávacího řízení.

18.         Navrhovatel v závěru svého návrhu shrnuje, že zadavatel nesprávně vyhodnotil vysvětlení nabídky ze strany navrhovatele jako porušení ustanovení § 46 odst. 2 zákona a vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v rozporu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť nebyly naplněny podmínky dle uvedeného ustanovení. Zadavatel se tímto postupem dopustil nepřiměřeného zásahu do práv navrhovatele být rovnocenným účastníkem zadávacího řízení a ucházet se o zakázku, jež je dle dokumentů původně obsažených v nabídce i následně doplněných ochoten a schopen řádně splnit, přičemž takový postup je dle navrhovatele také v rozporu se zásadami přiměřenosti a rovného zacházení dle § 6 zákona. V důsledku tohoto postupu pak bylo navrhovateli znemožněno získat veřejnou zakázku, čímž mu byla způsobena újma.

19.         S ohledem na shora uvedené navrhovatele navrhuje, aby Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanoveních § 46 odst. 2 a 48 odst. 2 písm. a) a § 6 zákona tím, že vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, aniž by byly dány důvody pro jeho vyloučení, přičemž tím ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a všechny následující úkony v zadávacím řízení ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

20.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 27. 11. 2020, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 27. 11. 2020. 

21.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

22.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-38704/2020/531/JHl ze dne 1. 12. 2020.

23.         Usnesením č. j. ÚOHS-00400/2021/531/JHl ze dne 5. 1. 2021 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-00668/2021/531/JHl ze dne 7. 1. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Účastníci správního řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 9. 12. 2020

25.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 9. 12. 2020, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.

26.         Zadavatel v úvodu rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení a konstatuje, že se neztotožňuje s námitkami navrhovatele. Zadavatel shledává své rozhodnutí o námitkách, kterým odmítl námitky navrhovatele, v souladu se zákonem, a má za to, že v něm podrobně a srozumitelně odůvodnil odmítnutí námitek.

27.         Ke svému postupu zadavatel sděluje, že při posouzení jeho oprávněnosti je třeba vyjít z ustanovení čl. 10. „Ostatní požadavky a podmínky zadavatele“, bodu 10.1. „Požadavek na předložení specifikace nabízeného plnění“, zadávací dokumentace, podle něhož byl účastník zadávacího řízení povinen předložit technickou specifikaci nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky formou vyplnění identifikačního listu výrobku, přičemž vzor identifikačního listu obsahující konkrétní požadavky na identifikaci výrobku byl součástí zadávací dokumentace. Zadavatel tento požadavek stanovil z důvodu ověření, zda výrobky, které by měl účastník zadávacího řízení dodat a instalovat, splňují skutečně technické podmínky podle čl. 7. „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“, bodu 7.2. „Technické podmínky“, zadávací dokumentace, a to konkrétně technickou specifikaci. Identifikačním listem výrobku má být zajištěno, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení se vztahuje ke konkrétním výrobkům splňujícím požadovanou technickou specifikaci a nikoli k nespecifikovaným výrobkům, u kterých sice účastník zadávacího řízení podpisem smlouvy na realizaci veřejné zakázky zavazuje k jejich dodání, avšak zadavatel neví, o jaké výrobky se konkrétně jedná a zda nabídková cena je ve vztahu k těmto konkrétním výrobkům, jejich provedení a dalším faktorům relevantní.

28.         Ke splnění zadávacích podmínek v souladu se zadávací dokumentací bylo podle zadavatele třeba, aby účastník zadávacího řízení mj. předložil řádně vyplněný identifikační list výrobku, přičemž nabídku, která by neobsahovala řádně vyplněný identifikační list výrobku, bylo třeba hodnotit jako nabídku, která nesplnila zadávací podmínky. Navrhovatel dle zadavatele v rámci své nabídky nepředložil řádně vyplněný identifikační list výrobku, když namísto něj předložil listinu označenou jako „Wesserův dům v Terezíně“, která však po své obsahové stránce neodpovídá požadavkům tak, jak jsou dány v identifikačním listu výrobku. K tomu zadavatel upozorňuje, že nehodnotil skutečnost, že navrhovatel nevyplnil vzor zadavatele, neboť tento postup by byl příliš formalistický. Navrhovatel tedy předložil technickou specifikaci nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky tak, že převzal, resp. zkopíroval část položek z přílohy č. 1 „Technická specifikace a položkový rozpočet“ návrhu smlouvy, kdy neuvedl výrobce, případně typové označení výrobků, podrobnou specifikaci provedení a barevnou obrazovou dokumentaci, tedy neuvedl, jaké konkrétní výrobky ocenil nabídkovou cenou. Tímto postupem navrhovatel dle zadavatele jednal proti smyslu čl. 10. „Ostatní požadavky a podmínky zadavatele“, bodu 10.1. „Požadavek na předložení specifikace nabízeného plnění“, zadávací dokumentace, neboť rezignoval na uvedení čehokoli o výrobcích pod čísly 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 16, 17, 18, 19, 20, 22, 23, 26 a 30 ve své nabídce.

29.         Vzhledem k výše uvedenému má zadavatel za to, že nabídka navrhovatele nesplňovala zadávací podmínky a navrhovatel ji nemohl změnit jejím doplněním, neboť změna nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek je zákonem zapovězena. Postup podle § 46 odst. 2 zákona s odkazem na žádost podle § 46 odst. 1 zákona, na který odkazuje navrhovatel, nelze v posuzovaném případě aplikovat, neboť jeho podstatou je možnost pouhého doplnění či upřesnění již podané nabídky, tedy dodání něčeho, co původně chybělo, nebo vysvětlení něčeho, co původně mohlo být chápáno různými způsoby. Podle zadavatele v souladu s rozhodovací praxí Úřadu platí, že nelze připustit prostřednictvím postupu podle § 46 odst. 2 zákona nápravu pochybení, které spočívá v chybě dodavatele jakožto odborníka na oblast plnění veřejné zakázky. Pokud v posuzovaném případě navrhovatel ignoroval požadavek zadávací dokumentace, tj. neuvedl, jaké konkrétní výrobky budou tvořit jeho plnění, doplněním těchto výrobků po uplynutí lhůty pro podání nabídek, došlo k obsahové, tj. faktické změně původní nabídky.

30.         Zadavatel má za to, že pokud by připustil, aby si někteří účastníci zadávacího řízení vybrali sami, které požadavky splní při podání nabídky a které dodatečně, potom by zadavatel akceptoval nerovnost mezi těmito účastníky zadávacího řízení a těmi, kteří své nabídky podali co do obsahové stránky v souladu s požadavky zadávací dokumentace. Zadavatel shrnuje, že nelze připustit, aby dodavatelé měnili nabízená plnění po podání nabídky, byť bez změny nabídkové ceny, a není taktéž přípustné, aby navrhovatel až po podání své nabídky v rámci již nabídnuté nabídkové ceny dodatečně stanovil, jaké faktické plnění má v úmyslu poskytnout.

31.         Ve světle všech shora uvedených skutečností zadavatel shledává svůj postup v souladu se zákonem a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU 

32.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona  

33.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

34.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené 

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

35.         Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a) podmínky kvalifikace,

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

36.         Podle § 37 odst. 2 zákona zadavatel může stanovit požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

37.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

38.         Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.    

39.         Podle § 46 odst. 3 zákona se za objasnění považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek.

40.         Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

41.         Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

42.         Podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

43.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

44.         V čl. 10. „Ostatní požadavky a podmínky zadavatele“, bodu 10.1. „Požadavek na předložení specifikace nabízeného plnění“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[p]ožaduje, aby účastník předložil technickou specifikaci nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky, a to formou vyplnění identifikačního listu výrobku, jehož vzor zadavatel poskytuje přílohou č. 3 této Zadávací dokumentace – Vzory dokumentů.

Z předložených identifikačních listů výrobků musí být zřejmé splnění technických podmínek a parametrů vymezených zadavatelem v příloze č. 1 Smlouvy – Technická specifikace a položkový rozpočet.“.

45.         V čl. 12. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel určil, že „[z]ákladním kritériem hodnocení je nejnižší nabídková cena.

Komise ustanovená zadavatelem stanoví pořadí úspěšnosti účastníků tak, že nejúspěšnější nabídkou se stane nabídka účastníka, který nabídl nejnižší celkovou nabídkovou cenu v Kč bez DPH za celý předmět plnění veřejné zakázky.

Zadavatel si v souladu s § 39 odst. 4 ZZVZ vyhrazuje možnost provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vč. posouzení výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky po hodnocení nabídek. Komise tak posoudí splnění podmínek účasti v zadávacím řízení pouze účastníka, jehož nabídka bude vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.“.

46.         V čl. 13. „Informace týkající se zpracování nabídky a komunikace se zadavatelem“, bodu 13. 1. „Podmínky týkající se zpracování nabídky“, zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že „[ú]častník použije pořadí dokumentů specifikované v následujících bodech:    

a)      Krycí list nabídky, jehož vzor poskytuje zadavatel přílohu č. 3 této Zadávací dokumentace – vzory dokumentů.

b)      Podepsaný návrh Smlouvy.

Součástí této Zadávací dokumentace je vzor Smlouvy. Účastník pouze doplní požadované chybějící údaje a návrh Smlouvy podepsaný osobou oprávněnou účastníka zastupovat učiní součástí nabídky jako návrh Smlouvy vč. všech požadovaných příloh. Návrh Smlouvy musí po obsahové stránce odpovídat obsahu nabídky účastníka. Pokud jedná jménem účastníka jiná osoba odlišná od osoby oprávněné účastníka zastupovat, musí být součástí návrhu Smlouvy plná moc opravňující tuto osobu k jednání. Zadavatel uvádí, že postačí prostá kopie zmíněné plné moci. Zadavatel žádá účastníky, aby součástí nabídky učinili vyplněný návrh Smlouvy a oceněný výkaz výměr v editovatelném formátu.

c)      Doklady a dokumenty prokazující splnění kvalifikace.

d)      Ostatní doklady a dokumenty požadované zadavatelem.“.

47.         Z čl. 19. „Přílohy“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel učinil přílohou zadávací dokumentace mj. jako přílohu č. 1 návrh smlouvy, jejíž přílohou je mj. příloha č. 1 „Technická specifikace a položkový rozpočet“, a přílohu č. 3 „Vzory dokumentů“.  

48.         V příloze č. 1 „Technická specifikace a položkový rozpočet“ návrhu smlouvy zadavatel požadoval po dodavatelích ocenit jednotlivé položky tabulky, přičemž ke každé z 33 položek zadavatel mj. ve sloupci „Tvarové řešení - výkres“ předložil vyobrazení položky, ve sloupci „Závazná typologie materiálového složení a provedení - požadované parametry:“ uvedl specifikaci požadovaného plnění a dále mj. ve sloupci „Rozměr (mm) š × hl × v“ uvedl rozměry požadovaného plnění (příklad viz níže).

 

49.         V příloze č. 3 „Vzory dokumentů“ zadávací dokumentace zadavatel poskytl dodavatelům vzory dokumentů, mj. vzor dokumentu „Identifikační list výrobku“, přičemž zadavatel požadoval vyplnění následujících údajů: „OZNAČENÍ:“, „NÁZEV:“, „Počet příloh:“, „CELKOVÝ ROZMĚR v mm š × h × v:“, „BAREVNÁ OBRAZOVÁ DOKUMENTACE (v případě výrobku vyráběného na míru doloží dodavatel výkres):“, „PODROBNÁ SPECIFIKACE PROVEDENÍ, materiálové a konstrukční řešení:“, „VÝROBCE:“ a „TYPOVÉ OZNAČENÍ (uvádí se v případě typového výrobku):“.

50.         Jak Úřad zjistil z dokumentace o zadávacím řízení, navrhovatel v jím podané nabídce předložil mj. přílohu č. 1 „Technická specifikace a položkový rozpočet“ návrhu smlouvy, v níž ocenil jednotlivé položky. Dále Úřad zjistil, že navrhovatel v jím podané nabídce nepředložil žádný dokument „Identifikační list výrobku“.

51.         V dalším Úřad z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že navrhovatel v jím podané nabídce předložil dokument „Wesserův dům v Terezíně“, který obsahoval souhrn 17 položek, a  to „Položka č. 8 – kancelářská židle“, „Položka č. 9 – konferenční stohovatelná židle“, „Položka č. 10 – stohovatelná židle“, „Položka č. 11 – konferenční stohovatelná židle se stolkem“, „Položka č. 12 – křeslo 1 – místné půlkulatý tvar“, „Položka č. 13 – stolek konferenční kulatý“, „Položka č. 14 – křeslo“, „Položka č. 15 – sedačka dvoumístná“, „Položka č. 21 – věšák stojací“, „Položka č. 24- šestidveřová kovová šatní skříňka“, „Položka č. 25 – rámový prezentační stojan“, „Položka č. 27 –věšák“, „Položka č. 28 – věšák stojanový“, „Položka č. 29 – závěs a garnýž“, „Položka č. 33 odpadkový koš“, „Položka č. 34 – lavička“, „Položka č. 35 – odpadkový koš“, přičemž k jednotlivým položkám byly přiřazeny popisy specifikace a jejich vyobrazení s popiskem „Ilustrativní vyobrazení“.

52.         V žádosti o objasnění nabídky zadavatel mj. v bodě č. 2 citoval z čl. 10. „Ostatní požadavky a podmínky zadavatele“, bodu 10.1. „Požadavek na předložení specifikace nabízeného plnění“, zadávací dokumentace a z čl. 13. „Informace týkající se zpracování nabídky a komunikace se zadavatelem“, bodu 13. 1. „Podmínky týkající se zpracování nabídky“, zadávací dokumentace a dále uvedl následující:

»Účastník předložil dokument označený jako „Weserům dům v Terezíně“, přičemž využil vlastní dokument, ve kterém však neuvedl všechny informace požadované zadavatelem v identifikačních listech např. výrobce apod. Dále účastník nepředložil specifikaci nabízeného plnění ke všem položkám, a navíc nekorespondují čísla položek s položkami požadovanými zadavatelem.

Účastník nepředložil identifikační listy výrobků nabízeného plnění, z kterých by bylo možné posoudit splnění technických parametrů jednotlivých položek vymezených zadavatelem v zadávacích podmínkách, tj. v příloze č. 1 Smlouvy – Technická specifikace a položkový rozpočet. Zadavatel má pouze některé informace o nabízeném předmětu plnění veřejné zakázky účastníkem, ale není schopen ověřit, zda nabízený předmět plnění splňuje zadávací podmínky.

Účastníkem tak nejsou zcela splněny zadávací podmínky vymezené zadavatelem čl. 10.1. Zadávací dokumentace, a tudíž ani zadávací podmínka vymezená v čl. 13.1. písm. b) Zadávací dokumentace, jelikož tyto identifikační listy výrobků byly provázány do Smlouvy, jako její příloha č. 3, a tyto předloženy v nabídce nejsou.

Komise žádá o objasnění této nejasnosti.«.

53.         V žádosti o objasnění nabídky zadavatel dále podrobně upozornil na nemožnost změny nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek ve smyslu § 46 odst. 2 zákona a důsledky případného učinění této změny nabídky.

54.         V objasnění nabídky navrhovatel mj. uvedl následující:

„V důsledku administrativní chyby při kompletaci nabídky došlo k opomenutí části dokladů týkajících se specifikace nabízeného plnění. Tímto doplňujeme chybějící údaje ke specifikaci nabízeného plnění s tím, že nedochází k žádné materiální změně nabídky, tedy dodavatel nabízí v rámci jednotlivých položek stejné výrobky, pouze doplňuje chybějící technické údaje.“.

55.         V rámci objasnění nabídky pak navrhovatel mj. předložil dokument odpovídající formátu, jehož vzor zadavatel poskytl v příloze č. 3 „Vzory dokumentů“ zadávací dokumentace jako „Identifikační list výrobku“, který obsahoval doplněné identifikační údaje pro 33 výrobků, které tvoří předmět plnění veřejné zakázky.

56.         V rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 21. 10. 2020 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) uvedl zadavatel mj. následující:

„Dále účastník v rámci svého objasnění ve věci nejasnosti týkající se nepředložení kompletní technické specifikace v podobě identifikačních listů“ předložil:

1.      Technickou specifikaci nabízeného plnění v podobě identifikačních listů ke všem položkám vymezených zadavatelem.

(…)

Komise konstatovala, že objasněním nabídky účastník de facto mění svoji nabídku, když předkládá doplněnou a upravenou technickou specifikaci nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky v podobě vyplněných identifikačních listů výrobků a to i s ohledem na rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) č.j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc, ze dne 30. 8. 2019, ve kterém ÚOHS dospěl k názoru, že je nezbytné odlišovat od sebe tzv. materiální (jinými slovy faktickou) změnu nabídky, která je dle ZZVZ nepřípustná, a tzv. formální změnu nabídky, která je ZZVZ připuštěna, pokud se nemění některé z kritérií hodnocení. (…)“ a dále cituje z předmětného rozhodnutí předsedy Úřadu.

Zadavatel pak v návaznosti na odkazované rozhodnutí předsedy Úřadu v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že „Komise shrnula, že účastník svým objasněním doplnil, a tedy v důsledků změnil obsahově/materiálně svoji původní nabídku po konci lhůty pro podání nabídek. Nelze připustit úvahu, že jde o změnu formální, nýbrž jde o změnu faktickou, kdy (ať už z důvodu administrativního pochybení či jiných) dochází k faktické změně původní nabídky. S ohledem na rozhodovací praxi a výklad § 46 odst. 2 ZZVZ, který je podrobně uveden výše, nelze takové objasnění nabídky akceptovat, neboť by se jednalo o změnu nabídky, kterou ZZVZ přímo zakazuje – viz upozornění komise ve výzvě k objasnění nabídky. (…) S ohledem na výše uvedené je účastník v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučen z účasti v předmětném zadávacím řízení.“.

K výroku I. tohoto rozhodnutí  

57.         Úřad uvádí, že mezi účastníky řízení je sporu o oprávněnosti vyloučení navrhovatele z účasti v šetřeném zadávacím řízení. Zatímco navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že neměl být ze zadávacího řízení vyloučen, zadavatel má za to, že všechny jím učiněné kroky v průběhu zadávacího řízení odpovídají zákonu, a tudíž byl navrhovatel vyloučen v souladu se zákonem.

58.         Úřad v dalším konstatuje, že důvod, pro který byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen, je ten, že podle zadavatele tím, že při podání své nabídky nesplnil povinnost vyplývající z čl. 10 „Ostatní požadavky a podmínky zadavatele“, bodu 10.1. „Požadavek na předložení specifikace nabízeného plnění“, zadávací dokumentace spočívající v předložení technické specifikace nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky, a to formou vyplněných identifikačních listů výrobků, obsahujících všechny informace nezbytné pro posouzení splnění podmínek vymezených zadavatelem v příloze č. 1 „Technická specifikace a položkový rozpočet“ návrhu smlouvy, a tím nesplnil ani podmínku vymezenou v čl. 13. „Informace týkající se zpracování nabídky a komunikace se zadavatelem“, bodu 13.1. „Podmínky týkající se zpracování nabídky“, zadávací dokumentace pod písm. b), když tyto identifikační listy měly být součástí návrhu smlouvy jako jeho příloha č. 3, a následně v rámci objasnění nabídky chybějící identifikační listy doplnil, čímž změnil v rozporu se zákonem svou nabídku po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

59.         Úřad pro přehlednost uvádí, že předmětem správního řízení je posouzení, zda zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek v souladu se zákonem, když jej vyloučil v důsledku toho, že na základě žádosti o objasnění nabídky ze dne 17. 9. 2020 předložené objasnění navrhovatele posoudil jako nepovolenou změnu nabídky ve smyslu § 46 odst. 2 zákona, která dle zadavatele spočívala v tom, že navrhovatel měl v objasnění nabídky předložit doplněnou a upravenou technickou specifikaci nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky v podobě vyplněných identifikačních listů výrobků, tzn. dle zadavatele tímto provedl materiální změnu nabídky, což je dle rozhodovací praxe Úřadu, na kterou odkazuje i sám zadavatel již v rozhodnutí o vyloučení, v rozporu se zákonem.

60.         Úřad dále pro přehlednost sděluje, že mezi účastníky řízení není sporné, že nabídka navrhovatele v rozporu se zadávacími podmínkami ke konci lhůty pro podání nabídek neobsahovala kompletní technickou specifikaci nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky, tj. kompletně vyplněné identifikační listy všech výrobků, které byly zadavatelem požadovány jako součást nabídky. Současně není sporné, že identifikační listy výrobků byly navrhovatelem doloženy až na základě žádosti o objasnění podle § 46 zákona, tedy až po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Stejně tak není sporu o tom, že navrhovatel ve své nabídce ocenil celý předmět plnění veřejné zakázky dle přílohy č. 1 „Technická specifikace a položkový rozpočet“ návrhu smlouvy a z nabídky tak vyplývá závazek navrhovatele dodat předmět plnění, který splňuje zadavatelem stanovené technické parametry pro jednotlivé výrobky, avšak bez specifikace, jakými konkrétními produkty.

61.         K otázce objasnění a doplnění nabídky Úřad uvádí, že zadavatel je obecně oprávněn podle § 46 odst. 1 zákona požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady.

62.         Možnost žádat o objasnění a doplnění nabídky je oprávněním zadavatele, a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo účastníka ze zadávacího řízení z důvodu jeho neschopnosti předložit dostatečnou a úplnou nabídku vyloučí. Lze předpokládat, že zadavatel se bude při rozhodování o využití či nevyužití výzvy k objasnění a doplnění nabídky řídit především ekonomickými motivy, neboť co nejširší hospodářská soutěž je předpokladem získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky – jinými slovy řečeno, silným motivem zadavatele pro využití předmětného ustanovení zákona může být zejména snaha nepřipravit se z formálních důvodů o ekonomicky výhodnou nabídku.

63.         Využije-li zadavatel této možnosti a požádá o objasnění a doplnění nabídky, je povinen stanovit účastníkovi zadávacího řízení přiměřenou lhůtu k objasnění a doplnění požadovaných údajů a dokladů a je přitom povinen se stále řídit zásadami zadávání veřejných zakázek. Jak plyne z § 39 odst. 1 zákona, zadavatel by tedy měl v průběhu zadávacího řízení postupovat podle pravidel stanovených zákonem.

64.         Úřad dále v obecné rovině k problematice objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů uvádí, že zákon zapovídá změnu nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek, připuštěno je však její doplnění na základě žádosti zadavatele o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Již jazykovým výkladem § 46 odst. 2 zákona lze dospět k závěru, že doplnění nebo objasnění nabídky je možné pouze v případě, že nedojde k její změně, neboť změna samotná je primárně zapovězena (srov. rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019, na které odkazuje i sám zadavatel v rozhodnutí o vyloučení). Účelem § 46 zákona a právě možnosti objasnění nebo doplnění nabídek je mj. skutečnost, aby zadavatel měl možnost vybírat z co největšího množství podaných nabídek, u kterých např. při jejich prvotním posouzení zadavatel nemá najisto postaveno, zda splňují veškeré požadavky, případně v nich nějaké skutečnosti, které by bylo lze doplnit, aby měl zadavatel najisto postaveno splnění podmínek účasti, absentují. Odpovědnost za správnost a úplnost nabídky bezesporu nese dodavatel (účastník zadávacího řízení), přičemž tento se nemůže spoléhat na to, že se zadavatel rozhodne postupovat dle § 46 zákona, byť není sporu o tom, že právě prostřednictvím postupu dle § 46 zákona může dojít k odstranění „drobných vad“ podané nabídky; nikdy se však nesmí jednat o nedovolenou změnu nabídky. V zadávacím řízení mohou nastat situace, kdy nabídka ve své původní podobě zcela nesplňuje zadávací podmínky, nebo jejich splnění není zcela zjevné, a mohla by být taková nabídka vyřazena, avšak díky postupu dle § 46 zákona mohou být tyto její nedostatky následně, pakliže se zadavatel pro takový postup rozhodne, odstraněny, a to i po lhůtě pro podání nabídek (viz věta druhá § 46 odst. 2 zákona).

65.         Úřad z jazykového výkladu § 46 odst. 2 zákona dovozuje, že změna nabídky se primárně zapovídá (což je hlavní premisa, ze které je nutno vždy vycházet), lze pouze provést její doplnění nebo objasnění na základě žádosti zadavatele, a to pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nejsou předmětem hodnocení. Pro upřesnění je pak v daném ustanovení konstatováno, že takovéto doplnění nabídky se za změnu nepovažuje, z této dikce však nelze dle Úřadu vyvozovat závěr z opačné strany logického rozvoje § 46 odst. 2 zákona, tedy že pokud se předmětné doplnění nabídky netýká údajů, které mají být hodnoceny podle kritérií hodnocení, nejedná se o změnu nabídky. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019 uvádí: „Podstatou je totiž možnost pouhého doplnění či upřesnění již podané nabídky, tedy dodání něčeho, co původně chybělo, nebo vysvětlení něčeho, co původně mohlo být chápáno různými způsoby. Jde tedy o údaje či podklady, které zadavatel[1] hodlal předložit v jím pojatém významu již s podáním nabídky, avšak vlivem administrativního pochybení nebo vlivem odlišného výkladu, než jaký zastává zadavatel, je předložil chybně nebo v nabídce omylem zcela absentují. Nelze však připustit prostřednictvím postupu podle § 46 odst. 2 zákona nápravu takového pochybení, které spočívá v chybě dodavatele jakožto odborníka na oblast plnění veřejné zakázky.“ Úřad akcentuje, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu nabídky, ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, č. j. 62 Af 50/2010-104, na jehož závěry lze podpůrně odkázat, a to i přesto, že se jednalo o právní závěry ve vztahu k předchozí právní úpravě, tj. zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť v tomto rozsahu jsou aplikovatelné i ve vztahu k současné právní úpravě). Stěžejní je zde tedy výklad pojmu doplnění nabídky, přičemž předseda Úřadu ve svém již opakovaně citovaném rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019 uvádí, že „za doplnění je nutno považovat připojení něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo uvedeno jinak, než tomu porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení bylo uvedeno mylně, a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace bude z formálního hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy fakticky, se lišit nebude.“.

66.         Konkrétně k postupu zadavatele v právě šetřeném případě Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci po účastnících zadávacího řízení mj. požadoval, aby za účelem zpracování nabídky ocenili v příloze č. 1 „Technická specifikace a položkový rozpočet“ návrhu smlouvy jednotlivé položky tabulky představující předmět plnění – zadavatelem požadované výrobky, přičemž jednotlivé výrobky zadavatel poměrně podrobně specifikoval, když stanovil jejich tvarové řešení, závaznou typologii materiálového složení a provedení - požadované parametry a rozměr (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále zadavatel po dodavatelích požadoval předložení bližší technické specifikace nabízeného předmětu plnění veřejné zakázky, a to formou vyplnění identifikačního listu výrobku podle vzoru poskytnutého v rámci přílohy č. 3 zadávací dokumentace „Vzory dokumentů“. Dodavatelé tedy měli ve vztahu ke každému z 33 výrobků specifikovaných v příloze č. 1 návrhu smlouvy „Technická specifikace a položkový rozpočet“ uvést zadavatelem požadované údaje blíže specifikující konkrétní nabízené výrobky, a to např. osobu výrobce aj. (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel tak v příloze č. 1 návrhu smlouvy „Technická specifikace a položkový rozpočet“ vymezil „mantinely“ jím požadovaného předmětu plnění veřejné zakázky neboli minimální technické požadavky a parametry požadovaného předmětu plnění veřejné zakázky, a to podrobným popisem poptávaných výrobků co se týče konstrukce a materiálového zpracování, které pak mají jednotliví účastníci zadávacího řízení, jakožto odborníci na oblast plnění veřejné zakázky, povinnost dodat, přičemž za účelem zpracování nabídky měli tito specifikovat již konkrétní výrobky prostřednictvím dalších identifikačních údajů (např. uvedení větší podrobnosti konstrukčního řešení dodávaných výrobků) které jsou zřejmé ze vzoru identifikačního listu výrobku poskytnutého zadavatelem v rámci přílohy č. 3 zadávací dokumentace „Vzory dokumentů“.

67.         Úřad z nabídky navrhovatele zjistil, že tento nepředložil identifikační listy výrobků podle vzoru poskytnutého v rámci zadávací dokumentace, jak je shora uvedeno. Z nabídky navrhovatele Úřad zjistil, že její součástí je dokument „Wesserův dům v Terezíně“ obsahující souhrn 17 položek – výrobků, ke kterým byly přiřazeny pouze popisy specifikace a jejich vyobrazení s popiskem „Ilustrativní vyobrazení“ (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž tyto údaje uvedené k jednotlivým výrobkům byly shodné s údaji uvedenými zadavatelem v příloze č. 1 návrhu smlouvy „Technická specifikace a položkový rozpočet“. K jednotlivým výrobkům obsaženým ve jmenovaném dokumentu tedy vůbec nebyly uvedeny informace identifikující konkrétní nabízené výrobky požadované zadavatelem, mj. označení výrobce či typové označení. Výrobky byly také uvedeny v „přeházeném“ pořadí a číselné označení některých položek neodpovídalo jejich číselnému označení v příloze č. 1 návrhu smlouvy „Technická specifikace a položkový rozpočet“. Z uvedeného dokumentu je dále zřejmé, že v něm navrhovatel neuvedl žádné informace o dalších 16 výrobcích, které tvořily předmět plnění. Je proto evidentní, že navrhovatel v důsledku tohoto nepodal nabídku odpovídající zcela zadávacím podmínkám. Současně je však třeba akcentovat, že z vyplněné přílohy č. 1 návrhu smlouvy „Technická specifikace a položkový rozpočet“ jednoznačně vyplývá, že navrhovatel nabízí a ocenil celý předmět veřejné zakázky, tzn. všech 33 určených položek.

68.         Zadavatel navrhovatele prostřednictvím žádosti o objasnění nabídky upozornil na zjištěné nedostatky v jeho nabídce, mj. pokud jde o absenci předložení řádně vyplněných identifikačních listů výrobků (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel v objasnění nabídky předložil mj. dokument obsahující vyplněné identifikační listy pro 33 výrobků tvořících předmět plnění, a to ve formátu dle vzoru poskytnutého zadavatelem. Úřad v této souvislosti poznamenává, že zadavatel s ohledem na obsah podané nabídky, a znění jeho požadavku v předmětné žádosti, musel z logiky věci očekávat doplnění chybějících údajů, které v nabídce bezesporu absentovaly. V uvedené souvislosti je třeba akcentovat, že zadavatel zaslal vybranému dodavateli po uplynutí lhůty pro podání nabídek žádost o objasnění podle § 46 zákona, která představuje zákonem předvídaný postup, na jehož základě zadavatel může požádat účastníka zadávacího řízení, aby v přiměřené lhůtě objasnil nebo doplnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely. Jakkoliv se jedná o fakultativní právní institut, a zadavatel nebyl povinen navrhovateli doplnění nabídky umožnit, v případě, že k využití tohoto institutu přistoupí, je svým postupem ve vztahu k dalšímu průběhu zadávacího řízení vázán, tj. v daném případě má povinnost se poskytnutým doplněním nabídky zabývat. Zadavatel s ohledem na jím učiněný závěr, že se jedná o změnu nabídky následně ani neposuzoval to, zda nově doplněné údaje týkající se předmětu veřejné zakázky odpovídají zadávacím podmínkám, nebo to alespoň z dokumentace o zadávacím řízení, kterou zadavatel o jeho průběhu pořídil, nevyplývá.

69.         Úřad na tomto místě v kontextu výše uvedeného poznamenává, že předmětem jeho posouzení není skutečnost, zda navrhovatel prostřednictvím objasnění nabídky odstranil nedostatky nabídky, tzn. neposuzoval, zda doplněná nabídka navrhovatele splňuje zadávací podmínky v tom směru, že identifikační listy jednotlivých výrobků obsahově korespondují s požadavky zadavatele na technickou specifikaci stanovenou v příloze č. 1 návrhu smlouvy „Technická specifikace a položkový rozpočet“, tj. zda těmto odpovídají a tyto splňují, pouze ověřil, že v navrhovatelem doložených identifikačních listech jsou obsaženy všechny zadavatelem vyžadované údaje. Jak již bylo naznačeno výše, z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že touto otázkou se nezabýval ani sám zadavatel, když tento bez dalšího k navrhovatelem doloženému objasnění nepřihlédl, neboť měl za to, že se jedná o nepřípustnou změnu nabídku, pročež navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil.

70.         Úřad tedy za účelem posouzení, zda v šetřeném případě došlo doplněním identifikačních listů výrobků v reakci na žádost o objasnění nabídky k nepřípustné změně nabídky, provedl srovnání údajů uvedených v nabídce navrhovatele a údajů předložených v rámci objasnění nabídky, k čemuž konstatuje, že navrhovatel v rámci své nabídky předložil přílohu č. 1 návrhu smlouvy „Technická specifikace a položkový rozpočet“, v níž ocenil jednotlivé položky, které zde zadavatel specifikoval. Je tedy zřejmé, že tímto navrhovatel deklaroval poskytnutí předmětu plnění v souladu se zadávacími podmínkami. Dále navrhovatel předložil v rámci své nabídky dokument „Wesserův dům v Terezíně“ obsahující souhrn 17 položek - výrobků, ke kterým byly přiřazeny pouze popisy specifikace a jejich vyobrazení s popiskem „Ilustrativní vyobrazení“ (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K jednotlivým výrobkům obsaženým ve jmenovaném dokumentu tedy nebyly uvedeny bližší informace identifikující nabízené výrobky v rozsahu požadovaném zadavatelem, tedy např. výrobce či typové označení, i v tomto případě je pak zachována deklarace nabízeného předmětu plnění (v rozsahu zde uvedených produktů) v souladu se zadávacími podmínkami. V rámci objasnění nabídky pak navrhovatel předložil mj. dokument obsahující vyplněné identifikační listy ve formátu odpovídajícím vzoru poskytnutému zadavatelem, a to pro 33 výrobků tvořících předmět plnění.

71.         Po srovnání shora uvedených částí nabídky, a to i v návaznosti na následně doplněné údaje v návaznosti na zadavatelem učiněnou žádost, Úřad konstatuje, že v rámci objasnění nabídky navrhovatel v předložených identifikačních listech výrobků prostřednictvím zadavatelem požadovaných identifikačních údajů, jako např. výrobce, typové označení, konkretizoval, resp. blíže specifikoval jednotlivé výrobky tvořící předmět plnění veřejné zakázky, k jejichž dodání se zavázal již v rámci nabídky předložením přílohy č. 1 návrhu smlouvy „Technická specifikace a položkový rozpočet“ s oceněním jednotlivých položek tvořících předmět plnění a dokumentu „Wesserův dům v Terezíně“. Navrhovatel tedy v rámci objasnění nabídky doplnil údaje, které původně v jeho nabídce chyběly, a kterými teprve blíže specifikoval konkrétní nabízené plnění.

72.         Vzhledem ke shora uvedenému postupu navrhovatele se jeví, že v rámci objasnění nabídky nedošlo ke změně předmětu plnění, resp. toho, co již bylo původně uvedeno v nabídce navrhovatele, a tudíž má Úřad za to, že předložení identifikačních listů výrobků v podobě, v níž je předložil navrhovatel v rámci objasnění nabídky, je nutné chápat jako pouhé doplnění nabídky bez vlivu na její obsah. Pokud navrhovatel tedy ve vztahu k tomu, co předložil v rámci nabídky, neprovedl změnu v předmětu plnění, když v rámci objasnění nenabídl jiný předmět plnění, než původně uvedl v nabídce, došlo pouze k doplnění konkretizujících identifikačních údajů, které v nabídce navrhovatele původně chyběly. Úřad je tedy toho názoru, že uvedeným postupem navrhovatele nedošlo k provedení materiální (tedy faktické) změny podané nabídky, nýbrž toliko k doplnění nabídky. Skutečností, zda navrhovatel prostřednictvím objasnění nabídky odstranil nedostatky nabídky, resp. zda nabízené (již zkonkretizované) plnění splňuje zadávací podmínky, se nicméně Úřad nezabýval, neboť touto otázkou se nezabýval ani sám zadavatel, a je tedy právě na zadavateli, aby nyní ověřil, zda nabídka po objasnění nabídky vyhovuje zadávacím podmínkám.

73.         Současně Úřad poukazuje na skutečnost, že doplnění identifikačních listů výrobků nemělo vliv ani na celkovou nabídkovou cenu ani na jiné kritérium hodnocení, neboť jediným hodnotícím kritériem ekonomické výhodnosti nabídek současně byla nejnižší (celková) nabídková cena, kterou navrhovatel doplněním identifikačních listů výrobků do své nabídky nijak nezměnil. V tomto směru tedy navrhovateli nemohla vzniknout jakákoliv neoprávněná výhoda a nebyl vytvářen prostor pro manipulaci s nabídkami. Skutečnost, že navrhovatel doplnil svou nabídku (o konkretizaci nabízeného plnění) je zákonem předvídaná možnost v případě aplikace postupu dle § 46 zákona, který inicioval sám zadavatel.

74.         Úřad nepřehlédl, že sám zadavatel odkazoval pro podporu svých tvrzení ohledně materiální změny nabídky na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019. V odkazovaném případě se nicméně jednalo o skutkově odlišnou situaci, kdy dodavatel zaměnil doklady, které původně předložil v rámci nabídky, za doklady zcela jiné, odpovídající jiným výrobkům, tj. původně nenabídl správný předmět plnění rámcové dohody, když uvedl jiný výrobek, než jaký požadoval zadavatel, a následně tento v rámci objasnění nabídky vyjmul a zaměnil za jiný, zcela nový.

75.         Ve shora popsaném případě se tak jednalo o záměnu plnění, kterou předseda Úřadu posoudil jako nepřípustnou materiální změnu nabídky, neboť ji obsahově nelze považovat ani za objasnění ani za doplnění nabídky, a ustanovení § 46 zákona, vymezující situace, které se za změnu nabídky nepovažují, na ni tak nedopadá. Tímto však není dotčena možnost Úřadu čerpat z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019 obecné právní závěry pro aplikaci v nyní řešené věci. V konkrétním případě však Úřadem odkazované právní názory nesvědčí pro závěr, že předložením identifikačních listů výrobků v rámci objasnění nabídky došlo k nepřípustné změně nabídky. Zadavatel dle přesvědčení Úřadu závěry v předmětném rozhodnutí neaplikoval přiléhavě na jím řešené skutkové okolnosti. Obdobně pak lze zadavatele odkázat na závěry v rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S403/2019 potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0023/2020, kde je rovněž pojednáno o tom, co je materiální změnou nabídky, přičemž je zjevné, že se nejedná o situaci, která nastala ve zde posuzovaném případě. Zjednodušeně řečeno materiální změna nabídky je výměna konkrétního plnění za jiné. Ve zde posuzovaném případě však navrhovatel doplnil konkretizaci jím nabízeného plnění v nabídce, přičemž takový postup dle názoru Úřadu představuje toliko dovolené doplnění nabídky a nikoliv její změnu, a to i za situace, kdy zadavatel konkretizaci nabízeného plnění požadoval již v nabídce.

76.         Na základě výše uvedeného se tak Úřad s postupem zadavatele, který posoudil úpravu nabídky provedenou na základě žádosti o objasnění nabídky jako nepřípustnou materiální (faktickou) změnu nabídky navrhovatele a vyloučil navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení, nemůže ztotožnit, pročež postup zadavatele v šetřeném případě Úřad označuje za rozporný se zákonem.

77.         Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele, a to alespoň v potenciální rovině, neboť zákon je konstruován tak, že k naplnění této podmínky stačí i pouhá potencialita ovlivnění výběru dodavatele.

78.         K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě tedy Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. Tato skutečnost je dána především tím, že zadavatel určil v čl. 12. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejnižší nabídkové ceny. Jak přitom vyplývá z protokolu o otevírání nabídek ze dne 3. 8. 2020, navrhovatel předložil nabídku, která obsahovala nejnižší nabídkovou cenu, v důsledku čehož by, pokud by jej zadavatel ze zadávacího řízení nevyloučil z důvodů popsaných výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, mohla být jeho nabídka hodnocena jako nejvýhodnější.

79.         Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele. 

80.         Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona. 

81.         Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak Úřad uzavírá, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v rozporu se zákonem, když vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, když jím provedené doplnění nabídky posoudil jako zákonem nedovolenou změnu, ačkoliv doložení identifikačních listů výrobků nepředstavovalo změnu nabídky, ale její doplnění, které zákon umožňuje, a předmětné doplnění se netýkalo údajů, které jsou předmětem kritérií hodnocení nabídek, a současně uvedeným postupem nebyla dotčena celková nabídková cena, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy

82.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

83.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

84.         Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

85.         Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil Úřad úkon zadavatele spočívající v oznámení a rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení. Dále bude na zadavateli, aby v zadávacím řízení pokračoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem, příp. zadávacími podmínkami. V kontextu předmětu tohoto správního řízení se tedy musí především materiálně zabývat objasněním, resp. doplněním nabídky, které mu bylo dne 24. 9. 2020 doručeno navrhovatelem.

86.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí - k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

87.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

88.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

89.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení a rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.  

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

90.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

91.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. 

92.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000504.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             město Terezín, nám. ČSA 179, 411 55 Terezín

2.             KANONA a.s., Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy