číslo jednací: 02466/2021/500/AIv
spisová značka: S0507/2020/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadáváníveřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 2. 12. 2020 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – Městský dopravní podnik Opava, a.s., IČO 64610250, se sídlem Bílovecká 1127/98, 747 06 Opava, v řízení o přestupku zastoupen na základě plné moci ze dne 26. 2. 2019 JUDr. Tomášem Hulvou, MBA, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 11780, HULVA & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 29458471, se sídlem Náměstí Republiky 2/1, 746 01 Opava,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona při zadávání veřejné zakázky „Informační systémy Městského dopravního podniku Opava, a. s.“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 3. 2019, která byla uveřejněna dne 31. 3. 2019 na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem P19V00002463,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Městský dopravní podnik Opava, a.s., IČO 64610250, se sídlem Bílovecká 1127/98, 747 06 Opava – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Informační systémy Městského dopravního podniku Opava, a. s.“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 3. 2019, která byla uveřejněna dne 31. 3. 2019 na profilu zadavatele pod systémovým číslem P19V00002463, stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v bodu 4.1.4. písm. b) zadávací dokumentace stanovil v rámci technické kvalifikace požadavek na předložení seznamu členů realizačního týmu, kde projektový vedoucí musí být držitelem platného certifikátu PRINCE2 v úrovni Practitioner, aniž by potřeba dispozice předmětným certifikátem měla souvislost s konkrétními požadavky zadavatele na realizaci předmětu veřejné zakázky, kdy ze zadávacích podmínek veřejné zakázky nevyplývá, že by vybraný dodavatel byl povinen postupovat v rámci plnění předmětu veřejné zakázky podle principů, jejichž znalost, resp. schopnost využití v praxi, má předmětný certifikát prokazovat, čímž stanovil zmiňované kritérium technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem k předmětu veřejné zakázky a obviněný dne 27. 5. 2019 zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření smlouvy o dílo s dodavatelem – Rystol technology s.r.o., IČO 04384199, se sídlem Hraniční 125, 747 24 Chuchelná.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Městský dopravní podnik Opava, a.s., IČO 64610250, se sídlem Bílovecká 1127/98, 747 06 Opava – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

ukládá pokuta ve výši 60 000 Kč (šedesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Městský dopravní podnik Opava, a.s., IČO 64610250, se sídlem Bílovecká 1127/98, 747 06 Opava –

ukládá uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem, obdržel dne 18. 5. 2020 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Městský dopravní podnik Opava, a.s., IČO 64610250, se sídlem Bílovecká 1127/98, 747 06 Opava (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky „Informační systémy Městského dopravního podniku Opava, a. s.“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 3. 2019, která byla uveřejněna dne 31. 3. 2019 na profilu zadavatele pod systémovým číslem P19V00002463 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V obdrženém podnětu vyjádřil pisatel své přesvědčení, že požadavek technické kvalifikace, dle kterého měl projektový vedoucí týmu disponovat platným certifikátem PRINCE2 v úrovni Practitioner, je neoprávněný, nezdůvodnitelný, bez přímé vazby na předmět plnění veřejné zakázky a diskriminační k potenciálním uchazečům předmětné veřejné zakázky.

3.             V návaznosti na obdržený podnět vyzval Úřad přípisem č. j. ÚOHS-14807/2020/541/PDz ze dne 20. 5. 2020 obviněného k zaslání písemného vyjádření k obsahu podnětu a dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Úřad obdržel vyjádření zadavatele dne 29. 5. 2020 a příslušnou dokumentaci dne 1. 6. 2020.

Vyjádření obviněného k podnětu ze dne 29. 5. 2020

4.             Obviněný ve svém vyjádření uvedl, že předmětný požadavek na certifikát PRINCE2 v úrovni Practitioner nepovažuje za diskriminační, neboť předmětem veřejné zakázky není poptávka po odborníkovi disponujícím určitou certifikací, a že držitelé zmiňovaného certifikátu jsou zpravidla OSVČ či korporace poskytující externí poradenství či podporu, a že kterýkoli dodavatel měl možnost takovou osobu za účelem zajištění role vedoucího projektového týmu oslovit. Uvedený požadavek není dle obviněného ani nepřiměřený mj. proto, že je „jedinou mezinárodně uznávanou certifikací prokazující způsobilost pro řízení projektového týmu, kterou je zapotřebí pravidelně každé 2 roky obnovovat,“ což garantuje „aktuální informace, znalosti a praxi vedoucího týmu,“ přičemž „[o]hrožení hladkého průběhu implementace nového systému by znamenalo riziko vzniku mnohamilionových, těžko vymahatelných škod[.]“ Požadavek na konkrétní úroveň Practitioner je pak dle zadavatele přiměřený z toho důvodu, že „v maximální možné míře zohledňuje metodiku řízení projektu při popisu metodiky, procesu a role v projektu včetně vodítek jak projekt řídit,“ dle sociální sítě LinkedIn uvedenou úrovní disponuje „minimálně 678 osob v České republice,“ žádný z účastníků zadávacího řízení „ani třetích osob proti postupu zadavatele nevznesl jakýchkoli námitek“ a „[i]mplementace systému je stejně tak důležitá jako kvalitní informační systém,“ přičemž informační systém je dodáván ve „značně obecné, avšak tvárné, podobě, a tento je zapotřebí uzpůsobit konkrétnímu provozu, ve kterém je implementován.“

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

5.             Přípisem č. j. ÚOHS-18423/2020/541/PDz ze dne 18. 6. 2020 požádal Úřad obviněného o sdělení následujících informací:

• „Z jakého důvodu byl v zadávacích podmínkách veřejné zakázky stanoven požadavek na certifikaci PRINCE2 v úrovni Practitioner, resp. z jakého důvodu nepovažuje zadavatel za dostatečnou certifikaci v úrovni PRINCE2 Foundation?
• Z jakého důvodu není dle zadavatele možné pro účely prokázání splnění kvalifikace považovat za srovnatelnou certifikaci PMI, která má dle veřejně dostupných informací[2] rovněž v některých stupních omezenou platnost na 3 roky, jako v případě certifikace PRINCE2 v úrovni Practitioner[3] , a současně se podle dostupných informací[4] jedná o procesní model projektového řízení, tedy stejný jako v případě PRINCE2 v úrovni Practitioner.
• Jaké konkrétní aspekty plnění veřejné zakázky není možné zajistit osobou disponující jinou certifikací (např. PMI), ale je nezbytné pro toto plnění disponovat výhradně certifikací PRINCE2 v úrovni Practitioner. V této souvislosti Úřad žádá o doložení uvedených skutečností relevantními podklady.“

6.             Dne 22. 6. 2020 obdržel Úřad od obviněného následující informace.

K prvnímu dotazu Úřadu obviněný uvedl, že certifikaci PRINCE2 požadoval z toho důvodu, že chtěl mít jistotu dobře řízeného projektu, přičemž PRINCE2 je mezinárodně uznávaná metodika, která popisuje metodiku, procesy a role v projektu, včetně vodítek jak projekt řídit, pročež je dle obviněného nejvhodnější k prokázání dostatečné odbornosti k řízení tak složitého projektu, jaký je předmětem veřejné zakázky. Rozhodující pro volbu PRINCE2 byl dle obviněného taktéž počet takto certifikovaných osob na území České republiky (více než 500). K certifikaci PRINCE2 na úrovni Foundation obviněný uvedl, že není natolik přísná jako úroveň Practitioner a není časově omezená, což dle jeho názoru znamená riziko degradace schopností a znalostí jejího držitele a tím i ohrožení odborné úrovně nutné pro řešení složitějších případů.

K druhému dotazu Úřadu obviněný uvedl, že PMI není metodikou řízení projektu, nýbrž souborem nástrojů a technik určených pro projektové řízení, přičemž počet takto certifikovaných osob na území České republiky je více než 250, tedy podstatně méně než v případě certifikace PRINCE2. Cílem požadavku na certifikát PRINCE2 u vedoucího týmu dle obviněného bylo, aby se držel jasné metodiky s jasně definovaným postupem, rolemi členů týmu i procesy, tj. aby vedoucí zvládal nejen potřebné techniky, ale i metodiku. Ke své odpovědi přiložil obviněný následující srovnávací tabulku:

Parametr	PMI	PRINCE2
Typ	Standard	Metodika
Zaměření	Na oblast znalostí + čas + rozpočet	Na procesy + produkt (výsledek)
Orientován	Na roli projektového manažera	Na detailní popis všech rolí projektového týmu
Oblast využití	Zejména USA	Zejména Evropa
Teorie/praxe	Více teoreticky zaměřeno	Více prakticky zaměřeno
Procesy	Důraz na detailní popis samostatných procesů bez celkové návaznosti	Důraz na provázanost procesů v rámci projektového cyklu

Ke třetímu dotazu Úřadu obviněný uvedl, že v případě použití PMI by byla velmi obtížně řiditelná sestava poddodavatelů i velký počet členů projektového týmu na obou stranách, a že očekávaný výsledek lze dle jeho názoru zajistit pouze certifikací PRINCE2 díky její předvídatelné a normativní povaze. Ke své odpovědi přiložil obviněný následující srovnávací tabulku:

Parametr	PRINCE2	PMI
Typ	Metodika řízení projektů	Souhrn nejlepších praxí (Best Practises) pro řízení projektů
Normativnost	Normativní	Není normativní
Procesy	Ucelený souhrn procesů a témat (jednotlivých oblastí není možné čerpat nezávisle na ostatních)	Z každého tématu se dá čerpat naprosto nezávisle na ostatních
Role v projektu	Pokrývá všechny role řízení projektů	Je zaměřen pouze na projektové manažery

Ve vztahu k aspektům veřejné zakázky, které není možné zajistit osobou disponující jinou certifikací, obviněný uvedl, že osoba s certifikací PMI nezvládne organizaci takto rozsáhlého projektu s velkým počtem členů projektového týmu s různými rolemi, neboť v důsledku toho, že se PMI zaměřuje pouze na roli projektového manažera, hrozí riziko, že by projekt nebylo možné zvládnout. Obviněný dále uvedl, že osoba s certifikací PMI nezvládne řídit složitou integraci jednotlivých dodávaných produktů, kde jde zejména o kontinuitu a návaznost, neboť v důsledku toho, že PMI není normativní a z každého tématu lze čerpat nezávisle, existuje riziko nezvládnutí integračních částí projektu.

7.             Z návaznosti na obdržené vyjádření obviněného požádal Úřad přípisem č. j. ÚOHS-19675/2020/541/PDz ze dne 30. 6. 2020 společnost GOPAS, a.s., IČO 63911035, se sídlem Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10 (dále jen „počítačová škola GOPAS“) o zodpovězení následujících dotazů:

·         „Představuje certifikace PMI mezinárodně uznávanou a závaznou metodiku projektového řízení, v obecné rovině srovnatelnou s certifikací PRINCE2? Pokud ne, prosíme o bližší charakteristiku obou uvedených certifikací a specifikaci základních rozdílů mezi těmito certifikacemi.

• Představuje dle Vašeho názoru nutnost recertifikace natolik zásadní aspekt, který do značné míry ovlivňuje zkušenosti projektového manažera a kvalitu jím poskytovaných služeb? Dále prosíme o specifikaci požadavků kladených na recertifikaci v rámci jednotlivých stupňů certifikace PMI, včetně uvedení doby platnosti uvedených certifikátů.
• Lze dle Vašeho názoru považovat certifikaci PMI v některém jejím stupni za srovnatelnou s certifikací PRINCE2 v úrovni Practitioner z hlediska požadavků kladených na získání daného certifikátu a požadavků na recertifikaci?
• Je pravdivé tvrzení zadavatele, že certifikace PMI je zaměřena pouze na roli projektového manažera a nepokrývá další role projektového týmu?
• Existuje dle Vašeho názoru důvodné riziko, že osoba disponující certifikací PMI v některém jejím stupni nebude, na rozdíl od osoby disponující certifikací PRINCE2 v úrovni Practitioner, způsobilá k řízení projektu obdobného charakteru jako byl předmětem veřejné zakázky?“

8.             Dne 24. 7. 2020 obdržel Úřad od počítačové školy GOPAS následující informace.

K prvnímu dotazu Úřadu počítačová škola GOPAS uvedla, že na trhu existují tři hlavní „metodiky“ řízení projektů, a to PMI, PRINCE2 a IPMA, které se navzájem nenahrazují, nýbrž doplňují, a profesionální projektový manažer zná většinou všechny tři.

Ke druhému dotazu Úřadu počítačová škola GOPAS uvedla, že každá z uvedených metodik má systém certifikací, kde základní úroveň slouží pouze k ověření teoretických znalostí, ale nikoli praktických zkušeností. Uvedenými certifikacemi přitom jsou PRINCE2 Foundation, IPMA level D a CAPM (Certified Associate in Project Management).

Ke třetímu dotazu Úřadu uvedená společnost uvedla, že pokud zadavatel požaduje zkušeného projektového manažera, měla by postačit jakákoli certifikace vyšší úrovně než základní.

Ke čtvrtému dotazu Úřadu počítačová škola GOPAS uvedla, že pokud zadavatel požaduje řízení projektu podle konkrétní metodiky (terminologie, postupu apod.), má smysl požadovat pouze příslušnou certifikaci (např. PRINCE2 Practitioner).

Konečně k pátému dotazu Úřadu počítačová škola GOPAS uvedla, že požadavek na řízení projektu podle konkrétní metodiky by měl vycházet z potřeby řídit všechny projekty ve společnosti jednotným způsobem, což umožňuje jednotný systém reportování, konsolidace výsledků apod., a že dalším důvodem může být závazné doporučení nadřízené organizace. Pro další informace odkázala uvedená společnost na webové stránky PRINCE2,[5] PMI[6] a IPMA.[7]

9.             V návaznosti na odpověď počítačové školy GOPAS požádal Úřad přípisem č. j. ÚOHS-23276/2020/541/PDz ze dne 30. 7. 2020 obviněného o sdělení následujících doplňujících informací:

• „Bylo v šetřeném případě z Vaší strany závazně stanoveno (např. v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, ve vnitřních směrnicích Vaší společnosti, apod.), že projektový vedoucí týmu vybraného dodavatele bude při realizaci předmětu plnění veřejné zakázky povinen tento projekt řídit prostřednictvím metodiky Prince2? Pokud ano, žádáme Vás rovněž o prokázání této skutečnosti.
• V případě, že výše uvedený projekt bude řízen pomocí metodiky Prince2, bude zadavatel následně nějakým způsobem ověřovat, zda projektový vedoucí týmu vybraného dodavatele skutečně v rámci řízení tohoto projektu aplikuje zásady metodiky Prince2?“

10.         Dne 5. 8. 2020 obdržel Úřad od obviněného následující informace.

K prvnímu dotazu Úřadu obviněný uvedl, že v zadávací dokumentaci bylo uvedeno, že „vedoucí projektového týmu je profesně způsobilý pro řízení projektového týmu a je držitelem platného certifikátu PRINCE2 v úrovni Practitioner,“ a že v zadávací dokumentaci ani jinde nebylo závazně stanoveno, že projekt se bude řídit prostřednictvím metodiky PRINCE2. Dle obviněného implikuje skutečnost, že byla požadována vyšší úroveň PRINCE2 ve spojení se skutečností, že se jedná o velmi náročný projekt, že dodavatel bude dle uvedené metodiky také postupovat. Postup podle metodiky PRINCE2 je dle obviněného jedinou možností, jak zmiňovaný projekt rychle a bez komplikací zvládnout.

K druhému dotazu Úřadu obviněný uvedl, že metodika PRINCE2 představuje jistotu dobře řízeného projektu, že projektový vedoucí vybraného dodavatele aplikoval zásady metodiky PRINCE2, to znamená, že se držel jasné metodiky, měl jasný postup v projektu, jasně definované role členů projektového týmu a jasně definované procesy. Obviněný dále uvedl, že prostřednictvím svého zástupce projekt vedený vybraným dodavatelem průběžně kontroloval a metodika PRINCE2 byla aplikována, což vyplývá i z nabídky vybraného dodavatele.

11.         Přípisem č. j. ÚOHS-25729/2020/541/PDz ze dne 20. 8. 2020 požádal Úřad společnost TECHNISERV IT, spol. s r.o., IČO 26298953, se sídlem Traťová 574/1, 619 00 Brno (dále jen „společnost TECHNISERV IT“), přípisem č. j. ÚOHS-25841/2020/541/PDz ze dne 20. 8. 2020 společnost Allium, s.r.o., IČO 60703521, se sídlem Stamicova 827/11, 623 00 Brno (dále jen „společnost Allium“), přípisem č. j. ÚOHS-25845/2020/541/PDz ze dne 20. 8. 2020 společnost Software602 a.s., IČO 63078236, se sídlem Hornokrčská 703/15, 140 00 Praha 4 (dále jen „společnost Software602“), přípisem č. j. ÚOHS-25847/2020/541/PDz ze dne 20. 8. 2020 společnost Konica Minolta Business Solutions Czech, spol. s r.o., IČO 00176150, se sídlem Žarošická 4395/13, 628 00 Brno (dále jen „společnost Konica Minolta“), přípisem č. j. ÚOHS-25848/2020/541/PDz ze dne 20. 8. 2020 společnost Adaptica a.s., IČO 25513621, se sídlem Tyršovo nábřeží 5183, 760 01 Zlín (dále jen „společnost Adaptica“), přípisem č. j. ÚOHS-25850/2020/541/PDz ze dne 20. 8. 2020 společnost XANADU a.s., IČO 14498138, se sídlem Žirovnická 2389/1a, 106 00 Praha 10 (dále jen „společnost XANADU“), a přípisem č. j. ÚOHS-25851/2020/541/PDz ze dne 20. 8. 2020 společnost AUTOCONT a.s., IČO 04308697, se sídlem Hornopolní 3322/34, 702 00 Ostrava (dále jen „společnost AUTOCONT“) o sdělení následujících informací:

• „Je Vaše společnost schopna realizovat předmět plnění veřejné zakázky, kterým je dodávka tří informačních systémů (informační systém pro správu dokumentů, elektronickou evidenci docházky a inventarizaci majetku), včetně potřebného HW? V případě potřeby zasíláme v příloze této žádosti bližší technickou specifikaci uvedených informačních systémů.
• V případě, že Vaše společnost není schopna realizovat výše popsaný předmět plnění veřejné zakázky, znáte některé jiné dodavatele, kteří by dle Vašeho názoru byli schopni tento předmět plnění realizovat? V takovém případě prosíme o jejich specifikaci.
• Pokud je Vaše společnost schopna výše uvedený předmět plnění veřejné zakázky realizovat, byl by překážkou Vaší účasti v takovém zadávacím řízení požadavek zadavatele na konkrétní druh a stupeň certifikace projektového vedoucího realizačního týmu, který by musel disponovat platným certifikátem PRINCE2 v úrovni Practitioner?“

12.         Dne 21. 8. 2020 obdržel Úřad od společnosti AUTOCONT odpověď, ve které zmiňovaná společnost uvedla, že sdělení skutečností, které jsou předmětem žádosti Úřadu, by vyžadovalo sestavit odborný tým, pro což nemá oslovená společnost v současné době dostatečné kapacity.

13.         Dne 26. 8. 2020 obdržel Úřad od společnosti Allium následující informace. K prvnímu dotazu Úřadu oslovená společnost uvedla, že není schopna dodat informační systém pro evidenci docházky a inventarizaci majetku jako nástavbu IS MAGIS, a že IS MAGIS je velmi specifický. K druhému dotazu Úřadu oslovená společnost uvedla, že nezná jiné dodavatele, kteří by byli schopni předmět plnění veřejné zakázky realizovat. K třetímu dotazu Úřadu společnost Allium uvedla, že v současné době nemá projektového vedoucího realizačního týmu, který by disponoval platným certifikátem PRINCE2 v úrovni Practitioner, že se nezúčastnila zadávacích řízení, kde byl uvedený certifikát požadován, avšak ve dvou případech, kdy předmět veřejné zakázky přesně odpovídal dodávkám uvedené společnosti, využila poddodavatele.

14.         Dne 26. 8. 2020 obdržel Úřad od společnosti Konica Minolta následující informace. K prvnímu dotazu oslovená společnost uvedla, že by byla schopna realizovat předmět plnění veřejné zakázky. K třetímu dotazu pak oslovená společnost uvedla, že požadavek na certifikaci PRINCE2 v úrovni Practitioner pro ni překážkou nebyl, a že důležitějších kritériem byl spíše požadavek na velikost, tj. na časový a finanční rozsah, dokončených projektů.

15.         Dne 27. 8. 2020 obdržel Úřad od společnosti TECHNISERV IT následující informace. K prvnímu dotazu oslovená společnost uvedla, že s ohledem na kombinaci velmi obecných podmínek zadání (např. neobsahuje popis procesů, které mají být implementovány do DMS, nýbrž pouze taxativně vyjmenovává agendy) s místy velmi detailnímu podmínkami v oblasti HW, a zejména díky kombinaci tří nesourodých systémů, by nebyla schopna nabídku sestavit a podat tak, aby byly naplněny všechny požadavky vyplývající ze zadávací dokumentace, a to ani za využití poddodavatelů. K druhému dotazu oslovená společnost uvedla, že nezná jiné dodavatele, kteří by byli schopni předmět plnění veřejné zakázky realizovat, ale že se může teoreticky jednat o dodavatele, který dodává ERP systémy obsahující základní funkcionality DMS. K třetímu dotazu společnost TECHNISERV IT uvedla, že zmiňovanou kvalifikací u vedoucích projektů disponuje, a že se jedná o logický požadavek.

16.         Dne 27. 8. 2020 obdržel Úřad od společnosti Adaptica následující informace. Oslovená společnost uvedla, že není schopna realizovat předmět veřejné zakázky, a to zejména z důvodu, že není dodavatelem SW MAGIS. Oslovená společnost dle svého vyjádření implementuje informační systém QI, v jehož rámci je schopna nabídnou obdobné řešení. Požadavek zadavatele na konkrétní druh a stupeň certifikace (PRINCE2 v úrovni Practitioner) by pro uvedenou společnost byl překážkou pro účast v zadávacím řízení.

17.         V návaznosti na odpovědi oslovených společností požádal Úřad přípisem č. j. ÚOHS-29282/2020/541/JCh ze dne 18. 9. 2020 obviněného o sdělení následujících doplňujících informací včetně jejich doložení příslušnými doklady:

• „seznam dodavatelů, kteří si stáhli zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku z profilu zadavatele (pokud má zadavatel takovou informaci k dispozici),

• seznam dodavatelů, které zadavatel oslovil před zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku v rámci průzkumu trhu či jiným vhodným způsobem, případně seznam dodavatelů, u kterých se zadavatel domnívá, že by byly s ohledem na svoji podnikatelskou činnost schopni plnit předmět plnění veřejné zakázky (pokud má zadavatel takové informace k dispozici),

• seznam dodavatelů, u kterých obdobné plnění již v minulosti poptával (v období minulých 6 let),
• seznam případných dalších dodavatelů, kteří v minulosti projevili zájem o veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění, a to např. dodavatelé, kteří zadavatele požádali o poskytnutí zadávací dokumentace na předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem plnění, požádali o vysvětlení zadávací dokumentace apod. (pokud má zadavatel takové informace k dispozici).“

18.         Dne 22. 9. 2020 obdržel Úřad od obviněného následující informace.

K prvnímu požadavku Úřadu obviněný uvedl, že takové informace nemá k dispozici.

K druhému požadavku Úřadu obviněný uvedl, že oslovil společnosti CADservis, s.r.o., IČO 27807436, se sídlem Mlýnská 639/18, 747 28 Štěpánkovice dále jen „společnost CADservis“), MCnet, s.r.o., IČO 25394720, se sídlem J. Opletala 924, Místek, 738 01 Frýdek-Místek (dále jen „společnost MCnet“) a    NWCOM SYSTEM s.r.o., IČO 29398444, se sídlem Syllabova 1263/60, Vítkovice, 703 00 Ostrava (dále jen „společnost NWCOM SYSTEM“).

K třetímu požadavku obviněný uvedl, že v minulosti u žádných dodavatelů obdobné plnění nepoptával, pouze v roce 2018 uveřejnil na svém profilu výzvu k podání nabídek na veřejnou zakázku na dodávku informačního systému Městského dopravního podniku Opava, a.s., avšak předmětné zadávací řízení následně zrušil.

K čtvrtému požadavku obviněný uvedl, že zájem o veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění projevily v minulosti společnosti KVADOS, a.s., IČO 25826654, se sídlem Pivovarská 4/10, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava (dále jen „společnost KVADOS“; uvedená společnost podala nabídku rovněž v šetřeném zadávacím řízení – pozn. Úřadu), NWCOM SYSTEM a      Top Digital Group s.r.o., IČO 28575954, se sídlem Poděbradova 2017/61, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava (dále jen „společnost Top Digital Group“).

19.         V návaznosti na odpověď obviněného požádal Úřad přípisem č. j. ÚOHS-29838/2020/541/KHl ze dne 24. 9. 2020 společnost CADservis, přípisem č. j. ÚOHS-29853/2020/541/KHl ze dne 24. 9. 2020 společnost MCnet, přípisem č. j. ÚOHS-29856/2020/541/KHl ze dne 24. 9. 2020 společnost KVADOS, přípisem č. j. ÚOHS-29857/2020/541/KHl ze dne 24. 9. 2020 společnost NWCOM SYSTEM a přípisem č. j. ÚOHS-29859/2020/541/KHl ze dne 24. 9. 2020 společnost Top Digital Group o sdělení následujících informací:

• „Je Vaše společnost schopna realizovat předmět plnění veřejné zakázky, kterým je dodávka tří informačních systémů (informační systém pro správu dokumentů, elektronickou evidenci docházky a inventarizaci majetku), včetně potřebného HW? V případě potřeby zasíláme v příloze této žádosti bližší technickou specifikaci uvedených informačních systémů.
• Pokud je Vaše společnost schopna výše uvedený předmět plnění veřejné zakázky realizovat, byl by překážkou Vaší účasti v takovém zadávacím řízení požadavek zadavatele na konkrétní druh a stupeň certifikace projektového vedoucího realizačního týmu, který by musel disponovat platným certifikátem PRINCE2 v úrovni Practitioner?“

20.         Dne 29. 9. 2020 obdržel Úřad od společnost KVADOS následující informace. K prvnímu dotazu oslovená společnost uvedla, že vyvíjí a dodává informační systém pro správu dokumentů a systém pro evidenci docházky pod obchodním názvem myTEAM, jenž je schopen splnit požadavky dle technické specifikace předmětné veřejné zakázky. Systém pro inventarizaci majetku oslovená společnost dle svého vyjádření nevyrábí a musela by tak pro účely předmětné veřejné zakázky využít poddodavatele, přičemž potřebný HW je uvedená společnost schopna dodat. K druhému dotazu společnost KVADOS uvedla, že zmiňovaný požadavek by pro ni překážku nepředstavoval, neboť při řízení projektů využívá metodiku PRINCE2 a disponuje certifikovanými specialisty pro úroveň Practitioner. Oslovená společnost je přesvědčena, že je relevantní ze strany zadavatele vyžadovat doložení kvalitního projektového řízení, avšak otázkou je, zda je nutné specifikovat typ metodiky a konkrétní certifikace. Společnost KVADOS považuje za vhodnější, aby zadavatel požadoval určitý typ renomované projektové metodiky a její certifikaci, než striktně trval na jím preferované.

21.         Dne 2. 10. 2020 obdržel Úřad od společnosti CADservis sdělení, že oslovená společnost není schopna předmět plnění veřejné zakázky realizovat.

II.             K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

22.         Obviněný, jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 3. 2019 uveřejněné na profilu zadavatele dne 31. 3. 2019 pod systémovým číslem P19V00002463 zahájil zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky.

23.         Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla dle části „Identifikační údaje zadávacího řízení“ zadávací dokumentace stanovena ve výši 4 700 000,- Kč bez DPH.

24.         Předmětem veřejné zakázky podle bodu 1. 1. zadávací dokumentace byla „dodávka informačních systémů pro správu dokumentů, elektronické evidence docházky a inventarizace majetku v Městském dopravním podniku Opava a.s., včetně potřebného HW pro zajištění vysoké dostupnosti a bezpečnosti aplikace dle požadavků stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách,“ a zkušební provoz v délce 30 dní.

25.         V bodu 3.2. zadávací dokumentace byl konec lhůty pro podání nabídek stanoven na 18. 4. 2019 v 10:00 hodin.   

26.         Podle bodu 4.1.4. písm. b) zadávací dokumentace prokáže dodavatel splnění technické způsobilosti mj. předložením seznamu členů realizačního týmu a to minimálně v rozsahu:

-          „projektový vedoucí týmu, kdy podmínkou je prokázat, že vedoucí projektového týmu je profesně způsobilý pro řízení projektového týmu a je držitelem platného certifikátu PRINCE2 v úrovní Practitioner

-          osoba odpovědná za nasazení infrastrukturního HW/SW

-          osoba zodpovědná za migraci EM TEST

-          osoba zodpovědná za migraci SKELETON

-          osoba zodpovědná za realizaci docházkového systému

-          osoba zodpovědná za realizaci upgrade SW MAGIS.“

27.         Podle bodu 6.1. zadávací dokumentace budou nabídky dodavatelů hodnoceny dle jejich ekonomické výhodnosti, a to prostřednictvím dílčích hodnotících kritérií nabídková cena za celý předmět plnění (váha 70 %), celková cena za poskytování služeb technické podpory informačních systémů za 5 let (váha 10 %) a kvalita SW řešení (váha 20 %).

28.         Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 18. 4. 2019 vyplývá, že obviněný obdržel ve stanovené lhůtě celkem dvě nabídky, a to nabídku společnosti KVADOS a nabídku společnosti Rystol technology s.r.o., IČO 04384199, se sídlem Hraniční 125, 747 24 Chuchelná (dále jen „vybraný dodavatel“).

29.         Vybraný dodavatel v rámci své nabídky deklaroval, že předmětný projekt bude řízen dle mezinárodně uznávané metodiky PRINCE2, a zároveň ke své nabídce přiložil kopii certifikátu PRINCE2 v úrovni Practitioner svého pracovníka.

30.         Z rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a pořadí nabídek ze dne 9. 5. 2019 vyplývá, že obviněný rozhodl o výběru nabídky vybraného dodavatele.

31.         Dne 27. 5. 2019 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

32.         Na základě obsahu dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, na základě vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění získal Úřad pochybnosti o souladu postupu obviněného se zákonem při zadávání předmětné veřejné zakázky, konkrétně zda obviněný nestanovil zadávací podmínky v rozporu s § 6 odst. 1 zákona, když v bodu 4.1.4. písm. b) zadávací dokumentace stanovil v rámci technické kvalifikace požadavek na předložení seznamu členů realizačního týmu, kde projektový vedoucí musí být držitelem platného certifikátu PRINCE2 v úrovni Practitioner, aniž by potřeba dispozice předmětným certifikátem měla souvislost s konkrétními požadavky zadavatele na realizaci předmětu veřejné zakázky, kdy ze zadávacích podmínek veřejné zakázky nevyplývá, že by vybraný dodavatel byl povinen postupovat v rámci plnění předmětu veřejné zakázky podle principů, jejichž znalost (resp. schopnost využití v praxi) má předmětný certifikát prokazovat, a obviněný dne 27. 5. 2019 zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem, a z tohoto důvodu Úřad zahájil řízení o přestupku ve věci možného spáchání přestupku obviněným.

33.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

34.         Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-38778/2020/541/AKf ze dne 2. 12. 2020. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno téhož dne, a tímto dnem bylo podle § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) v návaznosti na § 249 zákona, zahájeno řízení o přestupku z moci úřední ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona obviněným.

35.         Usnesením č. j. ÚOHS-38779/2020/541/AKf ze dne 2. 12. 2020 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

36.         Dne 7. 12. 2020 obdržel Úřad vyjádření obviněného ze dne 6. 12. 2020.

Vyjádření obviněného ze dne 6. 12. 2020

37.         Obviněný ve svém vyjádření stejně jako ve vyjádření k podnětu ze dne 29. 5. 2020 (srov. bod č. 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedl, že předmětný požadavek na certifikát PRINCE2 v úrovni Practitioner nepovažuje za diskriminační, neboť předmětem veřejné zakázky není poptávka po odborníkovi disponujícím určitou certifikací, a že držitelé zmiňovaného certifikátu jsou zpravidla OSVČ či korporace poskytující externí poradenství či podporu, a že kterýkoli dodavatel měl možnost takovou osobu za účelem zajištění role vedoucího projektového týmu oslovit. Obviněný dále zopakoval své stanovisko uvedené v odkazovaném bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí, dle kterého není uvedený požadavek ani nepřiměřený.

38.         K souvisejícím okolnostem obviněný dále uvedl, že jeho organizační struktura[8] je velmi štíhlá, že disponuje jen „minimem managementu,“ kdy se přímo pod ředitelem obviněného nachází pouze tři úseky, a to úsek ekonomický, úsek dopravně technický a úsek ředitele, pod který spadá i IT servis. Dle vyjádření obviněného jsou zmiňované IT služby z důvodu ekonomičnosti zabezpečovány externí službou, neboť není v jeho silách zkoordinovat všechny procesy. Obviněný měl dle svého vyjádření v úmyslu nalézt společnost, která by odborně zabezpečila celý proces nasazení DMS. Tím by však dle obviněného bylo ohroženo splnění dotační zakázky, proto bylo požadováno, aby vybraný dodavatel disponoval certifikací PRINCE2 v úrovni Practitioner vhodnou pro řízení složitých procesů. Dle obviněného by jiný certifikát uvedené řízení dostatečně nezabezpečil.

39.         Obviněný dále uvedl, že vybraný dodavatel podle metodiky PRINCE2 reálně postupoval s tím, že na úvodní schůzce k projektu proškolil v této metodice odpovědnou osobu na straně obviněného. Zmiňovaný zástupce obviněného pak projekt průběžně kontroloval a při ukončování jednotlivých etap projektu validoval samostatným zápisem, že projekt je řízen dle metodiky PRINCE2. Uvedené skutečnosti dokládal obviněný zápisem z prvního jednání projektového týmu a zápisy vyhotovenými po předání jednotlivých etap projektu.

40.         Obviněný dále uvedl, že nedisponuje směrnicí, která by řešila řízení procesů prostřednictvím externích subjektů, neboť jeho činnost je velmi specifická, a v uvedeného důvodu realizoval v posledních letech pouze nákupy související s běžným provozem. Předmětná veřejná zakázka byla dle obviněného výjimečná, přičemž existoval oprávněný zájem na hospodárném využití veřejných prostředků ke zdárné implementaci poptávaného systému. Obviněný dodal, že jeho požadavek na certifikaci PRINCE2 nevybočuje z běžné praxe, a že proti tomuto požadavku nebyly v průběhu zadávacího řízení podány žádné námitky.

41.         Závěrem obviněný uvedl, že se nedopustil spáchání žádného přestupku, a navrhuje, aby Úřad vedené řízení o přestupku zastavil podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích, neboť skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem po stránce materiální (nevykazuje znaky společenské nebezpečnosti) ani formální (hmotněprávní normy nebyly porušeny). Pokud by Úřad přesto dospěl k závěru, že došlo k porušení právních předpisů, je dle obviněného nutno přihlédnout k tomu, že by se jednalo pouze o „formalistické porušení,“ které nemohlo ovlivnit účast dodavatelů v zadávacím řízení. Dle obviněného by se navíc v takovém případě jednalo o jeho první porušení právních předpisů, čemuž by měla odpovídat případná sankce. Konečně obviněný poznamenal, že byl již „sankcionován“ krácením dotace, pročež není nutné, aby mu byla za stejný skutek ukládána další sankce, přičemž odkázal na příslušné rozhodnutí poskytovatele dotace.

Další průběh řízení o přestupku

42.         Usnesením č. j. ÚOHS-40947/2020/541/AKf ze dne 18. 12. 2020 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný obdržel uvedené usnesení téhož dne, avšak ve stanovené lhůtě ani později se nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

43.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů a vyjádření předložených obviněným a na základě vlastního zjištění konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v bodu 4.1.4. písm. b) zadávací dokumentace stanovil v rámci technické kvalifikace požadavek na předložení seznamu členů realizačního týmu, kde projektový vedoucí musí být držitelem platného certifikátu PRINCE2 v úrovni Practitioner, aniž by potřeba dispozice předmětným certifikátem měla souvislost s konkrétními požadavky zadavatele na realizaci předmětu veřejné zakázky, kdy ze zadávacích podmínek veřejné zakázky nevyplývá, že by vybraný dodavatel byl povinen postupovat v rámci plnění předmětu veřejné zakázky podle principů, jejichž znalost (resp. schopnost využití v praxi) má předmětný certifikát prokazovat, čímž stanovil zmiňované kritérium technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem k předmětu veřejné zakázky a obviněný dne 27. 5. 2019 zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující.

Relevantní ustanovení zákona

44.         Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

45.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

46.         Podle § 28 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104,

b)      zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu,

c)      kvalifikací způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku.

47.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

48.         Podle § 53 odst. 1 zahajuje zadavatel zjednodušené podlimitní řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Zadavatel může výzvu po jejím uveřejnění odeslat některým dodavatelům, v takovém případě musí být výzva odeslána alespoň 5 dodavatelům. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

49.         Podle § 53 odst. 4 věty první a druhé zákona může zadavatel použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 81 až 85, § 87 a 88 se použijí obdobně.

50.         Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

51.         Podle přílohy č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace (dále jen „technická specifikace“) je předmětem veřejné zakázky „vytvoření a implementace nového informačního systému pro elektronický oběh dokumentů a dále pak rozvoj IS MAGIS o modul inventarizace majetku a evidence docházky. Celkem tedy vzniknou 3 informační systémy s devíti novými funkcionalitami: informační systém oběhu dokumentů, informační systém elektronické evidence docházky a informační systém inventarizace majetku.“

52.         V čl. 1 technické specifikace obviněný uvedl, že informační systém oběhu dokumentů zajistí plnou elektronizaci tohoto oběhu a přechod z papírové evidence na plně elektronickou verzi, dále ukládání dokumentů včetně elektronické komunikace mezi jednotlivými odděleními, kdy dokumenty budou dle nastavených přístupových práv dostupné odkudkoli. Podle téhož článku technické specifikace bude informační systém oběhu dokumentů obsahovat následující komponenty: elektronický archiv, systém pro správu dokumentů, prezentační vrstvu pro vzdálený přístup, dedikovaný databázový a aplikační server, anonymizaci smluv a vytěžování dokumentů a úložný prostor pro archivaci.

53.         V čl. 2 technické specifikace obviněný uvedl, že informační systém elektronické evidence docházky a informační systém inventarizace majetku bude nástavbou IS MAGIS. K inventarizaci majetku obviněný uvedl, že dojde k pořízení modulu, který umožní kompletní elektronizaci procesu inventarizace, přičemž veškerý majetek bude opatřen čtecími kódy umožňujícími sledování jeho pohybu. Obviněný v citovaném článku technické specifikace dále uvedl, že oba systémy budou obsahovat následující komponenty: software server – operační systém, server, update databázového prostředí, záložní server pro bezpečné uložení dat a koncová zařízení – počítače uživatelů. Podmínkou obviněného je dle tohoto článku technické specifikace modernizace stávajícího informačního systému MAGIS.

54.         Podle článku I. přílohy č. 2 „Návrh smlouvy o dílo“ zadávací dokumentace (dále jen „smlouva“) je předmětem plnění závazek zhotovitele na svůj náklad zhotovit, dodat a zprovoznit informační systém pro správu dokumentů (DMS), informační systém pro elektronickou evidenci docházky, informační systém pro inventarizaci majetku, potřebný HW pro zajištění vysoké dostupnosti a bezpečnosti aplikace, potřebný HW pro zajištění inventarizace majetku a elektronické evidence docházky. Dle citovaného článku smlouvy je předmětem plnění rovněž zaškolení personálu obviněného v rozsahu potřebném pro bezvadnou obsluhu všech dodaných systémů, zkušební provoz v délce 30 dní, poskytování služeb technické podpory po dobu 5 let od předání a převzetí díla, poskytnutí práva k užití souvisejících autorských děl, zaškolení administrátorů informačních systémů, dodání potřebné dokumentace a poskytnutí veškerých SW licencí, tj. zhotovení díla „na klíč.“

55.         Podle přílohy č. 7 „Popis požadavků a rozsah prezentace“ zadávací dokumentace (dále jen „požadavky na prezentaci“) bude v rámci hodnocení nabízeného řešení vyžadována prezentace, která se bude dále dělit na prezentaci procesu založení dokumentu, jeho vložení do DMS, přiřazení workflow (dále jen „WF“), spuštění WF, operace ve WF, na prezentaci vyhledávání v úložišti DMS a na ukázku konfigurace systému. Z požadavků na prezentaci dále vyplývá, že budou hodnoceny jak jednotlivé části prezentace z hlediska efektivnosti splnění jednotlivých funkčních a specifických požadavků, tak celková uživatelská přívětivost nabízeného řešení a jeho otevřenost a konfigurovatelnost. 

K výroku I. rozhodnutí

K povinnosti zadavatele stanovit požadavky technické kvalifikace v souladu se zásadou přiměřenosti

56.         Úřad nejprve v obecné v rovině uvádí, že účelem a smyslem stanovení kritérií technické kvalifikace je zajistit, aby veřejnou zakázku mohl získat a následně plnit pouze takový dodavatel, který disponuje dostatečnými znalostmi, zkušenostmi, schopnostmi, odborností, personálními a materiálními zdroji pro plnění veřejné zakázky v zadavatelem požadované kvalitě, rozsahu a časovém horizontu. Formulace požadavků na technickou kvalifikaci však nesmí být využita jako prostředek k znevýhodnění některých dodavatelů, neboť zejména stanovení příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude zadavatel v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat tu nejvýhodnější. Stanovením kvalifikačních kritérií sice zadavatel může omezit účast potenciálních dodavatelů, to je však možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi, navíc tyto požadavky musí být vždy přiměřené ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky.

57.         Stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je tak sice plně v gesci zadavatele, ten je však při jejich výběru povinen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona. Pokud by požadavky zadavatele neodpovídaly jeho oprávněným potřebám ve vztahu k dané veřejné zakázce, porušil by zadavatel jednu ze zásad postupu zadavatele vymezených v § 6 odst. 1 zákona, a sice zásadu přiměřenosti. Zadavatel je s ohledem na dodržení základních zásad zadávacího řízení povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit.

58.         K samotné zásadě přiměřenosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona Úřad uvádí, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru volnosti ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. V zadávacím řízení se přitom z povahy věci potkávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek zadavatelem mj. ve vztahu k podmínkám účasti, mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvýhodnější nabídku a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který bude schopen veřejnou zakázku realizovat kvalitně a v požadovaných termínech, a na druhou stranu nebude nad rámec výše uvedeného cíle nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení a která by měla nacházet uplatnění právě při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky podmínek kvalifikace, které přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů. Kvalifikační kritéria, která nemají vazbu na předmět veřejné zakázky nebo která jsou ve vztahu k tomuto předmětu zjevně nepřiměřená a ve výsledku pouze znemožňují některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku, jsou nepřípustná.

59.         Při stanovení technické kvalifikace musí zadavatel mj. reflektovat i situaci na daném trhu ve smyslu zachování soutěže mezi dodavateli. V tomto smyslu se vyslovil např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Ca 15/2009 ze dne 10. 3. 2011, podle něhož není výčet přiměřených, a tedy v souladu se zákonem stanovených kvalifikačních kritérií ve svém souhrnu ve vztahu ke všem zadávacím řízením za různých podmínek na trhu kategorií neměnnou. Z uvedeného rozsudku lze citovat: „Závěr ohledně přiměřenosti, a tím i zákonnosti stanovených ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů (§ 55 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) a technických kvalifikačních předpokladů (§ 56 téhož zákona) nemůže být výsledkem arbitrární úvahy abstrahující od podmínek na trhu, na němž soutěž o získání veřejné zakázky má probíhat, ani od konkrétních důsledků, které takto stanovené kvalifikační předpoklady s ohledem na podmínky panující na trhu mohou z pohledu účasti dodavatelů v soutěži o získání veřejné zakázky vyvolat.“ Byť se závěry soudů učiněné ve výše uvedeném rozsudku vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze je plně vztáhnout i na nyní projednávaný případ, neboť smysl a účel stanovení kvalifikačních předpokladů, resp. kritérií kvalifikace, zůstal i v nynější právní úpravě zachován, tedy nezměněn.

60.         Kritéria technické kvalifikace, která je zadavatel oprávněn či v některých případech povinen stanovit, jsou podmnožinou podmínek účasti v zadávacím řízení, a jsou tedy zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona. Zadávací podmínky přitom nemohou být dle zákonného § 36 odst. 1 nastaveny tak, aby bezdůvodně zaručovaly určitým dodavatelům konkurenční výhodu nebo vytvářely překážky hospodářské soutěže. Zadavatel si tedy stanovením požadavků na technickou kvalifikaci může ověřit schopnost dodavatele plnit závazky plynoucí z realizace předmětu veřejné zakázky a získat tak určitou míru jistoty, že s dodavatelem může uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, a to bez větších pochybností o jeho způsobilosti své závazky splnit, musí však náležitě zohlednit, zda nejsou na dodavatele v souvislosti s možnou účastí v zadávacím řízení kladeny nadbytečné požadavky, které pak následně ve svém důsledku omezují širokou soutěž dodavatelů.

61.         Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel však nemůže vymezením kvalifikačních kritérií, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele či určitou kombinací požadavků nereflektující podmínky na trhu, na který s nabídkou na uzavření smlouvy s dodavatelem vstupuje, ovlivnit okruh dodavatelů tak, že se zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně nastavených kritérií kvalifikace nebude moci účastnit dodavatel, který by jinak byl objektivně způsobilý veřejnou zakázku realizovat.

K postupu obviněného

62.         V šetřeném případě požadoval obviněný prokázání splnění technické kvalifikace mj. předložením seznamu členů realizačního týmu, kde projektový vedoucí musí být držitelem platného certifikátu PRINCE2 v úrovni Practitioner. Předmětem posouzení ze strany Úřadu tak je, zda obviněný vymezil citovaný požadavek technické kvalifikace takovým způsobem, aby odpovídal rozsahu a složitosti předmětu zadávané veřejné zakázky (tj.  v souladu se zásadou přiměřenosti) a zároveň nevytvářel nedůvodné překážky pro podání nabídky dodavatelům, kteří by objektivně mohli předmět veřejné zakázky řádně plnit, byť takto nastavené kvalifikační kritérium nesplňují. Úřad k uvedenému dodává, že problematika týkající se stanovení kritérií kvalifikace je v zákoně upravena ve vztahu k nadlimitnímu režimu, přičemž v ustanovení § 73 odst. 6 zákona je zásada přiměřenosti výslovně akcentována. V této souvislosti Úřad podotýká, že ačkoli způsob vymezení požadavku zadavatele na prokázání technické způsobilosti dodavatelů v bodu 4.1.4. písm. b) zadávací dokumentace svou dikcí odpovídá ustanovení § 79 odst. 2 písm. d) zákona, které se vztahuje k nadlimitnímu režimu, z postupu obviněného není jednoznačně zřejmé, že by pro zadání předmětné veřejné zakázky obdobně aplikoval pravidla z nadlimitního režimu ve smyslu § 53 odst. 4 zákona.  Nicméně tuto skutečnost nelze vykládat tak, že by byla jakkoliv snížena míra nutnosti přiměřenosti požadavků, které se vztahují k prokázání konkrétních kritérií technické kvalifikace, neboť na postup obviněného v daném případě jednoznačně dopadá povinnost vyplývající ze základní zásady, a to zásady přiměřenosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona.

63.         Jak Úřad uvedl výše, předmětem veřejné zakázky byla dodávka informačních systémů pro správu dokumentů, elektronické evidence docházky a inventarizace majetku obviněného včetně potřebného HW pro zajištění vysoké dostupnosti a bezpečnosti aplikace, a zkušební provoz v délce 30 dnů, jakož i zaškolení administrátorů informačních systémů a dalšího personálu obviněného, poskytování služeb technické podpory po dobu 5 let, poskytnutí práva k užití souvisejících autorských děl a dodání potřebné dokumentace a poskytnutí veškerých SW licencí (srov. bod č. 54 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Posuzovanou otázkou tedy jde, zda stanovení šetřeného kritéria technické kvalifikace tak, jak jej formuloval obviněný, tedy požadavek na předložení seznamu členů realizačního týmu, kde projektový vedoucí musí být držitelem platného certifikátu PRINCE2 v úrovni Practitioner, je s ohledem na uvedený charakter plnění (předmět veřejné zakázky) přiměřený, tedy nevybočující z oprávněných požadavků obviněného.

64.         V návaznosti na obdržené informace považoval Úřad dále pro posouzení předmětného požadavku na certifikaci PRINCE2 v úrovni Practitioner z hlediska jeho souladu se zásadou přiměřenosti za nezbytné zjistit souvislost tohoto požadavku se samotným plněním šetřené veřejné zakázky. Z uvedeného důvodu požádal Úřad obviněného o sdělení, zda obviněný v šetřeném případě závazně stanovil, že projektový vedoucí týmu vybraného dodavatele bude při realizaci předmětu plnění veřejné zakázky povinen tento projekt řídit prostřednictvím metodiky PRINCE2, a zda bude obviněný následně ověřovat, zda projektový vedoucí týmu vybraného dodavatele v rámci řízení předmětného projektu zásady metodiky PRINCE2 skutečně aplikuje (srov. bod č. 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Obviněný na žádost Úřad mj. sdělil, že v zadávací dokumentaci ani jinde nebylo závazně stanoveno, že se projekt bude řídit prostřednictvím metodiky PRINCE2. K části žádosti Úřadu týkající se ověřování aplikace zásad metodiky PRINCE2 pak obviněný toliko sdělil, že vybraný dodavatel uvedené zásady aplikoval, a že obviněný tuto skutečnost prostřednictvím svého zástupce ověřoval při průběžných kontrolách projektu.

65.         V návaznosti na zjištěné skutečnosti jakož i na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení Úřad upozorňuje, že kritéria technické kvalifikace vymezená zadavatelem musí vyjadřovat jeho objektivně odůvodnitelné potřeby a současně zajistit způsobilost potenciálního dodavatele k plnění veřejné zakázky. Uvedená kritéria technické kvalifikace však současně nesmí být stanovena nepřiměřeně vzhledem k předmětu veřejné zakázky a nesmí tedy omezit dodavatele, kteří by byli požadované plnění schopni realizovat.

66.         K metodice PRINCE2 jako takové Úřad uvádí, že se dle oficiálních veřejně dostupných informací[9] jedná o celosvětové rozšířenou metodiku k projektovému řízení, aplikovatelnou bez ohledu na typ či rozsah projektu, založenou na určitých principech, rolích a procesech, jakož i na příkladech z praxe. Certifikát projektového řízení PRINCE2 lze dle odkazovaného zdroje získat v jedné ze dvou úrovní, a to Foundation a Practitioner, kdy certifikát PRINCE2 v úrovni Foundation prokazuje porozumění metodice PRINCE2 natolik, aby se jeho držitel mohl podílet na řízení projektu dle uvedené metodiky, zatímco certifikát PRINCE2 v úrovni Practitioner prokazuje takové porozumění uvedené metodice, které držiteli umožňuje samostatně aplikovat principy, role a procesy metodiky PRINCE2 v široké škále projektů. Vzhledem k předmětu šetřené veřejné zakázky, kterým je kromě jiného zejména vytvoření tří informačních systémů, Úřad nerozporuje oprávněný zájem obviněného na zajištění řádného a spolehlivého řízení předmětného projektu. Dle názoru Úřadu však nelze akceptovat požadavek obviněného, aby byli dodavatelé za účelem prokázání splnění kritérií technické kvalifikace povinni doložit, že projektový vedoucí realizačního týmu disponuje právě certifikací PRINCE2 v úrovni Practitioner, když obviněný v zadávacích podmínkách závazně nestanovil, že vybraný dodavatel bude povinen řídit poptávaný projekt podle metodiky PRINCE2 (viz bod č. 64 odůvodnění tohoto rozhodnutí). V kontextu výše uvedeného tak dle Úřadu nelze vyloučit, že předmět veřejné zakázky je schopen řádně plnit i dodavatel neaplikující metodiku PRINCE2 či nedisponující požadovaným certifikátem, když zadavatel v podmínkách plnění veřejné zakázky nepožadoval uplatňování principů, jejichž znalost či schopnost využití v praxi má certifikát PRINCE2 v úrovni Practitioner prokazovat. V této souvislosti Úřad poukazuje na to, že z oficiálních veřejně dostupných informací o metodice a certifikaci PRINCE2[10] vyplývá, že zmiňovaná certifikace, ať už v úrovni Foundation či Practitioner, kvalifikuje svého držitele logicky toliko k řízení projektů dle metodiky PRINCE2, nikoli k řízení projektů obecně, přičemž, jak vyplynulo z šetření provedeného Úřadem, škála dostupných certifikací prokazujících schopnost projektového řízení není limitována pouze na certifikaci PRINCE2 (srov. bod č. 8 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Uvedený požadavek obviněného je tak dle Úřadu třeba označit za nesouvisející s konkrétními požadavky na realizaci předmětu veřejné zakázky, kdy ze zadávacích podmínek nevyplývá povinnost postupovat v rámci předmětu plnění veřejné zakázky podle principů, jejichž znalost či schopnost využití v praxi má certifikát PRINCE2 prokazovat, resp. za nepřiměřený a nedůvodně omezující pravidla pro účast dodavatelů v soutěži o veřejnou zakázku. Skutečnost, že obviněný trval výhradně na certifikaci PRINCE2 v úrovni Practitioner tak nemůže být chápana ani jako nástroj pro ověření obecných zkušeností v oblasti projektového řízení, neboť obviněný trval výhradně na dané certifikaci a případné certifikáty od jiných organizací zabývajícími se projektovým řízení nebyly připuštěny. Dle Úřadu je třeba dále konstatovat, že obviněný svým požadavkem na dispozici projektového vedoucího realizačního týmu certifikátem PRINCE2 v úrovni Practitioner, resp. požadavkem na doložení této dispozice, překročil vymezený předmět veřejné zakázky, jelikož předmětem plnění šetřené veřejné zakázky je primárně zhotovení díla – vytvoření tří informačních systémů – a dodávka souvisejícího technického vybavení, potřebné dokumentace a licencí, nikoli samotné řízení projektu vedoucí k vytvoření díla „na klíč.“ Na právě uvedeném ničeho nemění ani skutečnost, že vybraný dodavatel je na základě uzavřené smlouvy o dílo povinen zajistit též zkušební provoz výsledných informačních systémů v délce 30 dnů, provést související školení či poskytovat obviněnému technickou podporu, neboť ani pro uvedené činnosti neplyne pro dodavatele z žádného ustanovení smlouvy ani jiné části zadávací dokumentace povinnost postupovat podle principů, jejichž znalost či schopnost využití v praxi má certifikát PRINCE2 v úrovni Practitioner prokazovat.

67.         Úřad shrnuje, že požadavek obviněného na prokázání splnění technické kvalifikace dispozicí certifikací PRINCE2 v úrovni Practitioner neobstojí jako přiměřený předmětu šetřené veřejné zakázky, neboť z žádné části dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by byl vybraný dodavatel povinen postupovat podle pravidel daných zmiňovanou certifikací, popřípadě že by nemohl postupovat podle jiné, srovnatelné certifikace v oblasti projektového řízení. Na právě uvedeném nemění dle názoru Úřadu ničeho ani skutečnost, že vybraný dodavatel dle vyjádření obviněného metodiku PRINCE2 při plnění šetřené veřejné zakázky aplikoval (srov. body č. 29 a 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť ani z této skutečnosti nevyplývá, že by aplikace zmiňované metodiky byla jediným možným způsobem, jak předmět veřejné zakázky řádně plnit.

68.         Úřad tak konstatuje, že kritérium technické kvalifikace vyjádřené požadavkem obviněného na předložení seznamu členů realizačního týmu, kde projektový vedoucí musí být držitelem platného certifikátu PRINCE2 v úrovni Practitioner, bylo stanoveno nepřiměřeně, když potřeba dispozice předmětným certifikátem neměla souvislost s konkrétními požadavky na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, a jeho nastavení tak ve svém důsledku kladlo bezdůvodné překážky hospodářské soutěži.

69.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se obviněný při zadávání veřejné zakázky dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 6 odst. 1 zákona, když v bodu 4.1.4. písm. b) zadávací dokumentace stanovil v rámci technické kvalifikace požadavek na předložení seznamu členů realizačního týmu, kde projektový vedoucí musí být držitelem platného certifikátu PRINCE2 v úrovni Practitioner, aniž by potřeba dispozice předmětným certifikátem měla souvislost s konkrétními požadavky zadavatele na realizaci předmětu veřejné zakázky, kdy ze zadávacích podmínek veřejné zakázky nevyplývá, že by vybraný dodavatel byl povinen postupovat v rámci plnění předmětu veřejné zakázky podle principů, jejichž znalost (resp. schopnost využití v praxi) má předmětný certifikát prokazovat, čímž stanovil zmiňované kritérium technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem k předmětu veřejné zakázky a obviněný dne 27. 5. 2019 zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem.

70.         Nad rámec výše uvedeného Úřad, ačkoli si je vědom skutečnosti, že pro naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona postačí, stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, a není třeba dovozovat, zda mohlo uvedeným jednáním dojít k ovlivnění výběru dodavatele, poznamenává, že z hlediska dovození nepřiměřenosti stanoveného požadavku není zcela bezpředmětné, že v průběhu šetření podnětu bylo zjištěno, že by pro společnosti Allium a Adaptica kvalifikační požadavek na předložení seznamu členů realizačního týmu, kde projektový vedoucí musí disponovat certifikátem PRINCE2 v úrovni Practitioner, představoval překážku v zadávacím řízení s obdobným předmětem plnění. V návaznosti na právě uvedené Úřad zdůrazňuje, že v žádném případě nezpochybňuje potřebu obviněného zajistit, aby byl předmět veřejné zakázky realizován týmem vedeným projektovým vedoucím dosahujícím dostatečných manažerských kvalit, avšak nelze akceptovat postup obviněného, kdy o získání takového profesionála usiluje mj. nastavením požadavku technické kvalifikace, který nemá reálný dopad na povinnosti dodavatele související s plněním veřejné zakázky. Právě uvedené potvrzuje dle Úřadu rovněž skutečnost, že ani nastavení předmětného kritéria technické kvalifikace uvedeným způsobem nemůže garantovat, že vybraný dodavatel, byť disponující požadovanou certifikací, bude při řízení předmětného projektu postupovat podle metodiky PRINCE2, neboť zadávací podmínky veřejné zakázky, resp. smlouva mu takovou povinnost neukládají. V daném případě totiž nelze vyloučit, že by předmětnou veřejnou zakázku byli schopni řádně plnit i dodavatelé nedisponující certifikací PRINCE2 v úrovni Practitioner, popřípadě disponující jinou certifikací pro projektové řízení.

71.         S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení správního trestu

72.         Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 6 odst. 1 zákona, když v bodu 4.1.4. písm. b) zadávací dokumentace stanovil v rámci technické kvalifikace požadavek na předložení seznamu členů realizačního týmu, kde projektový vedoucí musí být držitelem platného certifikátu PRINCE2 v úrovni Practitioner, aniž by potřeba dispozice předmětným certifikátem měla souvislost s konkrétními požadavky zadavatele na realizaci předmětu veřejné zakázky, kdy ze zadávacích podmínek veřejné zakázky nevyplývá, že by vybraný dodavatel byl povinen postupovat v rámci plnění předmětu veřejné zakázky podle principů, jejichž znalost, resp. schopnost využití v praxi, má předmětný certifikát prokazovat, čímž stanovil zmiňované kritérium technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem k předmětu veřejné zakázky a obviněný dne 27. 5. 2019 zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem.

73.         Podle § 270 odst. 5 zákona odpovědnost obviněného za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

74.         V návaznosti na výše citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí uzavřením smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem dne 27. 5. 2019. Řízení o přestupku bylo zahájeno dne 2. 12. 2020. Z uvedeného vyplývá, že v daném případě odpovědnost obviněného za spáchaný přestupek nezanikla.

75.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).

76.         Cena veřejné zakázky, tj. cena sjednaná v bodu 5.1. smlouvy o dílo, jejímž uzavřením se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za který může být obviněnému uložena pokuta, činila částku 5 129 831,- Kč bez DPH, tj. 6 207 095,51,- Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty tedy činí částku 620 709,- Kč.

77.         Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

78.         Podle § 38 písm. a), b), c), d), f) a g) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku.

79.         Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011 – 78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

80.         S ohledem na povahu spáchaného přestupku (viz odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí) Úřad zohlednil při ukládání pokuty následující skutečnosti. Ke způsobu spáchání přestupku Úřad uvádí, že obviněný uzavřel v šetřeném případě smlouvu s vybraným dodavatelem, tj. zadal veřejnou zakázku, na základě nepřiměřeně nastavených zadávacích podmínek, konkrétně požadavku na prokázání splnění technické kvalifikace předložením seznamu členů realizačního týmu, kde projektový vedoucí musel být držitelem platného certifikátu PRINCE2 v úrovni Practitioner. Zmiňovaný požadavek obviněného přitom neměl vazbu na předmět plnění veřejné zakázky, neboť ze zadávacích podmínek nevyplývalo, že by vybraný dodavatel byl povinen postupovat v rámci plnění předmětu veřejné zakázky podle principů, jejichž znalost či schopnost využití v praxi má předmětný certifikát prokazovat. V posuzovaném případě tak nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a citovaný požadavek uvedeným způsobem nestanovil, mohli svou nabídku podat i další potenciální dodavatelé, kteří mohli splnit mírnější požadavky obviněného na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, a nabídnout podmínky, které by byly pro obviněného výhodnější, než nabídl vybraný dodavatel.

81.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

82.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona považuje postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Ačkoli obviněný v šetřeném případě neignoroval existenci zákona, stanovením požadavku na prokázání technické kvalifikace předložením seznamu členů realizačního týmu, kde projektový vedoucí musel být držitelem platného certifikátu PRINCE2 v úrovni Practitioner, porušil zásadu přiměřenosti, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele v celém zadávacím řízení. Uvedené pochybení obviněného je tak nutné hodnotit jako závažné, neboť jednání obviněného mohlo výrazně narušit základní princip zadávání veřejných zakázek – zachování soutěžního prostředí, které má umožnit zadavateli vybrat nejvýhodnější nabídku z co nejširšího okruhu podaných nabídek. Současně nelze postup obviněného označit jako nejzávažnější porušení zákona, neboť takové intenzity zpravidla dosahují případy uvedené výše.

83.         Úřad z hlediska následků spáchaného přestupku zhodnotil, že postupem obviněného spočívajícím ve stanovení zmiňovaného požadavku na prokázání splnění technické kvalifikace a následném uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem došlo k zásahu do konkurenčního prostředí mezi dodavateli, kdy došlo k omezení hospodářské soutěže mezi těmito dodavateli, což ve svém důsledku mohlo vést k nehospodárnému vynakládání veřejných prostředků, neboť nelze vyloučit, že stanovil-li by obviněný podmínky technické kvalifikace v souladu se zásadou přiměřenosti, nedošlo by k bezdůvodnému omezení jiných potenciálních dodavatelů a výsledný okruh dodavatelů by tak mohl být větší, což by obviněnému mohlo přinést možnost obdržet ekonomicky výhodnější nabídku.

84.         Po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech, neshledal Úřad další polehčující či přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty.

85.         Ke stanovení konkrétní výše správního trestu Úřad uvádí, že ve své rozhodovací praxi při určení konkrétní výše pokuty zohledňuje dobu, která uplynula mezi spácháním určitého přestupku a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku, přičemž odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „[…] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ V šetřeném případě však ode dne spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tj. ode dne 27. 5. 2019, kdy obviněný uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem, neuplynula doba, která by pro svou délku odůvodňovala snížení pokuty, tudíž uvedenou dobu nelze považovat za takovou, která by měla významně ovlivnit výši uložené sankce ve smyslu výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně. V návaznosti na právě uvedené Úřad uvádí, že obviněnému uložil správní trest ve výši necelých 10 % možné zákonné sazby, přičemž nepovažuje s ohledem na závažnost spáchaného přestupku uložený správní trest za excesivní či nepřiměřený.

86.         Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy obviněného za rok 2019[11] vyplývá, že výnosy hospodaření obviněného za zmiňovaný rok činily celkem 145 330 000,- Kč.  Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

87.         V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mj. dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.

88.         V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru.

89.         S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 60 000,- Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení správního trestu.

90.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku obviněného přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena a nápravy tak již nelze dosáhnout jinak. Z uvedených důvodů uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

91.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. rozhodnutí – uložení náhrady nákladů řízení

92.         Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

93.         Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

94.         Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

95.         Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

96.         Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

97.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000507.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

JUDr. Tomáš Hulva, MBA, LL.M., HULVA & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Náměstí Republiky 2/1, 746 01 Opava

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy