číslo jednací: 07040/2021/500/AIv
spisová značka: S0010/2021/VZ

Instance I.
Věc ZHOTOVENÍ A DISTRIBUCE INFORMAČNÍHO ZPRAVODAJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ RADNICE
Účastníci
  1. statutární město Hradec Králové
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 12. 3. 2021
Dokumenty file icon dokument ke stažení 592 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0010/2021/VZ

Číslo jednací:ÚOHS-07040/2021/500/AIv

 

Brno: 24.02.2021

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 13. 1. 2021, jehož účastníkem je

  • obviněný – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným v souvislosti s uzavřením „Dodatku č. 3“ dne 24. 1. 2019 mezi obviněným a obchodní společností SAMAB PRESS GROUP, a.s., IČO 25524291, se sídlem Cyrilská 357/14, Trnitá, 602 00 Brno, ke „Smlouvě o dílo č. objednatele: 2016/1805“ uzavřené dne 16. 9. 2016 mezi obviněným a cit. obchodní společností SAMAB PRESS GROUP, a.s., v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „ZHOTOVENÍ A DISTRIBUCE INFORMAČNÍHO ZPRAVODAJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ RADNICE“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 13. 4. 2016,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ust. § 222 odst. 1 cit. zákona umožnil podstatnou změnu závazku ze „Smlouvy o dílo č. objednatele: 2016/1805“ uzavřené dne 16. 9. 2016 mezi cit. obviněným a obchodní společností SAMAB PRESS GROUP, a.s., IČO 25524291, se sídlem Cyrilská 357/14, Trnitá, 602 00 Brno, v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „ZHOTOVENÍ A DISTRIBUCE INFORMAČNÍHO ZPRAVODAJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ RADNICE“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 13. 4. 2016, po dobu jeho trvání ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) cit. zákona bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona, když dne 24. 1. 2019 uzavřel s cit. obchodní společností SAMAB PRESS GROUP, a.s., „Dodatek č. 3“ k předmětné „Smlouvě o dílo č. objednatele: 2016/1805“, kterým změnil smluvní podmínky plnění z původní barevnosti tisku informačního zpravodaje „1/1 černá“ na stávající „4/1 – barevné 2 strany“, přičemž požadavky na provedení inzertní přílohy byly dle uzavřené smlouvy o dílo totožné s požadavky na provedení informačního zpravodaje s výjimkou odlišné barvy papíru, tedy změnil předmět plnění veřejné zakázky tak, že tato změna mohla ovlivnit výběr dodavatele, neboť plnění odpovídající závazku z „Dodatku č. 3“ k předmětné „Smlouvě o dílo č. objednatele: 2016/1805“ měl obviněný dle § 2 odst. 3 cit. zákona povinnost zadat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 cit. zákona.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 40 000,- Kč (čtyřicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejných zadavatel dle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), dne 13. 4. 2016 odesláním písemné výzvy k podání nabídky z téhož dne (dále jen „výzva k podání nabídky“) zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „ZHOTOVENÍ A DISTRIBUCE INFORMAČNÍHO ZPRAVODAJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ RADNICE“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 2.3. výzvy k podání nabídky zhotovení tištěné podoby informačního zpravodaje zadavatele, zajištění jeho distribuce a zhotovení jeho elektronické verze a její distribuce.

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle bodu 2.5. výzvy k podání nabídky činí 5 700 000,- Kč bez DPH za 4 roky.

4.             Dle protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 4. 5. 2016 obdržel zadavatel čtyři nabídky, a to od společnosti GARAMON, s.r.o., IČO 25278053, se sídlem Wonkova 432/1b, 500 02 Hradec Králové (dále jen „navrhovatel“), obchodní společnosti SAMAB PRESS GROUP, a.s., IČO 25524291, se sídlem Cyrilská 357/14, Trnitá, 602 00 Brno (dále jen „společnost SAMAB PRESS GROUP, a.s.“ nebo „zhotovitel“), společnosti Profi-tisk group s.r.o., IČO 26868954, se sídlem Krakovská 201/14, 779 00 Olomouc – Nové Sady[1], a společnosti CZECH PRINT CENTER a.s., IČO 43875548, se sídlem Černokostelecká 613/145, Malešice, 108 00 Praha 10.

5.             Rada města Hradce Králové (dále jen „rada města“) usnesením RM/2016/926 ze dne 23. 8. 2016 rozhodla zadat veřejnou zakázku společnosti SAMAB PRESS GROUP, a.s.

6.             Dne 16. 9. 2016 uzavřel zadavatel s obchodní společností SAMAB PRESS GROUP, a.s., na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu o dílo č. objednatele 2016/1805 (dále jen „smlouva o dílo“).

7.             Zadavatel a společnost SAMAB PRESS GROUP, a.s. (dále společně také jako „smluvní strany“), dne 21. 2. 2017 uzavřely na základě usnesení rady města RM/2017/188 ze dne 7. 2. 2017 dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 1“).

8.             Smluvní strany následně dne 29. 10. 2018 uzavřely na základě usnesení rady města RM/2018/1161 ze dne 9. 10. 2018 dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 2“).

9.             Dne 24. 1. 2019 smluvní strany uzavřely na základě usnesení rady města RM/2019/9 ze dne 8. 1. 2019 dodatek č. 3 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 3“).

10.         Dne 2. 6. 2020 uzavřely smluvní strany „Dohodu o ukončení smluvního vztahu“ (dále jen „dohoda o ukončení smluvního vztahu“), ve které je ujednáno, že uzavřením předmětné dohody se smlouva o dílo ruší, a to ke dni 31. 7. 2020. Ukončení smluvního vztahu smluvní strany odůvodnily preferencí barevného tisku informačního zpravodaje RADNICE. Za účelem zajištění tohoto plnění obviněný provede nové zadávací řízení.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

11.         Dne 17. 7. 2019 obdržel Úřad návrh navrhovatele na uložení zákazu plnění dodatku č. 3 z téhož dne (dále jen „návrh“).

12.         Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. S0276/2019/VZ (dále jen „správní řízení S0276/2019/VZ“).

13.         Dne 1. 10. 2019 vydal Úřad v rámci správního řízení S0276/2019/VZ rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0276/2019/VZ-26798/2019/521/RŠu z téhož dne, kterým uložil ve výroku I. zadavateli zákaz plnění dodatku č. 3 a ve výroku II. povinnost uhradit náklady řízení (dále jen „rozhodnutí Úřadu ze dne 1. 10. 2019“).

14.         Proti rozhodnutí Úřadu ze dne 1. 10. 2019 podal zadavatel dne 14. 10. 2019 rozklad.

15.         Rozhodnutí Úřadu ze dne 1. 10. 2019 bylo rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0187/2019/VZ-00493/2020/321/VJu ze dne 7. 1. 2020 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 7. 1. 2020“) v části výroku I. změněno tak, že tento nově zní: „Zadavateli – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – se podle § 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz plnění „Dodatku č. 3“ uzavřeného dne 24. 1. 2019 mezi cit. zadavatelem a obchodní společností SAMAB PRESS GROUP, a.s., IČO 25524291, se sídlem Cyrilská 357/14, Trnitá, 602 00 Brno, ke „Smlouvě o dílo č. objednatele: 2016/1805“ uzavřené dne 16. 9. 2016 mezi cit. zadavatelem a obchodní společností SAMAB PRESS GROUP, a.s., v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „ZHOTOVENÍ A DISTRIBUCE INFORMAČNÍHO ZPRAVODAJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ RADNICE“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 13. 4. 2016, neboť zadavatel uzavřením „Dodatku č. 3“ umožnil v rozporu s ust. § 222 odst. 1 cit. zákona podstatnou změnu závazku ze „Smlouvy o dílo č. objednatele: 2016/1805“ po dobu jeho trvání ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) cit. zákona bez provedení nového zadávacího řízení tím, že změnil smluvní podmínky plnění z původní barevnosti tisku informačního zpravodaje „1/1 černá“ na stávající „4/1 – barevné 2 strany“, přičemž požadavky na provedení inzertní přílohy byly dle uzavřené „Smlouvy o dílo č. objednatele: 2016/1805“ totožné s požadavky na provedení informačního zpravodaje s výjimkou odlišné barvy papíru, tedy změnil předmět plnění veřejné zakázky tak, že tato změna mohla ovlivnit výběr dodavatele, neboť plnění odpovídající závazku z „Dodatku č. 3“ k předmětné smlouvě měl zadavatel povinnost zadat v zadávacím řízení dle cit. zákona a uvedený „Dodatek č. 3“ tak byl uzavřen postupem podle § 254 odst. 1 písm. a) cit. zákona, tj. bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, příp. předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek, ačkoliv zadavatel byl povinen toto oznámení, příp. předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek uveřejnit.“, a v části výroku II. potvrzeno. Rozhodnutí předsedy Úřadu nabylo právní moci dne 7. 1. 2020.

16.         Úřad již na tomto místě předesílá, že předmětem správního řízení S0276/2019/VZ nebylo rozhodování o tom, zda se zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku dopustil přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Z uvedeného důvodu má Úřad za to, že toto správní řízení o přestupku není zatíženo překážkou res administrata, z čehož plyne, že ze strany Úřadu nedochází ani k porušení zásady ne bis in idem. Úřad v této souvislosti dodává, že charakter správního řízení vedeného na návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, resp. dodatku, nelze srovnávat se správním řízením zahájeným z moci úřední, jehož výsledkem je konstatování přestupku a uložení sankce. Jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 58/2011 ze dne 1. 2. 2013), řízení o návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele má povahu kontradiktorního řízení, jehož podstata tkví v posouzení protichůdných zájmů účastníků správního řízení. Předmětem návrhového řízení tedy není posouzení otázky, zda jednání zadavatele naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku. Výše předestřené závěry lze dle názoru Úřadu analogicky vztáhnout i na správní řízení zahájené na návrh na uložení zákazu plnění smlouvy. S ohledem na uvedené tedy není překážkou, je-li tato otázka řešena samostatně v jiném správním řízení, jehož výsledkem je právě konstatování spáchání přestupku a uložení sankce, přičemž účastníkem tohoto správního řízení je pouze obviněný, jako osoba podezřelá ze spáchání přestupku (srov. § 256 zákona).

17.         Pro úplnost lze v této souvislosti rovněž dodat, že v tomto smyslu nedochází ani k popření zásady zákazu dvojího trestání za totéž jednání, resp. za tentýž skutek. Úřad má za to, že jím uložené nápravné opatření svou povahou nelze považovat za trest (sankci) ve smyslu správního trestání. Uvedené vyplývá již ze samotného smyslu nápravného opatření, jehož účelem není zadavatele „potrestat“, ale naopak pouze napravit vzniklý nezákonný stav. Samotné nápravné opatření tak nemá represivní charakter, který je výrazem správního trestání a jehož účelem je postih protiprávního jednání. V této souvislosti lze podpůrně odkázat na závěry vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Af 1/2015 ze dne 17. 1. 2017, kde soud mimo jiné uvedl, že „[l]ze rovněž souhlasit s žalovaným (pozn. s Úřadem), že jím ukládaná nápravná opatření nejsou projevem správního trestání, a tedy není možné nazírat na souvztažnost výroků žalovaného o porušení zákona zadavatelem a výroku žalovaného o uložení nápravného opatření stejným pohledem jako v případě souvztažnosti výroku žalovaného o spáchání správního deliktu zadavatele a o uložení pokuty zadavateli za takové porušení zákona. [...] Nelze z ničeho dovodit, že by uložení nápravného opatření mělo mít za následek zánik deliktní odpovědnosti zadavatele (či snad popření toho, že k deliktnímu jednání vůbec došlo), pokud je toto deliktní jednání zároveň důvodem pro ono nápravné opatření.“.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

18.         Vzhledem k tomu, že Úřad z obdržené dokumentace o předmětném zadávacím řízení, jakož i ze skutečností zjištěných v rámci správního řízení S0276/2019/VZ, získal podezření na možné spáchání přestupku zadavatelem, zahájil předmětné řízení o přestupku vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0010/2021/VZ.

19.         Řízení o přestupku bylo zahájeno podle § 46 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 249 zákona a § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), dne 13. 1. 2021 doručením oznámení o zahájení řízení o přestupku č. j. ÚOHS-01369/2021/521/RŠu z téhož dne obviněnému, který je podle § 256 zákona jediným účastníkem řízení o přestupku.

20.         Úřad stanovil usnesením č. j. ÚOHS-02115/2021/521/RŠu ze dne 19. 1. 2021 obviněnému lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a ve které byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu k provedení úkonu – sdělení celkové výše ceny, která byla obviněným uhrazena za kompletní plnění realizované na základě dodatku č. 3 a zaslání relevantních podkladů, ze kterých bude uhrazená cena vyplývat. 

21.         Dne 25. 1. 2021 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 25. 1. 2021“) a požadované podklady.

Vyjádření obviněného ze dne 25. 1. 2021

22.         Obviněný je přesvědčen, že se uzavřením dodatku č. 3 přestupku nedopustil. Obviněný uvádí, že „změna není s to umožnit účast jiných dodavatelů, ani neměla a nemohla mít vliv na výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, a to zejména z těchto důvodů:

- předmětem zadávacího řízení nebylo vymezení pravidel pro inzertní část zpravodaje či stanovení jejího účelu, ale pouze stanovení přiměřených pravidel pro její obsah ve vztahu ke skutečnosti, že zadavatelem je statutární město;

- Město v zadávacích podmínkách nestanovilo, zda musí být inzertní část zpravodaje komerční, a tedy generovat nějaký příjem anebo nekomerční;

- výše příjmu z inzerce není zaručená a nelze ji dopředu spočítat, nadto není ovlivněna výlučně barevností tisku, ale zejména obchodní zdatností Vybraného dodavatele, situací na trhu apod.

Podle názoru Města tedy změna provedená Dodatkem č. 3 nespadá pod definici podstatné změny závazku dle ust. § 222 odst. 3 písm. a) zákona.“

23.         Obviněný dále akcentuje, že inzerce nebyla předmětem plnění veřejné zakázky a v rámci předmětu veřejné zakázky ji vůbec nezadalo. S ohledem k právě uvedenému tedy bylo případné zhotovení inzertní přílohy výlučně na vybraném dodavateli.

24.         Obviněný dále uvádí, že pokud by začlenil požadavek na barevný tisk 4/1 – barevné 2 strany do původních zadávacích podmínek, nebyla by tímto požadavkem umožněna účast jiných dodavatelů, neboť dodavatel poskytující barevný tisk je schopen poskytnout tisk černobílý, nikoliv však obráceně. Z toho dle obviněného vyplývá, že „požadavkem na barevný tisk v původním zadávacím řízení by Město zcela jistě neumožnilo účast jiných dodavatelů, ale naopak by tímto požadavkem okruh potenciálních dodavatelů s největší pravděpodobností zúžilo (v ideálním případě by byl okruh potenciálních dodavatelů totožný).

25.         Obviněný dále poukazuje na to, že „podstatnou změnou se rozumí situace, kdy změna smluvních podmínek mohla mít reálný vliv na výběr dodavatele. Nejčastěji pak při hodnocení nabídek je nutno posoudit, zda by se vítězná nabídka umístila jako první v pořadí, i pokud by provedená změna byla začleněna již do původních zadávacích podmínek. Musí se ovšem jednat o situace, které lze jednoznačně kvantifikovat a objektivně posoudit, jako např. stanovení lhůty pro realizaci veřejné zakázky.“. S ohledem na právě uvedené obviněný předpokládá, že by i v případě požadavku na barevný tisk vybraný dodavatel nabídl nejvýhodnější cenu tak, jako tomu bylo v případě černobílého tisku. Obviněný dále uvádí, že nabídková cena účastníka, který se umístil jako druhý v pořadí, byla vyšší o 37 % ve srovnání s nabídkovou cenou vybraného dodavatele. Obviněný konstatuje, že i v případě začlenění změny vyplývající z dodatku č. 3 do zadávacích podmínek by zvítězil stejný dodavatel, tudíž se dle obviněného nejedná o podstatnou změnu závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona.

26.         Obviněný dále uvádí, že „[s]kutečnost, že při změně poměru barevnosti tisku informačního zpravodaje Radnice, by mělo Město smlouvu se stávajícím zhotovitelem této tiskoviny ukončit a zahájit nové zadávací řízení, namísto aby modifikovalo a využilo služby stávajícího zhotovitele, je dle názoru Města v rozporu s jeho povinností dodržovat zásadu hospodárnosti.“

27.         Obviněný dále poukazuje na to, že v daném případě absentuje jakákoliv společenská škodlivost přestupku.

28.         Obviněný uvádí, že cena, kterou na základě nové smlouvy platí vybranému dodavateli, činí 1 672 528,- Kč bez DPH/rok, přičemž cena za stejné plnění vyplývající z dodatku č. 3 činila 929 836,30 Kč bez DPH/rok. Obviněný je tak toho názoru, že „již samotné správní řízení, na jehož základě mu byl uložen zákaz plnění Dodatku č. 3 a následné uzavření smlouvy na základě nového zadávacího řízení jej natolik ekonomicky zasáhlo, že i bez uložení pokuty za přestupek bylo ve vztahu k městu jakožto obviněnému dosaženo represivní funkce správního trestání. Při případném ukládání pokuty by měly být shora uvedené skutečnosti odpovídajícím způsobem zohledněny.“.

29.         Obviněný dále Úřadu sděluje, že celková výše ceny, kterou uhradil za kompletní plnění realizované na základě dodatku č. 3, činí 864 964,- Kč bez DPH, přičemž se jedná o cenu uhrazenou za období od účinnosti dodatku č. 3, tj. od 24. 1. 2019 do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 7. 1. 2020, kterým byl obviněnému uložen zákaz plnění dodatku č. 3, tedy do 7. 1. 2020. Obviněný dále podotýká, že uzavřením dodatku č. 3 se cena za služby nezměnila a obviněný i nadále hradil za 1 vydání, které čítalo 50 500 ks výtisků, částku 21 624,10 Kč bez DPH.

30.         Závěrem obviněný konstatuje, že změnu provedenou dodatkem č. 3 nelze posoudit jako změnu podstatnou ve smyslu ust. § 222 odst. 3 písm. a) zákona. Obviněný je přesvědčen, že se přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona nedopustil a navrhuje, aby Úřad předmětné správní řízení zastavil.

Další průběh řízení o přestupku

31.         Usnesením č. j. ÚOHS-04002/2021/521/RŠu ze dne 2. 2. 2021 Úřad stanovil obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí Úřad ve stanovené lhůtě (ani později) neobdržel.

32.         Dne 9. 2. 2021 Úřad obviněnému na základě žádosti ze dne 4. 2. 2021 o nahlédnutí do správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0010/2021/VZ, konkretizované dne 9. 2. 2021, zaslal v souladu se stanoviskem Úřadu „Změny v nahlížení do správního spisu v době nouzového stavu“ ze dne 21. 10. 2020 požadovanou část obsahu správního spisu do datové schránky.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

33.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného a skutečností zjištěných v rámci správního řízení S0276/2019/VZ, konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena pokuta uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

34.         Úřad předně považuje za vhodné uvést, že předmětné zadávací řízení bylo zahájeno a rovněž i ukončeno podle ZVZ, přičemž k uzavření dodatku č. 3 došlo dne 24. 1. 2019, tedy již za účinnosti zákona. S ohledem na ustanovení § 273 odst. 6 zákona se tak na posouzení změn učiněných dodatkem č. 3 aplikují příslušná ustanovení zákona[2].

Relevantní ustanovení zákona

35.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

36.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)      užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)      jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)        řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

37.         Podle § 222 odst. 1 zákona není-li dále v zákoně stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona.

38.         Podle § 222 odst. 2 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 1 zákona.

39.         Podle § 222 odst. 3 zákona podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by

a)      umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

b)      měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

c)      vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

40.         Podle § 222 odst. 4 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je

a)      nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a

b)      nižší než

1.      10 % původní hodnoty závazku, nebo

2.      15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.

41.         Podle § 222 odst. 5 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a)      není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,

b)      způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů a

c)      hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

42.         Podle § 222 odst. 6 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna,

a)      jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,

b)      nemění celkovou povahu veřejné zakázky a

c)      hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

43.         Podle § 222 odst. 7 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle § 222 odstavce 3 zákona na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že

a)      nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,

b)      cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,

c)      materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a

d)      zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle § 222 odst. 7 písmene a) zákona a stejné nebo vyšší kvality podle § 222 odst. 7 písmene c) zákona.

44.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel se dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

45.         Podle § 273 odst. 6 zákona změny závazků ze smluv na veřejné zakázky nebo koncesních smluv uzavřených podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzují podle tohoto zákona. Do součtu cenového nárůstu změn závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) zákona se započítávají i změny závazků ze smluv na veřejné zakázky nebo koncesních smluv provedené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

46.         Dle bodu 8. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ“ výzvy k podání nabídky zadavatel uvedl, že základním hodnotícím kritériem pro hodnocení nabídek je nejnižší nabídková cena bez DPH.

47.         Dle čl. II. „Předmět smlouvy“ bodu 1. smlouvy o dílo se dílo sestává zejména z:

Zhotovení tištěné podoby informačního zpravodaje statutárního města Hradce Králové RADNICE (dále jen »RADNICE«), zajištění jeho distribuce a zhotovení jeho elektronické verze a její distribuce.

Zhotovení tištěné podoby zahrnuje:

  • sazbu dodaných textů a fotografií včetně jejích grafické úpravy,
  • jazykové korektury textu,
  • tiskové práce.

Zhotovení elektronické podoby zahrnuje:

  • zpracování elektronické kopie tištěné RADNICE ve formátu PDF, která umožňuje fulltextové prohledávání,
  • užití barevných fotografií včetně jejích grafické úpravy.

Distribuce zahrnuje:

  • roznos tištěného periodika do všech poštovních schránek domácností, firem a spolků v katastru města Hradec Králové ve stanovených lhůtách,
  • zaslání elektronického periodika na určené e-mailové adresy ve stanovených lhůtách.“.

48.         V tomtéž bodě smlouvy o dílo jsou specifikovány požadavky na inzertní přílohu následovně: „[z]hotoviteli se umožňuje zhotovit inzertní přílohu na odlišné barvě papíru, která bude vložena do RADNICE. Tato příloha, max. v rozsahu 4 stran, není určena pro prezentaci politických stran nebo hnutí, jejich politických programů, zveřejnění kandidátních listin, prezentaci názorů, zveřejňování komentářů politických stran, hnutí i uskupení a jejich členů, oznámení jejich shromáždění, akcí apod. Dále nesmí zde zveřejněná inzerce poškodit dobré jméno objednatele, nebude v rozporu s dobrými mravy, a nebude xenofobního a pornografického charakteru. Povinností zhotovitele je tuto přílohu v záhlaví řádně označit jako komerční přílohu včetně uvedení kontaktů na zhotovitele. Dodavatel inkasuje úplatu za její zveřejnění svým jménem a na svůj účet. Požadavky na provedení inzertní přílohy jsou totožné s požadavky na provedení RADNICE v tištěné podobě s výjimkou odlišné barvy papíru.

Objednatel si vyhrazuje právo zdarma využít inzertní přílohu pro potřeby svých sdělení, popřípadě sdělení organizací zřizovaných městem, a to v celkovém souhrnu max. 4 strany za jeden kalendářní rok.“.

49.         tomtéž bodě smlouvy o dílo smluvní strany stanovily požadavky na provedení tištěné podoby zpravodaje pro řádné i mimořádné vydání následovně:

Formát:                       A3        (zrcadlo sazby 27 x 41 cm)

Počet stran:                  4

Papír:                            novinový

Gramáž:                                    45 g

Barevnost tisku:            1/1 černá

Vazba:                           V1

Náklad:                         50 000 ks.“.

50.         V bodě IV. „Doba a místo plnění“ smlouvy o dílo je uvedeno, že smlouva o dílo se uzavírá na dobu neurčitou s účinností od 1. 1. 2017 s možností jejího ukončení dle článku V. smlouvy o dílo.

51.         V bodě VI. „Cena za dílo“ se smluvní strany dohodly na celkové ceně za provedení díla v kalendářním roce v celkové výši 911 600,- Kč bez DPH. Tato cena byla stanovena jako úplná a konečná. Zvýšení dohodnuté ceny za dílo je přípustné pouze na základě písemného dodatku ke smlouvě podepsaného zástupci obou smluvních stran s výjimkou změny ceny o dílo v důsledku změny sazby DPH.

52.         Smluvní strany dodatkem č. 1 změnily v čl. II. bodu 1. smlouvy o dílo položku „Náklad“ následovně:

Náklad:                                   50 500 ks.“.

Smluvní strany se v důsledku provedené změny dohodly rovněž na změně ceny za dílo, která nově činila 929 836,3 Kč bez DPH.

53.         Smluvní strany se dodatkem č. 2 dohodly na vícenákladu u mimořádného vydání zpravodaje RADNICE v roce 2018. Za navýšení nákladu o 5000 ks mimořádného vydání zpravodaje radnice byla sjednána cena ve výši 4 800,- Kč bez DPH.

54.         Dodatkem č. 3 se smluvní strany dohodly na změně v čl. II. bodu 1 smlouvy o dílo v položce „Barevnost tisku“ následovně:

Barevnosti tisku:                     4/1 – barevné 2 strany“.

55.         Společnost SAMAB PRESS GROUP, a.s., v rámci kalkulace ceny ze dne 23. 5. 2016 na 1 vydání zpravodaje o 50 000 ks výtisků o 8 stranách, kterou předložila zadavateli jako zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, uvedla, že výnos zhotovitele z inzerce po započtení nákladů na zajištění činí min. 32 500,- Kč/1 vydání. Výnosy od zadavatele (objednatele) budou ve výši 21 200,- Kč/1 vydání. Celkové výnosy tedy činí 53 700,- Kč za 1 vydání zpravodaje o 50 000 ks výtisků. Společnost SAMAB PRESS GROUP, a.s., vyčíslila rovněž náklady na zajištění 1 vydání zpravodaje o 50 000 ks výtisků na 42 400,- Kč.

Skutečnosti zjištěné z šetření Úřadu provedeného ve správním řízení S0276/2019/VZ

56.         Úřad v rámci správního řízení S276/2019/VZ oslovil ve dnech 1. a 2. 8. 2019 společnosti VLTAVA LABE MEDIA a.s., MAFRA, a.s., GRAWEB s.r.o., Regionální vydavatelství s.r.o. a Horácké noviny s žádostí o sdělení, zda lze v obecné rovině na základě jejich zkušeností souhlasit s tvrzením navrhovatele, že možnost barevné inzerce ve srovnání s inzercí černobílou je pro jejich zhotovitele mnohem atraktivnější, neboť se lépe nabízí a prodává. V této souvislosti Úřad rovněž žádal o sdělení, kolik činí cenový rozdíl (uvedený v procentech, příp. v absolutních číslech) mezi inzercí barevnou a inzercí černobílou.

57.         Dne 2. 8. 2019 Úřad dále oslovil společnosti GEOPRINT s.r.o., Walstead Moravianpress s.r.o., Aprinto Group s.r.o., ART – D Grafický atelier Černý s.r.o. a KRPA FORM, a.s., s žádostí o sdělení, v jaké cenové relaci (cena bez DPH) by byly tyto společnosti schopny vyhotovit 50 000 výtisků zpravodaje s výše uvedenými parametry (jak při počtu 4 stran, tak při počtu 8 stran, tj. včetně inzertní přílohy), a to jak v případě barevnosti tisku „1/1 černá“, tak v případě barevnosti tisku „4/1 – barevné 2 strany“.

58.         Dne 2. 8. 2019 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky sdělení společnosti Walstead Moraviapress s.r.o. z téhož dne, ve kterém uvedla, že není schopna dodat požadované služby, neboť neprovádí služby jako je sazba textů a fotografií včetně jejich grafických úprav a jazykové korektury textu. Z toho důvodu není schopna zakázku nacenit.

59.         Dne 5. 8. 2019 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky sdělení společnosti Aprinto Group s.r.o., která uvedla, že není schopna vyhotovit srovnávací cenu, neboť neprovádí elektronické verze a jejich distribuci, nezabývá se sazbou dodaných textů včetně fotografií a jejich grafických úprav, jakož se ani nezabývá jazykovou korekturou textů.

60.         Dne 7. 8. 2019 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky sdělení společnosti GEOPRINT s.r.o., která uvedla, že při barevnosti tisku 1/1 černá by cena při nákladu činila 40 330,- Kč bez DPH a při barevnosti tisku 4/1 – barevné 2 strany by cena při nákladu činila 50 391,- Kč bez DPH.

61.         Dne 8. 8. 2019 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky sdělení společnosti Regionální vydavatelství s.r.o. z téhož dne. Společnost Regionální vydavatelství s.r.o. uvedla, že v současné době je prodej barevné inzerce standardem a téměř všechna média jsou tištěna v plné barvě, černobílý tisk je zcela výjimečný. Kombinace černobílého a barevného tisku je produkčně složitější než čistě černobílý nebo čistě barevný tisk, a proto u takového tisku dochází ke zvýšení provozních nákladů. Společnost Regionální vydavatelství s.r.o. pokračuje, že v dnešní době je naprostým standardem rovněž prodej barevné inzerce. Pokud byla v dotčeném médiu v minulosti k dispozici černobílá inzerce a nyní je možná kombinace černobílé a barevné, muselo dojít k přenastavení procesů prodeje, jako je změna ceníku, přenastavení odbavovacího softwaru, proškolení zaměstnanců apod. Všechny tyto procesy jsou časově i personálně relativně náročné a ve výpočtu případného ekonomického profitu je nutno s nimi počítat. Pokud by za předpokladu požadavku 2 stran barevných a 2 stran černobílých obchodní zástupce požadoval příplatek 25 % za barevnou inzerci, byl by celkový výnos na vydání vyšší až o 12,5 %, což však v praxi neplatí z těchto důvodů. Inzerenty přemístěné do barevné části většinou nenahradí noví inzerenti do černobílé části, čímž se rozdíl snižuje o neprodanou volnou plochu. Druhým důvodem je běžné používání smluvních cen a slev. Při zohlednění všech výše uvedených skutečností tak společnost Regionální vydavatelství uvádí, že reálný rozdíl ve výnosnosti z barevné inzerce je buď velmi malý (1 – 5 %) nebo spíše prakticky žádný, přičemž velkou roli při výnosech z prodeje hraje aktivita a schopnosti obchodních zástupců.

62.         Dne 8. 8. 2019 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky sdělení společnosti MAFRA, a.s., ze dne 5. 8. 2019, která uvedla, že dle jejích zkušeností lze souhlasit s tvrzením, že možnost barevné inzerce je ve srovnání s inzercí černobílou pro zadavatele inzerce mnohem atraktivnější, neboť se lépe nabízí a prodává. Společnost MAFRA, a.s., dále uvádí, že není schopna vyčíslit rozdíl mezi černobílou a barevnou inzercí, neboť ve všech tištěných médiích nabízí pouze inzerci plnobarevnou, a to z toho důvodu, že o černobílou inzerci není zájem. Černobílá inzerce se využívá v rámci řádkové inzerce, případně v rámci textové inzerce. Rozdíl mezi barevnou a černobílou inzercí je tedy spíše o omezeném rozsahu inzertních klientů, kteří tuto omezenou nabídku využijí, resp. o omezeném rozsahu inzertních sdělení, pro které inzertní klienti tuto možnost využijí.

63.         Dne 9. 8. 2019 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky sdělení společnosti VLTAVA LABE MEDIA a.s., z téhož dne, která uvedla, že lze souhlasit s tvrzením, že možnost barevné inzerce je ve srovnání s inzercí černobílou pro jejich zhotovitele mnohem atraktivnější, neboť se lépe nabízí a prodává. Společnost VLTAVA LABE MEDIA a.s., rovněž uvedla, že standardem inzertního trhu tištěných médií je barevná inzerce a černobílá inzerce je mimo realitu inzertního trhu, kdy většina zákazníků černobílou inzerci vůbec nepoužívá. Inzerenti dle zkušeností společnosti VLTAVA LABE MEDIA a.s., černobílou inzerci odmítají, proto ceníkové ceny inzertní plochy dané společnosti vycházejí pouze z barevné inzerce. Z uvedených důvodů není schopna společnost VLTAVA LABE MEDIA a.s., uvést cenový rozdíl mezi barevnou a černobílou inzercí.

64.         Dne 16. 8. 2019 obdržel Úřad sdělení společnosti Walstead Moravianpress s.r.o., která doplnila své sdělení ze dne 2. 8. 2019 o kalkulaci barevné a černobílé inzerce následovně. Při tisku 8 stran činí cena v případě barevnosti „4/4“ 0,959 Kč/ks a při barevnosti „1/1“ 0,785 Kč/ks. Při tisku 4 stran činí cena v případě barevnosti „4/4“ 0,77 Kč/ks a při barevnosti „1/1“ 0,733 Kč/ks.

Právní posouzení

Obecně k podstatné změně závazku ze smlouvy

65.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním cílem zákona o zadávání veřejných zakázek je zajištění hospodářské soutěže mezi dodavateli, což je výchozím předpokladem pro efektivní vynakládání veřejných prostředků. S přihlédnutím k tomu, že při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, konstruoval zákonodárce záměrně zadávací řízení jako vysoce formalizovaný proces, v jehož průběhu je zadavatel povinen postupovat striktně dle zákonných požadavků a vždy tak, aby byly splněny základní zásady zadávacího řízení vyjádřené v ustanovení § 6 zákona. Proces soukromoprávní kontrakce je tedy v případě zadávání veřejné zakázky modifikován striktními zákonnými pravidly, která je zadavatel povinen dodržovat. Zadávání veřejných zakázek tak představuje specifický postup uzavření (a případné následné modifikace) smlouvy, který se v tomto ohledu výrazně liší od běžného soukromoprávního procesu kontrakce, který probíhá v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a který je výrazně volnější.

66.         Přípustností změn smluv na realizaci veřejné zakázky se zabýval Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) již v rozsudku sp. zn. C-454/06 ze dne 19. 6. 2008 ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH (dále jen „rozsudek Pressetext“). SDEU v rozsudku Pressetext definoval pojem „podstatných změn“ a stanovil tři definiční znaky změny smlouvy na veřejnou zakázku, při jejichž naplnění je nutné změnu závazku ze smlouvy považovat za podstatnou. Zadavatel je tedy povinen zhodnotit, zda změna, kterou zamýšlí provést, naplňuje některý z definičních znaků „podstatné změny“ a v případě, že lze tuto změnu považovat za podstatnou, je povinen provést nové zadávací řízení. Jako podstatnou změnu SDEU v rozsudku Pressetext označil takovou změnu, která

  • by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštění, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně vybrána,
  • značnou měrou zakázku rozšiřuje o služby, které původně nebyly předpokládány,
  • mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána.

67.         Pravidla, za kterých může docházet ke změnám závazku z uzavřených smluv na plnění veřejné zakázky, jsou stanovena v ustanovení § 222 zákona, které reflektuje závěry SDEU vyplývající z rozsudku Pressetext. V tomto ustanovení je mimo jiné taxativně vymezeno, jaké změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je nutno považovat za podstatné, a tedy změny nepřípustné bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona.

68.         Problematika změny závazku ze smlouvy byla opakovaně řešena v rozhodovací praxi Úřadu i soudů. V této souvislosti lze odkázat na obecné závěry Krajského soudu v Brně, který v rozsudku sp. zn. 62 Af 130/2016-553 ze dne 18. 4. 2019 (dále jen „rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2019“), jenž byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 153/2019-73 ze dne 8. 8. 2019, vycházel z přesvědčení, že „zákaz podstatné změny smlouvy uzavřené v zadávacím řízení je klíčovým a – v zadavatelském prostředí – samozřejmým pravidlem; právem regulovaný proces zadávání veřejných zakázek by zcela pozbyl smyslu, jestliže by zadavatel byl limitován zákonem (ZVZ) pouze do okamžiku uzavření smlouvy s vybraným uchazečem a nikoli po celou dobu účinnosti smlouvy na poskytované plnění, tedy aby měl sice povinnost uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, ale následně by do ní mohl zasahovat, tedy podmínky plnění odpovídající těm podmínkám, za nichž bylo zadávací řízení vedeno a ve vztahu k nimž byly podávány nabídky, měnit. Z toho plynoucím východiskem pak je, že veškeré zásahy do již uzavřených smluv (ve formě nejrůznějších dodatků) by měly vycházet ze zásady jejich minimalizace, přitom umožněny by měly být změny pouze nepodstatné, bagatelní.“. Úřad k uvedeným závěrům poznamenává, že byť se soud vyjadřoval ve vztahu k předchozí právní úpravě (ZVZ), lze tyto závěry analogicky vztáhnout i ke stávající právní úpravě.

69.         Ustanovení § 222 odst. 1 zákona zakazuje zadavateli umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení. Jako podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je dle § 222 odst. 3 zákona nutno posoudit takovou změnu smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně. Podstatná je rovněž taková změna, jež mění ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, a dále taková změna, která by vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky, které původně nebylo předpokládáno.

70.         Zákon rovněž v § 222 odst. 2, 4, 5, 6, a 7 zákona definuje situace, za kterých se změna závazku nepovažuje za podstatnou. Ve všech uvedených případech nepodstatných změn závazku ze smlouvy se jedná o výjimky ze základní povinnosti zadavatele nepřipustit podstatnou změnu závazku ze smlouvy bez provedení nového zadávacího řízení, které je jako takové nutno vykládat restriktivně.

71.         Zamýšlí-li zadavatel provést změnu závazku ze smlouvy, musí mít nejprve postaveno najisto, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu. Ohledně každé změny, kterou zadavatel hodlá bez provedení zadávacího řízení provést, musí mít postaveno najisto, že lze tuto změnu podřadit pod alespoň jeden z odstavců 2, 4, 5, 6 nebo 7 ustanovení § 222 zákona, přičemž současně s tím musí být zadavatel připraven a schopen prokázat, že byl k aplikaci některé z uvedených výjimek oprávněn [k tomu srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0035/2018/VZ-14930/2018/321/ZSř ze dne 22. 5. 2018 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 22. 5. 2018“)], nebo že se nejedná o změnu podstatnou ve smyslu ustanovení § 222 odst. 3 zákona.

K postupu obviněného při uzavírání dodatku č. 3

72.         Obviněný dne 24. 1. 2019 uzavřel dodatek č. 3, kterým změnil barevnost tisku zpravodaje z původní 1/1 černá (tj. oboustranný jednobarevný - černobílý tisk) na novou 4/1 – barevné 2 strany (tj. z jedné strany čtyřbarevně - plnobarevně a z druhé strany jednobarevně – černobíle). Obviněný umožnil zhotoviteli ve smlouvě o dílo na své vlastní náklady zhotovit inzertní přílohu, která bude vložena do zpravodaje, přičemž příjmy z inzertní přílohy inkasuje zhotovitel na svůj účet. Vzhledem k tomu, že se dle smlouvy o dílo požadavky na provedení inzertní přílohy shodují s požadavky na provedení zpravodaje v tištěné podobě s výjimkou odlišné barvy papíru, promítla se změna barevnosti tisku provedená dodatkem č. 3 nepřímo i do požadavků na provedení inzertní přílohy, která tedy mohla být od účinnosti dodatku č. 3 nově tištěna, stejně jako zpravodaj, v barevnosti 4/1 – barevné 2 strany.

73.         Úřad tedy posoudil, zda provedená změna závazku ze smlouvy naplnila charakter podstatné změny závazku ze smlouvy dle § 222 odst. 3 zákona, v důsledku čehož by obviněný byl v souvislosti s provedenou změnou povinen provést nové zadávací řízení. K tomu Úřad uvádí následující skutečnosti.

74.         Úřad předně odkazuje na závěry rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2019, dle kterých by zákonná ustanovení upravující změnu závazku ze smlouvy měla vylučovat: „aby zadavatel po uzavření smlouvy do ní zasahoval kumulativními změnami komplexního charakteru, jež by ve výsledku představovaly řadu dílčích změn v různých smluvních otázkách a jež by pak vedly k otevírání širokých disputací založených na relativně vždy zpochybnitelných – mnohdy velmi subjektivních – úvahách o tom, nakolik se jednotlivé změny ve smlouvě co do celkové ekonomické rovnováhy smlouvy, jež vzešla ze zadávacího řízení, vzájemně »vykrývají« (»negují« »vyrovnávají«), neboť čím více takto dílčích změn, byť vzájemně »vykrývajících se«, bude provedeno, tím více se výsledná smlouva nutně vzdaluje té, jež byla v souladu se zadávacími podmínkami a návrhem smlouvy tvořícím součást nabídky vybraného uchazeče v zadávacím řízení uzavřena.“.

75.         Při posuzování charakteru změny závazku ze smlouvy není tedy na místě poměřovat jednotlivá „pozitiva“ a „negativa“, která změna přinesla, či jejich vzájemnou kompenzaci, neboť tím by jen docházelo k utvrzení názoru, že se výsledná pravidla smluvního vztahu začala od původních smluvních pravidel odlišovat v mnoha směrech (lhostejno, zda ve prospěch zadavatele či nikoli), což mohlo vést k vůli znovu sjednat základní podmínky veřejné zakázky.

76.         Úřad se v souvislosti s posouzením změny závazku, a sice za účelem zjištění, zda je barevná inzerce pro zhotovitele atraktivnější než inzerce černobílá, a rámcového vymezení cenového rozdílu mezi barevnou a černobílou inzercí, obrátil v rámci správního řízení S0276/2019/VZ na poskytovatele inzerce (viz body 61. – 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že v dnešní době je na relevantním trhu naprostým standardem barevná inzerce a o černobílou inzerci zájem není, resp. tato se používá především pro řádkovou inzerci. Nejsložitější se pak jeví kombinace barevné a černobílé inzerce, neboť obsazení volné plochy v černobílé inzerci u inzerátů, které byly přesunuty do barevné části, činí obtíže. Rovněž lze shrnout, že je běžnou praxí využívání smluvních cen a slev a výsledný zisk z inzerce se odvíjí od schopnosti a aktivity obchodních zástupců.

77.         Úřad se dále se záměrem objasnění rozdílu v nákladnosti černobílého tisku a tisku v barevnosti 4/1 – barevné 2 strany – ve správním řízení S276/2019/VZ obrátil na tiskařství (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedených sdělení bylo pro posouzení požadované skutečnosti relevantní pouze sdělení společnosti GEOPRINT s.r.o., která jako jediná zaslala Úřadu kalkulaci tisku v barevnosti 1/1 černá a 4/1 – barevné 2 strany. Ze sdělení společnosti GEOPRINT s.r.o. vyplynulo, že náklady na tisk v barevnosti 4/1 – barevné 2 strany jsou oproti černobílému tisku vyšší o cca 24,9 % (viz bod 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Společnost Walstead Moravianpress s.r.o. pak uvedla kalkulaci pro čistě černobílý tisk a plnobarevný tisk „4/4“, což je pro posouzení šetřeného případu pro Úřad irelevantní, neboť zpravodaj včetně inzertní přílohy bude tištěn kombinovaně. Společnost Regionální vydavatelství s.r.o. se ve svém vyjádření rovněž zmínila o kombinaci černobílého a barevného tisku. V této souvislosti uvedla, že kombinace černobílého a barevného tisku je produkčně složitější než čistě černobílý nebo čistě barevný tisk, a proto u takového tisku dochází ke zvýšení provozních nákladů (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

78.         Úřad uvádí, že účelem výše uvedeného šetření Úřadu bylo v obecné rovině objasnit situaci na trhu tištěných médií, včetně základních ekonomických kauzalit fungujících na tomto trhu. Podstatou provedeného šetření bylo obecně vymezit oblasti, které změna barevnosti tisku zpravodaje včetně inzertní přílohy zasáhla, resp. do kterých se promítala, čímž by mohla ovlivnit rozhodování potenciálních dodavatelů v těchto oblastech a následně i při zvažování účasti v zadávacím řízení.

79.         Obecně lze na základě zjištěných skutečností učinit dílčí závěr, že na trhu tiskovin je v dnešní době naprostým standardem barevná inzerce, o černobílou inzerci ze strany inzerentů není zájem, proto ji některá média vůbec nenabízí. Co se týče zisku z inzerce, ten se odvíjí od obchodní zdatnosti toho kterého dodavatele, a je tedy individuální, byť je cena barevné inzerce obecně vyšší než cena černobílé inzerce. Stejně tak lze v obecné rovině konstatovat, že náklady na barevný tisk převyšují náklady na černobílý tisk. Rozdíl v těchto nákladech však nelze přesně vyčíslit, neboť opět závisí na obchodní zdatnosti a obchodní pozici potenciálních dodavatelů.

80.         Na základě dosud uvedených skutečností Úřad uvádí, že změna barevnosti tisku zpravodaje včetně inzertní přílohy na zčásti barevný a zčásti černobílý tisk ovlivnila původní smluvní podmínky, na základě kterých bylo realizováno plnění veřejné zakázky v několika směrech. Byť se může provedená změna na první pohled jevit jako bagatelní, je nutno ji vnímat jako komplexní, neboť se promítla do několika oblastí (nákladovost zhotovení, náročnost výroby, zisky z inzerce). Úřadu nepřísluší, aby poměřoval vzájemnou kompenzaci změn promítajících se do jednotlivých činitelů, které změna zasáhla – viz bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Podstatné v tomto ohledu je, zda se podmínky plnění smlouvy odlišily od původních smluvních podmínek natolik, že měly být sjednány v novém zadávacím řízení.

81.         Obviněný je přesvědčen, že pokud by začlenil požadavek na barevný tisk 4/1 – barevné 2 strany do původních zadávacích podmínek, neumožnil by tímto požadavkem účast jiných dodavatelů. Obviněný dále uvádí, že podstatnou změnou se rozumí situace, kdy změna smluvních podmínek mohla mít reálný vliv na výběr dodavatele. „Nejčastěji pak při hodnocení nabídek je nutno posoudit, zda by se vítězná nabídka umístila jako první v pořadí, i pokud by provedená změna byla začleněna již do původních zadávacích podmínek. Musí se ovšem jednat o situace, které lze jednoznačně kvantifikovat a objektivně posoudit, jako např. stanovení lhůty pro realizaci veřejné zakázky.“. K tomu Úřad uvádí následující skutečnosti.

82.         Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona se rozumí taková změna smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že postačí i pouhá možnost ovlivnění výběru dodavatele. Není tedy nezbytné prokazovat, zda ke skutečnému ovlivnění výběru dodavatele fakticky došlo, neboť postačí pouhá potencialita vlivu na výběr dodavatele.

83.         Obdobně je tomu i při posuzování naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. I v tomto případě postačí pouhá možnost vlivu na výběr dodavatele, k čemuž se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012, ve kterém uvedl, že „z dikce »podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit« vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu (…). Již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“. V této souvislosti Úřad konstatuje, že byť se závěry v uvedeném rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě (ZVZ), lze je analogicky aplikovat i na současnou právní úpravu.

84.         Při zvažování účasti v zadávacím řízení potenciální dodavatelé uvažovali o černobílém tisku zpravodaje včetně inzertní přílohy, neboť takto bylo zpracování zpravodaje vymezeno v zadávacích podmínkách, resp. návrhu smlouvy o dílo. Jejich rozhodování o tom, zda podat či nepodat nabídku, bylo založeno na širokém spektru otázek, které byly nepochybně i ekonomického hlediska, neboť dodavatelé mj. posuzovali nákladovost černobílého tisku, stejně jako příjmové hledisko, a to příjmy plynoucí nejen ze strany obviněného, jakožto objednatele, ale i ze strany konečných inzerentů [pomine-li Úřad možnost zabezpečit inzerci prostřednictvím třetí osoby (reklamní agentury), která bude příjmy z inzerce inkasovat, neboť to je individuální obchodní strategií každého dodavatele]. Jejich výsledná nabídka korespondovala s jejich konečným rozhodnutím, které vycházelo z předpokladu černobílého tisku zpravodaje včetně inzertní přílohy. V této souvislosti Úřad akcentuje, že příjmy z inzerce se do cenové kalkulace dodavatelů promítaly poměrně významně, o čemž svědčí i skutečnosti uvedené v bodě 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ze kterých vyplývá, že v cenové kalkulaci vybraného dodavatele se příjmy z inzerce podílely na celkových výnosech cca z 60,5 %.

85.         Tyto parametry, se kterými potenciální dodavatelé operovali, však byly uzavřením dodatku č. 3 modifikovány. Barevnost tisku zpravodaje a inzertní přílohy ovlivňuje ekonomické ukazatele (nákladovou i výnosovou stranu), které vstupují do konečného vzorce při kalkulaci nabídkové ceny. Potenciální dodavatelé by tedy při svém zvažování účasti v zadávacím řízení s novými zadávacími podmínkami, tedy těmi, které byly změněny dodatkem č. 3 (barevností tisku 4/1 – barevné 2 strany), operovali s odlišnou hodnotou výnosů, které by jim plynuly z barevné části inzerce, a rovněž by mj. museli v nabídkové ceně zohlednit nákladovost výroby takové tiskoviny. Změna barevnosti tisku by tedy byla schopna ovlivnit výši nabídkové ceny, jakožto základního hodnotícího kritéria v šetřeném případě, čímž by mohlo být dosaženo odlišných výsledků než v původním zadávacím řízení.

86.         Stejně tak mohla změna barevnosti tisku ovlivnit výsledné rozhodnutí potenciálních dodavatelů o účasti v zadávacím řízení, čímž mohla mít vliv na počet obdržených nabídek, neboť jak vyplynulo z šetření Úřadu, někteří potenciální dodavatelé čistě černobílou inzerci vůbec nenabízí, resp. není pro ně atraktivní. Do zadávacího řízení s novými, resp. změněnými zadávacími podmínkami se tedy mohli přihlásit i ti dodavatelé, kteří nabízejí kombinaci černobílé a barevné inzerce a tato je pro ně z ekonomického hlediska atraktivnější.

87.         Pro posouzení šetřeného případu je nutno vycházet ze zcela racionálního předpokladu, který odráží ekonomickou realitu, a sice že dodavatelé ve svých úvahách ohledně účasti v zadávacím řízení zvažují i rizika ekonomická, tzn. v šetřeném případě zejména zisk plynoucí z inzerce. Je-li tedy účast v zadávacím řízení směřující k uzavření smlouvy, jež je z pohledu obchodního (soukromoprávního) zcela „běžnou“ obchodní smlouvou, ovlivňována jinak běžnou ekonomickou úvahou, která zahrnuje i možný zisk, jehož výše může být ovlivněna i tím, zda bylo možné tisknout zčásti barevně, je nutno tuto ekonomickou úvahu považovat za zcela správnou (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2019). Na základě výše uvedeného tedy Úřad závěrem shrnuje, že úvahy jednotlivých i potenciálních dodavatelů promítající se v nabídkách by tedy nepochybně mohly být ovlivněny změnou barevnosti tisku zpravodaje včetně inzertní přílohy. Jestliže by totiž (potenciální) dodavatelé disponovali informací o tom, že zpravodaj včetně jeho inzertní přílohy bude možno tisknout zčásti barevně, na základě racionální úvahy nelze vyloučit, že by se znalost této informace projevila v účasti v zadávacím řízení u těch dodavatelů, kteří se jej neúčastnili, nebo v nabídkových cenách těch uchazečů, kteří se zadávacího řízení účastnili, a není tedy vyloučeno, že zadavatel mohl obdržet výhodnější nabídku, resp. tato změna mohla ovlivnit výběr dodavatele. Úřad tedy uzavírá, že v šetřeném případě byla provedená změna smlouvy, která spočívala ve změně barevnosti tisku zpravodaje včetně jeho inzertní přílohy, způsobilá alespoň potenciálně ovlivnit účast jiných dodavatelů v zadávacím řízení, resp. výběr dodavatele, a to bez ohledu na skutečnost, jakým směrem se vychýlila výsledná ekonomická rovnováha smlouvy, popř. zda se vůbec vychýlila.

88.         Úřad připomíná, že zadavatel by měl před každou provedenou změnou závazku z původní smlouvy (nezahájil-li nové zadávací řízení) buď zkoumat, zda se nejedná o podstatnou změnu ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, nebo prokázat oprávnění k aplikaci některé z výjimek, tj. nepodstatných změn závazků ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona. V šetřeném případě se obviněný uplatnění některé z uvedených výjimek nedovolával, pouze toliko konstatuje, že posuzoval uzavírání dodatků č. 1 – č. 3 dle ust. § 273 odst. 6 zákona ve spojení s ust. § 222 zákona, přičemž konstatuje, „[p]rotože předmětem Dodatku č. 3 nebyla změna hodnoty smlouvy o dílo (k navýšení ceny za dílo nedošlo), Město neposuzovalo změnu dle ust. § 222 odst. 4 až 7 zákona, ale zabývalo se právě otázkou, zda se jedná o změnu podstatnou či nikoliv ve smyslu ust. § 222 odst. 3 písm. a) až c) zákona.“ Ke skutečnosti, že v šetřeném případě se ostatně ani o žádnou z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 jednat nemohlo, Úřad uvádí následující.

89.         Podle § 222 odst. 2 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 1 zákona. Podle § 100 odst. 1 zákona si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu závazku a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. V šetřeném případě si zadavatel ve smlouvě žádnou možnost změny závazku ze smlouvy nevyhradil. Z toho důvodu tedy nelze provedenou změnu závazku ze smlouvy považovat za nepodstatnou ve smyslu ustanovení § 222 odst. 2 zákona.

90.         Ustanovení § 222 odst. 4 zákona, tzv. výjimka de minimis v šetřeném případě nelze uplatnit, neboť, jak uvedl i předseda Úřadu např. ve svém rozhodnutí ze dne 22. 5. 2018: „»hodnota změny« dle § 222 odst. 4 zákona musí být vyjádřitelná v penězích, neboť dále stanoveným podmínkám (při stávajícím znění zákona) nemůže vyhovět jiná hodnota, než finanční, protože jinou hodnotu nebude možné porovnat s finančním limitem pro nadlimitní veřejnou zakázku“. Vzhledem k tomu, že hodnota změny barevnosti tisku v šetřeném případě nebyla sjednána a nelze ji ani přesně vyjádřit v penězích, nelze toto ustanovení na šetřený případ uplatnit. Úřad dále v souladu se závěry předsedy Úřadu uvedenými v rozhodnutí ze dne 7. 1. 2020 v obecné rovině k odstavci 5 a 6 cit. ustanovení zákona uvádí, že je buď možné, že provedenou změnou nedojde ke změně v ceně plnění, případně nelze změnu ceny plnění vyčíslit. Pak se podmínka stanovená v písmenech c) odstavců 5 a 6 citovaného ustanovení zákona tak chápe jako splněná, tedy za splnění dalších podmínek bude moci být taková změna smlouvy dle těchto odstavců posouzena jako nepodstatná. Na šetřený případ nelze aplikovat výjimku dle ustanovení § 222 odst. 5 zákona, neboť se v této věci nejednalo o dodatečné stavební práce, dodávku ani službu a zejména se nejednalo o změnu nezbytnou. Pořízení barevného tisku zpravodaje a inzertní přílohy bylo vyvoláno bez vnější nutnosti pořídit takové plnění a bylo volbou zcela závislou na vůli zadavatele a vybraného dodavatele, tedy jednalo se o plnění zbytné. Stejně tak se nejedná o plnění, jehož nutnost změny by byla nepředvídatelná, neboť barevný tisk je a i v roce uzavření původní smlouvy byl dlouho známá technologie a běžně využívaná tisková možnost, kterou zadavateli nic nebránilo použít. Tím pádem nelze využít ani § 222 odst. 6 zákona, který hovoří o potřebě vzniklé v důsledku okolností, které nešlo předvídat. V šetřeném případě se z logiky věci nemohlo jednat ani o nepodstatnou změnu závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 7 zákona, neboť uvedené ustanovení lze aplikovat pouze na veřejné zakázky, jejichž předmětem je provedení stavebních prací, přičemž předmětem šetřené veřejné zakázky je zhotovení tištěné podoby informačního zpravodaje, zajištění jeho distribuce a zhotovení jeho elektronické verze včetně její distribuce, a byla tedy zadávána jako veřejná zakázka na služby.

91.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 25. 1. 2021 dále uvedl, že by si měl vždy počínat účelně a hospodárně, neboť je při jakémkoliv nakládání s veřejnými prostředky povinen dodržovat zásady 3E (efektivnost, hospodárnost a účelnost). „Podstatou hospodárnosti je mimo jiné minimalizace nákladů (ať už finančních, věcných či lidských) při zachování požadované kvality plnění. V rámci uplatňování zásady hospodárnosti je nutné brát ohled nejen na náklady pořizovací, ale i na provozní náklady, které jsou většinou úzce svázány se samotnou kvalitou veřejné zakázky.

Skutečnost, že při změně poměru barevnosti tisku informačního zpravodaje Radnice, by mělo Město smlouvu se stávajícím zhotovitelem této tiskoviny ukončit a zahájit nové zadávací řízení, namísto aby modifikovalo a využilo služby stávajícího zhotovitele, je dle názoru Města v rozporu s jeho povinností dodržovat zásadu hospodárnosti.“

92.         V této souvislosti Úřad uvádí, že cílem zákonné úpravy zadávání veřejných zakázek je zajištění hospodárného, efektivního a účelného nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle je zákonem dosahováno především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných zdrojů, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008). Hlediska hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti tedy Úřad přezkoumává jen v omezené míře ve smyslu naplnění zákonnosti zadávacího procesu (k tomu srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j.ÚOHS-R218/2015/VZ-14888/2016/321/OHo ze dne 11. 4. 2016). V daném případě byl postup obviněného zkoumán z pohledu dodržení § 222 odst. 1 zákona ve spojení s ust. § 222 odst. 3 písm. a) zákona. Právě skutečnost, že obviněný umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy bez provedení nového zadávacího řízení, zapříčinila stav, kdy bylo nutno konstatovat, že obviněný nedodržel závazný postup, čímž nebyl naplněn cíl zákona. Tím se Úřadu v rozsahu působnosti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek naskytl prostor pro korekci úkonů zadavatele ve správním řízení.

93.         Obviněný dále mj. argumentuje, že ačkoliv si je vědom ust. § 270 odst. 1 zákona, v daném případě zcela absentuje jakákoliv společenská škodlivost přestupku (viz bod 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad dovodil, že jednání obviněného naplňuje formální znaky přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se obviněný dopustil uzavřením dodatku č. 3, který v rozporu s ust. § 222 odst. 1 zákona umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy ve smyslu ust. § 222 odst. 3 písm. a) zákona.

94.         Dle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. K naplnění materiální stránky přestupku lze odkázat na důvodovou zprávu k zákonu č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, ve které je uvedeno, že„[m]ateriálně-formální pojetí se pro oblast zadávání veřejných zakázek nejeví jako zcela vhodné. Společenská škodlivost je u těchto přestupků dána již samotným naplněním skutkové podstaty přestupku. V případě, že by konkrétní společenská škodlivost protiprávního jednání nedosahovala ani minimální hranice typové škodlivosti, nebyl by dán veřejný zájem na jeho stíhání. Proto se upravuje vyvratitelná právní domněnka spočívající v tom, že se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý“, z čehož vyplývá, že pokud jednání obviněného naplňuje formální znaky skutkové podstaty některého z přestupků upravených zákonem (tak, jako v šetřeném případě), je dána i materiální stránka takového jednání, tzn. jeho společenská škodlivost. K tomu lze dále odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 34/2012 – 28 ze dne 9. 8. 2012, ve kterém soud uvedl, že „[a]ž ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost [ne]dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu [zde přestupku – pozn. Úřadu] i v odůvodnění svého rozhodnutí.(...) Jak uvedl Nejvyšší správní soud (…), obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce. Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 1 Tzn 2/96).“

95.         Jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 31 Af 86/2016 – 61 ze dne 3. 7. 2018, „[m]ateriální stránka deliktu spočívá v ohrožení či porušení zájmu chráněného zákonem, a odvíjí se tedy od cíle příslušné zákonné normy a jeho naplnění či nenaplnění v souvislosti s deliktním jednáním.“. Zájmem chráněným dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (ve vztahu k § 222 odst. 1 zákona) je zajištění hospodářské soutěže, neboť právem regulovaný proces zadávání veřejných zakázek by zcela pozbyl smyslu, pokud by byl zadavatel limitován zákonem pouze do okamžiku uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem a nikoliv po celou dobu účinnosti smlouvy, tedy aby měl sice povinnost uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného dodavatele, ale následně by do ní mohl zasahovat, tedy původní podmínky, za nichž bylo zadávací řízení vedeno, měnit (k tomu srov. závěry rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2019, viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Spácháním přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona v souvislosti s umožněním podstatné změny závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona bez provedení nového zadávacího řízení obviněný vyloučil konkurenční prostředí a řádnou soutěž o plnění odpovídající dodatku č. 3, čímž ohrozil zájem společnosti, aby byly veřejné prostředky vynakládány efektivně. V šetřeném případě Úřad neshledal žádné zvláštní okolnosti, jež by vylučovaly, že postupem obviněného nebyl ohrožen zájem společnosti na efektivním vynakládání veřejných prostředků. Úřad tedy konstatuje, že k naplnění materiálního znaku přestupku v šetřeném případě zcela jistě došlo.

96.         Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Úřad dospěl k závěru, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

97.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

98.         Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

99.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

100.     V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 24. 1. 2019, tedy v den, kdy smluvní strany uzavřely dodatek č. 3 ke smlouvě o dílo. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení o přestupku dne 13. 1. 2021. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že ve vztahu k projednávanému přestupku dosud neuplynula promlčecí doba a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.

101.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

102.     Dle vyjádření obviněného ze dne 25. 1. 2021 celková výše ceny, kterou obviněný uhradil za plnění realizované na základě dodatku č. 3, činí 864 964,- Kč bez DPH. Z faktur, které obviněný učinil přílohou svého vyjádření, vyplývá, že celková cena za plnění realizované na základě dodatku č. 3 činila 951 460,4 Kč včetně 10% DPH. Z právě uvedeného tedy vyplývá, že za spáchání uvedeného přestupku činí horní hranice pokuty částku ve výši 95 146,04 Kč.

103.     Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

104.     Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti cit. ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

105.     Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

106.     Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 222 odst. 1 zákona umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy o dílo uzavřené dne 16. 9. 2016 mezi zadavatelem a společností SAMAB PRESS GROUP, a.s., v předmětném zadávacím řízení, po dobu jeho trvání ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona, když dne 24. 1. 2019 uzavřel dodatek č. 3 ke smlouvě o dílo, kterým změnil smluvní podmínky plnění z původní barevnosti tisku informačního zpravodaje „1/1 černá“ na stávající „4/1 – barevné 2 strany“, přičemž požadavky na provedení inzertní přílohy byly dle uzavřené smlouvy o dílo totožné s požadavky na provedení informačního zpravodaje s výjimkou odlišné barvy papíru, tedy změnil předmět plnění veřejné zakázky tak, že tato změna mohla ovlivnit výběr dodavatele, neboť plnění odpovídající závazku z dodatku č. 3 k předmětné smlouvě o dílo měl zadavatel dle § 2 odst. 3 zákona povinnost zadat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona.

107.     V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona považuje postup zadavatele spočívající v naprosté ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla výrazně omezuje (případně dokonce vylučuje) hospodářskou soutěž, která je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků (coby hlavního účelu zákona). Tím, že obviněný umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy bez provedení nového zadávacího řízení, se dopustil jednoho z nejzávažnějších porušení zákona, neboť svým postupem fakticky obešel zákon a nezadal plnění odpovídající dodatku č. 3 ke smlouvě o dílo v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení stanovených v § 3 zákona. Obviněný tak svým postupem neumožnil podání nabídek dalších potenciálních dodavatelů a naprosto tak vyloučil soutěžní prostředí o uvedené plnění. Jednání obviněného tak lze v šetřeném případě označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

108.     Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání přestupku. V daném případě spáchaný přestupek způsobil, že dodavatel, se kterým byl uzavřen dodatek č. 3, nebyl vystaven žádné konkurenci, neboť uzavření dodatku č. 3 probíhalo bez provedení zadávacího řízení. Obviněný tak nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinného konkurenčního prostředí a efektivní hospodářské soutěže.

109.     Úřad ke konkrétnímu významu „závažnosti přestupku“ v šetřeném případě shrnuje, že posoudil způsob spáchání přestupku, jeho následky a intenzitu těchto následků, a dále okolnosti, za nichž byl přestupek spáchán. Stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) označuje Úřad jako velmi vážný, a to vzhledem k tomu, že jednání obviněného mohlo výrazně narušit základní princip zadávání veřejných zakázek – zachování efektivního soutěžního prostředí, které má umožnit z co nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro obviněného nabídku nejvhodnější.

110.     Při ukládání sankce obviněnému Úřad zohlednil také výpadek mj. daňových příjmů obviněného, jakožto statutárního města dle § 4 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, které je územním samosprávným celkem[3], v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2.

111.     Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil také skutečnost, že od spáchání přestupku uplynuly více než 2 roky, neboť, jak judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

112.     Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009 č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS dovodil, že: „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

113.     Jak již Úřad uvedl výše v bodě 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke spáchání projednávaného přestupku došlo dne 24. 1. 2019. Z úřední činnosti je Úřadu známo, že dne 26. 4. 2019 vydal ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0164/2019/VZ příkaz č. j. ÚOHS-S0164/2019/VZ-11835/2019/541/PDz z téhož dne, kterým obviněnému uložil za spáchání přestupku dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona pokutu ve výši 10 000,- Kč. S ohledem na uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

114.     Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu i za přestupek uvedený v bodě výše a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“ (tj. výrok ukládající konkrétní pokutu za spáchání přestupku uvedeného v bodě 113. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu, tj. pokutu uloženou příkazem uvedeným v bodě výše za spáchání tam uvedeného přestupku. K tomu Úřad doplňuje, že tyto pokuty v součtu nepřevyšují maximální možnou hranici, kterou by bylo možno uložit za nejzávažnější z těchto přestupků.

115.     Při určení výše pokuty obviněnému Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z návrhu rozpočtu obviněného na rok 2021[4] (jež je nejaktuálnějším veřejně dostupným dokumentem vypovídajícím o ekonomické situaci obviněného), vyplývá, že obviněný v roce 2020 dosahoval i přes výpadek daňových příjmů, který Úřad při zvažování výše pokuty zohlednil (viz bod 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí), příjmů ve výši 2 171 197,5 tis. Kč. S ohledem na právě uvedené nelze vyměřenou výši pokuty považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tom smyslu za nespravedlivou).

116.     V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.

117.     Závěrem Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

118.     Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k nákladům řízení

119.     Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

120.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

121.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, vycházel Úřad z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

122.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

123.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil správní řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

124.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000010.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

statutární město Hradec Králové, Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] ode dne 1. 12. 2019 se sídlem Chválkovická 223/5, Chválkovice, 779 00 Olomouc – pozn. Úřadu

[2] zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – pozn. Úřadu

[3] Dle čl. 99 Ústavy České republiky – pozn. Úřadu

[4] Dostupného na https://www.hradeckralove.org/rozpocet-mesta/ds-2337/p1=16934 – pozn. Úřadu

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz