číslo jednací: 39649/2020/500/ISo
spisová značka: S0408/2020

Instance I.
Věc Podpora SAP
Účastníci
  1. Český rozhlas
  2. Atos IT Solutions and Services, s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 26. 2. 2021
Související rozhodnutí 39649/2020/500/ISo
05348/2021/163/MPe
Dokumenty file icon dokument ke stažení 603 KB

 

 

Spisová značka:  ÚOHS-S0408/2020/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-39649/2020/500/ISo

 

Brno: 8. prosince 2020

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 10. 2020 na návrh ze dne 7. 10. 2020, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 19. 10. 2020 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,
  • navrhovatel – Atos IT Solutions and Services, s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 10. 2020 Mgr. Tomášem Biemem, advokátem, ev. č. ČAK 15040, vykonávajícím advokacii jako společník společnosti Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 04677111, se sídlem V Holešovičkách 41, 182 00 Praha 8,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Podpora SAP“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-013191 a v Úředním věstník Evropské unie dne 23. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 080-188753, 

 

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 – nedodržel při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Podpora SAP“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-013191 a v Úředním věstník Evropské unie dne 23. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 080-188753 postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 1 cit. zákona a zde vyjádřenou zásadou transparentnosti, když v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení signovaném dne 3. 9. 2020 dostatečně konkrétně a tedy přezkoumatelně  nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a které jej vedly ke zrušení předmětného zadávacího řízení, když v citovaném rozhodnutí o zrušení bez dalších podrobností toliko uvedl, že na základě nastavených kritérií hodnocení pravděpodobně „nebyla vybrána pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější nabídka, resp. že jím nastavené a popsané technické požadavky uvedené v Technické specifikaci, která tvoří přílohu č. 5 zadávací dokumentace, nemusely být zcela zřejmé stejným způsobem co do rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení“, přičemž toto obecné tvrzení není dostatečně konkrétně odůvodněno, aby si účastníci zadávacího řízení mohli učinit o těchto důvodech reálnou představu, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatelesignované dne 3. 9. 2020 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Podpora SAP“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-013191 a v Úředním věstník Evropské unie dne 23. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 080-188753.

III.

Zadavateli – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 – se podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0408/2020/VZ zahájeného dne 10. 10. 2020na návrh ze  dne 7. 10. 2020 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

IV.

Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ustanovení § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.       ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 19. 10. 2020 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil dne 20. 4. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Podpora SAP“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-013191 a v Úředním věstník Evropské unie dne 23. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 080-188753 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle článku I. „Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky zadávací dokumentace signované dne 24. 4. 2020 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky »(…) zajištění pokračování podpory provozu a rozvoje aplikace SAP ECC a případný přechod na produkt SAP S/4HANA či jiný obdobný systém.

Detailní popis předmětu plnění je uveden v příloze č. 5 – Technická specifikace této zadávací dokumentace (dále jen „ZD“).«.

3.             Dále je v článku I. zadávací dokumentace stanoveno následující: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 70.000.000,- Kč (slovy: sedmdesát milionů korun českých) bez DPH, přičemž na plnění, které dokáže zadavatel popsat, je v rámcové dohodě vyhrazena finanční částka 60.000.000,- Kč (slovy: šedesát milionů korun českých) bez DPH.

Zadavatel si dále v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ vyhrazuje právo poptat nové služby, které vzhledem ke komplexnosti a složitosti předmětu plnění není předem schopen přesně definovat. Předpokládaná hodnota těchto nových služeb činí 10.000.000,- Kč (slovy: deset milionů korun českých) bez DPH.“.

4.             Z Písemné zprávy o hodnocení nabídek signované dne 28. 7. 2020 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky, včetně nabídky navrhovatele – Atos IT Solutions and Services, s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 7. 10. 2020 Mgr. Tomášem Biemem, advokátem, ev. č. ČAK 15040, vykonávajícím advokacii jako společník společnosti Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 04677111, se sídlem V Holešovičkách 41, 182 00 Praha 8 (dále jen „navrhovatel).

5.             Z Rozhodnutí generálního ředitele Českého rozhlasu o výběru dodavatele a Oznámení o výběru dodavatele na veřejnou zakázku signovaného dne 28. 7. 2020 (dále jen „rozhodnutí o výběru“) vyplývá, že zadavatel vybral k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku navrhovatele. 

6.             Rozhodnutím generálního ředitele Českého rozhlasu o zrušení zadávacího řízení signovaným dne 3. 9. 2020 (dále jen „rozhodnutí o zrušení ZŘ“) zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž v odůvodnění rozhodnutí o zrušení ZŘ uvedl, že kritéria hodnocení nastavená v zadávací dokumentaci nemusela vést k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky.

7.             Navrhovatel podal proti rozhodnutí o zrušení ZŘ námitky ze dne 18. 9. 2020, které byly zadavateli doručeny téhož dne (dále jen „námitky“). Zadavatel následně svým rozhodnutím ze dne 2. 10. 2020, které bylo dodáno do datové schránky navrhovatele téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), námitky navrhovatele v celém rozsahu odmítl.

8.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 10. 10. 2020 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 7. 10. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.       OBSAH NÁVRHU

9.             Navrhovatel dne 10. 10. 2020 doručil Úřadu návrh ze dne 7. 10. 2020. Úvodem svého návrhu navrhovatel uvádí, že jak rozhodnutí o zrušení ZŘ, tak i postup zadavatele ohledně zrušení zadávacího řízení je v rozporu se zákonem, jelikož zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, aniž by byl naplněn zákonný důvod pro takové zrušení zadávacího řízení, a dále proto, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách neúplně vypořádal s podanými námitkami. Takovýto postup je přitom dle navrhovatele v rozporu s relevantní rozhodovací praxí Úřadu a soudní judikaturou.

10.         Navrhovatel spatřuje nezákonnost postupu zadavatele zejména v následujících důvodech. Zadavatel se předně dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách zcela nedostatečně vypořádal s podanými námitkami. Z rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele absolutně nevyplývá, že byl naplněn zákonný důvod pro zrušení zadávacího řízení, přičemž rozhodnutí o zrušení ZŘ je tak dle názoru navrhovatele zcela nepřezkoumatelné. V rozhodnutí o zrušení ZŘ rovněž dle navrhovatele zcela absentuje po skutkové a faktické stránce věci zadavatelem uváděný zákonný důvod pro zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž takovýto postup dle navrhovatele představuje fatální porušení zásady transparentnosti. V rozporu se zásadou transparentnosti je dle navrhovatele rovněž postup zadavatele, který rozhodl o výběru dodavatele, aby následně přistoupil ke zrušení celého zadávacího řízení. Porušení zásady transparentnosti pak dle názoru navrhovatele spočívá i v následném zpochybňování zadavatele jím nastavených zadávacích podmínek ohledně vymezených technických požadavků a hodnotících kritérií, ač zadavatel předtím v rámci předběžných tržních konzultací ani v průběhu zadávacího řízení neobdržel od dodavatelů jedinou informaci, která by nastavené zadávací podmínky zpochybňovala.

11.         Navrhovatel dále uvádí, že se zadavatel téměř vůbec nevypořádal s jeho relevantní argumentací podanou v námitkách. Z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel dále trvá na svém zrušení zadávacího řízení, tedy že dle zadavatele nastavená kritéria hodnocení nemusela vést k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky, resp. že nastavené technické požadavky nemusely být stejným způsobem zcela zřejmé všem účastníkům zadávacího řízení, kdy dle zadavatele nastavený poměr hodnotících kritérií mohl mít za následek, že nabídkové ceny účastníků zadávacího řízení neodráží všechny zadavatelem reálně požadované služby, což mohlo vést k neporovnatelnosti jednotlivých nabídek. Zadavatel se  přitom dle navrhovatele nevypořádal s námitkou, že z důvodu zrušení zadávacího řízení po odeslání oznámení o výběru dodavatele, je jednotlivým účastníkům zadávacího řízení známa formulace nabídkových cen ostatních účastníků. Zadavatel dle navrhovatele nicméně odmítl, že by informace o nabídkových cenách jiných účastníků mohla mít přímý vliv na opakované zadávací řízení, přičemž uvedl, že navrhovateli v tuto chvíli nejsou známa kritéria hodnocení a technických požadavků ve vztahu k chystanému opakovanému zadávacímu řízení. Dle navrhovatele je však takovéto vypořádání jeho námitky zcela nesmyslné, neboť povaha plánované veřejné zakázky bude totožná, resp. že se bude opět jednat o služby podpory a rozvoje týkající se podpory aplikace SAP ECC, přičemž služba rozvoje bude závislá na ad hoc objednávkách dle požadavků zadavatele. Navrhovatel se dále vyjadřuje k vyřízení jeho námitek týkající se mnohosti nabídek účastníků, absenci námitek jakožto ukazateli jednoznačnosti povahy naceňování služeb a uskutečněných tržních konzultací, přičemž uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že neměl žádné pochybnosti o nastavených hodnotících kritériích z hlediska mnohosti nabídek, ale že tyto pochybnosti nabyl až v rámci podané námitky proti rozhodnutí o výběru. Dle navrhovatele je přitom za situace, kdy jediným hodnotícím kritériem byla výše cen za služby rozvoje a podpory, tedy jednoznačně určené veličiny, nutno považovat povahu námitek, které byly dle něj navíc podány až po skončení lhůty pro podání nabídek, za více než pochybnou. Dle navrhovatele přitom v rozhodnutí o zrušení ZŘ nebyla informace o podaných námitkách žádným způsobem rozvedena, což je dle názoru navrhovatele nepřípustné z hlediska rozhodovací praxe Úřadu. Ve vztahu k předběžným tržním konzultacím pak dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách potvrdil správnost ověření hodnotících kritérií, aby následně přistoupil ke zrušení zadávacího řízení z důvodu údajně netransparentně nastavených hodnotících kritérií. Taková argumentace se navrhovateli jeví jako nesmyslná, resp. netransparentní. Zadavatel se dále údajně věcně nevypořádal s otázkou, proč se jím nastavená hodnotící kritéria stala po odeslání rozhodnutí o výběru neakceptovatelná. Navrhovatel přitom uvádí, že absence předpokládaného počtu „man-days“ ohledně nacenění služeb ad hoc rozvoje by do zadávacích podmínek z jeho pohledu nevnesla nic, co by nebylo dovoditelné již z povahy vymezení předmětu veřejné zakázky. Dle navrhovatele současně platí, že pokud by zadavatel definoval předpokládaný rozsah služeb rozvoje, jednalo by se pouze o předpokládaný, nikoliv „zastropovaný“ rozsah služeb rozvoje, které navíc tvoří v rozsahu veřejné zakázky klíčový oddíl služeb, a zadavatel by tedy takovou úpravou zadávacích podmínek pro případné nové zadávací řízení ničeho nedosáhl. Dle navrhovatele dále v rozhodnutí o zrušení ZŘ chybí konkrétní vysvětlení, v čem zadavatelem nastavená hodnotící kritéria nemají odpovídat definovaným technickým požadavkům. S ohledem na výše uvedené je dle názoru navrhovatele evidentní, že se zadavatel řádně nevypořádal s jednotlivými námitkami stěžovatele, což činí rozhodnutí o námitkách ve světle existující rozhodovací praxe Úřadu a soudní judikatury nepřezkoumatelným a nezákonným.

12.         Navrhovatel dále poukazuje na to, že zadavatelem uváděný důvod pro zrušení zadávacího řízení nemá reálné opodstatnění. Dle navrhovatele je u služeb rozvoje naprosto typické, že zadavatel není schopen detailně definovat jednotlivé služby, neboť tyto služby zpravidla vyžadují složitější proces jejich definování a akceptace, zpravidla v procesu zpracování návrhu požadavku rozvoje, nacenění pracnosti takového požadavku v počtu výkonných pracovníků dodavatele, schválení požadavku rozvoje, testování požadavku a konečně jeho případné akceptace. Tato podstata služeb rozvoje informačního systému vynikne dle navrhovatele o to více, je-li předmětem veřejné zakázky uzavření rámcové dohody, jejíž podstatou je průběžné odebírání služeb či dodávek. Navrhovatel přitom poukazuje na to, že rozhodovací praxe Úřadu považuje nacenění a čerpání služeb rozvoje za naprosto standardní cenový ukazatel a hodnotící kritérium.

13.         Navrhovatel v návaznosti na předchozí argumentaci trvá na tom, že neexistuje jediný reálný a objektivní důvod, který by odůvodňoval rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení z důvodu dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, resp. že tento případný důvod nebyl v rozhodnutí o zrušení ZŘ ani v rozhodnutí o námitkách řádně zdůvodněn, přičemž takovýto postup je dle názoru navrhovatele dle kontextu rozhodovací praxe Úřadu a soudní judikatury jednoznačně nezákonný.

14.         Navrhovatel dále konstatuje utrpěnou újmu, kterou spatřuje v tom, že v důsledku nezákonného postupu zadavatele nedošlo k výběru navrhovatele jakožto účastníka, který předložil zadavateli nejvýhodnější nabídku.

15.         Navrhovatel rovněž uvádí svou úvahu vztahující se k výpočtu zákonné kauce dle § 255 zákona, přičemž uvádí, že pokud je nabídková cena stanovena jako cena jednotková, a zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil předpokládaný rozsah budoucího plnění, pak nabídkovou cen nelze určit a navrhovatel je tak povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč.

16.         S ohledem na veškeré uvedené skutečnosti je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel postupoval při  zadávání veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a proto žádá, aby Úřad rozhodl o zrušení rozhodnutí o zrušení ZŘ a též rozhodnutí o námitkách, a dále aby v odůvodnění svého rozhodnutí vyslovil závazný právní názor, resp. stanovil závazný pokyn, že je zadavatel povinen řádně dokončit zadávání veřejné zakázky a vybrat jako vybraného dodavatele uchazeče, jehož nabídka nejlépe splnila kritéria hodnocení nabídek.

III.      VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU

17.         Zadavatel úvodem svého vyjádření rekapituluje důvody, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení. Zadavatel uvádí, že v zadávacím řízení obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 4 nabídky, přičemž na základě provedeného hodnocení obdržela nejvíce bodů nabídka navrhovatele. Zadavatel proto rozhodl o výběru navrhovatele, o čemž informoval účastníky zadávacího řízení dne 4. 8. 2020. Zadavatel následně dne 19. 8. 2020 obdržel námitky směřující proti rozhodnutí o výběru dodavatele, přičemž při jejich vyřizování, resp. při souběžně provedené analýze obdržených nabídek v kontextu zadávacích podmínek a předpokládaného předmětu plnění, dospěl k závěru, že účastníci zadávacího řízení přistoupili ke stanovení svých nabídkových cen zcela nesouměřitelným způsobem. Uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem by tak dle zadavatele mělo za následek popření požadavku na ekonomickou efektivitu při zadávání veřejných zakázek. Zadavatel přitom konkrétně uvádí, že nabídkové ceny účastníků zadávacího řízení vykazují vysokou míru nesouladu v rámci dílčích hodnotících kritérií, která nejenže svědčí o zcela rozdílném přístupu dodavatelů při stanovení jejich nabídkové ceny, ale zároveň vede k výsledku neodpovídajícímu skutečné potřebě zadavatele. Zadavatel uvádí, že ačkoli rozumí motivaci navrhovatele uzavřít rámcovou dohodu za jím nabízených podmínek, nemůže k tomuto přistoupit, neboť jsou na něj kladeny i požadavky na hospodárné vynakládání jemu svěřených prostředků. Dle zadavatele je přitom vzniklý stav neefektivní hospodářské soutěže a ekonomické iracionality možné napravit zrušením zadávacího řízení a pokud možno co nejrychlejším zahájením nového zadávacího řízení.

18.         Zadavatel dále uvádí, že je přesvědčen, že jím uplatněný důvod pro zrušení zadávacího řízení zcela odpovídá smyslu a účelu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž konstatuje, že v průběhu zadávacího řízení zjistil takové skutečnosti, pro které je další pokračování zadávacího řízení nemyslitelné. Důvodem je dle zadavatele jednak zjištěná neporovnatelnost nabídek a rovněž zjištění, že při uzavření rámcové dohody v souladu s nabídkou navrhovatele jakožto vybraného dodavatele by zadavatel neobdržel ekonomicky nejvýhodnější řešení. Zadavatel je proto přesvědčen, že je naplněn předpoklad pro zrušení zadávacího řízení spočívající ve vyskytnutí se důvodů hodných zvláštního zřetele, konkrétně ekonomických důvodů, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. K tomu zadavatel dále uvádí, že v rozhodnutí o zrušení ZŘ jednoznačně uvedl, že po vyhodnocení obdržených nabídek vyšla najevo skutečnost, že „jím nastavené a popsané technické požadavky uvedené v Technické specifikaci, která tvoří přílohu č. 5 zadávací dokumentace, nemusely být zcela zřejmé stejným způsobem co do rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení“. Dle zadavatele přitom tato skutečnost nemůže svědčit o tom, že by kdokoliv z účastníků zadávacího řízení, nebo zadavatel, pochybil.

19.         Zadavatel dále uvádí, že nabídkové ceny navrhovatele a dalších dvou účastníků v pořadí dle hodnocení nabídek vykazují zcela kritickou odlišnost z hlediska ocenění předmětu plnění. To zejména v ocenění části předmětu plnění spočívající v podpoře SAP, kde je u poloviny účastníků, včetně stávajícího provozovatele SAP, nabízená měsíční paušální částka téměř 5 krát nižší než nabízí druhá polovina účastníků. Dle zadavatele je tak zjevné, že každý z účastníků přistoupil k „nacenění“ podpory SAP na základě zcela odlišné báze, což fakticky vylučuje možnost konstatovat řádnou hospodářskou soutěž v této složce ceny. Dle zadavatele lze navíc z hlediska ekonomické výhodnosti nabídek konstatovat, že nabídka navrhovatele není tou nejvýhodnější. Kritickou hranicí, u které by se nabídka navrhovatele teprve ukázala jako ekonomicky nejvýhodnější, je přitom dle zadavatele hranice 72 man-days za 1 každý měsíc trvání rámcové dohody. Zadavatel přitom uvádí, že je vyloučeno, aby tento systém vyžadoval práce na svém rozvoji ze strany tří odborníků na plný úvazek po dobu sedmi let (tj. 72 man-days měsíčně). Zadavatel uvádí, že ani při stanovení předpokládané hodnoty nepočítal s tak extenzivním využíváním služeb rozvoje (v této vycházel jako ze skutečně maximální teoretické úrovně nepřesahující 50 man-days za měsíc), přičemž reálně zadavatel předpokládá odběr na úrovni maximálně 30 man-days za měsíc. Zadavatel uvádí, že by tak v souladu s výsledkem tohoto zadávacího řízení ve skutečnosti, při reálném využití služeb vývoje, za podporu SAP platil neporovnatelně vyšší cenu, než je v místě a čase obvyklé a nabídka vyhodnocená jako nejvýhodnější pro něj ve skutečnosti nejvýhodnější není. Pokud by přitom zadavatel za daných okolností nepřistoupil ke zrušení zadávacího řízení, postupoval by dle svého názoru v rozporu se zásadou hospodárnosti.

20.         Zadavatel dále uvádí, že se při rozhodování o námitkách věcně vyjádřil ke všem navrhovatelem tvrzeným skutečnostem, a že uvedl důvody, pro které považuje námitky navrhovatele za nedůvodné. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že se nedostatečně vypořádal s jeho námitkou ohledně vzájemné znalosti nabídkových cen mezi účastníky zadávacího řízení, přičemž poukazuje na to, že v rozhodnutí o námitkách zcela jednoznačně uvedl, že se touto posloupností úkonů v zadávacím řízení nemohl dopustit žádného pochybení, a to z důvodu, že tyto nabídkové ceny nemohou být ve vztahu k budoucímu zadávacímu řízení směrodatné, neboť právě s ohledem na jejich neporovnatelnost a neodpovídající vztah k předmětu veřejné zakázky je zadávací řízení rušeno. Nadto je dle zadavatele zřejmé, že znalost nabídkových cen má svůj vliv na srozumitelnost rozhodnutí o zrušení ZŘ a pokud by nebyl tento údaj účastníkům dostupný již z dřívějška, byl by přílohou právě rozhodnutí o zrušení ZŘ.

21.         Zadavatel dále uvádí, že jeho argumentace spočívající v nutnosti upravit ve vícero ohledech zadávací dokumentaci, a z toho vyplývající absence vlivu na budoucí zadávací řízení, je předmětné námitce svým obsahem i rozsahem zcela adekvátní.

22.         Ohledně námitek uplatněných v rámci bodů 2.3 a 2.5 podaných námitek, zadavatel uvádí, že se s těmito vypořádal na str. 9 až 11 rozhodnutí o námitkách. Dle názoru zadavatele přitom navrhovatel dezinterpretuje konstatování zadavatele, že platební model, stejně jako hodnoticí kritéria, jsou v obecné rovině ve vztahu k předmětu veřejné zakázky relevantní. Dle zadavatele se však jako problematická ukázala jejich aplikace na jím poptávané služby ze strany účastníků zadávacího řízení, kteří pojali ocenění svých služeb zcela nesouměřitelným způsobem a zadávací řízení tak bylo zatíženo zkreslením hospodářské soutěže.

23.         Zadavatel dále uvádí, že se rovněž vyjádřil k námitce ohledně předběžné tržní konzultace, přičemž odkazuje na závěr str. 10 a úvod str. 11 rozhodnutí o námitkách.

24.         Zadavatel se dále vyjadřuje k výši kauce uhrazené navrhovatelem, přičemž odmítá, že by mělo jít o paušální výši kauce, když uvádí, že je-li možné s jistotou určit konkrétní výši nabídkové ceny, která by navrhovateli byla v případě uzavření smlouvy s jistotou uhrazena, a kauce vypočítaná z této nabídkové ceny převyšuje paušální částku 100 000 Kč, měla by být rozhodná právě takto vypočtená kauce, neboť lépe odráží skutečnou hodnotu veřejné zakázky. Výklad, dle nějž by přítomnost jakkoli nepatrné variabilní složky nabídkové ceny, závislé na konkrétních potřebách zadavatele, způsobila neurčitelnost nabídkové ceny, by přitom dle zadavatele mohl vést k až absurdní disproporci, kdy by byla skládána paušální kauce i pokud by přesně určitelná dílčí část skutečné nabídkové ceny dosahovala nesrovnatelně vyšších řádů, což by zcela popřelo smysl a účel kauce.

25.         Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že i nadále považuje svůj postup za zcela zákonný. Dále má zadavatel za to, že navrhovatel nesložil kauci v zákonem předepsané výši, a nejsou proto splněny procesní podmínky vedení řízení. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad zastavil správní řízení, protože nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona, eventuálně aby podaný návrh zamítnul, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

IV.     PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

26.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 10. 10. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. S0408/2020/VZ.

27.         Účastníky správního řízení podle ustanovení § 256 zákona jsou

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

28.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-32080/2020/532/VZi ze dne 13. 10. 2020.

29.         Usnesením č. j. ÚOHS-34785/2020/532/VZi ze dne 2. 11. 2020 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení.

30.         Usnesením č. j. ÚOHS-36108/2020/532/VZi ze dne 11. 11. 2020 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

31.         Dne 13. 11. 2020 byla Úřadu doručena žádost navrhovatele o prodloužení pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí, a to do dne 23. 11. 2020.

32.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-36550/2020/532/VZi ze dne 16. 11. 2020 účastníkům řízení prodloužil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, do dne 23. 11. 2020.

Vyjádření zadavatele

33.         Zadavatel dne 23. 11. 2020 doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel úvodem shrnuje skutkový stav, přičemž uvádí, že veškeré rozhodné skutečnosti řádně a v plném rozsahu uvedl již v rozhodnutí o zrušení ZŘ, přičemž pochybnosti navrhovatele dle svého názoru vyvrátil v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel dále uvádí, že jím uplatněný důvod pro zrušení zadávacího řízení zcela odpovídá smyslu a účelu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, a je tak naplněn předpoklad pro zrušení zadávacího řízení spočívající ve vyskytnutí se důvodů hodných zvláštního zřetele, konkrétně pak ekonomických důvodů, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zadavatel se dále odkazuje na své dřívější vyjádření, když uvádí, že nabídka navrhovatele není nejvýhodnější nabídkou, resp. že kritickou hranicí, u které by se nabídka navrhovatele teprve ukázala jako ekonomicky nejvýhodnější, je 72 man-days za 1 každý měsíc trvání rámcové dohody. Zadavatel následně doplňuje, že při jím očekávaném plnění 30 man-day za měsíc by celková nabídková cena navrhovatele byla přibližně o 8 milionů Kč vyšší než nabídková cena druhého účastníka v pořadí. Zadavatel přitom uvádí, že předpoklad plnění 30 man-day za měsíc odhaduje s ohledem na stávající stav současného zadavatelem užívaného systému technické podpory. Zadavatel dále uvádí, že považuje za nezbytné upravit zadávací podmínky pro veřejnou zakázku tak, aby mohl vybrat k uzavření smlouvy nabídku, která pro něj bude skutečně ekonomicky nejvýhodnější. Dle zadavatele přitom správnost a zákonnost jeho postupu dokládají i podklady pro vydání rozhodnutí, které jsou obsaženy ve správním spisu. Nad rámec výše uvedeného dále zadavatel uvádí, že se věcně vyjádřil ke všem navrhovatelem tvrzeným skutečnostem v jím podaných námitkách, a že v rozhodnutí o námitkách uvedl důvody, pro které považuje podané námitky za nedůvodné. K tomuto zadavatel dodává, že jeho rozhodnutí o námitkách nemůže být stiženo vadou nepřezkoumatelnosti, když sám navrhovatel proti důvodům uvedeným v tomto rozhodnutí brojí vlastní argumentací, přičemž je patrné, ke kterým zadavatelem uvedeným skutečnostem se takto vyjadřuje. Zadavatel je tedy přesvědčen, že se řádně a přezkoumatelně vyjádřil ke všem v námitkách tvrzeným skutečnostem, a to v rovině konkrétnosti, v jaké byly jednotlivé námitky uplatněny. Stejně tak přitom zadavatel považuje za řádně odůvodněné rovněž své rozhodnutí o zrušení ZŘ. Zadavatel dále setrvává na svém názoru, že je dán důvod pro zastavení správního řízení v souladu s § 257 písm. c) zákona, neboť navrhovatel údajně nesložil kauci v zákonem předepsané výši. Zadavatel závěrem svého vyjádření navrhuje, aby Úřad zastavil správní řízení, protože nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona, eventuálně aby podaný návrh zamítl, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.    

Vyjádření navrhovatele

34.         Navrhovatel doručil Úřadu dne 23. 11. 2020 své vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém brojí proti právní argumentaci zadavatele obsažené v jeho vyjádření k obsahu návrhu ze dne 20. 10. 2020. Navrhovatel se předně vymezuje proti názoru zadavatele, že kauce složená ve výši 100 000 Kč neodpovídá skutečné hodnotě zakázky, ani navrhovatelem deklarované nabídkové ceně. Navrhovatel přitom uvádí citace ze zadávací dokumentace na veřejnou zakázku, jakož i z ustanovení § 255 odst. 1 zákona a ze „Stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k výpočtu kauce dle § 255 odst. 1 a 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů“, které je volně dostupné na internetových stránkách Úřadu. Navrhovatel přitom uvádí, že se v případě veřejných zakázek, kdy je část nabídkové ceny stanovena dílem z paušální částky a dílem z maximální možné ceny za služby rozvoje stanovené v jednotkových cenách, přičemž rozsah jejich budoucího čerpání za stanovené období nelze nijak přesně určit nebo naplánovat, uplatní právě kauce ve výši 100 000 Kč ve smyslu § 255 odst. 1 věty druhé zákona, přičemž odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-13020/2020/511/KZa ze dne 30. 4. 2020. Dle názoru navrhovatele činí v právě projednávaném případě správná výše kauce 100 000 Kč a tato podmínka řízení byla tedy z jeho strany splněna.

35.         Ohledně argumentace zadavatele týkající se jeho rozhodnutí o zrušení ZŘ navrhovatel předně uvádí, že mu není zcela srozumitelné tvrzení zadavatele o neporovnatelnosti nabídek, když z tabulky uvedené ve vyjádření zadavatele k návrhu je patrné, že s výjimkou nabídky jednoho z účastníků byly všechny nabídkové ceny stanoveny ve výši okolo 46 000 000 Kč. Vedle toho navrhovatel uvádí, že příloha č. 4 zadávací dokumentace stanovila přesný vzorec pro výpočet nabídkové ceny, přičemž zadavatel nijak blíže neupřesnil, v čem konkrétně měl být tento vzorec nejasný. Podle názoru navrhovatele přitom všichni účastníci zadávacího řízení vycházeli právě z této přílohy a měli tak přesné a totožné informace pro svou cenotvorbu. Navrhovatel nad rámec výše uvedeného uvádí, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu nově přichází s kalkulací rozsahu využití služeb rozvoje, přičemž uvádí rozdílné údaje 72 man-days, 50 man-days, či jen 30 man-days, a to bez konkrétního zdůvodnění těchto údajů. Dle názoru navrhovatele je takováto argumentace zadavatele zcela neuchopitelná ve vztahu k prokázání údajných důvodů, které dle zadavatele mají splňovat podmínku pro zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že s ohledem na zásadu transparentnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona je nepřípustné, aby zadavatel ve svém vyjádření k návrhu dále „rozhojňoval“ argumentaci, která měla být obsažena již v rozhodnutí o zrušení ZŘ, jehož nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů nelze dle názoru navrhovatele tímto způsobem nijak zhojit. Dle názoru navrhovatele jsou proto veškeré zadavatelem nově uváděné důvody pro zrušení zadávacího řízení zcela irelevantní. Navrhovatel i nadále trvá na svém návrhu a požaduje zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 9. 2020.

IV.     ZÁVĚRY ÚŘADU

36.         Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

37.         Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

38.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

39.         Podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody způsobil či nikoliv.

40.         Podle ustanovení § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu, nejde-li o případ podle odstavce 2, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

41.         Podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

42.         Podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

43.         V článku I. „Podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je uvedeno mimo jiné následující: „V tomto zadávacím řízení bude uzavřena rámcová dohoda podle § 131 ZZVZ na dobu 7 let mezi zadavatelem a jedním dodavatelem, který podá nabídku v tomto zadávacím řízení a který se na základě provedeného hodnocení umístí na 1. místě.(…).

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 70.000.000,- Kč (slovy: sedmdesát milionů korun českých) bez DPH, přičemž na plnění, které dokáže zadavatel popsat, je v rámcové dohodě vyhrazena finanční částka 60.000.000,- Kč (slovy: šedesát milionů korun českých) bez DPH.

Zadavatel si dále v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ vyhrazuje právo poptat nové služby, které vzhledem ke komplexnosti a složitosti předmětu plnění není předem schopen přesně definovat. Předpokládaná hodnota těchto nových služeb činí 10.000.000,- Kč (slovy: deset milionů korun českých) bez DPH.“.

44.         V článku III. „Doba plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je dále uvedeno následující: „Doba plnění zakázky: Rámcová dohoda bude uzavřena na dobu 7 let (84 měsíců) od její účinnosti.“.

45.         V části D. „POŽADAVKY NA ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ NABÍDKOVÉ CENY“ zadávací dokumentace je uvedeno následující: »Nabídková cena (resp. nabídková cena za jeden man-day) bude stanovena pro danou dobu plnění jako cena nejvýše přípustná se započtením veškerých dodávek, prací, činností, ostatních nákladů, rizik, zisku, finančních vlivů (např. inflace) po celou dobu realizace předmětu plnění veřejné zakázky v souladu s podmínkami uvedenými v zadávací dokumentaci a v závazném návrhu smlouvy.

Pro zpracování nabídkové ceny účastník použije „Tabulku pro vypočet nabídkové ceny“ (příloha č. 4 této ZD), koncipovanou jako souhrnný položkový rozpočet, kde účastník nacení obě dvě požadované položky. Zpracování ceny v jiné než předepsané struktuře bude hodnoceno jako nesplnění podmínek zadávacího řízení.

Nabídková cena bude rozčleněna následovně:

-           Nabídková cena v Kč bez DPH, samostatně sazba DPH, výše DPH v Kč a celková cena včetně DPH.«.

46.         V části E. „PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace je uvedeno následující: „Hodnocení nabídek bude provedeno v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ podle ekonomické výhodnosti nabídek. Ekonomickou výhodnost nabídek bude zadavatel hodnotit podle nejnižší nabídkové ceny na základě dvou stanovených kritérií a jejich vzájemného poměru. Předmětem hodnocení je celková cena v Kč bez DPH uvedená v Tabulce pro výpočet nabídkové ceny (příloha č. 4 této ZD).

Kritéria hodnocení, resp. nabídkové ceny, na základě kterých budou nabídky hodnoceny, jsou:

·         Nabídková cena za měsíční paušál                                                           30%

·         Nabídková cena za jeden man-day rozvoje systému                               70 %

Kritérium č. 1 Nabídková cena za měsíční paušál (váha kritéria – 30 %)

Pro vyhodnocení tohoto kritéria hodnocení zadavatel požaduje v nabídce předložit nabídkovou cenu za technickou podporu za jeden měsíc, nabídkovou cenu za koordinační činnosti, projektové vedení, administrativní činnosti (zpracování výkazů, reportů, projektových podkladů atd.) za jeden měsíca nabídkovou cenu za konzulta[nt]ské schůzky za jeden měsíc do příslušných polí v příloze č. 4 této ZD (Tabulka pro výpočet nabídkové ceny). Tabulka pak automaticky součtem vypočte na poli C 8-10 celkovou nabídkovou cenu za měsíční paušál.(…)

Kritérium č. 2 Nabídková cena za jeden man-day rozvoje systému (váha kritéria – 70 %)

Pro vyhodnocení tohoto kritéria hodnocení zadavatel požaduje v nabídce předložit nabídkovou cenu za jeden man-day rozvoje systému, který je zprůměrován z nabídkové ceny za jeden man-day seniorního odborného konzultanta a z nabídkové ceny za jeden man-day juniorního odborného konzultanta. (…)

Ekonomicky nejvýhodnější nabídkou bude nabídka, která získá nejvyšší počet bodů součtem za obě dvě kritéria hodnocení.(…)“.

47.         V čl. I. odst. 3. přílohy č. 3 zadávací dokumentace „Rámcová dohoda o poskytování služeb s jedním účastníkem“ (dále jen „návrh smlouvy“) je uvedeno následující: 

Služby dle této dohody budou zahrnovat:

A) poskytování podpory systému SAP, které budou p[os]kytovány kontinuálně a budou z[ah]rnovat:

a) poskytování technické podpory;

b) služby projektového vedení;

c) konzultační služby;

B) služby dalšího rozvoje systému SAP, které mohou být poskytovány jak kontinuálně, tak jednorázově.“.

48.         V čl. IV. odst. 2 návrhu smlouvy je dále uvedeno následující: „Cena za služby dle čl. I., odst. 3, písm. A) této dohody činí [DOPLNIT],- Kč bez DPH za 1 měsíc poskytování služeb. Cena za služby dle čl. I., odst. 3, písm. B) této dohody činí [DOPLNIT],- Kč bez DPH za 1 MD poskytování služeb, přičemž je průměrem ceny za juniorního a seniorního odborného konzultanta dle tabulky v příloze č. 2 této dohody. Cena za služby dle čl. I., odst. 3, písm. B) této dohody bude vždy stanovena pouze v průměrné výši uvedené v předchozí větě bez ohledu na skutečné využití seniorního či juniorního konzultanta.“.

49.         V čl. IV. odst. 4 návrhu smlouvy je dále uvedeno následující: »Úhrada ceny služeb dle čl. I., odst. 3, písm. A) této dohody a těch služeb dle čl. I., odst. 3, písm. B) této dohody, které představují plnění poskytované kontinuálně, bude probíhat po řádném poskytnutí takových služeb, měsíčně, na základě daňového dokladu (dále jen jako „faktura“) vystaveného poskytovatelem dle rozsahu skutečně poskytnutých služeb dle dílčí smlouvy nebo objednávky v měsíci, za nějž faktura přísluší. Poskytovatel má právo na zaplacení ceny okamžikem řádného splnění svého závazku dle této dohody, tedy okamžikem poskytnutí služeb dle dílčí smlouvy či objednávky objednateli.«

50.         V čl. IV. odst. 5 návrhu smlouvy je dále uvedeno následující: „Úhrada ceny služeb dle čl. I., odst. 3, písm. B) této dohody, které budou na základě dílčí smlouvy nebo objednávky představovat plnění poskytované jednorázově, bude probíhat vždy po řádném poskytnutí takových služeb poskytovatelem na základě faktury vystavené poskytovatelem. Poskytovatel má právo na zaplacení ceny okamžikem řádného splnění svého závazku dle této dohody, tedy okamžikem poskytnutí kompletních služeb dle dílčí smlouvy či objednávky objednateli.“.

51.         V rozhodnutí o výběru je uvedeno následující: »Zadavatel vybral k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dodavatele Atos IT Solutions and Services s.r.o., se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, IČO: 448 51 391 (dále jen „vybraný dodavatel“), jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější v souladu se zadávací dokumentací a v souladu s ustanovením § 122 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“).«.

52.         Proti rozhodnutí o výběru byly podány námitky ze dne 19. 8. 2020. O těchto námitkách rozhodl zadavatel svým rozhodnutím ze dne 3. 9. 2020 tak, že je odmítl, přičemž v závěru odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl mimo jiné následující: „Nadto zadavatel uvádí, že byť je nucen námitky uvedené v čl. IV. z formálního hlediska odmítnout, jak již bylo uvedeno výše, na jejich základě dospěl k závěru, že nastavení jednotlivých hodnotících kritérií opravdu nemuselo vést k výběru nejvýhodnější nabídky. Zadavatel proto na základě ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ zadávací řízení zruší, neboť v jeho průběhu vyvstaly důvody hodné zvláštního zřetele ekonomické povahy, které zadavatel spatřuje právě v nevhodném nastavení hodnotících kritérií, které by nevedly k výběru pro něj nejvýhodnější nabídky, a proto nelze po něm spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

Zadavatel znovu zváží všechny své požadavky a vypíše nové zadávací řízení s odlišným způsobem hodnocení tak, aby v rámci něho byla skutečně vybraná ekonomicky nejvýhodnější nabídka.“.

53.         V rozhodnutí o zrušení ZŘ je uvedeno následující: »Zadavatel ve věci veřejné zakázky realizované formou otevřeného nadlimitního řízení č. j. VZ35/2019 s názvem „Podpora SAP“ (dále jen „veřejná zakázka“), ve smyslu ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), rozhodl takto:

zadávací řízení pro zadání veřejné zakázky se ruší.«.

54.         Rozhodnutí o zrušení ZŘ je odůvodněno následovně: „Zadavatel na základě informací obdržených při vypořádávání námitek jednoho z účastníků zadávacího řízení směřujících proti rozhodnutí o výběru dodavatele dospěl po detailní interní analýze k závěru, že jím v zadávací dokumentaci nastavená kritéria hodnocení nemusela vést k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky, resp. že jím nastavené a popsané technické požadavky uvedené v Technické specifikaci, která tvoří přílohu č. 5 zadávací dokumentace, nemusely být zcela zřejmé stejným způsobem co do rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení.

Zadavatel při zpětné revizi hodnotících kritérií dospěl k závěru, že jím nastavený poměr hodnotících kritérií - nabídková cena za měsíční paušál s váhou 30 % a nabídková cena za jeden man-day rozvoje systému s váhou 70 % - spolu s uvedeným popisem technických požadavků těchto dvou oblastí požadovaných služeb, mohl mít za následek, že nabídkové ceny předložené jednotlivými účastníky zadávacího řízení neodráží všechny zadavatelem reálně požadované služby (resp. že si každý z účastníků mohl tyto požadavky vyložit různým způsobem, což promítl následně do své cenotvorby), tudíž tato skutečnost mohla ve svém důsledku vést k neporovnatelnosti jednotlivých nabídek.

Zadavatel v této fázi zadávacího řízení bohužel nemá jiné možnosti, jak napravit vzniklou situaci, a to zejména s ohledem na základní zásady obsažené v ustanovení § 6 ZZVZ, než zadávací řízení zrušit ve smyslu ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, neboť se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, a to konkrétně důvody ekonomické, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, protože na základě nastavených hodnotících kritérií pravděpodobně nebyla vybrána pro něj ekonomicky nejvýhodnější nabídka.

Zadavatel své požadavky bude více konkretizovat, zvolí nový způsob hodnocení nabídek, který zajistí jejich vzájemnou porovnatelnost, a bude zadávací řízení v nejbližším možném termínu opakovat.“.

55.         V bodech 2.2. a 2.3. námitek proti rozhodnutí o zrušení ZŘ je uvedeno mimo jiné následující:

Jinými slovy řečeno, Zadavatel dospěl po téměř půl roce od zahájení Zadávacího řízení k možné pochybnosti, že jím nastavená hodnotící kritéria nemusejí odpovídat technickým požadavkům vymezujícím předmět Veřejné zakázky. Navíc na straně Zadavatele vznikly pochybnosti o nastaveném poměru hodnotících kritérií, to vše za situace, kdy již rozhodl o výběru dodavatele a všem dotčeným účastníkům již bylo odesláno oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 122 zákona s podrobným popisem hodnocení a s uvedením konkrétních cenových hodnot! Ve svém Rozhodnutí o zrušení Zadavatel ještě dodává, že v krátké době by mělo proběhnout nové zadávací řízení s obdobným plněním. Takovýto postup Zadavatele je v aktuální situaci a s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky zcela nepřípustný, neboť by vedl k fatálnímu porušení zásady transparentnosti v postupu Zadavatele, a to v okamžiku, kdy již byly zveřejněny informace rozhodné pro výběr dodavatele, přičemž tyto informace jsou klíčové z hlediska již nyní avizovaného a zřejmě i v blízké době uskutečněného zadávacího řízení.

Z odůvodnění Rozhodnutí o zrušení není absolutně zřejmé, na základě jakých okolností dospěl Zadavatel k závěru, že jím nastavené technické požadavky mohly být pro uchazeče nesrozumitelné za situace, kdy obdržel několik nabídek a v průběhu zadávacího řízení neobdržel dokonce žádnou věcnou žádos[t] o vysvětlení technických podmínek vztahujících se k předmětu Veřejné zakázky. Dokonce je zřejmé, že proti zadávacím podmínkám, konkrétně těm zadávacím podmínkám vymezujícím předmět Veřejné zakázky, nebyly podány žádné námitky ve lhůtě do skončení nabídkové lhůty (viz § 242 odst. 4 zákona). Stejně tak je zřejmé, že nebyly podány námitky ani proti Oznámení o výběru. Je evidentní, že úvaha o možné nesrozumitelnosti technických požadavků vymezujících předmět Veřejné zakázky není postavena na skutečném stavu věci.“.

56.         V bodě 2.5. námitek je dále uvedeno následující: »Zpochybňování vlastních zadávacích podmínek ohledně vymezení technických požadavků a nastavení hodnotících kritérií vyznívá o to nejpravděpodobněji, pokud přihlédneme ke skutečnosti, že zadávací podmínky byly formulovány prostřednictvím předběžných tržních konzultací (dále jen „PTK“) postupem dle § 33 zákona, jak vyplývá i z přílohy L zadávací dokumentace. V této příloze zadávací dokumentace se uvádí, že PTK se zúčastnilo celkem pět subjektů (itelligence,a.s. (mimo jiné jeden z účastníků Zadávacího řízení), CGI Czech Republic s.r.o., NESS Czech s.r.o., Sabris CZ s.r.o., MIBCON a.s.) a výslovně je zde uvedeno, že:

„V rámci všech proběhlých předběžných tržních konzultací si zadavatel pouze potvrdil některé své požadavky na předmět plnění (naceňování man-day rozvoje systému seniorního a juniorního konzultanta, SLA platby, alternativa certifikátu konzultanta a jeho zkušenosti a praxe, požadavky na konkrétní certifikace) či od některých svých požadavků opustil, a protože tak nedošlo k implementaci konkrétních zadávacích podmínek do těla zadávací dokumentace či jejích příloh, není žádná pasáž zadávací dokumentace konkrétně vizuálně označena ve smyslu ustanovení § 36 odst. 4 věty druhé ZZVZ.“.«.

57.         V rozhodnutí o námitkách zadavatel na vznesené námitky navrhovatele reaguje mj. následovně: „Stěžovatel tu však zároveň presumuje, že informace o nabídkách, resp. nabídkových cenách z tohoto zadávacího řízení budou mít přímý vliv na opakované a upravené zadávací řízení. Zadavatel toto zcela odmítá, neboť stěžovateli v tuto chvíli nejsou a ani nemohou být známa kritéria hodnocení a technické požadavky na předmět plnění a jejich popis, neboť práce na zadávací dokumentaci zadavatele v této chvíl[i] stále usilovně probíhají. Zadavatel přesto uvádí, tak jak již uvedl v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, že kritéria budou upravena tak, aby opětovně nedošlo ke vzniku stejné situace. Z toho vyplývá, že kritéria hodnocení budou dozajista stanovena jiným způsobem, což následně implikuje, že cenové nabídky v tomto zadávacím řízení nemohou mít podstatný vliv na  opakovanou veřejnou zakázku, která bude koncipována jiným způsobem.(…)

Zadavatel je taktéž přesvědčen, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zcela přesně a jasně formuluje důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení. Zadavatel považuje taktéž stěžovatelova tvrzení týkající se absence zdůvodnění, v čem by měla být hodnotící kritéria pro účastníka nesrozumitelná, za zcela lichá, neboť zadavatel nikde v rozhodnutí o  zrušení neuvedl, že by tato měla být pro účastníky nesrozumitelná. Jak je již několikrát v tomto rozhodnutí uvedeno, ne zcela srozumitelné co do obsahu mohly být pro účastníky technické požadavky popsané v technické specifikaci, na základě nichž účastníci pak uváděli své cenové nabídky do jednotlivých kritérií. Zadavatel považuje tyto dvě okolnosti za diametrálně odlišné.

Sama okolnost, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení čtyři nabídky (jak vyplývá ze zprávy o hodnocení nabídek), ještě automaticky neimplikuje skutečnost, že všichni účastníci nastavené technické požadavky chápali zcela identickým způsobem.(…)

„Zadavatel provedl před zahájením zadávacího řízení PTK dle ustanovení § 33 ZZVZ, aby si konkretizoval či potvrdil některé své požadavky. PTK k této veřejné zakázky se zúčastnilo pět subjektů, přičemž protokoly z těchto PTK jsou zveřejněny na zadavatelově profilu.

Zadavatel na tomto místě předně uvádí, že se žádným ze subjektů, které se zúčastnily PTK, nebyly probírány konkrétní detailní podmínky nastavení hodnotících kritérií, neboť takové jednání by vedlo k flagrantnímu porušení zásady rovného zacházení a zásady zakázku diskriminace obsažených v 6 odst. 2 ZZVZ.“.

Právní posouzení věci

Ke složení kauce

58.         S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky správního řízení panuje spor ohledně výše složené kauce (podrobně viz výše jednotlivá vyjádření účastníků řízení), považuje Úřad za nezbytné vyjádřit se nejdříve k této problematice, neboť se jedná o otázku, jejíž zodpovězení je rozhodné pro následnou možnost přistoupení k samotnému posouzení merita věci [srovnej ustanovení § 257 písm. c) zákona]. Úřad zde pro úplnost pouze stručně připomíná, že navrhovatel složil spolu s podáním návrhu na účet Úřadu kauci ve výši 100 000,- Kč, neboť zastával názor, že celkovou výši nabídkové ceny nelze určit. Oproti tomu se zadavatel domnívá, že taková výše kauce je nepoměrná ceně veřejné zakázky a že by výše kauce měla být odvozena od části ceny, kterou určit lze.  

59.         Úřad uvádí, že navrhovatel je podle § 255 odst. 1 zákona ve lhůtě pro doručení návrhu povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

60.         Úřad předně přistoupil k ověření toho, zda v podmínkách daného zadávacího řízení vůbec mohla být jeho účastníkům známa celková výše nabídkové ceny, neboť právě tato skutečnost je rozhodným faktorem pro posouzení, zda bude výše kauce činit 1 % z nabídkové ceny či zda celkovou výši nabídkové ceny nelze určit, a proto bude nutné přistoupit k úhradě kauce ve výši 100 000,- Kč, kterou pro případy nemožnosti určení celkové nabídkové ceny stanovil zákonodárce. Úřad přitom na tomto místě shrnuje, že nabídková cena dle zadávacích podmínek zahrnuje jednak fixní složku představující cenu za měsíční paušál, a dále nabídkovou cenu za 1 man-day rozvoje systému, která má být poskytována jednorázově na základě dílčí smlouvy nebo objednávky (tomuto pojetí odpovídá jak část E zadávací dokumentace, tak článek I. odst. 3, popřípadě článek III. odst. 2, 4 a 5 návrhu smlouvy; pozn. Úřadu). Úřad přitom dále uvádí, že nikde v zadávací dokumentaci, ani v návrhu smlouvy, či v jiné příloze zadávací dokumentace, není zadavatelem podán údaj o případném maximálním či alespoň předpokládaném rozsahu čerpání rozvoje systému, z něhož by účastníci řízení mohli s jistotou určit rozsah plnění, resp. počet man-days týkajících se rozvoje systému. Zadávací podmínky v tomto ohledu tedy neobsahují ani modelový příklad. Ostatně takovou skutečnost netvrdí ani zadavatel.

61.         Z výše uvedeného tedy plyne, že lze zjistit nabídkovou cenu za část předmětu plnění, a to ve vztahu k plnění, které je určováno dle ceny za měsíční paušál. V tomto ohledu je na místě připustit, že navrhovatel by byl schopen dopočítat cenu za celou dobu plnění ve vztahu k této části (tj. 84 měsíců x cena za 1 měsíc služeb oceněných měsíčním paušálem). Nicméně jedná se pouze o jednu složku nabídkové ceny. Zadavatel výslovně stanovil, že součástí nabídkové ceny jsou služby za 1 man-day rozvoje systému. Ve vztahu k této části předmětu plnění veřejné zakázky je pak oceňována pouze jednotková cena a žádnou matematickou operací nelze dospět k výsledné nabídkové ceně za tento typ plnění, který bezesporu tvoří předmět veřejné zakázky, potažmo nabídkovou cenu. S ohledem na výše uvedené Úřad uvádí, že v daném případě nemohla být navrhovatelem určena celková nabídková cena ve smyslu ustanovení § 255 odst. 1 zákona. Interpretace zadavatele, dle které by měla být výše kauce vypočtena pouze z fixní složky nabídkové ceny, tak aby výše kauce lépe odrážela skutečnou hodnotu veřejné zakázky, je přitom podle Úřadu v rozporu s dotčeným ustanovením § 255 odst. 1 zákona, neboť v takovém případě by kauce nebyla vypočtena z celkové nabídkové ceny. Tato skutečnost je přitom ještě výraznější ve světle toho, že hodnotící kritérium „Nabídková cena za jeden man-day rozvoje systému“ je zjevně v rámci hodnocení zadavatelem považované za výrazně důležitější hodnotící kritérium, neboť jeho váha tvoří celých 70 %. V tomto ohledu Úřad upozorňuje zadavatele, že je to zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky, včetně konstrukce nabídkové ceny, která pak má dopad do způsobu výpočtu skládané kauce.

62.         Úřad na tomto místě uzavírá, že navrhovatel postupoval v souladu se zákonem, když na Účet úřadu složil „paušální“ částku 100 000 Kč, neboť celkovou nabídkovou cenu nelze určit a ustanovení § 255 odst. 1 zákona v takovýchto případech jednoznačně požaduje složit kauci ve výši 100 000,- Kč bez jakékoliv reflexe např. předpokládané hodnoty veřejné zakázky apod. Na základě shora řečeného Úřad uzavírá, že nejsou dány důvody pro zastavení předmětného správního řízení a dále se již bude zabývat meritorním posouzením případu.

K rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení

63.         Jak vyplývá z obsahu návrhu, navrhovatel brojí proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, jež zadavatel odůvodnil tím, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Předmětem vedeného správního řízení je tak posouzení, zda zadavatel provedl úkon zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.

64.         K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.

65.         Ačkoliv nová právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti nyní již neúčinné právní úpravě provedené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), doznala z pohledu vymezení důvodů zrušení zadávacího řízení změn, je přesto podle názoru Úřadu v nyní projednávané věci přiměřeně aplikovatelná dřívější rozhodovací praxe, a to (minimálně) v těch ohledech, které se týkají obecných principů rušení zadávacího řízení.

66.         Úřad tak má za to, že je bezpochyby nadále platný obecný postulát o tom, že „(…) Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky (…) musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (…).“ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010), což lze dovodit právě ze skutečnosti, že zákon zachoval taxativní výčet důvodů, pro které lze zadávací řízení zrušit. Zrušení zadávacího řízení je tedy vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek, a zároveň jej lze považovat za způsob ukončení zadávacího řízení v zásadě „nechtěný“, neboť výsledkem zadávacího řízení by (zásadně) mělo být uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Bylo by totiž zcela jistě v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení (zde zejména se zásadou transparentnosti), aby zadavatel zahajoval zadávací řízení, kdy s účastí v něm mohou být pro dodavatele na relevantním trhu spojeny mnohdy i nemalé náklady, tak říkajíc „na zkoušku“, tj. bez vážného úmyslu uzavřít po jeho skončení smlouvu. Uvedené plyne taktéž z obdobných závěrů rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, kde soud uvádí, že „(…) zákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (…).“. Taxativní výčet důvodů pro zrušení zadávacího řízení má vést k omezení možnosti zneužití tohoto práva a současně k zachování právní jistoty účastníků zadávacího řízení; pokud jde o naznačená obecná východiska, nedošlo v tomto ohledu k žádné změně od předchozí právní úpravy. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení (otevřeného) zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá fair prostředků.

67.         Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel zrušil šetřené zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Zrušení zadávacího řízení může být považováno za souladné se zákonem pouze v situaci, kdy jsou naplněny v předmětném ustanovení zakotvené důvody, a sice že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. K tomu Úřad uvádí v návaznosti na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R408/2013/VZ-9189/2014/310/MLr ze dne 5. 5. 2014, že základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v ust. § 6 odst. 1 zákona; veškeré důvody musí být přitom vyjádřeny pouze v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a to jednoznačně, srozumitelně, a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit jednotliví účastníci. Následně pak mohou být uvedené důvody příp. také přezkoumány Úřadem, kdy předmětem přezkumu jsou právě a jen důvody v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedené, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení (obsažené např. v rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení či ve vyjádření zadavatele k návrhu) je pro posouzení věci irelevantní.

68.         Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010 přisvědčil závěrům krajského soudu, který ve svém rozsudku k pojetí důvodů zvláštního zřetele hodných uvedl, že se jedná o důvody, „(…) které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.“.

69.         Výše uvedený výklad důvodů hodných zvláštního zřetele (resp. alespoň jeho část), byť provedený ve vztahu k ZVZ, je dle názoru Úřadu přes mírně odlišnou dikci zákona stále použitelný, neboť i podle zákona se musí jednat o důvody, které reálně (objektivně) nastaly v průběhu zadávacího řízení, resp. mají objektivní dopad do samotné realizace zadávacího řízení; dle zákona však mohou tyto důvody „nově“ výslovně spočívat i v důvodech ekonomických, současně platí, že tyto důvody mohl způsobit i zadavatel, tedy mohou nepochybně případně vyplývat i z vlastního pochybení zadavatele. Úřad však akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování s nejvyšší pravděpodobností zapříčinilo postup zadavatele rozporný se zákonem, přičemž i nadále platí, že tyto důvody musí komplexně a jednoznačně vyplývat již ze samotného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

70.         Zákon sice neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona, nicméně Úřad zastává s ohledem na zásadu transparentnosti právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, v tomto konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem, popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona. V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, a určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Účelem povinnosti podle § 128 odst. 1 zákona, který stanoví, že zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení, totiž není pouze skutečnost, že se účastníci zadávacího řízení neprodleně dozvědí o tom, že zadávací řízení bylo zrušeno a nebude nadále pokračovat, ale význam této povinnosti spočívá též v možnosti účastníků zadávacího řízení posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem a popřípadě brojit proti tomuto postupu zadavatele námitkami, případně následně návrhem podaným k Úřadu. Pro zachování transparentnosti předmětného kroku zadavatele přitom není nutné, aby sdělení podle § 128 odst. 1 zákona obsahovalo vlastní odůvodnění naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť dostačujícím pro naplnění popsaného účelu sdělení by bylo i to, pokud by zadavatel např. v příloze sdělení zaslal vlastní odůvodněné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, či odkázal na profil zadavatele nebo uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, pokud zde takové odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel již uveřejnil. Nezbytné však je, aby se mohli účastníci zadávacího řízení s důvody, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení, seznámit, a to v takové míře konkrétnosti, aby mohli sami posoudit zákonnost jejich uplatnění.

71.         K aktuálně účinnému znění dotčeného ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona se komentářová literatura [Podešva V. a kol., Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář, Wolters Kluwer (ČR), Praha: 2016] vyjadřuje následovně: „Zákon nově připouští, že pro účely postupu dle komentovaného ustanovení není rozhodné, zda zadavatel tyto důvody hodné zvláštního zřetele sám způsobil, či nikoliv. Dle názoru autorů komentáře by měla tato možnost dopadat především na situace, kdy zadavatel v rámci svého postupu porušil některé ustanovení zákona a již není možné přijmout žádná jiná nápravná opatření než zrušení samotného zadávacího řízení, přičemž by v následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele mohlo dojít k uložení pokuty za správní delikt právě s ohledem na předmětné porušení ustanovení zákona, které zadavatel de facto sám způsobil. Dle názoru autorů tohoto komentáře by se tak i přesto, že zákon umožňuje, aby důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení nadále pokračoval, mělo vztahovat k důvodům, které zadavatel způsobil nevědomě.“. Z výše uvedeného vyplývá, že i když došlo z pohledu litery zákona k rozšíření vymezení toho, co lze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když došlo zejména k jednoznačnému vyjasnění, že tyto důvody mohou být i na straně zadavatele [srov. § 127 odst. 2 písm. d) zákona „(…) bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv“] stále platí, že tyto důvody musí objektivně a reálně existovat, jinak řečeno je třeba vyvarovat se jakékoliv svévole ze strany zadavatele.

72.         V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona s odůvodněním, že na základě informací obdržených při vypořádání námitek jednoho z účastníků zadávacího řízení směřujících proti rozhodnutí o výběru dospěl po detailní analýze k závěru, že kritéria hodnocení nastavená v zadávací dokumentaci nemusela vést k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky, resp. že jím nastavené a popsané technické požadavky na předmět plnění veřejné zakázky nemusely být zcela zřejmé stejným způsobem co do rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení. Konkrétně pak údajně zadavatel při zpětné revizi hodnotících kritérií dospěl k závěru, že jím nastavený poměr hodnotících kritérií spolu s uvedeným popisem technických požadavků těchto dvou oblastí požadovaných služeb, mohl mít za následek, že nabídkové ceny předložené jednotlivými účastníky zadávacího řízení neodráží všechny zadavatelem reálně požadované služby (resp. že si každý z účastníků mohl tyto požadavky vyložit různým způsobem, což promítl následně do své cenotvorby), tudíž tato skutečnost mohla ve svém důsledku vést k neporovnatelnosti jednotlivých nabídek.

73.         Pokud Úřad podrobí odůvodnění rozhodnutí o zrušení ZŘ důsledné analýze, pak mu nezbývá než konstatovat, že zadavatel neformuloval důvod pro zrušení zadávacího řízení, resp. jeho odůvodnění v napadeném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem, zejména pak se zásadou transparentnosti. Zadavatel v napadeném rozhodnutí uvedl toliko obecné a strohé vysvětlení, že na základě nastavených hodnotících kritérií pravděpodobně nebyla vybrána pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější nabídka, resp. že stanovené technické požadavky nemusely být zcela zřejmé stejným způsobem co do rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení, přičemž zadavatelem tato obecná tvrzení nejsou žádným způsobem odůvodněna či podepřena relevantními skutečnostmi vztahujícími se k zadávacímu řízení. Zadavatel nijak neupřesňuje v jakých částech je nesprávně formulována zadávací dokumentace a nevysvětluje, na základě jakých skutečností mohlo dojít k nepřesné interpretaci zadávacích podmínek jednotlivými účastníky zadávacího řízení. stejně tak Zadavatel ani neupřesňuje, z jakých důvodů usuzuje, že by vybraná nabídka nemusela ve skutečnosti být ekonomicky nejvýhodnější. Toto tvrzení nedokládá žádnými údaji ani např. z nabídek, ani srovnáním výhodnosti či nevýhodnosti nabídky na modelových příkladech, skutečnostech vyplývajících z dřívějších zkušeností při pořizování takového plnění aj. Obdobně zadavatel ani nikterak neupřesňuje, které konkrétní technické požadavky mohly vést k interpretační nejistotě účastníků zadávacího řízení, případně v čem tato nejistota mohla spočívat. Obdobným způsobem je pak nutno vnímat rovněž obecné tvrzení zadavatele, že nastavený poměr hodnotících kritérií mohl mít za následek, že nabídkové ceny předložené jednotlivými účastníky zadávacího řízení neodráží všechny zadavatelem reálně požadované služby, kterážto skutečnost mohla ve svém důsledku vést k neporovnatelnosti nabídek. Rovněž toto tvrzení není v rámci samotného odůvodnění napadeného rozhodnutí žádným způsobem podepřeno. Je třeba akcentovat, že zadavatel je povinen řádně identifikovat skutečnosti, na nichž staví závěr o nesprávné formulaci zadávacích podmínek a v jejímž důsledku obdržel neporovnatelné nabídky. V tomto ohledu není možno považovat sdělení o tom, že „nastavené a popsané technické požadavky uvedené v Technické specifikaci, která tvoří přílohu č. 5 zadávací dokumentace, nemusely být zřejmé stejným způsobem co do rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení.“ za jednoznačné, srozumitelné a přezkoumatelné identifikování skutečnosti, která by mohla zakládat důvod pro zrušení zadávacího řízení z důvodu nejasně formulovaných zadávacích podmínek. Ve vztahu k této problematice lze např. odkázat na závěry v rozhodnutí Úřadu č. j.: ÚOHS-S0236/2019/VZ-21399/2019/522/NRi ze dne 5. 8. 2019, kde byla řešena skutkově obdobná věc. Důvod zadavatele pro zrušení zadávacího řízení spočívající v nejasně nastavených zadávacích podmínkách, které vedou k údajně neporovnatelným nabídkám dodavatelů tak tedy s ohledem na skutkový stav věci a odůvodnění této okolnosti v rozhodnutí o zrušení ZŘ nemůže obstát, neboť způsobem, jakým zadavatel daný důvod zrušení zadávacího řízení odůvodnil, nelze považovat za učiněný v souladu se zásadou transparentnosti.

74.         Co se týče argumentu zadavatele, že zadávací řízení bylo zrušeno z důvodu, že je pro něj nabídka vybraného dodavatele ekonomicky nevýhodná, pak se Úřadu jeví jako diskutabilní a problematické, zda by vůbec byl tento argument sám o sobě způsobilý být možností pro zrušení zadávacího řízení s ohledem na dané skutkové okolnosti, přičemž důvody, proč tomu tak je, budou Úřadem popsány níže. Úřad nicméně v teoretické rovině nevylučuje, že by mohly nastat okolnosti, při nichž by bylo možné shledat i takový důvod jako oprávněný, s důrazem na to, že důkazní břemeno v tomto ohledu leží na zadavateli a musí být v tomto ohledu brána v potaz relevantní judikatura, dle které je třeba důvody pro zrušení zadávacího řízení vykládat restriktivně a která chápe možnost zrušení zadávacího řízení až jako krajní postup zadavatele, s nímž nesmí být provázána libovůle zadavatele.

75.         Úřad v tomto konkrétním případu při absenci řádného zdůvodnění úvah, které zadavatele k jeho postupu vedly, spatřuje právě možný prvek libovůle na straně zadavatele, a to zvlášť za situace, kdy se zadavatel rozhoduje o zrušení zadávacího řízení až nad konkrétní nabídkou a kdy zadavatel nereaguje zrušením zadávacího řízení preventivně, ale již jako následkem na konkrétní rozložení cen konkrétního dodavatele (v tomto případě navrhovatele), přičemž nelze přehlédnout, že údajnou nevýhodnost nabídky dovozuje až po provedeném výběru a jeho oznámení a po následném podání námitek, které obdržel. Byl to přitom sám zadavatel, kdo rozvrhl rozložení vah jednotlivých hodnotících kritérií a který tímto způsobem stanovil, která nabídka pro něj bude nejvýhodnější, přičemž je to právě zadavatel, který odpovídá za jím zvolené zadávací podmínky, a tedy i jím zvolený způsob hodnocení. K tomuto Úřad doplňuje, že při poměru hodnotících kritérií 70 % ve prospěch kritéria č. 2 „Nabídková cena za jeden man-day rozvoje systému“ oproti 30 % za kritérium č. 1 „Nabídková cena za měsíční paušál“ nemůže být zadavatel překvapen, že právě kritérium č. 2 má výrazný dopad na celkové pořadí nabídek. Zadavatel tímto způsobem jednoznačně vymezil své preference na strukturu nabídkových cen, tento úkon tedy nelze redukovat na pouhé chybné nastavení zadávacích podmínek, neboť bez bližšího zdůvodnění, mohou vyvstávat pochybnosti o pravých důvodech, které zadavatele v tomto ohledu vedly ke zrušení zadávacího řízení.

76.         Skutečnost, že se zadavateli následně nehodí výsledek hodnocení nabídek, dle Úřadu sama o sobě nemůže obstát za situace, kdy byly zadávací podmínky stanoveny v souladu se zákonem. Nevýhodnost výsledného hodnocení nabídek přitom dle názoru Úřadu nelze posuzovat jako nezákonné stanovení zadávacích podmínek, které by bylo možné vnímat jako důsledek pochybení zadavatele při zpracování zadávacích podmínek. Připuštění opačného výkladu by ve svém důsledku mohlo vést k situaci, kdy zadavatel, který hodnotí „na cenu“ a následně zjistí, že vyhrál výrobek „levného dodavatele“, který splňuje všechny stanovené zadávací podmínky, přičemž však v zadávacím řízení zjistí, že ho ve výsledku tento výrobek může přijít dráž než výrobek nabízený v konkurenční nabídce, který je sice o něco dražší, ale rovněž kvalitnější, pročež se v delším časovém horizontu bude jevit jako výhodnější, provede faktickou dodatečnou změnu zadávací dokumentace a bude nově hodnotit např. na základě poměru ceny a kvality.

77.         Dle Úřadu přitom jakékoliv zpětné dovolávání se toho, že nabídka není tak výhodná, jak původně zadavatel očekával, vzbuzuje pochybnosti, zda by takovýto postup mohl být ze strany zadavatele vůbec legitimní. Za této situace přitom argumentace zadavatele na základě ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona nemůže být naplněna pouhým strohým konstatováním zadavatele, že nabídka vybraného dodavatele není tak výhodná, jak zadavatel očekával. V daném případě ani z rozhodnutí o zrušení ZŘ nevyplývá, na základě jakých skutečností, zadavatel činí takový závěr. Již proto, že to byl právě zadavatel, kdo stanovil jednotlivá kritéria hodnocení, by měl být zadavatel schopen unést důkazní břemeno a například přezkoumatelně doložit případné problémy týkající se „ufinancovatelnosti“ předmětu plnění za situace kdy se nabídková cena bude výrazně vzdalovat od původního očekávání zadavatele s ohledem na stanovenou předpokládanou hodnotu, popř. kvalifikovaně doložit objem plánovaných prací účtovaných dle man-day. Zadavatel si však i při tomto důvodu rušení zadávacího řízení a jeho odůvodňování musí být vědom, že skutečná výhodnost nabídky se při stanovení hodnocení dle jednotkové ceny za určitý úkon/službu ukáže až v průběhu samotného plnění veřejné zakázky a zadavatel tak musí disponovat a být schopen doložit relevantní podklady, jak a na základě čeho ke kalkulaci o nevýhodnosti nabídky dospěl, přičemž je otázkou, zda je tohoto zadavatel schopen a zda bude tento postup představovat legitimní důvod pro zrušení zadávacího řízení. Úřad tudíž v tomto ohledu nepředjímá výsledek případného správního řízení, a to z důvodu, že v takovém případě bude nutné vycházet z konkrétních skutkových okolností.

78.         Úřad shrnuje, že ve vztahu ke konkrétním skutkovým okolnostem správního řízení vedeného pod sp. zn. S0408/2020/VZ je relevantním podkladem pro rozhodnutí ve věci rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení signované dne 3. 9. 2020. Jak již bylo uvedeno výše, toto rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení přitom obsahuje pouze strohé konstatování, že nastavená kritéria hodnocení nemusela nutně vést k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky, resp. že nastavené zadávací podmínky nemusely být zcela zřejmé stejným způsobem zřejmé všem účastníkům zadávacího řízení, které při posuzování zákonnosti důvodů pro zrušení zadávacího řízení nemohou obstát.

79.         Úřad přitom uvádí, že nepřehlédl argumentaci zadavatele uvedenou v jeho vyjádření k návrhu, dle které by nabídka vybraného dodavatele byla pro zadavatele výhodná až při překonání hranice 72 man-days za 1 každý kalendářní měsíc, přičemž zadavatel předpokládá odběr na úrovni maximálně 30 man-days za měsíc. Jak již však bylo uvedeno výše, v souladu se zásadou transparentnosti měla být veškerá argumentace zdůvodňující zrušení zadávacího řízení podána již v samotném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, tak aby se s ní mohli včas seznámit všichni účastníci zadávacího řízení a mohli proti ní případně podávat námitky; zadavatel by rovněž měl své tvrzení o jím uvedeném propočtu případně doložit, jakým způsobem (na základě jakých skutečností) k takovým hodnotám dospěl.

80.         S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zrušení veřejné zakázky postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zároveň zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když zrušil předmětné zadávací řízení, aniž by v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení signovaném dne 9. 9. 2020 dostatečně a přezkoumatelně vymezil důvody vedoucí jej k předmětnému zrušení, které by bylo možné označit za důvody hodné zvláštního zřetele, kdy zadavatel v citovaném rozhodnutí o zrušení uvedl, že na základě nastavených hodnotících kritérií pravděpodobně nebyla vybrána pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější nabídka, resp. popsané technické podmínky nemusely být zcela zřejmé stejným způsobem co do rozsahu a obsahu všem účastníkům zadávacího řízení, přičemž toto obecné tvrzení není dostatečně konkrétně odůvodněno, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K přezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách

81.         Navrhovatel ve svém návrhu rovněž namítá, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s některými jeho námitkami, konkrétně pak s námitkou týkající se zveřejnění cen uchazečů ve vztahu k případnému novému zadávacímu řízení a dále pak s námitkami navrhovatele týkající se mnohosti nabídek uchazečů, absence námitek jako ukazatele o jednoznačnosti povahy naceňovaných služeb a uskutečněných tržních konzultací. 

82.         Úřad posoudil obsah rozhodnutí o námitkách ve vztahu k namítaným skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele a uvádí následující. Ve vztahu k námitce uvedené v odstavci 2.2. námitek navrhovatele, týkající se zveřejnění cen uchazečů ve vztahu k případnému novému zadávacímu řízení Úřad poznamenává, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách k této námitce uvádí vysvětlení, že informace o nabídkových cenách jednotlivých účastníků nemohou mít přímý vliv na případné opakované zadávací řízení, neboť v tuto chvíli dle zadavatele nejsou a ani nemohou být známa kritéria hodnocení a technické požadavky a jejich popis, a to z důvodu že dosud nebyly ukončeny práce na zadávací dokumentaci. Zadavatel dále uvedl, že kritéria hodnocení budou v případě opakovaného zadávacího řízení stanovena odlišným způsobem, z čehož dle jeho názoru vyplývá, že cenové nabídky týkající se zrušeného zadávacího řízení nemohou mít podstatný vliv na opakované zadávací řízení na veřejnou zakázku. K námitce navrhovatele uvedené v odstavci 2.3. námitek, dle které s ohledem na to, že zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel několik nabídek, není navrhovateli známo, na základě jakých okolností dospěl zadavatel k tomu, že nastavené technické požadavky mohly být pro účastníky nesrozumitelné, pak zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že okolnost, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení 4 nabídky, automaticky neimplikuje skutečnost, že všichni účastníci nastavené technické požadavky pochopili zcela identickým způsobem. Vedle toho přitom zadavatel uvedl, že ne zcela srozumitelné co do obsahu mohly být pro účastníky technické požadavky popsané technické požadavky, na jejichž základě účastníci uváděli své cenové nabídky do jednotlivých kritérií. K námitce uvedené v odstavci 2.5. námitek, týkající se proběhlých předběžných tržních konzultací pak zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že se žádným ze subjektů, které se účastnily předběžných tržních konzultací, nebyly probírány konkrétní detailní podmínky nastavení hodnotících kritérií, neboť takové jednání by vedlo k flagrantnímu porušení zásady rovného zacházení a zásady zákazu diskriminace.    

83.         Dle názoru Úřadu se tak zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách výše uvedenými námitkami věcně zabýval a nevypořádal je toliko formálně, nýbrž věcnou argumentací. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě lze rozhodnutí zadavatele o námitkách považovat za jednoznačné a přezkoumatelné, kdy zadavatel k jednotlivým namítaným skutečnostem uvádí věcnou argumentaci, která je z hlediska přezkoumatelnosti tohoto rozhodnutí dostačující (tím ovšem není dotčeno výše uvedené konstatování Úřadu o netransparentnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jako takového; pozn. Úřadu). Úřad tudíž s ohledem na výše uvedené neshledal důvody pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona.

K výroku II. rozhodnutí

84.         Podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

85.         Úřad uvádí, že při rozhodování podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy nezákonného stavu. Úřad v šetřeném případě dospěl k závěru, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo úkonem nezákonným, neboť v šetřeném případě se v průběhu zadávacího řízení nevyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, pro které by mohlo být zadávací řízení zadavatelem zrušeno. Vzhledem k tomu, že tento nezákonný postup už ze své podstaty ovlivňuje výběr dodavatele (po zrušení zadávacího řízení nedochází k výběru dodavatele) a současně tedy nedošlo k uzavření smlouvy, přistoupil Úřad ke zrušení úkonu zadavatele spočívajícího ve zrušení předmětného zadávacího řízení, neboť jiné nápravné opatření ani v šetřeném případě uložit nelze. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí

86.         Podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

87.         Shora citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí; ač v šetřeném případě k takovému následku reálně nemůže dojít, neboť zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno, zákon Úřadu nedává jinou možnost, než aby v každém případě, kdy ukládá nápravné opatření, zakázal zároveň až do pravomocného skončení řízení uzavřít smlouvu, pročež tak Úřad činí i v předmětném správním řízení.

88.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného pod sp. zn. S0408/2020/VZ uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí

89.         Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

90.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

91.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000408.

 

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle ustanovení § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží:

1.      HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

2.      Mgr. Tomáš Biem, advokát, společník společnosti Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., V Holešovičkách 41, 182 00 Praha 8

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz