číslo jednací: 03947/2021/500/AIv
spisová značka: S0462/2020/VZ

Instance I.
Věc Rehabilitační přístroje pro fyzikální terapii
Účastníci
  1. Oblastní nemocnice Jičín a.s.
  2. MADISSON, s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 19. 2. 2021
Dokumenty file icon dokument ke stažení 497 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0462/2020/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-03947/2021/500/AIv

 

Brno 02.02.2021

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení zahájeném dne 2. 11. 2020 jako řízení na návrh z téhož dne vedené pod sp. zn. S0462/2020/VZ a dne 15. 12. 2020 jako řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0520/2020/VZ, která byla dne 17. 12. 2020 spojena do společného řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0462/2020/VZ, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Oblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín – Valdické Předměstí,
  • navrhovatel – MADISSON, s.r.o., IČO 26124637, se sídlem Soumarská 1541/8, 104 00 Praha – Uhříněves,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rehabilitační přístroje pro fyzikální terapii“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 6. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-021108, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 119-288588, 

rozhodl takto:

I.

ZadavatelOblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín – Valdické Předměstínedodržel při zadávání veřejné zakázky „Rehabilitační přístroje pro fyzikální terapii“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 6. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-021108, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 119-288588, pravidlo stanovené v § 49 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když prostřednictvím dokumentu »Rozhodnutí o zrušení „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ oznámení účastníkům zadávacího řízení« ze dne 2. 12.2020 zrušil rozhodnutí zadavateleo zrušení zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku učiněné prostřednictvím dokumentu „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 23. 9. 2020, ačkoliv lhůta, v níž mohli účastníci zadávacího řízení proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podat námitky, uplynula dne 8. 10. 2020, přičemž tím mohl  ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Oblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín – Valdické Předměstí – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon zadavatele – »Rozhodnutí o zrušení „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ oznámení účastníkům zadávacího řízení«  ze dne 2. 12. 2020 a všechny případné následující úkony v zadávacím řízení.

 

III.

ZadavatelOblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín – Valdické Předměstínedodržel při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku Rehabilitační přístroje pro fyzikální terapii“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 6. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-021108, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 119-288588, zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když v dokumentu„Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 23. 9. 2020 dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když bez dalších podrobností toliko uvedl, že „v průběhu hodnocení a posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení zadavatel zjistil, že v zadávací dokumentaci nevymezil technickou specifikaci poptávaného plnění zcela dostatečným způsobem. Zadavatel s ohledem na obsah podaných nabídek zjistil, že zjevně nestanovil veškeré nezbytné funkční a technické parametry poptávaného plnění tak, aby nabízené plnění odpovídalo požadavkům a potřebám zadavatele a požadovanému medicínskému účelu. Důsledkem nedostatečné technické specifikace požadovaného plnění, může být proto rovněž ekonomická neefektivnost ve vztahu k nabízenému plnění, a to zejména ve vztahu k jeho využitelnosti pro zadavatele. Navíc nedostatečné a neúplné vymezené technické specifikace poptávaného plnění mělo za důsledek, že jednotliví dodavatelé předložili zadavateli vzájemně neporovnatelné nabídky, když jednotlivá nabízená plnění se v několika technických a funkčních parametrech zásadně lišila. Pro zadavatele se jedná o důvody zvláštního zřetele hodné, pro které nelze v zadávacím řízení pokračovat.“, a tedyneuvedl důvody pro zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku v takových podrobnostech, aby si účastníci zadávacího řízení mohli o těchto důvodech učinit reálnou představu a aby bylo možno jeho postup při zrušení zadávacího řízení následně přezkoumat,přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

IV.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Oblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín – Valdické Předměstí – uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavateleo zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázkuRehabilitační přístroje pro fyzikální terapii“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 6. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-021108, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 119-288588, učiněné prostřednictvím dokumentu „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 23. 9. 2020, a všechny navazující úkony zadavatele v citovaném zadávacím řízení.

V.

 

ZadavateliOblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín – Valdické Předměstíse podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení společného správního řízenívedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0462/2020/VZukládá zákaz uzavřít smlouvuv zadávacím řízení na veřejnou zakázku Rehabilitační přístroje pro fyzikální terapii“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 6. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-021108, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 119-288588.

 

VI.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateliOblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín – Valdické Předměstíukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). 

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Oblastní nemocnice Jičín a.s., IČO 26001551, se sídlem Bolzanova 512, 506 01 Jičín – Valdické Předměstí (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 18. 6. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rehabilitační přístroje pro fyzikální terapii“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-021108 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 119-288588 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle bodu 5 zadávací dokumentace ze dne 22. 6. 2020 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem plnění veřejné zakázky dodávka nových přístrojů – 6 ks rehabilitačních přístrojů pro fyzikální terapii, přičemž podrobná technická specifikace předmětu veřejné zakázky s požadovanými minimálními technickými parametry je uvedena v Přílohách č. 2a), 2b), 2c) a 2d) zadávací dokumentace – Technické podmínky.

3.             Zadavatel stanovil v bodě 6 zadávací dokumentace předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 2 146 000,- Kč bez DPH.

4.             protokolu o otevírání nabídek ze dne 20. 7. 2020 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem tři nabídky.

5.             Dne 23. 9. 2020 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, přičemž tuto skutečnost oznámil účastníkům zadávacího řízení prostřednictvím dokumentu „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 23. 9. 2020 (dále jen „rozhodnutí o zrušení“).

6.             Dne 8. 10. 2020 zadavatel obdržel od navrhovatele – MADISSON, s.r.o., IČO 26124637, se sídlem Soumarská 1541/8, 104 00 Praha – Uhříněves (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne (dále jen „námitky“) proti zrušení zadávacího řízení, které rozhodnutím o námitkách ze dne 22. 10. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) doručeným navrhovateli téhož odmítl.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), podal dne 2. 11. 2020 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel úvodem svého návrhu uvádí, že brojí proti postupu zadavatele, kdy zadavatel oznámením ze dne 23. 9. 2020, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, oznámil, že zadávací řízení zrušil s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Navrhovatel je dle svého tvrzení přesvědčen, že zadavatel porušil zákon, když zrušení veřejné zakázky prakticky vůbec nezdůvodnil, resp. dle navrhovatele velice vágně, v rozporu se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona, a dále když důvody ke zrušení, které navrhovatel dle svých slov vytušil s ohledem na dosavadní průběh zadávacího řízení, nesplňují podmínky pro zrušení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

9.             V další části návrhu se navrhovatel zabývá dle něj nedostatečným odůvodněním rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel je (ve shodě s tím, co uvedl v námitkách) přesvědčen, že odůvodnění tak zásadního kroku zadavatele musí být skutečně konkrétní, kvalitně odůvodněné, tak, aby nevznikal jakýkoliv prostor pro pochyby o důvodu a oprávněnosti zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel uvádí, že v předmětném případě zadavatel zrušení zdůvodnil na několika řádcích, aniž by uvedl jediný konkrétní důvod. Rozhodnutí o zrušení dle navrhovatele zdůvodnil tím, že nedostatečně stanovil „nezbytné technické a funkční parametry“, což vedlo k „možné ekonomické neefektivnosti“ a „vzájemné neporovnatelnosti nabídek“, což jsou dle navrhovatele veškeré „konkrétní“ informace, které zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky uvedl.

10.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách této části námitek věnoval jednu větu, když uvedl, že „odůvodnění a jeho rozsah není dle jeho názoru v rozporu s § 245 odst. 1 ZZVZ a je dostatečné a srozumitelné“. Zadavatel se dle navrhovatele ani nijak nevyjádřil k rozhodovací praxi citované v námitkách, která dle názoru navrhovatele zásadně zpochybňuje „dostatečnost a srozumitelnost“ odůvodnění zadavatele v řešeném případě. K tomu navrhovatel cituje následující judikaturu – rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2020, rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, rozhodnutí Úřadu „z ledna 2020, č. j. ÚOHS-S0433/2019/VZ-01413/2020/533/SWa“ a dále pak rozhodnutí Úřadu „č. j. ÚOHS-S0300/2019/VZ-25915/2019/523/JŠi“.

11.         V další části návrhu navrhovatel vysvětluje, proč dle jeho názoru nebyly naplněny věcné podmínky pro zrušení zadávacího řízení. K tomu navrhovatel uvádí, že v této souvislosti musí vycházet z nepřímých informací – z průběhu zadávacího řízení, zejména z žádosti o vysvětlení nabídky a z rozhodnutí o námitkách. Zadavatel dle navrhovatele obdržel více nabídek, které byly zřejmě z pohledu posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vyhovující, a v tomto rozsahu tedy dle navrhovatele i porovnatelné, byť některé disponovaly jinými, dalšími funkcemi a některé tyto funkce neměly. To dle navrhovatele znamená, že měl zadavatel jako vyhovující posoudit nabídky, které dané parametry splňovaly a provést jejich hodnocení, nikoliv zrušit veřejnou zakázku jako celek.

12.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkazuje na parametry, na které se navrhovatele dotazoval v rámci žádosti o objasnění nabídky, a které ale dle navrhovatele nebyly předmětem technických požadavků zadavatele v rámci zadávací dokumentace. Zadavatel dle navrhovatele na to odkázal v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, kde popisuje, že „po seznámení se s obsahem a následném projednání hodnoticí komise konstatovala, že její pochybnosti o funkcionalitách přístrojů, které byly předmětem dotazu č. 3, i nadále přetrvávaly, i když požadavky na předmětné funkcionality nebyly v technických podmínkách VZ explicitně uvedeny“. Toto tvrzení dle navrhovatele svědčí o tom, že se zadavatel u nabídky splňující zadávací podmínky začal zajímat o další vlastnosti a funkce, které v zadávacích podmínkách vůbec nepožadoval, přičemž dle navrhovatele pochybnosti o splnění těchto dodatečných požadavků pak využívá jako odůvodnění zrušení zadávacího řízení, přičemž spojovníkem má zřejmě být dle navrhovatele takto zjištěná „rozdílnost“ a „neporovnatelnost“ nabízených přístrojů. Navrhovatel uvádí, že tuto argumentaci nemůže akceptovat, protože samotná skutečnost, že dodavatelé nabízí plnění, které kromě splnění základních požadavků zadavatele formulovaných zadávací dokumentací má dále různé jiné vlastnosti, funkcionality či jiná specifika, je dle navrhovatele naprosto samozřejmým tržním jevem. Dle navrhovatele je pak na zadavateli, aby požadavky na předmět plnění stanovil dle svých skutečných potřeb, a na dodavatelích, aby na poptávku reagovali nabídkou plnění, které najisto splňuje zadávací podmínky. Pak už je dle navrhovatele otázkou cenové a obchodní strategie dodavatele, jak moc nabízené plnění překročí základní požadavky zadavatele nebo kolik dalších funkcí nad rámec zadávacích podmínek bude nabízené zařízení mít. Tato skutečnost dle navrhovatele sama o sobě nezakládá neporovnatelnost nabídek, a naopak naprosto běžná skutečnost, že různé přístroje mají různé další funkce, nemůže dle navrhovatele zadavateli sloužit jako univerzální odůvodnění zrušení zadávacího řízení.

13.         Závěrem svého návrhu navrhovatel shrnuje, že zadavatel porušil zákon, když v rozporu se zásadou transparentnosti nedostatečně odůvodnil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a dále když zrušil zadávací řízení, aniž by byly naplněny zákonné důvody pro takový postup. Navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ SP. ZN. S0462/2020/VZ

14.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 2. 11. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. S0462/2020/VZ.

15.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-35238/2020/511/KZa ze dne 4. 11. 2020.

17.         Dne 12. 11. 2020 Úřad obdržel od zadavatele prostřednictvím datové schránky dokumentaci o zadávacím řízení. Dne 12. 11. 2020 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 12. 11. 2020

18.         Zadavatel úvodem svého vyjádření uvádí, že s návrhem nesouhlasí a považuje jej za nedůvodný, dále zadavatel shrnuje obsah návrhu. Zadavatel dle svého tvrzení považuje námitky navrhovatele za účelové, nedůvodné a nepřiléhavé, přičemž zadavatel dle svých slov v žádném případě nepostupoval při zrušení zadávacího řízení v rozporu se zásadou transparentnosti. Dále zadavatel uvádí, že s námitkami navrhovatele se již podrobně vypořádal v rámci rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 10. 2020, na jehož správnosti v plném rozsahu trvá.

19.         Zadavatel uvádí, že v daném případě zrušil zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Zadavatel se dle svého tvrzení rozhodl zrušit zadávací řízení z důvodu, že „v průběhu hodnocení a posuzování nabídek zjistil, že

a)      nevymezil technickou specifikaci poptávaného plnění dostatečným způsobem, když nestanovil veškeré nezbytné funkční a technické parametry poptávaného plnění tak, aby dodavateli nabízené plnění odpovídalo požadavkům a potřebám zadavatele a požadovanému medicínskému účelu;

b)      s ohledem na nedostatečnou technickou specifikaci požadovaného plnění, zadavatel poukázal rovněž na ekonomickou neefektivnost s ohledem na nevyužitelnost nabízeného plnění pro zadavatele, neboť nabízené plnění nenaplňovalo požadovaný medicínský účel;

c)      s ohledem na nedostatečnou technickou specifikaci poptávaného plnění předložili dodavatelé vzájemně neporovnatelné nabídky, když jednotlivými dodavateli nabízená plnění se v technických a funkčních parametrech zásadně lišila.

uvedené důvody pro zrušení zadávacího řízení vycházejí rovněž ze zpráv o výsledku posouzení splnění podmínek účasti ze dne 20. 7. 2020 a zejména ze dne 16. 9. 2020.“

20.         Dále k tomu zadavatel uvádí, že v  rozhodnutí o zrušení zadávací řízení nezrušil s pouhým odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ale jasně a srozumitelně uvedl důvody, které jej ke zrušení zadávacího řízení vedly. Zadavatel dále poukazuje na to, že v oblasti zdravotnictví je správné a úplné vymezení technických požadavků na předmět plnění zcela zásadní, přičemž zadavatel uvádí, že zjistil až při posouzení a hodnocení nabídek, že zadávací podmínky byly v technických parametrech nastaveny tak, že nezajišťují dodání plnění splňujícího požadovaný medicínský účel. Dle zadavatele tak po něm nelze spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, pozbyl-li možnosti učinit jakékoli opatření, kterým by napravil své pochybení spočívající v nedostatečně nastavených zadávacích podmínkách. Zadavatel dle svého tvrzení v souladu s § 128 zákona o rušení zadávacího řízení informoval všechny účastníky, přičemž odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení má za zcela dostatečné a naplňující zákonné náležitosti.

21.         Dále ve svém vyjádření zadavatel uvádí důvody, pro které není navrhovatelem citovaná judikatura na posuzovaný případ aplikovatelná.

22.         Nad rámec uvedeného zadavatel poukazuje na to, že navrhovatel v průběhu předběžných tržních konzultací na základě daných technických požadavků na předmět plnění předložil orientační nabídku s předpokládanou cenou plnění, přičemž zadavatel dle svého tvrzení i podle těchto údajů stanovil technické požadavky na předmět plnění a předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Navrhovatel dle zadavatele nedostatečně nastavené technické požadavky na předmět plnění v zadávací dokumentaci využil k tomu, že nabídl zadavateli technické řešení se zásadně omezenými funkcionalitami přístrojů, čemuž dle zadavatele zřejmě přizpůsobil i nabídkovou cenu, která sice byla výrazně nižší, než jak byla prezentována v rámci předběžných tržních konzultací, ale hlavně za kvalitativně neodpovídající plnění, které zásadně omezuje jeho pro zadavatele, přičemž tyto zásadní nedostatky vyplývající z nedostatečně vymezených technických požadavků byly dle zadavatele zjištěny až v rámci posuzování nabídek. Zadavatel uvádí, že mezi nabízeným plněním ze strany navrhovatele a druhým z účastníků, jehož nabídka byla posuzována, byly rovněž zásadní kvalitativní rozdíly, byť obě řešení ve svém důsledku potenciálně mohla splnit v zadávací dokumentaci zcela nedostatečně vymezené technické požadavky.

23.         Zadavatel uvádí, že si je vědom toho, že nemůže dodatečně vznášet požadavky na předmět plnění, které nebyly specifikovány v zadávací dokumentaci. Jelikož se však jednalo o parametry nabízeného plnění podstatné pro využitelnost přístroje pro zadavatele, pak zadavateli dle jeho slov nezbylo nic jiného, než zadávací řízení zrušit. Zadavatel uvádí, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby nakoupil předmět plnění, který nebude moci dostatečně využít. Zadavatel si je dle svého tvrzení vědom, že nedostatečné nastavení technických požadavků bylo ve své podstatě zapříčiněno jím samotným, byť vycházelo z neúplných technických informací, nicméně z ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) dle zadavatele vyplývá, že je zcela nerozhodné, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

24.         Zadavatel dodává, že je připraven po přepracování a doplnění technických požadavků zadávací řízení vypsat znovu. Dle zadavatele přitom navrhovateli nic nebrání, aby se do nově vypsaného zadávacího řízení znovu přihlásil.

25.         Na závěr svého vyjádření zadavatel shrnuje, že v  rozhodnutí o zrušení jasně a srozumitelně uvedl důvody, a že zrušil zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona důvodně a v souladu se zákonem. Dle zadavatele nemůže být pouhý nesouhlas navrhovatele se zrušením zadávacího řízení důvodem pro zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel proto Úřadu navrhuje, aby návrh v celém rozsahu zamítl.

Další průběh správního řízení S0462/2020/VZ

26.         Dne 13. 11. 2020 Úřad umožnil navrhovateli nahlédnout do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0462/2020/VZ.

27.         Dne 16. 11. 2020 Úřad obdržel od zadavatele prostřednictvím datové schránky dokumentaci o zadávacím řízení.

28.         Dne 16. 11. 2020 Úřad obdržel od navrhovatele repliku k vyjádření zadavatele z téhož dne.

Replika navrhovatele ze dne 16. 11. 2020

29.         Navrhovatel uvádí, že reaguje na vyjádření zadavatele, který se dle navrhovatele snaží vyvolat dojem, že byl překvapen tím, co mu bylo v rámci zadávacího řízení ze strany navrhovatele nabídnuto. Navrhovatel uvádí, že zadavatel dle něj správně podnikl důkladný průzkum trhu a předběžné tržní konzultace, a měl tedy dle navrhovatele před vypsáním veřejné zakázky k dispozici nejen rozsáhlé informace, technickou dokumentaci k přístrojům, ale dokonce mu byl přístroj předveden na jeho pracovišti, tento přístroj byl dle navrhovatele celou dobu také nabízen v rámci předběžných tržních konzultací. Stejně tak zadavatel dle tvrzení navrhovatele věděl, jaké typy přístrojů s jakými technickými specifikacemi navrhovatel nabízí v rámci položky Elektroléčba s ultrazvukem.

30.         Dále navrhovatel uvádí, že do přílohy repliky dále přiložil svoji produktovou nabídku – technickou specifikaci nabídnutých přístrojů v rámci veřejné zakázky. Dle navrhovatele je z této složky patrné, že navrhovatel nabídl „vzájemně porovnatelné nabídky, kdy se nabízená plnění v technických a funkčních parametrech nelišila – vyjma 2 bodově hodnocených parametrů u Elektroléčby s ultrazvukem, kde zadavatel předem věděl, že námi nabízený přístroj SONOPULS 492 tyto bodované hodnotící vlastnosti nesplní“. Dále navrhovatel uvádí důvody, proč se domnívá, že jím nabízené přístroje jsou srovnatelné s nabídkou konkurence.

31.         Navrhovatel dále uvádí, že by byl schopen zrušení zadávacího řízení pochopit v situaci, kdy by se zadavateli do zadávacího řízení „naboural“ někdo, s kým ani nejednal, a kdo nabízí nekvalitní a neověřené zboží, což ale není dle tvrzení navrhovatele jeho případ. Dle navrhovatele v tomto případě spíše zadavatel důkladným průzkumem zjistil, co je nabízeno, a pak v zadávací dokumentaci doplnil hodnotící kritéria svědčící konkurenci. Nabídka navrhovatele tak měla dle navrhovatele zřejmě posloužit maximálně jako tzv. „křoví“, jelikož zadavatel dle navrhovatele nejspíše nepředpokládal, že je schopen nabídnout cenu, která je schopna konkurovat bodovému hodnocení příslušných „Dílčích vah“ v rámci Technických a funkčních vlastností, které měly ve veřejné zakázce podíl na způsob hodnocených nabídek.

32.         Dle navrhovatele byl zadavatel zaskočen cenovou úrovní nabídky navrhovatele, která toto hodnocení kompenzovala a vedla k vítězství jeho nabídky. Tomu dle navrhovatele svědčí i opakované žádosti o objasnění, které si navrhovatel vykládá jako snahu „nachytat“ jej požadavky nad rámec zadávacích podmínek, a když se toto nepodařilo, zadavatel zrušil zadávací řízení. V tomto kontextu navrhovatel žádá Úřad, aby se v případě, že by rozhodnutí bylo založeno na procesním pochybení zadavatele (nedostatečné odůvodnění zrušení), alespoň rámcově vyjádřil i k meritu – nepřípustnosti zrušení zadávacího řízení v daném případě, čímž by se předešlo opakovanému návrhu v této věci.

Další průběh správního řízení sp. zn. S0462/2020/VZ

33.         Usnesením č. j. ÚOHS-36930/2020/511/KZa ze dne 19. 11. 2020 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o úkonech, které zadavatel provedl, a dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

34.         Dne 3. 12. 2020 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky od zadavatele dokument „Oznámení zadavatele, návrh na zastavení řízení“ z téhož dne, ve kterém zadavatel sdělil, že se rozhodl zrušit přezkoumávaný úkon a přijmout požadované opatření k nápravě. Zadavatel uvedl, že přezkoumávaný úkon zrušil přiloženým rozhodnutím o zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které bylo dle zadavatele doručeno všem účastníkům zadávacího řízení, a že bude v zadávacím řízení pokračovat.

IV.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ SP. ZN. S0520/VZ/2020

35.         Úřadu z dokumentace o zadávacím řízení a z průběhu správního řízení sp. zn. S0462/2020/VZ vznikla pochybnost, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky dodržel pravidlo stanovené v § 49 odst. 2 zákona, když prostřednictvím dokumentu »Rozhodnutí o zrušení „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ oznámení účastníkům zadávacího řízení« ze dne 2. 12. 2020 zrušil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 23. 9. 2020, ačkoliv lhůta, v níž mohli účastníci zadávacího řízení proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podat námitky, uplynula dne 8. 10. 2020, a zda popsaným postupem zadavatele nemohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele, a zda tedy nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, a proto zahájil správní řízení z moci úřední sp. zn. S0520/2020/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

36.         Zahájení správního řízení z moci úřední oznámil Úřad zadavateli, který je dle § 256 zákona jediným účastníkem správního řízení, přípisem č. j. ÚOHS-40246/2020/511/KZa ze dne 14. 12. 2020 (dále jen „oznámení o zahájení správního řízení sp. zn. S0520/2020/VZ“).

37.         Dne 15. 12. 2020, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení sp. zn. S0520/2020/VZ zadavateli doručeno, bylo podle ustanovení § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

38.         Usnesením č. j. ÚOHS-40453/2020/511/KZa ze dne 15. 12. 2020 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

39.         Dne 22. 12. 2020 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k zahájení správního řízení sp. zn S0520/2020/VZ ze dne 21. 12. 2020.

 

Vyjádření zadavatele ze dne 21. 12. 2020

40.         Zadavatel úvodem svého vyjádření rekapituluje průběh správního řízení sp. zn. S0520/2020/VZ. Dle zadavatele je podstatou zahájeného řízení z moci úřední především posouzení otázky, zda byl zadavatel oprávněn zrušit rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení po podání návrhu k Úřadu. Zadavatel k tomu uvádí, že z postupu Úřadu lze mít za to, že Úřad má nejasnosti při výkladu vzájemných vazeb mezi hmotněprávní (§ 49 odst. 2) a procesněprávní (§ 257 písm. i)) úpravou zákona. Zadavatel je však dle svých slov přesvědčen, že postupoval zcela v souladu s ustanovením § 257 písm. i) zákona.

41.         Zadavatel uvádí, že ustanovení § 257 písm. i) bylo do zákona vloženo z důvodu, aby Úřadu bylo odlehčeno od jeho již tak široké agendy a nemusel se věcně zabývat návrhy na přezkoumání úkonů zadavatele v situaci, kdy zadavatel dobrovolně vyhoví požadavku navrhovatele uvedenému v návrhu. Zadavatel je dle svých slov přesvědčen, že s ohledem na textaci § 257 písm. i) a jeho smysl a účel se v řízení před Úřadem neuplatní ustanovení § 49 odst. 2 zákona v celém jeho rozsahu. Pokud by tomu tak bylo, pak by zadavatel dle svého tvrzení ani již na základě podaných námitek proti zrušení zadávacího řízení nemohl k opatření k nápravě v podobě zrušení svého rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v zásadě nikdy přistoupit. Smyslem ustanovení § 49 odst. 2 je dle zadavatele právní jistota účastníků zadávacího řízení, která dle zadavatele spočívá v tom, že pokud v důsledku zrušení zadávacího řízení v souladu s ustanovením § 51 zákona zadávací řízení skončí (nejsou podány proti zrušení zadávacího řízení ani námitky), pak již toto zadávací řízení nelze obnovit. V opačném případě, tj. když jsou podány námitky či dokonce návrh k Úřadu, však zákon v § 51 stanoví jiný postup. Ustanovení § 49 odst. 2 zákona je tedy dle zadavatele třeba vykládat i v souladu s ustanovením § 51 zákona, když v situaci, kdy dojde k podání námitek, resp. návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, a to ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení, pak k ukončení zadávacího řízení nedojde.

42.         Dle zadavatele může k zastavení řízení dojít pouze v situacích dle § 257 zákona, přičemž jedním z důvodů pro zastavení řízení je dle zadavatele právě zrušení přezkoumávaného úkonu nebo přijetí požadovaného opatření k nápravě. Zákonodárce tedy dle zadavatele v § 51 zákona výslovně o možnosti zastavení řízení mluví, a tedy ve svém důsledku mluví i o možnosti zastavit řízení z důvodů zrušení přezkoumávaného úkonu. Využití § 257 písm. i) zákona tedy dle zadavatele zákon výslovně umožňuje i v případě zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. V této souvislosti zadavatel poukazuje na to, že ustanovení § 257 písm. i) hovoří přímo o „zrušení přezkoumávaného úkonu“ či „přijetí požadovaného opatření k nápravě“ zadavatelem, když ustanovení § 257 písm. i) tak v této části logicky nemá přímou návaznost na ustanovení § 49 odst. 2 zákona. To mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že procesněprávní úprava má dle zadavatele v řízení před Úřadem aplikační přednost, jakožto úprava speciální. Pokud by zákonodárce neměl v úmyslu umožnit v průběhu řízení před Úřadem zrušit úkon v podobě zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, pak by toto do ustanovení § 257 písm. i) zákona, potažmo do ustanovení § 51 zákona, dle zadavatele výslovně uvedl. K tomu zadavatel poukazuje na komentářovou literaturu k ustanovení § 257 písm. i) zákona, kde zdůrazňuje: „Jedná se kromě jiného o výraz procesní ekonomie, přičemž zadavatel k takovému kroku může přistoupit kdykoliv, tedy i po podání návrhu k ÚOHS.“

43.         Dále k tomu zadavatel uvádí, že dle něj zákon v řízení před Úřadem výslovně dává možnost zadavateli zrušit přezkoumávaný úkon i po podání návrhu. Pokud by Úřad podanému návrhu potenciálně vyhověl, pak dle zadavatele Úřad uloží zadavateli právě takovéto nápravné opatření. V tomto ohledu by tedy byl dle zadavatele absurdní postup ze strany Úřadu, pokud by posoudil úkon zadavatele jako v rozporu se zákonem, a pak by v řízení sp. zn. S0462/2020/VZ potenciálně stejné nápravné opatření mohl uložit. Dle zadavatele právní jistota účastníků tedy postupem zadavatele nemohla být a nebyla narušena.

44.         Zadavatel má dle svého tvrzení za to, že jím uvedený výklad je v daném případě jediný možný, dále zadavatel poukazuje na to, že zákon je dle něj svým obsahem veřejnoprávní normou. K tomu zadavatel cituje nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 14/07 ze dne 19. 11. 2008, ze kterého ve vztahu k výkladu veřejnoprávní normy dle zadavatele výslovně vyplývá, že „nabízí-li se dvojí možný výklad veřejnoprávní normy, je třeba v intencích zásad spravedlivého procesu volit ten, který vůbec, resp. co nejméně, zasahuje do toho kterého základního práva či svobody(…)“. Pro úplnost zadavatel poukazuje i na další judikaturu Ústavního soudu, který opakovaně zdůrazňuje, že naprosto neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jeho jazykového výkladu. Zadavatel má tedy dle svého tvrzení stále za to, že může ke zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení přistoupit kdykoliv po podání návrhu k Úřadu.

45.         K možnosti vlivu postupu zadavatele na výběr dodavatele zadavatel uvádí, že dle něj v daném případě nejsou splněny podmínky pro uložení jakéhokoli nápravného opatření, neboť zadavatel postupoval zcela v souladu se zákonem. Dále k tomu zadavatel uvádí, že daným postupem neovlivnil a ani nemohl ovlivnit výběr dodavatele, přičemž si dle svých slov ani nedokáže představit, jak by takovýmto postupem vlastně k ovlivnění výběru dodavatele mohlo, byť i potenciálně, dojít. Dle zadavatele se zadávací řízení v důsledku zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vrací do fáze posouzení a hodnocení nabídek. Pokud by Úřad dovozoval opak, pak by tato skutečnost musela být dle zadavatele ze strany Úřadu prokázána a přezkoumatelně odůvodněna.

46.         Na závěr zadavatel uvádí, že je dle něj zřejmé, že Úřad by v daném případě měl postupovat v souladu s ustanovením § 257 písm. f) zákona a řízení zahájené z moci úřední by měl zastavit. Zároveň by měl dle zadavatele Úřad s ohledem na ustanovení § 257 písm. i) zákona zastavit i řízení sp. zn. S0462/2020/VZ.

V.            KE SPOLEČNÉMU SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ SP. ZN. S0462/2020/VZ

47.         Usnesením č. j. ÚOHS-40781/2020/511/KZa ze dne 17. 12. 2020 Úřad spojil podle § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedená u Úřadu pod sp. zn. S0462/2020/VZ a sp. zn. S0520/2020/VZ do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. S0462/2020/VZ.

48.         Usnesením č. j. ÚOHS-00534/2021/511/KZa ze dne 6. 1. 2021 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

49.         Dne 12. 1. 2021 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům pro rozhodnutí z téhož dne, ve kterém navrhovatel uvádí, že do určitě míry chápe snahu zadavatele vyhnout se rozhodnutí ve věci, nicméně se nedomnívá, že by § 257 zákona v rámci procesních ustanovení rozšiřoval hmotněprávní možnosti zadavatele. Dle navrhovatele mluví zákon naprosto jasně, když uvádí, že ke „zrušení zrušení“ zadávacího řízení může dojít jen ve lhůtě pro podání námitek proti takovému úkonu. Naopak jiný výklad by dle navrhovatele přinášel značnou právní nejistotu ohledně toho, kdy zadavatel může oživit již zrušené zadávací řízení. Jakkoli by to v rámci řízení o přezkumu mohlo v určitých okolnostech dávat smysl, zákon to dle navrhovatele de lege lata neumožňuje, a proto nemůže takové nicotné právní jednání ani přivozovat žádné právní následky, jako např. aktivaci předmětného ustanovení § 257 zákona. Dále navrhovatel uvádí, že pro něj je klíčová otázka, zda zadavatel má možnost rozmyslet si na základě výsledků hodnocení pravidla, která sám stanovil. Dle navrhovatele zásadní tvrzení zadavatele o tom, jak až ex post zjistil, co mu nevyhovuje a u přístroje nabízeného navrhovatelem chybí a jak byl zaskočen technickými parametry přístroje nabízeného navrhovatelem, byly vyvráceny díky předložené dokumentaci komunikace se zadavatelem před vypsáním veřejné zakázky. Navrhovatel je dle svých slov přesvědčen, že zadavatelův úkon spočívající ve zrušení zadávacího řízení nenaplňoval zákonné podmínky.

VI.          ZÁVĚRY ÚŘADU

50.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění, konstatuje, že zadavatel v souvislosti s přijatým opatřením k nápravě nedodržel pravidlo stanovené v § 49 odst. 2 zákona, proto Úřad přistoupil ke zrušení úkonu zadavatele – »Rozhodnutí o zrušení „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ oznámení účastníkům zadávacího řízení« ze dne 2. 12. 2020, a dále že zadavatel při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku nepostupoval v souladu se zákonem, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku učiněného prostřednictvím dokumentu „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 23. 9. 2020. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

51.         Podle § 49 odst. 1 zákona zadavatel kdykoli v průběhu zadávacího řízení učiní nezbytné a přiměřené opatření k nápravě, pokud zjistí, že postupoval v rozporu s tímto zákonem. Opatřením k nápravě se pro účely tohoto zákona rozumí úkony zadavatele, které napravují předchozí postup, který je v rozporu s tímto zákonem.

52.         Podle § 49 odst. 2 zákona zadavatel přijme opatření k nápravě spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zjistí-li, že toto rozhodnutí bylo učiněno v rozporu se zákonem, i když proti takovému rozhodnutí neobdržel námitky; takové opatření k nápravě však může přijmout jen ve lhůtě, ve které by účastníci zadávacího řízení mohli proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podat námitky.

53.         Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.

54.         Podle § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy

a)      všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány,

b)      v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán,

c)      v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, nebo

d)      nabude právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podle § 263.

55.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

56.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

57.         Podle § 257 písm. i) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě.

58.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

59.         Z dokumentu „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 23. 9. 2020 vyplývá, že dne 23. 9. 2020 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku a tuto skutečnost oznámil účastníkům zadávacího řízení téhož dne.

60.         V dokumentu »Rozhodnutí o zrušení „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ oznámení účastníkům zadávacího řízení«  ze dne 2. 12. 2020 (dále jen »rozhodnutí o zrušení „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“«) je uvedeno, že ačkoli má zadavatel za to, že „zrušil zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ důvodně a v souladu se zákonem, tak nelze vyloučit, že odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení by mohlo být při striktním formalistickém výkladu potenciálně posouzeno tak, že toto neobstojí při poměřování se základními zásadami zadávacího řízení, uvedenými v § 6 ZZVZ. Z pohledu procesní ekonomie se proto zadavatel rozhodl využít oprávnění zrušit v řízení před ÚOHS přezkoumávaný úkon. Zadavatel je přesvědčen, že k takovému kroku může přistoupit s ohledem na ust. § 257 písm. i) ZZVZ i po podání návrhu k ÚOHS. V důsledku toho by mělo dojít k zastavení řízení před ÚOHS“. Dále v citovaném rozhodnutí zadavatel uvádí, že z uvedených důvodů se zadavatel rozhodl navrhovateli vyhovět a zrušit v řízení před ÚOHS přezkoumávaný úkon a přijmout požadované opatření k nápravě, a to v podobě zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadávací řízení se vrací do fáze posouzení a hodnocení nabídek. Zadavatel tak bude v zadávacím řízení pokračovat“.

 

 

Právní posouzení

61.         Jak uvedl Úřad v oznámení o zahájení správního řízení sp. zn. S0520/2020/VZ, Úřadu vznikla pochybnost, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky dodržel pravidlo stanovené v § 49 odst. 2 zákona, když prostřednictvím dokumentu »rozhodnutí o zrušení „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“« zrušil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, ačkoliv lhůta, v níž mohli účastníci zadávacího řízení proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podat námitky, uplynula dne 8. 10. 2020, a zda popsaným postupem zadavatele nemohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele, a zda tedy nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona.

62.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dne 23. 9. 2020 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku a tuto skutečnost oznámil účastníkům zadávacího řízení téhož dne.

63.         Dne 8. 10. 2020 zadavatel obdržel námitky navrhovatele z téhož dne směřující proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které rozhodnutím o námitkách ze dne 22. 10. 2020 dodaným (a ve smyslu ustanovení § 211 odst. 6 zákona i doručeným) navrhovateli do datové schránky téhož dne odmítl. Dne 2. 11. 2020 podal navrhovatel návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu.

64.         Dne 3. 12. 2020 obdržel Úřad od zadavatele dokument „Oznámení zadavatele, návrh na zastavení řízení“, ve kterém zadavatel sdělil, že rozhodnutí o zrušení zrušil a že bude v zadávacím řízení pokračovat.

65.         Úřad k tomu konstatuje, že zákon v ustanovení § 49 odst. 2 umožňuje zadavateli po zjištění, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo učiněno v rozporu se zákonem, přijmout opatření k nápravě spočívající ve zrušení předmětného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, avšak pouze ve lhůtě, ve které by účastníci zadávacího řízení mohli proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podat námitky. Z komentářové literatury[1] přitom vyplývá, že účelem omezení lhůty, v níž je zadavatel oprávněn opatření k nápravě spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení učinit, je „především právní jistota účastníků zadávacího řízení“.

66.         Z doručenek datové zprávy vyplývá, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 23. 9. 2020 bylo doručeno účastníkům zadávacího řízení téhož dne. Lhůta pro podání námitek tedy začala plynout dne 24. 9. 2020, přičemž poslední den lhůty pro podání námitek byl v souladu s § 242 odst. 2 zákona 8. 10. 2020. Z uvedeného plyne, že lhůta pro podání námitek v uvedeném případě uplynula dne 8. 10. 2020.

67.         Zadavatel ve vyjádření ze dne 21. 12. 2020 vyjadřuje názor, že s ohledem na textaci § 257 písm. i) zákona a jeho smysl a účel se v řízení před Úřadem neuplatní ustanovení § 49 odst. 2 zákona v celém jeho rozsahu, a že pokud by tomu tak bylo, pak by zadavatel ani na základě podaných námitek proti zrušení zadávacího řízení nemohl k opatření k nápravě v podobě zrušení svého rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v zásadě nikdy přistoupit.

68.         K tomu Úřad předně opakuje, že účelem ustanovení § 49 odst. 2 zákona je zajištění právní jistoty účastníků zadávacího řízení. Jde tedy o to, aby zadavatel poté, co zadávací řízení zrušil, je nemohl kdykoli dle svého uvážení obnovit. Taková možnost by umožňovala zadavateli se zadávacím řízením dle svého uvážení (či např. po dohodě s některým z dodavatelů) nakládat, aniž by jeho kroky bylo možné jakkoli předvídat. Jako příklad Úřad uvádí situaci, kdy zadavatel stanoví zadávací podmínku v rozporu se zásadou diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona, tato zadávací podmínka by byla přezkoumávána v řízení před Úřadem, následně by zadavatel zrušil zadávací řízení, čímž by dosáhl zastavení správního řízení, a za nějakou dobu poté by rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zrušil, pokračoval by v zadávacím řízení a následně by vybral dodavatele, kterému byla ona sporná zadávací podmínka „šita na míru“.

69.         Projevem toho, že zákonodárce klade na opatření k nápravě spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jiné nároky než na jiná opatření k nápravě, je to, že nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení má samostatnou speciální úpravu v § 49 odst. 2 zákona (tj. neuplatní se na něj obecné ustanovení § 49 odst. 1 zákona). Důvodem je dle Úřadu záměr zákonodárce kogentně stanovit prekluzivní lhůtu, v níž lze toto nápravné opatření přijmout, a to právě s ohledem na zachování právní jistoty účastníků zadávacího řízení.

70.         K argumentaci zadavatele, že pokud by se i v případě přezkumu zrušení zadávacího řízení před Úřadem měl § 49 odst. 2 zákona plně aplikovat, nemohl by zadavatel ani na základě podaných námitek rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zrušit, Úřad uvádí následující. V  případě, kdy nejsou námitky podány, je zadavatel oprávněn zrušit rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení opravdu jen ve lhůtě pro jejich podání, jak stanoví § 49 odst. 2 zákona. V případě, že námitky podány jsou, je však dle názoru Úřadu nutno vyjít nikoliv pouze z jazykového výkladu ustanovení § 49 odst. 2 zákona, ale je třeba použít i výklad systematický a toto ustanovení vykládat ve spojení s § 245 odst. 1 zákona, tj. tak, že zadavatel má možnost na základě podaných námitek zrušit rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v „prodloužené“ lhůtě, a to ve lhůtě pro vyřízení námitek podle § 245 odst. 1 zákona. V takovém případě by se tedy lhůta pro přijetí nápravného opatření stanovená v § 49 odst. 2 zákona prodlužovala o dobu, kterou má zadavatel ze zákona k dispozici pro  vyřízení námitek, resp. pro odeslání rozhodnutí o námitkách; důvodem pro tento výklad je to, aby v případě, že zadavatel shledá námitky jako důvodné, měl možnost na ně fakticky svým úkonem reagovat. V situaci, kdy by se i v případě, že jsou proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podány námitky, striktně trvalo na tom, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení lze zrušit pouze ve lhůtě pro podání námitek, ztratil by institut námitek zcela svůj smysl, neboť zadavatel by ani v případě, že námitky shledá jako oprávněné a důvodné, na ně nemohl adekvátně reagovat (tj. své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zrušit). Jedině takový výklad tedy zajistí, aby byl zachován jak účel omezení lhůty pro možnost zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, kterým je zajištění právní jistoty účastníků zadávacího řízení, tak i účel institutu námitek.

71.         Úřad tedy shrnuje, že pokud nejsou námitky podány, je zadavatel oprávněn zrušit rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení pouze ve lhůtě dle § 49 odst. 2 zákona, pokud námitky podány jsou a zadavatel se na jejich základě rozhodne své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zrušit, je oprávněn tak učinit nejpozději ve lhůtě stanovené v § 245 odst. 1 zákona pro vyřízení námitek. Pokud zadavatel navzdory podaným námitkám na oprávněnosti zrušení zadávacího řízení trvá a námitky odmítne, svou možnost na přijetí nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ztrácí. Úřad konstatuje, že pouze takový výklad ustanovení § 49 odst. 2 zákona zajistí faktické zachování účelu institutu námitek a současně zachování účelu omezení lhůty pro možnost zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, kterým je zajištění právní jistoty účastníků zadávacího řízení v tom smyslu, že jakmile zadavatel své rozhodnutí nezruší ve lhůtě pro podání námitek, případně - jsou-li námitky podány – ve lhůtě pro jejich vyřízení, nemůže již sám na svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nic změnit (a jediným subjektem, který by rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení mohl zrušit je Úřad, který by tak mohl učinit v rámci správního řízení).

72.         Úřad dodává, že právě popsaný výklad je zcela v souladu se závěry obsaženými v judikatuře Ústavního soudu, které zadavatel cituje ve svém vyjádření (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť Úřad se při výkladu ustanovení § 49 odst. 2 zákona držel jednak jazykového výkladu tohoto ustanovení, ale i výkladu systematického v souvislosti s aplikací ustanovení § 245 odst. 1 zákona, a v neposlední řadě se Úřad rovněž zabýval teleologickým výkladem ustanovení § 49 odst. 2 zákona, když předmětné ustanovení vykládal s ohledem na jeho účel, kterým je, jak již bylo řečeno výše, zajištění právní jistoty účastníků zadávacího řízení.

73.         Dále zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že ustanovení § 49 odst. 2 zákona je třeba vykládat i v souladu s ustanovením § 51 zákona, podle něhož v situaci, kdy jsou proti zrušení zadávacího řízení podány námitky, resp. návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, nedojde k ukončení zadávacího řízení. Zákonodárce dle zadavatele v § 51 odst. 2 písm. c) zákona výslovně o možnosti zastavení řízení mluví, a tedy ve svém důsledku mluví i o možnosti zastavit řízení z důvodů zrušení přezkoumávaného úkonu.

74.         K tomu Úřad uvádí, že ustanovení § 51 zákona vymezuje okamžik, kdy v různých případech dochází k ukončení zadávacího řízení. Okamžik ukončení zadávacího řízení v případě jeho zrušení se přitom liší v závislosti na tom, zda jsou proti němu podány námitky, případně návrh, či nikoliv. Z ustanovení § 49 odst. 2 zákona však nelze dovodit, že by okamžik ukončení zadávacího řízení byl pro možnost zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatelem jakkoli relevantní. Pokud by zákonodárce zamýšlel umožnit zadavateli zrušit rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení až do okamžiku ukončení zadávacího řízení, bezpochyby by to v zákoně uvedl. K tomu, že z výslovného zakotvení možnosti zastavit správní řízení ve věci návrhu proti zrušení zadávacího řízení v § 51 odst. 2 písm. c) by dle zadavatele snad mělo plynout, že je oprávněn rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení během řízení před Úřadem zrušit, Úřad uvádí, že nic takového z daného ustanovení (ani z žádného jiného ustanovení zákona) neplyne. Zákon v § 51 odst. 2 písm. c) stanoví pouze obecné pravidlo, že okamžikem, kdy rozhodnutí o zastavení správního řízení ve věci návrhu proti zrušení zadávacího řízení nabyde právní moci, dochází k ukončení zadávacího řízení; k zastavení správního řízení přitom může dojít z mnoha různých důvodů (např. zpětvzetí návrhu, nepodání řádných námitek navrhovatelem, nesložení kauce aj.) - a právě těchto případů se § 51 odst. 2 písm. c) týká. Rozhodně však z něj nelze nijak dovodit, že by zadavatel byl oprávněn zrušit své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení i v průběhu řízení před Úřadem, tedy že by mělo dojít k prolomení pravidla stanoveného v § 49 odst. 2 zákona.

75.         K argumentu zadavatele, že ustanovení § 257 písm. i) zákona má v řízení před Úřadem aplikační přednost jakožto úprava speciální, k čemuž zadavatel poukazuje na komentářovou literaturu, podle níž zadavatel může ke zrušení přezkoumávaného úkonu, resp. k přijetí opatření k nápravě, přistoupit kdykoliv, tedy i po podání návrhu k ÚOHS, Úřad uvádí, že § 49 odst. 2 zákona stanovuje lhůtu pro přijetí opatření k nápravě spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení kogentně, přičemž nikde v zákoně není výslovně stanovena výjimka, která by lhůtu stanovenou v § 49 odst. 2 pro některé případy rušila. Výjimku nelze dovodit ani z „obecných“ ustanovení zákona, ať už se jedná o zadavatelem zmiňovaný § 51 odst. 2 písm. c) či § 257 písm. i) zákona. Jedinou výjimkou, kdy zadavatel může své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zrušit i poté, co uplyne lhůta stanovená v § 49 odst. 2 zákona, je situace popsaná výše v bodě 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí, tedy situace, kdy zadavatel proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení obdrží námitky a rozhodne se jim vyhovět. K citované komentářové literatuře tedy Úřad uvádí, že obecně sice zákon v § 49 odst. 1 umožňuje přijmout opatření k nápravě kdykoliv v průběhu zadávacího řízení, avšak tato možnost je limitována případnými jinými kogentními ustanoveními zákona, mezi něž patří i § 49 odst. 2. Pokud má tedy zadavatelem přijímané nápravné opatření spočívat ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, neuplatní se obecná úprava dle § 49 odst. 1 zákona, ale zadavatel se musí řídit speciální úpravou uvedenou v § 49 odst. 2 zákona. Pokud jde o zadavatelem zmiňovanou „aplikační přednost“ plynoucí z toho, že § 257 písm. i) zákona je úpravou speciální, Úřad konstatuje, že § 257 písm. i) zákona ve vztahu k § 49 odst. 2 zákona úpravou speciální není; každé z těchto ustanovení upravuje odlišnou právní skutečnost a navíc je adresováno odlišným subjektům - § 49 odst. 2 zákona je normou stanovující pravidla postupu zadavatele v zadávacím řízení, § 257 písm. i) zákona je normou upravující postup Úřadu ve správním řízení. Z toho důvodu nepřichází otázka případné aplikační přednosti, resp. speciality, jednoho z těchto ustanovení vůči druhému v úvahu.

76.         Dále zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že využití § 257 písm. i) zákon umožňuje i v případě zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, když toto ustanovení hovoří přímo o „zrušení přezkoumávaného úkonu“ či „přijetí požadovaného opatření k nápravě“ zadavatelem. Pokud by zákonodárce neměl v úmyslu umožnit v průběhu řízení před Úřadem zrušit úkon v podobě zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, pak by toto do ustanovení § 257 písm. i) zákona, potažmo do ustanovení § 51 zákona, dle zadavatele výslovně uvedl.

77.         K tomu Úřad opakuje, že z § 257 písm. i) zákona, které je obecným ustanovením upravujícím postup Úřadu ve správním řízení, nelze nijak dovodit, že by se zadavatel nebyl povinen řídit ustanovením § 49 odst. 2 zákona. Jinak řečeno z toho, že zákon Úřadu obecně ukládá zastavit správní řízení v situaci, kdy zadavatel zruší přezkoumávaný úkon či přijme požadované opatření k nápravě, nelze dovozovat, že by se zadavatel jen proto, že je vedeno řízení u Úřadu, nemusel řídit kogentním ustanovením zákona.

78.         K tvrzení zadavatele, že se zachoval zcela v souladu s § 257 písm. i) zákona, Úřad uvádí, že toto ustanovení upravuje jednu ze situací, kdy má Úřad zastavit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele; jde tedy o procesní ustanovení zákona, podle kterého postupuje Úřad ve správním řízení, nikoliv zadavatel. Z uvedeného plyne, že zadavatel nemohl postupovat v souladu s tímto ustanovením (a ani v rozporu s ním), neboť jde o ustanovení zákona určující postup Úřadu.   

79.         Dále zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že dle něj zákon v řízení před Úřadem výslovně dává zadavateli možnost zrušit přezkoumávaný úkon i po podání návrhu. Pokud by Úřad podanému návrhu potenciálně vyhověl, pak by dle zadavatele Úřad uložil zadavateli právě takovéto nápravné opatření. V tomto ohledu by tedy byl dle zadavatele absurdní postup ze strany Úřadu, pokud by posoudil úkon zadavatele jako rozporný se zákonem, a pak by v řízení sp. zn. S0462/2020/VZ potenciálně stejné nápravné opatření mohl uložit.

80.         Úřad k tomu uvádí, že na tom, že by Úřad v řízení sp. zn. S0462/2020 byl oprávněn případně uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, tedy stejné opatření, jako učinil sám zadavatel, nelze shledat nic absurdního, neboť pozice Úřadu a zadavatele jsou zcela odlišné, a zatímco zadavatel se při svém postupu musí řídit při zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ustanovením § 49 odst. 2 zákona, Úřad nikoliv (neboť jde o ustanovení stanovující povinnost zadavateli, nikoli Úřadu). Situace, kdy Úřad rozhodne o tom, že zadavatel nebyl oprávněn své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zrušit, a následně sám rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení zruší, je tedy zcela v souladu se zákonem, a jiný postup v dané situaci (kterou zadavatel nezákonným zrušením rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení sám způsobil), nepřichází v úvahu. Jinými slovy řečeno, to, že Úřad nakonec zadavateli uloží stejné nápravné opatření, jaké učinil zadavatel sám, nemůže být důvodem pro to, aby Úřad nezákonný postup zadavatele pouze s ohledem na zásadu procesní ekonomie ignoroval, resp. akceptoval.

81.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v § 49 odst. 2 zákona, když prostřednictvím dokumentu »rozhodnutí o zrušení „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“« ze dne 2. 12. 2020 zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, ačkoliv lhůta, v níž mohli účastníci zadávacího řízení proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podat námitky, uplynula dne 8. 10. 2020.

82.         Úřad dodává, že předpokladem pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je nejen nedodržení pravidla stanoveného pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, ale i to, že toto nedodržení ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele. Úřad k tomu uvádí, že zadavatel tím, že zrušil své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, fakticky deklaroval, že zadávací řízení zrušeno není a dále pokračuje, a tudíž by v zadávacím řízení mohlo potenciálně dojít k výběru dodavatele. Pokud by však zadavatel své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nezrušil, žádný dodavatel by vybrán být nemohl, neboť zadávací řízení by bylo nadále zrušeno. Úřad uvádí, že ustanovení § 263 odst. 2 zákona neurčuje, jakým způsobem má být výběr dodavatele ovlivněn, k uložení nápravného opatření tedy postačí existence jakéhokoliv potenciálního vlivu na výběr, tedy i takového, že zadavatel by v důsledku nezákonně provedeného úkonu pokračoval v zadávacím řízení, v němž by mohlo dojít k výběru dodavatele.

83.         Úřad dále konstatuje, že v zadávacím řízení dosud nedošlo k uzavření smlouvy, a je tedy splněna i poslední ze zákonem stanovených podmínek pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona.

84.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

 

K výroku II. tohoto rozhodnutí

85.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

86.         Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 49 odst. 2 zákona, když prostřednictvím dokumentu »Rozhodnutí o zrušení „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ oznámení účastníkům zadávacího řízení« ze dne 2. 12. 2020 zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, ačkoliv lhůta, v níž mohli účastníci zadávacího řízení proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podat námitky, uplynula dne 8. 10. 2020, přičemž tím mohl k ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

87.         Úřad konstatuje, že k porušení zákona došlo rozhodnutím zadavatele, kterým zrušil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, proto Úřad jako nápravné opatření zrušil tento úkon, tj. »Rozhodnutí o zrušení „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ oznámení účastníkům zadávacího řízení« ze dne 2. 12. 2020, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, a všechny případné následující úkony v zadávacím řízení.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

88.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

89.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel zadávací podmínky stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

90.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil, či nikoliv.

91.         Podle § 128 odst. 1 zákona je zadavatel povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.

92.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

93.         V rozhodnutí o zrušení ze dne 23. 9. 2020 je uvedeno, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky celkem od tří dodavatelů. Dále je v tomto dokumentu uvedeno, že se zadavatel „rozhodl zrušit a tímto ruší uvedené zadávací řízení, a to dle § 127 odst. 2, písm. d) ZZVZ, neboť v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv“.

Dále je v rozhodnutí o zrušení uvedeno následující:  »V průběhuhodnocení a posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení zadavatel zjistil, že v zadávací dokumentaci nevymezil technickou specifikaci poptávaného plnění zcela dostatečným způsobem. Zadavatel s ohledem na obsah podaných nabídek zjistil, že zjevně nestanovil veškeré nezbytné funkční a technické parametry poptávaného plnění tak, aby nabízené plnění odpovídalo požadavkům a potřebám zadavatele a požadovanému medicínskému účelu. Důsledkem nedostatečné technické specifikace požadovaného plnění, může být proto rovněž ekonomická neefektivnost ve vztahu k nabízenému plnění, a to zejména ve vztahu k jeho využitelnosti pro zadavatele. Navíc nedostatečné a neúplné vymezení technické specifikace poptávaného plnění mělo za důsledek, že jednotliví dodavatelé předložili zadavateli vzájemně neporovnatelné nabídky, když jednotlivá nabízená plnění se v několika technických a funkčních parametrech zásadně lišila. Pro zadavatele se jedná o důvody zvláštního zřetele hodné, pro které nelze v zadávacím řízení pokračovat.

Způsob posouzení a hodnocení nabídek musí být ze strany zadavatele stanoven způsobem, aby všechny doručené nabídky byly mezi sebou vzájemně porovnatelné, když zadávací dokumentace tento požadavek ze shora uvedených důvodů dle zadavatele nesplňuje. Jelikož se jedná o zjištěný nedostatek týkající se zadávacích podmínek, přičemž tento nedostatek již po otevření nabídek nelze napravit jiným způsobem, zadavatel proto přistoupil v souladu s § 49 ZZVZ k přijetí opatření k nápravě, v podobě zrušení shora uvedené veřejné zakázky s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ.

Toto „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ je současně i „Oznámením o zrušení zadávacího řízení“ ve smyslu § 128 ZZVZ.«

Právní posouzení

94.         Navrhovatel návrhem napadá postup zadavatele, který dle navrhovatele v rozporu se zásadou transparentnosti nedostatečně odůvodnil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a současně zrušil zadávací řízení, aniž by byly naplněny zákonné důvody pro takový postup.

95.         Úřad nejprve uvádí, že zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení a zadavatel je povinen důsledně dbát na její dodržení v celém jeho průběhu. Zásada transparentnosti v sobě zahrnuje i přezkoumatelnost jednotlivých úkonů a rozhodnutí zadavatele. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové odůvodnění úkonů zadavatele, které je možno zpětně objektivně přezkoumat.

96.         K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že zákonodárce rozlišuje mezi zákonnou povinností a fakultativní možností zrušit zadávací řízení (srov. § 127 odst. 1 zákona a § 127 odst. 2, odst. 3 zákona). Zákon tak dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty dodavatelů. Je tedy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle zadavatele v tom smyslu, že by toto zrušení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, že zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně.

97.         Pokud jde o zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, zákon stanoví dvě základní podmínky: časovou, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a věcnou – musí se jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele, tj. důvody (včetně důvodů ekonomických), pro něž nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda je způsobil, či nikoliv. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona proto musí obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a rovněž konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Důvody hodné zvláštního zřetele jsou přitom neurčitým právním pojmem a je tedy třeba je vykládat s ohledem na obecné principy zákona i účel konkrétního zadávacího řízení. Úřad akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem, tyto důvody musí odpovídat povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje a musí být posuzovány vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, přičemž jejich interpretace by měla být ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže.

98.         Úřad rovněž konstatuje, že při posouzení, zda zrušení zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba vycházet toliko z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí, resp. ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona, neboť právě prostřednictvím tohoto dokumentu je zadavatel s ohledem na zásadu transparentnosti povinen specifikovat všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil. Ze sdělení o zrušení zadávacího řízení tak musí být v případě zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona jednoznačně zřejmé konkrétní důvody hodné zvláštního zřetele, kterých se zadavatel dovolává (tj. tyto důvody musí být dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně, popsány). Účelem povinnosti zadavatele odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona totiž není pouze to, že se účastníci neprodleně dozvědí o tom, že zadávací řízení bylo zrušeno, ale též možnost účastníků zadávacího řízení posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem a popřípadě proti němu brojit námitkami, případně následně návrhem podaným k Úřadu. Úřad dodává, že pro zachování transparentnosti předmětného kroku zadavatele přitom není nutné, aby sdělení podle § 128 odst. 1 zákona obsahovalo vlastní odůvodnění naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona; dostačujícím pro naplnění popsaného účelu sdělení by bylo i to, pokud by zadavatel např. v příloze sdělení zaslal vlastní odůvodněné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, či odkázal na profil zadavatele nebo uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, pokud zde takové konkrétní odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení již uveřejnil.

99.         V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona a účastníky zadávacího řízení o tom informoval prostřednictvím odeslání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

100.     V rozhodnutí o zrušení zadavatel zrušení zadávacího řízení odůvodnil tak, že v průběhu hodnocení a posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení s ohledem na obsah podaných nabídek zjistil, že zjevně nestanovil veškeré nezbytné funkční a technické parametry poptávaného plnění tak, aby nabízené plnění odpovídalo jeho požadavkům a potřebám a požadovanému medicínskému účelu. A dále, že důsledkem nedostatečné technické specifikace požadovaného plnění může být proto rovněž jeho ekonomická neefektivnost, a to zejména ve vztahu k jeho využitelnosti pro zadavatele. Navíc zadavatel uvedl, že nedostatečné a neúplné vymezené technické specifikace poptávaného plnění mělo dle něj za důsledek, že jednotliví dodavatelé předložili zadavateli vzájemně neporovnatelné nabídky, když jednotlivá nabízená plnění se v několika technických a funkčních parametrech lišila. Dle zadavatele se jedná o důvody zvláštního zřetele hodné, pro které nelze v zadávacím řízení pokračovat.

101.     Úřad konstatuje, že z takto formulovaného rozhodnutí se účastníci dozvěděli pouze to, že je zadávací řízení zrušeno, že se tak stalo s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona (tj. pro důvody hodné zvláštního zřetele) a že důvodem byla skutečnost, že zadavatel s ohledem na obsah podaných nabídek zjistil, že nestanovil veškeré nezbytné funkční a technické parametry poptávaného plnění tak, aby nabízené plnění odpovídalo jeho požadavkům a potřebám a požadovanému medicínskému účelu, že nedostatečné vymezení technické specifikace předmětu plnění může mít za následek jeho ekonomickou neefektivnost, a dále, že jednotliví dodavatelé předložili vzájemně neporovnatelné nabídky.

102.     Tímto způsobem formulované důvody pro zrušení zadávacího řízení však nepovažuje Úřad za dostatečně konkrétní, jednoznačné a určité, neboť na základě takto obecně formulovaných důvodů bez bližších podrobností je dodavatelům fakticky znemožněno provést analýzu toho, co konkrétně zadavatele ke zrušení zadávacího řízení vedlo.

103.     Zadavatel v rozhodnutí o zrušení nikterak blíže, tj. konkrétně, nespecifikoval ty skutečnosti, ve kterých spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele. Pokud zadavatel shledal, že v zadávací dokumentaci nestanovil řádně a jednoznačně technické parametry požadovaného plnění, je nezbytné, aby v rozhodnutí o zrušení vymezil, k jakým konkrétním parametrům se tvrzená nejednoznačnost vztahuje, aby uvedl důvod, který jej k úvaze o nejednoznačném vymezení parametrů technické specifikace přivedl, a aby též vysvětlil, co přesně bylo důsledkem nejednoznačného vymezení technických parametrů, tj. v čem konkrétně plnění neodpovídá jeho požadavkům a potřebám, resp. požadovanému medicínskému účelu a proč. Stejně tak měl zadavatel jednoznačně vysvětlit, v čem konkrétně spočívá jím tvrzená neporovnatelnost nabídek, resp. proč fakt, že se nabízená plnění v určitých aspektech liší, podle něj znamená, že nabídky jednotlivých účastníků nejsou vzájemně porovnatelné. Teprve na takto konkrétní, jasné, podrobné a srozumitelné důvody by mohli účastníci zadávacího řízení případně konkrétně reagovat, a to buď tak, že je akceptují (tj. uznají, že jde skutečně o důvody hodné zvláštního zřetele), nebo tak, že se s uvedenými důvody neztotožní (a pak mají možnost se proti takovému postupu zadavatele bránit). Rovněž Úřad může důvody pro zrušení zadávacího řízení podrobit přezkumu z hlediska jejich oprávněnosti jen tehdy, pokud jsou zadavatelem v příslušném dokumentu jednoznačně a srozumitelně vyjádřeny. Z přezkoumávaného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení však konkrétní úvahy zadavatele, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení, zřejmé nejsou.

104.     Úřad na tomto místě rovněž opakuje, že, konkrétní důvody, pro které se zadavatel rozhodl zadávací řízení zrušit, musí být jednoznačně zřejmé již z dokumentu, jímž zadavatel zrušení zadávacího řízení oznamuje účastníkům zadávacího řízení (v tomto případě tedy z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení), a tyto důvody již nelze doplňovat, resp. konkretizovat v následných úkonech zadavatele (např. v rozhodnutí o námitkách nebo ve vyjádření k návrhu). Z uvedeného plyne, že jestliže zadavatel konkretizuje důvody pro zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona až později, nemá tato skutečnost na závěr o netransparentnosti vlastního rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vliv.

105.     Důvody, které zadavatel považoval za důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl v takové míře obecnosti, že fakticky znemožnil účastníkům zadávacího řízení proti svému rozhodnutí brojit konkrétními argumenty. Uvedené je pak zřetelné i z obsahu námitek navrhovatele, kde navrhovatel uvádí, že se vzhledem k nedostatečnému odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení může pouze domnívat, co přesně zadavateli „chybí“ a co je důvodem jeho postupu, a dále uvedené rovněž vyplývá z obsahu návrhu, kde navrhovatel uvádí, že u důvodů pro zrušení zadávacího řízení musí vycházet z nepřímých informací, které si dovodil z průběhu zadávacího řízení, zejména z žádosti o vysvětlení nabídky a z rozhodnutí o námitkách.

106.     Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že v daném případě zadavatel při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku nedodržel zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť konkrétní faktické důvody pro zrušení zadávacího řízení nejsou v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně ozřejměny.První předpoklad pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, tedy prokázání, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky (zde zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona), je tedy splněn.

107.     Úřad dále konstatuje, že výše uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele. Vzhledem k tomu, že z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení není z důvodu jeho netransparentnosti zřejmé, zda důvody pro zrušení zadávacího řízení naplněny jsou, či nikoliv, nelze vyloučit, že tyto důvody reálně naplněny nejsou, a že tedy v zadávacím řízení mělo být pokračováno, přičemž pokud by zadavatel v zadávacím řízení pokračoval, došlo by, resp. mohlo by dojít, k výběru dodavatele, zatímco v nynější situaci, kdy je zadávací řízení zrušeno, již k výběru dodavatele dojít nemůže. Druhá podmínka pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, tedy možný vliv na výběr dodavatele, je tedy splněna. Rovněž tak je splněna i poslední podmínka, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dosud nedošlo.

108.     Úřad na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když bez dalších podrobností toliko uvedl, že „v průběhu hodnocení a posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení zadavatel zjistil, že v zadávací dokumentaci nevymezil technickou specifikaci poptávaného plnění zcela dostatečným způsobem. Zadavatel s ohledem na obsah podaných nabídek zjistil, že zjevně nestanovil veškeré nezbytné funkční a technické parametry poptávaného plnění tak, aby nabízené plnění odpovídalo požadavkům a potřebám zadavatele a požadovanému medicínskému účelu. Důsledkem nedostatečné technické specifikace požadovaného plnění, může být proto rovněž ekonomická neefektivnost ve vztahu k nabízenému plnění, a to zejména ve vztahu k jeho využitelnosti pro zadavatele. Navíc nedostatečné a neúplné vymezené technické specifikace poptávaného plnění mělo za důsledek, že jednotliví dodavatelé předložili zadavateli vzájemně neporovnatelné nabídky, když jednotlivá nabízená plnění se v několika technických a funkčních parametrech zásadně lišila. Pro zadavatele se jedná o důvody zvláštního zřetele hodné, pro které nelze v zadávacím řízení pokračovat.“, tedy neuvedl důvody pro zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku v takových podrobnostech, aby si účastníci zadávacího řízení mohli o těchto důvodech učinit reálnou představu a aby bylo možno jeho postup při zrušení zadávacího řízení následně přezkoumat, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

109.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

110.     Úřad pro úplnost s odkazem na § 82 odst. 3 správního řádu dodává, že vzhledem k tomu, že výrok III. tohoto rozhodnutí věcně navazuje na výrok II. rozhodnutí, nenabyde výrok III. právní moci dříve, než dojde k nabytí právní moci výroku II. rozhodnutí.

K výroku IV. – uložení nápravného opatření

111.     Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

112.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

113.     Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nedodržel při zrušení zadávacího řízenína veřejnou zakázkuzásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1, když v rozhodnutí o zrušení nedostatečně specifikoval důvody, jež ho ke zrušení zadávacího řízení vedly,přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

114.     Úřad konstatuje, že k porušení zákona došlo v důsledku úkonu zadavatele, kterým zrušil zadávací řízení, proto jako nápravné opatření zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení učiněné prostřednictvím dokumentu „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 23. 9. 2020, a všechny případné navazující úkony zadavatele v citovaném zadávacím řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

115.     Úřad pro úplnost s odkazem na § 82 odst. 3 správního řádu dodává, že vzhledem k tomu, že výrok IV. tohoto rozhodnutí věcně navazuje na výrok III. rozhodnutí, nenabyde výrok IV. právní moci dříve, než dojde k nabytí právní moci výroku III. rozhodnutí.

 

K výroku V. – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

116.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

117.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok má právní účinky již dnem vydání rozhodnutí, bez ohledu na jeho právní moc. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

118.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a všech následujících úkonů zadavatele v zadávacím řízení, uložil zároveň ve výroku V. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení společného správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0462/2020/VZ.

K výroku VI. – náklady řízení

119.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

120.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonu zadavatele – »Rozhodnutí o zrušení „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ oznámení účastníkům zadávacího řízení«  ze dne 2. 12. 2020a všech následujících úkonů v zadávacím řízení, ve výroku IV. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku a všech následujících úkonů zadavatele v zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

121.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000462.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III., IV. a VI. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku V. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. 

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Oblastní nemocnice Jičín a.s., Bolzanova 512, 506 01 Jičín – Valdické Předměstí

2.             MADISSON, s.r.o., Soumarská 1541/8, 104 00 Praha – Uhříněves

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 

 



[1] PODEŠVA, Vilém, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2020-12-10]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz