číslo jednací: 04652/2021/500/AIv
spisová značka: S0046/2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 téhož zákona obviněným

• obec Krasov, IČO 00296121, se sídlem Krasov 29, 793 94 Krasov,

v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek:

o   „Dodání stromků melioračních a zpevňujících na výsadbu obecního lesa“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě vystavené objednávky ze dne 25. 3. 2019 potvrzené dodavatelem BAROZA spol. s r.o., IČO 48396923, t. č. se sídlem Májová 1968/8, Pod Bezručovým vrchem, 794 01 Krnov, nyní se sídlem  Brantice 242, 793 93 Brantice (systémové číslo veřejné zakázky P19V00008316),

o   „Krasov – průzkum, posílení a vybudování zdrojů pitné vody, Krasov, okres Bruntál – projekční práce“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla s dodavatelem G-Consult, spol. s r.o., IČO 64616886, se sídlem Výstavní 367/109, Vítkovice, 703 00 Ostrava, uzavřena dne 17. 8. 2017 smlouva o dílo (systémové číslo veřejné zakázky P17V00006167),

o   „Zkvalitnění zázemí volnočasových aktivit v Krasově“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídek ze dne 14. 3. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla s dodavatelem Aleš Fousek, IČO 73168238, se sídlem Čsl. armády 835/36, 794 01 Krnov – Pod Cvilínem, uzavřena dne 25. 4. 2016 smlouva o dílo (systémové číslo veřejné zakázky P16V00001275),

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento příkaz:

 

I.

Obviněný – obec Krasov, IČO 00296121, se sídlem Krasov 29, 793 94 Krasov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že objednávku ze dne 25. 3. 2019na realizaci veřejné zakázky „Dodání stromků melioračních a zpevňujících na výsadbu obecního lesa“ s cenou plnění ve výši do 800 000 Kč, tj. cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, kterou dodavatel – BAROZA spol. s r.o., IČO 48396923, t. č. se sídlem Májová 1968/8, Pod Bezručovým vrchem, 794 01 Krnov, nyní se sídlem  Brantice 242, 793 93 Brantice – potvrdil téhož dne, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jejího přijetí citovaným dodavatelem, tj. nejpozději do dne 9. 4. 2019, ale učinil tak až dne 26. 9. 2019.

II.

Obviněný – obec Krasov, IČO 00296121, se sídlem Krasov 29, 793 94 Krasov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek č. 1 ze dne 11. 3. 2019 ke smlouvě o dílo ze dne 17. 8. 2017 na realizaci veřejné zakázky „Krasov – průzkum, posílení a vybudování zdrojů pitné vody, Krasov, okres Bruntál – projekční práce“ s cenou plnění ve výši 1 075 000 Kč bez DPH, tj. cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, který uzavřel s dodavatelem – G-Consult, spol. s r.o., IČO 64616886, se sídlem Výstavní 367/109, Vítkovice, 703 00 Ostrava –neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 26. 3. 2019, ale učinil tak až dne 16. 4. 2019.

III.

Obviněný – obec Krasov, IČO 00296121, se sídlem Krasov 29, 793 94 Krasov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek č. 1 ze dne 27. 7. 2016 ke smlouvě o dílo ze dne 25. 4. 2016 na realizaci veřejné zakázky „Zkvalitnění zázemí volnočasových aktivit v Krasově“, s cenou plnění ve výši 549 000 Kč bez DPH, tj. cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, který uzavřel s dodavatelem – Aleš Fousek, IČO 73168238, se sídlem Čsl. armády 835/36, 794 01 Krnov – Pod Cvilínem –neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 11. 8. 2016, ale učinil tak až dne 16. 8. 2016.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výroku I., II. a III. tohoto příkazu se obviněnému – obec Krasov, IČO 00296121, se sídlem Krasov 29, 793 94 Krasov– podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

 

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Veřejná zakázka „Dodání stromků melioračních a zpevňujících na výsadbu obecního lesa“

1.             Obviněný – obec Krasov, IČO 00296121, se sídlem Krasov 29, 793 94 Krasov (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – vystavil dne 25. 3. 2019 pro dodavatele – BAROZA spol. s r.o., IČO 48396923, t. č. se sídlem Májová 1968/8, Pod Bezručovým vrchem, 794 01 Krnov, nyní se sídlem  Brantice 242, 793 93 Brantice (dále jen „BAROZA s.r.o.“)– objednávku na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu „Dodání stromků melioračních a zpevňujících na výsadbu obecního lesa“ (dále jen „objednávka ze dne 25. 3. 2019“).

2.             V části „Cena celková“ objednávky ze dne 25. 3. 2019 byla cena služeb stanovená „do 800.000,- Kč“.

3.             V části „Potvrzení objednávky dodavatelem“ objednávky ze dne 25. 3. 2019 se uvádí: „Datum a místo: 25. 3. 2019 Krnov“, přičemž citovaná objednávka obsahuje razítko a podpis dodavatele BAROZA s.r.o. a vyplývá z ní, že uvedený dodavatel s citovanou objednávkou souhlasil.

4.             Z profilu zadavatele, dostupného na internetové stránce https://www.vhodne-uverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=order&a=detaildocumentsandimages&rwr=dodani-stromku-melioracnich-a-zpevnujicich-na-vysadbu-obecniho-lesa vyplývá, že objednávka ze dne 25. 3. 2019 byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 26. 9. 2019.

Veřejná zakázka „Krasov – průzkum, posílení a vybudování zdrojů pitné vody, Krasov, okres Bruntál – projekční práce“

5.             Obviněný uzavřel dne 17. 8. 2017 s dodavatelem – G-Consult, spol. s r.o., IČO 64616886, se sídlem Výstavní 367/109, Vítkovice, 703 00 Ostrava (dále jen „G-Consult, spol. s r.o.“) – smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu „Krasov – průzkum, posílení a vybudování zdrojů pitné vody, Krasov, okres Bruntál – projekční práce“ (dále jen „smlouva o dílo ze dne 17. 8. 2017“).

6.             V čl. III. „cena“ bodu 1 smlouvy o dílo ze dne 17. 8. 2017 byla cena díla stanovena ve výši 1 075 000 Kč bez DPH.

7.             Obviněný uzavřel dne 11. 3. 2019 s dodavatelem G-Consult, spol. s r.o. dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 17. 8. 2017 (dále též jako „dodatek č. 1 ze dne 11. 3. 2019“).

8.             Z profilu zadavatele, dostupného na internetové stránce https://www.vhodne-uverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=order&a=detaildocumentsandimages&rwr=krasov-pruzkum-posileni-a-vybudovani-zdroju-pitne-vody-krasov-okres-bruntal-projekcni-prace vyplývá, že smlouva o dílo ze dne 17. 8. 2017 byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 24. 8. 2017 a dodatek č. 1 ze dne 11. 3. 2019 byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 16. 4. 2019.

Veřejná zakázka „Zkvalitnění zázemí volnočasových aktivit v Krasově“

9.             Obviněný uzavřel dne 25. 4. 2016 s dodavatelem – Aleš Fousek, IČO 73168238, se sídlem Čsl. armády 835/36, 794 01 Krnov – Pod Cvilínem (dále jen „Aleš Fousek“) – smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu „Zkvalitnění zázemí volnočasových aktivit v Krasově“ (dále jen „smlouva o dílo ze dne 25. 4. 2016“).

10.         V čl. IV. „cena“ bodu 2 smlouvy o dílo ze dne 25. 4. 2016 byla cena díla stanovena ve výši 549 000 Kč bez DPH.

11.         Zadavatel uzavřel dne 27. 7. 2016 s dodavatelem – AF Stav Krnov s.r.o., IČO 05091632, se sídlem Čsl. armády 835/36, 794 01 Krnov – Pod Cvilínem (dále jen „AF Stav Krnov s.r.o.) –  dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 25. 4. 2016 (dále též jako „dodatek č. 1 ze dne 27. 7. 2016“)[1].

12.         Z profilu zadavatele, dostupného na internetové stránce https://www.vhodne-uverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=order&a=detaildocumentsandimages&rwr=zkvalitneni-zazemi-volnocasovych-aktivit-v-krasove-1 vyplývá, že smlouva o dílo ze dne 25. 4. 2016 byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 28. 4. 2016. Z profilu zadavatele dále plyne, že dodatek č. 1 ze dne 27. 7. 2016 byl uveřejněn dne 16. 8. 2016 a dodatek č. 2 ze dne 31. 8. 2016 byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 2. 9. 2016.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

13.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu, ve smyslu § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), ve spojení s § 248 odst. 1 písm. e) zákona, zahájil dne 2. 10. 2020 doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-30108/2020/523/GHo ze dne 1. 10. 2020 zadavateli kontrolu postupu zadavatele při zadávání předmětných veřejných zakázek.

14.         Dne 9. 10. 2020 obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci pořízenou v souvislosti s výše uvedenými veřejnými zakázkami.

15.         Úřad v protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-37392/2020/523/GHo ze dne 23. 11. 2020 dospěl k závěru, že obviněný v souvislosti s realizací veřejné zakázky

o      „Dodání stromků melioračních a zpevňujících na výsadbu obecního lesa“ nepostupoval v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), když objednávku ze dne 25. 3. 2019 s cenou plnění ve výši do 800 000 Kč, tj. cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího přijetí dodavatelem BAROZA s.r.o., tedy nejpozději dne 9. 4. 2019, ale učinil tak až dne 26. 9. 2019;

o      „Krasov – průzkum, posílení a vybudování zdrojů pitné vody, Krasov, okres Bruntál – projekční práce“ nepostupoval v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 ze dne 11. 3. 2019 ke smlouvě o dílo ze dne 17. 8. 2017 s cenou plnění ve výši 1 075 000 Kč bez DPH, tj. cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od uzavření tohoto dodatku, tedy nejpozději dne 26. 3. 2019, ale učinil tak až dne 16. 4. 2019;

o      „Zkvalitnění zázemí volnočasových aktivit v Krasově“ nepostupoval v souladu s ustanovením § 147a odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „ZVZ“), když dodatek č. 1 ze dne 27. 7. 2016 ke smlouvě o dílo ze dne 25. 4. 2016 s cenou plnění ve výši 549 000 Kč bez DPH, tj. cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od uzavření tohoto dodatku, tedy nejpozději dne 11. 8. 2016, ale učinil tak až dne 16. 8. 2016.

16.         Úřad, který je příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem, dospěl na základě kontroly postupu zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-K0005/2020/VZ k závěru, že se obviněný v souvislosti s realizací předmětných veřejných zakázek dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

17.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

18.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem v řízení.

19.         Podle § 112 odst. 1 zákona o přestupcích se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti zákona o přestupcích hledí jako na přestupky podle zákona o přestupcích. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti zákona o přestupcích; podle zákona o přestupcích se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.

20.         V této souvislosti Úřad dále konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba, s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích, na jiné správní delikty ode dne účinnosti citovaného zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Totéž pak platí i ve vztahu k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že tento příkaz je prvním úkonem v řízení o přestupku, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele). 

Relevantní ustanovení právních předpisů

21.         Podle § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

22.         Podle § 147a odst. 2 ZVZ veřejný zadavatel uveřejní podle § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé ZVZ, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) ZVZ,

c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

23.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu, resp. přestupku tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

24.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ se za správní delikt, resp. přestupek uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt, resp. přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) ZVZ.

25.         Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)      smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)      smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c)      pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)      smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

26.         Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) (dále jen „zákon o registru smluv“), se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy.

27.         Podle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv do registru smluv.

28.         Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

29.         Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv, je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.

30.         Podle § 269 odst. 2 zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

31.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odstavce 2 zákona.

Právní posouzení

32.         Úřad v obecné rovině uvádí, že podle ustanovení § 31 zákona není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu, při jejím zadávání je však povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 zákona.

33.         Veřejný zadavatel uzavírající smlouvu na veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž cena přesahuje 500 000 Kč bez DPH, je však podle § 219 odst. 1 zákona povinen takovou smlouvu včetně všech jejích změn a dodatků uveřejnit na profilu zadavatele.

34.         Úřad podotýká, že povinnost uveřejňování byla do zákona včleněna za účelem posílení dodržování jedné ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, zásady transparentnosti. Zásada transparentnosti je přitom naplněna pouze v případě, že zadavatel na svém profilu uveřejňuje zákonem stanovené údaje včas a řádně v souladu se zákonem. Jedině tak jsou informace uvedené na profilu zadavatele úplné a spolehlivé, což je nezbytná podmínka transparentnosti ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení i široké veřejnosti, kterým jsou informace uvedené na profilu zadavatele určeny.

35.         Na základě výše uvedeného lze tedy shrnout, že uveřejňovací povinnost má nepopíratelný význam coby jediný institut, jehož prostřednictvím je široká veřejnost informována o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu (se shora uvedeným omezením, pokud jde o veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena je 500 000 Kč bez DPH a nižší) a jehož prostřednictvím může, byť až následně, kontrolovat hospodárné vynakládání veřejných prostředků.

36.         Pro splnění předmětné uveřejňovací povinnosti je pak nezbytné kumulativní naplnění dvou podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění celého znění smlouvy (tj. včetně všech případných příloh této smlouvy) a všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele, a jednak podmínky uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků ve lhůtě do 15 dnů ode dne jejich uzavření, přičemž podle právní úpravy obsažené v ustanovení § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“), lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně obě uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 219 odst. 1 zákona.

K výroku I. příkazu

37.         Úřad konstatuje, že objednávka na veřejnou zakázku „Dodání stromků melioračních a zpevňujících na výsadbu obecního lesa“ byla vystavena dne 25. 3. 2019. Z uvedené objednávky je zřejmé, že dodavatel BAROZA s.r.o. potvrdil citovanou objednávku téhož dne, z čehož plyne, že smluvní strany projevily vůli zřídit mezi sebou závazek, kterým se dodavatel BAROZA s.r.o. zavázal, že poskytne zadavateli služby a zadavatel se zavázal, že služby převezme a zaplatí uvedenému dodavateli dohodnutou cenu, tzn. že naplnily znaky uzavření smlouvy {k tomu srov. ustanovení § 1740 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého „[o]soba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou“ a dále ustanovení § 1745 občanského zákoníku, v němž se uvádí, že „[s]mlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti“}. S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 219 odst. 1 zákona byl zadavatel povinen uveřejnit předmětnou objednávku na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího přijetí ze strany dodavatele BAROZA s.r.o. Počíná-li lhůta nebo doba určená podle dnů dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek, pak v šetřeném případě počíná dnem následujícím po dni vystavení objednávky ze dne 25. 3. 2019, tj. ode dne 26. 3. 2019. Z profilu zadavatele vyplývá, že objednávka ze dne 25. 3. 2019 byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 26. 9. 2019, přičemž zákonná lhůta 15 dnů od přijetí objednávky na veřejnou zakázku „Dodání stromků melioračních a zpevňujících na výsadbu obecního lesa“ dodavatelem BAROZA s.r.o. uplynula již dnem 9. 4. 2019.

38.         Úřad ověřil, že se na šetřenou veřejnou zakázku nevztahují zákonné výjimky z uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, jelikož obviněný objednávku ze dne 25. 3. 2019 s cenou plnění ve výši do 800 000,- Kč, tj. cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, neuveřejnil podle jiného právního předpisu, a proto jí byl povinen uveřejnit na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího přijetí dodavatelem BAROZA s.r.o.

39.         S odkazem na výše uvedené zjištěné skutečnosti a obsah dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou „Dodání stromků melioračních a zpevňujících na výsadbu obecního lesa“ Úřad konstatuje, že zadavatel ve vztahu k objednávce ze dne 25. 3. 2019 nepostupoval v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona, když objednávku ze dne 25. 3. 2019 s cenou plnění stanovenou do 800 000,- Kč, tj. cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího přijetí dodavatelem BAROZA s.r.o., tedy nejpozději dne 9. 4. 2019, ale učinil tak až dne 26. 9. 2019.

40.         Úřad tak považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že objednávku ze dne 25. 3. 2019, kterou dodavatel BAROZA s.r.o. potvrdil téhož dne, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího přijetí citovaným dodavatelem, tj. nejpozději do dne 9. 4. 2019, ale učinil tak až dne 26. 9. 2019, přičemž tímto postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

41.         K veřejné zakázce „Krasov – průzkum, posílení a vybudování zdrojů pitné vody, Krasov, okres Bruntál – projekční práce“ Úřad uvádí, že smlouva o dílo na předmětnou veřejnou zakázku byla uzavřena dne 17. 8. 2017 a dodatek č. 1 k této smlouvě byl uzavřen dne 11. 3. 2019. S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 219 odst. 1 zákona byl zadavatel povinen uveřejnit celé znění předmětné smlouvy a dodatku č. 1 ze dne 11. 3. 2019 na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření (v šetřeném případě do 15 dnů ode dne následujícího po dni uzavření dodatku č. 1 ze dne 11. 3. 2019, tj. ode dne 12. 3. 2019). Úřad na základě uvedeného konstatuje, že zadavatel byl povinen uveřejnit na profilu zadavatele dodatek č. 1 ze dne 11. 3. 2019 nejpozději dne 26. 3. 2019. Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 1 ze dne 11. 3. 2019 byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 16. 4. 2019, přičemž zákonná lhůta 15 dnů od uzavření dodatku č. 1 uplynula již dnem 26. 3. 2019.

42.         Úřad ověřil, že se na šetřenou veřejnou zakázku nevztahuje žádná z výjimek dle ustanovení § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, jelikož obviněný dodatek č. 1 ze dne 11. 3. 2019 ke smlouvě o dílo ze dne 17. 8. 2017 s cenou plnění ve výši 1 075 000 Kč bez DPH, tj. cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, neuveřejnil podle jiného právního předpisu, a proto byl povinen dodatek č. 1 uveřejnit na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření.

43.         S odkazem na výše uvedené zjištěné skutečnosti a obsah dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou „Krasov – průzkum, posílení a vybudování zdrojů pitné vody, Krasov, okres Bruntál – projekční práce“ Úřad konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě nepostupoval v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 ze dne 11. 3. 2019 ke smlouvě o dílo ze dne 17. 8. 2017 s cenou plnění ve výši 1 075 000 Kč bez DPH, tj. cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od uzavření tohoto dodatku, tedy nejpozději dne 26. 3. 2019, ale učinil tak až dne 16. 4. 2019.

44.         Úřad tak považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že dodatek č. 1 ze dne 11. 3. 2019 ke smlouvě o dílo ze dne 17. 8. 2017 neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 26. 3. 2019, ale učinil tak až dne 16. 4. 2019. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu

45.         Úřad předně uvádí, že obviněný realizoval veřejnou zakázku malého rozsahu „Zkvalitnění zázemí volnočasových aktivit v Krasově“ před 1. 10. 2016, tedy za doby účinnosti ZVZ, a pro posouzení postupu obviněného u této veřejné zakázky je tudíž rozhodný právní režim ZVZ.

46.         Úřad k tomu sděluje, že při rozhodování o spáchání přestupku je povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním; judikatura v této věci pak byla zákonodárcem reflektována při tvorbě zákona o přestupcích, kdy v § 2 odst. 1 zákona o přestupcích je předmětná ústavní zásada přímo zakotvena i pro správní trestání, neboť podle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější.

47.         Výše uvedené potvrzuje judikatura Nejvyššího správního soudu, který tuto výjimku aplikuje opakovaně a konstantě. Příkladem může být rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 A 126/2002-27 ze dne 27. 10. 2004.

48.         Ve výše uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že rozhodnutí, které se s dodržením ústavního principu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudku č. j. 5 Afs 68/2011-99 ze dne 21. 3. 2012, kde dovodil povinnost správních orgánů zabývat se dodržením ústavního principu povinnosti použít pozdější právní úpravu, pokud je pro pachatele příznivější (obdobně též i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2012 – 48 ze dne 12. 4. 2013). Dle nálezů Ústavního soudu (např. ÚS II. 192/05-2 ze dne 11. 7. 2007 a ÚS III. 611/01 ze dne 13. 6. 2002) je opomenutí správního orgánu zabývat se tím, zda nová právní úprava je nebo není pro účastníka příznivější, zásahem do jeho práva na spravedlivý proces.

49.         I když tedy Úřad shledá na straně obviněného pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle ZVZ, je Úřad povinen zohlednit novou právní úpravu, resp. jakoukoli pozdější právní úpravu, a posoudit, zda je tato nová právní úprava pro obviněného příznivější.

50.         Dle ust. § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ platí, že veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, přičemž dle § 147a odst. 2 písm. a) ZVZ dále platí, že veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření s tím, že tato povinnost se nevztahuje na smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Dle ust. § 219 odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému s tím, že to neplatí pro smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Z právě uvedeného vyplývá, že ZVZ i zákon ukládají zadavateli totožnou povinnost, tedy uveřejnit do 15 dnů od jejich uzavření smlouvy na veřejné zakázky, jejichž cena činí nejméně 500 000 Kč bez DPH.

51.         V této souvislosti lze dále uvést, že jednání obviněného je obsahově posuzováno jako protiprávní podle obou právních předpisů, tj. jak dle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ (dle kterého se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem), tak i podle § 269 odst. 2 zákona (dle kterého se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1). Z hlediska posuzování samotné protiprávnosti jednání obviněného není mezi právní úpravou účinnou v době spáchání šetřeného přestupku a novou právní úpravou rozdíl.

52.         K posouzení otázky stanovení výše pokuty za přestupek lze ale konstatovat, že nyní účinná právní úprava je pro obviněného příznivější. Ust. § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ stanoví pokutu za nesplnění povinnosti uveřejnění smlouvy zadavatelem postupem dle § 147a odst. 2 ZVZ v maximální výši 20 000 000 Kč. Ust. § 269 odst. 2 zákona ve spojení s § 269 odst. 3 zákona stanoví pokutu za obsahově shodné jednání v maximální výši 1 000 000 Kč. S ohledem na tuto skutečnost je Úřad povinen, v návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny, posuzovat přestupek dle nyní účinné právní úpravy, tedy dle zákona, konkrétně dle § 269 odst. 2 a odst. 3 písm. a) zákona, neboť maximální výše pokuty, kterou je za daný přestupek možné uložit, je nižší, než je tomu v ZVZ.

53.         Úřad konstatuje, že smlouva o dílo na veřejnou zakázku „Zkvalitnění zázemí volnočasových aktivit v Krasově“ byla uzavřena dne 25. 4. 2016 a dodatek č. 1 k této smlouvě byl uzavřen dne 27. 7. 2016. S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 219 odst. 1 zákona byl zadavatel povinen uveřejnit celé znění předmětné smlouvy i dodatku č. 1 ze dne 27. 7. 2016 na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření (v šetřeném případě do 15 dnů ode dne následujícího po dni uzavření dodatku č. 1 ze dne 27. 7. 2016, tj. ode dne 28. 7. 2016). Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel byl povinen uveřejnit na profilu zadavatele dodatek č. 1 ze dne 27. 7. 2016 nejpozději dne 11. 8. 2016. Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 1 ze dne 27. 7. 2016 byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 16. 8. 2016, přičemž zákonná lhůta 15 dnů od uzavření dodatku č. 1 uplynula dnem 11. 8. 2016.

54.         Úřad ověřil, že se na šetřenou veřejnou zakázku nevztahuje žádná z výjimek dle ustanovení § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, jelikož obviněný dodatek č. 1 ze dne 27. 7. 2016 ke smlouvě o dílo ze dne 25. 4. 2016 s cenou plnění ve výši 549 000 Kč bez DPH, tj. cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, neuveřejnil podle jiného právního předpisu, a proto byl povinen dodatek č. 1 uveřejnit na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření.

55.         S odkazem na výše uvedené zjištěné skutečnosti a obsah dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou „Zkvalitnění zázemí volnočasových aktivit v Krasově“ Úřad konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě nepostupoval v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 ze dne 27. 7. 2016 ke smlouvě o dílo ze dne 25. 4. 2016 s cenou plnění ve výši 549 000 Kč bez DPH, tj. cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od uzavření tohoto dodatku, tedy nejpozději dne 11. 8. 2016, ale učinil tak až dne 16. 8. 2016.

56.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že dodatek č. 1 ze dne 27. 7. 2016 ke smlouvě o dílo ze dne 25. 4. 2016 neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 11. 8. 2016, ale učinil tak až dne 16. 8. 2016. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

K výroku IV. příkazu

57.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona.

58.         Podle § 121 odst. 3 ZVZ (ve znění účinném od 6. 3. 2015) odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Totožně upravoval dobu, ve které dochází k zániku odpovědnosti za přestupek, od 1. 10. 2016 do 30. 6. 2017, i § 270 odst. 3 zákona. Podle § 270 zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 činí promlčecí doba taktéž 5 let.

59.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

60.         V návaznosti na uvedená ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Úřad se o možném spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 zákona dozvěděl z dokumentace o veřejných zakázkách, kterou od zadavatele obdržel dne 9. 10. 2020. Správní řízení ve věci spáchání přestupků je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Vzhledem k tomu, že ke spáchání přestupku vymezeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 10. 4. 2019, když dne 9. 4. 2019 marně uplynula lhůta pro splnění uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 zákona, ke spáchání přestupku vymezeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne 27. 3. 2019, když dne 26. 3. 2019 marně uplynula lhůta pro splnění uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 zákona a ke spáchání přestupku vymezeného ve výroku III. tohoto příkazu došlo dne 12. 8. 2016, když dne 11. 8. 2016 marně uplynula lhůta pro splnění uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 zákon, konstatuje Úřad, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula.

61.         Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

62.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

63.         Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výroku I. až III. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši (stejná horní hranice pokut podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona), a je proto třeba uložit podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích pokutu podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který posoudil jako závažnější, a to s ohledem na skutečnost, že obviněný neuveřejnil na profilu zadavatele objednávku ze dne 25. 3. 2019 na realizaci veřejné zakázky ve lhůtě 15 dnů od jejího přijetí dodavatelem BAROZA s.r.o., přičemž doba prodlení v uveřejnění předmětné objednávky činila 170 dnů, oproti přestupku uvedenému ve výroku II. a III. tohoto příkazu. Dle výroku II. tohoto příkazu byl obviněný v prodlení s uveřejněním dodatku č. 1 ze dne 11. 3. 2019 ke smlouvě o dílo, jehož předmětem byla změna rozsahu realizovaných prací formou méněprací, v délce 21 dnů a dle výroku III. tohoto příkazu byl obviněný v prodlení s uveřejněním dodatku č. 1 ze dne 27. 7. 2016 ke smlouvě o dílo, jehož předmětem byl přechod práv a povinností původního zhotovitele předmětu smlouvy o dílo na jeho právního nástupce, v délce 5 dnů.

64.         Z uvedeného důvodu Úřad uložil pokutu za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu a ke spáchanému přestupku uvedenému ve výroku II. a III. tohoto příkazu přihlédl v rámci přitěžujících okolností.

65.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

66.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

67.         Podle § 40 písm. b) zákona o přestupcích se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků.

68.         Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

69.         Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

70.         Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Tím, že obviněný v daném případě neuveřejnil na svém profilu, resp. v registru smluv v zákonné lhůtě dodavatelem potvrzenou objednávku na realizaci předmětu veřejné zakázky, ztížil možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele mimo jiné z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji. Obecně je přitom možno konstatovat, že neuveřejnění, případně pozdní uveřejnění či uveřejnění jen části smlouvy na veřejnou zakázku je nutné považovat za porušení důležité uveřejňovací povinnosti, neboť tento dokument (včetně všech jeho dodatků) lze pokládat za jednu ze zásadních listin uveřejňovaných v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. V této souvislosti však Úřad dodává, že negativní dopad daného pochybení byl do jisté míry limitován, neboť obviněný následně (dne 26. 9. 2019) předmětnou objednávku na profilu zadavatele uveřejnil. Byť tedy není tento postup obviněného způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu obviněného, neboť kontrola byla, byť později než zákon předpokládá, umožněna.

71.         Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě jedná o  veřejnou zakázku malého rozsahu. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.

72.         Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost spáchání přestupků uvedených ve výrocích II. a III. tohoto příkazu, kdy se zadavatel dopustil dalších dvou totožných přestupků ve smyslu § 269 odst. 2 zákona, tj. přestupků souvisejících s nesplněním uveřejňovací povinnosti zadavatele.

73.         K míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích II. a III. tohoto příkazu Úřad uvádí, že porušení zákona v obou případech spočívalo v pozdějším uveřejnění dodatků ke smlouvám na realizaci veřejných zakázek malého rozsahu. Ačkoli v důsledku obou přestupků došlo ke snížení možnosti veřejné kontroly postupu obviněného, byl obviněný v prodlení s uveřejněním dodatku č. 1 ze dne 11. 3. 2019 ke smlouvě o dílo v délce 21 dnů a dodatku č. 1 ze dne 27. 7. 2016 ke smlouvě o dílo v délce 5 dnů. Obviněný tedy na svoji povinnost stanovenou mu zákonem nerezignoval a předmětné dodatky na profilu zadavatele uveřejnil se zpožděním (oproti řádnému termínu) pouze několika málo dnů. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti obou přestupků jako nižší.

74.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021 (dostupného na jeho internetových stránkách http://www.obec-krasov.eu/assets/File.ashx?id_org=7403&id_dokumenty=4514) vyplývá, že obviněný v roce 2021 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 11 623 700 Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje v rámci svého rozpočtu, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou). Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil také stávající ekonomickou situaci související s přijatými opatřeními, jejichž cílem je zamezit šíření onemocnění COVID-19, která by mohla mít negativní dopad do rozpočtu zadavatele, např. v podobě poklesu daňových příjmů.

75.         V souvislosti s uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.

76.         Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty akcentoval právě preventivní charakter uložení sankce. Úřad po zohlednění všech výše uvedených okolností ukládá obviněnému pokutu na spodní hranici zákonné sazby, která přesto dle Úřadu naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora zmíněné funkce právní odpovědnosti.

77.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

78.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

 

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

  

Obdrží

obec Krasov, Krasov 29, 793 94 Krasov

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy