číslo jednací: 04637/2021/500/AIv
spisová značka: S0044/2021/VZ

Instance I.
Věc Revitalizace lesoparku v okolí rybníka Na pastvách
Účastníci
  1. obec Lužec nad Vltavou
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 5. 2. 2021
Dokumenty file icon dokument ke stažení 331 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0044/2021/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-04637/2021/500/AIv

 

Brno 05.02.2021

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) citovaného zákona obviněným

  • obec Lužec nad Vltavou, IČO 00237035, se sídlem 1. máje 176, 277 06 Lužec nad Vltavou,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Revitalizace lesoparku v okolí rybníka Na pastvách“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 15. 6. 2020 uveřejněné na profilu zadavatele dne 17. 6. 2020,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

 I.

Obviněný obec Lužec nad Vltavou, IČO 00237035, se sídlem 1. máje 176, 277 06 Lužec nad Vltavou – se v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Revitalizace lesoparku v okolí rybníka Na pastvách“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 15. 6. 2020 uveřejněné na profilu zadavatele dne 17. 6. 2020 dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval při vyřizování námitek ze dne 3. 7. 2020 podaných stěžovatelem – VYKRUT zahradní služby a.s., IČO 03921921, se sídlem Pavlovova 3048/40, Zábřeh, 700 30 Ostrava, jež byly obviněnému doručeny téhož dne, tj. dne 3. 7. 2020 a jež směřovaly proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, v rozporu s § 245 odst. 1 citovaného zákona, když do 15 dnů od jejich doručení, tedy nejpozději do 20. 7. 2020, neodeslal cit. stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, ale učinil tak až dne 22. 7. 2020.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnémuobec Lužec nad Vltavou, IČO 00237035, se sídlem 1. máje 176, 277 06 Lužec nad Vltavou – podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 000,- Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

1.           Obviněný – obec Lužec nad Vltavou, IČO 00237035, se sídlem 1. máje 176, 277 06 Lužec nad Vltavou (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 17. 6. 2020 uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 15. 6. 2020 (dále jen „výzva k podání nabídek“) na profilu zadavatele[1] zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Revitalizace lesoparku v okolí rybníka Na pastvách“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.           Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil obviněný v bodě 3.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek na 5 300 000,-Kč bez DPH.

3.           Lhůta pro podání nabídek dle čl. XV. „Lhůta a místo podávání nabídek“ výzvy k podání nabídek končila dne 6. 7. 2020 v 10:00 hod.

4.           Dne 3. 7. 2020 obdržel obviněný námitky z téhož dne proti zadávací dokumentaci veřejné zakázky od společnosti VYKRUT zahradní služby a.s., IČO 03921921, se sídlem Pavlovova 3048/40, Zábřeh, 700 30 Ostrava (dále jen „stěžovatel“ a „námitky stěžovatele“).

5.           Obviněný rozhodnutím ze dne 22. 7. 2020 námitky stěžovatele odmítl. Rozhodnutí o námitkách stěžovateli odeslal prostřednictvím národního elektronického nástroje téhož dne, tj. 22. 7. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

6.           Dne 4. 8. 2020 zadavatel rozhodl o zrušení předmětného zadávacího řízení.

ZÁVĚRY ÚŘADU

7.           Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0311/2020/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky zjistil, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když v zákonem stanovené lhůtě neodeslal rozhodnutí o námitkách stěžovateli. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

8.           Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

9.           Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

10.       Podle § 211 odst. 6 zákona při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

11.       Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

12.       Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.

13.       Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

14.       Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

15.       Podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona.

Právní posouzení

16.       Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

17.       Úřad konstatuje, že zákon vyjma požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí o námitkách jednoznačně stanovuje zadavateli povinnost spočívající v odeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli, a to do 15 dnů od doručení námitek. Zákon rovněž mj. stanoví, že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč.

18.       V šetřeném případě byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 6. 7. 2020 do 10:00 hod. Z doručenky datové zprávy vyplývá, že námitky stěžovatele ze dne 3. 7. 2020 byly do datové schránky obviněného dodány téhož dne, tedy dne 3. 7. 2020. Ve smyslu ustanovení § 211 odst. 6 zákona tím byly námitky stěžovatele k tomuto datu obviněnému doručeny. Námitky stěžovatele tedy byly obviněnému doručeny ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona. Vzhledem k tomu, že 15. den lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona připadl na sobotu 18. 7. 2020, byl posledním dnem lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách nejbližší pracovní den, tj. pondělí 20. 7. 2020. Z dokumentace o zadávacím řízení však vyplývá, že rozhodnutí o námitkách bylo stěžovateli odesláno prostřednictvím národního elektronického nástroje až dne 22. 7. 2020.

19.       Z právě uvedeného tedy vyplývá, že obviněný neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny.

20.       Úřad na základě uvedených skutečností považuje za prokázané, že postup obviněného, který do 15 dnů od doručení námitek neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, jednoznačně naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona, dle kterého je za přestupek považováno porušení některé z povinností dle ustanovení § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

21.       Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

22.       Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

23.       Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

24.       V návaznosti na uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu obviněným došlo dne 21. 7. 2020, tedy den následující po dni, kdy marně uplynula lhůta k odeslání rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona. Řízení o přestupku je pak zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedených údajů je zřejmé, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za spáchaný přestupek tedy nezanikla.

25.       Podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odstavce 1 písm. d) zákona.

26.       Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

27.       Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

28.       Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

29.       V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že zákon jednoznačně vymezuje povinnosti zadavatele související s přezkoumáním a vyřízením námitek proti jeho postupu v zadávacím řízení. Tuto jemu uloženou povinnost obviněný v šetřeném případě nesplnil, když rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě neodeslal. Pochybení v podobě neodeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě, kterého se obviněný dopustil, je přitom možné hodnotit vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo, jako závažné, neboť v důsledku porušení zákonné povinnosti obviněného se stěžovatel v zákonem stanovené lhůtě nedozvěděl o postoji a relevantních argumentech obviněného ke skutečnostem obsaženým v podaných námitkách. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil fakt, že obviněný nerezignoval na svou povinnost plynoucí z ustanovení § 245 odst. 1 zákona zcela, neboť ačkoliv nevyřídil námitky v zákonem stanovené lhůtě, rozhodnutí o námitkách stěžovateli nakonec odeslal dne 22. 7. 2020, tj. o 2 dny později, tedy ještě před úplným uplynutím lhůty pro podání návrhu dle § 251 odst. 3 zákona (které stanoví, že pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 zákona doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem). Byť byl tedy stěžovatel ve ztížené pozici, neboť měl méně času pro rozhodnutí, zda podat návrh, mohl se seznámit s argumentací obviněného osm dní před uplynutím lhůty pro podání tohoto návrhu, což intenzitu následků jednání obviněného podstatně zmírňuje. Na škále závažnosti přestupků tak šetřený přestupek stojí na nižším stupni například oproti situaci, kdy by obviněný o námitkách vůbec nerozhodl, nebo o nich rozhodl po uplynutí lhůty pro případné podání návrhu. Úřad rovněž nepřehlíží a jako polehčující okolnost v šetřeném případě zohlednil rovněž skutečnost, že zadavatel předmětné zadávací řízení zrušil.

30.       Pokud jde o posouzení případných dalších polehčujících či přitěžujících okolností, Úřad uvádí, že žádné neshledal.

31.       Úřad dále při určení výše pokuty přihlédl i k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2020[2] vyplývá, že obviněný bude v roce 2020 hospodařit s příjmy v objemu 24 543 000 Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační, neboť není způsobilá negativně ovlivnit působení obviněného ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou) a to ani za situace, kdy by došlo k dílčímu výpadku v daňových příjmech zadavatele v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2.

32.       Úřad konstatuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad dále uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.

33.       Po zvážení všech okolností případu Úřad konstatuje, že uložená pokuta dle jeho názoru naplňuje dostatečně obě zmíněné funkce, aniž by se současně jednalo o pokutu likvidační.

34.       S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

35.       Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné.

 

Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

obec Lužec nad Vltavou, 1. máje 176, 277 06 Lužec nad Vltavou

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Dostupný na https://nen.nipez.cz/profil/obecluzecnadvltavou

[2] Dostupný na http://files.luzec.cz/Rozpocty/Schv%C3%A1len%C3%BD%20rozpo%C4%8Det%20obce%20na%20rok%202020.pdf

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz