číslo jednací: 02814/2021/162/LKa
spisová značka: R0225/2020/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0225/2020/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-02814/2021/162/LKa

Brno 10.02.2021

 

 

 

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 21. 12. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• Bammer trade a.s., IČO 28522761, se sídlem Emila Škody 2922/1, 301 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 24. 3. 2020 JUDr. Petrou Buzkovou, advokátkou, ev. č. ČAK 11271, VKS Legal advokátní kancelář, s. r. o., IČO 05085624, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0144/2020/VZ, č. j. ÚOHS-39356/2020/500/JBě ze dne 7. 12. 2020 vydanému ve správním řízení zahájeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Dopravní podnik města Jihlavy, a.s., IČO 25512897, se sídlem Brtnická 1002/23, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 3. 4. 2020 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Parciální trolejbusy v Jihlavě II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 1. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 1. 2020 pod ev. č. Z2020-000756, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 2. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 1. 2020 pod ev. č. 2020/S 008-014986, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 023-052099,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0144/2020/VZ, č. j. ÚOHS-39356/2020/500/JBě ze dne 7. 12. 2020

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – Dopravní podnik města Jihlavy, a.s., IČO 25512897, se sídlem Brtnická 1002/23, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 3. 4. 2020 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky podle § 4 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] zahájil podle zákona dne 8. 1. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Parciální trolejbusy v Jihlavě II“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 1. 2020 pod ev. č. Z2020-000756, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 2. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 1. 2020 pod ev. č. 2020/S 008-014986, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 023-052099 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Z bodu 3.1 „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka 6 ks nových dvounápravových nízkopodlažních třídveřových parciálních trolejbusů, určených pro provoz v městské hromadné dopravě osob. Předmět plnění veřejné zakázky dále zahrnuje dopravu, dodání příslušné dokumentace a dokladů, zaškolení obsluhy a další požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci.

3.             Z vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 29. 1. 2020 (dále jen „vysvětlení ZD č. 1“) vyplývá, že zadavatel tímto vysvětlením zadávací dokumentace provedl změnu bodu 5.5 přílohy č. 2 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace a doplnění nového bodu 5.8. kvalifikační dokumentace.

4.             Dne 5. 3. 2020 podal dodavatel – Bammer trade a.s., IČO 28522761, se sídlem Emila Škody 2922/1, 301 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 24. 3. 2020 JUDr. Petrou Buzkovou, advokátkou, ev. č. ČAK 11271, VKS Legal advokátní kancelář, s. r. o., IČO 05085624, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) námitky z téhož dne (které byly téhož dne podáním navrhovatele doplněny) proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky ve znění po provedeném vysvětlení ZD č. 1.

5.             Rozhodnutím ze dne 18. 3. 2020 zadavatel výše uvedené námitky navrhovatele ze dne 5. 3. 2020 odmítl. Uvedené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 19. 3. 2020.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 30. 3. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgánu příslušnému podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

7.             Dne 18. 6. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0144/2020/VZ, č. j. ÚOHS-18447/2020/541/PDz (dále jen „původní prvostupňové rozhodnutí“), jehož výrokem I. rozhodl, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval při stanovení požadavkuuvedeného v bodě 5.8 písm. b) přílohy č. 2 „Kvalifikační dokumentace“ zadávací dokumentace v jejím znění po vysvětlení ZD č. 1, v rámci něhož zadavatel požadoval za účelem prokázání splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. k) zákona předložení dodavatelem zpracovaného harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla před příslušným drážním úřadem v České republice nebo jiném členském státě ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla“) v podrobnosti alespoň na jednotlivé zkoušky ověřující provozní a technické vlastnosti typu drážního vozidla, v souladu se zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť výše uvedený harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla požadovaný zadavatelem nepředstavuje vzorky, popisy nebo fotografie výrobků určených k dodání, a nejedná se proto o požadavek na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. k) zákona, a současně jej nelze považovat ani za transparentně stanovené jiné kritérium kvalifikace dodavatele ve smyslu § 167 odst. 1 zákona, v důsledku čehož stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Výrokem II. původního prvostupňového rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. podle § 263 odst. 3 zákona zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku. Výrokem III. původního prvostupňového rozhodnutí Úřad uložil zadavateli podle § 263 odst. 8 zákona až do pravomocného skončení předmětného správního řízení zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Výrokem IV. původního prvostupňového rozhodnutí Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

8.             Dne 3. 7. 2020 obdržel Úřad proti původnímu prvostupňovému rozhodnutí rozklad zadavatele z téhož dne.

9.             Předseda Úřadu rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0135/2020/VZ, č. j. ÚOHS-29283/2020/322/LKa ze dne 18. 9. 2020 (dále jen „původní rozhodnutí o rozkladu“) původní prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

II.             Napadené rozhodnutí

10.         Dne 7. 12. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0144/2020/VZ, č. j. ÚOHS-39356/2020/500/JBě (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž návrh navrhovatelepodle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

11.         Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že na základě zjištěných skutečností a po zohlednění závazného právního názoru obsaženého v původním rozhodnutí o rozkladu neshledal, že by se zadavatel dopustil navrhovatelem namítaného porušení zákona, tedy že požadavek zadavatele na předložení harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla není v rozporu se zásadami vymezenými v § 6 zákona. Úřad dále uvedl, že zadavatel jednak při doplnění čl. 5.8 písm. b) kvalifikační dokumentace v souladu s § 73 odst. 6 zákona definoval kritérium technické kvalifikace a stanovil minimální úroveň pro jeho splnění. Současně s tím se zadavatel neodchýlil od předmětu veřejné zakázky, když požadoval předložení zpracovaného harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla jako mírnější alternativu rozhodnutí Drážního úřadu, neboť skutečnosti v něm uvedené (schopnost dodavatele dodat předmět plnění veřejné zakázky ve stanovené lhůtě) jsou evidentně provázány s předmětem plnění veřejné zakázky. Zadavatel za účelem prokázání splnění technické kvalifikace požadoval předložení harmonogramu, který má obsahovat časový plán, resp. popis procesu schválení nabízeného typu vozidla před drážním úřadem v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, a to v podrobnosti alespoň na jednotlivé zkoušky ověřující provozní a technické vlastnosti typu drážního vozidla, jehož účelem je zjistit, v jakém stavu je dodavatel s procesem schválení typu drážního vozidla. Takový požadavek zadavatele nelze dle Úřadu označit za nedostatečně určitý pro účely řádného zpracování nabídek.

III.           Rozklad navrhovatele

12.         Dne 21. 12. 2020 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 8. 12. 2020. Navrhovatel podal rozklad v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

13.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že napadené rozhodnutí vychází ze zcela nesprávného a irelevantního názoru předsedy Úřadu vyjádřeného v původním rozhodnutí o rozkladu, že harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla může být jako osvědčení podle § 95 zákona posuzováno jako „mírnější“ alternativa rozhodnutí Drážního úřadu.

14.         Podle navrhovatele Úřad v napadeném rozhodnutí vychází ze zcela nesprávného věcného závěru převzatého z původního rozhodnutí o rozkladu, že harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla může být alternativou rozhodnutí Drážního úřadu, když na základě provedeného rozboru materiálního obsahu požadavků na harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla dle zadávacích podmínek a popisu jeho posuzovaní zadavatelem a vlastního harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla předloženého vybraným dodavatelem je zřejmé, že tento dokument nemůže zadavateli jakkoli garantovat či objasnit, zda je vybraný dodavatel schopen zaručit termín dodávek dle zadávacích podmínek.

15.         Navrhovatel dále uvádí, že alternace uvedených dokumentů není možná ani na základě systematiky zákona a zadávacích podmínek. Přesto, že navrhovatel nepopírá oprávnění zadavatele požadovat ve smyslu § 167 odst. 1 zákona i jiná kritéria kvalifikace, např. ve smyslu osvědčení podle § 95 zákona (kterým však není harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla), není možné, aby tato kritéria kvalifikace podle § 167 odst. 1 zákona v jednom ustanovení kvalifikační dokumentace alternovala se standardním kvalifikačním kritériem dle části čtvrté, hlavy VIII, dílu 1 zákona, tak jak se snaží argumentovat Úřad v napadeném rozhodnutí. Dle navrhovatele by pak ad absurdum mohl být seznam významných dodávek alternován prohlášením o shodě, atd.

16.         Navrhovatel namítá, že v žádném případě nelze harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla subsumovat pod osvědčení dle § 95 zákona, neboť nesplňuje požadavky tohoto ustanovení, tedy zejména není vydán akreditovanou osobou.

17.         Navrhovatel dále uvádí, že je zřejmé, že charakter harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla a rozhodnutí Drážního úřadu je co do materiálního obsahu i formy (rozhodnutí správního orgánu a dodavatelem vytvořený nezávazný dokument) zásadně rozdílný a tyto dokumenty nemohou navzájem alternovat.  Dle navrhovatele harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla v žádném případě nemůže představovat „mírnější“ alternativu rozhodnutí Drážního úřadu. Pokud jeden dodavatel předloží harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla a druhý rozhodnutí Drážního úřadu, je nutným důsledkem této skutečnosti neporovnatelnost jejich nabídek tak, jak je tomu v případě šetřeného zadávacího řízení.

18.         Navrhovatel je toho názoru, že na základě převzetí uvedeného nesprávného názoru z původního rozhodnutí o rozkladu nemohou obstát závěry Úřadu uvedené v napadeném rozhodnutí týkající se porušení zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti, které jsou na uvedeném chybném předpokladu založeny.

19.         Navrhovatel v rozkladu dále namítá, že napadené rozhodnutí trpí zásadními nedostatky co do své přezkoumatelnosti, když přebírá závěry původního rozhodnutí o rozkladu, které je samo o sobě dle navrhovatele zásadním způsobem nepřezkoumatelné.

Závěr rozkladu

20.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

21.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

22.         Dne 14. 1. 2021 byla Úřadu zadavatelem doručena „Žádost o zrušení předběžného opatření“ z téhož dne.

23.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-02036/2021/162/LKa ze dne 22. 1. 2021 předseda Úřadu žádost zadavatele o zrušení předběžného opatření zamítl.

Stanovisko předsedy Úřadu

24.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále v rozsahu námitek rozkladu správnost napadeného rozhodnutí a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

25.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, že návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu.

V.            K námitkám rozkladu

26.         Předně je vhodné uvést, že navrhovatel v rozkladu téměř výhradně brojí proti závěrům předsedy Úřadu uvedeným v původním rozhodnutí o rozkladu. Lze konstatovat, že Úřad se právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v původním rozhodnutí o rozkladu řídil, což mu nelze vytýkat, neboť k tomu byl povinen.

27.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání, nevylučuje-li to povaha věci.

28.         Podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.

29.         Navrhovatel v rozkladu uvádí, že zásadně nemůže souhlasit s argumentací předsedy Úřadu uvedenou v původním rozhodnutí o rozkladu, že se „jako vhodnější nabízí subsumovat uvedený požadavek zadavatele pod § 95 zákona. Harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla lze považovat za ‚osvědčení‘, jímž dodavatel prokazuje splnění požadavku zadavatele, tedy v jaké fázi je dodavatel s procesem schválení typu drážního vozidla, zda se orientuje ve schvalovacím procesu, a zda je schopen v požadované lhůtě dodat poptávané plnění“ (viz bod 12. rozkladu). Tento právní názor, ze kterého byl pak povinen vycházet i Úřad v rámci vydání napadeného rozhodnutí, je dle názoru navrhovatele zcela irelevantní a nesprávný a nemá jakoukoli oporu v zadávacích podmínkách veřejné zakázky ani v zákoně.

30.         Na tomto místě je vhodné konstatovat, že úvahy o tom, pod jaké ustanovení bylo možno požadavek na předložení harmonogramu podřadit, nebyly nosnými důvody původního rozhodnutí o rozkladu. V původním řízení o rozkladu šlo o otázku, zda zadavatel postupoval netransparentně, pokud podřadil stanovený kvalifikační požadavek pod nesprávné zákonné ustanovení. Přitom bylo jisto, že podřazení pod § 79 odst. 2 písm. k) zákona není namístě, avšak tento fakt nečinil v očích předsedy Úřadu zadávací řízení netransparentním. Vyjádření k tomu, že by správně mělo jít o § 95, bylo toliko teoretické a doporučující. Předseda Úřadu v původním rozhodnutí o rozkladu, ani Úřad v napadeném rozhodnutí nevycházel primárně ze závěru, že harmonogram procesu schválení vozidla je možno subsumovat pod osvědčení podle § 95 zákona, ale z toho, že z pohledu následného posouzení splnění podmínek účasti u jednotlivých dodavatelů, a tedy i z pohledu dodržení zásady transparentnosti, není podstatné, pod které písmeno zadavatel zařadil kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 zákona. Ostatně předseda Úřadu v bodu 27. odůvodnění původního rozhodnutí o rozkladu uvedl, že „[p]řesto, že se předseda Úřadu ztotožňuje s posouzením Úřadu, že požadavek zadavatele na předložení dodavatelem zpracovaného harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla nelze podřadit pod § 79 odst. 2 písm. k) zákona, je předseda Úřadu toho názoru, že tento požadavek lze podřadit pod jiné písmeno ustanovení § 79 odst. 2 zákona, např. pod písm. l). Jako vhodnější se však nabízí subsumovat uvedený požadavek zadavatele pod § 95 zákona“. Předseda Úřadu konstatuje, že nesprávné zařazení požadavku zadavatele pod kritérium technické kvalifikace nemohlo ovlivnit následný postup zadavatele při posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, potažmo způsobit netransparentnost zadávacího řízení.

31.         Navrhovatel zpochybňuje účelnost a funkci požadavku na předložení harmonogramu dle čl. 5. 8 b) kvalifikační dokumentace. Kritériem technické kvalifikace, jehož naplnění je třeba prokázat, je schopnost orientace v příslušných schvalovacích procesech týkajících se předmětu plnění, platných v členských státech. Účelem, pro který zadavatel takové kritérium stanovil, je vést zadávací řízení jen s takovými dodavateli, kteří mají představu, jak schvalovací procesy probíhají, a u kterých je dána určitá pravděpodobnost, že budou schopni tyto procesy dovést do zdárného konce a nakonec i řádně dodat požadované plnění. Způsobem prokázání takového kritéria je předložení harmonogramu, u nějž zadavatel stanovil, že musí být zpracován v podrobnosti alespoň na jednotlivé zkoušky ověřující provozní a technické vlastnosti typu drážního vozidla.

32.         Lze konstatovat zaprvé, že stanovené kritérium svému účelu odpovídá, protože znalost konkrétních postupů, jež bude třeba realizovat, zvyšuje šanci dodavatele, že těmito postupy úspěšně projde.

33.         Zadruhé lze konstatovat, že rovněž zvolený způsob prokazování stanoveného kritéria tomuto kritériu jako takovému odpovídá, protože uvedením jednotlivých zkoušek, kterými musí výrobek projít, v jejich časovém sledu dodavatel prokáže orientaci v příslušných procesech.

34.         Navrhovatel namítá, že zadavatel v rámci zadávacích podmínek veřejné zakázky rovněž ani neuvedl, jakým způsobem bude posuzovat správnost údajů obsažených v harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla v případě, že některý z dodavatelů bude tímto způsobem prokazovat splnění zadavatelem požadované kvalifikace v čl. 5.8 kvalifikační dokumentace. Zadavatel se až následně v průběhu zadávacího řízení po předložení harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla ze strany vybraného dodavatele rozhodl kontaktovat Drážní úřad za účelem ověření reálnosti údajů uváděných v daném harmonogramu, přičemž však stanovisko Drážního úřadu pouze potvrdilo skutečnost, že zadavatel nemůže mít na základě údajů obsažených v harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla jako celku představu o reálnosti dodání předmětu plnění v jím požadované lhůtě, přičemž právě snaha o ověření schopnosti dodavatele dodat předmět plnění veřejné zakázky ve stanovené lhůtě byla tím skutečným důvodem, pro který zadavatel předmětný harmonogram požadoval.

35.         K tvrzení navrhovatele, že zadavatel neuvedl, jakým způsobem bude posuzovat správnost údajů obsažených v harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla, lze uvést, že zadavatel má několik možností vyplývajících ze zákona. Jednak je to výzva k objasnění nabídky ve smyslu § 46 zákona, vyloučení účastníka zadávacího řízení ve smyslu § 48 zákona, popřípadě zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 127 a § 170 zákona (podrobněji viz bod 38. odůvodnění původního rozhodnutí o rozkladu). Pokud tedy zadavatel bude mít například pochybnost, že dodavatel v harmonogramu uvádí zkoušky, které není třeba podstoupit, nebo že některé opomenul, může požádat o objasnění nabídky. Zjistí-li se, že dodavatel skutečně uvedl zkoušky, které není třeba podstoupit, nebo že některé naopak opomenul, pak nesplní stanovené kvalifikační kritérium, neboť bude jasné, že se v příslušných procesech neorientuje. Pokud například dodavatel v harmonogramu uvede zcela zjevně nepřiměřeně krátké doby, v nichž plánuje dotčené zkoušky absolvovat, aniž by to racionálně zdůvodnil, pak nesplní stanovené kvalifikační kritérium, neboť bude jasné, že se v příslušných procesech neorientuje. Otázku, jestli jde o potřebné zkoušky, nebo otázku, jak dlouhá je minimální doba, za kterou lze dotčenou zkoušku realizovat, si může zadavatel ověřit u subjektu, který příslušné zkoušky provádí.

36.         Na druhou stranu fakt, že dodavatel v harmonogramu nepočítá s některými eventualitami, které v průběhu provádění zkoušek mohou, ale nemusí nastat, neznamená, že by schopnost orientovat se v příslušných procesech neprokázal, a tedy že by nesplnil předmětné kritérium technické kvalifikace. Pokud dodavatel nemá důvod pochybovat, že zkušební procesy proběhnou hladce, nelze mu klást k tíži, pokud například z důvodu působení vnějších okolností hladce neproběhnou.

37.         Předmětný harmonogram totiž nemusí prokazovat nade vši pochybnost, že dodavatel bude připraven předmětné výrobky, schválené příslušnými autoritami, ve lhůtě k plnění poskytnout. Harmonogram má prokazovat pouze a jenom to, že se dodavatel v procesech orientuje (umí je označit) a že je schopen naplánovat jejich posloupnost tak, aby jimi za běžných okolností úspěšně prošel. Skutečnost, že je právě tohoto dodavatel schopen, zvyšuje pravděpodobnost, že budou výrobky dodány ve stanovené lhůtě. Kvalifikace je tak splněna předložením věrohodného harmonogramu. Pokud se tento harmonogram později z různých důvodů nenaplní, neznamená to nutně, že by kvalifikace splněna nebyla.

38.         Námitka navrhovatele, že ani Drážní úřad nebude na základě harmonogramu schopen posoudit, jestli budou zkoušky provedeny ve lhůtě, se zcela míjí s účelem, pro který bylo kritérium technické kvalifikace stanoveno. Stanovené kritérium technické kvalifikace tak, jak je formulováno, neznamená požadavek na předložení závazku, že výrobky budou dodány ve lhůtě k plnění, ale má toliko ověřit odborné znalosti dodavatele.

39.         Lze jistě dát navrhovateli za pravdu v tom, že harmonogram sestavený samotným dodavatelem nepřináší jistou záruku o tom, že dodavatel projde schvalovacími procedurami včas a bude posléze způsobilý smlouvu splnit. Jestli tomu tak ve výsledku bude, závisí totiž na mnoha proměnných. To ale na zákonnosti takovému kvalifikačnímu požadavku ničeho neubírá. Valná většina kritérií technické kvalifikace představuje požadavky, které pouze zvyšují pravděpodobnost, že dodavatel bude smlouvu plnit řádně, avšak žádná kritéria technické kvalifikace sama o sobě nepředstavují garanci konečného řádného plnění smlouvy. Jako příklad lze uvést kritéria spočívající ve zkušenosti s realizací určité významné služby, která mají svůj odraz v ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) a b): ta zvyšují jistotu zadavatele, že smlouva bude plněna řádně, protože zajišťují, že smlouvu bude plnit zkušený subjekt. Ani tato kritéria ovšem neznamenají garanci, že se vadné plnění nemůže vyskytnout.

40.         V předmětné věci se jedná o sektorovou veřejnou zakázku, a zadavatel je tedy podle § 167 zákona oprávněn stanovit i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než která jsou uvedena v části čtvrté zákona, což potvrzuje i navrhovatel v podaném rozkladu (viz bod 17. rozkladu).

41.         Na rozdíl od ustanovení § 79, které ve spojení s § 73 odst. 3 písm. b) zákona kogentně vymezuje, jaká kvalifikační kritéria a jaké způsoby prokázání kvalifikace může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat, z § 167 odst. 1 zákona platného pro zadávání sektorových veřejných zakázek plyne, že je na zadavateli, jaká kritéria kvalifikace a jaké způsoby k jejich prokázání zvolí. Pokud zadavatel sáhne po takovém způsobu prokázání kvalifikace, který má ohledně kvalit dodavatele nižší vypovídací schopnost, neznamená to automaticky rozpor se zákonem. Zadavatel by se musel dostat do konfliktu se zásadami přiměřenosti, transparentnosti či zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace, na čemž jsou vybudovány i limity stanovené v § 73 odst. 6 nebo § 167 odst. 1 věty poslední zákona. Rozpor s uvedenými zásadami předseda Úřadu při stanovení předmětného kvalifikačního kritéria neshledává. Ani označení kvalifikačního kritéria nesprávným zákonným ustanovením samo o sobě netransparentnost ustanovení kvalifikační dokumentace nezaložilo.

42.         Lze shrnout, že gros napadeného rozhodnutí, resp. původního rozhodnutí o rozkladu nespočívá v dílčím závěru, že jako vhodnější postup zadavatele se nabízí subsumovat požadavek zadavatele na předložení harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla pod § 95 zákona, tedy že harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla lze považovat za „osvědčení“, jímž dodavatel prokazuje splnění požadavku zadavatele, ale v tom, že zadavatel postupoval v souladu s  § 6 zákona (zásadou transparentnosti), když požadavek na předložení harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla zařadil mezi kritéria technické kvalifikace, byť jej třeba označil nesprávným zákonným ustanovením.   Při stanovení technické kvalifikace je s ohledem na zásadu transparentnosti zásadní, aby zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl, která kritéria technické kvalifikace požaduje, jaká je minimální úroveň pro jejich splnění a jak mají být prokázána. Zadavatel tyto požadavky naplnil, neboť v rámci kvalifikační dokumentace uvedl, že požaduje předložení dodavatelem zpracovaného harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla před příslušným Drážním úřadem, a to v podrobnosti alespoň na jednotlivé zkoušky ověřující provozní a technické vlastnosti typu drážního vozidla (minimální úroveň pro splnění kritéria technické kvalifikace).

43.         Navrhovatel namítá, že vzhledem k tomu, že Úřad převzal v napadeném rozhodnutí právní názor týkající se zařazení harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla pod „osvědčení“ bez dalšího, a že napadené rozhodnutí tak zcela postrádá přezkum materiálního obsahu předloženého harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla vybraným dodavatelem, což jej vzhledem k vznesené argumentaci navrhovatele činí nepřezkoumatelným.

44.         Právě uvedená námitka navrhovatele není relevantní. Předmětem přezkumného řízení není přezkum obsahu harmonogramu předloženého vybraným dodavatelem, neboť návrh navrhovatele směřoval proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, nikoliv proti posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Stěžejní bylo ve zdejší věci posoudit soulad nastavení kvalifikačního kritéria se zákonem, což Úřad provedl. Pokud by konkrétní předložený harmonogram vykazoval určité nedostatky, nelze z toho dovozovat, že je vadné samo kvalifikační kritérium. Pokud snad nebyl proveden důkladný rozbor harmonogramu vybraného dodavatele, nezakládá to nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

45.         K tvrzení navrhovatele, že v celém průběhu správního řízení nebrojí proti požadavku na předložení harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla jako takovému, ale proti tomu, že alternuje s rozhodnutím Drážního úřadu, které má jiný účel a obsahové a kvalitativní parametry, přičemž alternace těchto dokumentů v nabídkách činí tyto nabídky neporovnatelnými, je třeba uvést následující.

46.         Předně je třeba konstatovat, že pokud navrhovatel tvrdí, že nebrojí proti požadavku na předložení harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla jako takovému, a následně tvrdí, že uvedený harmonogram je pouhým časovým nástinem s předpokládanými termíny prvních zkoušek, který nezaručuje, že proces schválení bude následně v daném časovém horizontu realizován, pak není zřejmé, proti čemu tedy vlastně navrhovatel brojí.

47.         Dále, pokud navrhovateli vadí systematické zařazení kvalifikačního kritéria spočívajícího v požadavku na předložení harmonogramu pod kritérium spočívající v předložení vzorků, popisu nebo fotografie výrobků [§ 79 odst. 2 písm. k) zákona], pak lze jistě připustit, že taková systematika může být na první pohled lehce matoucí, nicméně po prostudování dotčeného ustanovení kvalifikační dokumentace musí být každému dodavateli jasné, že nejde o předložení popisu výrobku, ale že jde o předložení harmonogramu určitých postupů. Takto pojatá systematika kvalifikační dokumentace nemůže mít negativní dopady na orientaci dodavatelů v jejich povinnostech.

48.         K tvrzení navrhovatele, že alternace předmětných dokumentů činí nabídky neporovnatelnými, je třeba konstatovat, že v šetřené věci jsou nabídky porovnatelné v okamžiku jejich hodnocení. Fakt, že různí dodavatelé splní podmínky účasti splněním různých alternativně stanovených kritérií kvalifikace, z nichž některá jsou přísnější a jiná mírnější, nečiní nabídky neporovnatelnými. Při hodnocení nabídek se totiž zásadně porovnává předmět nabídek (to, co se nabízí), případně pouze nabídková cena, nikoliv kvalifikace dodavatele (kdo nabízí). Ta buď je, nebo není splněna. Předmětem veřejné zakázky je dodávka nízkopodlažních parciálních trolejbusů, které musí být k okamžiku dodání schváleny k provozu. Nabídky jsou tak porovnatelné, jak v případě nabídky na již schválený typ vozidla, tak i v případě nabídky na vozidlo, které bude schváleno v budoucnu, neboť zadavatel v šetřeném zadávacím řízení hodnotí nabídky dodavatelů znějící na konkrétní v nich popsané plnění. Tito dodavatelé se přitom zavazují k tomu, že jimi nabízené trolejbusy budou schváleny k provozu ve lhůtě 14 měsíců od účinnosti kupní smlouvy, nehledě na to, zda tito dodavatelé prokazovali splnění technické kvalifikace prostřednictvím rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla či prostřednictvím harmonogramu. Obě zmíněné kategorie dodavatelů tedy mají možnost podat nabídku na totožné plnění.

49.         Namítá-li navrhovatel, že kvalifikační kritérium spočívající v požadavku na předložení harmonogramu nemůže alternovat s požadavkem na to, aby konkrétní výrobky byly schváleny příslušnými autoritami, lze dát navrhovateli částečně zapravdu v tom, že první požadavek se váže spíše ke kvalitám dodavatele (schopnost orientace v procesech) a druhý požadavek se vztahuje spíše k výrobku (potvrzení určitých vlastností výrobku). Skutečně tedy nejsou alternativami v tom smyslu, že by oba požadavky měly za účel ověřit jednu skutečnost. Je třeba o nich však uvažovat jako o alternativách v tom smyslu, že zadavatel požaduje buď předložit rozhodnutí o schválení určitého výrobku příslušnou autoritou, anebo alespoň harmonogram postupů, které k získání takového rozhodnutí povedou. Zadavatel se tedy spokojí s předložením harmonogramu, i když by mohl mít požadavek přísnější (vyžadovat rozhodnutí), a to proto, že má v dodavatele tu důvěru, že o získání rozhodnutí budou usilovat. Nadto má zadavatel možnost využít smluvní nástroje při nesplnění závazku dodavatelem.

50.         Navrhovatel dále brojí proti vyjádření Drážního Úřadu s tím, že z tohoto vyjádření není možné uzavřít víc, než že harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla je sice proveditelný, ale rovněž tomu tak být nemusí, neboť Drážní úřad uvedl, že nemůže potvrdit časovou proveditelnost.

51.         Tato rozkladová námitka není způsobilá založit pochybnosti o správnosti právních závěrů Úřadu, neboť se týká konkrétního harmonogramu předloženého konkrétním dodavatelem, ovšem předmětem posouzení ve zdejším případě je kvalifikační kritérium obecně, tedy zda bylo na začátku zadávacího řízení stanoveno v souladu se zákonem, nikoliv zda je vybraný dodavatel splnil či nikoliv. S uvedeným tvrzením navrhovatele navíc nelze souhlasit. Posouzení harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla předloženého vybraným dodavatelem aproboval Drážní úřad, který ve svém stanovisku uvedl, že „[p]ředložený harmonogram procesu schvalování drážního vozidla – trolejbusu z hlediska obsahové náplně zkoušek splňuje všechny podmínky pro schválení typu drážního vozidla – trolejbusu v České republice“ a dále, že „[z]e zkušenosti s již proběhlými řízeními ve věci schvalování typu jsou uvažované termíny proveditelné“.

52.         S ohledem na výše uvedené není sporu o tom, že zadavatel na základě předloženého harmonogramu zjistil, že vybraný dodavatel je schopen nechat schválit nabízené vozidlo, a splnit tak předmět veřejné zakázky řádně a včas. Zadavatel tak prostřednictvím uvedeného kritéria technické kvalifikace bez pochyb dosáhl zamýšleného cíle, kterým bylo zjištění, v jakém stavu je dodavatel s procesem schválení typu drážního vozidla, a dále ověření, že se dodavatel orientuje ve schvalovacím procesu a že má plán, jak tento proces úspěšně realizovat, a to v čase, který odpovídá lhůtě pro dodání poptávaných trolejbusů.

53.         Rovněž je třeba odmítnout i námitku navrhovatele, že předseda Úřadu se v původním rozhodnutí o rozkladu nezabýval všemi závěry Úřadu uvedenými v původním prvostupňovém rozhodnutí. Původní rozhodnutí o rozkladu je tak dle navrhovatele jako celek zcela nepřezkoumatelné, přičemž tato zásadní vada se pak nutně přenáší i do napadeného rozhodnutí, kdy je Úřad nucen tyto nepřezkoumatelné závěry předsedy Úřadu převzít a řídit se jimi.

54.         Předseda Úřadu zrušil původní prvostupňové rozhodnutí pro jeho vnitřní rozpornost a neopodstatněnost a nesprávnost závěrů uvedených v jeho odůvodnění. Navrhovatel v bodech 33. až 37. rozkladu poukazuje právě na tyto nesprávné názory Úřadu uvedené v odůvodnění původního prvostupňového rozhodnutí. Navrhovatel je toho názoru, že původní rozhodnutí o rozkladu stejně jako napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť navrhovatelem citované závěry nebyly původním rozhodnutím o rozkladu přezkoumány. Předseda Úřadu konstatuje, že právě pro tyto nesprávné závěry Úřadu (viz body 33. až 37. rozkladu) bylo původní prvostupňové rozhodnutí zrušeno, přičemž odůvodnění původního rozhodnutí o rozkladu pak spočívá v uvedení důvodů, pro které předseda Úřadu původní prvostupňové rozhodnutí zrušil. Na tuto skupinu námitek tedy bylo reagováno již v původním rozhodnutí o rozkladu, případně je tato argumentace doplněna nynějším rozhodnutím o rozkladu.

55.         K námitce navrhovatele, že zadavatelem formulovaný požadavek na harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla vnáší do postupu zadavatele zcela netransparentní prvek, který má potenciál výrazně neobjektivním způsobem ovlivnit možnost dodavatele prokázat svoji schopnost splnit veřejnou zakázku v souladu se zadávacími podmínkami, je třeba uvést následující.

56.         Zadavatel v čl. 5.8 písm. b) kvalifikační dokumentace stanovil, že požaduje „harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla před příslušným drážním úřadem v České republice nebo jiném členském státě ve smyslu zákona o drahách (v podrobnosti alespoň na jednotlivé zkoušky ověřující provozní a technické vlastnosti typu drážního vozidla)“. Ve vysvětlení ZD č. 2 zadavatel následně uvedl, že „souhlasí s tím, že by měl zajistit, že nabízená plnění budou vyhovovat rozsáhlým legislativním pravidlům EU. To je zajištěno právě novým odst. 5.8 kvalifikační dokumentace, dle kterého je dodavatel povinen předložit buď rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla, nebo harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla, tj. popis procesu schválení. (…) Účelem harmonogramu je zjistit, v jakém stavu je dodavatel s procesem schválení typu drážního vozidla, získá-li zadavatel pochybnosti o možnosti řádného splnění závazku dodat schválené vozy, podnikne v souladu se zákonem v zadávacím řízení patřičné kroky“.

57.         Na požadavku zadavatele na předložení dodavatelem zpracovaného harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla nelze shledat ničeho netransparentního, neboť dodavatelé na základě doplnění čl. 5.8 písm. b) kvalifikační dokumentace a vysvětlení ZD č. 2 museli vědět, co má harmonogram procesu schválení typu drážního vozidla obsahovat (tj. vývoj, schválení typu nabízeného vozidla, výroba příslušného počtu kusů, schválení k provozu), přičemž uvedení termínů realizace těchto kroků pak vychází z odborných znalostí dodavatelů, což lze označit za legitimní požadavek zadavatele. Nelze tak mít pochybnosti o důvodnosti tohoto požadavku zadavatele směřovaného přímo na předmět veřejné zakázky.

58.         Navrhovatel dále trvá na tom, že požadavek na předložení harmonogramu procesu schválení typu drážního vozidla je stanoven diskriminačním způsobem. Dle navrhovatele zadavatel svým požadavkem účelově zvýhodňuje právě ty dodavatele, kteří poptávané trolejbusy teprve vyvíjejí.

59.         Právě uvedenému tvrzení navrhovatele nelze přisvědčit. Zadavatel umožnil požadavkem na technickou kvalifikaci v čl. 5.8 písm. b) kvalifikační dokumentace, aby se předmětného zadávacího řízení zúčastnili i dodavatelé, kteří nemají dokončený „vývoj“ trolejbusů, a tedy ani příslušnou homologaci, čímž zadavatel rozšířil hospodářskou soutěž, resp. okruh potenciálních dodavatelů. Požadavek na harmonogram je tedy alternativou pro ty dodavatele, kteří ještě rozhodnutím nedisponují. Minimální úroveň kvalifikace je tak nastavena relativně nízko, a sice tak, že postačí harmonogram, ale u dodavatelů, kteří již rozhodnutí získali, by bylo nesmyslné žádat harmonogram, neboť tito dodavatelé mohou předložit již samotné schvalující rozhodnutí. V daném případě tak z logiky věci nelze hovořit o diskriminační povaze požadavku zadavatele, když zadavatel umožněním předložení harmonogramu jako alternativy k rozhodnutí o schválení typu drážního vozidla naopak rozšířil hospodářskou soutěž o další potenciální dodavatele, kteří nemají doposud dokončený vývoj jimi nabízeného typu trolejbusů. V předmětném zadávacím řízení tak dodavatelé, kteří již mají své výrobky schváleny, mají rovné postavení s těmi dodavateli, kteří o to teprve usilují. Všichni se mohou účastnit soutěže o veřejnou zakázku. Je sice pravdou, že kdyby nebylo kvalifikačního kritéria dle čl. 5.8 písm. b) kvalifikační dokumentace, pak by se dodavatelé, kteří o schválení svých výrobků teprve usilují, zadávacího řízení účastnit nemohli. V tomto smyslu se tedy jedná o jistý druh zvýhodnění. Nejde však o zvýhodnění zakázané, ale naopak jde o zvýhodnění důvodné, protože sleduje legitimní cíl otevřít soutěž o veřejnou zakázku co nejširšímu okruhu dodavatelů, a nečiní tak nikterak iracionálně ani netransparentně. Pokud navrhovatel proti takovému kvalifikačnímu kritériu brojí a argumentuje v neprospěch takto mírně nastavených kvalifikačních kritérií, nelze mu přisvědčit. Cílem zadavatele je získat trolejbusy s příslušnými schváleními a je pouze na zadavateli, zda je ochoten nést riziko, že dodavatel, který ještě nemá schvalovací proces dokončen, dojde k cíli včas. Takové jednání ale nelze definovat jako diskriminační vůči dodavatelům. Aprobovat názor, že skupina dodavatelů, která ještě své výrobky nemá schváleny, je ve zdejším případě bezdůvodně zvýhodněna, by znamenalo dostat se do absurdního konfliktu s potřebou zajištění konkurenčního prostředí.

60.         Ani námitka navrhovatele uvedená v bodu 37. rozkladu týkající se údajného protimluvu zadavatele není důvodná. Možná protichůdnost vyjádření, že harmonogram není závazný a je sankcionován až podle smlouvy, ve vztahu k vyjádření, že s přesným nedodržením harmonogramu se nepojí žádné sankce, nemá vliv na zákonnost zadávacích podmínek. Odpověď na otázku, jaké sankce příslušejí za pozdní dodání plnění či za pozdní splnění dílčích smluvních povinností, musí plynout ze smlouvy samé, případně z předpisů soukromého práva. Dodavatelé mají možnost seznámit se s návrhem smlouvy a posoudit si, k čemu se zavazují. Pokud se k těmto otázkám zadavatel vyjadřuje neobratně, nezprošťuje to dodavatele povinnosti se smluvními podmínkami seznámit a zjistit i případné sankce, které se zavazují podstoupit.   

61.         K námitce navrhovatele týkající se problematiky tří nebo čtyřdveřového provedení trolejbusů lze uvést, že navrhovatel pouze odkázal na jeho argumentaci uvedenou v námitkách a návrhu, přičemž v rozkladu ani neuvedl, v čem spatřuje závěry Úřadu ve vztahu k uvedené námitce za nesprávné či nedostatečné. Předseda Úřadu tak přezkoumal zákonnost daného posouzení Úřadem, s nímž se plně ztotožňuje a odkazuje tak na závěr Úřadu uvedený v bodu 123. odůvodnění napadeného rozhodnutí, že předmětný požadavek zadavatele na třídveřovou variantu trolejbusů neshledává jako diskriminační, přičemž zadavatel současně v daném případě poskytl racionální zdůvodnění své potřeby, kdy je jednoznačné, že mezi uvedenou potřebou a předmětným parametrem existuje souvislost.

62.         K výše uvedenému lze shrnout, že žádná z navrhovatelem uplatněných námitek nebyla shledána důvodnou a že se lze plně ztotožnit se závěry Úřadu uvedenými v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Úřad v rozsahu vedeného správního řízení zjistil takový skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení zákona, řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl skutečnosti, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl ke svým závěrům. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí tak je logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Úřad respektoval závazný právní názor vyslovený v původním rozhodnutí o rozkladu.

VI.          Závěr

63.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodu uváděných v rozkladu, proto jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

2.             JUDr. Petra Buzková, advokátka, Revoluční 724/7, Staré Město, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy