číslo jednací: 01714/2021/500/AIv
spisová značka: S0497/2020/VZ

Instance I.
Věc Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy
Účastníci
  1. Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální
  2. SEVITECH CZ s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 3. 2. 2021
Dokumenty file icon dokument ke stažení 584 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0497/2020/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-01714/2021/500/AIv

 

Brno 15.01.2021

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 11. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO 00025712, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha 8,
  • navrhovatel – SEVITECH CZ s.r.o., IČO 07081561, se sídlem Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 8. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-029319, ve znění oprav ze dne 29. 9. 2020 a ze dne 9. 10. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 163-396624, ve znění oprav ze dne 29. 9. 2020 a ze dne 9. 10. 2020,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – SEVITECH CZ s.r.o., IČO 07081561, se sídlem Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 – ze dne 22. 11. 2020 se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, IČO 00025712, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha 8 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení na veřejnou zakázku „Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 8. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-029319, ve znění oprav ze dne 29. 9. 2020 a ze dne 9. 10. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 163-396624, ve znění oprav ze dne 29. 9. 2020 a ze dne 9. 10. 2020 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky podle bodu 4 „Zadávací dokumentace“ č.j. ČÚZK-10685/2020, ve znění „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 poskytované na žádost Účastníka zadávacího řízení ze dne 18. 9. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“, „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 poskytované na žádost Účastníků zadávacího řízení ze dne 22. 9. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ a „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 poskytované na žádost Účastníků zadávacího řízení ze dne 1. 10. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ (dále jen „zadávací dokumentace“) je uzavření smlouvy na vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy a jeho následnou údržbu s tím, že podrobněji je předmět veřejné zakázky vymezen v textu a v přílohách zadávací dokumentace.

3.             Podle bodu 7 zadávací dokumentace je předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena na 96 133 595,- Kč bez DPH.

4.             V bodu 9.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 23. 11. 2020 do 10:00 hodin.

5.             Dle soupisu elektronických úkonů Národního elektronického nástroje zadavatel obdržel nabídky od čtyř dodavatelů, mj. od navrhovatele – SEVITECH CZ s.r.o., IČO 07081561, se sídlem Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“).

6.             Dle dokumentace o zadávacím řízení byly zadavateli dne 5. 11. 2020 doručeny „Námitky proti zadávacím podmínkám“ z téhož dne (dále jen „námitky“).

7.             Námitky zadavatel „Rozhodnutím o námitkách stěžovatel ve veřejné zakázce »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy«“ ze dne 20. 11. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 18. 11. 2020, odmítl.

8.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 22. 11. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) „Návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ ze dne 22. 11. 2020 (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 23. 11. 2020.

Obsah návrhu ze dne 22. 11. 2020

9.             Navrhovatel návrhem brojí proti zadávacím podmínkám, konkrétně brojí proti kritériu hodnocení uvedenému v bodu 12.2.2 „Kritérium č. 2: Zpracování modelového požadavku“ zadávací dokumentace (dál jen „kritérium hodnocení č. 2“), v bodu 12.2.4 „Kritérium č. 4: Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu“ zadávací dokumentace (dál jen „kritérium hodnocení č. 4“) a dále v bodu 12.2.5 „Kritérium č. 5: Technická kvalita řešení“ zadávací dokumentace (dál jen „kritérium hodnocení č. 5“), když namítá, že tyto jsou stanoveny v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a dálerozporu s § 36 odst. 3, § 115 odst. 1 písm. b), § 116 odst. 3 věty první zákona.

10.         Jelikož jsou dle navrhovatele zadávací podmínky, resp. kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5, stanoveny v rozporu zákonem, navrhuje navrhovatel, aby Úřad zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11.         Úřad obdržel předmětný návrh dne 22. 11. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 23. 11. 2020.

12.         Účastníci správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

13.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-37458/2020/512/PHn ze dne 23. 11. 2020, který byl dne 24. 11. 2020 doručen všem účastníkům zadávacího řízení.

14.         Dne 2. 12. 2020 byl Úřadu doručen nedatovaný přípis zadavatele nazvaný „Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy – zaslání dokumentace o zadávacím řízení a písemného vyjádření Zadavatele k návrhu“ (dále jen „vyjádření zadavatele doručené dne 2. 12. 2020“) a dále doručena dokumentace o zadávacím řízení.

Další průběh správního řízení

15.         Usnesením č. j. ÚOHS-39446/2020/512/ŠMr ze dne 7. 12. 2020 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

16.         Usnesením č. j. ÚOHS-39534/2020/512/ŠMr ze dne 8. 12. 2020 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu, a to doložení stejnopisu návrhu pro zadavatele a zaslání souvisejícího dokladu, ze kterého bude patrno, kdy jej zadavatel od navrhovatele obdržel. Dne 10. 12. 2020 obdržel Úřad od navrhovatele požadované dokumenty.

17.         Usnesením č. j. ÚOHS-40714/2020/512/ŠMr ze dne 17. 12. 2020 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž dané usnesení bylo účastníkům správního řízení doručeno dne 17. 12. 2020.

18.         Dne 22. 12. 2020 obdržel Úřad od navrhovatele přípis „Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“ z téhož dne. Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

19.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a proto rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu.

20.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

21.         Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za vhodné identifikovat kategorii zadavatele veřejné zakázky.

22.         Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele.

23.         Podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 219/2000 Sb.“), jsou organizačními složkami státu ministerstva a jiné správní úřady, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.

24.         Český úřad zeměměřický a katastrální je ústředním správním úřadem zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, který byl zřízen zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů (srov. § 1 odst. 1 citovaného zákona).

25.         Úřad proto konstatuje, že má vzhledem k výše uvedeným skutečnostem za prokázané, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona, který je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle zákona. Uvedené ostatně Úřad považuje za nesporné už jen s ohledem na skutečnost, že toto není zadavatelem nikterak rozporováno.

K výši kauce

26.         Zadavatel ve svém vyjádření doručeném dne 2. 12. 2020 upozorňuje, že dle něj navrhovatel nesložil kauci v plné výši podle § 255 odst. 1 zákona, když složil kauci ve výši 100 000 Kč, avšak v okamžiku podání návrhu byla navrhovateli známa jeho nabídková cena, neboť v den podání návrhu podal též svou nabídku.

27.         K uvedenému Úřad předně uvádí, že výše a způsob výpočtu kauce je upraven v § 255 odst. 1 zákona. Dle tohoto ustanovení je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. Pro určení výše kauce je tedy stěžejní termín podání nabídky navrhovatelem a stanovená výše nabídkové ceny.

28.         Úřad konstatuje, že podle výpisu z bankovního účtu navrhovatel složil Úřadu kauci ve výši 100 000,- Kč dne 20. 11. 2020.

29.         Předmětný návrh byl Úřadu doručen dne 22. 11. 2020, ve 22:45:32 hodin.

30.         Dle doručenky datové zprávy obdržel zadavatel stejnopis návrhu dne 23. 11. 2020, v 7:48:12 hodin, tj. ve lhůtě pro podání nabídek. V této souvislosti Úřad akcentuje, že podle § 211 odst. 6 zákona při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta, nikoliv okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má oprávnění přístupu k dodanému dokumentu.

31.         Ze zadavatelem předloženého soupisu elektronických úkonů Národního elektronického nástroje Úřad seznal, že zadavatel přijal nabídku navrhovatele prostřednictvím Národního elektronického nástroje dne 23. 11. 2020, ve 8:11:25 hodin.

32.         V této souvislosti Úřad s odkazem na § 251 odst. 2 zákona podotýká, že návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Jelikož v šetřeném případě navrhovatel rozhodnutí o námitkách obdržel dne 18. 11. 2020, mohl kdykoliv v následujících 10 dnech (tedy až do 30. 11. 2020) doručit Úřadu a ve stejnopisu zadavateli návrh, přičemž, jak vyplývá z předcházejících bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí, tak učinil ve dnech 22. 11. 2020 a 23. 11. 2020, tudíž je zřejmé, že návrh byl doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli v zákonem stanovené lhůtě, tedy včas.

33.         Úřad na základě shora uvedeného seznal, že mu byl doručen návrh a složena kauce před  podáním nabídky navrhovatelem zadavateli. Shodně i zadavateli byl stejnopis návrhu doručen před podáním nabídky navrhovatele v Národním elektronickém nástroji; oba dokumenty byly zadavateli doručeny sice ve stejný den, avšak časově podání stejnopisu návrhu předcházelo podání samotné nabídky. Úřad v této souvislosti podotýká, že rozhodně nelze navrhovateli přičítat k tíži, že po podání návrhu podá nabídku, a dále akcentuje, že splnění povinnosti složit kauci na účet Úřadu je nutno posuzovat k okamžiku podání návrhu, neboť navrhovatel musí již v době podání návrhu vědět jaká je výše kauce, kterou má složit.

34.         V šetřeném případě tedy byl navrhovatel s ohledem na § 255 odst. 1 zákona povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč. 

35.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad uzavírá, že navrhovatel složil kauci ve správné výši, tedy v souladu s § 255 odst. 1 zákona.  

K výroku tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

36.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

37.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

38.         Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

39.         Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

40.         Podle § 116 odst. 3 zákona kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

41.         Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

42.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

43.         Podle bodu 12.1 zadávací dokumentace „(h)odnocení nabídek bude v souladu s § 114 ZZVZ provedeno podle jejich ekonomické výhodnosti, konkrétně pak na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality podle následujících kritérií hodnocení při zohlednění jejich vah. Všechny výpočetní operace v rámci hodnocení budou prováděny se zaokrouhlováním na 2 desetinná místa.

Kritérium

Popis

váha v %

1

 

Nabídková cena plnění dle smlouvy (řádek 5 sloupec E tabulky „Tabulka 3 - nabídková cena“)

50

2

Zpracování modelového požadavku

15

3

Kvalita, zkušenosti a odbornost realizačního týmu Účastníka ZŘ

10

4

Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu

15

5

Technická kvalita řešení

10

Tabulka 4 - kritéria hodnocení“

44.         Podle bodu 12.2.2 zadávací dokumentace: „U tohoto kritéria hodnocení budou u navrhovaného řešení modelového požadavku kladně hodnoceny následující skutečnosti:

  • vysoká celková úroveň pochopení problematiky a navrhovaného řešení vzhledem ke specifikaci v zadání,
  • účelnost a efektivita navrhované architektury řešení pro Zadavatele, rozdělení do vhodných komponent a jejich vazeb,
  • kvalita zdrojového kódu - vhodnost a přiměřenost rozsahu využívání doporučených postupů a návrhových principů,
  • vysoká podrobnost, kvalita a vypovídající úroveň zpracování dokumentace – architektonická/analytická/design, programátorská, instalační,
  • účelný návrh publikovaného API s detailním popisem,

  • podrobnost, správnost a vypovídací hodnota (přehlednost) zpracování jednotlivých výstupů aplikace a snadnost jejich pochopení uživatelem.

Nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen počet bodů dle níže uvedené tabulky, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování hodnoceného požadavku ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria

Zdůvodnění přidělení počtu bodů

 

„nejvhodnější nabídka“

100 bodů

Nejvhodnější nabídka v rámci kritéria s ohledem na preference a sledované cíle Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách pro toto konkrétní kritérium.

„vysoká“

99 až 75 bodů

Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

„nadprůměrná“

74 až 50 bodů

Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné částečně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele částečně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

„průměrná“

49 až 25 bodů

Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné omezeně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele omezeně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

„podprůměrná“

24 až 0 bodů

Nabízené řešení není kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou, nabízené řešení téměř či vůbec nenaplňuje preference a sledované cíle Zadavatele v porovnání s nejvhodnější nabídkou.“

45.         Podle bodu 12.2.4 zadávací dokumentace: „U tohoto kritéria hodnocení budou u navrhovaného způsobu a metodiky vývoje včetně popisu tvorby dokumentace kladně hodnoceny následující skutečnosti:

  • detailnější rozsah dokumentace a udržitelnost ke skutečnosti,
  • zvolená struktura členění dokumentace umožňující lepší přehlednost,
  • lepší UX při práci s dokumentací – jednotnost prostředí, integrace s modely UML, ArchiMate apod., způsob navigace a vyhledávání, provázanost jednotlivých částí dokumentace pomocí interaktivních odkazů, provázání s datovým modelem,
  • větší rozsah, účelnost a efektivita kontrolních mechanizmů pro tvorbu dokumentace a její kvality a kontrolu kvality kódu,
  • stanovení podrobných Coding Standards and Naming Conventions a jejich vynucování a kontrola,
  • účinnější způsob a četnost provádění Code Review (kontrola konvencí, designu, best-practices, závislostí apod.),
  • lepší způsob zajištění kvality projektu a kontrolních mechanismů.

Nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen počet bodů dle níže uvedené tabulky, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování navrhovaného řešení ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria

Zdůvodnění přidělení počtu bodů

 

„nejvhodnější nabídka“

100 bodů

Nejvhodnější nabídka v rámci kritéria s ohledem na preference a sledované cíle Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách pro toto konkrétní kritérium.

„vysoká“

99 až 75 bodů

Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

„nadprůměrná“

74 až 50 bodů

Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné částečně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele částečně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

„průměrná“

49 až 25 bodů

Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné omezeně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele omezeně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

„podprůměrná“

24 až 0 bodů

Nabízené řešení není kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou, nabízené řešení téměř či vůbec nenaplňuje preference a sledované cíle Zadavatele v porovnání s nejvhodnější nabídkou.“

46.         Podle bodu 12.2.5 zadávací dokumentace: U tohoto kritéria hodnocení bude hodnocen technický návrh řešení. Kladně budou hodnoceny následující skutečnosti:

  • koncepce/architektura řešení bude detailnější a srozumitelněji popsaná, včetně popisu komponent a vzájemných vazeb,
  • architektura bude snadno škálovatelná a bude rozdělena do částí tak, aby se jednotlivé části co nejméně ovlivňovaly a byly odděleny pomocí interního API,
  • návrh řešení umožňující co nejvíce bezodstávkové instalace,
  • větší nezávislost řešení umožňující snadnější převod komponent/částí systému na obdobnou technologii jiného subjektu a tím snižuje vendor lock-in na produktech nebo službách konkrétního subjektu.

Nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen počet bodů dle níže uvedené tabulky, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování navrhovaného řešení ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

Bodová hodnota odrážející úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria

Zdůvodnění přidělení počtu bodů

 

„nejvhodnější nabídka“

100 bodů

Nejvhodnější nabídka v rámci kritéria s ohledem na preference a sledované cíle Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách pro toto konkrétní kritérium.

„vysoká“

99 až 75 bodů

Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

„nadprůměrná“

74 až 50 bodů

Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné částečně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele částečně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

„průměrná“

49 až 25 bodů

Nabízené řešení je s nejvhodnější nabídkou kvalitativně srovnatelné omezeně, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele omezeně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.

„podprůměrná“

24 až 0 bodů

Nabízené řešení není kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou, nabízené řešení téměř či vůbec nenaplňuje preference a sledované cíle Zadavatele v porovnání s nejvhodnější nabídkou.“

47.         Dle bodu 12.3 zadávací dokumentace „(c)elkové hodnocení nabídek bude provedeno tak, že jednotlivá bodová hodnocení nabídek dle jednotlivých kritérií hodnocení budou vynásobena vždy vahou příslušného dílčího kritéria. Takto získané hodnoty budou sečteny pro každou nabídku a pořadí úspěšnosti Účastníků ZŘ bude následně stanoveno tak, že nejúspěšnější nabídkou se stane nabídka, která dosáhla nejvyššího bodového ohodnocení, na dalších místech se postupně umístí nabídky ostatních Účastníků zadávacího řízení podle bodového hodnocení od nejvyššího po nejnižší. V případě, že dvě a více nabídek dosáhne stejného výsledného bodového ohodnocení, bude o konečném pořadí těchto nabídek rozhodnuto losem. O takovémto případném losování bude pořízen záznam, který bude součástí dokumentace o veřejné zakázce. Při losování bude umožněna přítomnost dotčených Účastníků zadávacího řízení.“

48.         Dotaz č. 10 uvedený ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 poskytované na žádost Účastníka zadávacího řízení ze dne 21. 9. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“) zní: „Zadavatel v rámci hodnotících kritérií stanovil následující kritéria: – 1. Nabídková cena – váha 50 %, 2. Zpracovaní modelového požadavku – váha 15 %, 3. Kvalita, zkušenosti a odbornost realizačního týmu Účastníka ZŘ – váha 10 %, 4. Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu – 15 %, 5. Strana 4/4 Technická kvalita řešení – váha 10 %. Zadavatel dále v zadávací dokumentaci blíže specifikuje způsob, jakým budou jednotlivá subkritéria hodnocena a které parametry jsou předmětem hodnocení, avšak tato specifikace je velice obecná, neurčitá a strohá. Dle názoru Účastníka proto dílčí kritéria č. 2, 4, 5 nejsou dostatečně konkrétní, přesná a jednoznačná. S ohledem na výše uvedené dále Účastníkovi není zcela jasné, jak má vypadat nabídka, aby nejlépe vyhověla uvedeným hodnoticím kritériím (č. 2, 4, 5). Z důvodu absence jakýchkoliv exaktních metrik pro hodnocení (jako je tomu například u hodnocení kvality členů realizačního týmu – kritérium č. 3) se ze strany Zadavatele bude jednat čistě o subjektivní hodnocení. S ohledem na to, že tyto hodnotící kritéria (č. 2, 4, 5) představují v součtu 40 % z celkového hodnocení, je zde riziko, že zadavatel z výše uvedených důvodu nebude moci nabídky objektivně porovnat a zhodnotit, a může tak dojít k porušení zásady zákazu diskriminace a transparentnosti. Uchazeč proto žádá o úpravu hodnotících kritérií tak, aby byly stanoveny exaktně, objektivně a dostatečně určitě v podrobnostech nezbytných pro přípravu nabídky, a aby zadavatel byl schopen objektivně hodnotit a porovnat předložené nabídky. V souvislosti s úpravou hodnotících kritérií uchazeč také předpokládá, že dojde k posunutí termínu pro podání nabídky.“

Odpověď zadavatele na výše citovaný dotaz zní: „Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) v rámci institutu tzv. kritérií kvality (§ 116 ZZVZ) umožňuje, aby byla hodnotící kritéria nastavena tak, aby zohledňovala i méně exaktně měřitelné vlastnosti nabízeného předmětu plnění (např. estetické vlastnosti či uživatelskou přístupnost). Tedy použití subjektivních hodnotících kritérií automaticky neznamená libovůli na straně Zadavatele a porušení základních zásad zadávacího řízení. Popis jednotlivých dílčích kritérií uvedený v ZD se zakládá zásadně na odborných pojmech z oblasti informačních technologií a Zadavatel je toho názoru, že odborně zdatný dodavatel obsah takových pojmů musí znát. Zadavatel se snažil samozřejmě kritéria v ZD co nejvíce objektivizovat. Nicméně právě proto, že podstata subjektivních hodnotících kritérií souvisí s uvážením Zadavatele, nelze zcela exaktně popsat, jak má vypadat nabídka, aby nejlépe vyhověla uvedeným hodnoticím kritériím, neboť by tím subjektivní hodnotící kritérium ztratilo svůj význam - všechny předložené nabídky by byly zcela shodné a hodnotící kritérium by fakticky bylo požadavkem Zadavatele na konkrétní způsob řešení veřejné zakázky. Zadavatel je tedy přesvědčen, že předmětná hodnotící kritéria byla stanovena dostatečně určitě v podrobnostech nezbytných pro přípravu nabídky tak, aby byl Zadavatel schopen řádně hodnotit a porovnat předložené nabídky, nicméně zároveň tak, aby nepředjímal jediný možný způsob řešení veřejné zakázky.“

49.         V dotazu č. 2 uvedeném ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 poskytované na žádost Účastníků zadávacího řízení ze dne 22. 9. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 4“) je předně citováno znění bodu 12.2.2 zadávací dokumentace ve znění bez jednotlivých vysvětlení zadávací dokumentace. Dále je zde uvedeno: Zadavatel v zadávací dokumentaci uvádí, že kladně budou hodnoceny zejména skutečnosti uvedené v čl. 12.2.2 zadávací dokumentace. Dle § 115 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích[1]. Vzhledem k tomu, že čl. 12.2.2 zadávací dokumentace obsahuje pouze demonstrativní výčet skutečností (viz »zejména«), které budou kladně hodnoceny, tak dle našeho názoru čl. 12.2.2 zadávací dokumentace nenaplňuje požadavky stanovené § 115 odst. 1 písm. b) ZZVZ na metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích. Z uvedeného demonstrativního seznamu skutečností, které budou kladně hodnoceny, dále jednoznačně nevyplývá, jakým bodovým hodnocením budou jednotlivé skutečnosti hodnoceny, resp. která skutečnost má větší důležitost. Není tedy kupříkladu zřejmé, zdali vysoká celková úroveň pochopení problematiky a navrhovaného řešení převáží nižší kvalitu zdrojového kódu či nikoliv. Z tohoto pohledu dle našeho názoru čl. 12.2.2 zadávací dokumentace nenaplňuje požadavky stanovené § 115 odst. 1 písm. b) ZZVZ na metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích. Z čl. 12.2.2 zadávací dokumentace dále také jednoznačně nevyplývá, jakým způsobem (na základě jaké metody vyhodnocení) bude zadavatel přidělovat body nabídkám, které neobdrží 100 bodů. I z tohoto pohledu máme za to, že čl. 12.2.2 zadávací dokumentace nenaplňuje požadavky stanovené § 115 odst. 1 písm. b) ZZVZ na metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích.“ Následný dotaz pak zní: „S ohledem na výše uvedené se dodavatel dotazuje, podle jakých konkrétních paramentů bude navrhované řešení modelového požadavku posuzováno a jaká je metoda vyhodnocení nabídek v kritériu č. 2: Zpracování modelového požadavku.“

K výše uvedenému zadavatel odpovídá: „Zadavatel v zájmu zachování transparentnosti hodnocení nabídek vypouští slovo »zejména« v popisu způsobu hodnocení nabídek uvedeném u předmětného kritéria v ZD. Výčet kladně hodnocených skutečností je tak taxativní a ustanovení nově zní: (…) S ohledem na to, že v rámci jednotlivých odrážek nebyly Zadavatelem stanoveny jejich dílčí váhy, je zřejmé, že všechny odrážky mají v rámci hodnocení váhu stejnou. Lze tedy konstatovat, že žádná odrážka nemá větší důležitost než odrážky ostatní. Předložené nabídky, resp. v tomto konkrétním případě návrhy řešení modelového požadavku, budou hodnoceny dle jednotlivých odrážek uvedených v popisu tohoto hodnotícího kritéria. Postup, jak bude Zadavatel přidělovat body nabídkám, které neobdrží 100 bodů, je uveden v ZD: »Nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování hodnoceného požadavku ve vztahu k nejvhodnější nabídce.« Je tedy zřejmé, že ostatní nabídky obdrží takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu hodnocené nabídky v porovnání s nabídkou nejvhodnější co do naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách.“

50.         V dotazu č. 3 uvedeném ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 je předně citováno znění bodu 12.2.4 zadávací dokumentace ve znění bez jednotlivých vysvětlení zadávací dokumentace. Dále je zde uvedeno: Zadavatel v zadávací dokumentaci uvádí, že kladně budou hodnoceny zejména skutečnosti uvedené v čl. 12.2.4 zadávací dokumentace. Dle § 115 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích[2]. Vzhledem k tomu, že čl. 12.2.4 zadávací dokumentace obsahuje pouze demonstrativní výčet skutečností (viz »zejména«), které budou kladně hodnoceny, tak dle našeho názoru čl. 12.2.4 zadávací dokumentace nenaplňuje požadavky stanovené § 115 odst. 1 písm. b) ZZVZ na metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích. Z uvedeného demonstrativního seznamu skutečností, které budou kladně hodnoceny, dále jednoznačně nevyplývá, jakým bodovým hodnocením budou jednotlivé skutečnosti hodnoceny, resp. která skutečnost má větší důležitost. Není tedy kupříkladu zřejmé, zdali vysoká celková úroveň pochopení problematiky a navrhovaného řešení převáží nižší kvalitu zdrojového kódu či nikoliv. Z tohoto pohledu dle našeho názoru čl. 12.2.4 zadávací dokumentace nenaplňuje požadavky stanovené § 115 odst. 1 písm. b) ZZVZ na metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích. Z čl. 12.2.4 zadávací dokumentace dále také jednoznačně nevyplývá, jakým způsobem (na základě jaké metody vyhodnocení) bude zadavatel přidělovat body nabídkám, které neobdrží 100 bodů. I z tohoto pohledu máme za to, že čl. 12.2.4 zadávací dokumentace nenaplňuje požadavky stanovené § 115 odst. 1 písm. b) ZZVZ na metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích.“ Následný dotaz pak zní: „S ohledem na výše uvedené se dodavatel dotazuje, podle jakých konkrétních paramentů bude navrhovaný způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu posuzován a jaká je metoda vyhodnocení nabídek v kritériu č. 4: Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu.“

K výše uvedenému zadavatel odpovídá: „Zadavatel v zájmu zachování transparentnosti hodnocení nabídek vypouští slovo »zejména« v popisu způsobu hodnocení nabídek uvedeném u předmětného kritéria v ZD. Výčet kladně hodnocených skutečností je tak taxativní a ustanovení nově zní: (…) S ohledem na to, že v rámci jednotlivých odrážek nebyly Zadavatelem stanoveny jejich dílčí váhy, je zřejmé, že všechny odrážky mají v rámci hodnocení váhu stejnou. Lze tedy konstatovat, že žádná odrážka nemá větší důležitost než odrážky ostatní. Předložené nabídky, resp. v tomto konkrétním případě návrhy řešení modelového požadavku, budou hodnoceny dle jednotlivých odrážek uvedených v popisu tohoto hodnotícího kritéria. Postup, jak bude Zadavatel přidělovat body nabídkám, které neobdrží 100 bodů, je uveden v ZD: »Nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování hodnoceného požadavku ve vztahu k nejvhodnější nabídce.« Je tedy zřejmé, že ostatní nabídky obdrží takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu hodnocené nabídky v porovnání s nabídkou nejvhodnější co do naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách.“

51.         V dotazu č. 4 uvedeném ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 je předně citováno znění bodu 12.2.5 zadávací dokumentace ve znění bez jednotlivých vysvětlení zadávací dokumentace. Dále je zde uvedeno: Zadavatel v zadávací dokumentaci uvádí, že kladně budou hodnoceny zejména skutečnosti uvedené v čl. 12.2.4 zadávací dokumentace. Dle § 115 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích[3]. Vzhledem k tomu, že čl. 12.2.5 zadávací dokumentace obsahuje pouze demonstrativní výčet skutečností (viz »zejména«), které budou kladně hodnoceny, tak dle našeho názoru čl. 12.2.5 zadávací dokumentace nenaplňuje požadavky stanovené § 115 odst. 1 písm. b) ZZVZ na metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích. Z uvedeného demonstrativního seznamu skutečností, které budou kladně hodnoceny, dále jednoznačně nevyplývá, jakým bodovým hodnocením budou jednotlivé skutečnosti hodnoceny, resp. která skutečnost má větší důležitost. Není tedy kupříkladu zřejmé, zdali vysoká celková úroveň pochopení problematiky a navrhovaného řešení převáží nižší kvalitu zdrojového kódu či nikoliv. Z tohoto pohledu dle našeho názoru čl. 12.2.5 zadávací dokumentace nenaplňuje požadavky stanovené § 115 odst. 1 písm. b) ZZVZ na metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích. Z čl. 12.2.5 zadávací dokumentace dále také jednoznačně nevyplývá, jakým způsobem (na základě jaké metody vyhodnocení) bude zadavatel přidělovat body nabídkám, které neobdrží 100 bodů. I z tohoto pohledu máme za to, že čl. 12.2.5 zadávací dokumentace nenaplňuje požadavky stanovené § 115 odst. 1 písm. b) ZZVZ na metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích.“ Následný dotaz pak zní: „S ohledem na výše uvedené se dodavatel dotazuje, podle jakých konkrétních paramentů bude technický návrh řešení posuzován a jaká je metoda vyhodnocení nabídek v kritériu č. 5: Technická kvalita řešení.“

K výše uvedenému zadavatel odpovídá: „Zadavatel v zájmu zachování transparentnosti hodnocení nabídek vypouští slovo »zejména« v popisu způsobu hodnocení nabídek uvedeném u předmětného kritéria v ZD. Výčet kladně hodnocených skutečností je tak taxativní a ustanovení nově zní: (…) S ohledem na to, že v rámci jednotlivých odrážek nebyly Zadavatelem stanoveny jejich dílčí váhy, je zřejmé, že všechny odrážky mají v rámci hodnocení váhu stejnou. Lze tedy konstatovat, že žádná odrážka nemá větší důležitost než odrážky ostatní. Předložené nabídky, resp. v tomto konkrétním případě návrhy řešení modelového požadavku, budou hodnoceny dle jednotlivých odrážek uvedených v popisu tohoto hodnotícího kritéria. Postup, jak bude Zadavatel přidělovat body nabídkám, které neobdrží 100 bodů, je uveden v ZD: »Nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování hodnoceného požadavku ve vztahu k nejvhodnější nabídce.« Je tedy zřejmé, že ostatní nabídky obdrží takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu hodnocené nabídky v porovnání s nabídkou nejvhodnější co do naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách.“

52.         Dotaz č. 24 uvedený ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 zní: Zadavatel v bodě 12 zadávací dokumentace stanovil pravidla pro hodnocení nabídek a uvedl jednotlivá kritéria hodnocení a jejich popis. V rámci kritérií č. 2, 4 a 5 není dodavateli zřejmé, jaké bodové hodnocení může očekávat při zpracování požadovaných výstupů. Jinými slovy řečeno, neshledává dodavatel tato kritéria transparentními, což činí problém při zpracování nabídky. Zákon v § 36 odst. 3 ukládá zadavateli povinnost zadávací podmínky stanovit a poskytnout dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Pokud zadavatel uvede v odrážkách několik skutečností, které bude »zejména« hodnotit kladně, není zřejmé a transparentní, jaké další skutečnosti budou předmětem hodnocení, jaké skutečnosti budou hodnoceny negativně a není ani zřejmé, jaké skutečnosti mají nižší či vyšší váhu při určování bodového ohodnocení takového výstupu. Zároveň ani jednotlivé skutečnosti neposkytují dostatečný popis toho, jakým způsobem bude dodavatel hodnocen při naplnění, dílčím naplnění či nenaplnění dané skutečnosti. Dodavatel tak žádá zadavatele o vysvětlení nastíněných problémů. Dodavatel také žádá o vysvětlení, jakým způsobem bude hodnocení probíhat a kdo bude hodnocení provádět a přidělovat účastníkům zadávacího řízení body.“

K výše citovanému dotazu zadavatel sděluje: Zadavatel v zájmu zachování transparentnosti hodnocení nabídek vypouští slovo »zejména« v popisu způsobu hodnocení nabídek uvedeném u předmětných kritérií v ZD. Uvedený výčet kladně hodnocených skutečností je tak taxativní. S ohledem na to, že v rámci jednotlivých výše uvedených odrážek nebyly Zadavatelem stanoveny dílčí váhy, je zřejmé, že všechny odrážky mají váhu stejnou. Lze tedy konstatovat, že žádná odrážka nemá větší důležitost než odrážky ostatní. Zadavatel v ZD stanovil, které skutečnosti budou v rámci předložených nabídek hodnoceny kladně. A contrario tedy bude jejich absence v nabídce znamenat neobdržení bodového ohodnocení v porovnání s nabídkami, které uvedené odrážky naplní. V případě dílčího naplnění skutečnosti uvedené v odrážce bude bodové ohodnocení odrážet míru jejího naplnění v porovnání s ostatními předloženými nabídkami. V souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen »ZZVZ«) provádí hodnocení Zadavatel, případně komise, pověří-li ji tím Zadavatel dle § 42 ZZVZ. Identifikace konkrétních fyzických osob, které se budou podílet na hodnocení nabídek, bude součástí písemné zprávy o hodnocení nabídek, jak vyžaduje § 119 odst. 2 ZZVZ.“

53.         Dotaz č. 1 uvedený ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 poskytované na žádost Účastníků zadávacího řízení ze dne 23. 9. 2020 a 24. 9. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 5“) zní: V kap. 12.2.4 ZD je uveden způsob hodnocení kritéria 4. Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu – váha 15 %. Jako jedno z kritérií hodnocení se uvádí: lepší UX při práci s dokumentací – jednotnost prostředí, integrace s modely UML, ArchiMate apod., způsob navigace a vyhledávání, provázanost jednotlivých částí dokumentace pomocí interaktivních odkazů, provázání s datovým modelem. Přitom v příloze ZD14 se uvádí, že dokumentace má být vedena takto: »Všechny dokumenty budou vytvořeny ve standardních běžně používaných formátech, aby je mohl Zadavatel bez problémů prohlížet nebo editovat«. A dále: »ostatní – Enterprise Architect, WIKI stránky apod. – po dohodě Dodavatele se Zadavatelem.« Je požadavkem zadavatele, resp. bude hodnocena jako lepší nabídka taková, která bude obsahovat pokročilý systém tvorby dokumentace, který bude přístupný i Zadavateli a poskytne jednotnost prostředí a vzájemné provázání prostřednictvím interaktivních odkazů, nebo je požadována a preferována editace dokumentace v běžně používaných formátech (např. docx) a které formáty to jsou? Případně mají být běžně používané formáty pouze výstupem systému pro tvorbu dokumentace?

K výše citovanému dotazu zadavatel sděluje:Zadavatel nemůže přesně specifikovat jeden preferovaný způsob a formát tvorby dokumentace, neboť naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách kritéria hodnocení, lze dosáhnout za použití různých způsobů a nástrojů. Zadavatel upozorňuje, že návrh řešení uvedený v nabídce Účastníka zadávacího řízení musí splňovat podmínky uvedené v ZD, např. příloha ZD14. Uvedenou odrážkou hodnotícího kritéria lze naplnit například vhodně zvolenou strukturou dokumentace s využitím vlastností uživatelsky editovatelných formátů (např. interaktivní odkazy, včetně integrace s výstupy z jiných nástrojů) nebo použitím standardních uživatelsky editovatelných formátů pro pořízení a údržbu dokumentace s tím, že pomocí nich bude vytvořen výsledný integrovaný kompilát celkové dokumentace systému. Případné naplnění/nenaplnění výše uvedené hodnocené skutečnosti bude tak posouzeno dle konkrétního navrhovaného řešení, a to zejména v porovnání s ostatními předloženými nabídkami.“

54.         Dotaz č. 2 uvedený ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 zní: „V kap. 12.2.5 ZD je uveden způsob hodnocení kritéria 4. Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu – váha 10 %. Jaká je váha jednotlivých uvedených kritérií v rámci bodového ohodnocení technické kvality řešení? Dále žádáme zadavatele, aby v ZD uvedl, jaké metriky hodnocení budou v tomto případě voleny.

  • koncepce/architektura řešení bude detailnější a srozumitelněji popsaná, včetně popisu komponent a vzájemných vazeb,
  • architektura bude snadno škálovatelná a bude rozdělena do částí tak, aby se jednotlivé části co nejméně ovlivňovaly a byly odděleny pomocí interního API,
  • návrh řešení umožňující co nejvíce bezodstávkové instalace,
  • větší nezávislost řešení umožňující snadnější převod komponent/částí systému na obdobnou technologii jiného subjektu a tím snižuje vendor lock-in na produktech nebo službách konkrétního subjektu.

K výše citovanému dotazu zadavatel sděluje:„Předně je nezbytné konstatovat, že v ZD není vymezeno žádné hodnotící kritérium, které by se shodovalo s kritériem popsaným v dotazu. Nicméně obecně lze konstatovat, že s ohledem na to, že v rámci jednotlivých odrážek nebyly u hodnotících kritérií č. 2, 4 a 5 Zadavatelem stanoveny jejich dílčí váhy, je zřejmé, že všechny odrážky mají v rámci hodnocení váhu stejnou. Předložené nabídky budou hodnoceny dle jednotlivých odrážek uvedených v popisu hodnotícího kritéria tak, že nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování hodnoceného požadavku ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

55.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 je uveden dotaz č. 3:„V kap. 12.2.2 ZD je uveden způsob hodnocení kritéria č. 2 Zpracování modelového požadavku – váha 15 %. Žádáme zadavatele o vysvětlení, zda budou ve vztahu k nejlepší nabídce hodnocena transparentně jednotlivá uvedená kritéria zvlášť a jaký podíl bodů z celkových 100 bodů představuje hodnocení jednotlivých subkritérií a) až f) níže. Dále žádáme zadavatele o upřesnění, jakým způsobem budou jednotlivé požadavky transparentně posuzovány, viz následující body:

a)      vysoká celková úroveň pochopení problematiky a navrhovaného řešení vzhledem ke specifikaci v zadání: Jakým způsobem bude hodnoceno pochopení problematiky? Jde o míru dodržení zadání z hlediska zadané funkcionality a bussiness logiky nebo míru podobnosti modelové implementace cílovému technickému řešení (které se od řešení prototypu může značně lišit s ohledem na termín a náklady na jeho vyhotovení)?

b)      účelnost a efektivita navrhované architektury řešení pro Zadavatele, rozdělení do vhodných komponent a jejich vazeb: Jaký je podíl tohoto kritéria na bodovém hodnocení? Hodnotí se účelnost a rozdělení do vhodných komponent i z hlediska zkušeností s provozem obdobných systémů, případně použití osvědčených komponent již používaných v předmětné oblasti, které umožní snížit rizika implementace?

c)      kvalita zdrojového kódu - vhodnost a přiměřenost rozsahu využívání doporučených postupů a návrhových principů: Jaká kritéria budou použita v rámci hodnocení zdrojového kódu a jakým podílem? Bude preferována bezchybná funkcionalita, vhodná struktura návrhu (tříd, návrhových vzorů), styl zápisu kódu, testovatelnost? Zejména žádáme zadavatele, aby v ZD uvedl, jaké metriky či nástroje budou v tomto případě voleny.

d)      vysoká podrobnost, kvalita a vypovídající úroveň zpracování dokumentace – architektonická/analytická/design, programátorská, instalační: Jaká kritéria budou použita v rámci hodnocení dokumentace a jakým podílem? Bude hodnocen celkový rozsah dokumentace (počet stran), přesnost vzhledem k implementaci, rozsah a úroveň komentářů ve zdrojovém kódu?

e)      účelný návrh publikovaného API s detailním popisem: Jaká jsou kritéria účelného návrhu? Vzhledem k malému množství publikovaných funkcí modelového požadavku a jejich jednoúčelovosti se má účelný návrh vyznačovat jednoduchostí rozhraní tohoto prototypu, či se má návrh technologicky blížit některé z funkcí rozhraní cílového systému? Bude hodnocen například rozsah a detail návratových hodnot a chybových stavů?

f)       podrobnost, správnost a vypovídací hodnota (přehlednost) zpracování jednotlivých výstupů aplikace a snadnost jejich pochopení uživatelem: Jaký je podíl hodnocení tohoto kritéria na celkovém hodnocení modelového požadavku? S ohledem na to, že se jedná o implementaci API rozhraní, nikoli GUI, je kladen důraz na pochopení výstupů uživatelem (volnotextové výstupy) nebo klientským systémem přistupujícím k API (strukturovaný výstup)?

Žádáme zadavatele, aby u jednotlivých bodů uvedl přesné metriky, které budou pro hodnocení použity, a uvedl je ve změněné zadávací dokumentaci. Pokud by nebyly tyto informace zveřejněny, není možné objektivně toto kritérium hodnotit a toto hodnocení by bylo čistě subjektivní. V souvislosti s předpokládanou úpravou zadávací dokumentace v tomto smyslu uchazeč také předpokládá, že dojde k posunutí termínu pro podání nabídky.“

Zadavatel k citovanému dotazu uvádí: „Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen »ZZVZ«) v rámci institutu tzv. kritérií kvality (§ 116 ZZVZ) umožňuje, aby byla hodnotící kritéria nastavena tak, aby zohledňovala i méně exaktně měřitelné vlastnosti nabízeného předmětu plnění (např. estetické vlastnosti či uživatelskou přístupnost). Tedy použití subjektivních hodnotících kritérií automaticky neznamená libovůli na straně Zadavatele a porušení základních zásad zadávacího řízení. Zadavatel bude předložené nabídky samozřejmě hodnotit transparentně dle stanovených dílčích hodnotících kritérií a přiřazení konkrétního počtu bodů bude řádně zdůvodněno v písemné zprávě o hodnocení nabídek. Obecně Zadavatel nemůže přesně specifikovat, jaké konkrétní řešení má obsahovat nabídka, aby byla hodnocena jako nejvhodnější, neboť naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách, lze dosáhnout za použití různých řešení. Případné naplnění/nenaplnění výše uvedených hodnocených skutečností bude tak posouzeno dle konkrétního navrhovaného řešení, a to zejména v porovnání s ostatními předloženými nabídkami. S ohledem na to, že v rámci jednotlivých odrážek nebyly u tohoto hodnotícího kritéria Zadavatelem stanoveny jejich dílčí váhy, je zřejmé, že všechny odrážky mají v rámci hodnocení váhu stejnou. Předložené nabídky budou hodnoceny dle jednotlivých odrážek uvedených v popisu hodnotícího kritéria tak, že nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování hodnoceného požadavku ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

Ad a) V rámci této odrážky bude Zadavatelem hodnoceno, jak Účastník zadávacího řízení pochopil a zpracoval danou problematiku z hlediska potřebné funkcionality a implementace. Zadavatel si je vědom toho, že modelový příklad nelze z různých důvodů vyhotovit přesně jako skutečně řešený požadavek v IS DMVS, nicméně cílem je prokázání celkového pochopení problematiky

Ad b) Obecně lze konstatovat, že Zadavatel předpokládá, že Účastník zadávacího řízení využije při vypracování návrhu architektury svých předchozích zkušeností s obdobnými projekty.

Ad c) Zadavatel je toho názoru, že je z kontextu zřejmé, že kladně nebude hodnocen chybový nebo obtížně čitelný či nesrozumitelný a obtížně testovatelný zdrojový kód.

Ad d) Zadavatel nemůže obecně stanovit, jaký přesný počet stran bude hodnocen jako nejvhodnější, neboť rozhodující bude vždy kvalita a vypovídající úroveň dokumentace, která není odvislá od délky textu, ale jeho obsahu.

Ad e) Navržené API musí splňovat zadání modelového požadavku se zachováním podmínek bodu 1.1 Přílohy ZD07 a musí být pro Zadavatele srozumitelné. Funkce API byly záměrně stanoveny minimalisticky, aby nebyly rozsáhlé a bylo je možné na straně Účastníka zadávacího řízení řádně implementovat.

Ad f) Hodnocení bude založeno na srozumitelnosti poskytovaných výstupů dle bodu 2.2 Přílohy ZD07.“

56.         Dotaz č. 4 uvedený ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 zní: V kap. 12.2.4 ZD je uveden způsob hodnocení kritéria 4. Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu – váha 15 %. Mohl by zadavatel vysvětlit, jaká je váha jednotlivých uvedených kritérií v rámci bodového ohodnocení způsobu a metodiky vývoje, tvorby dokumentace projektu? Dále žádáme zadavatele, aby v ZD uvedl, jaké metriky hodnocení budou v tomto případě voleny.

  • detailnější rozsah dokumentace a udržitelnost ke skutečnosti,
  • zvolená struktura členění dokumentace umožňující lepší přehlednost,
  • lepší UX při práci s dokumentací – jednotnost prostředí, integrace s modely UML, ArchiMate apod., způsob navigace a vyhledávání, provázanost jednotlivých částí dokumentace pomocí interaktivních odkazů, provázání s datovým modelem,
  • větší rozsah, účelnost a efektivita kontrolních mechanizmů pro tvorbu dokumentace a její kvality a kontrolu kvality kódu,
  • stanovení podrobných Coding Standards and Naming Conventions a jejich vynucování a kontrola,
  • účinnější způsob a četnost provádění Code Review8 (kontrola konvencí, designu, best-practices, závislostí apod.),
  • lepší způsob zajištění kvality projektu a kontrolních mechanismů.“

Zadavatel k citovanému dotazu uvádí: „S ohledem na to, že v rámci jednotlivých odrážek nebyly Zadavatelem stanoveny jejich dílčí váhy, je zřejmé, že všechny odrážky mají v rámci hodnocení váhu stejnou. Předložené nabídky, resp. v tomto konkrétním případě navrhovaný způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace projektu, budou hodnoceny dle jednotlivých odrážek uvedených v popisu tohoto hodnotícího kritéria tak, že nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu zpracování navrhovaného řešení ve vztahu k nejvhodnější nabídce.“

57.         Vysvětlením zadávací dokumentace č. 6 zadavatel doplnil stávající popis metody vyhodnocení nabídek v kritériu č. 2, 4 a 5 o tabulku s metrikou hodnocení.

58.         Dotaz č. 2 uvedený ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 poskytované na žádost Účastníka zadávacího řízení ze dne 14. 10. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 7“) zní: „Součástí VZD č. 6 je taktéž Doplnění zadávací dokumentace spočívající v doplnění popisu metody vyhodnocení nabídek v kritériu č. 2 – Zpracování modelového požadavku, kritériu č. 4 – Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace a kritériu č. 5 – Technická kvalita řešení o tabulku s metrikou hodnocení (dále jen „doplnění“). Před tímto doplněním dodavatel kritéria chápal tak, že zadavatel bude jednotlivým hodnoceným skutečnostem (uvedeným v jednotlivých odrážkách) přidělovat body odrážející míru naplnění jednotlivých skutečností vždy ve vztahu k nabídce, která je v dané skutečnosti nejlepší a podle toho určovat výsledné bodové hodnocení. Výsledné hodnocení by pak probíhalo tak, že 100 bodů by obdržela nabídka, která má nejvyšší počet bodů za jednotlivé skutečnosti, a dalším nabídkám by se přidělovaly body podle poměru součtu bodů obdržených za jednotlivé skutečnosti ve vztahu k nabídce, která má nejvyšší počet bodů za jednotlivé skutečnosti. Nyní však zadavatel doplnil hodnotící kritéria o tabulku, která přináší do hodnotících kritérií značnou nejistotu, jelikož vůbec neodráží jednotlivé hodnocené skutečnosti (uvedené v jednotlivých odrážkách), a body jsou přidělovány za splnění celého kritéria. Dle našeho názoru po doplnění tabulky s metrikou hodnocení nelze nyní jednotlivé nabídky transparentně porovnat, jelikož metoda hodnocení nezohledňuje jednotlivé hodnocené skutečnosti. Nejednoznačné je zejména to, jak zadavatel bude hodnotit nabídky a přidělovat body za situace, kdy jeden dodavatel předloží nabídku, která bude nejlepší v jedné hodnocené skutečnosti a jiný dodavatel předloží nabídku, která bude nejlepší v rámci jiné hodnocené skutečnosti. Dodavatel má za to, že uvedená metrika by měla být vztažena nikoliv k celému kritériu ale vždy ke konkrétní hodnocené skutečnosti. S ohledem na výše uvedené se tedy dodavatel žádá zadavatele o úpravu podmínek hodnocení hodnotícího kritéria č. 2 – Zpracování modelového požadavku, kritéria č. 4 – Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace a kritéria č. 5 – Technická kvalita řešení tak, aby metoda hodnocení zohledňovala jednotlivé hodnocené skutečnosti a byla stanovena v souladu se zásadou transparentnosti.[4]

Na výše citovaný dotaz zadavatel odpovídá: Předně není pravdou, že doplněním tabulky s metrikou hodnocení došlo ke změně způsobu hodnocení, došlo pouze k upřesnění bodovací škály odrážející úspěšnost hodnocené nabídky v rámci kritéria. Metoda hodnocení uvedená v ZD tak i nadále jednoznačně zohledňuje jednotlivé hodnocené skutečnosti (viz »U tohoto kritéria hodnocení budou … kladně hodnoceny následující skutečnosti:…«). Jednotlivé nabídky tedy obdrží takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu hodnocené nabídky v porovnání s nabídkou nejvhodnější co do naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách. Zadavatel s ohledem na výše uvedené trvá na tom, že popisy předmětných hodnotících kritérií jsou stanoveny plně v souladu se zásadou transparentnosti.“

59.         Dotaz č. 1 uvedený ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 8 poskytované na žádost Účastníka zadávacího řízení ze dne 23. 10. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 8“) zní: „Součástí vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 ze dne 19. 10. 2020 je v odpovědi na dotaz č. 2 uvedeno vysvětlení zadávací dokumentace týkající se metody hodnocení nabídek v kritériu č. 2 – Zpracování modelového požadavku, kritériu č. 4 – Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace a kritériu č. 5 – Technická kvalita řešení. Vysvětlení reaguje na žádost dodavatele na úpravu podmínek hodnocení odůvodněnou tím, že po doplnění tabulky s metrikou hodnocení obsažené ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 ze dne 6. 10. 2020 nelze jednotlivé nabídky transparentně porovnat, jelikož metoda hodnocení nezohledňuje jednotlivé hodnocené skutečnosti. Nejednoznačné je zejména to, jak zadavatel bude hodnotit nabídky a přidělovat body za situace, kdy jeden dodavatel předloží nabídku, která bude nejlepší v jedné hodnocené skutečnosti a jiný dodavatel předloží nabídku, která bude nejlepší v rámci jiné hodnocené skutečnosti. Dodavatel má za to, že uvedená metrika by měla být vztažena nikoli k celému kritériu ale vždy ke konkrétní hodnocené skutečnosti. Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 uvádí, že »není pravdou, že doplněním tabulky s metrikou hodnocení došlo ke změně způsobu hodnocení, došlo pouze k upřesnění bodovací škály odrážející úspěšnost hodnocené nabídky v rámci kritéria. Metoda hodnocení uvedená v ZD tak i nadále jednoznačně zohledňuje jednotlivé hodnocené skutečnosti (viz »U tohoto kritéria hodnocení budou … kladně hodnoceny následující skutečnosti:…«). Jednotlivé nabídky tedy obdrží takový počet bodů, který bude vyjadřovat kvalitu hodnocené nabídky v porovnání s nabídkou nejvhodnější co do naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách. Zadavatel s ohledem na výše uvedené trvá na tom, že popisy předmětných hodnotících kritérií jsou stanoveny plně v souladu se zásadou transparentnosti.« Dle názoru dodavatele však zadavatel stále opomíná fakt, že v rámci výše vyjmenovaných hodnotících kritérií stanovil několikero hodnocených skutečností, z nichž každá má pevně stanovenou váhu, resp. tyto skutečnosti jsou hodnoceny vahou stejnou. Dle dodavatele tak z nyní stanoveného způsobu hodnocení vyplývá, že zadavatel bude nabízené řešení hodnotit jako celek a nikoli co do naplnění jednotlivých hodnocených skutečností zvlášť. Za nyní stanoveného způsobu hodnocení, tj. po doplnění tabulky s metrikou hodnocení, metoda hodnocení navíc neodráží možné situace, kdy budou nabídky hodnoceny rozdílně v různých hodnocených skutečnostech. Kupříkladu situaci, kdy bude mít jedna nabídka jako nejvýhodnější vyhodnocenu jednu hodnocenou skutečnost a jiná nabídka zase jinou hodnocenou skutečnost. Dle názoru dodavatele totiž nabízená řešení jednotlivých účastníků mohou být rozdílná co do kombinací naplnění požadavků zadavatele v rámci jednotlivých hodnocených skutečností. Nyní stanovená metoda hodnocení může dále alternativně evokovat, že zadavatel sice každé jednotlivé nabídky posoudí z hlediska hodnocených skutečností, kdy té nejvýhodnější přidělí 100 bodů, ale pro určení počtu bodů ostatních nabídek bude postupovat nikoli podle kvality jednotlivých skutečností, ale podle poměru kvality nabízeného řešení jako celku ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Uvedené vyplývá především z textace zdůvodnění přidělení počtu bodů uvedené v tabulce s metrikou hodnocení, jako »Nabízené řešení je kvalitativně srovnatelné s nejvhodnější nabídkou s drobnými připomínkami, nabízené řešení naplňuje preference a sledované cíle Zadavatele téměř srovnatelně v porovnání s nejvhodnější nabídkou.« Dle názoru dodavatele tak nyní nastavená metoda hodnocení neodráží jednotlivé hodnocené skutečnosti (uvedené v jednotlivých odrážkách), a body jsou přidělovány za splnění celého kritéria. S ohledem na výše uvedené tedy dodavatel žádá o vysvětlení, jak zadavatel zajistí, aby byly jednotlivé nabídky transparentně hodnoceny na základě jednotlivých hodnocených skutečností. V případě, že toho zadavatel nebude schopen, žádá dodavatel o úpravu podmínek hodnocení hodnotícího kritéria č. 2 – Zpracování modelového požadavku, kritéria č. 4 – Způsob a metodika vývoje, tvorba dokumentace a kritéria č. 5 – Technická kvalita řešení tak, aby metoda hodnocení zohledňovala jednotlivé hodnocené skutečnosti a byla stanovena v souladu se zásadou transparentnosti.“

K citovanému dotazu zadavatel sděluje: „Zadavatel trvá na tom, že metoda hodnocení nabídek, stanovená v zadávací dokumentaci v rámci předmětných hodnotících kritérií, odráží jednotlivé hodnocené skutečnosti a zároveň nepovažuje za rozporné se ZZVZ to, že uvedená metrika je vztažena k celému kritériu. Zadavatel bude hodnotit v rámci jednoho hodnotícího kritéria nabízené řešení jako celek, a to z pohledu naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách pro toto konkrétní kritérium. Kdyby zamýšlel hodnotit každou uvedenou skutečnost zvlášť, stanovil by každou tuto skutečnost jako samostatné hodnotící kritérium. To ale neučinil. Zadavatel nepovažuje za nejednoznačný postup přidělování bodů za situace, kdy jeden Účastník zadávacího řízení předloží nabídku, která bude nejlepší v jedné hodnocené skutečnosti a jiný Účastník zadávacího řízení předloží nabídku, která bude nejlepší v rámci jiné hodnocené skutečnosti. V takovém případě bude v souladu se zněním zadávací dokumentace pro přidělení konkrétního počtu bodů rozhodující míra naplnění ostatních kladně hodnocených skutečností v rámci těchto nabídek, a to právě s ohledem na to, že všechny odrážky mají v rámci hodnocení stejnou váhu (žádná odrážka nemá větší důležitost než odrážky ostatní). Zároveň platí, že konkrétní přidělený počet bodů bude vyjadřovat kvalitu hodnocené nabídky v porovnání s nabídkou v rámci kritéria nejvhodnější (neboť celkově nejvhodnější může být v daném případě ještě jiná nabídka než tyto dvě zmiňované).

60.         Dotaz č. 2 uvedený ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 9 poskytované na žádost Účastníka zadávacího řízení ze dne 2. 11. 2020 k zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku s názvem »Vybudování informačního systému Digitální mapy veřejné správy« (evidenční číslo zakázky Z2020-029319)“ (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 9“) zní: „V rámci předchozích žádostí o vysvětlení bylo ze strany potenciálních uchazečů adresováno velké množství dotazů týkající se stanovení hodnotících kritérií, resp. dílčích kritérií č. 2, 4 a 5. Zejména byl opakovaně vznesen dotaz, resp. výhrada, že tato hodnotící kritéria nejsou dostatečně konkrétní a absentují zde jakékoliv exaktní metriky, dle kterých zadavatel plánuje jednotlivá kritéria hodnotit a že jednotlivé požadavky/dílčí kritéria nejsou stanovena jasně a jednoznačně. Dále byl zadavatel upozorněn na to, že s ohledem na tyto skutečnosti účastníkovi není zcela jasné, jak má vypadat jeho nabídka, aby nejlépe vyhověla uvedeným hodnoticím kritériím (č. 2, 4 a 5). Zadavatel byl následně opakované dotazován, jak konkrétně budou hodnocená jednotlivá dílčí kritéria/požadavky, příkladem: »a) vysoká celková úroveň pochopení problematiky a navrhovaného řešení vzhledem ke specifikaci v zadání«: Jakým způsobem bude hodnoceno pochopení problematiky? Jde o míru dodržení zadání z hlediska zadané funkcionality a business logiky nebo míru podobnosti modelové implementace cílovému technickému řešení (které se od řešení prototypu může značně lišit s ohledem na termín a náklady na jeho vyhotovení)? Zadavatel na tyto dotazy neodpověděl konkrétní úpravou kritérií, pouze konstatoval, že »obecně Zadavatel nemůže přesně specifikovat, jaké konkrétní řešení má obsahovat nabídka, aby byla hodnocena jako nejvhodnější, neboť naplnění preferencí a sledovaných cílů Zadavatele, které jsou uvedeny v jednotlivých odrážkách, lze dosáhnout za použití různých řešení. Případné naplnění/nenaplnění výše uvedených hodnocených skutečnosti bude tak posouzeno dle konkrétního navrhovaného řešení, a to zejména v porovnání s ostatními předloženými nabídkami.« Uchazeč má za to, že tento postup zadavatele by mohl být v rozporu se zásadou transparentnosti, tak jak už upozorňoval uchazeč zadavatele ve svém předchozím dotazu. V této souvislosti si dovolí uchazeč odkázat na rozhodnutí ÚOHS ze dne 23. 10. 2015, č. j. ÚOHS-S0419/2015/VZ-35804/2015/551/SPo »Není přípustné takové stanovení způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria, ze kterého nemůže být uchazečům zřejmé, co zadavatel upřednostňuje, na co klade důraz a co považuje zadavatel za optimální; zadavatel musí vymezit hranice a uchazeči o veřejnou zakázku musí znát preference zadavatele.« Uchazeč dále upozorňuje zadavatele na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu NSS 1 Afs 8/2011-112 »V případě použití subjektivních hodnotících kritérií jsou však na zadavatele kladeny vyšší nároky na specifikaci takových kritérií v zadávací dokumentaci, tj. zadavatel musí v zadávací dokumentaci blíže vymezit, co bude hodnoceno v rámci těchto dílčích kritérií, a to tak, aby každý uchazeč věděl, jaké údaje má ve své nabídce uvádět a v jakém případě bude jeho nabídka hodnocena lépe než nabídky ostatních uchazečů«. Výše uvedené pochybnosti nebyly rozptýleny ani tím, když zadavatel v rámci odpovědi na dodatečné dotazy dne 6. 10. 2020 upravil hodnotící kritéria a přidal nově tabulku bodového hodnocení. Uchazeč má za to, že tato tabulka neobsahuje žádné propojení a návaznost se stávajícími dílčími kritérii a jedná se pouze o převzatý obecný vzor »bodové hodnotící tabulky«. Tím se však vnáší do celého procesu hodnocení ještě více pochybností. S ohledem na výše uvedené tedy dodavatel žádá zadavatele, aby s ohledem na předchozí dotazy a žádosti uchazečů upravil hodnotící kritéria, tj. aby tyto kritéria byly nově stanoveny exaktně, objektivně a dostatečně určitě v podrobnostech nezbytných pro přípravu nabídky tak, aby zadavatel byl schopen objektivně hodnotit a porovnat předložené nabídky.“

Ke shora citovanému dotazu zadavatel uvádí: „Účastník zadávacího řízení požaduje, aby předmětná subjektivní kritéria byla stanovena exaktně a objektivně. Nicméně Zadavatel se rozhodl použít subjektivní hodnotící kritéria, a to proto, že v daném případě je použití tzv. kritérií kvality nezbytné pro získání co nejlepších nabídek. Vybudování IT systému se zásadně liší od nákupu jednoduše definovatelného zboží, u kterého by bylo postačující jediné hodnotící kritérium, a to nejnižší nabídková cena. V případě snahy o vybudování nového kvalitního IT systému už situace tak jednoduchá není. Jsou to právě subjektivní hodnotící kritéria, jejichž průvodním znakem je, že zohledňují méně exaktně měřitelné vlastnosti nabízeného předmětu plnění, která umožní opravdovou soutěž mezi účastníky zadávacího řízení, aniž by zadavatel dopředu stanovil jediný konkrétní způsob řešení a dopustil se tím nedovolené diskriminace některých účastníků zadávacího řízení. V opačném případě by Zadavatel musel stanovit všechny parametry poptávaného systému do nejmenšího detailu a hodnotit nabídky výlučně dle nejnižší nabídkové ceny. Účastníci zadávacího řízení by při této variantě však zajisté považovali celé zadávací podmínky za diskriminační, co do přesné specifikace poptávaného systému a případně by brojili proti mimořádně nízké nabídkové ceně konkurence. Popis jednotlivých dílčích kritérií uvedený v ZD se zakládá zásadně na odborných pojmech z oblasti informačních technologií a Zadavatel je toho názoru, že odborně zdatný Účastník zadávacího řízení obsah takových pojmů musí znát a není tak pravda, že z jejich popisu není zřejmé, co Zadavatel upřednostňuje a na co klade důraz. Zadavatel tedy vymezil potřebné hranice hodnocení a Účastníci zadávacího řízení jednoznačně znají preference Zadavatele. Doplněním hodnotící škály Zadavatel zprůhlednil budoucí postup hodnocení, neboť stanovil objektivní meze přidělování bodů jednotlivým nabídkám. Zadavatel je přesvědčen, že předmětná hodnotící kritéria byla stanovena dostatečně určitě v podrobnostech nezbytných pro přípravu nabídky tak, aby byl Zadavatel schopen řádně hodnotit a porovnat předložené nabídky, nicméně zároveň tak, aby nepředjímal jediný možný způsob řešení veřejné zakázky.

Právní posouzení

61.         Úřad předně konstatuje, že předmět tohoto správního řízení spočívá v posouzení toho, zda kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 byla stanovena zadavatelem v souladu se zákonem, resp., zda zadavatel stanovil body 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, zda metoda vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5 není vnitřně rozporná, nejednoznačná a netransparentní a zda kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 byla vymezena tak, aby podle nich mohly být nabídky porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. K tomu Úřad uvádí následující.

62.         K zásadě transparentnosti v souvislosti s použitím kritérií kvality lze v obecné rovině odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020, ve kterém soud konstatoval: „Požadavek na transparentnost je klíčovým atributem celého zadávacího (resp. koncesního) řízení.Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhaloprůhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelněstanovených podmínek. Jinak by v zadávacím řízení nemohlo být dosaženo »obecněobjektivního postupu«, jak jej coby promítnutí zásady transparentnosti jako »vůdčí zásady pro zadávací řízení« v podrobné sumarizaci dosavadní rozhodovací činnosti Soudního dvorarekapitulovala generální advokátka Stix-Hackl ve svém stanovisku ve věci C-231/03 Coname.K tomu, aby mohlo být konstatováno porušení zásady transparentnosti, postačí, vzbuzují-liokolnosti případu důvodné pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení (srov.rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159, nebo ze dne20. 6. 2012, č. j. 7 Afs 31/2012-55). Jsou-li v postupu zadavatele shledány takové prvky, jež bymohly činit zadávací řízení nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným anepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých krokůzadavatele, není pak splněn požadavek transparentnosti, nehledě na to, zda se podaří prokázatkonkrétní porušení některé konkrétní zákonné povinnosti či nikoliv.Jestliže § 116 odst. 3 ZZVZ konkrétně požaduje vymezení kritérií kvality tak, aby bylo ověřitelnénaplnění těchto kritérií, pak nepožaduje nic jiného než to, aby byla tato kritéria stanovenatransparentně. Předpokladem ověřitelnosti naplnění kritérií je jejich vymezení tak, že u uchazečůnebudou vzbuzovat pochybnosti o tom, co bude zadavatel hodnotit, a o co tedy mají ve svýchnabídkách usilovat. Kritéria kvality tedy musí být srozumitelná a jednoznačná (srov. též rozsudekNejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222).“

63.         Z uvedeného judikátu tedy jednoznačně vyplývá, že veškeré úkony zadavatele, resp. postup zadavatele v rámci daného zadávacího řízení, musí být činěny tak, aby dostály zásadě transparentnosti. Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem zejména takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně.

64.         Úřad dále obecně k § 36 odst. 3 zákona uvádí, že podle něj je zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a tyto poskytnout dodavatelům, a to buď v rámci zadávací dokumentace, případně následně v rámci vysvětlení zadávací dokumentace. Zadávací podmínky kromě umožnění vlastního rozhodnutí dodavatele, zda se zúčastní zadávacího řízení (podá nabídku) či nikoliv, musí být připraveny a formulovány v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně srovnatelné nabídky. Uvedené ovšem neznamená, že by zadavatel musel detailně popsat veškeré jednotlivé aspekty zadávacího řízení (např. definovat obecně známé výrazy či odborné termíny) a procedury výběru dodavatele, pokud zadávací podmínky (jejich výklad) jsou odborně zdatnému dodavateli zřejmé. Zadavatel tedy zadávací podmínky vymezí v dostatečné míře podrobnosti, přičemž může současně vycházet z predikce dostatečné odborné úrovně dodavatelů. Pokud takovým požadavkům zadavatel vyhoví, nelze mu vytýkat, že by tímto přenášel odpovědnost za správnost zadávacích podmínek na dodavatele s argumentem, že měl zadávací podmínky vymezit s větší mírou podrobnosti.  

65.         Ve vztahu k § 116 odst. 3 zákona Úřad v obecné rovině uvádí, že zákon v tomto ustanovení stanovuje základní a minimální požadavky na způsob vymezení jednotlivých kritérií kvality v zadávací dokumentaci. V první řadě musí být kritéria kvality vymezena takovým způsobem, aby nabídky mohly být podle těchto kritérií vzájemně porovnatelné. Zadavatel je povinen vymezit jednotlivá kritéria kvality dostatečně jednoznačným a srozumitelným způsobem a do takových podrobností, jež jsou nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení (srov. viz § 36 odst. 3 zákona), a současně tak, aby každý z dodavatelů již předem přesně věděl, co bude předmětem hodnocení, jaké řešení je pro zadavatele v rámci stanovených kritérií kvality nejvhodnějším plněním a jakým způsobem budou zadavatelem nabídky v rámci stanovených kritérií kvality mezi sebou hodnoceny. Kritéria kvality nesmí umožňovat různý (rozdílný) výklad toho, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude zadavatel nabídky hodnotit. Druhým zákonným požadavkem na způsob vymezení kritérií kvality v zadávací dokumentaci je dle odstavce 3 ověřitelnost naplnění kritérií kvality. Uvedený požadavek tak předem vylučuje taková kritéria kvality, která nejsou ze své povahy ověřitelná.

66.         Pokud jde o nyní projednávanou věc, Úřad konstatuje, že zadavatel v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace stanovil (i) jaké skutečnosti bude u kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 kladně hodnotit, (ii) tabulku s metrikou hodnocení, v níž definoval a popsal bodové škály odrážející úspěšnost hodnocené nabídky v rámci kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení, (iii) že nejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů a (iv) ostatním nabídkám bude přidělen počet bodů dle tabulky s metrikou hodnocení vyjadřující kvalitu zpracování kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 ve vztahu k nejvhodnější nabídce (podrobně viz body 44. až 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

67.         Úřad předně posoudil, zda kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 jsou zadavatelem stanovena tak, aby umožňovala vzájemné porovnání nabídek a ověření naplnění těchto kritérií, neboť jednoznačné a určité vymezení kritérií hodnocení zajišťuje transparentní průběh zadávacího řízení. Úřad k tomu uvádí, že zadavatel v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace jednoznačně a srozumitelně stanovil, jaké skutečnosti bude v kritériu hodnocení č. 2, 4 a 5 kladně hodnotit, tzn., že účastníci zadávacího řízení byli obeznámeni, na které skutečnosti v rámci posuzování míry naplnění každého jednotlivého kritériahodnocení č. 2, 4 a 5 bude zadavatel klást důraz. Tím, že zadavatel stanovil, jaké skutečnosti bude kladně hodnotit v rámci kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5, je dle Úřadu každému účastníku zadávacího řízení zcela zřejmé, co bude zadavatelem vzato v úvahu při hodnocení jednotlivých kritérií hodnocení, co bude zadavatelem vzato ve prospěch/neprospěch účastníka zadávacího řízení a jaká nabídka v daném kritériu hodnocení bude hodnocena lépe, neboť je to z textace jednotlivých kladně hodnocených skutečností uvedených v kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5 seznatelné. Jelikož jsou zadavatelem stanovené kladně hodnocené skutečnosti v rámci kritérií hodnocení č. 2, 4 a 5 jednoznačné, určité a srozumitelné, jsou tedy i transparentní, a proto umožňují vzájemné porovnání nabídek a ověření naplnění kritérií hodnocení č. 2, 4 a 5.

68.         Na základě shora uvedeného Úřad nemůže tedy souhlasit s tvrzením navrhovatele, že naplnění kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 není ověřitelné, když navrhovatel svou argumentaci opírá toliko o údajně netransparentní metodu hodnocení nabídek v rámci kritérií hodnocení č. 2, 4 a 5 a z toho dovozuje údajné porušení § 116 odst. 3 zákona zadavatelem, ale již nic nenamítá proti věcnému obsahu či popisu zadavatelem stanovených kladně hodnocených skutečností v kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5. Ověřitelnost naplnění kritérií hodnocení č. 2, 4 a 5 přitom neznamená nic jiného než to, aby byla tato kritéria hodnocení stanovena transparentně, přičemž předpokladem ověřitelnosti naplnění kritérií hodnocení č. 2, 4 a 5 je jejich vymezení tak, že u účastníků zadávacího řízení nebudou vzbuzovat pochybnosti o tom, co bude zadavatelem hodnoceno, a o co mají účastníci zadávacího řízení ve svých nabídkách usilovat, přičemž tímto směrem argumentace navrhovatele vůbec nesměřovala. Úřad má naopak na základě právě uvedených skutečností za to, že zadavatel vymezil kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 tak, aby jejich naplnění bylo ověřitelné.

69.         Na základě shora popsaných skutečností Úřad shrnuje, že posuzovaná kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 byla zadavatelem v zadávací dokumentaci popsána dostatečně jasně a srozumitelně, tudíž jsou nabídky podle nich porovnatelné a naplnění těchto kritérií ověřitelné.

70.         K další argumentaci navrhovatele, v níž obsáhle namítá údajný vnitřní rozpor a údajnou nejednoznačnost metody vyhodnocení nabídek v kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5, a dále údajné porušení § 115 odst. 1 písm. b) zákona, Úřad předně připomíná, že podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

71.         Pokud jde o nyní projednávanou věc, Úřad zdůrazňuje, že zadavatel v bodu 12.1 zadávací dokumentace stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality podle 5 kritérií hodnocení (blíže viz bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Namítaná kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 jsou upravena v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace(podrobně viz body 44. až 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí a souhrnně viz bod 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

72.         Úřad z dokumentace o zadávacím řízení dále seznal, že v návaznosti na žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, které směřovaly mj. také na kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5, zadavatel ve vysvětleních zadávací dokumentace několikrát objasňoval jím stanovenou metodu hodnocení nabídek v rámci těchto kritérií hodnocení a též upravoval znění zadávací dokumentace v dotčených bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace (podrobně viz body 48. až 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

73.         V souvislosti s prověřením zadavatelem stanovené metody vyhodnocení nabídek v kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5 Úřad opakovaně uvádí, že zadavatel v popisu těchto kritérií, tedy v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace, identifikoval okruh kladně hodnocených skutečností, k čemuž Úřad doplňuje, že zadavatel u těchto kladně hodnocených skutečností nespecifikoval své preference, tudíž lze dovodit, že tyto budou v rámci daného kritéria hodnocení zadavatelem hodnoceny stejnou vahou. Zadavatel v kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5 dále uvedl tabulku s metrikou hodnocení kritéria, ve které definoval a popsal bodové škály odrážející úspěšnost hodnocené nabídky v rámci daného kritéria hodnocení ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení. Dále zadavatel stanovil, že nejvhodnější nabídce v rámci kritéria hodnocení č. 2, 4 nebo 5 bude přiděleno 100 bodů a ostatním nabídkám bude přidělen počet bodů dle tabulky s metrikou hodnocení kritéria, a to ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení.

74.         Z popisu metody vyhodnocení nabídek v kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5 uvedeného v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace a z popisů této metody ve vysvětleních zadávací dokumentace č. 4, 5, 7, 8 a 9 je zřejmé, že zadavatel bude u obdržených nabídek navzájem a jednotlivě porovnávat naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných zadavatelem v rámci kritérií hodnocení č. 2, 4 nebo 5, přičemž nabídce, která z tohoto porovnání vzejde jako nejvhodnější, přidělí zadavatel 100 bodů. Následně zadavatel ostatní obdržené nabídky porovná ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení č. 2, 4 nebo 5 a přidělí jim počet bodů, který bude vyjadřovat míru naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných zadavatelem v kritériu hodnocení č. 2, 4 nebo 5 ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení. Jinými slovy po vyhodnocení nejvhodnější nabídky v kritériu hodnocení č. 2, 4 nebo 5 bude zadavatel hodnotit poměr kvality nabízeného řešení ostatních nabídek ve vztahu ke kvalitě řešení nabízeného v nejvhodnější nabídce. Na tom, že zadavatel stanovil metodu vyhodnocení nabídek v kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5 ve své podstatě dvoufázově, když předně vybere nejvhodnější nabídku v rámci daného kritéria hodnocení č. 2, 4 nebo 5 ze všech obdržených nabídek a následně vyhodnotí ostatní obdržené nabídky ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení, nelze dle Úřadu spatřovat nic netransparentního, neboť zadavatel tuto metodu jasně stanovil v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace, v nichž uvedl, že „(n)ejvhodnější nabídce bude přiděleno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělen počet bodů (…), který bude vyjadřovat kvalitu zpracování hodnoceného požadavku ve vztahu k nejvhodnější nabídce.“

75.         K argumentaci navrhovatele, v níž tvrdí, že nejsou jasně stanovena jednotlivá rozpětí bodových hodnot odrážejících úspěšnost nabídky v kladně hodnocených skutečnostech, když jejich rozpětí může činit až 25 bodů, Úřad předně uvádí, že z obsahu bodů 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace není zjevné, že by zadavatel některou kladně hodnocenou skutečnost upřednostňoval před ostatními, tudíž lze dovodit, že jednotlivé kladně hodnocené skutečnosti mají pro zadavatele stejnou váhu. Což ostatně potvrdil také sám zadavatel např. ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, v němž uvedl, že „(s) ohledem na to, že v rámci jednotlivých odrážek nebyly Zadavatelem stanoveny jejich dílčí váhy, je zřejmé, že všechny odrážky mají v rámci hodnocení váhu stejnou. Lze tedy konstatovat, že žádná odrážka nemá větší důležitost než odrážky ostatní.“ Jestliže navrhovatel v této souvislosti namítá, že nejsou jasně stanovena jednotlivá rozpětí bodových hodnot odrážejících (ne)úspěšnost hodnocené nabídky v tabulce s metrikou hodnocení, pak Úřad k tomu sděluje, že zadavatel v tabulce s metrikou hodnocení jednoznačně stanovil pět kvalitativních úrovní hodnocených nabídek, přičemž bodově omezil jejich hranice maximálním a minimálním počtem bodů v dané kvalitativní úrovni a srozumitelně popsal, jaké nabídky budou do jednotlivých kvalitativních úrovní zařazeny. V této souvislosti je třeba též zdůraznit, že konkrétní způsob řešení ponechává zadavatel na dodavatelích a činí je součástí hodnocení nabídek právě v kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5, pročež nelze dle Úřadu od zadavatele očekávat, že bude mít zcela jasnou představu o tom, jaká kladně hodnocená skutečnost bude nejvhodnější a obdrží tedy nejvyšší počet bodů, či jaká obdrží menší počet bodů, neboť v daný okamžik nezná všechna možná nabízená řešení. Uvedenou argumentaci navrhovatele tak Úřad odmítá jako nedůvodnou.

76.         Dle Úřadu dále nemůže být sporu ani o tom, že zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách, že nejen nejvhodnější nabídka, ale i ostatní nabídky, budou hodnoceny v návaznosti na naplnění kladně hodnocených skutečností požadovaných v rámci kritérií hodnocení č. 2, 4 a 5, když sám zadavatel jasně uvedl např. ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, že „(p)ředložené nabídky (…) budou hodnoceny dle jednotlivých odrážek uvedených v popisu tohoto hodnotící kritéria“, tudíž tvrzení navrhovatele, že „body jsou nabídkám, kromě nejvhodnější nabídky, přidělovány toliko za splnění celého kritéria“ a zadavatelbude nabízená řešení, kromě řešení nejvhodnějšího, hodnotit jako celek a nikoli co do naplnění jednotlivých hodnocených skutečností zvlášť“, nejsou podložena ani jazykovým výkladem znění bodů 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace, ani souvisejícími vysvětleními zadávací dokumentace.

77.         Úřad dále nemůže souhlasit s tvrzením navrhovatele, že zadavatel změnil zadávací podmínky, když doplnil metody hodnocení nabídek o tabulku s metrikou hodnocení (…) Zveřejněná metrika hodnocení popírá, že se budou jednotlivě hodnotit dílčí skutečnosti, protože obsahuje pouze jednu úroveň pro hodnocení nabídky bez jakékoliv vazby na jednotlivé hodnocené skutečnosti. Dle Úřadu zadavatel doplněním tabulky s metrikou hodnocení v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace nikterak nezasáhl do jím stanovené metody vyhodnocení nabídek v kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5, jelikož pouze upřesnil a popsal kvalitativní bodové škály, do kterých bude hodnocené nabídky zařazovat, a to v rámci jejich vyhodnocení ve vztahu k nejvhodnější nabídce v daném kritériu hodnocení. Tabulka s metrikou hodnocení nepopírá, že zadavatel bude hodnotit jednotlivé kladně hodnocené skutečnosti v rámci kritérií hodnocení č. 2, 4 a 5, neboť pouze stanovuje a upřesňuje, jakým způsobem budou přiděleny celkové body hodnoceným nabídkám v rámci kritéria hodnocení č. 2, 4 nebo 5, a neřeší, co a jak konkrétně bude v rámci daného kritéria hodnocení zadavatelem hodnoceno (toto vymezil zadavatel v „odrážkách“, kde stanovil jím kladně hodnocené skutečnosti).

78.         Obdobně jako v předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad odmítá tvrzení navrhovatele, že „tabulka s metrikou hodnocení nezohledňuje fakt, že jednotlivé hodnocené skutečnosti mohou být jedním účastníkem splněny na rozdílné úrovni.“, když opakovaně konstatuje, že tabulka s metrikou hodnocení stanovuje toliko způsob přidělení celkových bodů hodnoceným nabídkám v rámci kritéria hodnocení č. 2, 4 nebo 5, a neřeší, jak konkrétně budou jednotlivé kladně hodnocené skutečnosti zadavatelem v rámci kritérií hodnocení č. 2, 4 nebo 5 u jednotlivých nabídek hodnoceny. V této souvislosti Úřad doplňuje, že zadavatel je podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona povinen v písemné zprávě o hodnocení nabídek uvést popis způsobu hodnocení jednotlivých nabídek, resp. popsat celý svůj postup při hodnocení nabídek, a to jak pro každou nabídku ve vztahu k jednotlivým kritériím hodnocení zvlášť, tak v jejich souhrnu. V šetřeném případě, kdy zadavatel pro hodnocení nabídek zvolil kritéria kvality, která nejsou číselně vyjádřitelná, a proto objektivně měřitelná, jsou na něj kladeny vyšší nároky na popis způsobu hodnocení, jež musí zachycovat jeho úvahy tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá údajům v hodnocených nabídkách. Slovní popis hodnocení kritérií hodnocení č. 2, 4 a 5 u jednotlivých nabídek pak tedy bude muset zachycovat, že zadavatel při hodnocení řešení uvedeného v nabídce zohlednil všechny kladně hodnocené skutečnosti v rámci daného kritéria kvality, a dále způsob přidělení celkových bodů hodnocené nabídce dle tabulky s metrikou hodnocení.

79.         K tvrzení navrhovatele, že tabulka s metrikou hodnocení v kritériích hodnocení č. 2, 4 a 5 nezohledňuje vzájemné odlišnosti nabídek, nebo situaci, kdy nejvhodnější nabídka nebude v některé hodnocené skutečnosti nejlepší, Úřad opakovaně uvádí, že tabulka s metrikou hodnocení stanovuje toliko způsob přidělení celkových bodů hodnoceným nabídkám v rámci kritéria hodnocení č. 2, 4 nebo 5, a neřeší, jak bude zadavatel porovnávat a hodnotit jednotlivé kladně hodnocené skutečnosti u obdržených nabídek. K tomu Úřad podotýká, že rozdílnost nabízených řešení v jednotlivých kladně hodnocených skutečnostech v rámci kritérií hodnocení č. 2, 4 nebo 5 se projeví při samotném posuzování obdržených nabídek navzájem a při posuzování ostatních nabídek ve vztahu k nejvhodnější nabídce, přičemž tabulka s metrikou hodnocení nijak nepředjímá, že by kladně hodnocené skutečnosti měly být nejlépe hodnoceny pouze u nejvhodnější nabídky. Úřad dále konstatuje, že v bodech 12.2.2, 12.2.4 a 12.2.5 zadávací dokumentace a ani ve vysvětleních zadávací dokumentace zadavatel nikde nedeklaroval, že nejvhodnější nabídka bude vyhodnocena jako nejlepší ve všech kladně hodnocených skutečnostech stanovených v rámci kritérií hodnocení č. 2, 4 a 5, a že v důsledku toho budou ostatní nabídky hodnoceny v jednotlivých kladně hodnocených skutečnostech vždy méně.Z bodu 12.2.2., 12.2.4. a 12.2.5 zadávací dokumentace a z vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, 5, 7, 8 a 9 přitom vyplývá, žeskutečnost, že nejvhodnější nabídce zadavatel přidělí 100 bodů, totiž automaticky neznamená, že ve všech kladně hodnocených skutečnostech v rámci kritéria hodnocení č. 2, 4 nebo 5 obdržela tato nabídka vždy nejvyšší možný počet bodů v porovnání s ostatními nabídkami. Bodové hodnocení ve výši 100 bodů u nejvhodnější nabídky značí, že byla v rámci kritéria hodnocení č. 2, 4 nebo 5 ve vztahu k ostatním nabídkám hodnocena jako nejvhodnější z pohledu celého kritéria hodnocení č. 2, 4 nebo 5. Na základě právě uvedeného tudíž nelze souhlasit s uvedenými tvrzeními navrhovatele, neboť tvrzení navrhovatele je v rozporu s textem zadávacích podmínek.

80.         K argumentaci navrhovatele, v níž namítá, že stanovené metody hodnocení nabídek ponechávají zadavateli prostor pro svévoli, Úřad předně obecně odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020, v němž bylo judikováno, že „(v) rámci kritérií kvality může zadavatel vznášet řadu požadavků, které nebudou zcela exaktně měřitelné. Může se přitom jednat o zcela legitimní požadavky odpovídající předmětu veřejné zakázky (resp. koncese) i smyslu právní úpravy. V takovém případě je vytvářen určitý prostor pro uvážení hodnotící komise, který sám o sobě nepředstavuje rozpor s právní úpravou zadávání veřejných zakázek (srov. žalobcem citovaný rozsudek Soudního dvora ve věci TNS Dimarso NV). Jestliže stanovený způsob hodnocení kritérií kvality připouští uvážení hodnotící komise, neznamená to nutně, že by se jednalo o netransparentní postup. Transparentnost se odvíjí od rozsahu takového uvážení. Jestliže je samotné kritérium kvality či způsob jeho hodnocení natolik vágní či nejednoznačný, že umožňuje svévoli hodnotící komise, lze jistě hovořit o netransparentním vymezení zadávacích podmínek. Je však nutno rozlišovat mezi tím, kdy zadávací podmínky ponechávají hodnotící komisi prostor pro svévoli a kdy ji pouze ponechávají právem aprobovaný prostor pro uvážení.“

81.         Vztaženo k šetřené veřejné zakázce z výše citovaného judikátu tedy jednoznačně vyplývá, že jestliže stanovený způsob hodnocení kritérií č. 2, 4 a 5 připouští subjektivní uvážení osob, které provádějí vlastní hodnocení, neznamená to nutně, že by se jednalo o netransparentní postup. Míra transparentnosti totiž závisí především na rozsahu takového uvážení. Jelikož Úřad v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 jsou stanovena srozumitelně a jednoznačně a metoda hodnocení nabídek v těchto kritériích je jednoznačná, nelze tak dojít k závěru, že zadávací podmínky byly vymezeny způsobem, které ponechávají hodnotící komisi prostor pro svévoli a jsou z tohoto důvodu netransparentní. 

82.         Na základě všeho výše uvedeného tak Úřad uzavírá, že, jelikož u posuzovaných kritérií hodnocení č. 2, 4 a 5 byla zadavatelem v zadávací dokumentaci, v návaznosti na související vysvětlení zadávací dokumentace dostatečně jasně a srozumitelně popsána, resp. vysvětlena, metoda vyhodnocení nabídek v rámci těchto kritérií kvality, neshledal Úřad nedodržení pravidla stanoveného v § 115 odst. 1 písm. b) zákona zadavatelem ani zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, jak namítal navrhovatel. Úřad dále konstatuje, že v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí vyvodil, že si účastníci zadávacího řízení mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny, tedy že zadávací podmínky v namítané části byly stanoveny a poskytnuty dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pročež zadavatel nepřenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak v této souvislosti namítal s odkazem na § 36 odst. 3 zákona navrhovatel. Úřad tedy ani neshledal porušení § 116 odst. 3 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, jak v souvislosti s metodou vyhodnocení nabídek namítal navrhovatel, když v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí shledal, že zadavatel vymezil kritéria hodnocení č. 2, 4 a 5 tak, aby jejich naplnění bylo ověřitelné.

83.         S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Česká republika – Český úřad zeměměřický a katastrální, Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha 8,

2. SEVITECH CZ s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pozn. Úřadu: Text byl zvýrazněn v původním zde citovaném textu.

[2] Pozn. Úřadu: Text byl zvýrazněn v původním zde citovaném textu.

[3] Pozn. Úřadu: Text byl zvýrazněn v původním zde citovaném textu.

[4] Pozn. Úřadu: Text byl zvýrazněn v původním zde citovaném textu.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz