číslo jednací: 00169/2021/500/ISo
spisová značka: S0475/2020

Instance I.
Věc Technická specifikace – koncept na realizaci změnového požadavku spočívajícího v úpravě aplikace Mobilní klíč pro potřeby NIA
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo vnitra
  2. ADUCID, s. r. o.
  3. Česká pošta, s. p.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 255 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 21. 1. 2021
Dokumenty file icon dokument ke stažení 627 KB

 

 

Spisová značka:  ÚOHS-S0475/2020/VZ

 

 

Číslo jednací:      ÚOHS-00169/2021/500/ISo

 

Brno:  04. 01. 2021

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 11. 2020, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – Holešovice,
  • navrhovatel – ADUCID s.r.o., IČO 03678091, se sídlem Vídeňská 204/125, Přízřenice, 619 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 11. 2020 společností Nielsen Legal, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 24793345, se sídlem Kozí 916/5, Staré Město, 110 00 Praha 1,
  • dodavatel – Česká pošta, s.p., IČO 47114983, se sídlem Politických vězňů 909/4, 110 00 Praha – Nové Město,

ve věci návrhu ze dne 10. 11. 2020 na uložení zákazu plnění smlouvy, jejíž obsah je vymezen objednávkou ze dne 12. 8. 2020, kterou cit. zadavatel přijal nabídku „Technická specifikace – koncept“ na realizaci změnového požadavku spočívajícího v „úpravě aplikace Mobilní klíč pro potřeby NIA“ – fáze 3 cit. dodavatele – ke Smlouvě o poskytování služeb provozu a rozvoje Informačního systému datových schránek pro období 2018 – 2020 uzavřené mezi cit. zadavatelem a cit. dodavatelem dne 19. 2. 2018,

vydává toto

 

usnesení:

 

Správní řízenívedené pod sp. zn. S0475/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – ADUCID s.r.o., IČO 03678091, se sídlem Vídeňská 204/125, Přízřenice, 619 00 Brno – ze dne 10. 11. 2020 na uložení zákazu plnění smlouvy, jejíž obsah je vymezen objednávkou ze dne 12. 8. 2020, kterou zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – Holešovice – přijal nabídku „Technická specifikace – koncept“ na realizaci změnového požadavku spočívajícího v „úpravě aplikace Mobilní klíč pro potřeby NIA“ – fáze 3 dodavatele – Česká pošta, s.p., IČO 47114983, se sídlem Politických vězňů 909/4, 110 00 Praha – Nové Město – ke Smlouvě o poskytování služeb provozu a rozvoje Informačního systému datových schránek pro období 2018 – 2020 uzavřené mezi cit. zadavatelem a cit. dodavatelem dne 19. 2. 2018, se podle § 257 písm. l) zákonač. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zjistil, že závazek z výše specifikované smlouvy byl splněn.

 

Odůvodnění

 

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 10. 11. 2020 návrh navrhovatele – ADUCID s.r.o., IČO 03678091, se sídlem Vídeňská 204/125, Přízřenice, 619 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 11. 2020 společností Nielsen Legal, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 24793345, se sídlem Kozí 916/5, Staré Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy (dále jen „návrh“), jejíž obsah je vymezen objednávkou ze dne 12. 8. 2020 (dále jen „objednávka ze dne 12. 8. 2020“), kterou zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – Holešovice (dále jen „zadavatel“ nebo „Ministerstvo vnitra“) – přijal nabídku „Technická specifikace – koncept“ na realizaci změnového požadavku spočívajícího v „úpravě aplikace Mobilní klíč pro potřeby NIA“ – fáze 3[1] (dále jen „nabídka“) dodavatele – Česká pošta, s.p., IČO 47114983, se sídlem Politických vězňů 909/4, 110 00 Praha – Nové Město (dále jen „Česká pošta, s.p.“) – ke Smlouvě o poskytování služeb provozu a rozvoje Informačního systému datových schránek pro období 2018 – 2020 uzavřené mezi zadavatelem a Českou poštou, s.p., dne 19. 2. 2018 (dále jen „Smlouva o provozu a rozvoji ISDS“).

I.               OBSAH NÁVRHU

2.             Úřad předesílá, že obsahem podání navrhovatele byl kromě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy i podnět k zahájení řízení z moci úřední, přičemž Úřad níže uvádí toliko relevantní pasáž vztahující se k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy.

3.             Navrhovatel předně shrnuje postup zadavatele, který na podzim roku 2019 vedl předběžnou tržní konzultaci s možnými dodavateli, jejímž cílem byl průzkum trhu za účelem ověření, zda je na trhu dostupné řešení pro vzdálenou elektronickou identifikaci a autentifikaci osob prostřednictvím mobilního prostředku (mobilní elektronický prostředek dále jako „MEP“) s nejvyšší úrovní důvěry dle nařízení eIDAS[2], a dále s cílem připravit zadávací řízení, jehož předmětem by bylo dodání MEP. Z předběžné tržní konzultace vyplynulo, že existují dodavatelé, kteří jsou schopni poptávaný produkt dodat, a to včetně požadovaného připojení na portál národního bodu pro identifikaci a autentizaci (dále jen „NIA“ nebo „národní bod“), který slouží jako nástroj pro bezpečné a zaručené ověření totožnosti uživatele online služeb poskytovaných zejména veřejnou správou. Ministerstvo vnitra však žádné zadávací řízení na základě předběžné tržní konzultace dosud nezahájilo a ani zahájit neplánuje.

4.             Namísto toho dle navrhovatele zadavatel postupuje tak, že zavedení MEP řeší zcela mimo zadávací řízení v rozporu se zákonem. Navrhovatel na uvedené usuzuje na základě samostatných objednávek ze dne 16. 4. 2020 a 12. 8. 2020 ke Smlouvě o provozu a rozvoji ISDS, kterými zadavatel objednal u České pošty, s.p., „úpravu MEP, který byl určen pro použití v rámci systému datových schránek tak, aby tento systém byl použitelný pro potřeby NIA. Tedy zcela mimo systém datových schránek, což mimo jiné vyplývá i ze specifikace funkčních požadavků, kdy je požadováno řešení i pro uživatele, který nemá zřízenu identitu v systému datových schránek. Takto upravený MEP pak má být použit i jinými subjekty, a to kvalifikovanými poskytovateli ve smyslu zákona č. 250/2017 Sb.[,] o elektronické identifikaci (…), tedy dokonce i soukromoprávními subjekty. Hodnota tohoto plnění činí 6.549.000,- Kč bez DPH.“.

5.             Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel navíc pořizuje „MEP nižší kvality, než poptávalo v rámci předběžné tržní konzultace, neboť MEP užitý ze systému datových schránek splňuje pouze ‚značnou‘ úroveň důvěry ve smyslu nařízení eIDAS, a nikoliv vysokou.“.

6.             Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel pro objednání úpravy MEP pro použití v systému NIA u České pošty aplikuje výjimku dle § 29 písm. q) zákona, ačkoliv předmětem plnění má být dodání MEP pro jiné systémy (dokonce i mimo státní správu), což vybočuje z uvedené výjimky, neboť se nejedná o plnění související s provozem datových schránek.

7.             Navrhovatel má za to, že zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení uveřejnit, čímž byly naplněny podmínky ve smyslu § 254 ve spojení § 264 zákona na uložení zákazu plnění smlouvy. Navrhovatel se domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na základě objednávky ze dne 12. 8. 2020 ke Smlouvě o provozu a rozvoji ISDS.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

8.             Obdržením předmětného návrhu dne 10. 11. 2020 bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod  sp. zn. ÚOHS-S0475/2020/VZ (dále jen „správní řízení“).

9.             Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel,
  • Česká pošta, s.p.

10.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-36487/2020/521/RŠu ze dne 16. 11. 2020.

11.         Dne 20. 11. 2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k obsahu návrhu (dále jen „vyjádření zadavatele“) a dokumentaci související s předmětným plněním.

Vyjádření zadavatele

12.         Zadavatel akcentuje, že plnění, která mu byla ze strany České pošty, s.p., poskytnuta a která jsou zmiňována v návrhu, nepředstavují samostatné veřejné zakázky, ale jsou plněními předvídanými Smlouvou o provozu a rozvoji ISDS a realizovanými právě na základě této smlouvy. Zadavatel dále uvádí, že argumentace navrhovatele vychází z absolutního nepochopení, kdy navrhovatel označuje předmětná plnění za novou veřejnou zakázku, přestože tato jí prokazatelně nejsou.

13.         Zadavatel potvrzuje, že předběžné tržní konzultace, na které navrhovatel odkazuje, skutečně probíhaly, ale k odlišnému předmětu plnění, než který byl realizován dle navrhovatelem zmiňovaných objednávek na základě Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS.

14.         Zadavatel dále uvádí, že předmětem napadané části realizované na základě Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS byl kvalifikovaný nástroj MEP určený pro úroveň „značná“, což je technicky i svým určením zcela jiný produkt než kvalifikovaný nástroj pro úroveň „vysoká“, jenž byl předmětem navrhovatelem zmiňovaných předběžných tržních konzultací. Případná realizace veřejné zakázky, jejíž předmět byl projednáván v rámci předběžných tržních konzultací, tak nebyla plněním poskytnutým na základě objednávek učiněných v souladu se Smlouvou o provozu a rozvoji ISDS nijak dotčena, ani omezena, neboť se jedná o dvě zcela odlišná plnění.

15.         Zadavatel dodává, že realizace napadané části předmětu plnění dle Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS (MEP pro účely úrovně „značná“) byla Smlouvou o provozu a rozvoji ISDS předpokládána již od jejího počátku (od února roku 2018), tedy výrazně před realizací předběžných tržních konzultací, na které odkazuje navrhovatel, a to v části Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS nazvané „Služby rozvoje ISDS“.

16.         K tomu zadavatel doplňuje, že předmětem napadané části plnění byla úprava MEP pro úroveň „značná“, přičemž zadavatel poptával úpravu MEP zejména za účelem jeho použitelnosti pro potřeby NIA, a to v reakci na požadavky zákona o elektronické identifikaci[3], ze kterého vyplývá povinnost přejít (a to i pro systém datových schránek) na systém identifikace prostřednictvím tzv. „kvalifikovaného systému“ definovaného v tomto zákoně, přičemž nedílnou součástí tohoto systému je také služba NIA.

17.         Již z právě uvedeného je tedy dle zadavatele zřejmé, že uvedení systému datových schránek do souladu se zákonnými požadavky na jeho provoz je zcela jistě předmět plnění související s provozem, respektive rozvojem systému datových schránek, který spadá pod předmět Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS, ani v tomto bodě tedy nelze dle názoru zadavatele námitkám navrhovatele přisvědčit. Zadavatel pro úplnost uvádí, že úprava MEP na základě dílčího plnění dle Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS byla od počátku uvažována pro úroveň „značná“, jelikož tento kvalifikovaný nástroj byl pro tuto úroveň od počátku koncipován.

18.         K použitelnosti výjimky dle § 29 písm. q) zákona zadavatel uvádí, že dle jeho názoru není napadaná část předmětu Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS samostatným postupem směřujícím k zadání veřejné zakázky, nýbrž realizací plnění na základě a v souladu s již řádně uzavřenou Smlouvou o provozu a rozvoji ISDS.

19.         S ohledem na právě uvedené zadavatel uvádí, že návrh na uložení zákazu plnění je nedůvodný a neopodstatněný. Dle zadavatele nejsou dány důvody k uložení zákazu plnění smlouvy, neboť z jeho strany nedošlo k žádnému porušení pravidel stanovených zákonem. Nadto zadavatel uvádí, že napadaná realizace dílčí části předmětu Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS byla již realizována a splněna. Návrh navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy je tedy již bezpředmětný a jsou dány důvody pro zastavení řízení dle § 257 písm. l) zákona.

Další průběh správního řízení

20.         Dne 9. 12. 2020 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-39797/2020/521/RŠu z téhož dne určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – doručení dokladů, ze kterých bude vyplývat zadavatelem tvrzená skutečnost, a sice že závazek z předmětné smlouvy na základě objednávky ze  dne 12. 8. 2020, byl splněn.

21.         Dne 14. 12. 2020 obdržel Úřad od zadavatele doklady o splnění závazku ze smlouvy, a to:

  • Fakturu č. 5290506380 fakturovanou na základě Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS za rozvoj ISDS (dále jen „faktura č. 5290506380“),
  • Přílohu č. 1 „Rozpis položek“ faktury č. 5290506380 rozepsanou na fázi 1 a 2, a fázi 3 TS 800 úprava aplikace Mobilní klíč pro potřeby NIA (dále jen „rozpis položek“),
  • Akceptační protokol ze dne 18. 11. 2020 ve věci realizování Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS – TS 800 úprava aplikace Mobilní klíč pro potřeby NIA (dále jen „Akceptační protokol“),
  • Deník dokladu.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

Zjištěné skutečnosti 

22.         Z bodu 2.1 čl. II. „ÚVODNÍ USTANOVENÍ“ Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS vyplývá, že Smlouva o provozu a rozvoji ISDS se uzavírá na základě a za účelem realizace veřejné zakázky, která je zadána provozovateli na základě výjimky stanovené v § 29 písm. q) zákona, tedy bez nutnosti realizace zadávacího řízení.

23.         Podle čl. III. „ÚČEL SMLOUVY“ Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS „[h]lavním účelem, pro který se Smlouva uzavírá, je zajištění kontinuálního provozu ISDS včetně navazujících Služeb provozní podpory ISDS dle této Smlouvy Provozovatelem na období do 31. 12. 2022 a stanovení podmínek vzájemné spolupráce Správce a Provozovatele při poskytování Služeb provozní podpory ISDS v době trvání této Smlouvy.

Vedlejším účelem, pro který se Smlouva uzavírá, je poskytnutí Služeb rozvoje ISDS Provozovatelem na základě jednotlivých požadavků Správce, a to za účelem rozšíření nebo úprav služeb poskytovaných Provozovatelem v rámci ISDS (funkcionalit ISDS), a to zejména s ohledem na splnění požadavků nově účinných právních předpisů (např. ZKB a Nařízení eIDAS)..

24.         V bodě 4.3 čl. IV. „PŘEDMĚT SMLOUVY“ Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS bylo sjednáno, že „[p]rovozovatel se zavazuje v rámci Služeb rozvoje ISDS poskytovat následující služby:

4.3.1 realizace schválených změnových požadavků a jejich implementace do ISDS v předpokládaném rozsahu do 1000 (tisíce) člověkodnů (MD) ročně;

4.3.2 komplexní implementace požadavků ZKB v termínu do dvanácti (12) měsíců ode dne účinnosti této Smlouvy;

4.3.3 přihlašování k ISDS prostřednictvím elektronicky čitelných identifikačních dokladů nebo Národní identitní autority v termínu do dvanácti (12) měsíců ode dne účinnosti této Smlouvy;

4.3.4 zavedení nového prostředku pro el. identifikaci založeného na použití mobilních zařízení v termínu do dvanácti (12) měsíců ode dne účinnosti této Smlouvy;

4.3.5 implementace funkcionality ISDS optimalizované pro mobilní zařízení v termínu do dvanácti (12) měsíců ode dne účinnosti této Smlouvy;

4.3.6 zprovoznění funkcionality nezávislé autentizační služby do dvanácti (12) měsíců ode dne účinnosti této Smlouvy.“.

25.         Dle bodu 4.4 čl. IV. „PŘEDMĚT SMLOUVY“ Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS „[s]lužby rozvoje ISDS dle odst. 4.3.2 až 4.3.6 Smlouvy budou poskytnuty pouze na základě oboustranně potvrzené objednávky Správce (odst. 5.2.2 Smlouvy). Objednávka na Služby rozvoje ISDS dle předchozí věty musí být Provozovateli doručena k potvrzení nejpozději do patnácti (15) kalendářních dnů ode dne účinnosti této Smlouvy; Provozovatel se ve stejné lhůtě k objednávce vyjádří. V případě pozdějšího doručení objednávky anebo v případě, že nedojde k oboustrannému odsouhlasení objednávky do dvou (2) měsíců ode dne jejího doručení Provozovateli, se termíny poskytnutí Služeb rozvoje ISDS dle odst. 4.3.2 až 4.3.6 Smlouvy posouvají o dobu, o kterou byla objednávka doručena později anebo nebyla oboustranně odsouhlasena oproti sjednanému termínu. Služby rozvoje ISDS dle odst. 4.3.1 budou Provozovatelem poskytovány za podmínek dle článku IX.“.

26.         Postup při poskytování služeb rozvoje ISDS a jejich převzetí je upraven v čl. IX. Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS. Dle bodu 9.1 čl. IX. „POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB ROZVOJE ISDS A JEJICH PŘEVZETÍ“ Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS „[p]rovozovatel se zavazuje poskytovat Správci Služby rozvoje ISDS na základě jednotlivých objednávek. Předpokládá se rozsah objednávek Služeb rozvoje ISDS ve výši do 1.000 člověkodnů (MD) ročně. Správce zašle Provozovateli objednávku (požadavek) Služby rozvoje ISDS, v níž uvede plnění, které po Provozovateli v rámci objednávky požaduje.“.

27.         Dle bodu 4.1.1 „Nové budoucí funkcionality“ Přílohy č. 1 „Požadavky kladené na systém ISDS“ Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS „[p]rovozovatel je povinen do 12-ti měsíců od zahájení Řádného a plného provozu ISDS zprovoznit tyto funkcionality za předpokladu, že k tomu Správce poskytne potřebnou součinnost, a to zejména za podmínek dle odst. 4.3 a 4.4 Smlouvy. Realizace těchto funkcionalit je hrazena z Ceny Služeb rozvoje ISDS.

1)      Přihlašování k ISDS prostřednictvím elektronicky čitelných identifikačních dokladů nebo Národní identitní autority

Provozovatel je povinen zajistit rozšíření možností přihlašování do ISDS pro uživatele ISDS ztotožněné vůči ROB o možnost přihlásit se prostřednictvím elektronicky čitelných identifikačních dokladů dle § 9 ZEU.

Správce v této souvislosti poskytne potřebnou součinnost a zajistí přesnou specifikaci údajů, které bude obsahovat elektronický občanský průkaz (eOP) a jejich zabezpečení, specifikuje interface potřebný pro ověření uživatele a zajistí datové rozhraní pro ověřování údajů eOP, případně interface a rozhraní Národní identitní autority.

2)      Nezávislá autentizační služba

ISDS v současné době poskytuje službu tzv. ExtlS, která umožňuje obecným informačním systémům autentizovat své uživatele prostřednictvím přístupových údajů do datové schránky. Dostupnost služby ExtlS je přímo závislá na celkové dostupnosti systému ISDS. V ISDS probíhá řada změn, které vyžadují odstávku celého systému.

Provozovatel je povinen zajistit bezvýpadkový provoz služby ExtlS pro externí systémy i v případě odstávek systému ISDS.

3)      ISDS optimalizované pro mobilní zařízení

Provozovatel je povinen zajistit a udržovat funkčnost webového rozhraní ISDS optimalizovaného pro mobilní zařízení (přístup prohlížečem).

4)      Zavedení nového prostředku pro elektronickou identifikaci, založeného na použití mobilních zařízení

Provozovatel je povinen zajistit rozšíření možností přihlašování k ISDS o elektronický prostředek navržený tak, aby mohl splňovat nejméně značnou úroveň záruky ve smyslu Nařízení eIDAS a prováděcích předpisů. Elektronický prostředek bude zaručovat identitu svého držitele, založenou na ztotožnění držitele v ROB. Používání prostředku musí být maximálně jednoduché. Všechny obslužné procesy by měly probíhat automatizovaně či v pozadí a nevyžadovat administrativní činnosti od uživatelů. Přihlašovací údaje by neměly být založeny na jménu / heslu / OTP, ale na jiném inovativním řešení, které bude dostatečně bezpečné, ale přitom uživatelsky snadno použitelné.

Správce v této souvislosti poskytne potřebnou součinnost a zajistí přesnou specifikaci požadavků.“.

28.         V bodě 1 „Anotace“ nabídky je uvedeno, že Ministerstvo vnitra »požaduje upravit aplikaci Mobilní klíč tak, aby (při zachování stávajícího fungování s identitami ISDS) mohla fungovat také s identitami v NIA (tj. jak ISDS, tak i NIA budou moci vůči klientovi aplikace Mobilní klíč vystupovat jako Identity Provider, byť obecně s různou právní vahou). Upravená aplikace by se měla chovat tak, že podle toho, který QR kód (buď ISDS nebo NIA) uživatel oskenuje, s takovým zdrojem identity bude v daném sezení pracovat. V aplikaci Mobilní klíč budou dva nezávislé klíče, dvě nezávislé "identity". Bude umožněn příjem notifikací ze dvou nezávislých kanálů.«.

29.         V bodě 1.1 „Popis požadavku“ nabídky jsou pak shrnuty požadavky Ministerstva vnitra, přičemž se jedná o sedm případů užití (PU).

  • PU 1 „MK pro existujícího uživatele NIA“

Uživatel již má identitu v NIA. Připojí si k ní Mobilní klíč a může ho dále využívat.

  • PU 2 „Účet v NIA pro uživatele ISDS“

Ztotožněný uživatel ISDS nemá identitu v NIA. Ze stránky Klientského portálu ISDS přejde na stránku NIA pro založení identity; NIA pomocí externí autentizační služby ISDS získá identitu uživatele a založí mu účet v NIA; a následně mu připojí Mobilní klíč.

  • PU 3 „Založení NIA identity na CzechPOINTu včetně připojení Mobilního klíče“

Uživatel si nainstaluje Mobilní klíč a v něm řekne, že chce na CzechPOINTu zřídit identitu NIA. Na CzechPOINTu nadiktuje číslo, které mu aplikace zobrazí (párovací kód); obsluha CzP pomocí formuláře ZR10 předá osobní údaje uživatele a párovací kód do NIA. NIA připojí daný Mobilní klíč k identitě uživatele v NIA.[4]

  • PU 4 „Zasílání obecných notifikací do Mobilního klíče NIA“
  • PU 5 „Použití MK jako BOK-padu při prezenčním ověřování totožnosti“

Uživatel, který má účet v NIA s Mobilním klíčem, získá možnost využít Mobilní klíč jako BOK-pad, tj. nástroj pro zadání BOK při prezenčním ověřováním totožnosti.

  • PU 6 „Schválení požadavku na předání osobních údajů – varianta s notifikací“

Uživatel, který má v NIA účet s Mobilním klíčem, může pomocí MK povolit předání osobních údajů třetí straně. Třetí strana uživatele předem identifikuje – ví tedy, po kom osobní údaje žádá.

  • PU 7 „Schválení požadavku na předání osobních údajů – varianta načtení QR kódu“

Uživatel, který má v NIA účet s Mobilním klíčem, může pomocí MK povolit předání osobních údajů třetí straně. Třetí strana předem neví, po kom osobní údaje žádá – vytiskne/zobrazí obecný QR kód k načtení a NIA jí k danému ID požadavku vrátí informace o tom uživateli, který QR kód načetl a povolil předání osobních údajů.

30.         V bodě 8 „Harmonogram“ nabídky je uvedeno, že „[d]odání a integrace s NIA bude realizována ve třech fázích:

  • Fáze 1: Realizace PU 1,2, a 4
  • Fáze 2: Realizace PU 5, 6 a 7
  • Fáze 3: Realizace PU 3[5]

přičemž fáze 1 a fáze 2 budou zahájeny ihned po objednání a tvoří jednotný, dále nedělitelný celek, který bude samostatn[ě] dodán a fakturován. Předpokládaný termín dodání je T+150, kdy T je termín objednání. Dodáním se myslí předání Android a IOS verze ke zveřejnění do Storů a připravené navázané úpravy ISDS na některém z neprodukčních prostředí.

Třetí fáze je samostatná a bude zahájena kdykoli později na základě explicitního pokynu ze strany Objednatele. Tato fáze bude rovněž dodána a případně fakturována jako samostatný celek. Předpokládaný termín dodání této fáze je T+90, kdy T je termín pokynu ze strany objednatele. Dodáním se myslí předání Android a IOS verze ke zveřejnění do Storů a připravené navázané úpravy ISDS na některém z neprodukčních prostředí.

Podmínkou pro realizaci všech jednotlivých fází je poskytnutí potřebné součinnosti ze strany NIA – zejména vystavení serverového rozhraní pro jednotlivé komunikační zprávy. Pokud nebude požadovaná součinnost dodána, bude zákazník na tuto skutečnost upozorněn a termín dodání T+180 dnů nebude platit.

Práce na dodávce však může začít až poté, co NIA poskytne přístup do plně funkčního testovacího prostředí, které bude mít všechny potřebné technické i bezpečnostní vlastnosti.“.

31.         Postup realizace případu užití 3 v rámci profilu Mobilní klíč pro NIA byl upraven, přičemž tuto úpravu zachycuje dokument „Úprava znění nevhodného pokynu, Aktualizace podkladu k TS800“ ze dne 13. 8. 2020.

32.         V objednávce ze dne 12. 8. 2020 vymezilo Ministerstvo vnitra rozsah změnového požadavku fáze 3 následovně:

TS 800 (Úprava aplikace Mobilní klíč pro potřeby NIA) – fáze 3

-          verze: 10

-          kvalifikace: investice

-          pracnost celkem:    83 MD (poskytovatel)

23 MD (provozovatel)“

Právní posouzení

33.         Podstatou argumentace navrhovatele je tvrzení, že Ministerstvo vnitra na základě samostatných objednávek (ze dne 16. 4. 2020 a 12. 8. 2020) ke Smlouvě o provozu a rozvoji ISDS objednalo u České pošty, s.p., úpravu mobilního elektronického prostředku, který byl určen pro použití v rámci systému datových schránek tak, aby byl tento systém použitelný pro potřeby NIA, tedy zcela mimo systém datových schránek, kdy je požadováno řešení i pro uživatele, který nemá zřízenu identitu v systému datových schránek. Takto upravený mobilní elektronický prostředek pak má být dle navrhovatele použit i jinými subjekty, a to kvalifikovanými poskytovateli ve smyslu zákona o elektronické identifikaci (tedy i soukromoprávními subjekty), přičemž mobilní elektronický prostředek užitý v systému datových schránek dosahuje „značné“ úrovně záruky ve smyslu nařízení eIDAS. Navrhovatel dále poukazuje na to, že zadavatel pro objednání této úpravy MEP u České pošty, s.p., aplikoval výjimku dle § 29 písm. q) zákona, ačkoliv nebyly naplněny podmínky pro aplikaci této výjimky, když v rámci předmětného plnění má být dodán mobilní elektronický prostředek využitelný i pro jiné systémy (i mimo veřejnou správu) a dle navrhovatele se tedy nejedná o plnění související s provozem datových schránek.

34.         Dle navrhovatele tak Ministerstvo vnitra uzavřelo smlouvu postupem dle § 254 odst. 1 písm. a) zákona, pročež jsou dány důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy, přičemž navrhovatel se domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na základě objednávky ze dne 12. 8. 2020.

35.         Navrhovatel dále dovozuje, že tento postup Ministerstvo vnitra zvolilo namísto realizace zadávacího řízení, které uvažovalo zahájit na základě proběhnuvší předběžné tržní konzultace, v rámci níž Ministerstvo vnitra ověřovalo, zda je na trhu dostupné řešení pro vzdálenou elektronickou identifikaci a autentifikaci prostřednictvím mobilního elektronického prostředku s úrovní důvěry dle nařízení eIDAS „vysokou“.

36.         Předně je třeba uvést, že Úřad v intencích v návrhu namítaných skutečností v rámci předmětného správního řízení posuzoval toliko postup zadavatele související s plněním pořízeným na základě objednávky ze dne 12. 8. 2020 ke Smlouvě o provozu a rozvoji ISDS – tedy fázi 3, v rámci které byl realizován případ užití 3 „Založení NIA identity na CzechPOINTu včetně připojení Mobilního klíče“.

37.         Podle § 257 písm. l) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže byl podán návrh na zákaz plnění smlouvy a Úřad zjistí, že závazek ze smlouvy byl splněn.

38.         Jak vyplývá z bodu 21. odůvodnění tohoto usnesení, Úřad obdržel dne 14. 12. 2020 od zadavatele  fakturu č. 5290506380, rozpis položek, Akceptační protokol a Deník dokladu, z nichž se podává, že závazek ze smlouvy (proti které směřuje návrh navrhovatele) na realizaci služeb rozvoje informačního systému datových schránek, které spočívaly v úpravě aplikace Mobilní klíč pro potřeby NIA – fáze 3, byl splněn. Předmětné plnění odpovídající fázi 3 (ve faktuře č. 5290506380, v Akceptačním protokolu a v rozpisu položek uvedeno také jako „obj. č.: MV- 33654-62/EG-2018“) již bylo realizováno, tato realizace byla ke dni 18. 11. 2020 Akceptačním protokolem přijata a zadavatel za předmětné plnění dle rozpisu položek uhradil 1 840 410,- Kč vč. DPH.

39.         Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, že předmětné správní řízení bylo zahájeno dne 10. 11. 2020 na návrh, kterým se navrhovatel domáhal uložení zákazu plnění smlouvy na základě objednávky ze dne 12. 8. 2020 ke Smlouvě o provozu a rozvoji ISDS, avšak v průběhu správního řízení Úřad zjistil, že došlo ke splnění závazku vyplývajícího ze smlouvy na základě objednávky ze dne 12. 8. 2020 (k tomu viz bod 32. odůvodnění tohoto usnesení), čímž tedy došlo ke splnění této smlouvy, nelze o návrhu navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy na základě objednávky ze dne 12. 8. 2020 rozhodnout meritorně.

40.         V průběhu správního řízení tak došlo k naplnění zákonem předvídaného důvodu pro zastavení správního řízení stanoveného v § 257 písm. l) zákona. Po splnění závazku vyplývajícího ze smlouvy na základě objednávky ze dne 12. 8. 2020 již totiž nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. uložení zákazu plnění smlouvy na základě objednávky ze dne 12. 8. 2020.

41.         Vzhledem k tomu, že plnění, kterému se svým návrhem navrhovatel pokoušel zabránit, bylo již realizováno, má tato skutečnost vliv na samotnou existenci správního řízení, když zákaz plnění smlouvy na základě objednávky ze dne 12. 8. 2020 nelze zadavateli účinně uložit a účelu návrhu nelze v rámci vedeného správního řízení jinými zákonnými prostředky dosáhnout. Došlo tak k naplnění skutečnosti předpokládané v § 257 písm. l) zákona a Úřadu nezbývá, než zahájené správní řízení ve smyslu předmětného ustanovení zákona zastavit.

42.         S ohledem na uvedené rozhodl Úřad podle § 257 písm. l) zákona o zastavení správního řízení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

43.         Pro úplnost Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již nepovažoval za účelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen podle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. l) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.

44.         Úřad však bez ohledu na právě uvedené na tomto místě obiter dictum uvádí následující. V šetřeném případě byl spor o to, zda byl zadavatel v souvislosti s plněním na základě objednávky ze dne 12. 8. 2020 povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení, pokud neuveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona, nebo zda bylo toto plnění předvídané a realizované na základě Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS tak, jak tvrdí zadavatel. K zodpovězení dané otázky bylo nezbytné ověřit, zda bylo předmětné plnění smlouvy na základě objednávky ze dne 12. 8. 2020 službou rozvoje ISDS vymezenou a předvídanou ve Smlouvě o provozu a rozvoji ISDS.

45.         Jedním z účelů Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS je, jak je uvedeno v bodě 23. odůvodnění tohoto usnesení, poskytování služeb rozvoje ISDS, a to mj. za účelem rozšíření či úprav služeb poskytovaných v rámci ISDS, a to zejména s ohledem na splnění požadavků nově účinných právních předpisů (např. nařízení eIDAS).

46.         Ze Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS dále vyplývá, že Česká pošta se zavazuje v rámci Služeb rozvoje ISDS poskytovat služby uvedené výše v bodě 24. odůvodnění tohoto unesení, přičemž se mj. jedná o zajištění přihlašování k ISDS prostřednictvím elektronicky čitelných identifikačních dokladů nebo Národní identitní autoriy (NIA); zavedení nového prostředku pro el. identifikaci založeného  na použití mobilních zařízení; implementaci funkcionality ISDS optimalizované pro mobilní zařízení; zprovoznění funkcionality nezávislé autentizační služby. Tyto nové budoucí funkcionality jsou podrobněji popsány v bodě 4.1.1 „Nové budoucí funkcionality“ přílohy č. 1 Smlouvy (k tomu viz bod 27. odůvodnění tohoto usnesení).

47.         Vzhledem k tomu, že zadavatel požadoval upravit aplikaci Mobilní klíč tak, aby při zachování stávajícího fungování s identitami ISDS mohla fungovat také s identitami v NIA (tj. jak ISDS, tak i NIA budou moci vůči klientovi aplikace Mobilní klíč vystupovat jako Identity Provider, byť obecně s různou právní vahou), přičemž pro dosažení tohoto cíle bylo definováno sedm případů užití (k tomu viz výše v bodech 28. a 29. odůvodnění tohoto usnesení), kdy jedním z těchto případů užití je „Založení NIA identity na CzechPOINTu včetně připojení Mobilního klíče“, který byl realizován ve fázi 3 na základě objednávky ze dne 12. 8. 2020 (kdy tak zadavatel jednal za účelem splnění zákonných požadavků vyplývajících ze zákona o elektronické identifikaci), a s ohledem na to, že jedním z účelů Smlouvy o provozu a rozvoji ISDS je poskytování služeb rozvoje s ohledem na splnění požadavků nově účinných právních předpisů, Úřad závěrem konstatuje, že i kdyby nebyly dány důvody pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. l) zákona, neshledal by v intencích v návrhu namítaných skutečností důvody pro uložení nápravného opatření, neboť se v šetřeném případě jedná o plnění, jehož realizace je předvídána Smlouvou o provozu a rozvoji ISDS, nikoliv o plnění, které by bylo realizováno v návaznosti na v návrhu vymezené předběžné tržní konzultace, jak se domnívá navrhovatel.

 

Poučení

 

Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží:

1.      Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – Holešovice

2.      Nielsen Legal, advokátní kancelář, s.r.o., Kozí 916/5, Staré Město, 110 00 Praha 1

3.      Česká pošta, s.p., Politických vězňů 909/4, 110 00 Praha – Nové Město

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[1] „Založení NIA identity na CzechPOINTu včetně připojení Mobilního klíče“ (dále jen „fáze 3“) – pozn. Úřadu

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“) – pozn. Úřadu

[3] Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronické identifikaci“) – pozn. Úřadu

[4] Zvýrazněno Úřadem.

[5] Zvýrazněno Úřadem.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz