číslo jednací: 31546/2020/500/JBě
spisová značka: S0338/2020/VZ

Instance I.
Věc Dodávky tabulek registračních značek
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo dopravy
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 7. 1. 2021
Související rozhodnutí 31546/2020/500/JBě
38647/2020/322/DJa
Dokumenty file icon dokument ke stažení 493 KB

 

 

Spisová značka:  ÚOHS-S0338/2020/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-31546/2020/500/JBě

 

Brno 09. 10. 2020

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 24. 8. 2020 z moci úřední, jehož účastníkem je

  • obviněný – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha,

ve věci podezření ze spáchání přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Dodávky tabulek registračních značek“ v otevřeném řízení za účelem uzavření rámcové smlouvy, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 1. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 1. 2020 pod ev. č. Z2019-045175, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 2. 2020, 10. 2. 2020, 21. 2. 2020 a dne 2. 3. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 1. 2020 pod ev. č. 2020/S 014-027716, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 7. 2. 2020, 11. 2. 2020, 21. 2. 2020 a dne 4. 3. 2020,

 

rozhodl takto:

 

I.

Obviněný – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha – se při zadávání veřejné zakázky „Dodávky tabulek registračních značek“ v otevřeném řízení za účelem uzavření rámcové smlouvy, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 1. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 1. 2020 pod ev. č. Z2019-045175, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 2. 2020, 10. 2. 2020, 21. 2. 2020 a dne 2. 3. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 1. 2020 pod ev. č. 2020/S 014-027716, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 7. 2. 2020, 11. 2. 2020, 21. 2. 2020 a dne 4. 3. 2020, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že porušil zásadu přiměřenosti podle § 6 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, když vyloučil účastníka zadávacího řízení – ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4 – z důvodu nesplnění požadavku na zaokrouhlení nabídkové ceny na celé koruny, ačkoli se jednalo o formální požadavek na zpracování nabídky, jehož nesplnění není přiměřené považovat za oprávněný důvod pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení, přičemž tím ovlivnil výběr dodavatele a jmenovaný zadavatel uzavřel dne 28. 7. 2020 smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 200 000 Kč (dvě stě tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil dne 16. 1. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem uzavření rámcové smlouvy na veřejnou zakázku „Dodávky tabulek registračních značek“ (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20. 1. 2020 pod ev. č. Z2019-045175, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 2. 2020, 10. 2. 2020, 21. 2. 2020 a dne 2. 3. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 1. 2020 pod ev. č. 2020/S 014-027716, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 7. 2. 2020, 11. 2. 2020, 21. 2. 2020 a dne 4. 3. 2020.

2.             Předmět veřejné zakázky obviněný vymezil v čl. II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení mj. následovně: „výroba a dodávání tabulek registračních značek (dále též „Tabulky RZ“) na silniční motorová vozidla, zvláštní vozidla a přípojná vozidla (…). Zadavatel plánuje uzavřít s vybraným dodavatelem rámcovou smlouvu na dobu 6 let.“.

3.             V čl. II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil obviněný předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 462 000 000 Kč bez DPH.

4.             Rozhodnutím ze dne 28. 5. 2020 obviněný vyloučil dodavatele ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4 (dále jen „ELTODO, a.s.“) ze zadávacího řízení, a to z důvodu „že účastník nepředložil nabídkovou cenu za 1 ks TRZ zaokrouhlenou na celé koruny a zároveň nepředložil zaokrouhlenou nabídkovou cenu na celé koruny za předpokládaný počet TRZ za 1 rok dle přílohy č. 2 zadávací dokumentace.“.

5.             Dne 28. 7. 2020 uzavřel obviněný rámcovou smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – „SPM – UTAL“ – sdružením sestávajícím na základě Smlouvy o sdružení ve společnosti ze dne 28. 2. 2020 z účastníků SPM Security Paper Mill, a.s., IČO 25143468, se sídlem Antala Staška 1859/34, Krč, 140 00 Praha 4 a UTAL Sp. z o.o., IČO 631537295, se sídlem ul. Katarzyńska 9, Poznan-Gruszczyn, PL, 62-006 Kobylnica (dále jen „vybraný dodavatel“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

6.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 7. 7. 2020 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, který byl zaevidován pod sp. zn. P0340/2020/VZ.

7.             V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal vyjádření obviněného k obsahu podnětu a dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

8.             Na základě obsahu dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku a dále na základě vyjádření obviněného získal Úřad pochybnosti, zda se obviněný nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil zásadu přiměřenosti podle § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když vyloučil účastníka zadávacího řízení (dodavatele ELTODO, a.s.), který předložil nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, která byla jediným kritériem hodnocení, avšak nezaokrouhlil nabídkovou cenu na celé koruny, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný již veřejnou zakázku zadal.

9.             Vzhledem k výše uvedenému zahájil Úřad řízení o přestupku z moci úřední.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

10.         Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému, který je podle § 256 zákona jediným účastníkem správního řízení, přípisem č. j. ÚOHS-26143/2020/533/HKu ze dne 24. 8. 2020.

11.         Dnem 24. 8. 2020, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno obviněnému, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku zahájeno.

12.         Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-26159/2020/533/HKu ze dne 24. 8. 2020 určil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

13.         Usnesením č. j. ÚOHS-27539/2020/533/HKu ze dne 4. 9. 2020 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

14.         Usnesením č. j. ÚOHS-28263/2020/533/HKu ze dne 10. 9. 2020 Úřad prodloužil obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření obviněného ze dne 27. 8. 2020

15.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 27. 8. 2020, které bylo Úřadu doručeno téhož dne, rozporuje názor Úřadu, že pojem nabídková cena není zadavatelem přesně definován a uvádí, že v čl. 8 zadávací dokumentace stanovil, co se rozumí nabídkovou cenou, a že jako zadávací podmínku zde stanovil zpracovat dvě různé nabídkové ceny (nabídkovou cenu za 1 ks TRZ a nabídkovou cenu pro účely hodnocení – celkovou nabídkovou cenu za předpokládaný počet TRZ za jeden rok). Dodává, že v další větě, která byla pro větší přehlednost oddělena od samostatného odstavce, zadavatel stanovil povinnost, že nabídková cena bude dodavatelem stanovena v českých korunách (Kč) a zaokrouhlena na celé koruny. Obviněný pro doplnění uvádí, že v rámci institutu vysvětlení zadávací dokumentace obdržel celkem 18 dotazů, z nichž ani jeden nesměřoval do způsobu zpracování nabídkové ceny. S ohledem na uvedené je zadavatel přesvědčen, že v zadávacích podmínkách bylo jednoznačně vymezeno, co se rozumí nabídkovou cenou, a že nabídková cena musí být zaokrouhlena na celé koruny.

16.         Obviněný dále upozorňuje, že nabídková cena (a požadavek na její zaokrouhlení) v daném případě nesloužila pouze pro účely hodnocení nabídek, ale má faktický dopad na skutečně hrazenou cenu za předmět plnění veřejné zakázky. Obviněný dodává, že je pro něj zásadní, aby se všichni účastníci zadávacího řízení řídili při tvorbě ceny stejnými pravidly, neboť jinak jsou jejich nabídky neporovnatelné. Obviněný zdůrazňuje, že požadavek na zaokrouhlení nabídkové ceny stanovil explicitně jako závazný (stanovením podmínky, podle níž bude vyloučen dodavatel, který nesplní podmínky týkající se zpracování nabídkové ceny), a tedy nešlo pouze o formální požadavek. Z uvedeného důvodu tento požadavek nelze podle názoru obviněného vyhodnotit jako doporučující. Obviněný uvedený požadavek považuje za požadavek materiální, který má v případě jeho nesplnění nutně vést k vyloučení dodavatele.

17.         Obviněný dále dodává, že naprostým opominutím zadávací podmínky na zaokrouhlení nabídkových cen ze strany dodavatele ELTODO, a.s. nedošlo pouze k nezaokrouhlení nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek, ale i k nezaokrouhlení jednotkových cen, které mají vliv pro samotné plnění. Obviněný uvádí, že tedy nelze akceptovat námitku dodavatele ELTODO, a.s., že nabídkovou cenu nezaokrouhlil kvůli údajné nejednoznačnosti požadavku zadavatele na zaokrouhlení nabídkové ceny, a že tento dodavatel měl možnost námitku proti nejasnosti zadávací podmínky uplatnit ještě před koncem lhůty pro podání nabídek a nikoliv až tehdy, kdy až na základě svého vyloučení z účasti v zadávacím řízení zjistil, že při přípravě nabídky přehlédl znění čl. 8 zadávací dokumentace, v důsledku čehož jeho nabídka neobsahovala zaokrouhlení ani jedné požadované nabídkové ceny.

18.         Obviněný sděluje, že aplikace testu proporcionality nebyla v daném případě možná, neboť obviněný nevyloučil dodavatele ELTODO, a.s. pouze z formálních důvodů, ale pro nedodržení materiální zadávací podmínky. Obviněný je přesvědčen, že jeho rozhodnutí o vyloučení dodavatele ELTODO, a.s. je zcela v souladu s rozhodovací praxí Úřadu i s pravidly stanovenými zákonem. Obviněný poznamenává, že pravidla pro tvorbu nabídkové ceny platila pro všechny účastníky zadávacího řízení, stejně jako pro všechny účastníky zadávacího řízení platil důsledek jejich nenaplnění.

19.         Obviněný podotýká, že pokud by proti příslušné části zadávací dokumentace obdržel včasné námitky pro její údajnou nepřehlednost, nesrozumitelnost či nejednoznačnost, měl by možnost k tomu přihlédnout. Obviněný žádá Úřad, aby ke všem uvedeným skutečnostem v řízení přihlédl a zohlednil je ve svém rozhodnutí. Obviněný navrhuje, aby Úřad řízení usnesením zastavil, neboť přestupek, z jehož spáchání je obviněný podezřelý, se nestal.

Vyjádření obviněného ze dne 22. 9. 2020

20.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 22. 9. 2020 vyjádřil přesvědčení o tom, že přestupek, z něhož je obviněný podezřelý, se nestal. Uvádí, že k přípravě a průběhu zadávacího řízení přistupoval se snahou o co největší věcnou a právní odbornost, zodpovědně přistupoval k žádostem o vysvětlení zadávací dokumentace, popř. námitkám proti zadávací dokumentaci či jejím částem. Obviněný má za to, že kdyby postupoval nezodpovědně, nezákonně či nemravně, a to již při přípravě zadávací dokumentace, stalo by se takové jednání obviněného předmětem přezkumu před Úřadem. To, že se tak nestalo, považuje obviněný za důkaz skutečnosti, že své povinnosti vykonával svědomitě a zodpovědně.

21.         Obviněný dále uvádí, že své kroky v předmětném zadávacím řízení pečlivě konfrontoval s čerstvou judikaturou Úřadu. Pokud jde o požadavek na zaokrouhlování cen a zásadu přiměřenosti, jeho cílem byla porovnatelnost nabídek. Obviněný uvádí, že stanovil pravidla shodná pro všechny dodavatele tak, že dodavatel, který nevyhoví požadavkům na tvorbu nabídkové ceny, nebude vůbec připuštěn do hodnocení, nýbrž bude vyloučen. Obviněný uvádí, že rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0036/2018/VZ-14938/2018/323/JKt ze dne 22. 5. 2018 mu poskytlo jasný návod, jak postupovat. Z uvedeného rozhodnutí předsedy mj. cituje: „…Zadavatel by se tedy měl vždy maximálně snažit, aby bylo jasné, které zadávací podmínky jsou materiální, a tedy nutně povedou v případě nesplnění k vyloučení uchazeče…“. Obviněný uvádí, že v návaznosti na uvedené v zadávací dokumentaci výslovně uvedl, že v případě nezaokrouhlení budou účastníci vyloučeni. Obviněný je toho názoru, že vynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možno požadovat, a proto žádá Úřad, aby se v rozhodnutí vyjádřil v tom smyslu, co více mohl obviněný vykonat.

22.         Obviněný je přesvědčen o tom, že jeho jednání v průběhu zadávacího řízení nemohlo ovlivnit výběr dodavatele, neboť nabídka dodavatele ELTODO, a.s. se s ohledem na podmínku uvedenou v zadávací dokumentaci, nedostala do hodnocení. Obviněný se domnívá, že pokud by mu bylo přičítáno k tíži to, že v souladu s konstantní judikaturou předsedy Úřadu nevyloučí dodavatele ze zadávacího řízení v situaci, kdy tento dodavatel nedodrží explicitně vyjádřený materiální požadavek, jednalo by se v takovém případě o nedůvodný rozdíl v rozhodování Úřadu. Obviněný je přesvědčen o tom, že vyloučení dodavatele ELTODO, a.s. bylo zákonitě správné. Přiměřenost svého postupu obviněný spatřuje v tom, že předem zřetelně v zadávacích podmínkách označil svůj materiální požadavek a důsledek jeho nenaplnění dodavatelem. Obviněný je přesvědčen o tom, že vykonal vše, aby ke vzniku přestupku nedošlo.

23.         Obviněný navrhuje, aby Úřad řízení zastavil. V případě, že Úřad dospěje k tomu, že k porušení zákona došlo, obviněný navrhuje, aby Úřad konstatoval nedostatek odpovědnosti zadavatele za přestupek s odůvodněním, že ze zadavatelova postupu v zadávacím řízení se má za prokázané, že vynaložil veškeré úsilí, které po zadavateli bylo možné vyžadovat, aby se porušení zákona, tedy spáchání přestupku nedopustil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

24.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění konstatuje, že obviněný při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem.

25.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

26.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

27.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

28.         Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

29.         Zadavatel se podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

30.         V článku 8 „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace je mj. uvedeno:

„Dodavatel v nabídce uvede nabídkovou cenu za 1 ks TRZ. Nabídková cena pro účely hodnocení je celková cena za předpokládaný počet TRZ za jeden rok v Kč bez DPH dle přílohy č. 2 zadávací dokumentace.

Nabídková cena bude dodavatelem stanovena v českých korunách (Kč) a zaokrouhlena na celé koruny.

Nabídková cena bude stanovena dle zadávací dokumentace jako cena pevná a maximální uvedená v členění cena bez DPH a cena včetně DPH (…) Jednotková nabídková cena musí být dodavatelem zároveň uvedena i v příloze č. 4 návrhu Rámcové smlouvy o dílo.

Dodavatel je povinen předložit pro potřeby hodnocení ve své nabídce kalkulaci nabídkové ceny zpracovanou ve formě tabulky, jejíž vzor je uveden v příloze č. 2 této zadávací dokumentace.

Nabídková cena bude obsahovat položkové členění ceny ve stanoveném rozsahu. (…)

Zadavatel upozorňuje, že počet jednotlivých TRZ uvedených v příloze č. 2 této zadávací dokumentace, je počtem pouze předpokládaným, stanoveným za účelem nacenění, tj. získání srovnatelných nabídkových cen, který vychází z kvalifikovaného odhadu (…)

Nabídková cena bude stanovena jako součet nabídkových cen za výrobu TRZ uvedených v příloze č. 2 této zadávací dokumentace a bude dodavatelem uvedena v krycím listu nabídky, který tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace.

Dodavatel není oprávněn zadavatelem stanovenou cenovou kalkulaci jakýmkoliv způsobem upravovat, měnit apod. Kalkulace bude pro každou položku stanovena jedním pevným číslem (dodavatel tak není oprávněn uvádět finanční interval, stanovit kalkulaci minimální hodnotou apod.).

(…) Nabídková cena nesmí být překročena a musí být garantována jako nejvýše přípustná po celou dobu realizace veřejné zakázky.

Stanovení nabídkové ceny musí být dodavatelem učiněno tak, aby odpovídalo všem podmínkám této zadávací dokumentace a podmínkám závazného návrhu Rámcové smlouvy o dílo tvořícím přílohu č. 3 této zadávací dokumentace.

Maximální výše nabídkové ceny nesmí překročit částku 77 000 000,- Kč bez DPH za 1 rok plnění veřejné zakázky (…)

V případě, že dodavatel neuvede výši nabídkové ceny, překročí maximální výši nabídkové ceny nebo nesplní ostatní podmínky týkající se zpracování nabídkové ceny, bude dodavatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

Výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky bude předmětem posouzení. (…).“.

31.         Přílohu č. 2 zadávací dokumentace (na kterou je odkazováno ve výše uvedené definici nabídkové ceny) tvoří tabulka s názvem „Cenová kalkulace jednotlivých rozměrů TRZ“, která je tvořena sloupci s těmito názvy:

o      „Rozměr tabulky registrační značky“ (v řádcích uvedeného sloupce jsou uvedeny různé rozměry TRZ, dále položka „tabulka s registrační značkou již k vozidlu přidělenou jako náhrada za poškozenou registrační značku“ a položka „samolepící folie pro sportovní vozidla“),

o      „Předpokládaný počet ks TRZ za období 1 roku“ (v řádcích uvedeného sloupce jsou uvedena čísla – předpokládané počty ks TRZ),

o      „Popis značky“ (v řádcích uvedeného sloupce je ke každé položce z prvního sloupce tabulky uveden podrobný popis),

o      „Nabídková cena za 1 ks TRZ v Kč bez DPH“,

o      „Nabídková cena za 1 ks TRZ v Kč včetně DPH“,

o      „Cena za předpokládaný počet TRZ v Kč bez DPH“.

Součet všech položek posledního sloupce předmětné tabulky („Cena za předpokládaný počet TRZ v Kč bez DPH“) představuje položku „Nabídková cena pro účely hodnocení za předpokládaný počet TRZ za 1 rok“, na kterou je odkazováno v příloze č. 1 zadávací dokumentace (Krycím listu nabídky) následovně:

„Nabídková cena pro účely hodnocení:

 

Nabídková cena bez DPH

Samostatně DPH

Nabídková cena včetně DPH

Cena za předpokládaný počet TRZ za 1 rok dle přílohy č. 2 zadávací dokumentace

[DOPLNÍ DODAVATEL poslední sloupec a řádek tabulky přílohy č. 2 zadávací dokumentace]

[DOPLNÍ DODAVATEL]

[DOPLNÍ DODAVATEL]“

32.         V článku 9 zadávací dokumentace je mj. uvedeno: „Předložené nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž ekonomickou výhodnost bude zadavatel hodnotit podle jediného hodnotícího kritéria, a to dle nejnižší nabídkové ceny. Hodnocena bude nabídková cena bez DPH. (…) Zadavatel stanoví pořadí nabídek podle výše nabídkové ceny bez DPH od nejnižší (1. v pořadí) po nejvyšší. Za nejvýhodnější nabídku bude považována nabídka s nejnižší nabídkovou cenou v Kč bez DPH.“.

33.         Z nabídky dodavatele ELTODO, a.s., vyplývá, že ve vyplněné příloze č. 2 zadávací dokumentace „Cenová kalkulace jednotlivých rozměrů TRZ“ (která je součástí nabídky dodavatele ELTODO, a.s.) uvedl jmenovaný dodavatel u všech položek (rozměrů) nabídkovou cenu za 1 ks TRZ v Kč bez DPH ve výši 38,29 Kč a nabídkovou cenu za 1 ks TRZ v Kč včetně DPH ve výši 46,33 Kč. U každé položky uvedl cenu za předpokládaný počet TRZ zaokrouhlenou na dvě desetinná místa, stejně tak jako celkový součet těchto cen za předpokládaný počet TRZ (Nabídková cena pro účely hodnocení za předpokládaný počet TRZ za 1 rok), která byla uvedena rovněž v krycím listu nabídky (53 409 495,72 Kč bez DPH, tj. 64 625 489,82 Kč vč. DPH).

34.         Zadavatel rozhodnutím o vyloučení ze dne 28. 5. 2020 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) dodavatele ELTODO, a.s. vyloučil z účasti v zadávacím řízení, přičemž své rozhodnutí odůvodňuje následovně:„Zadavatel v čl. 8 zadávací dokumentace stanovil, že dodavatel uvede nabídkovou cenu za 1 ks tabulky registrační značky (dále jen „TRZ“) a nabídkovou cenu za předpokládaný počet TRZ za jeden rok v Kč bez DPH. Zároveň však zadavatel stanovil, že nabídková cena bude dodavatelem uvedena v českých korunách a zaokrouhlena na celé koruny. Hodnotící komise posoudila nabídku podanou účastníkem k předmětné veřejné zakázce a zjistila, že účastník nepředložil nabídkovou cenu za 1 ks TRZ zaokrouhlenou na celé koruny a zároveň nepředložil zaokrouhlenou nabídkovou cenu na celé koruny za předpokládaný počet TRZ za 1 rok dle přílohy č. 2 zadávací dokumentace. S ohledem na výše uvedené zadavatel vylučuje v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona účastníka z účasti v zadávacím řízení.“.

35.         Z obsahu dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel z účasti v zadávacím řízení vyloučil z důvodu nezaokrouhlení nabídkové ceny na celé koruny kromě dodavatele ELTODO, a.s. rovněž další dva účastníky zadávacího řízení, a to dodavatele

o      HICON, spol. s r.o., IČO 13690965, se sídlem Nová 140/1, 664 41 Popůvky, a

o      J. H. TÖNNJES E.A.S.T. GmbH & Co. KG, se sídlem Syker Strasse 201, 277 51 Delmenhorst, Německo, registrační číslo HRA140290.

36.         Dne 28. 7. 2020 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem rámcovou smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky.

Posouzení věci

37.         Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že zákon o zadávání veřejných zakázek je pramenem veřejného práva, jehož hlavní cíl tkví v tom, aby veřejné zakázky byly zadávány za dodržení zákonem a zadavatelem stanovených podmínek a při dodržení základních zásad stanovených v § 6 zákona. Vzhledem k tomu, že při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, konstruuje zákonodárce záměrně zadávací řízení jako vysoce formalizovaný proces. Úřad v dalším předesílá, že odpovědnost za celý průběh zadávacího řízení nese za všech okolností zadavatel, který je povinen v celém průběhu zadávacího řízení postupovat striktně podle požadavků zákona tak, aby byly splněny základní zásady zadávacího řízení, vyjádřené v ustanovení § 6 zákona. V tomto kontextu Úřad poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2010 sp. zn. 2 Afs 64/2009, v němž Nejvyšší správní soud podotkl, že „Zatímco soukromý subjekt si může vybírat ty, s nimiž hodlá obchodovat, podle své libovůle, zadavatel veřejné zakázky je striktně vázán zákonem o veřejných zakázkách a zejména pasážemi o zadávacím řízení, neboť prostředky, které jsou v takovém případě vynakládány, jsou prostředky veřejné. (…) zadávací řízení je vysoce formalizovaný proces, zatímco kontraktace soukromých subjektů navzájem je výrazně volnější.“. Lze tedy bez dalšího konstatovat, že zadávací řízení je vysoce formalizovaným procesem, a to z toho důvodu, aby bylo zamezeno libovůli zadavatele, a aby tak byl zaručen jeho objektivní přístup v rámci celého zadávacího řízení.

38.         Zásadní dokument celého zadávacího řízení představuje zadávací dokumentace, na jejímž základě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Zadávací dokumentace tedy musí obsahovat požadavky zadavatele a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla nejen úplná a správná, ale současně, aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby si kterýkoliv potenciální dodavatel po seznámení s ní mohl učinit představu, co je předmětem konkrétní veřejné zakázky, jakým způsobem má zpracovat nabídku a zda se tedy případně daného zadávacího řízení zúčastní. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace ze strany zadavatele lze spatřovat rovněž v tom, že na jejím základě budou dodavatelé schopni podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle předem stanovených kritérií. Zákon i rozhodovací praxe Úřadu k této problematice stanoví jasnou odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek. Uvedené pravidlo výslovně vyplývá z § 36 odst. 3 zákona, přičemž k tomuto ustanovení zákona komentářová literatura[1] mj. uvádí, že „Není důležité, jak zadávací podmínky zadavatel formulovat mínil, ale jak zadávací podmínky vyzněly (resp. objektivně vyzněly) vůči dodavatelům. Riziko nejednoznačného výkladu pojmů použitých v zadávací dokumentaci nese zadavatel jako osoba, která pojmu použila jako první (…) Zákon výslovně stanoví, že zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele (…).“. Úřad tedy považuje precizní zpracování zadávací dokumentace za důležitou část zadávacího procesu a je nezbytné mu věnovat patřičnou pozornost a profesionalitu. Dodavatelé musí mít k dispozici veškeré informace nutné ke zpracování nabídky, a není tedy přípustné, aby zadavatel uvedl dodavatele v omyl či uvedl nedostatečné informace, případně aby byl text zadávací dokumentace nesrozumitelný nebo neurčitý tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele. Vždy platí, že postup zadavatele nesmí být v rozporu se zásadami, na nichž stojí zákon, tj. se zásadami transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

39.         V souvislosti s požadavkem na transparentnost postupu zadavatele Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005 ze dne 14. 5. 2007, ve kterém soud uvedl, že požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v postupu zadavatele shledány „takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. S takovýmto obecným výkladem zásady transparentnosti se ztotožnil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku sp. zn. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. 9. 2010, který dále uvádí, že „význam zásady transparentnosti v prvé řadě směřuje k cíli samotného práva veřejných zakázek, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Právě k zajištění konkurence mezi dodavateli slouží rovněž zásada transparentnosti (srov. přiměřeně rozsudek NSS ze dne 5.6.2008, č.j. 1 Afs 20/2008-152, ve věci Lumius, spol. s r.o. …).“.

40.         S ohledem na výše uvedené Úřad zdůrazňuje, že požadavky zadavatele musí být v zadávací dokumentaci stanoveny jasně a srozumitelně, tj. takovým způsobem, aby jejich obsah byl chápán stejně všemi dotčenými subjekty a aby nedocházelo k rozličnému výkladu či rozporu jednotlivých bodů zadávací dokumentace. Výše uvedené potvrzuje také rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 33/2007-175 ze dne 20. 3. 2008, v němž je uvedeno, že základem zadávací dokumentace je co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl. Pokud mohou být předmětem hodnocení toliko nabídky, které odpovídají zadávací dokumentaci, pokud každá nabídka vyhovující požadavkům stanoveným v zadávací dokumentaci je nabídkou vhodnou a pokud má zadávací dokumentace rozhodující význam i pro konečnou podobu smlouvy o realizaci veřejné zakázky, pak na přesnost, srozumitelnost a jednoznačnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci je třeba klást klíčový důraz.

41.         V šetřeném případě obviněný v čl. 8 zadávací dokumentace uvedl požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny (viz odstavec 30 odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž si mj. vyhradil, že „Nabídková cena bude (…) zaokrouhlena na celé koruny“, aniž by však blíže definoval co (který číselný údaj) má být nabídkovou cenou, která má být zaokrouhlena. V rámci uvedeného článku zadávací dokumentace se uvádí, že zadavatel požaduje v nabídce uvést jednak „nabídkovou cenu za 1 ks TRZ“ (tabulka registrační značky – pozn. Úřadu) a rovněž „nabídkovou cenu pro účely hodnocení“ vypočtenou dle předpokládaného počtu odebraných TRZ za 1 rok. Úřad podotýká, že obviněný v textu uvedeného článku zadávací dokumentace používá pojem nabídková cena jak ve vztahu k nabídkové ceně za 1 TRZ (když např. uvádí, že „Dodavatel v nabídce uvede nabídkovou cenu za 1 ks TRZ“), tak k nabídkové ceně pro účely hodnocení, přičemž v daném textu pracuje rovněž s pojmy „jednotková nabídková cena“ či samostatným pojmem „nabídková cena“. Ve spojení s označením „nabídková cena“ se přitom v daném článku uvádí i další požadavky [„Nabídková cena bude stanovena dle zadávací dokumentace jako cena pevná a maximální“ (…) „Nabídková cena bude obsahovat položkové členění“ (…) Nabídková cena nesmí být překročena a musí být garantována jako nejvýše přípustná (…) „Maximální výše nabídkové ceny nesmí překročit částku 77 000 000,- Kč bez DPH za 1 rok plnění veřejné zakázky (…).“]. Kromě požadavků např. na členění nabídkové ceny či na maximální výši nabídkové ceny obviněný v daném článku uvádí definici pojmu „nabídková cena“ následovně: „Nabídková cena bude stanovena jako součet nabídkových cen za výrobu TRZ uvedených v příloze č. 2 této zadávací dokumentace a bude dodavatelem uvedena v krycím listu nabídky, který tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace.“. V čl. 9 zadávací dokumentace pak obviněný upřesnil, že hodnocení nabídek provede podle jediného kritéria, a to podle „nejnižší nabídkové ceny“ (viz odstavec 32 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně je v témže bodu zadávací dokumentace výslovně uvedeno, že „hodnocena bude nabídková cena bez DPH“, přičemž z přílohy č. 2 pak vyplývá, že hodnocen bude součet cen jednotlivých typů TRZ a jejich nabídková cena je cenou, která má být dodavateli uvedena i v rámci krycího listu nabídky. Je třeba zopakovat, že požadavek na zaokrouhlení dle zadávací dokumentace je přitom spojen s pojmem „nabídková cena“ (bez bližší definice).

42.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že obviněný vyloučil z účasti v zadávacím řízení mj. dodavatele ELTODO, a.s., který nabídl cenově nejvýhodnější nabídku, a který ve své nabídce neprovedl zaokrouhlení nabídkové ceny, přičemž v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení obviněný uvedl, že dodavatel ELTODO, a.s. „nepředložil nabídkovou cenu za 1 ks TRZ zaokrouhlenou na celé koruny a zároveň nepředložil zaokrouhlenou nabídkovou cenu na celé koruny za předpokládaný počet TRZ za 1 rok dle přílohy č. 2 zadávací dokumentace.“ (viz odstavec 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle výkladu zadavatele učiněného v rozhodnutí o vyloučení tedy měla být nabídková cena zaokrouhlena jak v případě „jednotkové ceny“ – cena za 1 TRZ, tak i „celkové nabídkové ceny“ – určené na základě modelového příkladu jako součet nabídkových cen za předpokládaný počet jednotlivých typů TRZ.

43.         Úřad uvádí, že pro posouzení oprávněnosti vyloučení dodavatele ELTODO, a.s. (stejně tak i dalších účastníků) z důvodu nedodržení požadavku na zaokrouhlení jak „jednotkové ceny“ (ceny za 1 ks TRZ), tak „celkové nabídkové ceny“, je podstatné zodpovězení otázky, zda v případě požadavků na zpracování nabídkové ceny obsahovala zadávací dokumentace jednoznačné zadání, tj. zda je v návaznosti na formulaci zadávacích podmínek zřejmé, zda byli uchazeči povinni zaokrouhlit nejen „celkovou nabídkovou cenu“, ale i cenu „jednotkovou“.

44.         Ve vztahu k formulaci zadání na způsob zpracování nabídkové ceny uvedené v čl. 8 zadávací dokumentace Úřad uvádí, že obviněný používá v textu pojem „nabídková cena“ k různým požadavkům a při určení (užívání) tohoto pojmu nebyl důsledný, přičemž v rámci některých částí zadávací dokumentace by výklad svědčil tomu, že požadavek se vztahuje pouze k nabídkové ceně celkové [„Maximální výše nabídkové ceny nesmí překročit částku 77 000 000,- Kč bez DPH za 1 rok plnění veřejné zakázky (…).“.], jiný by naopak mohl vzbuzovat dojem, že se vztahuje k jednotkové nabídkové ceně, když požadoval v nabídce uvést „(…) nabídkovou cenu za 1 ks TRZ.“. Bližší specifikace pojmu „nabídková cena“, která odkazuje na vypočtenou cenu za předpokládaný odběr TRZ za 1 rok, a která byla promítnuta rovněž v krycím listu jako nabídková cena pro účely hodnocení, může výklad požadavku na zaokrouhlení nabídkové ceny na celé koruny směřovat pouze k nabídkové ceně celkové (uvedené v krycím listu) a již nikoliv k nabídkové ceně jednotkové (ceně za 1 TRZ). Nelze tak mít v takovém případě postaveno najisto, k jakému typu ceny zadavatel vztahuje požadavek na zaokrouhlení nabídkové ceny. Byť, jak vyplývá i z argumentace Úřadu výše, lze v relevantních částech zadávací dokumentace dohledat, že zadavatel užil sousloví „nabídková cena“ jak ve vztahu k ceně za jednotlivé typy TRZ, tak k ceně, která představuje součet nabídkových cen dle přílohy č. 2 (kterou byli dodavatelé povinni uvést do krycího listu nabídky), nelze však dle přesvědčení Úřadu s ohledem na nekonzistentnost a různorodost užívaných pojmů, ze zadávací dokumentace vyvodit závěr, že je zde srozumitelně zachycena zadávací podmínka, která by dodavatelům stanovovala jasné pravidlo, ze kterého by vyplývala povinnost zaokrouhlení jak „jednotkové ceny za TRZ“, tak „celkové ceny vypočtené dle přílohy č. 2“, tzn. nelze přisvědčit zadavateli v tom smyslu, že by zadávací dokumentace obsahovala jasné pravidlo o povinnosti zaokrouhlení obou typů nabídkových cen.

45.         Úřad podotýká, že v případě, že by bylo možno z textu čl. 8 zadávací dokumentace seznat, že požadavek na zaokrouhlení se týká alespoň jednotkové ceny, pak by bylo logicky bezpředmětné zabývat se otázkou, zda požadavek na zaokrouhlení nabídkové ceny směřuje i na celkovou nabídkovou cenu, jelikož ta by již musela být z logiky věci uvedena v celých korunách, neboť by do výsledku této ceny vstupovala pouze celá čísla. Dle přesvědčení Úřadu tak článek 8 zadávací dokumentace týkající se požadavků na zpracování nabídkové ceny dodavatelům neposkytuje jasné pravidlo týkající se zaokrouhlování nabídkové ceny. Nicméně neoddiskutovatelné je, že zadávací dokumentace v citovaném článku zadávací dokumentace obsahuje pravidlo, na jehož základě by mělo k zaokrouhlení „nějaké nabídkové ceny“ dojít. Úřad však při posuzování stanovení tohoto pravidla nevycházel pouze a jen z čl. 8 zadávací dokumentace, neboť zadávací dokumentaci je potřeba vnímat a chápat ve svém souhrnu. V tomto ohledu pak není možno opomenout znění čl. 9 zadávací dokumentace, který rovněž pracuje s pojmem nabídková cena a tento pojem spojuje výlučně s „celkovou cenou vypočtenou dle přílohy č. 2“ (viz výše např. požadavek na maximální výši nabídkové ceny, hodnocena bude nabídková cena bez DPH). Výklad zadávacích podmínek zejména s přihlédnutím k čl. 8 a 9 zadávací dokumentace pak naopak, oproti přesvědčení zadavatele, vede k výkladu, že povinností dodavatelů bylo zaokrouhlit pouze „celkovou nabídkovou cenu“. Dle přesvědčení Úřadu tedy zadávací dokumentace vzhledem k nerozlišování pojmu „nabídková cena“ ve vztahu k jednotkové a celkové nabídkové ceně a povinností zaokrouhlování připouštěla i takový výklad, podle něhož by jednotkovou cenu vůbec nebylo nutno zaokrouhlovat. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani podrobné vysvětlení obviněného, k jakému účelu požadavek na zaokrouhlení nabídkové ceny sloužil, neboť pokud lze text zadání na zpracování nabídkové ceny vyložit různým způsobem, je odůvodnění účelu daného požadavku bezpředmětné.

46.         Co se týče argumentace obviněného, že v rámci institutu vysvětlení zadávací dokumentace obdržel celkem 18 dotazů, z nichž ani jeden nesměřoval do způsobu zpracování nabídkové ceny, Úřad opakuje, že v případech, kdy se vyskytne nejasnost v zadávací dokumentaci, nelze tuto nejasnost vykládat k tíži uchazeče, neboť takový postup by byl v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 41/2012 ze dne 6. 6. 2013 vyplývá, že „zadávací dokumentace tedy musí uchazečům sloužit coby dostatečně konkrétní, jasný, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací o tom, jak mají zpracovat své nabídky, přitom důsledky nejasností a dvojznačnosti musí jít k tíži zadavatele, nikoli uchazeče. Za situace, kdy text zadávací dokumentace za použití shora uvedených argumentů nevylučuje ani výklad zastávaný žalovaným (a zadavatelem), ani výklad zastávaný žalobcem, není třeba se z pohledu přezkumu postupu žalovaného k některému z obou takových výkladů „za každou cenu“ přiklonit. Podstatné je, že oba tyto výklady objektivně mohou přicházet v úvahu, a tedy že zadávací dokumentace připouští rozdílné výklady – oba racionální, logické a možné, nikoli nevěrohodné a absurdní. Pokud přitom objektivně existuje více možných výkladů týkajících se otázky, jak má být nabídka konstruována, tu tedy ohledně sankce ve vztahu k neposkytnutí Podpůrných služeb, pak nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného (srov. i závěry Nejvyššího správního soudu obsažené v rozsudcích ve věci sp.zn. 2 Afs 86/2008 ze dne 25.3.2009 a ve věci sp.zn. 2 Afs 87/2008 ze dne 26.3.2009). Za tohoto stavu se nelze ztotožnit se žalovaným, že žalobce byl z účasti v zadávacím řízení vyloučen důvodně.“. Pokud tedy obviněný ve lhůtě pro podání nabídek neobdržel žádný dotaz týkající se požadavku na zaokrouhlení nabídkové ceny, nelze na základě uvedeného dovodit, že všichni účastníci předmětný požadavek pochopili stejným způsobem, a tedy že předmětné zadání je formulováno jednoznačně. V případě, kdy na základě formulace požadavků na zpracování nabídkové ceny existuje více možných výkladů, totiž nemusí nastat situace, že některý z účastníků na základě obdrženého zadání všechny takové možné výklady dovodí a následně požádá o vysvětlení příslušného požadavku. Více možných výkladů požadavků zadavatele naopak vede k situaci, že každý z účastníků postupuje při zpracování nabídky způsobem, který dle předmětného zadání pochopí. Pokud tedy může nejednoznačné zadání způsobit, že účastníci zpracují své nabídky rozdílně, nelze toto klást k jejich tíži a nelze se ani ze strany zadavatele zpětně hájit tím, že uchazeči nechtěli před podáním nabídek příslušné zadání blíže vysvětlit. Úřad dodává, že nejednoznačnost stanovení požadavku na zaokrouhlení v šetřeném případě naznačuje rovněž skutečnost, že z důvodu nezaokrouhlení nabídkové ceny byli kromě dodavatele ELTODO, a.s. vyloučeni další dva účastníci zadávacího řízení (viz odstavec 35 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z pěti podaných nabídek tedy ve vztahu k požadavku na zaokrouhlení nabídkové ceny měli tři dodavatelé problém s jeho splněním. Úřad poznamenává, že dva z těchto dodavatelů byli vyloučeni z důvodu nezaokrouhlení nabídkové ceny za 1 TRZ i nabídkové ceny pro účely hodnocení a třetí vyloučený dodavatel nezaokrouhlil pouze nabídkovou cenu za 1 TRZ. S ohledem na uvedené skutečnosti lze konstatovat, že zadání ohledně zpracování nabídkové ceny mohlo být v případě uvedených dodavatelů chápáno rozdílně. Úřad tedy při dalším posuzování postupu zadavatele vychází z takového možného výkladu zadávací dokumentace, dle kterého je stanovena povinnost zaokrouhlení „celkové nabídkové ceny vypočtené dle přílohy č. 2“.

47.         V prověřovaném případě není sporu o tom, že dodavatel ELTODO, a.s. ve své nabídce nezaokrouhlil žádnou nabídkovou cenu, tedy ani „celkovou nabídkovou cenu“, která byla předmětem hodnocení. Jak již však Úřad podrobněji popsal výše, s ohledem na nejednoznačnost zadání požadavku týkajícího se zaokrouhlení nabídkové ceny lze připustit výklad předmětného požadavku v tom smyslu, že povinnost zaokrouhlit nabídkovou cenu se váže výlučně k „celkové nabídkové ceně“ vypočtené na základě modelového příkladu. Stanovení požadavku na zaokrouhlování nabídkové ceny a případné (ne)možnosti vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, který danou podmínku nesplní, je problematikou, která již byla Úřadem řešena a zodpovězena v rámci jeho rozhodovací praxe. Úřad v této souvislosti upozorňuje na závěry předsedy Úřadu vyslovené v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0036/2018/VZ-14938/2018/323/JKt ze dne 22. 5. 2018, v němž se mj. uvádí následující: „(…) vybraný dodavatel nedodržel výše uvedený požadavek (…) neprovedl zaokrouhlení této ceny (…) nedodržení jakékoliv zadavatelem (nikoli tedy zákonem) stanovené podmínky či instrukce nemusí vždy vést k vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení po zohlednění povahy takové podmínky a po přihlédnutí ke všem souvisejícím relevantním skutečnostem. (…) Zadavatel by se tedy měl vždy maximálně snažit, aby bylo jasné, které zadávací podmínky jsou materiální, a tedy nutně povedou v případě nesplnění k vyloučení uchazeče, a které jsou pouhým formálním doporučením. I když formální požadavek na zpracování nabídky nebyl zadavatelem výslovně označen jakožto doporučení, vyloučení vybraného dodavatele v důsledku jeho nesplnění se jeví jako hrubě nepřiměřené, a je tedy na místě vypořádat se s nutností poměření zásady transparentnosti a přiměřenosti testem proporcionality. Tyto zásady se totiž dostávají do přímého střetu, a přitom platí, že stále musí být zachovány v nejvyšší možné míře všechny zásady a pečlivě zváženy veškeré okolnosti případu. Navíc je zapotřebí zkoumat i míru dopadu na hospodářskou soutěž, resp. výběr dodavatele, jakož i povahu daného úkonu, na nějž má být zásada přiměřenosti aplikována. (…) po provedení testu proporcionality a zvážení dvou protichůdných zájmů, tedy zájmu na nejvyšší možné míře transparentnosti a zájmu na přiměřenosti požadavků převážila zásada přiměřenosti. (…) K rozdělení požadavků na materiální a formální se vyjádřil také Úřad ve svém výkladovém stanovisku (…) není vhodné, aby požadavky zadavatele směřovaly na formální stránku zpracování nabídek, a to jelikož formální stránka nabídek o kvalitě nabízeného předmětu plnění či jeho realizaci nevypovídá (…) zaokrouhlení celkové nabídkové ceny na celé koruny nahoru jeví v tomto případě veškeré znaky čistě formálních požadavků, které zvláště v případě, že jich zadavatel stanoví větší množství, ztěžují práci dodavatelům, kteří se při zpracování nabídek soustředí na splnění formálních podmínek a nevěnují tolik pozornosti věcné náplni své nabídky.(…) Zaokrouhlení v řádu několika desítek haléřů tedy nemělo žádný faktický vliv na proces hodnocení nabídek.“. Úřad dodává, že je při své rozhodovací činnosti povinen v souladu s § 2 odst. 4 správního řádu rozhodovat tak, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Právě i výše uvedené je důvodem zahájení tohoto správního řízení Úřadem a v něm přijímaných závěrů, které vychází z rozhodovací praxe jemu nadřízeného správního orgánu. Úřad má za to, že závěry vyslovené ve výše citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu jsou plně aplikovatelné na zde posuzovanou veřejnou zakázku.

48.         Citované rozhodnutí předsedy Úřadu tedy odkazuje na nutnost aplikace testu proporcionality – srovnání zájmů transparentnosti a přiměřenosti úkonu spočívajícího ve vyloučení dodavatele. Z předmětného rozhodnutí je zřejmé, že nedodržení pravidla pro zaokrouhlení nabídkové ceny, za situace, kdy lze i tak bezproblémově dospět k výsledku hodnocení podaných nabídek, jež by vedlo k vyloučení takového účastníka zadávacího řízení, se jeví jako nepřiměřené opatření a zadávací podmínku v podobě povinnosti zaokrouhlení nabídkové ceny je potřeba považovat za ryze formální požadavek. V této souvislosti se tak Úřad nemůže přiklonit k názoru obviněného, podle něhož nelze požadavek na zaokrouhlení nabídkové ceny vyhodnotit jako doporučující, a že jeho nesplnění musí nutně vést k vyloučení příslušného účastníka. V prověřovaném případě totiž došlo k situaci, kdy z textu uvedeného v zadávací dokumentaci nebylo zcela jednoznačně zřejmé, jakou nabídkovou cenu musí účastníci zaokrouhlit. Zadávací dokumentace tak připouštěla výklad požadavku na zaokrouhlení pouze nabídkové ceny, která byla předmětem hodnocení, a tedy shodně jako v případě řešeném ve výše citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu se měl v takové situaci obviněný při zvážení veškerých okolností případu a protichůdných zájmů na transparentnost a přiměřenost přiklonit k dodržení zásady přiměřenosti a dodavatele ELTODO, a.s. z účasti v zadávacím řízení nevyloučit (a stejně tak další účastníky, kteří byli vyloučeni z důvodu nezaokrouhlení nabídkové ceny), neboť je zřejmé, že případné dodatečné zaokrouhlení nabídkové ceny pro účely hodnocení předložené dodavatelem ELTODO, a.s. v jeho nabídce by pro obviněného představovalo pouze jednoduchý matematický úkon formálního charakteru. Nad rámec uvedeného Úřad uvádí, že není sporu o tom, že zadavatelé jsou oprávněni stanovovat jednotlivé požadavky na podmínky účasti, stejně tak požadavky na obsah, formu nebo způsob podání nabídek ve smyslu § 37 odst. 2 zákona; požadavek na zaokrouhlení nabídkové ceny bezesporu mezi ně patří. Nicméně je třeba reflektovat skutečnost, že požadavky na obsah nabídky dle citovaného ustanovení zákona je nutno rozdělit na ty, které se vztahují k předmětu veřejné zakázky a na ty, které určují formální ráz (podobu) nabídky. Zásadní rozdíl mezi věcnými požadavky vztahujícími se k předmětu veřejné zakázky a těmi formálními je v možnosti (povinnosti) či nemožnosti vyloučení účastníka zadávacího řízení, který takové požadavky nesplní. K dané problematice se vyjádřil i Úřad ve svém stanovisku, které je uveřejněno na jeho internetových stránkách (dostupné z webové adresy https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html) a na které ostatně odkazuje i výše citované rozhodnutí předsedy Úřadu, a přijetí závěru o formálnosti požadavku na zaokrouhlení nabídkové ceny z něj vychází. Obdobně se pak k dané problematice vyjadřuje i odborná literatura. K otázce charakteru požadavků stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci mj. uvádí: „U těchto požadavků je dále třeba rozlišovat ty požadavky, které mají vztah k plnění, a požadavky formálního charakteru, které bezprostřední vztah k plnění nemají. Požadavky obsahového charakteru související se samotným plněním veřejné zakázky jsou pro účastníky zadávacího řízení závazné a nesplnění těchto požadavků je důvodem pro vyloučení účastníka zadávacího řízení z tohoto řízení. V případě požadavků na obsah nabídky, které nevypovídají o kvalitě předmětu plnění veřejné zakázky nabízené dodavatelem, tedy např. formální požadavky na zpracování nabídky (požadavky zadavatele na strukturu nabídky, počet výtisků, číslování stran, svázání listů, kvalitu tisku apod.), platí, že by měly mít v zadávacím řízení pouze doporučující charakter.“.[2]

49.         K argumentaci obviněného, že v zadávací dokumentaci výslovně uvedl, že v případě nezaokrouhlení budou účastníci vyloučeni, Úřad uvádí, že z hlediska nutnosti dodržení zásady přiměřenosti je vždy nutné přihlédnout k charakteru příslušného požadavku, neboť právě v souladu s dodržením základních zásad zadávacího řízení nelze automaticky vylučovat účastníky zadávacího řízení pro nesplnění formálních požadavků, byť by byly v zadávací dokumentaci označeny jako požadavky materiální, způsobilé zapříčinit vyloučení dodavatele. Pokud by např. obviněný označil v zadávací dokumentaci jako materiální požadavek povinnost mít v úvodu nabídky její obsah, vč. uvedení stran, kde se jaký dokument nachází, je zřejmé, že by se v případě nesplnění takového požadavku nemohlo jednat o oprávněný důvod pro vyloučení dodavatele. Vzhledem ke skutečnosti, že zadávací podmínky připouštěly výklad, ze kterého plyne pro dodavatele povinnost zaokrouhlit pouze „celkovou nabídkovou cenu“, nezabýval se již Úřad rovinou týkající se nedodržení případného pravidla pro zaokrouhlení „nabídkové ceny za 1 ks TRZ“. Důvodem je skutečnost, že v daném případě by to na věci ničeho neměnilo. I za situace, pokud by Úřad v obecné rovině připustil, že povinnost zaokrouhlování jednotkových cen již není pouhým formálním požadavkem a dodavatel, který by jej nesplnil, by musel být ze zadávacího řízení vyloučen, nemůže ničeho změnit na tom, že zadavatel pro takový postup nemá oporu v zadávacích podmínkách, jak již Úřad vyložil shora. Zadávací dokumentace totiž v tomto ohledu nestanovovala jednoznačné pravidlo, že dodavatelé jsou povinni zaokrouhlit i jednotkové ceny za TRZ, přičemž nejasný výklad zadávacích podmínek nemůže jít k tíži dodavatele.

50.         V návaznosti na výše uvedené Úřad shrnuje, že obviněný pochybil při vyloučení dodavatele ELTODO, a.s. z důvodu nesplnění požadavků na zaokrouhlení nabídkové ceny za 1 ks TRZ a nabídkové ceny za předpokládaný počet TRZ za 1 rok dle přílohy č. 2 zadávací dokumentace (tj. celkové nabídkové ceny pro účely hodnocení) na celé koruny, neboť formulace požadavku zadavatele na zaokrouhlování nabídkové ceny uvedená v čl. 8 zadávací dokumentace připouštěla i takový výklad, podle něhož byli účastníci zadávacího řízení povinni zaokrouhlit pouze celkovou nabídkovou cenu pro účely hodnocení, avšak nedodržení takové povinnosti představuje nesplnění formálního požadavku, jež s ohledem na zásadu přiměřenosti nemůže založit oprávněný důvod pro vyloučení účastníka. Nejasnost zadávací dokumentace spočívající v různém výkladu zadávacích podmínek přitom nelze vykládat k tíži účastníků zadávacího řízení.

51.         Úřad upozorňuje, že v případě nabídky dodavatele ELTODO, a.s. i po zaokrouhlení nabídkové ceny 53 409 495,72 Kč bez DPH (po zaokrouhlení 53 409 496 Kč bez DPH – pozn. Úřadu) by tato nabídka stále obsahovala nižší nabídkovou cenu, než-li nabídka vybraného dodavatele (55 148 863 Kč bez DPH) s nímž obviněný uzavřel smlouvu. Je tedy zřejmé, že v případě, kdy by obviněný dodavatele ELTODO, a.s. nevyloučil, ale naopak by jeho nabídku zahrnul do hodnocení nabídek, mohl by se dodavatel ELTODO, a.s. stát vybraným dodavatelem, s nímž by byla uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky. Úřad pro úplnost poznamenává, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dodavatel ELTODO, a.s. již byl v předmětném zadávacím řízení před svým vyloučením označen za vybraného dodavatele, tzn., že jeho nabídka již byla obviněným označena za nejvýhodnější. Je tedy zřejmé, že obviněný již v průběhu zadávacího řízení kladně posoudil splnění podmínek vybraného uchazeče i u dodavatele ELTODO, a.s. Uvedený postup obviněného tak nepochybně měl vliv na výběr nejvhodnější nabídky (vybraného dodavatele).

52.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se obviněný při zadávání veřejné zakázky dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil zásadu přiměřenosti podle § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když vyloučil účastníka zadávacího řízení (dodavatele ELTODO, a.s.) z důvodu nesplnění požadavku na zaokrouhlení nabídkové ceny na celé koruny, ačkoli se jednalo o formální požadavek na zpracování nabídky, jehož nesplnění není přiměřené považovat za oprávněný důvod pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení, přičemž tím ovlivnil výběr dodavatele a zadavatel uzavřel dne 28. 7. 2020 smlouvu na veřejnou zakázku. S ohledem na tuto skutečnost rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení sankce

53.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

54.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a) zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

55.         Podle § 31 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

56.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dnem uzavření smlouvy o dílo, tj. dne 28. 7. 2020. Řízení o přestupku bylo zahájeno dne 24. 8. 2020. Z uvedených údajů je zřejmé, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro řízení nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

57.         Podle § 21 odst. 1 zákona o přestupcích právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.

58.         K návrhu obviněného, aby Úřad konstatoval nedostatek odpovědnosti zadavatele za přestupek s odůvodněním, že ze zadavatelova postupu v zadávacím řízení se má za prokázané, že vynaložil veškeré úsilí, které po zadavateli bylo možné vyžadovat, aby se porušení zákona, tedy spáchání přestupku, nedopustil, Úřad uvádí, že v daném případě je zřejmé, že obviněný byl v předmětném zadávacím řízení sice veden snahou postupovat v souladu se základními zásadami zadávacího řízení a související judikaturou, avšak v případě vyloučení dodavatele ELTODO, a.s. (stejně tak dalších účastníků, kteří nezaokrouhlili nabídkovou cenu) nepostupoval v souladu se zásadou přiměřenosti, přičemž možnost mírnějšího výkladu zadávací podmínky, jejíž nesplnění bylo důvodem vyloučení dodavatele ELTODO, a.s., způsobil obviněný již při formulaci požadavků v zadávací dokumentaci. S ohledem na uvedené tak Úřad nepřistoupil k postupu podle § 21 odst. 1 zákona o přestupcích, neboť obviněný dostatečně neprokázal, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránil. V prověřovaném případě obviněný mohl klást větší důraz na jednoznačnou formulaci požadavků na zpracování nabídkové ceny, a tak zabránit navazujícímu sledu událostí, které v průběhu zadávacího řízení nastaly právě z důvodu nejednoznačného zadání.

59.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) zákona.

60.         Jak vyplývá z článku VII. odst. 4) uzavřené rámcové smlouvy, „Smluvní strany se dohodly, že celková cena plnění poskytnutého Zhotovitelem na základě této smlouvy je cenou maximální a nepřekročitelnou a činí 462.000.000,- Kč (…) bez DPH.“.

61.         Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o rámcovou smlouvu, která je podle článku XI. odst. 1) rámcové smlouvy uzavřena na dobu určitou, a to na 6 let od účinnosti rámcové smlouvy a doba účinnosti rámcové smlouvy dosud neuplynula, přičemž celková cena za plnění poskytované vybraným dodavatelem obviněnému je stanovena jako maximální cena, nelze v šetřeném případě celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Z uvedeného důvodu činí horní hranice pokuty za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona částku ve výši 20 000 000 Kč. Pro úplnost Úřad uvádí, že v případě, že by základem pro určení pokuty byla maximální cena předmětné veřejné zakázky uvedená v rámcové smlouvě, činila by horní hranice pokuty částku převyšující 20 mil. Kč.

62.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

63.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

64.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013, veškerá citovaná rozhodovací praxe soudů je dostupná na http://www.nssoud.cz).

65.         Úřad v rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona považuje postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků (coby hlavního účelu zákona). Ačkoli obviněný v šetřeném případě neignoroval existenci zákona, vyloučením dodavatele ELTODO, a.s. (a dalších účastníků, kteří nezaokrouhlili nabídkovou cenu) porušil zásadu přiměřenosti, tedy jeden ze základních principů provázejících postup zadavatele v celém zadávacím řízení. Uvedené pochybení obviněného tak vedlo k tomu, že z hodnocení byla vyřazena nabídka s nejnižší nabídkovou cenou, ačkoliv nesplňovala dle možného výkladu zadání pouze formální požadavek. Úřad vyhodnotil postup obviněného jako závažný, neboť svým postupem omezil „zdravou soutěž“, na základě které by bylo možné vybrat nejvýhodnější nabídku.

66.         Úřad přihlédl při stanovení výše pokuty jako k polehčující okolnosti k tomu, že postup zadavatele v zadávacím řízení [když nejprve vybral jako nejvýhodnější nabídku dodavatele ELTODO, a.s. a otázkou splnění požadavku na zaokrouhlení nabídky se podrobněji zabýval až na základě obsahu námitek vybraného dodavatele („SPM – UTAL“)] svědčí o tom, že zadavatel kladl důraz na řádné, úplné a transparentní vypořádání přijatých námitek a že v obavě z možného porušení zákona byl veden snahou o důkladné opětovné posouzení splnění zadávacích podmínek všemi účastníky zadávacího řízení. Skutečnost, že se zadavatel při opětovném posouzení splnění zadávacích podmínek až na základě obsahu přijatých námitek přiklonil k výkladu zadávacích podmínek ze svého úhlu pohledu (jakožto jednomu z možných výkladů) přitom nenasvědčuje jakékoli účelovosti či zištné snaze o ovlivnění výběru konkrétního dodavatele.

67.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující či přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše udělené pokuty.

68.         Úřad konstatuje, že zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.

69.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z informací uvedených na adrese: https://www.mdcr.cz, vyplývá, že obviněný hospodařil v roce 2020 s příjmy v řádu miliard korun. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

70.         Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

71.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

72.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

73.         Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

74.         Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

75.         Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

76.         Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

77.         Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

78.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000338.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

Česká republika – Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[1] srov. HERMAN, P.; FIDLER, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Plzeň: Aleš Čeněk, 2017, str. 95 – 96

[2] srov. Flaškár, Martin; Harnach, Jiří; Janoušek, Martin; Měkota, Jan; Podešva, Vilém; Sommer, Lukáš; Votrubec, Jiří. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz