číslo jednací: 33284/2020/321/HBa
spisová značka: R0153/2020/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0153/2020/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-33284/2020/321/HBa

Brno 21.10.2020

 

V řízení o rozkladu ze dne 31. 7. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne podaném navrhovatelem –

• JIKA – CZ s. r. o., IČO 25917234, se sídlem Dlouhá 103/17, 500 03 Hradec Králové,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 7. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0137/2020/VZ, č. j. ÚOHS-21997/2020/531/MHo vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupen společností S - Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23. 12. 2019 pod ev. č. Z2019-045512, ve znění oprav uveřejněných dne 16. 1. 2020, dne 3. 2. 2020 a dne 10. 2. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 248-614616, ve znění oprav uveřejněných dne 16. 1. 2020 pod ev. č. 2020/S 011-022448, dne 4. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 024-054719 a dne 11. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 029-068245,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 7. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0137/2020/VZ, č. j. ÚOHS-21997/2020/531/MHo

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále též „zákon“[1]) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 26. 3. 2020 návrh ze dne 25. 3. 2020 navrhovatele – JIKA – CZ s. r. o., IČO 25917234, se sídlem Dlouhá 103/17, 500 03 Hradec Králové (dále též „navrhovatel“) – kterým bylo zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0137/2020/VZ o přezkumu úkonů zadavatele – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín (dále též „zadavatel“) – ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23. 12. 2019 pod ev. č. Z2019-045512, ve znění oprav uveřejněných dne 16. 1. 2020, dne 3. 2. 2020 a dne 10. 2. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 248-614616, ve znění oprav uveřejněných dne 16. 1. 2020 pod ev. č. 2020/S 011-022448, dne 4. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 024-054719 a dne 11. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 029-068245 (dále též „veřejná zakázka“).

2.             V návrhu navrhovatel odkázal na námitky brojící proti zadávacím podmínkám, které navrhovatel považuje za nezákonné. V prvé řadě brojí proti tomu, že zadavatel neposkytl jako podklad pro zpracování nabídky detailní rozpracování studie a autor studie tak má oproti ostatním uchazečům náskok. Dále námitky směřovaly proti nastavení kritérií technické kvalifikace, proti požadavku na referenční službu týkající se zpracování EIA, nezahrnutí dvou parkovacích domů do studie EIA, neurčitost požadavků na lékařského manažera projektu proti požadavku na zkušenosti s metodou modelu BIM.

3.             Další námitkové okruhy se pak zabývají nepřiměřeně krátkou lhůtou pro podání nabídek, nezákonné přenášení odpovědnosti za správnost výpočtů rozpočtových cen na dodavatele, zmatečné požadavky na zpracování nabídkové ceny, neurčitost předmětu plnění a konečně nezákonně dlouhou zadávací lhůtu. Navrhovatel proto žádá, aby bylo zadávací řízení zrušeno.

II.             Napadené rozhodnutí

4.             Dne 20. 7. 2020 vydal Úřad ve věci rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0137/2020/VZ, č. j. ÚOHS-21997/2020/531/MHo (dále též napadené rozhodnutí“), kterým návrh zamítl dle § 265 písm. a) zákona, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

5.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval jednotlivými námitkovými okruhy a žádnou z námitek neshledal důvodnou.

6.             K podkladům pro zpracování nabídek (tedy mj. k argumentu chybějící rozpracovaná studie v podkladech pro zadávací řízení) Úřad shledal jako logické tvrzení zadavatele, že žádnými takovými podklady nedisponuje, neboť by rozpracování studie v zadávacím řízení nepoptával. Informační náskok autora studie nelze automaticky předjímat. Úřad tak neshledal exces, který by autora studie zvýhodnil.

7.             Lhůta pro podání nabídek byla dle Úřadu stanovena v souladu se zákonem, již v předběžném oznámení dal na vědomí, že bude zakázku zadávat jako komplexní celek, mimoto z průzkumu, který Úřad provedl, vyplynulo, že řada dodavatelů považuje lhůtu za přiměřenou.

8.             Oprávněným shledal Úřad i požadavek na lékařského manažera projektu. Specifikace požadavku na zahraniční zkušenost je akceptovatelná. Dle Úřadu jde v daném případě o „mírnější“ požadavek, který tak není diskriminační. Navrhovatel de facto bojuje proti mírnosti požadavku.

9.             Požadavek zadavatele na spojení projektových prací a autorského dozoru na jediné stavbě v referenční zakázce je ve věci opodstatněný. Zadavatel k tomu v rozhodnutí o námitkách předložil řadu argumentů.

10.         Spojením požadavku na projekční práce a EIA si zadavatel chce ověřit multifunkčnost dodavatele. I to je legitimní požadavek. Pokud zadavatel parkovací domy nezačlenil do předmětu zakázky, pak ohledně nich nemusí EIA ani vyžadovat.

11.         Zadavatel nepřenáší svou odpovědnost za výpočtové vzorce na dodavatele, jen je upozorňuje, že funkce jsou editovatelné, tedy je nutno překontrolovat, že se při vyplňování dat nepřemazaly.

12.         Stran kalkulace ceny dostali všichni uchazeči stejné rozpočty, kde zadavatel požadoval ocenění konkrétního počtu hodin, aby dosáhl porovnatelných nabídek. Pokud dodavatelé chtěli, mohli při stanovení ceny kalkulovat se slevami a přirážkami.

13.         Úřad neshledal ani částečnou neurčitost poptávaného předmětu veřejné zakázky. Zadavatel není dle napadeného rozhodnutí v oblasti PR projektu odborníkem, proto není schopen činnosti realizovat a není ani schopen vyjmenovat, o které aktivity půjde. Jde o zakázku, která se jiným zakázkám vymyká. Dodavatelům coby profesionálům na trhu by mělo být zřejmé, co se podpůrnými aktivitami zpravidla rozumí. Úřad zohlednil rovněž to, že jde o marginální část plnění.

14.         Úřad se dále zabýval požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci a délkou zadávací lhůty. Ani v jednom z těchto okruhů neshledal pochybení.

III.           Rozklad navrhovatele

15.         Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 20. 7. 2020. Navrhovatel proti němu podal dne 31. 7. 2020 rozklad datovaný téhož dne. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.

IV.          Námitky rozkladu

16.         V podaném rozkladu trvá navrhovatel na tom, že v zadávacím řízení neposkytl zadavatel úplné podklady, které měl k dispozici. Zpracovatel studie tak měl z podstaty věci časový náskok. Úřad navíc ani neprovedl šetření, zda další podklady existují.

17.         Lhůta pro podání nabídek je nepřiměřeně krátká – na samém zákonném minimu, do kterého navíc spadají vánoční svátky a Nový rok. Pokud zadavatel a Úřad prováděli průzkum ohledně přiměřenosti délky lhůty, jsou jejich výsledky neprůkazné. Navrhovatel předkládá výsledky vlastního šetření.

18.         Požadavek na zahraniční praxi lékařského manažera projektu je neurčitý. Spojení požadavků na vypracování dokumentace a výkon autorského dozoru v jedné referenční zakázce je nezákonné a diskriminační. Zadavatel nezákonně spojil požadavky na zpracování projektové dokumentace a EIA. Způsobem, jakým postupuje ohledně dvou parkovacích domů, navíc EIA „salámuje“. Nezákonné je rovněž přenášení odpovědnosti za úplnost a správnost zadávací dokumentace na dodavatele, a to v povinnosti překontrolovat zadavatelem nastavené vzorce.

19.         Netransparentní a nezákonný je způsob stanovení nabídkové ceny rozpočtem – zadavatel požaduje trojí způsob stanovení nabídkové ceny, jemuž dává vlastní limity a parametry, čímž omezuje a křiví cenotvorbu uchazečů.

20.         Navrhovatel v rozkladu rovněž zpochybňuje určitost zadávací dokumentace pro zpracování nabídky ve vztahu k podpůrným aktivitám (PR strategie, vytváření mediálního prostoru, spolupráce s novináři atd.), a to co do druhu činnosti i do objemu. Nadto považuje spojení PR aktivit a projekční činnosti za nestandardní.

V.            Návrh rozkladu

21.         Navrhovatel závěrem rozkladu navrhuje, aby předseda úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

VI.          Vyjádření zadavatele k rozkladu

22.         Podáním ze dne 10. 8. 2020 se k rozkladu navrhovatele vyjádřil zadavatel. Ke studii, kterou si nechal zpracovat, uvedl, že byla součástí zadávacích podmínek a nebyl povinen zpřístupnit i podklady, podle kterých byla zpracována. Podklady pro vypracování studie nepřísluší dodavatelům přezkoumávat. Zadavatel určil závazný rozsah podkladů pro zpracování nabídky, rozhodující je studie, kterou dodavatelům předložil. Pokud je navrhovatel přesvědčen, že projekt měl být koncepčně řešen jinak, měl v tom smyslu formulovat námitku.

23.         To, že by zpracovatel studie měl časový náskok před ostatními uchazeči, je spekulace. Není v možnostech zadavatele vyrovnat časový a informační náskok zpracovatele studie. Tento náskok nesouvisí s délkou lhůty pro podání nabídek. Zadavatel se ztotožňuje s bodem 183 napadeného rozhodnutí. Zadavatel nedospěl k závěru, že by na straně zpracovatele studie byla taková výhoda, že by deformovala soutěž o zakázku. Argumentace náskokem je vyvrácena i reálně podanými nabídkami – hodnoty nabízené pro kritérium „lhůta pro zpracování ST“ jsou v obou obdržených nabídkách srovnatelné.

24.         Rozpracovanější verze studie, kterou navrhovatel v rozkladu argumentuje, je pracovní představou o členění zdravotnického provozuje. Jde o interní, nezávazné a z hlediska zadávacího řízení irelevantní dokumenty. Fotografie předložené v rozkladu navrhovatelem svědčí pouze o tom, že zadavatel hledal optimální řešení a investiční akci veřejně prezentoval.

25.         Lhůta pro podání nabídek byla stanovena v délce vyhovující zákonu, navíc zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, kterým vypsání zakázky včetně řady detailů avizoval s patřičným předstihem. Mimoto byla lhůta pro podání nabídek prodlužována. Šetření Úřadu k délce lhůty je relevantní a jeho závěry obstojí. Rovněž jsou relevantní výstupy vlastního zadavatelova šetření. Ze souhrnu dotazů zadavatele, Úřadu a navrhovatele vyplývá, že většina dodavatelů považuje lhůtu za přiměřenou.

26.         Požadavek na lékařského manažera projektu považuje zadavatel za určitý co do vzdělání, zaměření praxe i zahraniční stáže. Námitka rozkladu v tomto bodě se zcela neshoduje s námitkou doručenou zadavateli.

27.         Požadavek na prokázání technické kvalifikace spočívající ve spojení autorského dozoru se zpracováním dokumentace pro provedení stavby (dále jako „DPS“) je legitimní. Zadavatel požaduje takový předmět plnění, proto požaduje shodně i referenci. Zpracování DPS a výkon autorského dozoru spolu souvisí. Naopak pro posouzení splnění této kvalifikační podmínky nemá smysl rozlišovat mezi zahájením stavby a zahájením výkonu autorského dozoru.

28.         K požadavku na zpracování dokumentace EIA zadavatel uvádí, že EIA tak, jak je požadována v rámci předmětu plnění zadávané veřejné zakázky, má souvislost s ostatními projektovými službami, které jsou též součástí zadávané veřejné zakázky, a nelze proto souhlasit s názorem navrhovatele, že je diskriminační, pokud je zpracování EIA vázáno na části projektových služeb, se kterými nemá žádnou souvislost, jak ve svém dotazu tvrdil navrhovatel.

29.         Stran přenášení odpovědnosti zadavatel setrvává na tom, že v poskytnutém vysvětlení zadávací dokumentace jasně a srozumitelně sdělil všem dodavatelům, že nepřenáší odpovědnost za správnost nastavených vzorců v rozpočtu na dodavatele. Zadavatel též ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že všechny vzorce v rozpočtu jsou nastaveny správně. Tak dodavatele ujistil, že pokud použijí zveřejněný rozpočet a neprovedou žádnou byť i nechtěnou úpravu ke stanovení nabídkové ceny, potom bude jejich nabídková cena stanovena správně a v souladu s podmínkami uvedenými v zadávací dokumentaci.

30.         To, že navrhovatel považuje způsob sestavení rozpočtů za nestandardní, neznamená, že jde o sestavení nezákonné. Zadavatel použil při sestavení rozpočtu běžné podklady, s nimiž dodavatelé projektových prací pracují. U manažerských činností jde o nabídkovou cenu modelovou stanovenou ze závazné hodinové sazby a předpokládaného počtu hodin, přičemž účtovat se bude podle odpracovaných hodin.

31.         Své požadavky na manažerský tým považuje zadavatel za konkrétní, přičemž srovnatelnost nabídek bude zajištěna naceněním pracovních úvazků členů manažerského týmu. Rovněž kvalifikace členů týmu je zřejmá z kvalifikační dokumentace. Tyto osoby musí zajišťovat činnosti vymezené v odst. 10.6.2.3 zadávacích podmínek.

32.         Zadavatel navrhuje, aby byl rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno.

VII.        Řízení o rozkladu

33.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup dle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 téhož právního předpisu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

34.         V řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0153/2020/VZ vyzval předseda Úřadu zadavatele prostřednictvím celkem dvou usnesení (č. j. ÚOHS-29448/2020/321/JSu ze dne 22. 9. 2020; č. j. ÚOHS-29972/2020/321/JSu ze dne 24. 9. 2020), aby objasnil, zda má k dispozici rozpracovanější podobu urbanisticko-architektonické studie, v jakém rozsahu byla studie dopracována, z jakého důvodu se rozpracovanější verze studie nestala součástí zadávací dokumentace, kdo byl jejím autorem a za jakým účelem vznikla. Další výzvou byl zadavatel vyzván, aby se vyjádřil k tomu, jaké podklady jsou na fotografii přiložené k rozkladu (detaily č. 3 a 4 fotografie č. 1) a jaký charakter tyto podklady mají. V obou výzvách byl zadavatel vyzván i k předložení veškerých dokumentů na podporu svých tvrzení.

35.         Zadavatel na výzvy reagoval třemi vyjádřeními. Ve vyjádření ze dne 23. 9. 2020 uvedl, že má k dispozici pouze studii, kterou poskytl jako součást zadávací dokumentace. Tato studie nebyla dopracována do podrobnějšího rozsahu. Žádná rozpracovaná verze tak nemohla být součástí zadávací dokumentace. Řešení dispozic projektu je již součástí zadávané veřejné zakázky. Shodně jako v jiných vyjádřeních zadavatel uvedl, že jím zřízená lékařská rada má různé pracovní dokumenty, který mají podpůrný charakter a nejsou závazné.

36.         Ve vyjádření ze dne 1. 10. 2020 zadavatel zejm. uvedl: „Podle fotografií lze předpokládat, že materiály zobrazené na fotografiích obsahují dispoziční řešení půdorysu budovy. Zadavatel však v rámci uzavřené smlouvy se zpracovatelem (autorem) STUDIE si dispoziční řešení půdorysů neobjednal, a proto ani součástí STUDIE nejsou. Naopak zpracovatel STUDIE byl od počátku informován o tom, že návrh dispozičního řešení bude předmětem zpracování budoucího zpracovatele kompletní projektové dokumentace (tedy vybraného dodavatele v tomto právě probíhajícím zadávacím řízení). Protože zadavatel nemá na fotografiích zobrazené dispoziční řešení k dispozici, požádal autora STUDIE, aby poskytl Úřadem požadované informace. V souvislosti s tím zadavatel požádal autora STUDIE o odpověď na následující dotazy:

1) Kdo a za jakým účelem zpracoval na fotografiích uvedená detailní řešení, která nejsou součástí STUDIE. Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín, IČ 70891320

2) Zda, případně kdo tato detailní řešení objednal, respektive kým, pro koho a za jakým účelem byla tato detailní řešení zpracována.

K tomu autor STUDIE sdělil:

1) Výkresy viditelné na fotografiích byly zpracovány naším atelierem. Nejedná se o žádná detailní řešení, ale o variantní pracovní půdorysná schémata, jejichž cílem bylo prověřit správnost navrženého objemu stavby. Patří ke standardům naší práce modelovat varianty možných dispozičních uspořádání, abychom měli jistotu při práci na urbanistické studii, že navržený objem stavby je v souladu s programem zadavatele, včetně předpokládaných nákladů stavby.

2) Jak jsem uvedl v předchozím odstavci. Zmíněné výkresy nebyly nikým objednány. Jedná se o privátní pracovní materiál, který nebyl předmětem zakázky pro Zlínský kraj. Součástí každého projektového díla je mnoho skic, náčrtů a variantních schémat. Jejich množství je úměrné snaze projektanta hledat optimální řešení, prověřovat navržené skutečnosti.

Autor STUDIE tedy sdělil, že na fotografiích zobrazené materiály vypracoval pro svou vlastní potřebu, a poskytl je k prezentaci na schůzku, která je zobrazená na fotografiích. Jedná se tedy o interní materiály společnosti atelier-r s.r.o., jejichž vznik zadavatel nemohl nijak ovlivnit, neboť bylo pouze věcí zpracovatele STUDIE, jaké podklady si vytvořil pro zpracování STUDIE nebo zda si nad rámec smlouvy se zadavatelem některé části STUDIE dále pro svou potřebu rozpracoval, či/ zda takové rozpracování vzniklo v jedné či více variantách apod.“

37.         Ve vyjádření ze dne 2. 10. 2020 zadavatel doplnil své vyjádření tak, že studie, která byla součástí zadávací dokumentace, neobsahuje materiály zobrazené na fotografiích. Na fotografiích jsou pouhá schémata pro marketingové účely připravené jako prezentační materiál v rámci návštěvy premiéra ve Zlínském kraji. Jde o nepoužitelný dispoziční návrh, ilustraci možností dispozičního řešení budoucí nemocnice. Zadavatel na okraj upozorňuje na to, že proti rozhodnutí o výběru dodavatele nepodal uchazeč druhý v pořadí námitky a s postupem zadavatele se ztotožnil.

38.         Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o rozkladu byly doplněny podklady řízení o uvedená vyjádření zadavatele, byla účastníkům řízení dána možnost se k doplněným podkladům vyjádřit. Svého práva využil navrhovatel a k věci se vyjádřil dne 18. 10. 2020 podáním z téhož dne. V něm trvá na tom, že i z doplněných vyjádření zadavatele vyplývá, že má materiály, které podrobněji rozvíjí studii. Je lichá argumentace zadavatele, že jde o interní představy a nezávazné návrhy, neboť byly veřejně prezentovány. Nadto i nezávazné představy zvýhodňují autora studie za situace, kdy je hodnocena lhůta pro dopracování studie. Zadavatel navíc nyní relativizuje svá předchozí vyjádření. I pokud by zadavatel neměl k rozšířeným materiálům autorská práva, měl pro zachování rovné soutěže z hodnocení lhůtu na dopracování vyjmout nebo učinit jiné opatření. Navrhovatel je nadále přesvědčen, že zadavatel porušil zákon a napadené rozhodnutí neposoudilo situaci správně a zákonně.

Stanovisko předsedy Úřadu

39.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

40.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem na základě rozkladu přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí podaného rozkladu.

VIII.      K námitkám rozkladu

K námitce neúplných podkladů pro zpracování nabídky

41.         Navrhovatel v rozkladu v prvé řadě namítá, že se zadavatel ve vztahu k podkladům pro zpracování nabídky dopustil dvou pochybení – jednak neposkytl veškeré vstupní podklady, které byly podkladem pro zpracování urbanisticko-architektonické studie s názvem „Krajská nemocnice Zlín“, která byla zpracována projektantem atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se sídlem tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc, v únoru roku 2019 (dále jako „studie“), jednak v zadávacím řízení neposkytl dodavatelům podrobnější verzi studie. Tím umožnil zpracovateli studie, aby před ostatními uchazeči získal časový a informační náskok. Ve vztahu k dokumentům, které tvořily podklad pro zpracování studie, se Úřad dle navrhovatele nezabýval tím, zda jsou právě těmi dokumenty, které jsou nezbytné pro řádné podání konkurenceschopné nabídky.

42.         Navrhovatel dále uvádí, že existuje-li podrobnější rozpracování studie, pak se to musí projevit v hodnocení nabídek, viz kritérium hodnocení „Lhůty plnění“, jehož součástí je subkritérium „Lhůta pro zpracování ST“ s vahou 25 %. Úřad měl provést minimálně šetření stran navrženého dispozičního řešení – zda existuje, či nikoliv, a takové zjištění měl v rozhodnutí zohlednit. Navrhovatel v této souvislosti v rozkladu předkládá fotografie, z nichž je patrno, že na jednání zadavatele s představiteli České republiky bylo již určité dispoziční řešení projektu prezentováno.

43.         Tento okruh rozkladových námitek navrhovatele se týká dvou druhů dokumentů, které měly být dle navrhovatele součástí zadávací dokumentace, avšak nebyly. Prvním z nich jsou dokumenty, které tvořily podklad pro zpracování studie. Dle průvodní zprávy této studie byly vstupními podklady pro její zpracování: geodetické zaměření území, požadavky uživatele, požadavky investora, studie porovnání dopravní obslužnosti pro alternativní umístění nemocnice, podklady od správců sítí, podklady od správců dopravní infrastruktury, výpočet hladin akustického tlaku A z dopravy po konkrétní pozemní komunikaci, studie na regeneraci parkování v sídlišti Malenovice.

44.         Navrhovateli byla studie včetně seznamu vstupních podkladů k dispozici v rámci zadávací dokumentace, nicméně neoznačuje konkrétně žádný ze zmiňovaných podkladů jako ten, který by měl hrát stěžejní roli v časovém a informačním náskoku zpracovatele studie. V takovém případě jsem přezkoumal obsah studie z hlediska toho, jaký konkrétní podklad pro zpracování nabídek pro dodavatele představuje a zda případně obsahuje mezery, které by mohl doplnit některý z podkladů pro zpracování studie.

45.         Studie zasazuje projekt do konkrétního území, které přesně geograficky vymezuje, včetně definice širších vztahů v území a jeho využití. Studie velmi zhruba řeší kapacity a předpokládaný provoz areálu, jakož i hrubé představy o řešení zeleně. Zabývá se předpokladem objemu osobní i hromadné dopravy, parametry heliportu, napojením na inženýrské sítě, geologickým podložím a konstrukčním řešením objektů, požárně bezpečnostním řešením objektů, jejich vnitřní technickou infrastrukturou (vzduchotechnikou, klimatizací a dalšími rozvody, kanalizací), měřením a regulací prostředí prostřednictvím technického řešení BMS systému a řešením odpadového hospodářství. V dokumentech, které jsou součástí studie, se podrobněji řeší funkční plochy, geneze projektu, předpokládaná situace dopravní a technické infrastruktury, jakož i půdorysná schémata podlaží a pohledy na nemocniční i parkovací objekty.

46.         Ze srovnání seznamu podkladů, ze kterých studie vychází, a jejího obsahu nelze prima facie dospět k závěru, že by studie neobsahovala závěry každého jednotlivého výchozího dokumentu. Pro dodavatele představuje studie každopádně závaznou představu zadavatele o výchozím stavu projektu. Tu lze souhlasit s Úřadem v tom, že za zpracování studie a její obsah nese odpovědnost zadavatel. Ten nemá povinnost předkládat jako součást zadávací dokumentace každý dokument, který má se zadávanou zakázkou souvislost. Studie představuje syntézu podkladů a jako taková nemusí nutně odpovídat každému detailu, který její podklady uvádí.

47.         Pokud navrhovatel namítá, že jsou dodavatelé při zpracování nabídek znevýhodněni neúplností zadávací dokumentace oproti zpracovateli studie, není z námitek navrhovatele vznesených v průběhu správního řízení patrno, jak konkrétně. Navrhovatel netvrdí žádné konkrétní informace či dokumenty, které absentují a ztěžují tak zpracování nabídek. Jiná situace by byla, pokud by součástí nabídky mělo být již zpracování konkrétních návrhů projektové dokumentace a podkladová data pro to by absentovala. A rovněž jiná situace bude při zpracování projektové dokumentace na základě smlouvy vzešlé z posuzovaného zadávacího řízení, kdy již dodavatel může v rámci žádosti o nezbytnou součinnost zadavatele žádat i o podklady, které byly použity pro zpracování studie, pokud by to bylo skutečně zapotřebí, k tomu viz např. přílohu 3 smlouvy o dílo, z níž vyplývá, že „V případě, že sám objednatel již zadal či zpracoval některé uvedené PR, předá jejich výsledky zhotoviteli k dalšímu využití.“ Navrhovatel však ve správním řízení neuvedl žádný konkrétní dokument, který byl podkladem pro studii (a jejich výčet byl zadavatelem sdělen), který by mohl mít na podání nabídek zásadní dopad. Stejně tak neuvedl, v čem by se takový dopad mohl projevit. Z podaných nabídek je zřejmé, že v hodnotícím kritériu lhůta pro zpracování ST byly obě podané nabídky shodné.

48.         K námitce, že se Úřad podklady pro zpracování studie dostatečně nezabýval, nutno uvést, že Úřad své rozhodnutí staví na posouzení toho, zda studie představuje dostatečně transparentní a nediskriminační podklad pro zpracování nabídek, na základě tohoto posouzení shledává, že ano a že případné věcné vady a nedostatky jdou k tíži zadavatele, a současně napadené rozhodnutí nespatřuje v obsahu zadávací dokumentace žádný náznak toho, že by se v posuzované věci na straně zpracovatele studie jednalo o více než o přirozený informační náskok nemající za následek nezákonné omezení hospodářské soutěže podobný tomu, který má vůči novým uchazečům stávající dodavatel plnění či subjekt, který se účastnil předběžných tržních konzultací. S jeho závěry uvedenými v bodech 179 – 185 se ztotožňuji a v podrobnostech na ně odkazuji. 

49.         Druhým okruhem dokumentů, které měly být dle navrhovatele součástí zadávací dokumentace, jsou dokumenty, které představují rozpracování studie – zpracování konkrétního dispozičního řešení projektu. Navrhovatel předložil fotodokumentaci toho, že takové dispoziční řešení existovalo, a současně vytýká Úřadu, že v tomto ohledu neučinil žádné šetření, natož skutkové zjištění.

50.         K námitce zadavatele jsem vyzval zadavatele k objasnění existence rozpracované verze studie a dále dokumentů, které jsou zobrazeny na fotografiích vložených do rozkladu. Zadavatel v odpovědi na usnesení reagoval třemi vyjádřeními, viz body 35 – 37 tohoto rozhodnutí. Zadavatel – stručně shrnuto – uvedl, že nedisponuje žádnou podrobnější verzí studie. Určitými dokumenty nezávazného a pracovního charakteru dle zadavatele disponovala jím zřízená lékařská rada. Co se týká dispozičního řešení zobrazeného na fotografii v detailu č. 3 a 4 rozkladu, sdělil k němu zadavatel výslovně, že se jedná o dispoziční řešení, které jako pracovní zpracoval autor studie nad rámec své povinnosti zpracovat studii. Bylo použito jako ilustrativní pro propagaci záměru a zadavatel jej nemá k dispozici.

51.         Jakkoliv je argumentace autora studie či zadavatele neobratná, je uvěřitelná a srozumitelná a je v souladu s ostatními doklady. Je zřejmé, že u velkého projektu je rovina propagace jeho neopomenutelnou součástí a konkrétní obraz je výmluvnější než dlouhé popisy.

52.         Sdělení zadavatele k dotazu předsedy Úřadu koresponduje se závěry napadeného rozhodnutí v tom, že dispoziční řešení nebylo součástí studie a jako takové nebylo uchazečům v zadávacím řízení poskytnuto. Návrh dispozičního řešení je v posuzovaném zadávacím řízení poptáván jako součást plnění představovanou dopracováním studie (ST). Rozsah plnění v této fázi, fázi dopracování studie, je definován v příloze 2 smlouvy o dílo „podrobné vnitřní uspořádání všech navržených objektů, zafixování pozic jednotlivých provozních částí ve vazbě na funkci stavby jako celku, podrobné zakreslení dispozic jednotlivých oddělení se zohledněním nosného systému stavby“ je jedním ze dvaceti bodů, jimiž je tato fáze plnění definována, viz příloha č. 2 smlouvy o dílo: 

 

53.         To, že by měl zpracovatel studie již před podáním nabídky z vlastní iniciativy hotový projekt „podrobného vnitřního uspořádání všech navržených objektů atd.“, považuji za neprokázané, a to zejm. vzhledem k obsahu vyjádření zadavatele a jím reprodukovanému vyjádření autora studie a předmětu plnění smlouvy o dílo uzavřené mezi zadavatelem a autorem studie ze dne 15. 10. 2018 a dostupné ve veřejném registru smluv, kterážto smlouva s vypracováním dispozičního řešení nepočítá. Nadto ani z fotodokumentace předložené navrhovatelem – na níž je patrný jeden výkres – nelze dovozovat více než přirozený náskok zpracovatele studie.

54.         I kdyby nicméně autor studie již v době podání nabídek disponoval projektovou dokumentací v rozsahu příslušného bodu přílohy č. 2 smlouvy o dílo, jedná se – jak již bylo řečeno – o splnění jednoho ze dvaceti komplexních bodů této části smlouvy (jedné ze čtyř), navíc jde o dokumentaci, která je dle obsahu přílohy 2 smlouvy o dílo určena ještě v této fázi k dalšímu připomínkování specialisty, tedy k tomu, že bude dále přepracovávána a schvalována. Za této specifické situace tedy ani hypoteticky neshledávám, že by zpracovatel studie disponoval oproti ostatním uchazečům takovým časovým předstihem, že by byl v zadávacím řízení neoprávněně zvýhodněn.

55.         Zadavatel již v zadávacím řízení provedl hodnocení nabídek. Ze zprávy o hodnocení se podává, že oba uchazeči, tedy jak skupina dodavatelů, jejíž součástí je autor studie, tak i další uchazeč o zakázku nabídli lhůtu plnění pro zpracování ST, tedy pro dopracování studie, zcela shodnou. Jsem si vědom toho, že zadávací podmínky musí obstát samy o sobě a zákonnost jejich nastavení nelze stavět na obsahu podaných nabídek. Skutečnost, že se obě nabídky právě v této části vůbec neliší, však považuji za významný indikátor toho, že k porušení zásady zákazu diskriminace nedošlo.

56.         S ohledem na výše uvedené nemohu přisvědčit rozkladovým námitkám v této části a ve shodě s napadeným rozhodnutím dospívám k závěru, že zadavatel se tu řešeného pochybení nedopustil.

K námitce nepřiměřené lhůty pro podání nabídky

57.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že lhůta pro podání nabídek byla nepřiměřeně krátká – bez prodloužení činila 33 kalendářních dnů. Úřad dle navrhovatele nesprávně dovozuje, že pro posouzení délky lhůty je podstatné, že zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, neboť konkrétní zadávací podmínky lze vyčíst až ze zadávací dokumentace. Ani to, že zadavatel stanovil lhůtu v délce dle zákona, neznamená samo o sobě, že jde o lhůtu přiměřenou. Je třeba zohledňovat vnitřní stavbu lhůty, kdy v posuzované věci významná část lhůty připadla na vánoční svátky.

58.         Úřad dle navrhovatele při posouzení lhůty ignoruje to, čím jinak argumentuje – že jde o složitou a náročnou stavbu, která je svým rozsahem ojedinělá. Dodavatelé potřebují čas jednak na prostudování zadávací dokumentace, jednak na přípravu nabídek a jednak na jednání s případnými obchodními partnery. Přiměřená lhůta by činila 60 dnů.

59.         Úřad sice udělal ohledně přiměřenosti lhůty průzkum, nicméně jeho výstupy jsou irelevantní, neboť z dotazu, který Úřad položil, není seznatelné právě vnitřní členění lhůty a nebyl osloven žádný zahraniční dodavatel. Navíc z něj spíše vyplývá, že lhůta je nepřiměřená. To, proč Úřad neoslovil zahraniční dodavatele, je až nepochopitelné vzhledem k významu zakázky. Oznámení v Úředním věstníku EU bylo publikováno až 24. 12. 2019.

60.         Navrhovatel je přesvědčen, že většina Úřadem oslovených dodavatelů považuje lhůtu za nepřiměřenou, až po začlenění odpovědí dodavatelů oslovených zadavatelem převáží názor, že je lhůta přiměřená. Navrhovatel proto provedl vlastní průzkum, z osmi dodavatelů sdělilo šest, že je lhůta nepřiměřená, dva se vyjádřili nejednoznačně. Bez ohledu na průzkumy je však zřejmé, že lhůta není přiměřená velikosti a komplexnosti požadovaného plnění a není v ní možné učinit všechny úkony nezbytné k podání nabídky.

61.         K tomuto okruhu rozkladových námitek uvádím následující. Zákon ve svém § 57 stanoví, že lhůta pro podání nabídek v otevřeném řízení musí činit nejméně 30 dnů od jeho zahájení. Podle odst. 2 téhož ustanovení může být lhůta pro podání nabídek zkrácena tak, aby činila nejméně 15 dnů, jestliže zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění v období 35 dnů – 12 měsíců přede dnem odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení.

62.         V posuzované věci není sporu o tom, že oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2019, uveřejněno bylo dne 23. 12. 2019 a ve věstníku EU dne 24. 12. 2019. Zadavatel rovněž publikoval předběžné oznámení, a to 13. 2. 2019, přibližně 10 měsíců před odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání nabídek byla původně stanovena do 21. 1. 2020, tedy v délce 33 kalendářních dnů. Dne 14. 1. 2020 byla prodloužena o 35 dnů, tj. do 18. 2. 2020, později byla prodloužena do 6. 3. 2020.

63.         Vzhledem k tomu, že zadavatel publikoval předběžné oznámení, dosáhl toho, že minimální zákonná lhůta pro podání nabídek činila 15 dnů. Zadavatel stanovil lhůtu více než dvojnásobnou, což však samo o sobě nemusí znamenat – jak ostatně poznamenává Úřad i účastníci řízení – lhůtu automaticky přiměřenou.

64.          Je zřejmé, že příprava nabídky – studium zadávací dokumentace, obstarání podkladů a sjednání smluvních partnerů k plnění a prokázání kvalifikace – může být proces časově náročný. V posuzované věci však vypsání zadávacího řízení nebylo překvapením, a to vzhledem k předběžnému oznámení době, která uplynula od jeho publikace (většina zákonné dvanáctiměsíční lhůty dle § 57 odst. 2 zákona). Z textu předběžného oznámení bylo zřejmé, že zpracování projektové dokumentace bude zadáváno jako velký celek zahrnující zpracování všech stupňů projektové dokumentace, zpracování EIA, výkon autorského dozoru a další činnosti. Vzhledem k tomu, že objem investic do výstavby nemocnice byl obecně známý již přinejmenším v polovině roku 2019[2], bylo možno i rámcově předpokládat, že zadávací dokumentace bude vyžadovat kvalifikaci adekvátní rozsahu plnění jak co do objemu zakázky, tak co do předmětu plnění. Z předběžného oznámení mohli tedy případní uchazeči seznat, zda budou jejich kapacity na poptávanou zakázku dostačující, že se bude jednat o nadlimitní zakázku, kde k prokázání způsobilosti bude nutné disponovat příslušnými doklady, kvalifikace bude nutně odpovídat rozsahu a složitosti zakázky.

65.         Pokud zákonodárce umožňuje po publikaci předběžného oznámení významné zkrácení lhůty pro podání nabídek, je zřetelné, že předpokládá, že se případní uchazeči o veřejnou zakázku začnou již na základě předběžného oznámení na plnění veřejné zakázky připravovat. Jak zmiňuje i Úřad v bodu 236 napadeného rozhodnutí, pokud dodavatel sledoval Věstník veřejných zakázek, či alespoň média a na základě nich Věstník veřejných zakázek, muselo mu být již od února 2019 známo, že je zadání veřejné zakázky s určitým předmětem a rozsahem významně pravděpodobné.

66.         Co se týká relevance pozdějšího prodlužování lhůty pro podání nabídek, Úřad se ve vlastním posouzení výslovně vyhýbá tomu, aby k němu přihlížel (viz např. závěr bodu 251 napadeného rozhodnutí). V právě posuzované věci, kterou považuji z hlediska stanovení lhůty spíše za hraniční a v níž jsou výsledky průzkumu provedeného Úřadem nejednoznačné, je však otázkou, zda je možné fakt, že lhůta byla 14. 1. 2020 prodloužena do 18. 2. 2020, tedy o 35 dní (a později byla dále prodlužována až do 6. 3. 2020) zcela ignorovat. Prodloužení lhůty pro podání nabídek je zákonem předvídaný nástroj doprovázející změnu zadávacích podmínek (srov. § 99 odst. 2 zákona). I samotná lhůta pro podání nabídek pak představuje okolnost, která může mít vliv na okruh uchazečů o veřejnou zakázku. Zákon nezapovídá zadavateli zhojit původní stanovení nepřiměřené lhůty jejím vhodným prodloužením. Stejný princip by se přiměřeně měl aplikovat i v nyní řešeném případě. V tomto ohledu tak není prodloužení lhůty bez významu. Lhůta, kterou zadavatel 14. 1. 2020 stanovil, totiž nespadala do období vánočních svátků a Nového roku, tedy období dlouhého pracovního klidu (což je podstatný argument navrhovatele na podporu tvrzení o nepřiměřenosti lhůty pro podání nabídek v prvotní podobě), byla delší než lhůta původně stanovená, výrazně delší než lhůta zákonná a dala příležitosti k účasti v zadávacím řízení uchazečům, kteří se o vypsání zadávacího řízení dozvěděli později, případně umožnila uchazečům, pro které byla původně nastavená lhůta příliš krátká, znovu podání nabídky zvážit.

67.         Dodavatelé byli dne 14. 1. 2020 konfrontování s „novou“ lhůtou pro podání nabídek delší, než byla původní délka (nešlo tedy o případ, kdy zadavatel provede několik dílčích prodloužení v řádu jednotek dnů) – tedy 35 dnů. Pokud tak obstojí (a z textu výše to plyne) závěr, že lhůta pro podání nabídek v původní délce od 19. 12. 2019 do 21. 1. 2020 byla stanovena v přiměřené délce, tím spíše musí obstát závěr o přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek, pokud se přihlédne rovněž k jejímu prodloužení. Pokud by se zadavatel při stanovení lhůty pro podání nabídek v původní délce dopustil pochybení, její prodloužení (když by lhůta již nebyla omezována vánočními svátky) by představovalo jeho zhojení. Rovněž je nutno korigovat názor navrhovatele, který lze vykládat i tak, že by mezi náročností plnění veřejné zakázky a lhůtou nezbytnou pro podání nabídek měla být téměř přímá úměra. Ačkoliv jde nepochybně o náročné a „velké“ plnění, tato náročnost se bude projevovat „až“ ve fázi samotné realizace veřejné zakázky. V tom, jak náročností veřejné zakázky argumentuje Úřad napříč rozhodnutím tak nelze spatřovat pochybení. Bez povšimnutí nemůže zůstat ani to, že plnění takového rozsahu míří na zkušené a „velké“ dodavatele, jejichž místo na trhu jim nepochybně umožňuje obstarat si spolupráce rychleji a jejichž „velikost“ může vést k tomu, že těchto spoluprací budou vyžadovat méně. Potírání přirozeného soutěžního prostředí není účelem regulace veřejných zakázek, ba právě naopak.

68.         Co se týká náskoku zpracovatele studie, k tomu jsem se vyjádřil již v rámci vypořádání předchozího okruhu námitek, v této souvislosti dodávám, že ze srovnání s další podanou nabídkou nevyplývá, že by nějaký náskok existoval.

69.         Ohledně přiměřenosti lhůty provedl Úřad, zadavatel i navrhovatel vlastní průzkum mezi ostatními dodavateli. Průzkum trhu a odpovědi na něj nebývají většinou jednoznačné. Výsledek závisí na okruhu oslovených, jejich aktuálních časových i kapacitních možnostech (nejen k podání nabídek, ale i ke zpracování odpovědi na průzkum) a výsledek průzkumu pak na kvalitě zpracovaných odpovědí. Z tohoto důvodu je význam průzkumu omezený, což je patrno např. i z toho, že navrhovatel obeslal 31 dodavatelů, na což obdržel 8 odpovědí.

70.         Ze třetiny všech vyjádření, která tak byla Úřadem, zadavatelem a navrhovatelem shromážděna, vyplývá, že oslovený dodavatel považuje lhůtu za přiměřenou, zhruba čtvrtina dodavatelů považuje lhůtu za nepřiměřenou a zbytek dodavatelů se vyjádřil nejasně, případně vůbec. Z hlediska výsledku považuji za relevantní odpovědi na dotaz zaslaný Úřadem, neboť se jedná o orgán státní správy, který je bez vztahu k tázaným dodavatelům, a současně jeho dotaz obsahoval údaje pro posouzení délky lhůty relevantní (datum uveřejnění zahájení zadávacího řízení, upozornění na rozsáhlé požadavky zadavatele, zadávací podmínky atd., viz např. body 51 a 237 napadeného rozhodnutí). Polovina dodavatelů oslovených Úřadem považuje lhůtu za přiměřenou, polovina ne (dodavatel JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a. s. vychází ve svém vyjádření z nesprávného výpočtu délky lhůty). Za těchto okolností pak nelze uzavřít, že by byla lhůta pro podání nabídek nepřiměřená. U takovýchto průzkumů trhu nelze vycházet pouze z čistého procentního výsledku, ale z významu získaných odpovědí. V tomto případě je zřejmé, že část trhu nemá takové nastavení lhůty za nepřiměřené a je otázkou, jak by se vyjádřila část dotazovaných, pokud by do výchozích úvah nebyla zařazena informace o vlivu vánočních svátků na běh lhůty (to zdůrazňoval navrhovatel ve svém dotazu). Je však možné uzavřít, že trh nebyl omezen absolutně, jak by se mohlo zdát, ani natolik výrazně, aby to mohlo zásadně ovlivnit rozhodnutí potenciálních dodavatelů podat nabídku. Samozřejmě zde vždy budou takoví dodavatelé, kteří budou potřebovat delší lhůtu či mírnější zadávací podmínky, aby se mohli přihlásit, avšak to bez dalšího neznamená, že lhůta byla nepřiměřeně krátká.

71.         K tomuto okruhu námitek tak uzavírám, že bylo-li možné se na podání nabídek v určité míře připravit na základě předběžného oznámení, které bylo řádně publikováno, a neshledává-li významný počet dodavatelů lhůtu nepřiměřenou, je nutné lhůtu pro podání nabídek akceptovat tak, jak byla stanovena.

K námitce nepřesného vymezení požadavků na lékařského manažera projektu

72.         Další okruh rozkladových námitek směřuje navrhovatel proti požadavku zadavatele na kvalifikaci osoby na pozici lékařského manažera projektu. Zadavatel požaduje, aby dodavatel k této pozici prokázal, že má konkrétní osoba minimálně VŠ vzdělání magisterského typu (lékař), minimálně 10 let odborné praxe a zkušenosti ze zahraniční stáže v délce alespoň 3 měsíců.

73.         Navrhovatel považuje takto stanovené požadavky za nepřesné, neboť je splňuje např. i francouzský lékař se stáží v Demokratické republice Kongo na vrtné plošině. Na tomto absurdním příkladu navrhovatel demonstruje to, že požadavek zadavatele je nepřiměřený a nemusí mít vůbec žádný vztah k předmětu veřejné zakázky. Úřad však argumentaci navrhovatele odmítl s tím, že navrhovatel vyžaduje přísnější vymezení požadavků. Navrhovatel však uvádí, že na místě by bylo vymezení přesnější tak, aby mělo souvislost s veřejnou zakázkou, jinak se z důvodu nepřesnosti požadavku jedná o požadavek diskriminační, který zužuje okruh možných dodavatelů.

74.         Ani tuto rozkladovou námitku jsem neshledal důvodnou. Z bodu 6.2.2. kvalifikační dokumentace se podává, že zadavatel požadoval, aby lékařský manažer projektu splňoval tyto podmínky:

- minimální úroveň vzdělání: VŠ magisterského typu, lékař (doklad);

- minimální odborná kvalifikace: délka odborné praxe alespoň 10 let;

- zkušenosti ze zahraničí (např. stáže v zahraniční nemocnici v délce trvání min. 3 měsíce).

75.         Z definice lékařského manažera projektu uvedené v zadávacích podmínkách (bod 3.2 manažerský tým) dále vyplývá, že jde o osobu, která je „koordinátorem medicínských požadavků. Definuje, konzultuje a identifikuje nové medicínské principy v organizaci poskytování zdravotní péče. Je partnerem pro zástupce Uživatele“.

76.         Úřad se v napadeném rozhodnutí zabýval námitkou týkající se osoby lékařského manažera v bodech 218 – 221 a pojednal ji šířeji, než je nyní pojata v rozkladu. S dílčími závěry Úřadu se ztotožňuji. Specifikace požadavku na zahraniční zkušenost je akceptovatelná, mírnější formulace požadavku není diskriminační.

77.         Pokud navrhovatel ve svém rozkladu požaduje přesnější vymezení požadavku, neboť jinak se takový požadavek může míjet s předmětem veřejné zakázky a být nezákonný, poukazuji na to, že zadavatel sice dává obecným požadavkem dodavatelům velkou svobodu v tom, jakou osobu (s jakými zkušenostmi a jakou odborností) si zvolí, ovšem je ve vlastním zájmu dodavatele, aby zvolil osobu, která má co největší zkušenost s různými druhy moderních medicínských provozů. 

78.         Navrhovatel totiž ve své argumentaci přehlíží, že osoba lékařského manažera projektu nepracuje jen pro zadavatele, ale pracuje ve stejné míře pro dodavatele samotného, což je patrno z definice funkce tohoto manažera uvedené v zadávacích podmínkách. Je na dodavateli, aby pečlivě zvážil odborné zaměření i charakter praxe osoby, kterou výkonem funkce lékařského manažera pověří. Tato osoba bude při realizaci veřejné zakázky „styčným důstojníkem“ v medicínské části projektu. Bude muset být schopna nejen prezentovat a odůvodňovat medicínskou stránku dodavatelem vytvořených projekčních výstupů, ale bude muset být schopna přijímat a zpracovávat odborné připomínky zdravotníků k projektu, což vyplývá z požadavku zadavatele, aby byl lékařský manažer partnerem zdravotnického zařízení, které bude dokončený projekt užívat a které bude po dobu přípravy projekt připomínkovat (srov. bod 10.6.1 zadávacích podmínek).

79.         Jakkoliv je tedy požadavek zadavatele obecný, nelze jej považovat za diskriminační, právě proto, že neomezuje vlastní úvahu dodavatele stran toho, s kým při volbě lékařského manažera projektu navázat spolupráci. Jak již bylo shora řečeno, je v zájmu dodavatele, aby lékařským manažerem projektu zvolil osobu, která bude svým profesním zaměřením a zkušenostmi nejlépe vyhovovat jeho pojetí projektu. Riziko nekvalitního plnění, které na základě sebou stanovených zadávacích podmínek může zadavatel obdržet, si ale nese pouze on sám. Zadavatel by nepochybně měl být schopen vysvětlit, proč do zadávacího řízení vnesl konkrétní zadávací podmínku. Nicméně kvalitativní požadavky na takové vysvětlení se odvíjí od toho, do jaké míry tím zadavatel omezuje trh. Platí přímá úměra: vysoká míra omezení trhu = vysoké požadavky na zdůvodnění požadavku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2013, č. j. 1 Afs 69/2012-55). Jak již bylo uvedeno výše, sporovaný požadavek zadavatele k výraznému omezení hospodářské soutěže nevede, pročež jej nemusí odůvodňovat výrazně „kvalitně“. Zdůvodnění zadavatele pak lze shledat jako zcela dostačující. Navrhovatelův příklad dovedený ad absurdum neodpovídá zadavatelově poznámce, že se má jednat o zkušenost v nemocnici, tj. že požadavek na praxi směřuje k praxi ve zdravotnictví, aby byl naplněn účel požadované funkce lékařského manažera ve zdravotnickém zařízení 

80.         Navrhovatel v závěru tohoto okruhu rozkladových námitek uvádí, že Úřad nepravdivě tvrdí, že navrhovatel danou skutečnost (neurčitost a diskriminační charakter požadavku na lékařského manažera) neuvedl již v námitkách, ale až v návrhu. Tím Úřad dle navrhovatele postupoval v rozporu se zásadami správního procesu.

81.         K této dílčí rozkladové námitce uvádím, že Úřad se námitkou nezákonnosti požadavků na lékařského manažera podrobně zabýval. Nepřehlédl ani rozšíření této námitky v průběhu správního řízení (viz bod 220), k čemuž uvedl, že se námitkou rozšířenou až v průběhu správního řízení již nemůže zabývat. Takovému postupu nelze nic vytknout. Pokud navrhovatel v námitkách/návrhu zpochybňoval požadavek zadavatele na zahraniční stáž osoby lékařského manažera, nemůže být taková námitka podkladem pro přezkum oprávněnosti požadavku na lékařského manažera jako takového.

K námitce diskriminačního požadavku na autorský dozor

82.         Navrhovatel trvá na tom, že referenční zakázky na projektové dokumentace a referenční zakázky na autorský dozor na stavbě by měly být odděleny. Úřad se však dle navrhovatele otázkou spojení dvou samostatných činností – projektování a autorského dozoru – vůbec nezabýval, ačkoliv jindy považuje nesouvisející plnění za vadu zadávacího řízení. Navrhovatel setrvává na tom, že zadavatel postupoval netransparentně a diskriminačně, pokud neumožnil prokázání kvalifikace na projekční služby a na autorský dozor odděleně.

83.         Úřad si dle navrhovatele navíc protiřečí v bodech 202 a 205 svého rozhodnutí, neboť současně považuje za oprávněné, aby zadavatel zkoumal, zda je vybraný dodavatel schopen autorský dozor provést, a na druhé straně Úřad připouští, aby byly na referenční stavbě pouze zahájeny stavební práce, tedy aby byl autorský dozor zahájen teprve teoreticky. Úřad přebírá nekriticky argumentaci zadavatele.

84.         Navrhovatel rovněž sporuje názor Úřadu, že k zahájení stavebních prací a zahájení autorského dozoru dochází v jeden okamžik. Přítomnost autorského dozoru v počáteční fázi stavby však dle navrhovatele není nezbytná vzhledem k provádění přípravných prací, autorský dozor nastupuje obvykle až později.

85.         Ani tuto navrhovatelovu námitku jsem neshledal důvodnou. Odůvodnění napadeného rozhodnutí jsem k této námitce podrobně přezkoumal stejně jako podklady, na kterých je založeno. Úřad se zabýval celým požadavkem zadavatele uvedeným v bodu 6.1.2 pododst. 4 kvalifikační dokumentace.

86.         Úřad se v prvé řadě zaměřil na to, zda je vůbec požadavek zadavatele na hodnotu požadované referenční zakázky přiměřený hodnotě jím zadávané zakázky. Dospěl k závěru podloženému obsahem spisu, že referenční zakázka je vyžadována v hodnotě nejméně o řád nižší, než je hodnota zadávané zakázky. Z hlediska finančního rozsahu tohoto kritéria tak není požadavek zadavatele nepřiměřený.

87.         Navrhovatel uvádí, že se Úřad nezabýval spojením požadavku na autorský dozor a vypracování projektové dokumentace v jedné referenční zakázce. Tato námitka je však vyvrácena obsahem bodů 199 – 206 napadeného rozhodnutí, kde se Úřad podrobně zabývá tím, zda je takto definovaný požadavek na referenci diskriminační.

88.         Úřad se před posouzením námitky této obrátil na ČKAIT, VUT a ČVUT a rovněž na různé dodavatele, jejichž vyjádření podrobně sumarizoval v bodech 69 – 89 napadeného rozhodnutí. Na podkladě vyjádření těchto subjektů formuloval Úřad své závěry v tom smyslu, že spojení projekčních prací a autorského dozoru je v praxi zcela běžné a vyplývá pojmově ze sousloví „autorský dozor“. Tyto závěry Úřadu jsou zcela v souladu s vyjádřeními, která ke svým dotazům obdržel, naopak žádný oslovený subjekt neuvedl, že by bylo spojení projektantské činnosti a autorského dozoru v praxi něčím neobvyklým. Právě „obvyklostí“ na dodavatelském trhu pak lze podpořit závěr o tom, že nejde o diskriminační požadavek zadavatele. Jestliže se sporovaný požadavek stal na daném trhu jakýmsi „standardem“, je tím umenšen jeho diskriminační potenciál. Jinými slovy, pokud dodavatelé takový požadavek očekávají a běžně se s ním setkávají, nepůjde o důvod, proč by se zadávacího řízení neúčastnili, či proč by nemohli získat předmětné reference. Úřad se zabýval i tím, za jak dlouhé časové období zadavatel umožnil předložení posuzované reference. V této souvislosti konstatoval, že „posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení“, a to včetně autorského dozoru, který byl v této lhůtě alespoň zahájen, je období dostatečné, jdoucí nad rámec požadavku zákona. K tomu lze dodat, že požadavek zadavatele je mírněn právě tím, že zadavatel prodlužuje nad rámec zákona období, z něhož lze referenci uplatnit, a současně netrvá na tom, aby byla referenční stavba dokončena, postačuje její započetí.

89.         Pokud navrhovatel namítá, že zadavatel připustil i referenci stavbou, která byla teprve zahájena (a autorský dozor se tak prakticky ještě vůbec nemusel uplatnit, čímž se požadavek zadavatele stává prázdným), je nutno této námitce oponovat z několika důvodů. Jednak lze zcela rozumně předpokládat, že množina předložených referencí autorského dozoru na stavbě, která byla započata, avšak autorský dozor na stavbu dosud nenastoupil, bude z povahy věci naprosto minimální. To zejména v případech, kdy se jedná o natolik rozsáhlé stavby. Rovněž lze předpokládat, že pokud subjekt předkládá referenci na stavbu v hodnotě min. 500 mil. Kč., byl již při zadávání referenční zakázky nepochybně povinen předložit referenci k autorskému dozoru, opak by byl stěží myslitelný. A konečně z databáze národní soustavy povolání vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí nsp.cz se podává, že autorský dozor předpokládá už dozor před započetím stavby – při přípravě úrovní staveniště a jeho zaměření. Pokud se tedy zadavatel v posuzované věci spokojuje s referencí autorským dozorem na stavbě alespoň zahájené, neshledávám na takto nastavené hranici pro reference pochybení.

90.         K tomuto okruhu rozkladových námitek tedy uzavírám, že se Úřad zabýval kvalifikačním požadavkem zadavatele zevrubně, k posouzení požadavku shromáždil relevantní podklady, a jeho závěrům nelze ničeho vytknout.

K námitce nezákonného požadavku na EIA

91.         Navrhovatel nezpochybňuje nárok zadavatele ověřit si multifunkčnost dodavatele. Domnívá se však, že jinak opodstatněné požadavky se při kumulaci mohou stát diskriminačními. Dodavatelé projekčních služeb nemají žádný vliv na to, jak jsou jim zadávány zakázky. Není neobvyklé, že zadavatelé zadávají zakázky na jednotlivé stupně projektové dokumentace samostatně. Proto pro ověření schopnosti dodavatele zpracovat dokumentaci EIA ve všech stupních jedné projektové dokumentace je zcela nadbytečné a diskriminační, neboť se jedná o nedůvodné kumulování kvalifikačních požadavků.

92.         Zadavatel kromě toho požaduje dokumentaci EIA jen na část projektu, čímž záměr EIA dle navrhovatele salámuje. Měla by proto být vypracována i dokumentace k parkovacím domům P3 a P4. Navrhovatel uvádí, že zadavatel volí tento postup patrně z časového důvodu – zákonný postup při záměru EIA může prodloužit celý proces přípravy projektu. Tomu se však zadavatel mohl a měl věnovat v rámci přípravy k zadávacímu řízení.

93.         Ani tuto rozkladovou námitku jsem neshledal důvodnou. Z čl. 6. „Kritéria technické kvalifikace podle § 79 zákona a způsoby jejich prokázání“, bodu 6.1.2., pododst. 1) »Referenční zakázky zapisované do tabulky: „1) Přehled realizovaných zakázek“«, kvalifikační dokumentace vyplývá, že referenční zakázkou k prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace jsou min. 2 dokončené služby, které byly zpracováním projektové dokumentace na pozemní stavbu občanské vybavenosti, s investičními náklady jedné dokončené služby min. 1 000 mil. Kč bez DPH a druhé dokončené služby min. 500 mil. Kč bez DPH; každá ze služeb zahrnovala zpracování projektové dokumentace minimálně ve všech těchto stupních: dokumentace pro územní rozhodnutí (dále jako „DUR“), dokumentace pro stavební povolení (dále jako „DSP“); každá ze služeb zahrnovala zajištění územního rozhodnutí, stavebního povolení a na alespoň jednu službu byla zpracována EIA. Hodnotou služby se rozumí investiční náklady projektované stavby. Úřad se touto zadávací podmínkou zabýval v bodech 209 – 214 napadeného rozhodnutí a po přezkumu odůvodnění jeho rozhodnutí včetně příslušných podkladů jsem se s jeho závěry ztotožnil. Podobně jako v případě požadavku na referenční zakázku stran autorského dozoru rozebral Úřad hodnotu referenční zakázky a neshledal ji nijak excesivní, neboť se pohybuje v rozsahu do pětiny rozsahu zadávané zakázky.

94.         Dále se Úřad zabýval kombinací požadavku na zpracování EIA s požadavkem, aby na tutéž zakázku byla zpracována i dokumentace ve stupních DUR, DSP, DPS včetně zajištění územního rozhodnutí a stavebního povolení. Akcentuje, že zadavatel poptává komplexní plnění na projekt v předpokládané hodnotě až řádově vyšší, než jsou požadované referenční služby.

95.         Za těchto okolností je zcela opodstatněné, že zadavatel požaduje, aby měl dodavatel zkušenosti jednak se zpracováním všech stupňů projektové dokumentace, ale i to, že zpracoval EIA. Zde podotýkám, že zadavatel požaduje zpracování EIA jen k jedné z referenčních služeb. Pokud zadavatel požaduje po dodavateli, aby v posledních sedmi letech projektoval stavbu občanské vybavenosti s investičními náklady alespoň 500 mil. Kč ve všech stupních projektu včetně zpracování EIA, nelze takový požadavek považovat za nepřiměřený či diskriminační, poptává-li zadavatel zakázku na projekční služby „na klíč“ na stavbu v hodnotě několika miliard Kč, jejíž plnění předpokládá právě projekt všech uvedených stupňů, včetně autorského dozoru, zpracování EIA a poskytování dalších služeb. Požadavky zadavatele na referenční zakázky na straně jedné zahrnují plnění (jeho rozsah), které bude předmětem plnění veřejné zakázky, avšak zadavatel se vyvaroval přílišné konkretizace požadavků (požadavek na stavbu nemocnice, namísto nynější stavby občanské vybavenosti) a rovněž nelze hovořit o tom, že by relevantní trh byl natolik „malý“ nebo natolik „nový“, aby nebylo možné získat referenční zakázky (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2011, č. j. 62 Ca 15/2009-71). Tu lze učinit závěr (týkající se rovněž i ostatních požadavků na referenční zakázky), že zadavatel stanovil požadavky na referenční zakázky dostatečně přiměřeně ve vztahu k poptávanému předmětu plnění a své požadavky rovněž logicky vysvětlil, pročež se nedopustil bezdůvodného omezení hospodářské soutěže.

96.         Z hlediska zákona je irelevantní, že zadavatel nezahrnul do posouzení EIA i parkovací domy P3 a P4, neboť ty dle jeho vyjádření nebudou realizovány. Námitky týkající se „salámování“ EIA pak jdou mimo působnost zákona, neboť věcně příslušný k jejich projednání je příslušný orgán ochrany přírody a krajiny.

97.         Závěrem shrnuji, že rovněž tento okruh námitek považuji za Úřadem podrobně pojednaný, přičemž závěry Úřadu jsou přesvědčivé a odůvodněné.

 

K námitce nezákonného přenášení odpovědnosti na dodavatele

98.         Navrhovatel namítá, že zadavatel přenáší na dodavatele odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace, neboť v zadávací dokumentaci uvádí: „Účastník zadávacího řízení je povinen při zpracování rozpočtu ověřit nastavení vzorců, pokud nejsou vzorce nastaveny, je povinen je doplnit. Účastník zadávacího řízení je povinen ověřit správnost výpočtů cen položen součtových a rekapitulačních údajů rozpočtu.“

99.         Ačkoliv zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace sdělil, že vzorce nastavil a překontroloval, ponechal povinnost je ověřit na dodavatelích. Každý vzorec je zadávací podmínkou, proto je dle navrhovatele nepřípustné, aby byl dodavatel povinen zadání kontrolovat a doplňovat.

100.     Dle navrhovatele zadavatel porušil své povinnosti tím, že umožnil, aby účastníci zadávacího řízení zadávací podmínky editovali; zadavatel neposkytl dokumenty uzamčené, tím vzniklo riziko získání neporovnatelných nabídek. Dle navrhovatele navíc z ničeho nevyplývá, že by se ustanovení zadávacích podmínek mělo vykládat jen jako doporučení, ne jako povinnost dodavatele. Formulace přenášející na dodavatele odpovědnost, kterou má nést zadavatel, nemohou mít právní následky.

101.     K této navrhovatelově námitce jsem ze zadávací dokumentace ověřil, že zadavatel učinil součástí zadávacích podmínek editovatelný rozpočet ve formátu xls, který sloužil ke stanovení nabídkové ceny. Do něj měli dodavatelé doplnit jednotlivé cenové údaje, přičemž zadavatelem vložené vzorce vypočetly celkové hodnoty. Vzorce nebyly uzamčeny. Zadavatel v zadávací dokumentaci – v navrhovatelem citovaném čl. 13.4 – uvedl, že dodavatel je povinen ověřit nastavení vzorců, nenastavené vzorce je povinen doplnit a je povinen ověřit správnost výpočtů. K dotazu č. 111 týkajícím se tohoto požadavku zadavatel doplnil, že vzorce jsou v rozpočtu nastaveny a překontrolovány. Dodavatel má nastavení vzorců ověřit ve vlastním zájmu, neboť rozpočet představuje stanovení nabídkové ceny, která nemůže být měněna, nejde tedy o soupis prací s výkazem výměr jako u stavebních prací.

102.     Po posouzení uvedených skutečností jsem dospěl k závěru, že není zcela vhodné, aby zadavatel poskytl rozpočet s neuzamčenými výpočtovými vzorci, ovšem samotné poskytnutí nezamčených vzorců nemá ani zdaleka intenzitu pochybení, pro které by mělo být zrušeno zadávací řízení. V takovém postupu nelze spatřovat ani přenášení odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Totéž platí o výzvě, aby si dodavatelé vzorce překontrolovali. Ačkoliv z citované části čl. 13 se povinnost vzorce kontrolovat a doplňovat jeví jako absolutní, odpověď na dotaz č. 111 tuto povinnost značně moderuje a uvádí na pravou míru. Stanovisko Úřadu v tom smyslu, že zadavatel odpovědí na dotaz č. 111 sleduje to, aby dodavatelé zkontrolovali, zda jsou jimi doplněné údaje korektní, zda nebylo zasaženo do vzorců, považuji za jedinou možnou interpretaci zadavatelovy odpovědi na dotaz č. 111.

103.     Sporná část zadávacích podmínek nepřenáší odpovědnost za zadávací podmínky na dodavatele, nadále za ni odpovídá zadavatel. Je však odpovědností dodavatelů, aby jejich nabídky zadávací dokumentaci odpovídaly, a to včetně správného doplnění rozpočtu. Ani tuto rozkladovou námitku tak nepovažuji za důvodnou.

 

 

K námitce nezákonného způsobu stanovení nabídkové ceny

104.     Navrhovatel brojí proti způsobu, jakým zadavatel sestavil rozpočet. V tabulce I Kalkulace ceny z investičních nákladů na listu 1 zadavatel stanovil, že účastník provede základní kalkulaci cen jednotlivých fází v tab. I ze základny, kterou si určí v rozmezí minima a maxima, výši slevy z výpočtové ceny nabízí podle vlastního uvážení. Tento způsob je dle navrhovatele neobvyklý a netransparentní. Dodavatel je od počátku vázán povinnou procentní sazbou jednotlivých stupňů projektové dokumentace, což znemožňuje uplatnit vlastní zkušenosti a podmínky. Jediná volnost je dodavatelům dána v rámci přirážek a slev.

105.     Dle navrhovatele jsou problematické i tabulky II – IX, neboť dodavatel musí splnit podmínku, podle které v posledním řádku každé tabulky uvede nabídkovou cenu, kterou za příslušný stupeň nabízí. Nabídková cena by měla přibližně odpovídat jak ceně po slevě příslušného stupně podle tabulky I, tak ceně podle HZS. Pojem přibližně je nejednoznačný. Tato podmínka navíc znemožňuje uplatnit svoji obchodní politiku. Kromě toho musí uchazeč části činnosti ocenit dle pevně stanoveného procenta a nesmyslně je upravovat na obvyklé hodnoty formou slev a přirážek a současně musí k obdobnému číslu dospět oceněním HZS při předem definovaných a závazných pozicích v týmu. To lze splnit jedině nesmyslnou manipulací s výší hodinové sazby členů týmu, což povede k uvádění nepravdivých hodinových sazeb. Dodavatel má pak stanovit ještě třetí cenu, která by měla přibližně odpovídat jak ceně po slevě dle tabulky I, tak ceně kalkulované podle HZS. Nabídková cena je pak ta, která je z posledních řádků tabulek II – IX přenesena do listu rekapitulace.

106.     Dle navrhovatele není zřejmé, jak Úřad dospěl k závěru, který ze tří způsobů stanovení ceny určí nabídkovou cenu za celý předmět plnění. Úřad se přiklonil nekriticky ke stanovisku zadavatele, aniž by vzal dopad zadávacích podmínek v úvahu.

107.     Nastavení zadávacích podmínek dle navrhovatele určuje dodavatelům, jaké osoby se budou podílet na zpracování jednotlivých stupňů dokumentace, což nezohledňuje skutečné složení týmů. Navíc pro jednotlivé pozice zadavatel nastavil pevné počty hodin tak, že je nemožné, aby ji vykonávala jedna osoba. Zadavatel tak de facto určuje, že pozice hlavního inženýra projektu je vlastně práce určitého týmu, který však není specifikován. Tím je nutně zkreslena HZS na tuto pozici. Podle takto stanovených cen pak není možné posoudit cenu mimořádně nízkou.

108.     Úřad se dle navrhovatele mýlí v bodu 273, když uvádí, že zadavatel chce mít rámcovou představu o časové a finanční dotaci jednotlivých prací. Navrhovatel namítá, že časovou představu má zadavatel předem, neboť si čas vymezil, a finanční představu nezíská, neboť uchazeči jsou nuceni manipulovat s výší hodinových sazeb. Nepravdivé hodinové sazby pak při fakturaci víceprací a méněprací poškodí jednu či druhou smluvní stranu.

109.     Dle navrhovatele se nelogičnost vyskytuje i u členů manažerského týmu, např. projektový manažer má časovou dotaci v rozpočtu 4800 hodin a pro tuto osobu je uveden jeden úvazek, ačkoliv by tak práce trvaly skoro 2,5 roku. Tato pozice předpokládá tým a mimoto je časová dotace nesmyslně dlouhá, což zkresluje nabídkovou cenu dodavatelů. Uvedené skutečnosti mají vliv i na délku plnění – pokud dodavatel počítá u projektového manažera s počtem 1500 hodin, není mu to nic platné, neboť do nabídkové ceny bude započítáno 4800 hodin.

110.     Navrhovatel uzavírá tento okruh námitek tím, že nabídková cena a podmínky jejího zpracování nejsou stanoveny srozumitelně, nutí dodavatele uvádět nepravdivé hodinové sazby, dle kterých bude nesmyslně posuzována nabídková cena a fakturovány vícepráce. Postup zadavatele je zmatečný a nezákonný.

111.     Ani tento okruh rozkladových námitek jsem neshledal důvodným, a to z následujících důvodů. Rámec nabídkové ceny určuje zadavatel v bodu 13.4 zadávacích podmínek, kde stanoví, že účastník řízení doloží výpočet jednotlivých položek nabídkové ceny oceněním soupisu prací v rozpočtu. Nabídkovou cenou rozumí zadavatel dle téhož bodu honorář stanovený účastníkem zadávacího řízení za celý předmět plnění veřejné zakázky podle rozpočtu v Kč bez DPH, který zahrnuje v cenách jednotlivých položek veškeré související náklady na realizaci předmětu plnění. Nabídková cena je maximálně přípustná u položek s pevnou cenou (viz čl. 8.4. smlouvy o dílo). U položek, jejichž cena bude hrazena podle skutečně odvedené práce (dle čl. 8.5 smlouvy o dílo jde právě o činnost manažerského týmu a autorský dozor prováděny nad rámec doby podle čl. 6.9.1 smlouvy), se jedná v rozpočtu o cenu modelovou (u těchto položek je maximálně přípustná jednotková cena a množství jednotek je odhadnuto).

112.     Z dokumentu nazvaného rozpočet je patrno, že rozhodná nabídková cena (na listu rekapitulace) se skládá ze sumy nacenění dílčích plnění, a to tak, že

a) část nabídkové ceny za průzkumy a studie je stanovena dle pevných jednotkových cen uvedených na listu 1.2 rozpočtu,

b) část nabídkové ceny za manažerský tým, za zajištění povolení pro realizaci stavby a za technickou pomoc při výběru zhotovitelů stavby je stanovena dle násobku zadavatelem stanoveného počtu hodin a dodavatelem stanovené ceny za hodinu (listy 2, 3, 4A, 4B a 4C rozpočtu), přičemž však v případě manažerských činností na listech 4A, 4B, 4C  budou fakturovány jen vykázané hodiny,

c) část nabídkové ceny za projektové práce je stanovena účastníkem zadávacího řízení, přičemž však musí v sumách za jednotlivé části projektů přibližně odpovídat sumě násobků hodinových cen stanovených dodavatelem s předpokládaným počtem hodin stanoveným zadavatelem (tabulky II – IX listu 1 rozpočtu).

113.     V zadávací dokumentaci nelze hovořit o trojím stanovení nabídkové ceny, neboť ta je stanovena jen sumou částek popsaných v předchozím odstavci. Uvedený požadavek na stanovení nabídkové ceny shledávám jednoznačným. Pouze tento způsob vede ke stanovení nabídkové ceny, která bude posléze hodnocena (srov. čl. 13.4.2. zadávací dokumentace a předcházející text). Zadavatel umožňuje dodavatelům vlastní úvahy a vlastní přístup k cenotvorbě tím, že v tabulkách II – IX netrvá na tom, aby účastníkem nabízené ceny za dílčí fáze odpovídaly přesně násobkům hodinových sazeb a hodin (v kolonce „součty“ každé ze zmiňovaných tabulek). 

114.     Z rozpočtu, který je součástí zadávací dokumentace, tedy trojí způsob stanovení nabídkové ceny nevyplývá, v kterémžto ohledu zpřesňuji napadené rozhodnutí. Nabídková cena je stanovena jako suma cen za dílčí části plnění, které jsou naceňovány způsoby popsanými v bodu 113 písm. a), b) a c) tohoto rozhodnutí.

115.     Tabulka I, která je součástí rozpočtu v listu „1. Kalkulace“, představuje kontrolu toho, zda jsou dílčí části nabídkové ceny rozvrženy vůči sobě navzájem a celkové nabídkové ceně v souladu s běžnými zvyklostmi, zde představovanými sazebníkem UNIKA. Není závazná v tom smyslu, že by se údaje v ní obsažené promítaly do nabídkové ceny uvedené na listu „rekapitulace“.

116.     Údaje v tabulce I mají dle pokynů zadavatele přibližně odpovídat nabídkovým cenám za příslušné fáze, stejně jako mají účastníkem nabízené dílčí ceny přibližně odpovídat součinům hodinových cen a hodin v tabulkách II - IX. Zadavatelem použitý pojem přibližně je pojmem neurčitým, který může být v zadávací dokumentaci obsažen, přičemž meze jeho výkladu lze po zadavateli žádat buď v rámci dotazu v průběhu lhůty pro podání nabídek, nebo jeho výklad připadá v úvahu v okamžiku, kdy mezi zadavatelem a dodavatelem vznikne spor nad obsahem nabídky – nad otázkou, zda dodavatel dostál v rozpočtu zadávacím podmínkám. Žádná z těchto situací nicméně nenastala. A tu je nutno zdůraznit, že obecně platí, že zadavatel je povinen – v případě více konkurenčních výkladů – použít ten, který nejméně omezuje soutěž o veřejnou zakázku.

117.     Navrhovatel nezpochybňuje, že by zadavatel rozvrhl v tabulce I, v níž je kalkulována cena z investičních nákladů, procenta připadající na jednotlivé fáze nereálně či nepřezkoumatelně. Namítá toliko, že jeho vlastní cenotvorba nemusí nutně procentuálnímu rozvržení odpovídat. Z vyjádření zadavatele oproti tomu vyplývá, že při rozvržení procent na konkrétní fáze činností nepostupoval svévolně, nýbrž vycházel ze sazebníku UNIKA a pro adaptaci na podmínky dodavatelů umožnil výši základny upravit dle vlastní úvahy. Postupoval-li zadavatel na základě kvalifikované úvahy, která jinak není sporována, a požaduje-li na základě této úvahy, aby dodavatelé nabídkovou cenu rozčlenili dle jím stanoveného členění, neshledávám tento požadavek nezákonným. Stanovení jednotlivých „cen“ dle zadávací dokumentace lze nepochybně označit za komplexní. Nicméně, jak již bylo uvedeno, ze zadávací dokumentace plyne, jakým způsobem se stanovuje nabídková cena, dle které bude zadavatel hodnotit nabídky.

118.     Pokud jde o stanovení počtu hodin pro jednotlivou profesi, které navrhovatel zpochybňuje jako nereálné, ztotožňuji se s odpovědí zadavatele na dotaz č. 116 – zadavatel předkládá modelový počet hodin na zpracování určitého stupně projektové dokumentace, aniž by musel nutně stanovit, kolik osob má určitou činnost vykonávat. Nemusí a ani nemůže jít o práci jedné osoby, nýbrž jde o práci několika osob v určité profesi.

119.     Při vypořádání této námitky nelze přehlédnout, že zadavatel se ke způsobu, jakým má být stanovena nabídková cena, vyjadřoval v odpovědích na dotazy dodavatelů. Vysvětloval svá východiska při sestavení rozpočtu a doporučoval, aby dodavatelé pro tvorbu svých nabídkových cen rovněž využili kalkulačku cen a hodin ČKAIT, aby dosáhli výsledku konformního s přístupem zadavatele (viz odpověď na dotaz č. 77).

120.     Při přezkumu bodů 264 – 276 napadeného rozhodnutí, v nichž se Úřad zabývá požadavky zadavatele na stanovení nabídkové ceny, jsem tedy neshledal pochybení a se závěry Úřadu respektujícími kvalifikované úvahy zadavatele a jeho nastavení struktury nabídkové ceny jsem se ztotožnil.

 

K námitce neposkytnutí části zadávací dokumentace v nezbytných podrobnostech

121.     V závěrečné části rozkladu navrhovatel namítá, že zadavatel v rámci předmětu plnění veřejné zakázky žádá po dodavatelích, aby poskytli i manažerský tým ve třech fázích (projektování, výstavba, otevření a zprovoznění), přičemž ve všech požaduje zadavatel poradenství ve věcech politiky public relations a marketing projektu. Pro poslední fázi zadavatel požaduje i podpůrné aktivity, jejichž obsah definuje jako „aktivity poskytované pro objednatele a uživatele při stěhování zdravotnických provozů do Nemocnice, při otevření Nemocnice a při uvádění nemocnice do provozu, a to ještě po dobu 6 kalendářních měsíců od uvedení Nemocnice do plného provozu“. Dle navrhovatele není u žádné z uvedených činností však uvedena kvantifikace ani rozsah požadovaných služeb. Jediným vodíkem jsou údaje z rozpočtu, kde je definován jen předpokládaný počet hodin pro jednotlivé osoby manažerského týmu a pro poptávané činnosti.

122.     Navrhovatel je dále toho názoru, že z dokumentace není patrné, co se rozumí spoluprací s vybranými novináři v celorepublikových či regionálních médiích, zejména zda půjde o přípravu celých článků, nebo pouze o předávání podkladů, či kolik bude vybraných novinářů. Není stanoveno, kolik bude muset být takových zpráv připraveno, kým vším budou konzultovány, kdo bude zajišťovat a platit jejich uveřejnění. Údaj o předpokládaném počtu hodin je dle navrhovatele nedostatečný, není ani zřejmé, jaký spotřební materiál bude dodavatel na plnění této části zakázky potřebovat. Navrhovatel trvá na tom, že zadavatel je povinen tuto část předmětu plnění specifikovat, i když – jak uvádí Úřad v napadeném rozhodnutí – není v těchto činnostech odborníkem.

123.     Dle navrhovatele je neobvyklé spojení projektové činnosti s manažerským týmem a poskytl Úřadu šetření krajského zastupitele a své vlastní šetření, podle něhož je nemožné práci manažerského týmu objektivně nacenit. To však Úřad ve svých závěrech nevzal v úvahu.

124.     K tomuto okruhu rozkladových námitek jsem nejprve upřesnil předmět řízení, který je v této části vymezen částí V písm. b) námitek. Zpochybňována je tedy zákonnost (určitost) požadavku specifikovaného v části 10.6.2.3 zadávacích podmínek, tedy část týkající se práce a služeb manažerského týmu, nikoliv však v celé šíři, ale pouze ve fázi C - otevření a zprovoznění nemocnice. V této fázi zadavatel požaduje „podpůrné aktivity při stěhování zdravotnických provozů do Nemocnice, při otevření Nemocnice a při uvádění Nemocnice do provozu, a to ještě po dobu 6 kalendářních měsíců od uvedení Nemocnice do plného provozu“. Dále je námitkami zpochybňována určitost požadavku na poradenství ve věcech politiky public relations (PPR) a marketingu projektu, které prochází napříč všemi fázemi projektu, dle bodu VII části 10.6.2.3. zadávacích podmínek.

125.     Co se týká náplně „poradenství ve věcech PPR a marketingu projektu“, zadavatel v části 10.6.2.3 zadávacích podmínek v bodu VII PPR činnosti a marketing v sedmi bodech popisuje, že manažerský tým bude zajišťovat tyto činnosti: PPR strategii, vytváření mediální prostoru, spolupráci s klientem vybranými novináři (regionálními/celorepublikovými), PPR texty – přípravu a konzultace, marketing projektu, press meetingy/briefingy/setkávání se zástupci médií a tiskové zprávy – přípravu a konzultace.

126.     V rámci rekapitulace detailů, které zadavatel poskytl, je nutno uvést ještě skutečnost, že část plnění představující „poradenství ve věcech: Politiky public relations a marketing Projektu“ je zahrnuta do rozpočtu pro manažerský tým ve všech třech fázích plnění. Část plnění představující „podpůrné aktivity“ je zahrnuta do rozpočtu pro manažerský tým v části C, tedy zprovoznění a otevření nemocnice. Pro všechny uvedené části rozpočtu platí, že zadavatel pro projektového ředitele i pro všechny jednotlivé manažery tvořící tým uvádí počet hodin plnění a uchazeč je povinen vyplnit hodinové zúčtovací sazby (HZS).

127.     Žádá-li zadavatel pro fázi zprovoznění a otevření nemocnice „podpůrné aktivity“, je ze zadávací dokumentace evidentní, že jde o podpůrné aktivity pro zadavatele a uživatele, tedy zdravotnické zařízení, které bude v nemocnici působit. Vzhledem k tomu, že se jedná o podpůrné aktivity pro fázi C, tedy otevření a zprovoznění, je rámec činnosti dodavatele specifikován v bodu 10.6.2.3. zadávací dokumentace, a to v úvodu písm. C. Od dodavatele se tak očekává podpůrná činnost spočívající v organizačním zajištění přesunu pracovišť budoucího uživatele do nových prostor a asistence při přechodu na nové procesy medicínského a nemedicínského fungování nemocnice, což je patrno i z rozsahu hodin, který rozpočet pro fázi C předpokládá pro provozního manažera a manažery nemocničních procesů.

128.     K požadavku zadavatele na PPR a marketing projektu dlužno uvést, že zadavatel jednak požadavek na tuto část plnění v zadávacích podmínkách v citovaných sedmi bodech charakterizuje, jednak v rozpočtu stanovuje předpokládaný počet hodin, které od jednotlivých členů manažerského týmu k této části plnění očekává. Popis činností v rámci PPR a marketingu projektu se nijak nevymyká náplni práce pracovníka vztahů k veřejnosti dle nsp.cz a rovněž z řady smluv publikovaných v registru[3] je zřejmé, že předmět plnění v oblasti PR a marketingové podpory akcí a projektů nebývá vymezen více, než je vymezení rámcové, obdobné vymezení užitému zadavatelem v zadávacích podmínkách. Podnikatelské riziko dodavatele je v posuzovaném případě – na rozdíl od zakázek oceněných jedinou sumou - značně sníženo tím, že je činnost odměňována hodinovou sazbou, v tomto ohledu se plně ztotožňuji se závěrem bodu 285 napadeného rozhodnutí.

129.     Údaje, které navrhovatel jmenuje jako absentující, tzn. zda půjde o celé články či o předávání podkladů, kolik bude novinářů, kolik bude zpráv a kdo je bude konzultovat, se jeví z důvodu nacenění hodinové sazby jednotlivých členů týmu jako irelevantní. I tu se uplatní závěr obsažený již výše, a sice že při zadávání veřejné zakázky nemusí mít zadavatel konkrétní představu (kolik článků, kolik rozhovorů, atd.) o rozsahu poptávaných činností. Nelze přehlédnout, že stěžejní vliv na rozsah dotčených služeb budou mít i třetí subjekty – tedy jaký mediální zájem o daný projekt bude a jak se bud v průběhu času vyvíjet. K namítané nejasnosti co do plateb za publikaci článků uvádím, že zadávací dokumentace hovoří o jejich přípravě a konzultaci, tzn. ve zbytku jdou náklady a aktivita za zadavatelem. Namítá-li navrhovatel, že zadavatel nespecifikoval spotřební materiál potřebný k plnění této části zakázky, není z námitky jasné, jaký jiný spotřební materiál než běžné věci kancelářské potřeby by byl k plnění myslitelný. Proto není rozumný důvod, aby byl v zadávací dokumentaci uváděn.

130.     Navrhovatel dále uvádí, že Úřad nevzal v úvahu dokument – šetření krajského zastupitele a své vlastní šetření. K tomu uvádím, že Úřad se s obsahem dokumentu seznámil a vypořádal, viz bod 300 napadeného rozhodnutí. Jde-li obecně o námitku, že zadavatel nezákonně spojuje nesouvisející plnění – projekční práce a manažerské činnosti, je tato námitka opožděná, neboť nebyla součástí námitek proti zadávacím podmínkám. Na okraj nicméně podotýkám, že Úřad v současné době provádí šetření týkající se právě spojení těchto dvou druhů plnění, a to na základě obdržených podnětů.

131.     K této části rozkladu tedy shrnuji, že zadávací podmínky v napadené části shledávám dostatečně určitými pro účely zpracování nabídky ve smyslu § 36 odst. 3 zákona. 

IX.           Závěr

132.     Po zvážení všech aspektů dané věci a rozkladových námitek navrhovatele, na základě zjištění, že Úřad postupoval při rozhodnutí o návrhu v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.

133.     V řešeném případě vyvstaly na základě rozkladu otázky zákonnosti dílčích zadávacích podmínek, otázky zákonnosti lhůty pro podání nabídek a úplnosti zadávací dokumentace. Ve věci jsem neshledal nepřiměřeně krátkou lhůtu pro podání nabídek ani diskriminaci v podobě časového náskoku zpracovatele části zadávací dokumentace (studie). V otázce nastavení zadávacích podmínek má zadavatel velký prostor pro vlastní úvahy a ohledně nich jsem neshledal žádný exces. Do zadávacích podmínek, které respektují zákon, jsou přiměřené, objektivní, nediskriminační a pro zadavatele představují určitou racionální kvalitu, pak není Úřad oprávněn zasáhnout.

134.     Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             S - Invest CZ s. r. o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno

2.             JIKA – CZ s. r. o., Dlouhá 103/17, 500 03 Hradec Králové

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy