číslo jednací: 21997/2020/531/MHo
spisová značka: S0137/2020/VZ

zrušeno rozhodnutím II. stupně

Instance I.
Věc Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace
Účastníci
  1. Zlínský kraj
  2. JIKA - CZ s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 22. 10. 2020
Související rozhodnutí 21997/2020/531/MHo
33284/2020/321/HBa
04377/2023/161
Dokumenty file icon 2020_S0137.pdf 1.2 MB

Spisová značka:

 

ÚOHS-S0137/2020/VZ

 

Číslo jednací:

 

ÚOHS-21997/2020/531/MHo

Brno: 20. července 2020

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve  správním řízení zahájeném  dne  26.3.2020, na návrh ze dne 25.3.2020, jehož účastníky jsou

  • zadavatel    Zlínský  kraj,  IČO  70891320,  se  sídlem  třída  Tomáše  Bati  21,  760  01  Zlín, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 19.12.2019 společností S - Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00Brno,
  • navrhovatel JIKA -CZ s.r.o., IČO 25917234,se sídlem Dlouhá 103/17, 500 03 Hradec Králové,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19.12.2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23.12.2019 pod ev. č. Z2019-045512, ve znění oprav uveřejněných dne 16.1.2020, dne 3.2.2020     a dne 10.2.2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24.12.2019 pod ev. č. 2019/S 248- 614616, ve znění oprav uveřejněných dne 16.1.2020 pod ev. č. 2020/S 011-022448, dne 4.2.2020 pod ev. č. 2020/S 024-054719 a dne 11.2.2020 pod ev. č. 2020/S029-068245,

rozhodl takto:

 

 

 

 

Návrh navrhovatele – JIKA - CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Dlouhá 103/17, 500 03 Hradec Králové – ze dne 25.3.2020 se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.   Zadavatel –  Zlínský  kraj,  IČO  70891320,  se  sídlem  třída  Tomáše  Bati  21,  760  01  Zlín,  ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 19.12.2019 společností S - Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uveřejnil podle zákona  ve Věstníku veřejných zakázek dne 23.12.2019 pod ev. č. Z2019-045512, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24.12.2019 pod ev. č. 2019/S 248-614616, oznámení o zahájení otevřeného řízení veřejné zakázky „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 19.12.2019 a tímto dnem bylo podle § 56 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

2.   V bodu II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku  na  služby,  přičemž   v  bodu   II.1.4)   oznámení  o   zahájení  zadávacího  řízení   je  k předmětu plnění veřejné zakázky uvedeno, že „[z]adavatel připravuje investiční akci (také Projekt) „Nová krajská nemocnice ve Zlíně“. K tomu účelu nechal zadavatel zpracovat STUDII, která je součástí zadávací dokumentace. Investiční náklady na celý Projekt jsou podle STUDIE vyčísleny   na  částku  6.612.000.000    bez  DPH,  z toho  náklady   na  vybavení  (nábytek   a zdravotnická technologie 865.000.000 Kč bez DPH). STUDIE zahrnuje i 2 parkovací domy P3 a P4, které nejsou předmětem zadávané veřejné zakázky. Prostor, v němž jsou P3 a P4 umístěny a dále plocha O slouží jako územní rezerva.“.

3.   Zadavatel stanovil v bodu II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 285 000 000 Kč bez DPH.

4.   V bodu IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel v dalším určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž v bodě IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek do 21.1.2020. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem následně opakovaně změněna tak, že konečná lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 6.3.2020 do 10:00 hod.

5.   Dne 5.3.2020 obdržel zadavatel od dodavatele – JIKA - CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Dlouhá 103/17, 500 03 Hradec Králové (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

6.   Zadavatel rozhodnutím ze dne 20.3.2020, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, podané námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

7.   Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 26.3.2020 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen  „Úřad“).  Úřad  uvádí,  že  považuje  za  vhodné  s ohledem  na stručnost a obsah návrhu navrhovatele (viz body 39. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), který v plném rozsahu odkazuje na znění námitek, nejprve popsat obsah námitek, což níže činí.

Námitky navrhovatele ze dne 5.3.2020

8.   Navrhovatel  podanými  námitkami   brojí  proti  zadávacím  podmínkám   veřejné  zakázkya považuje je za rozporné se zákonem.

9.   Jedno z možných pochybení navrhovatel shledává ve skutečnosti, že zadavatel má již zpracováno detailní řešení nové nemocnice a disponuje podrobnějším zpracováním studie, než které poskytl dodavatelům ke zpracování nabídky. Navrhovatel má za to, že takovým postupem zadavatele je zvýhodněn zpracovatel (autor) studie, neboť má „náskok“, který může mít dopad do nastavených kritérií hodnocení.

10.   Další námitky navrhovatele směřují do způsobu nastavení kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Jedním z rozporovaných kritérií technické kvalifikace je požadavek zadavatele, podle něhož je dodavatel povinen prokázat minimálně jednu službu, která spočívala ve zpracování projektové dokumentace na pozemní stavbu občanské vybavenosti o investičních nákladech minimálně 500 mil. Kč bez DPH (rozumí se investiční náklady projektované stavby, nikoliv cena projektových prací). Současně pro tuto referenční zakázku  platí,  že  v rámci    dodavatel  zpracoval  projektovou  dokumentaci   minimálně  ve  stupni dokumentace pro  provádění stavby a výběr  zhotovitele  stavby (dále jen „DPS“)   a rovněž na ní prováděl autorský dozor. Takto stanovenou kumulaci požadavků považuje navrhovatel za diskriminační. Navrhovatel rozporuje požadavek na zpracování projektové dokumentace a současné provádění autorského dozoru na téže stavbě, neboť činnost autorského   dozoru   na   jiných   stavbách   s   menšími   investičními   náklady   je   totožná   s  činností  autorského  dozoru  na  shora  jmenované  stavbě.  Navrhovatel  rovněž  uvádí,   že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že autorský dozor již musel být zahájen, avšak z vysvětlení zadávací dokumentace č. 112 vyplývá, že postačuje zahájení stavebních prací, čímž dle názoru navrhovatele došlo ke změně zadávací dokumentace, a nikoliv k jejímu doplnění.

11.   Za diskriminační navrhovatel považuje taktéž požadavek zadavatele na doložení referenční služby, která má prokázat zkušenost se zpracováním dokumentace pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí (dále jen „EIA“). Zadavatel totiž současně požaduje, aby referenční zakázka zahrnovala zpracování projektové dokumentace minimálně ve stupních dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dále jen „DUR“), dokumentace pro vydání stavebního povolení (dále jen „DSP“) a DPS. Dle navrhovatele je relevantní k prokázání zkušeností se zpracováním EIA to, pokud byl dodavatel zpracovatelem DUR s vydaným územním rozhodnutím (dále jen „ÚR“), a proto měl zadavatel umožnit prokázat její splnění na zakázce o menších investičních nákladech.

12.   Navrhovatel dále namítá, že zadavatel poskytl závaznou studii, jako podklad pro splnění předmětu veřejné zakázky, kde jsou uvedené parkovací domy P3 a P4 jako součást řešeného území, avšak parkovací domy P3 a P4 nejsou předmětem zadání EIA, přestože jsou zobrazeny ve zpracované studii. Dle názoru navrhovatele by i tyto měly být zahrnuty do záměru EIA, tudíž zadavatelem zvolený postup, kterým tuto část  ze záměru  EIA  vyloučil,  je  v  rozporu se  zákonem,   jelikož   zadavatel  neposkytnul  dodavatelům  podklady  v  takovém  rozsahu a podrobnostech, aby mohli podat řádné a porovnatelné nabídky.

13.   V souvislosti s požadavky na prokázání technické kvalifikace navrhovatel rovněž rozporuje podmínky týkající se technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona, a to konkrétně požadavek na to, aby  osoba  na  pozici  lékařský  manažer  projektu  prokázala  zkušenosti  ze zahraničí (například stáží v zahraniční nemocnici v délce trvání min. 3 měsíce). Navrhovatel pokládá uvedený kvalifikační požadavek za zjevně neopodstatněný, protože není jasné, jaké zkušenosti by taková osoba měla v zahraničí získat. Bez jakéhokoliv konkrétního vymezení pozice či činnosti, která by měla být předmětem takové stáže, postrádá dle názoru navrhovatele tento požadavek zadavatele souvislost s předmětem veřejné zakázky.

14.   Dále pak v souvislosti s požadavky na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona navrhovatel rozporuje požadavek zadavatele týkající se zkušeností se zpracováním projektové dokumentace metodou modelu BIM. Zadavatel v souvislosti s touto podmínkou účasti umožnil, aby u této referenční zkušenosti člena pracovního týmu mohli dodavatelé předkládat referenční zakázky s nedokončeným stupněm DPS za předpokladu, že stupeň DPS se již zpracovává a míra rozpracovanosti je alespoň 50 %. Navrhovatel takto stanovenou zadávací podmínku považuje za netransparentní, a  to  i přes to,  že  v odpovědi na žádost     o vysvětlení zadávací dokumentace č. 109 zadavatel sdělil, že k prokázání 50 % rozpracovanosti postačuje potvrzení objednatele, popř. stačí,  že  dodavatel  prokáže,  že  na DPS pracuje již polovinu sjednané doby.

15.   Zásadní rozpor se zákonem spatřuje navrhovatel ve stanovení délky lhůty pro podání nabídek. Zadavatel stanovil předmětnou lhůtu v blízkosti zákonného minima, a to v délce 33 kalendářních dnů, aniž by vzal v potaz rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky a rozsah  a časovou náročnost zpracování nabídek. Zadavatel prezentuje zadávanou zakázku jako největší zakázku v historii Zlínského kraje, avšak stanovení krátké lhůty pro podání nabídek mohlo od samého počátku odradit od účasti v zadávacím řízení některé dodavatele, a to včetně dodavatelů zahraničních. Na této skutečnosti podle navrhovatele ničeho nemění ani fakt, že zadavatel v průběhu lhůty pro podání nabídek prodlužoval její délku, protože tím pouze sanoval své vlastní chyby v zadávací dokumentaci. Navrhovatel považuje předmětnou zadávací podmínku za nezákonnou i navzdory tomu, že zadavatel pro rychlejší zpracování nabídek umožnil dodavatelům nahradit v nabídce doklady čestným prohlášením, pokud dodavatelé nemají jistotu, že včas získají od ČKAIT požadované doklady. Takto navržený postup podle navrhovatele nadto budí dojem, že zadavatel navádí dodavatele, aby v nabídce uvedl potenciálně nepravdivé údaje, což navrhovatel považuje za rozporné se zákonem.

16.   Navrhovatel dále namítá, že pokud zadavatel v rámci podmínek pro zpracování a předložení nabídkové ceny mj. požadoval, aby účastník zadávacího řízení při zpracování rozpočtu ověřil nastavení vzorců a pokud   nejsou vzorcenastaveny, byl povinen si je doplnit, a současně byl povinen ověřit správnost výpočtů cen položek, součtových a rekapitulačních údajů v rozpočtu, je předmětná zadávací podmínka v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona, podle kterého nesmí zadavatel přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínekna dodavatele.Jestliže  zadavatel předložil dodavatelůmrozpočet nastavenými vzorci, pak ručí za jejich správnost a úplnost a nemůže takovou odpovědnost přenášet na zpracovatele. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel v odpovědi  na dotaz č. 111 sice sdělil, že nastavení vzorců překontroloval a uvedl, že nastavení je správné, ale nikde v rámci vysvětlení zadávací dokumentace neodstranil shora uvedené povinnosti dodavatelů.

17.   Za rozporné se zákonem považuje navrhovatel i požadavky zadavatele na zpracování nabídkové ceny. K tomu sděluje, že jestliže má dodavatel nastaveny od zadavatele podíly pro jednotlivé stupně projektové dokumentace na celkové ceně, které nemůže změnit, musí manipulovat pro každý výpočet dílčích cen se základnou, ze které je počítáno, nebo se slevou či přirážkou, čímž do ceny zahrne hodnotu, která je zcela bez jakéhokoliv obsahu. Zadavatel tím nutí dodavatele uvést do své nabídky nepřesné a zkreslené cenové údaje. Stejně tak cena stanovená podle hodinové zúčtovací sazby (dále jen „HZS“) trpí, dle navrhovatele, nelogičností a vadami při způsobu jejího výpočtu. Zadavatel v tomto ohledu v zadávacích podmínkách nastavil v rámci jednotlivých stupňů projektové dokumentace či inženýrských činností předpokládané počty hodin jednotlivých pozic podílejících se na zpracování projektové dokumentace. Zadavatelem uvedené hodnoty nesmí účastník zadávacího řízení měnit, v důsledku čehož  hodnota  HZS,  kterou  bude  dodavatel  nucen  upravit,  pokud např. zpracuje podrobnější projekt pro stavební povolení, čímž se projektová dokumentace DPS stane méně pracnou, nebude vyjadřovat reálné a pravdivé náklady dodavatele. Hodlá-li zadavatel způsoby stanovení výše nabídkové ceny využít při posuzování mimořádně nízké nabídkové  ceny, jak  sám  ve vysvětlení zadávací  dokumentace tvrdí, zvolil zcela nesprávný  a nelogický postup, jenž mu neposkytne potřebné údaje a informace o způsobu stanovení nabídkových cen jednotlivých dodavatelů, protože nutí dodavatele uvést v nabídce nereálné či nepravdivé hodnoty.

18.   Jako další nezákonnost při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem navrhovatel shledává nejasnost ve vymezení předmětu plnění. Dle navrhovatele zadavatel v rámci popisu předmětu  veřejné  zakázky  požaduje   po   dodavatelích,   aby   do   něj   zahrnuli   náklady na podpůrné aktivity. Má se jednat o podpůrné aktivity poskytované při otevření nemocnice a při uvádění nemocnice do provozu, a to ještě po dobu 6 kalendářních měsíců od uvedení nemocnice do plného provozu. Avšak v zadávací dokumentaci chybí vymezení konkrétních procesů a konkrétních činností, které zadavatel požaduje. Stejně tak porušení zákona navrhovatel shledává v tom, že zadavatel v rámci politiky public relations v činnosti manažerského týmu popsal, že požaduje spolupráci s klientem vybranými novináři, přípravu a konzultaci PPR textů, press meeting, briefing, setkávání se zástupci médií, tiskové zprávy, avšak nikde v zadávací dokumentaci blíže nekvantifikoval své požadavky. Navrhovatel je přesvědčen, že popis podpůrných aktivita činností manažerského týmu uvedený v zadávacích podmínkách není jednoznačný, a neumožňuje podat řádnou nabídku.

19.   Konečně má navrhovatel za to, že zadavatel pochybil, když v oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie, uvedl, že délka zadávací lhůty činí 180 měsíců. Navrhovatel uznává, že je předmět veřejné zakázky značně rozsáhlý, ale dle jeho názoru nelze považovat za přiměřené, aby byl dodavatel svou nabídkou vázán po dobu 180 měsíců. Zadavatel sice v zadávací dokumentaci uvedl jinou délku zadávací lhůty, a to 180 dnů, ale z celé zadávací dokumentace nelze postavit na jisto, který z odporujících si údajů je platný a pro dodavatele závazný.

20.   S ohledem na nezákonnost nastavených zadávacích podmínek navrhovatel požaduje, aby zadavatel předmětné zadávací řízení zrušil, ověřil a posoudil veškeré namítané skutečnosti, provedl jejich nápravu a zahájil nové zadávací řízení.

Rozhodnutí zadavatele ze dne 20.3.2020 o námitkách navrhovatele

21.   Úřad předně uvádí, že obdobně jako tomu bylo v případě podaného návrhu a námitek navrhovatelem,   považuje   za   vhodné    nejprve    popsat    obsah   rozhodnutí   zadavatele o námitkách navrhovatele. Zadavatel shodně jako navrhovatel ve správním řízení odkazuje na argumentaci ve vztahu k namítaným skutečnostem, jež byla obsažena již v rozhodnutío námitkách.

22.   Zadavatel v rozhodnutí o námitkách nejprve obsáhle shrnuje námitky podané navrhovatelem a dále se pak vyjadřuje k jednotlivým namítaným skutečnostem, k nimž uvádí následující.

23.   Ve vztahu k námitce navrhovatele o nepředložení všech podkladů pro zpracování nabídky zadavatel konstatuje, že jako podklad pro zadávanou veřejnou zakázku nechal zpracovat urbanisticko-architektonickou studii s názvem „Krajská nemocnice Zlín“, která byla zpracována projektantem atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se  sídlem  tř.  Spojenců  748/20, 779 00 Olomouc, v únoru roku 2019 (dále jen „studie“). Studie byla poskytnuta shodně všem dodavatelům jako součást zadávací dokumentace a je současně základním závazným výchozím technickým podkladem pro zpracování navazujících stupňů dokumentace. Zadavatel tvrdí, že jediná verze studie, kterou disponuje na základě smlouvy o dílo uzavřené  s jejím zpracovatelem, a to v rozsahu definovaném v předmětné smlouvě, je ta, kterou poskytl všem dodavatelům v rámci uveřejněné zadávací dokumentace. Detailní řešení nové nemocnice vč. dispozičního uspořádání je až předmětem zadávané veřejné zakázky. Pokud by jím zadavatel již disponoval, pozbyl by požadavek na zpracování tohoto řešení zcela smysl, neboť právě detailní řešení nové nemocnice je předmětem posuzované veřejné zakázky.

24.   Na vytýkanou nezákonnost směřující vůči požadavku  na  prokázání  technické  kvalifikace  dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, podle něhož má dodavatel prokázat zkušenost s výkonem autorského dozoru v kumulaci s dalšími požadavky, zadavatel uvádí následující. Rozsah činností autorského dozoru je dle jeho názoru závislý na rozsahu stavby, neboť velká stavba nutně obsahuje větší rozsah prací, dodávek a souvisejících služeb než stavba menší. Cílem zadavatele při stanovení tohoto požadavku na technickou kvalifikaci bylo, aby dodavatel prokázal svou schopnost zajistit autorský dozor na velké stavbě, kterou sám vyprojektoval, čili na stavbě, která byla nejen vyprojektována, ale i dovedena do skutečné realizace.

25.   Dle zadavatele výkon autorského dozoru na stavbě musí nutně zajišťovat zpracovatel DPS pro tuto konkrétní stavbu, zpravidla přímo hlavní inženýr projektu (dále jen „HIP“) nebo osoba, která úzce při zpracování DPS s HIP spolupracovala, protože právě tato osoba koordinovala zpracování DPS ve všech jeho částech, a tedy tato osoba je nejlépe obeznámena s vnitřním provázáním v jednotlivých částech DPS. Zadavatel  nadto doplňuje, že od samého počátku tvrdí, že zadává veřejnou zakázku jako celek (soubor projektových činností a manažerských činností), a hledá tak subjekt, který tento komplexní soubor služeb zajistí. Dle názoru zadavatele je tedy legitimní požadovat prokázání technické kvalifikace tak, aby tato odpovídala předmětu, rozsahu a složitosti zadávané veřejné zakázky, tedy v tomto konkrétním případě tak, aby na zpracovanou DPS navazoval autorský dozor na stavbě, pro kterou byla DPS zpracována.

26.   Zadavatel dále sděluje, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že za probíhající výkon autorského dozoru lze považovat stav, kdy již bylo fyzicky zahájeno provádění stavebních prací, což však neznamená, že není zahájen výkon samotného autorského dozoru na stavbě. Zadavatel je přesvědčen, že tato odpověď uvedená ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 112 koresponduje  jak s běžnou praxí, tak  i s obchodními podmínkami,  jež  z této praxe vycházejí, a tedy že svou odpovědí (vysvětlením) nezměnil ničeho na původním požadavku kvalifikace. Zadavatel tak v rámci vysvětlení zadávací dokumentace neprovedl žádnou její změnu, natož takovou, která by byla sto ovlivnit okruh potenciálních dodavatelů.

27.   K námitce týkající se požadavků souvisejících se zpracováním EIA zadavatel uvedl, že EIA tak, jak je požadována v rámci předmětu plnění veřejné zakázky, má souvislost s ostatními projektovými službami, které jsou též součástí zadávané veřejné zakázky. Nelze proto souhlasit s názorem navrhovatele,  že  je  diskriminační,  pokud  je  zpracování  EIA  vázáno  na části projektových služeb, s nimiž nemá žádnou souvislost. Zpracování EIA se nepochybně váže zejména k fázi zpracování DUR. EIA vychází z konkrétního projektu, tzn. je zpracovávána, předkládána a schvalována v rámci konkrétního projektu, a nelze tudíž tvrdit, že EIA s projektovými pracemi nesouvisí. Zadavatel v rámci předmětu plnění veřejné zakázky požaduje provedení veškerých projektových a inženýrských činností, jež jsou nutné k tomu, aby získal veškeré nutné podklady k zahájení realizace stavby. Zadavatel tedy dovozuje, že definovaný kvalifikační požadavek je zcela přiměřený a koreluje s obsahem a rozsahem zadávané veřejné zakázky. Byť se EIA zpracovává ke stupni DUR, výsledkem schválené EIA je pak vždy soubor opatření, které je třeba zapracovat do DSP a následně podrobně rozpracovat v DPS, a to do takových podrobností, aby dodavatel stavby byl schopen potřebná opatření (původně stanovená v EIA) ocenit a na vlastní stavbě realizovat. Zadavatel připomíná, že zadává tuto rozsáhlou veřejnou zakázku jako celek, proto je dle něj legitimní požadovat technickou kvalifikaci tak, aby odpovídala předmětu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky.

28.   K argumentaci navrhovatele týkající se parkovacích domů nezahrnutých do předmětu veřejné zakázky zadavatel sděluje, že na samém počátku zadávacího řízení poskytl dodavatelům informaci, z níž jednoznačně vyplývá, že z předmětu plnění zadávané veřejné zakázky vyloučil objekty P3 a P4 a plochu O. V takovém případě nelze hovořit o rozporu podkladů předaných dodavatelům a zadávací dokumentace, jak se snaží navrhovatel  dovodit, a dodavatelé jsou schopni podat porovnatelné nabídky.

29.   K údajně nezákonnému požadavku týkajícího se toho, aby osoba na pozici lékařský manažer projektu prokázala zkušenosti ze zahraničí, zadavatel uvádí, že absolvování zahraniční stáže  (i obecně) je z hlediska načerpání zkušeností vždy ceněným prvkem. Osobě, jež tuto stáž absolvuje, umožní pozorovat, zkoušet, posuzovat a srovnávat různé životní a zejména pracovní situace, postupy, procesy a prostředí. Zadavatel jím stanovený požadavek odůvodňuje tím, že nechtěl nijak výrazně omezovat požadavky na kvalifikaci této osoby další specifikací (např. lékařskou odborností), jelikož usoudil, že by tím došlo ke zbytečnému omezení dodavatelů. Zadavatel podotýká, že hledá osobu, která měla možnost seznámit se   s provozem zahraničního zařízení, čili měla možnost získat přehled o tom, „jak to dělají jinde“, a ocení i zkušenosti negativní, které pro něj mohou být rovněž přínosem.

30.   K námitce navrhovatele ohledně referenční zkušenosti týkající se projektové dokumentace zpracované metodou BIM zadavatel konstatuje, že v rámci tohoto kvalifikačního požadavku připustil, že kvalifikaci může dodavatel prokázat i referenční zakázkou, u níž nebyl stupeň DPS dosud dokončen. Stupeň požadované rozpracovanosti či dokončenosti DPS pak zadavatel vyjádřil procentním podílem z celku (50 %), čímž chtěl umožnit účast v zadávacím řízení co nejširšímu okruhu dodavatelů. Zadavatel pro odstranění jakékoliv pochybnosti proto   následně   upřesnil,   že   při   stanovení   50   %   rozpracovanosti   lze   vycházet   buď z potvrzení objednatele referenční zakázky, anebo lze vycházet ze sjednané doby plnění, kdy dodavatel prokáže, že na DPS pracuje již polovinu sjednané doby. Takový „klíč“ pro způsob posouzení uznatelnosti referenční služby je, dle zadavatele, nepochybně dostatečně určitý, srozumitelný, jednoznačný a transparentní.

31.   Ohledně námitky týkající se délky lhůty pro podání nabídek zadavatel uvádí, že již v roce 2019 zveřejnil předběžné oznámení, v němž uvedl, jaký předmět veřejné zakázky hodlá zadávat a v jakém rozsahu. Zadavatel rovněž prováděl předběžné tržní konzultace zaměřené na  projektování  metodou  BIM,  čímž  dal  odborné  veřejnosti   v  dostatečném  předstihu na vědomí, že šetřenou veřejnou zakázku bude zadávat. Zadavatel sděluje, že „v portfoliu dodavatelů, kteří podali nabídku (a to jak účastníků zadávacího řízení, tak jejich poddodavatelů), lze identifikovat dodavatele ze zahraničí. Přesto, že některé části kvalifikace jsou v nabídkách účastníků prokazovány prostřednictvím jiných osob, včetně osob zahraničních, což představuje jistou náročnost při shromáždění potřebných dokladů včetně prostoru pro dojednání podmínek spolupráce těchto osob, účastníci zadávacího řízení své nabídky řádně podali.“.

32.   Ve   vztahu   k námitce   týkající   se   přenášení   odpovědnosti   při   zpracování   rozpočtu   na dodavatele zadavatel sděluje, že v rozpočtu nastavil výpočtové vzorce a správnost jejich nastavení si před zveřejněním zadávací dokumentace ověřil. Rozpočet tedy zpracoval tak, aby byl k přímému použití pro dodavatele k vypracování nabídkové ceny. Zadavatel dále podotýká, že „ROZPOČET byl vypracován v programu excel a pro použití v zadávacím řízení nebyly jednotlivé buňky tabulkového souboru zamčeny. Mohlo by se tedy snadno stát, že si dodavatelé při vyplňování ROZPOČTU přednastavené vzorce vymažou, a to i nevědomky, což by pak mohlo ovlivnit stanovení výše jejich nabídkové ceny. Zadavatel se proto domnívá, že jeho upozornění na nutnost kontroly nastavení výpočtových vzorců v ROZPOČTU bylo zcela namístě, aniž by tím zadavatel  přenášel  svou  odpovědnost  za  původní  nastavení  vzorců na  dodavatele.“.  Zadavatel  vyjadřuje  své  přesvědčení,  že  každý  z  dodavatelů  by  měl   ve vlastním zájmu nastavení vzorců překontrolovat, aby jeho nabídková cena byla skutečně správně stanovena. Zadavatel konstatuje, že vysvětlením zadávací dokumentace v odpovědi na dotaz č. 111 dodavatele ujistil, že vzorce v rozpočtu nastavil a jejich nastavení překontroloval, tudíž se nejedná o přenesení odpovědnosti nadodavatele.

33.   Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil k námitce týkající se zpracování nabídkové ceny, k čemuž uvedl následující. Podmínky pro stanovení nabídkové ceny jsou definovány tak, aby bylo zajištěno dodržení zásady rovného zacházení. Zadavatel konstatuje, že vycházel ze způsobu stanovení nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností podle „Sazebníku UNIKA“ 1, tj. stanovení jednotlivých složek nabídkových cen (fází, stupňů) je určováno ze základny stanovené z tabulky sazebníku UNIKA podle kategorie stavby, pásma obtížnosti a investičních nákladů. Základna dle Sazebníku UNIKA vyjadřuje cenu veškerých projektových a inženýrských činností pro stavbu dané kategorie, obtížnosti   a investičních  nákladů,  tj.  kromě  ceny  vlastních  projektových  prací  též  například  cenu  za výkon technického dozoru investora (který není předmětem veřejné zakázky). Zadavatel dále sděluje, že při sestavování rozpočtu a kalkulace podle hodinových sazeb (HZS) vycházel  z přibližného počtu hodin pro jednotlivé stupně projektové dokumentace a z průměrných HZS, které lze získat z „kalkulačky ČKAIT“ na webových stránkách https://www.cka.cz/cs/pro-architekty/kalkulacky/pozemni-a-krajinarske-stavby, jakožto vodítka pro stanovení přibližného počtu hodin pro jednotlivé stupně projektové dokumentace.

34.   Zadavatel uvádí, že z dostupných podkladů určil, jaká je předpokládaná norma spotřeby času na výkon bez ohledu na to, kolik osob jej bude skutečně vykonávat. Zadavatel tedy predikoval za účelem stanovení požadavků na zpracování nabídkové ceny shodně pro všechny dodavatele, jaký časový fond pro vyhotovení určitého stupně projektové dokumentace či inženýrské činnosti daná pozice spotřebuje.

35.   K tomu zadavatel podotýká, že v rámci stanovených pravidel ponechal dodavatelům jistou míru svobodného uvážení, když jim umožnil pracovat s položkou kladné či záporné slevy. Ponechal tedy na každém z dodavatelů, jakou cenovou politiku použije ke stanovení své nabídkové ceny.

36.   Ohledně námitky týkající se  zahrnutí  podpůrných  aktivit  a  činností  manažerského  týmu do  předmětu  veřejné  zakázky   zadavatel  sděluje,  že   nebyl  v  daný  moment  schopen   do detailu věcně specifikovat, co přesně bude soubor „činností spojených s vypracováním, propagací a uváděním do provozu Projektu představovat. Proto zadavatel specifikoval tyto služby v rámci  jednoznačného  souboru  činností  a  pomocí  počtu  předpokládaných  hodin  a HZS, což u služeb není nijak neobvyklé a není to ani v rozporu se zákonem.“. Zadavatel konstatuje, že v zadávací dokumentaci vyspecifikoval práce a činnosti manažerského týmu pro jednotlivé fáze realizace a určil také rozsah pracovních úvazků pro členy manažerského týmu v jednotlivých  fázích.  Přestože  nedefinoval  detailně  konkrétní  procesy  (protože  to v okamžiku zadávacího řízení ani nelze), byl rámec výkonu  požadované  činnosti předem  dán – specifikován v zadávací dokumentaci a v rozpočtu. Dle názoru zadavatele dodavatel, znalý v daném oboru sám či prostřednictvím spolupracujících odborných osob, tak byl nepochybně schopen dané činnosti prostřednictvím HZS ocenit i s jistou mírou akceptovatelného podnikatelského rizika.

37.   Konečně k námitce týkající se délky zadávací lhůty zadavatel uvedl, že zadávací lhůtu  stanovil  na  180   kalendářních  dnů  v  souladu  s  ustanovením  §   40  zákona  přiměřeně,    s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky. Zadavatel uznává, že se dopustil chyby v psaní, když si neuvědomil, že formulář F02 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení zveřejňovaný ve Věstníku veřejných zakázek neumožňuje zapsat v oddílu IV.2.6) délku zadávací lhůty ve dnech, ale pouze v měsících, a tedy do formuláře přepsal hodnotu zadávací lhůty podle zadávací dokumentace (180 dnů), aniž by ji pro účely formuláře F02 přepočítal na měsíce (6 měsíců). Zadavatel má za to, že námitku navrhovatele není možné hodnotit jako důvodnou, neboť při znalostech dodavatelů musí být zřejmé, že si zadavatel nevyhradil zadávací lhůtu v délce 15 let. Dle zadavatele je na první pohled zřejmé, že jde skutečně pouze o chybu v psaní, a uvádí, že ani potenciální dodavatelé, ani dodavatelé, kteří nakonec do zadávacího řízení nabídku nepodali, neuvažovali o tom, že by jejich nabídkou měli být vázáni po dobu zadávacího řízení, které by mělo trvat 15 let, protože jinak by tento údaj v průběhu lhůty pro podání nabídek rozporovali.

38.   Vzhledem k výše uvedenému zadavatel neshledal důvody pro vyhovění námitkám podaných navrhovatelem a odmítl je ve smyslu § 245 odst. 2 zákona.

 

II.             OBSAHNÁVRHU

39.   V návaznosti na podané námitky navrhovatel dne 26.3.2020 podal návrh u Úřadu, v němž pouze stručně konstatuje, že dne 5.3.2020 podal prostřednictvím datové schránky zadavateli námitky, o nichž zadavatel nerozhodl v zákonné lhůtě v  souladu  s  ustanovením  §  245  odst.  1  zákona.  V  důsledku  toho  navrhovatel  vychází  ze  zákonné  domněnky  obsažené  v ustanovení § 245 odst. 5 zákona a považuje námitky za odmítnuté.

40.   Navrhovatel uvádí, že podanými námitkami brojil proti stanoveným zadávacím podmínkám, které považuje za rozporné se zákonem. Vzhledem k nevyřízení námitek zadavatelem upozorňuje navrhovatel na to, že nezná argumenty či stanoviska zadavatele k podaným námitkám a nemůže tedy koncipovat svůj názor k nim. S ohledem na právě řečené proto navrhovatel plně odkazuje na podané námitky, jež učinil přílohou svého návrhu.

41.   Navrhovatel v závěru návrhu navrhuje, aby Úřad po přezkoumání namítaných skutečností rozhodl o zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

 

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

42.   Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 26.3.2020, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 26.3.2020.

43.   Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

44.   Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS- 09682/2020/531/MHo ze dne 30.3.2020.

45.   Usnesením č. j. ÚOHS-10116/2020/531/MHo  ze dne 2.4.2020 určil Úřad navrhovateli  lhůtu k provedení úkonu, a to k podání písemného vyjádření k dokumentům „Vyjádření zadavatele k Návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele“ ze dne 1.4.2020 a „ROZHODNUTÍ ZADAVATELE O NÁMITKÁCH DODAVATELE“ ze dne 20.3.2020.

46.   Usnesením č. j. ÚOHS-10152/2020/531/MHo ze dne 3.4.2020 určil Úřad zadavateli lhůtu       k provedení úkonu, a to k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace  o  zadávacím  řízení  ve  smyslu  § 216 odst. 1 zákona  pořízené  v souvislosti s provedenými úkony.

47.   Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-10271/2020/531/MHo ze dne 3.4.2020 zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření podle § 61 odst. 1 správního řádu, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

48.    Úřad  písemnostmi  č.  j.  ÚOHS-11696/2020/531/MHo,  č.  j.  ÚOHS-11782/2020/531/MHo    a   č.   j.   ÚOHS-11790/2020/531/MHo   ze   dne   20.4.2020   požádal   subjekty   působící    na relevantním trhu, a sice Českou  komoru  autorizovaných  inženýrů  a  techniků  činných ve výstavbě, IČO 45770743, se sídlem Sokolská 1498/15, 120 00 Praha 2 (dále jen „ČKAIT“), České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČVUT“) a Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno (dále jen

„VUT“), o zaslání vyjádření k níže uvedeným dotazům týkajícím se veřejné zakázky:

„1) Jak lze definovat autorský dozor projektanta (dále jen „autorský dozor“) a co je předmětem jeho činnosti? Kdo je oprávněn vykonávat autorský dozor? Může být autorský dozor projektanta vykonáván i osobou odlišnou od původního zpracovatele (autora) projektové dokumentace, tj. jiným subjektem než samotným autorem projektové dokumentace? V případě, že ano, jaké jsou výhody, či naopak nevýhody, takovéhoto řešení?

2)   V případě, že by bylo možné autorský dozor vykonávat i osobou odlišnou od původního zpracovatele (autora) projektové  dokumentace,  zodpovězte,  prosím,  zda  by  byly  činnosti a oprávnění této osoby rozdílné od činností a oprávnění, jež provádí přímo původní zpracovatel (autor) projektové dokumentace. V případě, že ano, specifikujte, prosím, v čem konkrétně.

3)   Jaké jsou nejpodstatnější praktické rozdíly v činnostech a oprávněních osoby provádějící technický dozor stavebníka a osoby provádějící autorský dozor projektanta dle § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů?“.

49.  Úřad   písemnostmi   č.  j.  ÚOHS-13082/2020/531/MHo,   č.  j.  ÚOHS-13147/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-13151/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-13159/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS- 13164/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-13169/2020/531/MHo a č. j.ÚOHS-13174/2020/531/MHo

ze dne 4.5.2020 požádal sedm subjektů  působících na relevantním trhu, a sice HOCHTIEF CZ

a. s.,IČO 46678468, se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha5 (dálejen „HOCHTIEF CZ a. s.“), IMOS  Brno,  a.s.,  IČO  25322257,  se  sídlem  Olomoucká  704/174,  627 00  Brno  (dále  jen  „IMOS  Brno, a.s.“),  SWIETELSKY  stavební  s.r.o.,  IČO  48035599,  se sídlem Pražská tř. 495/58, 370 04 České Budějovice (dále jen „SWIETELSKY stavební s.r.o.“), VPÚ DECO PRAHA a.s., IČO 60193280, se sídlem Podbabská 1014/20, 160 00 Praha 6 (dále jen „VPÚ DECO PRAHA a.s.“), Arch.Design, s.r.o., IČO 25764314, se sídlem Sochorova 3178/23, 616 00  Brno  (dále  jen  „Arch.Design,  s.r.o.“),  JAKUB  CIGLER  ARCHITEKTI  a.s., IČO 26489431, se sídlem Nad ostrovem 1119/7, 147 00 Praha 4 (dále jen „JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s.“) a OBERMEYER HELIKA a.s., IČO  60194294,  se  sídlem  Beranových  65,  199 21 Praha 9 (dále jen „OBERMEYER HELIKA a.s.“), o zaslání vyjádření k níže uvedeným dotazům týkajícím se veřejné zakázky:

„1) Jak nazíráte na shora citovaný požadavek zadavatele na předložení referenční zakázky, spočívající  mj.  v tom,  aby   autorský   dozor   projektanta   (dále   jen   „autorský   dozor“)   na  referenční  stavbě  byl   vykonáván   přímo   zpracovatelem   projektové   dokumentace   ve stupni min. DPS, tedy osobou totožnou, jež zpracovala projektovou dokumentaci? Jaké jsou, dle Vašeho názoru, výhody, či naopak nevýhody, takovéhoto řešení, kdy je autorský dozor vykonáván přímo zpracovatelem projektové dokumentace, na rozdíl od řešení, kdy je vykonáván osobou odlišnou od původního zpracovatele (autora) projektové dokumentace?

2)   Byli byste schopni splnit shora citovaný požadavek zadavatele na předložení referenční zakázky?

3)  V případě, že byste uvažovali o podání nabídky na veřejnou zakázku, představoval by pro Vás shora citovaný požadavek zadavatele, tj. aby autorský dozor na referenční stavbě byl vykonáván přímo zpracovatelem projektové dokumentace ve stupni min. DPS, nějaká omezení ve vztahu k tvorbě či podání nabídky? V případě, že ano, bylo by pro Vás jednodušší splnit daný požadavek zadavatele prostřednictvím dvou samostatných referenčních zakázek, tj. samostatné referenční zakázky na zpracování projektové dokumentace ve stupni min. DPS a samostatné referenční zakázky na provádění autorského dozoru na odlišné pozemní stavbě (v parametrech stavby definované zadavatelem ve shora citovaném ustanovení kvalifikační dokumentace)? Považujete shora citovaný požadavek zadavatele za diskriminační?“.

50. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-13497/2020/531/MHo ze dne 6.5.2020 Úřad podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, neboť s ohledem na dosavadní průběh zadávacího i správního řízení shledal nezbytným zatímně upravit poměry  účastníků správního řízení.

51.   Úřad   písemnostmi č.j.  ÚOHS-14622/2020/531/MHo,  č.  j.  ÚOHS-14626/2020/531/MHo,č. j.ÚOHS-14627/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-14631/2020/531/MHo a č. j.ÚOHS-

14634/2020/531/MHo ze  dne 19.5.2020  požádalsubjekty působícína relevantním trhu, a  sice OBERMEYER  HELIKA  a.s.,  JAKUB  CIGLER  ARCHITEKTI  a.s.,  VPÚ  DECO  PRAHA   a.s., STOPRO spol. s r.o., IČO 48034614, se sídlem Radlická 901/37, 150 00 Praha 5 (dále jen „STOPRO spol. s r.o.“) a Adam Rujbr Architects s.r.o., IČO 269 20 522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno (dále jen „Adam Rujbr Architects s.r.o.“), o zaslání vyjádření, zda považují lhůtu pro podání nabídek v délce 33 dnů za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky na šetřenou veřejnou zakázku.

52.   Úřad dále písemnostmi č. j. ÚOHS-15633/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-15634/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-15635/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-15636/2020/531/MHo, ÚOHS- 15637/2020/531/MHo a č. j. ÚOHS-15651/2020/531/MHo ze dne 27.5.2020 požádal subjekty působící na relevantním trhu, a sice Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o.,  IČO 25517562, se sídlem Žižkova 506/5, 602 00 Brno (dále jen „Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o.“), ATELIER RAW s.r.o., IČO  28299442,  se  sídlem  Domažlická  148/12, 612 00 Brno (dále jen „ATELIER RAW s.r.o.“), SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Liberec,  IČO 18381481, se sídlem U Besedy 414/8, 460 07 Liberec (dále jen „SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Liberec“), KANIA a.s., IČO 26817853, se sídlem Špálova 80/9, 702 00 Ostrava (dále jen „KANIA a.s.“), PPS Kania s.r.o., IČO 26821940, se sídlem Nivnická 665/10, 709 00 Ostrava (dále   jen   „PPS   Kania   s.r.o.“)   a   CHYBIK+KRISTOF   ASSOCIATED   ARCHITECTSs.r.o., IČO 03887707, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno(dále jen  „CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS s.r.o.“), o zaslání vyjádření, zda považují lhůtu pro podání nabídek v délce 33 dnů za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky na šetřenou veřejnou zakázku. 

53.   V dalším Úřad písemnostmi č. j. ÚOHS-17748/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS- 17756/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-17755/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-17780/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-17779/2020/531/MHo a č. j. ÚOHS-17749/2020/531/MHo ze dne 12.6.2020 opakovaně požádal subjekty působící na relevantním trhu, a sice ATELIER RAW s.r.o., CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS s.r.o., a STOPRO spol. s r.o., a oslovil další subjekty, a to HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s., IČO 45193584, se sídlem 28. října 1495, 738 01 Frýdek-Místek (dále jen „HUTNÍ POJEKT  Frýdek-Místek  a.s.“),  KB  projekt,  s.r.o.,  IČO 25507893, se sídlem Lešetín I/659, 760 01 Zlín (dále jen „KB projekt, s.r.o.“), a TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava (dále jen „TECHNICO Opava s.r.o.“), s žádostí o zaslání vyjádření, zda považují  lhůtu pro podání nabídek v délce  33 dnů za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky na šetřenou veřejnou zakázku.

54.   Usnesením č. j. ÚOHS-19352/2020/531/MHo ze dne 25.6.2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

55.   Usnesením č. j.  ÚOHS-20399/2020/531/MHo ze dne 3.7.2020  stanovil Úřad  v návaznosti  na žádost navrhovatele ze dne 2.7.2020 účastníkům řízení novou lhůtu, v níž se mohli vyjádřit  k podkladům rozhodnutí.  Zadavatel se ve  lhůtě  stanovené citovaným usnesením   k podkladům rozhodnutí nevyjádřil, avšak po uplynutí předmětné lhůty, tj. dne 13.7.2020, obdržel Úřad sdělení zadavatele z téhož dne, v němž tento pouze ve stručnosti uvedl, že se již k podkladům rozhodnutí nebude dále vyjadřovat.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 1.4.2020

56.   Zadavatel se k podanému návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 1.4.2020, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.

57.   Ve vyjádření k návrhu zadavatel předně reaguje na tvrzení navrhovatele, že o jím podaných námitkách nerozhodl.  K tomu zadavatel poznamenává, že námitky navrhovatele  v souladu   s ustanovením § 245 zákona vyřídil. Rozhodnutí o námitkách zadavatel odeslal navrhovateli prostřednictvím  Národního  elektronického  nástroje   (dále  jen  „systém  NEN“)   v souladu s ustanovením § 211 zákona, a to dne 20.3.2020. Zadavatel proto odmítá tvrzení navrhovatele, že o jeho námitkách v zákonem stanovené lhůtě nerozhodl. Zadavatel námitky navrhovatele odmítl a dnem, kdy odeslal v zákonem stanovené lhůtě navrhovateli rozhodnutí o námitkách prostřednictvím systému NEN, bylo rozhodnutí o námitkách navrhovateli doručeno. Přílohou svého vyjádření zadavatel učinil výpis ze systému NEN.

58.   V dalším zadavatel sděluje, že pokračuje v zadávacím řízení a ve stručnosti popsal jím doposud provedené úkony. Zadavatel ve svém vyjádření již nereaguje na jednotlivé námitky navrhovatele, ale v plném rozsahu odkazuje na svou argumentaci k námitkám obsaženou v rozhodnutí o námitkách, přičemž na zde uvedené argumentaci k jednotlivým rozporovaným skutečnostem setrvává.

59.   Závěrem svého vyjádření zadavatel podotýká, že navrhovatel součástí námitek neučinil dokument »Vysvětlení – komentář k bodu I. „Námitky“«, který je jednou z příloh návrhu. Dle názoru zadavatele se jedná o nové skutečnosti uvedené v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách, přičemž se nejedná o skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit dříve vůči zadavateli. Zadavatel se i přesto k předmětnému dokumentu vyjadřuje, a to v tom smyslu, že poskytl shodně všem soutěžitelům studii, která být v rámci předmětu plnění zadávané veřejné zakázky  dopracována v rámci stupně projektové dokumentace, která je v zadávací dokumentaci označena jako „ST“. V podrobnostech pak zadavatel odkazuje na své rozhodnutí o námitkách.

Vyjádření navrhovatele ze dne 9.4.2020

60.   K usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-10116/2020/531/MHo ze dne 2.4.2020 se navrhovatel vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 9.4.2020, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.

61.   Navrhovatel předesílá, že z jeho strany došlo k přehlédnutí doručení rozhodnutí o námitkách prostřednictvím systému NEN. V kontextu právě uvedeného uznává, že pochybil, když považoval námitky za nevyřízené, a uvádí, že ze strany zadavatele došlo k včasnému vyřízení námitek v souladu s ust. § 245 odst. 1 zákona.

62.   Skutečnost, že zadavatel o podaných námitkách rozhodl v zákonem stanovené lhůtě, však dle navrhovatele  ničeho  nemění  na  jeho  názoru,  že  zadavatel  stanovil  zadávací  podmínky  v rozporu se zákonem. Navrhovatel tak nadále  trvá na obsahu rozporovaných  skutečností    a podaném návrhu, neboť zadavatel podaným námitkám nevyhověl a v celém rozsahu jeho námitky odmítnul.

63.   Dále   se   navrhovatel   vyjadřuje   k argumentům   zadavatele   uvedeným   v    rozhodnutí    o námitkách, přičemž převážně opakuje argumenty uvedené v námitkách. Nosnou úvahou navrhovatele k námitce týkající se zvýhodnění zpracovatele studie a neposkytnutí veškerých podkladů je, že zadavatel měl dodavatelům poskytnout veškeré podklady, na jejichž základě byla zpracována předmětná studie. K dokumentu »Vysvětlení – komentář k bodu I. „Námitky“« tvořícímu přílohu návrhu navrhovatel podotýká, že předmětný dokument pouze popisuje skutečnosti, které jsou zadavateli známy, a pouze rozvádí jeho argumenty obsažené v námitkách.

64.   Co se týče námitek ohledně požadavků na prokázání kritéria technické kvalifikace, pak navrhovatel uvádí, že je přesvědčen, že tyto byly nastaveny diskriminačně. Podle navrhovatele došlo zejména k neoprávněné kumulaci dílčích požadavků, ke změně kvalifikačních podmínek, která mohla mít vliv na okruh dodavatelů a k nejednoznačnému vymezení podmínek kvalifikace. Nadto se navrhovatel domnívá, že tyto byly vytvořeny

„na míru“ určitému portfoliu dodavatelů.

65.   Ve vztahu k rozporované délce lhůty pro podání nabídek, kterou považuje za nepřiměřeně krátkou, navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že na délku předmětné lhůty nemůže mít zadavatelem uveřejněné předběžné oznámení vliv, neboť obsahuje pouze stručné a kusé informace o plánovaném zadávacím řízení.

66.   K možnému  přenesení  odpovědnosti  za   správnost   zadávacích   podmínek   souvisejícímu s vypracováním rozpočtu, a stanovení rozpadu nabídkové ceny, považuje navrhovatel tvrzení zadavatele, že se   jednalo   pouze   o   upozornění   dodavatelům,   aby   se   neodchýlili   od zadavatelem stanovených vzorců, za nepravdivé. Dle navrhovatele znění zadávací podmínky hovoří striktně o povinnosti dodavatelů.

67.   Ohledně namítané nemožnosti stanovení nabídkové ceny a ohledně neurčité definice podpůrných aktivit navrhovatel uvádí, že zadávací podmínky neumožňovaly provést reálnou kalkulaci nabídkové ceny. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel rovněž nezná obsah podpůrných aktivit, tzn. není jednoznačně určen předmět plnění veřejné zakázky.

68.   Závěrem svého vyjádření navrhovatel žádá Úřad, aby na základě podaného návrhu přezkoumal postup zadavatele. Nad rámec uvedeného navrhovatel doplňuje, že pokud by  byl návrh  z procesních  důvodů  zamítnut,    Úřad  považovat  jeho  vyjádření  za  podnět  k zahájení řízení z moci úřední.

Vyjádření ČKAIT ze dne 21.4.2020

69.   Dne 21.4.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-11696/2020/531/MHo ze dne 20.4.2020 vyjádření ČKAIT ze dne 21.4.2020. Úvodem svého vyjádření ČKAIT sděluje, že není oprávněn zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),  ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), ani jeho pojmy vykládat, neboť může zaujmout jenom stanovisko, přičemž ani jeden z pojmů („autorský dozor projektanta“ a „technický dozor stavebníka“) stavební zákon nedefinuje. ČKAIT dále uvádí, že autorský dozor je „zpravidla činnost zpracovatele projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, ohlášení stavby, popř. dokumentace  pro provádění stavby, prováděnou obvykle   na základě smluvního ujednání mezi projektantem a stavebníkem po dobu provádění stavby. Autorským dozorem se ověřuje zejména soulad prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik, resp. autorizovaný stavitel, je oprávněn vykonávat autorský dozor projektanta (bez ohledu na to, zda je konkrétní autorizovaná osoba autorem projektu nebo ne) v rozsahu oboru, případně specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace.“. ČKAIT dále odkazuje na stanovisko Legislativní komise ČKAIT z roku 2012, z něhož vyplývá: „Stavební zákon ovšem ukládá povinnost stavebníkovi, aby v zákonem stanovených případech zajistil autorský dozor. V případě, že autor projektu nemůže z jakéhokoli důvodu autorský dozor vykonávat (nemoc, úmrtí, odejmutí autorizace) anebo nechce tuto činnost vykonávat, nelze přijmout závěr, že stavebník je zbaven své povinnosti zajistit při provádění stavby autorský dozor projektanta. Projektantovi povinnost tento dozor provádět zákon neukládá. Výkon autorského dozoru musí  být  založen smluvně. Z uvedeného lze vyvodit závěr, že autorský dozor může s přihlédnutím k legislativní zkratce zavedené v § 22 odst. 4 stavebního zákona (projektant - osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu) vykonávat kterákoli autorizovaná osoba.(…).“.

70.   Ve vztahu k položeným dotazům ČKAIT rovněž uvádí, že v rámci své činnosti osoba vykonávající technický dozor stavebníka „kontroluje správnost a oprávněnost čerpání finančních prostředků stavebníka, projednává změny a odchylky od projektové dokumentace, dohlíží na řádné vedení stavebního deníku, přebírá dokončené části stavby a účastní se uvedení stavby do užívání. Cestou technického dozoru sleduje stavebník jako objednatel, zda zhotovitel realizuje stavbu nebo její část v souladu s právními předpisy a v souladu se  závazky, vyplývajícími pro zhotovitele z příslušné smlouvy.“.

Vyjádření VUT ze dne 22.4.2020

71.   Dne 23.4.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-11790/2020/531/MHo ze dne 20.4.2020  vyjádření  VUT  ze  dne  22.4.2020,  v němž  VUT   sděluje,  že  není  oprávněno   na zaslané dotazy odpovědět, neboť pro předmětnou problematiku nemá znalecké oprávnění. VUT Úřadu doporučilo obrátit se na ČKAIT, který je „zastřešující organizací zřízenou zákonem a jejíž právní oddělení se touto problematikou mimo jiné také zabývá.“

 

Vyjádření ČVUT ze dne 6.5.2020

72.   Dne 6.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-11782/2020/531/MHo ze dne 20.4.2020 vyjádření ČVUT ze dne 6.5.2020, v němž ČVUT k prvnímu dotazu Úřadu sděluje,   že výkon autorského dozoru může vykonávat i osoba odlišná od zpracovatele projektové dokumentace. K takovému úkonu je třeba, aby k tomu byl udělen souhlas, přičemž obecně je vhodnější, když autorský dozor vykonává zpracovatel projektové dokumentace, který může lépe řešit detaily a odchylky mezi projektem a skutečnoustavbou.

73.   K druhému dotazu Úřadu ČVUT sdělilo, že v případě, že autorský dozor vykonává osoba odlišná od původního zpracovatele projektové dokumentace, obsah činností zůstává nezměněn.

74.   K třetímu dotazu Úřadu ČVUT popsalo praktické rozdíly mezi výkonem technického dozoru stavebníka a autorského dozoru projektanta.

Vyjádření dodavatele SWIETELSKY stavební s.r.o., ze dne 7.5.2020

75.   Dne 7.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13151/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele SWIETELSKY stavební s.r.o., ze dne 7.5.2020, v němž jmenovaný dodavatel mj. sděluje, že „[u]ž podle teleologického výkladu slov „autorský dozor“ musíme dospět k závěru, že jde o dozor autora. Tedy toho, kdo dokumentaci zpracoval. Tvůrce  projektové  dokumentace    ke  svému   dílu   autorská   práva,   tudíž     právo na autorský dohled na své dílo. Pokud nastane situace, kdyby byl autorským dozorem pověřen někdo jiný bez souhlasu autora, znamenalo by to zásah do autorských práv tvůrce projektové dokumentace.

(…)

Výhodou toho, kdy autorský dozor vykonává přímo zpracovatel projektové dokumentace, je tedy dlouhodobá znalost problematiky, soulad s výkonem autorských práv, zajištění povinností stavebníka, plynoucích ze stavebního zákona, kratší čas na přípravu díla (není potřeba řešit smluvní vztahy s více osobami, není potřeba zajišťovat předávání podkladů mezi osobami, jedna osoba pracuje a rozvíjí to, na čem již pracovala) a z toho také plyne zpravidla i nižší cena. Naopak nevýhodou situace, kdy autorský dozor vykonává přímo zpracovatel projektové dokumentace, je „profesní slepota“ autora a možná snaha o zakrytí chyb projektu.“.

76.   Další dotazy Úřadu dodavatel SWIETELSKY stavební s.r.o., nezodpověděl.

Vyjádření dodavatele HOCHTIEF CZ  a.s. ze dne 7.5.2020

77.   Dne 7.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13082/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele HOCHTIEF CZ a.s., v němž tento dodavatel k prvnímu dotazu Úřadu mj. uvádí, že nepovažuje požadavek zadavatele, aby autorský dozor vykonával totožný subjekt, který zpracoval projektovou dokumentaci min. ve stupni DPS, za problematický.

78.   K druhému a třetímu dotazu Úřadu dodavatel HOCHTIEF CZ a.s. sdělil, že by předmětný požadavek zadavatele nemohl samostatně splnit, neboť jeho hlavním zaměřením není projektová činnost.

 

 

Vyjádření dodavatele JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s. ze dne 7.5.2020

79.   Dne 7.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13169/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s. z téhož dne,  v němž jmenovaný dodavatel uvádí, že „[p]ožadavek na vykonávání autorského dozoru přímo zpracovatelem DPS nám přijde logický. Autor PD jí zná nejlépe a tudíž má pro vykonávání AD nejlepší předpoklady. Pokud AD vykonává jiná osoba než přímo autor PD, musí kompletně celou dokumentaci dodatečně nastudovat a vzniká riziko úniku některých souvislostí.“.

80.   Dodavatel JAKUB CIGLER  ARCHITEKTI  a.s.  dále  na  druhý  dotaz  Úřadu  odpovídá  kladně.  K třetímu dotazu Úřadu uvádí, že „[n]e. V rámci našich zakázek AD vždy vykonávají autoři PD a   to   ideálně   všech   projekčních   fází,   zejména   DPS   a   DSP.   Požadavek   zadavatele   za  diskriminační   nepovažujeme,   přijde   nám   logické,   že   požaduje   v rámci   AD   osoby s nejlepšími předpoklady pro jeho vykonávání.“.

Vyjádření dodavatele VPÚ DECO PRAHA a.s. ze dne 11.5.2020

81.   Dne 11.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13159/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele VPÚ DECO PRAHA a.s. z téhož dne, v němž daný dodavatel  mj. sděluje, že vykonávání autorského dozoru zpracovatelem projektové dokumentace je běžné a převažující, neboť zpracovatel projektové dokumentace je seznámen s projektovou dokumentací, a je tedy předpoklad, že autorský dozor proběhne bez problémů a odhalí veškeré rozpory mezi projektovou dokumentací a realizací nastavbě.

82.   Dodavatel VPÚ DECO PRAHA a.s. dále uvádí, že by byl schopen předmětný požadavek zadavatele splnit a nikterak  by  jej  neomezoval.  Daný  požadavek  zadavatele  nepovažuje za diskriminační.

Vyjádření dodavatele OBERMEYER HELIKA a.s. ze dne 11.5.2020

83.   Dne 12.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13174/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele OBERMEYER HELIKA a.s. ze dne 11.5.2020, v němž jmenovaný dodavatel k prvnímu dotazu Úřadu sděluje, že předmětný požadavek zadavatele je zcela běžný a oprávněný, když jeho výhodou je zajištění plynulosti výstavby a operativní řešení případných dotazů dodavatelů.

84.   Na druhý dotaz Úřadu dodavatel OBERMEYER HELIKA a.s. odpovídá, že pokud by se jednalo  o referenční službu z období alespoň posledních tří let, byl by schopen předmětný požadavek zadavatele splnit.

85.   K třetímu dotazu Úřadu dodavatel OBERMEYER HELIKA  a.s.  uvádí, že z jeho pohledu nejde  o diskriminační požadavek, pokud se jedná  o  rozsáhlou  stavbu  s  investičními  náklady  min. 1 000 mil. Kč bez DPH.

Vyjádření dodavatele IMOS Brno a.s. ze dne 14.5.2020

86.   Dne 15.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13147/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele IMOS Brno a.s. ze dne 14.5.2020, v němž tento dodavatel sděluje,   že   nemůže   Úřadu   předložit   žádné    relevantní    stanovisko,    neboť    působí na trhu jako dodavatel stavebních prací a v oblasti dodávek služeb na vypracování projektových dokumentací, resp. na výkon autorského dozoru projektanta, nemá odpovídající zkušenosti.

 

 

Vyjádření dodavatele Arch.Design, s.r.o., ze dne 20.5.2020

87.   Dne 20.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-13164/2020/531/MHo ze dne 4.5.2020 vyjádření dodavatele Arch.Design, s.r.o., ze dne 20.5.2020, v němž jmenovaný dodavatel  k prvnímu dotazu  Úřadu uvádí, že předmětný požadavek zadavatele  považuje   za možný. Dle jeho názoru by měl být autorský dozor vždy vykonáván autorem projektové dokumentace.

88.   Na druhý dotaz Úřadu dodavatel Arch.Design, s.r.o., odpovídá, že předmětný požadavek

zadavatele by byl schopen splnit.

89.   K třetímu dotazu Úřadu dodavatel Arch.Design, s.r.o., uvádí, že předmětný požadavek zadavatele nepovažuje za omezující. Možnost prokázat splnění předmětného požadavku realizací služby na samostatné stavbě považuje za výhodnější, avšak předmětný požadavek zadavatele nepovažuje za diskriminační.

Vyjádření dodavatele JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s. ze dne 20.5.2020

90.   Dne 20.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-14626/2020/531/MHo ze dne 19.5.2020 vyjádření dodavatele JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s. ze dne 20.5.2020, v němž jmenovaný dodavatel uvádí, že „na základě vaší žádosti o vyjádření ÚOHS-S0137/2020/VZ týkající se Veřejné zakázky „ Nemocnice ve Zlíně“ uvádíme, že pokud byla zakázka uveřejněna 23.12.2019 a termín pro podání nabídek byl stanoven do 21.1.2020, není tato lhůta dostačující k zajištění všech potřebných dokladů požadovaných k prokázání kvalifikace, protože  tato  lhůta   je   kratší   než   30   dnů   a   např.   Finanční   úřad      dle   zákona   na vystavení potvrzení o bezdlužnosti, které je požadováno pro doložení základní způsobilosti, lhůtu 30dní.“.

Vyjádření dodavatele VPÚ DECO PRAHA a.s. ze dne 21.5.2020

91.   Dne 21.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-14627/2020/531/MHo ze dne 19.5.2020 vyjádření dodavatele VPÚ DECO PRAHA a.s. ze dne 21.5.2020, v němž jmenovaný dodavatel     sděluje,     že     „[d]le     našeho     názoru     je     lhůta     33     dnů      vzhledem   k velikosti zakázky a požadované kvalifikaci na hraně realizovatelnosti.

S ohledem na termín vypsání 23. 12. 2019, těsně před svátky, se nám jeví lhůta 33 dní nepřiměřená a termín vypsání i lhůta pro podání nabídky účelová.

Většina společností měla v období svátků celopodnikovou dovolenou. Vzhledem k rozložení svátků mnoho společností již 23. 12. 2019 nepracovala a první zaměstnanci opětovně nastupovali do práce od 2. 1. 2020.“.

Vyjádření dodavatele OBERMEYER HELIKA a.s. ze dne 20.5.2020

92.   Dne 22.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-14622/2020/531/MHo ze dne 19.5.2020 vyjádření dodavatele OBERMEYER HELIKA a.s. ze dne 20.5.2020, v němž tento dodavatel uvádí,  že  považuje  lhůtu  pro  podání  nabídek  v  délce  33  dnů  za  přiměřenou k vytvoření a podání nabídky, a tudíž za stanovenou v souladu se zákonem.

 

 

Vyjádření dodavatele KANIA a.s. ze dne 28.5.2020

93.   Dne 28.5.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-15636/2020/531/MHo ze dne 27.5.2020 vyjádření dodavatele KANIA a.s. ze dne 28.5.2020, v němž daný dodavatel uvádí, že „[v]zhledem k tomu, že podkladové  materiály  byly  sice obsáhlé, ale naprosto přehledné  a  srozumitelné,  je  dle  našeho  názoru,  lhůta  přiměřená  a  naše  společnost  by  nabídku    v případě splněni technických kvalifikací byla schopna v této lhůtěp odat.“.

Vyjádření zadavatele ze dne 4.6.2020

94.   Dne 4.6.2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne. Zadavatel předně uvádí, že     na základě informací, jež zjistil po nahlédnutí do vedeného správního spisu, předkládá své vyjádření a doplnění informací, které považuje za důležité pro konečné rozhodnutí věci.

95.   Zadavatel konstatuje, že ze správního spisu zjistil, že Úřad ověřuje, zda jím stanovená lhůta pro  podání  nabídek  byla  přiměřená  k  vytvoření   nabídky,  a   to  zejména   s   ohledem   na požadavky zadavatele na prokázání kvalifikace. Ačkoliv má zadavatel za to, že se k této lhůtě již v rozhodnutí o námitkách, stejně tak i ve vyjádření k návrhu, dostatečně vyjádřil, předkládá následující stanovisko.

96.   Zadavatel  sděluje,  že  realizace  investiční  akce  na  veřejnou  zakázku   byla   předložena   ke schválení zastupitelstvu Zlínského kraje v červnu roku 2019, nicméně v té době ještěk jejímu schválení nedošlo. K novému projednání na zastupitelstvu pak došlo dne 16.12.2019, přičemž tento den byla daná investiční akce na zastupitelstvu schválena. Následně dne  19.12.2019  schválila  Rada  Zlínského  kraje  zadávací  podmínky  a  rozhodla  o zahájení zadávacího řízení. Tentýž den bylo oznámení o zahájení zadávacího řízení odesláno do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění. Z výše uvedeného je tak dle zadavatele patrné, že jednal předvídatelným způsobem a bezodkladně. Zadavatel má za to, že zadávací podmínky neobsahují žádné nestandardní požadavky, kdy obstarávání potřebných dokladů je pro dodavatele u takto významné veřejné zakázky z větší části rutina.

97.   Dle zadavatele hejtman Zlínského kraje informoval o zahájení zadávacího řízení i zahraniční velvyslanectví. Zadavatel tak dle svého přesvědčení vyvinul maximální úsilí k tomu, aby zvýšil povědomí a zájem o veřejnou zakázku.

98.   Námitku účelovosti termínu zahájení zadávacího řízení a délky lhůty pro podání nabídek považuje zadavatel za zcela lichou. Nadto, v reakci na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, kdy zadavatel uznal své pochybení v jednom z požadavků na kvalifikaci, prodloužil dne 14.1.2020 lhůtu pro podání nabídek o více než celou původní délku. Lhůta pro podání nabídek tedy ode dne 14.1.2020 počala běžet znovu, přičemž byla stanovena na 35 kalendářních dnů. Tímto úkonem byl odstraněn pro některé potenciální dodavatele aspekt toho, že lhůta pro podání nabídek běžela i v průběhu několika svátečních dnů na konci kalendářního roku. Zadavatel podotýká,  že je sám  povinen  po celý  kalendářní rok  zajistit   v běžné pracovní dny prostřednictvím svých zaměstnanců řádný chod a připravenost své organizace. Tento přirozený a řádný chod byl zachován i v šetřené věci. Není tudíž v moci ani povinností zadavatele ověřovat personální či organizační zabezpečení kteréhokoliv dodavatele v jakémkoliv období.

99.   Zadavatel  sděluje,  že   požádal   o   vypracování   právního   stanoviska   společnost   Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o.“), a to jak k délce zadávací lhůty, tak ke lhůtě pro podání nabídek. Uvedené právní stanovisko učinil zadavatel přílohou svého vyjádření.

100.  Zadavatel dále uvádí, že zjistil, že Úřad v průběhu správního řízení oslovil některé dodavatele působící na relevantním trhu, aby se vyjádřili k délce lhůty pro podání nabídek. Zadavatel proto oslovil  se  stejným  požadavkem  dalších  15  dodavatelů,  a  to  konkrétně  K4  a.s.,  IČO 60734396, se sídlem Kociánka 8/10, 612 00 Brno (dále jen „K4 a.s.“), CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o., IČO 05725674, se sídlem Kafkova 1064/12, 702 00 Ostrava (dále jen „CHVÁLEK  ATELIÉR s.r.o.“), AED project, a.s., IČO 61508594, se sídlem Pod Radnicí 2a, č. p. 1235, Praha 5 (dále jen „AED project, a.s.“), SUDOP GROUP a.s., IČO 45310009, se sídlem Olšanská 2643/1a, 130 00 Praha 3 (dále jen „SUDOP GROUP a.s.“), VALBEK-EU, a.s., IČO 00671347, se sídlem Vaňurova 505/17, 460 07 Liberec (dále jen „VALBEK-EU, a.s.“), CENTROPROJEKT GROUP a.s., IČO 01643541, se sídlem Štefánikova 167, 760 01 Zlín (dále jen „CENTROPROJEKT GROUP a.s.“), K-ING, projekce a dozor staveb, s.r.o., IČO 25338765, se sídlem Lesní čtvrť III 3726, 760 01 Zlín (dále jen „K-ING, projekce a dozor staveb, s.r.o.“), IM-Projekt, inženýrské a mostní konstrukce, s.r.o., IČO 27689328, se sídlem Vodní 970/1,  602 00 Brno (dále jen „IM-Projekt, inženýrské a mostní konstrukce, s.r.o.“), Saraco D&M Oy, IČO 1738349-0, se sídlem Annankatu 27, 001 00 Helsinki, Finská republika (dále jen „Saraco D&M Oy“), P-T, spol. s r. o., IČO 35825421, se sídlem Martinengova 30, 811 02 Bratislava, Slovenská republika (dále jen „P-T, spol. s r. o.“), HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s., KB projekt, s.r.o., TECHNICO Opava s.r.o., KANIA a.s., a Arch.Design, s.r.o., přičemž položil totožný dotaz jako Úřad a poskytl jim stejné podklady, které poskytoval při dotazování Úřad. Všechny  žádosti  i  obdržené  odpovědi  učinil  zadavatel  přílohou   svého  vyjádření.  Úřad   v dalších bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí ve stručnosti uvede obsah jednotlivých odpovědí obdržených zadavatelem od jím oslovených dodavatelů. Dodavatelé HUTNÍ PROJEKT Frýdek-Místek a.s., KB projekt, s.r.o., a TECHNICO Opava s.r.o., se zadavateli na jeho žádost nijak nevyjádřili, resp. z předmětného vyjádření zadavatele je patrné, že od těchto dodavatelů odpověď neobdržel.

101.  Dodavatel K4 a.s. ve svém vyjádření ze dne 28.5.2020 uvedl, že „[l]hůtu pro podání nabídek  v délce 33  kalendářních  dnů  považujeme  za  přiměřenou  k  vytvoření  a  podání  nabídky  na uvedenou veřejnou zakázku i s ohledem na požadavky zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace. K tomuto závěru nás vede také fakt, že předběžné oznámení bylo uveřejněno 13. 2. 20219 a oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněné

23. 12. 2019.“. Dodavatel KANIA a.s. v jeho vyjádření ze dne 28.5.2020 sdělil, že „[v]zhledem k tomu, že podkladové materiály byly sice obsáhlé, ale naprosto přehledné a srozumitelné, je dle našeho názoru, lhůta přiměřená a naše společnost by nabídku v případě splnění technických kvalifikací byla schopna v této lhůtě podat.“. Ve vyjádření dodavatele CHVÁLEK ATELIÉR  s.r.o., ze dne 29.5.2020 je mj. uvedeno,  že  „zákonná lhůta přiměřená charakteru   a velikosti zakázky byla splněna. Jedinou pochybnost vzbuzuje datum oznámení o zahájení zadávacího řízení 23.12.2019, před obdobím vánočních svátků, tedy obdobím plánovaných dovolených. Po Novém roce pak zbývalo pro veškerou práci na nabídce 20 dní. Tuto okolnost vidíme jako případný důvod pro stanovení přiměřeně delší lhůty pro podání nabídek“. Dodavatel AED project, a.s. ve vyjádření ze dne 31.5.2020 ve stručnosti sdělil, že „lhůtu 33 kalendářních dnů považuji za přiměřenou.“. Dodavatel SUDOP GROUP a.s. ve svém vyjádření ze dne 1.6.2020 uvedl, že považuje „uvedenou  lhůtu  pro podání  nabídky  v  délce 33  dnů  za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky v souladu se Zákonem o veřejných zakázkách.“.

102.  Ve vyjádření dodavatele VALBEK-EU, a.s. ze dne 2.6.2020 je řečeno, že považuje „lhůtu pro podání nabídek v délce 33  kalendářních dnů za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky     na uvedenou veřejnou zakázku.“. Dodavatel CENTROPROJEKT GROUP a.s. ve svém vyjádření ze dne 3.6.2020 mj. sdělil, že „[v]každém případě lhůta stanovená pro podání nabídky odpovídá zákonu. Z pozice případného dodavatele, tedy event. účastníka zadávacího řízení, který ale není dopodrobna obeznámen s podmínkami tohoto zadávacího řízení, se z výše uvedených důvodů v tuto chvíli necítíme na jednoznačné vyjádření zda lhůta je či není přiměřená.“. Dodavatel K-ING, projekce a dozor staveb, s.r.o., v jeho vyjádření ze dne 3.6.2020 uvedl, že „[p]o prostudování zadávacích podmínek a kvalifikačních kritérií se domníváme, že lhůta pro vypracování a podání nabídky 33 kalendářních dnů je dostatečná.“. Ve vyjádření dodavatele IM-Projekt, inženýrské a mostní konstrukce, s.r.o., ze dne 3.6.2020 je mj. uvedeno, že  „[n]a  základě  výše  uvedených  skutečností  může  nabídku  do  soutěže na tuto VZ podávat tým, který již obdobnou zakázku plnil. Z těchto důvodů se nám jeví lhůta pro podání nabídky na VZ v délce 33 dní jako přiměřená, zcela dostačující a v optimální délce.“. V překladu vyjádření dodavatele Saraco D&M Oy je uvedeno, že „[n]a základě Vašeho požadavku a poskytnuté dokumentace jsem se seznámil s případem. Odhaduji, že lhůta 33 kalendářních dnů je dostačující pro přípravu a podání nabídek, zvážím-li také, že zde bylo předběžné oznámení o  nadcházející  veřejné  zakázce.“.  Dodavatel  P-T,  spol.  s r.  o.,  ve svém vyjádření ze dne 3.6.2020 sdělil, že zadavatelem určenou lhůtu 33 kalendářních dnů považuje  za  přiměřenou  k  vytvoření  a  podání  nabídky  na  šetřenou  veřejnou  zakázku     s   ohledem   na  požadavky   zadavatele   na  prokázání  kritérií  technické  kvalifikace,   a  to   i vzhledem k termínu uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek. Ve vyjádření dodavatele Arch.Design, s.r.o., ze dne 5.6.2020 je uvedeno, že „[l]hůtu v  délce  33  kalendářních  dnů  pro  podání  nabídky  považujeme  za  přiměřenou a nabídku bychom zvládli připravit. Důvody, pro které jsme se rozhodli nabídku nepodat, byly pro nás neakceptovatelné smluvní podmínky a nejasnosti v rozsahu činnosti u jednotlivých výkonových fází projektu.“.

103.  Zadavatel předesílá, že všechna jím obdržená vyjádření ze strany dodavatelů potvrzují, že lhůta pro podání nabídek v délce 33 kalendářních dnů je dostatečná pro sestavení nabídky. Pouze ve vyjádření dodavatele CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o., je připomínka k tomu, že lhůta pro podání nabídek běžela v průběhu vánočních svátků, ačkoliv samotnou lhůtu pro podání nabídek i tento dodavatel považuje za dostatečnou.

104.  Závěrem svého  vyjádření  zadavatel  zdůrazňuje,  že  považuje  lhůtu  pro  podání  nabídek  za  dostatečnou  ke  zpracování  nabídek,  neboť  se  jedná  o  lhůtu  stanovenou  v  souladu   s příslušnými právními předpisy, vlastnímu zadávacímu řízení předcházelo předběžné oznámení, zadavatel věnoval veřejné prezentaci investiční akce velkou pozornost, informoval po zahájení zadávacího řízení o veřejné zakázce zahraniční velvyslanectví a předkládaná právní stanoviska a vyjádření dodavatelů potvrzují argumenty zadavatele.

Vyjádření dodavatele SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Liberec ze dne 4.6.2020

105.  Dne 4.6.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-15635/2020/531/MHo ze dne 27.5.2020 vyjádření dodavatele SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Liberec ze dne 4.6.2020, v němž jmenovaný dodavatel uvádí skutečnosti, kvůli nimž, dle jeho názoru, nebylo možné nabídku ve lhůtě 33 dní řádně vypracovat, a to zejména, že „[s]outěž byla účelově vypsána tak, aby část lhůty uplynula během vánočních a novoročních svátků, mohlo se stát, že někdo uveřejnění zjistil později.

Lhůta neumožňovala jednání se zahraničními partnery za účelem možnosti podání společné nabídky. Lhůty dodání požadovaných dokumentů nebylo možné zahraničními ateliéry splnit.“.

106.  Dodavatel SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Liberec je rovněž přesvědčen, že v zadávacích podmínkách se vyskytovalo velké množství technických nejasností, které nebyly v průběhu zadávacího řízení vysvětleny, v dalším byly  přítomny  nestandardní  požadavky  zadavatele na složení týmu dodavatele, když architektonické a projekční ateliéry běžně určité služby neposkytují, a proto bylo nutné vstoupit do jednání s případnými partnery, na což byla lhůta stanovená zadavatelemn edostatečná.

Vyjádření dodavatele Adam Rujbr Architects s.r.o., ze dne 5.6.2020

107.  Dne 5.6.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-14634/2020/531/MHo ze dne 19.5.2020 vyjádření dodavatele Adam Rujbr Architects s.r.o., ze dne 5.6.2020, v němž tento dodavatel ve stručnosti sděluje, že „[d]le našich zkušeností je možné v této časové lhůtě zpracovat a podat nabídku na akci tohoto rozsahu.“.

Vyjádření dodavatele PPS Kania s.r.o., ze dne 8.6.2020

108.  Dne 8.6.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-15637/2020/531/MHo ze dne 27.5.2020 vyjádření dodavatele PPS Kania s.r.o., ze dne 8.6.2020, v němž tento dodavatel uvádí, že na to, zda byla zadavatelem stanovená lhůta pro podání nabídek přiměřená, nelze odpovědět bez toho, aniž by si příslušné podklady, a to zejména kompletní urbanisticko- architektonickou studii, podrobně prostudoval. Teprve až po podrobném přezkoumání, případně i následně provedeným průzkumem trhu potenciálních spolupracujících osob, by byl schopen odpovědět na dotaz, zda předmětná lhůta byla přiměřená.

Vyjádření dodavatele Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o., ze dne 10.6.2020

109.  Dne 10.6.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-15633/2020/531/MHo ze dne 27.5.2020 vyjádření dodavatele Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o., ze dne 10.6.2020, v němž jmenovaný dodavatel obecně konstatuje, že délka lhůty pro podání nabídky   se    odvíjí    mj.    od    úrovně    zpracování    studie,    od    požadovaných    garancí a akceschopnosti týmů spolupracujících profesí a generálního projektanta, od požadovaného pojištění a dalších ekonomických garancí a od výše odhadovaných investičních nákladů odvozovaných od zpracované studie a složitosti požadovaného řešení, která se zvyšuje v čase odhadovaném na výstavbu. Dle výše uvedeného dodavatele předmětné požadavky dávají dohromadynároky,  kteréje třeba smluvně (smlouvami mezipoddodavateli a spolupracujícími subjekty) zajistit.

110.  Dodavatel Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o., dále sděluje, že shora specifikované požadavky vyžadují dle něj, tj.  na základě  jeho pohledu  a zkušeností,  v  čase  cca  21 dnů  na prostudování veřejné  zakázky,  cca  15  dnů  na  vytvoření  pracovně  právních  ujednání  o vzájemných smlouvách o společnosti a přibližně 30 dnů na zajištění případných pojistných, bankovních a profesně technických garancí. Dle jmenovaného dodavatele by tak příprava  a zpracování nabídky na šetřenou veřejnou zakázku z jeho strany vyžadovala řádově 60 až 80 dnů. Pokud by však projekční společnosti byly vybaveny profesně na takto specializovaný projekt a měly by zkušenosti z obdobných projektů, jako jsou nemocniční areály či obdobné veřejné zakázky, potřebovaly by pro vyhotovení nabídky min. 45 dnů. Z uvedeného důvodu považuje dodavatel Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o., lhůtu 33 dnů pro podání nabídky za takřka nereálnou, pokud by na základě signálů v médiích a veřejně dostupných informací nezahájili dodavatelé přípravu nabídky  s předstihem.  Lhůta pro podání nabídky v délce 33 dnů tak dle jmenovaného dodavatele snižuje potenciální okruh účastníků veřejné zakázky.

111.  V závěru svého vyjádření dodavatel Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o., poznamenává, že lhůta pro podání nabídek v délce 33 dnů je za předpokladu předchozí přípravy dodavatelů na hranici reálné únosnosti, ale za hranicí standardní přiměřenosti.

Vyjádření dodavatele ATELIER RAW s.r.o., ze dne 12.6.2020

112.  Dne 12.6.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-17748/2020/531/MHo ze dne 12.6.2020 vyjádření dodavatele ATELIER RAW s.r.o., ze dne 12.6.2020, v němž tento dodavatel uvádí, že vzhledem k pracovní vytíženosti není schopen se žádosti Úřadu věnovat.

Vyjádření dodavatele TECHNICO Opava s.r.o., ze dne 24.6.2020

113.  Dne 24.6.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-17749/2020/531/MHo ze dne 12.6.2020 vyjádření dodavatele TECHNICO Opava s.r.o., ze dne 24.6.2020, v němž tento dodavatel uvádí, že takto rozsáhlou zakázku je možno splnit jen ve sdružení více než dvou dodavatelů, a to z důvodu jak lidských kapacit, tak i profinancování vlastních a nakupovaných výkonů.

114.  Jmenovaný dodavatel současně sděluje, že s veřejnou zakázkou takto velkého rozsahu nemá v České republice zkušenosti a nemůže se proto kvalifikovaně vyjádřit, zda je lhůta pro podání nabídky v délce 33 dnů dostatečná.

Vyjádření dodavatele KB projekt, s.r.o., ze dne 1.7.2020

115.  Dne 1.7.2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-17779/2020/531/MHo ze dne 12.6.2020 vyjádření dodavatele KB projekt, s.r.o., ze dne 1.7.2020, v němž tento dodavatel sděluje, že nedisponuje personální kapacitou k tomu, aby mohl prostudovat zadávací dokumentaci a konstatovat, zda lhůta pro podání nabídky je přiměřená či nikoliv.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 1.7.2020

116.  Zadavatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-19352/2020/531/MHo ze dne 25.6.2020 vyjádřil   ve svém stanovisku ze dne 1.7.2020, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.

117.  Zadavatel předesílá, že při přípravě zadávací dokumentace, stejně jako v průběhu zadávacího řízení, postupoval v souladu se zákonem.

118.  Zadavatel konstatuje,že nastavil zadávací podmínky tak, aby mohl být vybrán kvalifikovaný

dodavatel, což nemusí všem potenciálním dodavatelům vyhovovat.

119.  Zadavatel je současně přesvědčen, že dostatečně prokázal, že zajistil řádnou přípravu zadávacích podmínek, přičemž řádně zdůvodnil zákonnost a oprávněnost svých požadavků. Na základě informací, které zadavatel zjistil z podkladů pro rozhodnutí v rámci nahlížení do správního spisu, má za to, že tuto jeho domněnku potvrzuje i výrazná většina dodavatelů, která se v rámci prováděného šetření k posouzení přiměřenosti lhůty pro podání nabídek vyjádřila.

120.  Závěrem   svého    vyjádření    zadavatel    uvádí,    že    námitky    navrhovatele    považuje    za nedůvodné, a návrh za účelový. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 2.7.2020

121.  Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-19352/2020/531/MHo ze dne 25.6.2020 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 2.7.2020, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž sděluje následující.

122.  Navrhovatel primárně uvádí, že v případě žádosti Úřadu o vyjádření ke spojení požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci týkajícího se předložení referenční zakázky na realizaci projektové dokumentace minimálně ve stupni DSP a současně provádění autorského dozoru měl Úřad zkoumat i skutečnost, kterou navrhovatel namítal v námitkách, a sice to, že zahájení realizace projektové dokumentace leží zcela mimo sféru vlivu jejího zpracovatele, zda bude projektovaná zakázka stavebně skutečně realizována, a tudíž bude prováděn autorský dozor. Navrhovatel poznamenává, že nijak nerozporuje, že je to právě zpracovatel projektové dokumentace, který je nejvhodnějším subjektem pro provádění autorského dozoru. Navrhovatelem je však namítán požadavek kumulace činností v rámci jedné referenční zakázky. Zpracovatel projektové dokumentace nemůže nijak ovlivnit zahájení provádění projektované stavby, stejně tak ani nemůže vynutit u objednatele zajištění autorského dozoru. S ohledem na výše uvedené má navrhovatel za to, že Úřad měl dané skutečnosti zahrnout v rámci svých žádostí do samostatných dotazů a odpovědi na ně zkoumat. Nadto navrhovatel opakuje, že zadavatel ke konci lhůty pro podání nabídek svůj požadavek na zahájení autorského  dozoru  na  základě  vysvětlení  zadávací  dokumentace ze dne 24.2.2020 v odpovědi na dotaz č. 112 změnil, když nově uvedl, že postačuje, pokud byly pouze započaty stavební práce, přičemž v návaznosti na to neprodloužil lhůtu pro podání nabídek.

123.  Navrhovatel  je  v dalším   toho  názoru,  že  Úřad   formuloval   svůj   dotaz   v rámci  žádosti o vyjádření ohledně přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek zavádějícím způsobem, jelikož  měl  v předmětné  žádosti  rovněž  zdůraznit,  zda  dodavatelé  považují  tuto  lhůtu  za přiměřenou s ohledem na rozsah zakázky, náročnost prostudování všech technických podkladů, smluvních podmínek, nalezení obchodních partnerů a poddodavatelů a sestavení řádné cenové nabídky. Úřadem koncipovaná žádost mohla dle navrhovatele některé dodavatele navést pouze k vyjádření stran časové náročnosti s přípravou kvalifikační části jejich nabídky.

124.  Navrhovatel je nadále přesvědčen, že zadavatelem stanovená lhůta pro podání nabídek byla prokazatelně nedostatečná, přičemž na tomto faktu nemůže ničeho změnit to, že v průběhu zadávacího řízení byla daná lhůta prodlužována, neboť zadavatel tak činil toliko z důvodu nejasností a nepřesností zadávacích podmínek. Dle zákona je nicméně rozhodující počáteční délka  lhůty  pro  podání  nabídek,  kterou  zadavatel  musí  stanovit  přiměřeně  k povaze  a složitosti zadávané veřejné zakázky, čemuž zadavatel u předmětné veřejné zakázky nedostál. 

125.  Dle navrhovatele Úřad současně v rámci jeho žádosti o vyjádření se k přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek nezaslal osloveným dodavatelům konkrétní části zadávací dokumentace nezbytné pro jejich relevantní vyjádření. Bez prostudování všech podkladů, zejména pak technických a smluvních, si podle slov navrhovatele mohou dodavatelé vytvořit pouze velice hrubou představu o časové náročnosti. Někteří dodavatelé mohou v důsledku chybějících podkladů, a bez představy o rozsahu těchto podkladů, dospět k nesprávnému závěru, že lhůta pro podání nabídek byla přiměřená. Nadto navrhovatel podotýká, že zadavatelem prezentovaná úvaha, že  informace o vypisování veřejné zakázky byly známy z médií, je z hlediska stanovení délky lhůty pro podání nabídek zcela irelevantní.

126.  Pakliže Úřad využil za účelem získání podkladů pro rozhodnutí oslovení dodavatelů a jiných institucí, nepoložil těmto subjektům další dotazy klíčové pro správné posouzení věci. Navrhovatel    za  to,  že  předmětem  dotazů  Úřadu  měl  být  i  požadavek  zadavatele  na manažerský tým a lékaře disponujícího zahraniční praxí, jelikož takové zcela nestandardní požadavky představují velmi podstatnou překážku, a to jak z hlediska potřebné délky pro sestavení nabídky, tak i vzhledem k nutnosti sdružování dodavatelů či zajišťování poddodavatelů. Slučování projektového a manažerského týmu v rámci předmětu veřejné zakázky pokládá navrhovatel za naprosto nestandardní a klíčové z pohledu diskriminačních podmínek. Navrhovatel vyjadřuje názor, že Úřad měl v rámci jeho žádostí o vyjádření zkoumat i to, zda oslovení dodavatelé o zahájení šetřené veřejné zakázky věděli, přičemž pokud ano, zda měli zájem se zadávacího řízení zúčastnit, popř. proč se tohoto zadávacího řízení nezúčastnili. Úřad tudíž neměl omezit svůj průzkum pouze na otázky spojení DSP  a autorského dozoru a přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek.

127.  Navrhovatel dále předesílá, že mu není zcela jasný princip výběru dodavatelů, jež Úřad žádal o vyjádření ohledně přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek. Dle navrhovatele Úřad při tomto   výběru  pominul  některé  významné  tuzemské  projektové  kanceláře,  např.   EHL   & KOUMAR ARCHITEKTI, s.r.o., METROPROJEKT Praha a.s., DELTAPLAN spol. s r.o., stejně tak neoslovil žádnou z významných zahraničních projekčních kanceláří, kupříkladu AECOM, WHITE, KOHLBECKER, ARCADIS. Pokud jde o žádost Úřadu týkající se vyjádření ohledně spojení činností projekčních prací a provádění autorského dozoru, pak navrhovatel upozorňuje,  že  Úřad   oslovil  i  dodavatele  stavebních  prací,  z nichž  se  žádný  nemohl      o veřejnou zakázku reálně ucházet, a jejich odpovědi jsou proto irelevantní. Nadto navrhovatel poukazuje na fakt, že pro jakéhokoliv zahraničního zkušeného a kvalifikovaného dodavatele byla zadavatelem stanovená délka lhůty pro podání nabídek zcela nereálná, neboť časový fond pro přípravu nabídky by u takového dodavatele byl navýšen minimálně ještě o zajištění nezbytného překladu zadávací dokumentace.

128.  Dle přesvědčení navrhovatele by Úřad neměl přihlížet k vyjádřením dodavatelů oslovených zadavatelem, která zadavatel Úřadu zaslal v rámci jeho vyjádření ze dne 4.6.2020. Zadavatel, tj. Zlínský kraj, je dle navrhovatele významným zadavatelem veřejných zakázek, jenž má velké množství obchodních partnerů, a s nímž chce mít každý dodavatel dobrý vztah. Šetření provedené zadavatelem tudíž nemůže být ze strany Úřadu vnímáno jako objektivní, jelikož je zatíženo právě vlivem zadavatele, popř. jeho  obchodními  kontakty.  Navrhovatel považuje za zvláštní, že všechna vyjádření dodavatelů oslovených zadavatelem dávají za pravdu zadavateli, ačkoliv z šetření provedeného Úřadem takový závěr nevyplývá, spíše naopak. Navrhovatel poznamenává, že i on sám by mohl provést obdobné šetření jako zadavatel a předložit Úřadu vyjádření od jiné skupiny dodavatelů, kteří by naopak podpořili jeho argumentaci. Nicméně takové šetření, obdobně jako v případě šetření učiněného ze strany zadavatele, by mohlo být  oprávněně  napadeno pro  jeho netransparentnost, neobjektivitu  a nestrannost.

129.  Navrhovatel dále sděluje, že před několika dny obdržel dokument s názvem „Apel k zastavení výběrového řízení na projektanta nové nemocnice v Malenovicích“, který přikládá coby přílohu  č.   1   předmětného   vyjádření.   Výše   jmenovaný   dokument   byl   prezentován  na zastupitelstvu Zlínského kraje dne 4.5.2020 a jeho součástí je i nezávislé šetření, v rámci něhož příslušný člen zastupitelstva Zlínského kraje oslovil několik potenciálních tuzemských dodavatelů a položil jim konkrétní dotazy ohledně veřejné zakázky. Navrhovatel jako přílohu č. 2 tohoto vyjádření přikládá reakce dotazovaných dodavatelů. Objektivnost provedeného šetření je dle navrhovatele dána tím, že v seznamu dotazovaných dodavatelů jsou uvedeni např. i ti dodavatelé, jež se rozhodli podat nabídku, či sám navrhovatel. Navrhovatel považuje výše uvedené za podpůrné argumenty, které by Úřad mohl rovněž využít jako další podklad pro vydání rozhodnutí.

130.  Navrhovatel shrnuje, že z vyjádření, která byla Úřadu doručena, převažuje a vyplývá, že zadávací podmínky byly stanoveny účelově a zvýhodňují velmi omezený okruh dodavatelů. Navrhovatel  trvá  na  tom,  že  zadavatel  stanovením  zadávacích  podmínek  postupoval v rozporu se zákonem, a proto navrhuje, aby Úřad přezkoumávané zadávací řízení zrušil, popř. pokud by Úřad považoval zadávací podmínky za souladné se zákonem, aby provedl nové šetření s ohledem na připomínky navrhovatele popsané shora.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 10.7.2020

131.  Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-20399/2020/531/MHo ze dne 3.7.2020 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 10.7.2020, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž sděluje následující.

132.  Navrhovatel na úvod konstatuje, že,  obdobně  jako  Úřad  a  zadavatel,  provedl  průzkum  na relevantním  trhu,  kdy  v rámci  něj  oslovil  tuzemské  a  zahraniční  dodavatele  působící v oblasti projekční činnosti. Oslovené dodavatele požádal navrhovatel o sdělení, zda mají mezi svými kmenovými zaměstnanci osoby lékařského manažera projektu a marketingového manažera projektu, zda jmenovanými osobami disponují jejich běžní poddodavatelé, a zda oslovení dodavatelé řešili v minulosti při plnění zakázek z oblasti projekčních prací takovéto požadavky objednatele. Navrhovatel sděluje, že odpovědi, jež od oslovených dodavatelů obdržel, a které učinil přílohou jeho vyjádření, dávají jednoznačnou odpověď k nezákonnosti požadavků stanovených v zadávací dokumentaci.

133.  Navrhovatel se následně vyjadřuje k zadavatelem stanovené délce lhůty pro podání nabídek, přičemž  poznamenává, že předmětná lhůta fakticky  činila necelých  30 kalendářních dnů,    a proto  by bylo  dle jeho  názoru  vhodnější, aby daná  skutečnost  byla takto  prezentována v dotazech Úřadu. Navrhovatel trvá na tom, že lhůta pro podání nabídek byla zcela nepřiměřená povaze a složitosti předmětu veřejné zakázky.

134.  Navrhovatel tudíž závěrem svého stanoviska navrhuje, aby Úřad šetřené zadávací řízení zrušil.

 

 

IV.          ZÁVĚRYÚŘADU

135.  Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení, zjištění získaných od subjektů působících na relevantním trhu a na základě vlastního zjištění konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, a proto rozhodl dle § 265  písm. a) zákona o zamítnutí návrhu. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

136.  Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

137.  Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

138.  Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.  podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.  podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.   pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.  pravidla pro hodnocení nabídek,

5.  další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

139.  Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

140.  Podle § 36 odst. 3  zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům       v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek nadodavatele.

141.  Podle § 40 odst. 1 zákona může zadavatel stanovit zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta,  po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky.

142.  Podle § 57 odst. 1 zákona zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení    na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání nabídek musí být prodloužena

a)   o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje,

b)   o 5 dnů, jestliže zadavatel postupuje podle § 96 odst. 2; to neplatí v případech podle odstavce 2 písm. b).

143.  Podle  §  57  odst.  1  zákona  může  být  lhůta  pro  podání  nabídek  u  veřejných  zakázek   na dodávky nebo veřejných zakázek na služby zkrácena tak, aby činila nejméně 15 dnů, jestliže

a) zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo

b)  naléhavé okolnosti, které zadavatel nemohl předvídat, ani je nezpůsobil, znemožňují použití lhůty podle odstavce 1; naléhavost okolností zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci.

144.  Podle § 79 odst. 1 zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem  prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

145.  Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před  zahájením  zadávacího  řízení  včetně  uvedení  ceny  a  doby  jejich  poskytnutí  a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

146.  Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

147.  Podle § 99 odst. 1 zákona zadavatel může zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

148.  Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

149.  Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

 

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

150.  V čl. 5. „Zadávací dokumentace:“, bodu 5.1.„Součásti zadávací dokumentace“, odst. 5.1.1.

„Zveřejňované součásti zadávací dokumentace“, zadávací dokumentace 2 zadavatel určil, že součástí zadávací dokumentace jsou mj.:

„1) Oznámení zahájení zadávacího řízení (zveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek a TED podle zákona)

2)  Zadávací podmínky a jejich přílohy:

a)  Tabulka „Krycí list nabídky“

b)  Tabulka „Nabídkový formulář“

c)  Soupis prací pro stanovení nabídkové ceny, dále jen „ROZPOČET“

d)  Tabulka „Zkušenosti HIP“

e)  Tabulka „Zkušenosti BIM koordinátora“

f)  Tabulka „Poddodavatelé“

g)  Předpokládaný harmonogram projektových prací

h)  Organizační schéma realizačních týmů

3)  Kvalifikační dokumentace a její přílohy:

a)  Tabulka „Přehled realizovaných zakázek“ (4 tabulky)

b)  Tabulka „Realizační tým“ (…)

4)  Obchodní podmínky, dále v textu jen smlouva

5)     Urbanisticko-architektonická studie s názvem „Krajská nemocnice Zlín“, zpracovaná projektantem atelier-r s.r.o., tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc v 02/2019, dále jen STUDIE

(…)“.

151.  V čl. 8. „Údaje o podání nabídky:“, bodu 8.5. „Zadávací lhůta“, zadávací dokumentace zadavatel mj. uvedl, že „[p]ro předmětné zadávací řízení zadavatel stanovil zadávací lhůtu  na 180 kalendářních dnů.“.

152.  V čl. 10. „Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky:“, bodu 10.6. „Popis předmětu veřejné zakázky“, odst. 10.6.2. „Specifikace předmětu plnění“, zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil:

„(…)

Předmět zakázky lze rozdělit z hlediska jeho povahy na dvě základní kategorie.

 

1)     Činnosti, které zahrnují plánování, programování a návrh Nemocnice s následným vypracováním urbanisticko-architektonického řešení (dopracování studie) a vypracováním všech stupňů projektové dokumentace, včetně potřebné inženýrské činnosti a poradenství pro přípravu realizace Projektu, dále též „Práce“.

2)    Podpůrné, kontrolní a poradenské činnosti při postupné přípravě a realizaci Projektu včetně podpory při výstavbě, uvádění do provozu i při provádění plánu transferu zaměstnanců, dále též „Služby“.

(…)

10.6.2.3. Práce a Služby Manažerského týmu

Součástí předmětu plnění zadávané veřejné zakázky je činnost manažerského týmu, který zajistí v jednotlivých fázích realizace Projektu tyto činnosti:

(…)

C. Fáze otevření a zprovoznění

Cílovou aktivitou manažerského týmu v této fázi je organizační zajištění přesunu klinických    a ne-klinických pracovišť Uživatele do nových prostor s implementací nových logistických medicínských a ne-medicínských principů Nemocnice. Po přestěhování Nemocnice probíhá spolupráce Manažerského týmu s managementem Uživatele a vedením klinických pracovišť ještě po dobu 6 kalendářních měsíců od uvedení Nemocnice do plného provozu.

(…)

Ve fázi C bude Manažerský tým zajišťovat tyto činnosti:

VI.  Podpůrné aktivity

Podpůrné aktivity poskytované pro objednatele a Uživatele při stěhování zdravotnických provozů  do  Nemocnice,  při  otevření  Nemocnice  a  při  uvádění   Nemocnice   do  provozu, a to ještě po dobu 6 kalendářních měsíců od uvedení Nemocnice do plného provozu.

Ve všech fázích A, B, C bude Manažerský tým zajišťovat tyto činnosti:

VII.  Poradenství ve věcech: Politiky public relations (PPR) a marketing Projektu

7.1.  PPR strategie

7.2.  Vytváření mediálního prostoru

7.3.  Spolupráce s klientem vybranými novináři (regionální/celorepublikový)

7.4.  PPR texty – příprava a konzultace

7.5.  Marketing Projektu

7.6.  Press meeting/briefing/ setkávání se zástupci médií

7.7.  Tiskové zprávy – příprava a konzultace (…)“.

153.  V čl. 13. „Podmínky na předložení údajů a dokumentů nutných k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení:“, bodu 13.4. „Podmínky pro zpracování a předložení nabídkové ceny“, odst. 13.4.1., zadávací dokumentace zadavatel určil, že „[n]abídkovou cenou se rozumí honorář zhotovitele. Zadavatel požaduje, aby účastník zadávacího řízení doložil v nabídce výpočet jednotlivých položek nabídkové ceny, a to oceněním soupisu prací, který je součástí zadávací dokumentace a je označen jako ROZPOČET. Účastníkem zadávacího řízení oceněný ROZPOČET bude součástí nabídky také v editovatelné podobě.

Pro zpracování ROZPOČTU zadavatel stanovuje následující podmínky:

(…)

3)   Účastník zadávacího řízení doplňuje údaje pouze do žlutě podbarvených buněk. Cenové údaje doplněné účastníkem nesmí být pod hranicí ekonomicky nutných nákladů.

4)  Účastník zadávacího řízení není oprávněn měnit předpokládané počty hodin. (…)

7) Účastník zadávacího řízení je povinen při zpracování ROZPOČTU ověřit nastavení vzorců, pokud nejsou vzorce nastaveny, je povinen je doplnit. Účastník zadávacího řízení je povinen ověřit správnost výpočtů cen položek, součtových a rekapitulačních údajů ROZPOČTU.

Kalkulace projektových prací a inženýrských činností (viz list: 1. Kalkulace)

1)   Účastník provede v tabulce I. kalkulaci podle investičních nákladů ze základny, kterou si sám určí v rozmezí minima a maxima.

a)  Cenu za jednotlivé stupně stanoví účastník procentním podílem stanoveným zadavatelem ze zvolené základny = výpočtová cena.

b)  Na výpočtovou cenu může účastník poskytnout procentní slevu, kterou si sám určí = cena po slevě.

c)  Cenu po slevě pro jednotlivé stupně ověří kalkulací podle HZS v tabulkách II. – IX.

2)    Cenu po  slevě  určenou  v  tabulce  II.  ověří  pro  jednotlivé  stupně  kalkulací  podle  HZS  v tabulkách II. –IX.

a)   V tabulkách II. až IX. doplní účastník HZS pro jednotlivé profesní specialisty. Výpočtem podle předpokládaného počtu hodin (který není účastník oprávněn měnit) stanoví cenu příslušného stupně, která by měla přibližně odpovídat ceně po slevě příslušného stupně podle tabulky I.

b)    V posledním řádku každé  tabulky  II.    IX.  uvede  účastník  nabídkovou  cenu,  kterou  za příslušný stupeň nabízí. Hodnota nabídkové ceny by měla přibližně odpovídat jak ceně   po slevě příslušného stupně podle tabulky I., tak ceně kalkulované podleHZS.

c)  Hodnota nabídkové ceny se přenáší do rekapitulace (…).“.

154.  V odst. 13.4.2. téhož bodu a téhož článku zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující:

„Nabídkovou cenou pro účely hodnocení nabídek se rozumí honorář stanovený účastníkem zadávacího řízení za celý předmět plnění veřejné zakázky podle ROZPOČTU v Kč bez DPH, který   zahrnuje   v   cenách    jednotlivých    položek    veškeré   související   náklady    spojené s realizací předmětu plnění podle odst.13.4.5.“.

155.  V odst. 13.4.3. téhož bodu a téhož článku zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující:

„Nabídková cena je stanovena jako maximálně přípustná, u těch položek, u nichž je cena stanovena jako pevná. U položek, jejich skutečná výše ceny bude při realizaci stanovena výpočtem, se v ROZPOČTU jedná o cenu modelovou.“

156.  V odst. 13.4.4. téhož bodu a téhož článku zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující:

Položky ROZPOČTU s modelovou nabídkovou cenou jsou stanoveny tak, že maximálně přípustná je jednotková cena a množství měrných jednotek je pouze odhadnuto. U těchto položek bude v průběhu trvání smlouvy účtováno skutečné množství měrných jednotek.“.

157.  V čl. 14. „Hodnocení nabídek:“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „[z]adavatel v souladu s ustanovením § 114 zákona provede hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti. Ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality.

14.1. Pravidla pro hodnocení nabídek

Zadavatel v souladu s ustanovením § 115 odst. 1 zákona stanovil pravidla pro hodnocení nabídek takto:

 

1. kritérium:

Nabídková cena v Kč bez DPH

40 %

2. kritérium:

Lhůty plnění

30 %

3. kritérium:

Zkušenosti HIP

20 %

4. kritérium:

(…)

Zkušenosti BIM koordinátora

10 %

1. kritérium: Zadavatel bude hodnotit nabídkovou cenu v Kč bez DPH, a to podle její absolutní výše. (…)“.

158.  V příloze „Soupis prací pro stanovení nabídkové ceny“ zadávací dokumentace (dále jen

„rozpočet“) jsou obsaženy následující tabulky, jejichž položky označené žlutým podbarvením mají dodavatelé vyplnit (ocenit):

 

 

 

 

 

 159.  V čl. 6. „Kritéria technické kvalifikace podle § 79 zákona a způsoby jejich prokázání“, bodu 6.1,   odst.   6.1.2.,   dokumentu    „Kvalifikační    dokumentace    (požadavky    zadavatele    na kvalifikaci)“ (dále jen „kvalifikační dokumentace“) požadoval zadavatel následující:

„Zadavatel v souladu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona stanovuje minimální úroveň pro splnění tohoto kritéria technické kvalifikace vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu této veřejné zakázky takto:

Referenční zakázkou k prokázání kvalifikace se rozumí dokončené služby (není-li uvedeno jinak) za posledních  7  let  před  zahájením  tohoto  zadávacího  řízení,  které  svou  povahou a rozsahem odpovídají předmětu zadávané veřejné zakázky (jsou obdobné jako předmět zadávané veřejné zakázky) a splňující následující požadavky:

1)  Referenční zakázky zapisované do tabulky: „1) Přehled realizovaných zakázek“

a)        min. 2 dokončené služby, které byly zpracováním projektové dokumentace na pozemní stavbu občanské vybavenosti, s investičními náklady jedné dokončené služby min. 1.000 mil. Kč bez DPH a druhé dokončené služby min. 500 mil. Kč bez DPH (rozumí se investiční náklady projektované stavby, nikoliv cena projektových prací);

b)      každá ze služeb podle bodu a) zahrnovala zpracování projektové dokumentace minimálně ve všech těchto stupních: DUR, DSP, DPS (použité zkratky jsou vysvětleny v článku 1 smlouvy); 

c)      každá ze služeb podle bodu a) zahrnovala zajištění ÚR, SP (použité zkratky jsou vysvětleny v článku 1 smlouvy);

d)     na alespoň jednu službu podle bodu a) byla zpracována EIA

(…)

3)  Referenční zakázky zapisované do tabulky: „3) Přehled realizovaných zakázek“

a)        min. 2 dokončené služby, které byly zpracováním projektové dokumentace na pozemní

stavbu metodou modelu BIM;

b)      každá ze služeb podle bodu a) zahrnovala zpracování projektové dokumentace minimálně ve všech těchto stupních: DSP, DPS;

c)         zadavatel uzná referenční zakázku podle bodu a), u níž stupeň DPS v uvedené lhůtě posledních 7 let  nebyl  ještě  dokončen,  za  předpokladu,  že  stupeň DPS  je  již zpracováván a míra rozpracovanosti je alespoň 50%.

4)  Referenční zakázky zapisované do tabulky: „4) Přehled realizovaných zakázek“

min. 1 služba, která byla zpracováním projektové dokumentace na pozemní stavbu občanské vybavenosti o investičních nákladech min. 500 mil. Kč bez DPH (rozumí se investiční náklady projektované stavby, nikoliv cena projektových prací), v rámci níž dodavatel zpracoval projektovou dokumentaci ve stupni min. DPS a současně na ní prováděl AD použitá zkratka je vysvětlena v článku 1 smlouvy); zadavatel uzná i stále probíhající výkon AD.“.

160.  V totožném článku kvalifikační dokumentace, konkrétně v bodu 6.2, odst. 6.2.2.,kvalifikační dokumentace zadavatel uvedl:

„Zadavatel v souladu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona stanovuje minimální úroveň pro splnění tohoto kritéria technické kvalifikace vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu této veřejné zakázky takto:

(…)

Lékařský manažer Projektu

  • minimální úroveň vzdělání: VŠ magisterského typu, lékař (doklad);
  • minimální odborná kvalifikace: délka odborné praxe alespoň 10 let;
  • zkušenosti ze  zahraničí  (např.  stáže  v  zahraniční  nemocnici  v  délce  trvání  min.  3 měsíce)“.

161.  V čl. 8. „HONORÁŘ ZHOTOVITELE, FAKTURAČNÍ A PLATEBNÍ PODMÍNKY“ dokumentu

„Obchodní podmínky“, zadavatel mj. stanovil:

„8.1. Smluvní strany se dohodly, že za provedení díla v rozsahu podle této smlouvy náleží zhotoviteli honorář ve výši uvedené odst. 8.2 této smlouvy. Honorář zhotovitele byl stanoven podle ROZPOČTU, který je přílohou č. 14 této smlouvy. V rozpočtu jsou uvedeny také dílčí honoráře za jednotlivé stupně PD, povolení, TPHN, AD a činnosti Manažerského týmu. Honorář zhotovitele zahrnuje veškeré náklady zhotovitele nezbytné k řádnému a včasnému splnění všech jeho povinností vyplývajících z této smlouvy, včetně veškerých vedlejších nákladů zhotovitele, není-li v této smlouvě výslovně uvedeno jinak. 

 

(…)

8.3.  Honorář zhotovitele sjednaný v této smlouvě odpovídá nabídkové ceně, která byla předložena zhotovitelem v NABÍDCE, a která odpovídá nabídkové ceně, která byla hodnocena v rámci kritéria ekonomické výhodnosti v zadávacím řízení, v němž se stal zhotovitel vybraným dodavatelem. Pokud v průběhu realizace díla smluvní strany zjistí, že při sestavení ROZPOČTU, kterým  je  výše  honoráře  zhotovitele  doložena,  se  zhotovitel  dopustil  chyb  ve výpočtech (u násobků či součtů či nezapočtením položek do součtů), a tyto chyby, pokud by k nim nedošlo by měly za následek zvýšení honoráře zhotovitele, není možné takové chyby dodatečně opravit a výši honoráře zhotovitele upravit (zvýšit). V takovém případě budou smluvní strany postupovat tak, že v průběhu provádění díla bude zhotovitel fakturovat položky ROZPOČTU tak, jak jsou uvedeny v příloze č. 14 této smlouvy a chyby v ROZPOČTU napraví uvedením slevy ve faktuře.

8.4.  Honorář zhotovitele stanovený podle ROZPOČTU je stanoven pevnou, maximálně přípustnou částkou za dále vyjmenované části díla podle této smlouvy. Honorář zhotovitele podle tohoto odstavce zahrnuje veškeré náklady zhotovitele na kvalitní zhotovení celého předmětu plnění specifikovaného touto smlouvou, včetně veškerých rizik a vlivů (včetně inflačních a kurzových) během realizace předmětu plnění, a zahrnuje též veškeré související náklady, jako jsou: náklady na vyhotovení požadovaných dokladů, provozní náklady zhotovitele, náklady  na  autorská  práva,  pojištění,  daně  a  jakékoliv  další  výdaje  spojené s realizací předmětu plnění.

1)  ST

2)  PR (pro jednotlivé druhy PR)

3)  EIA + DUR

(…)

11) AD prováděný po dobu podle 6.9.1 této smlouvy.

8.5.  Pro honorář zhotovitele za dále vyjmenované části díla podle této smlouvy je stanovený způsob stanovení honoráře zhotovitele, a to na základě jednotkových cen (HZS) podle ROZPOČTU násobených počtem skutečně odpracovaných hodin. HZS pro výpočet honoráře zhotovitele podle tohoto odstavce zahrnuje veškeré náklady zhotovitele na kvalitní zhotovení celého předmětu plnění specifikovaného touto smlouvou, včetně veškerých rizik a vlivů (včetně inflačních a kurzových) během realizace předmětu plnění, a zahrnuje též veškeré související náklady, jako jsou: náklady na vyhotovení požadovaných dokladů, provozní náklady zhotovitele, náklady na autorská práva, pojištění, daně a jakékoliv další výdaje spojené s realizací předmětu plnění.

1)  činnosti Manažerského týmu

2)  AD prováděný nad rámec doby podle 6.9.1 této smlouvy“.

162.  Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 14.2.2020 zadavatel na dotaz č.109 ve znění „[v] rámci kvalifikační dokumentace vymezil zadavatel podmínky pro prokázání technické kvalifikace dodavatele, kde v článku 6.1.1. bod 3 umožňuje dodavatelům v rámci zpracování projektové dokumentace na pozemní stavbu metodou modelu BIM, předkládat i referenční zakázky, u níž stupeň DPS v posledních 7 letech nebyl ještě dokončen, za předpokladu, že stupeň DPS je již zpracováván a míra rozpracovanosti je alespoň 50 %. Není zcela zřejmé, kdo, podle jakého klíče a jak bude posuzována a prokazována míra rozpracovanosti DPS, zda podle množství výkresů či množství textu, protože jiný poměr lze obtížně při rozpracovaném stupni dokumentace určit, resp. je to pouze subjektivní posouzení uchazeče, které může být zkreslené a zavádějící. Může zadavatel upřesnit požadavky na kvalifikaci tak, aby bylo jednoznačné, podle jakého objektivního kriteria má být stanovena míra rozpracovanosti alespoň 50%?“ odpověděl takto:

„Zadavatel chtěl umožnit účast v zadávacím řízení co možná nejširšímu okruhu dodavatelů,   a proto umožnil rozpracovanost v případě stupně DPS. K prokázání 50 % rozpracovanosti mohou dodavatelé doložit buď potvrzení objednatele, že stupeň DPS je nejméně z 50 % rozpracován nebo lze vycházet i ze sjednané doby plnění pro zpracování stupně DPS podle smlouvy s objednatelem, kdy dodavatel doloží, že na zpracování DPS již pracuje více než polovinu doby, kterou ke zpracování DPS na základě smlouvy s objednatelem má. Zadavatel  v  případě  nejasností  k prokázání  této  části  kvalifikace  využije  ustanovení  §  46  zákona   a příslušného dodavatele požádá o případné další vysvětlení.“.

163.  Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 24.2.2020 zadavatel na dotaz č.112 ve znění „[v]rámci kvalifikační dokumentace vymezil zadavatel podmínky pro prokázání technické kvalifikace dodavatele, kde v článku 6.1.1. bod 4 požaduje referenční zakázky, u nichž dodavatel zpracoval alespoň DPS a současně na ní prováděl Autorský dozor, přičemž umožnil, předkládat i takové zakázky, u nichž stále probíhá výkon autorského dozoru. Podle názoru tazatele je takové sloučení dvou kvalifikačních podmínek diskriminační a zcela v rozporu s § 6 ZZVZ, protože žádný ze zpracovatelů projektové dokumentace nemá objektivní vliv na to, zda zadavatel vyprojektovanou stavbu zahájí či nikoliv. Zadavatel nemůže slučovat více referenčních služeb dohromady, pokud provedení jedné z nich je zcela nezávislé na vůli dodavatele. Dodavatel může disponovat 5 projekty staveb občanské vybavenosti ve stupni DPS, pokud se však z jakýchkoliv důvodů zadavatel rozhodne tyto stavby nezahájit, dodavatel je nemůže  k  prokázání  uvedené  části  technické  kvalifikace  využít,  přesto  že  je  patrné,  že uvedenou odborností disponuje. Přitom činnosti spadající do výkonu autorského dozoru může dodavatel získat i na jiných stavbách, kde nezpracovával DPS! Žádáme zadavatele, aby upravil kvalifikační podmínku  tak,  aby  výkon  autorského  dozoru  nebyl  vázán  výhradně  na zpracování projektové dokumentace ve stupni DPS a současně, zda může zadavatel vymezit, jaký objem autorského dozoru už musí být proveden, aby předložená referenční zakázky splnila požadavky zadavatele? Bez tohoto vymezení by reference, kde autorský dozor provedl např. pouze první jednání, již kvalifikaci splnila, což zcela jistě není účelem kvalifikace.“, odpověděl následujícím způsobem:

„Zadavatel stanovil požadavky na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2  písm. b) zákona v souladu s ustanovením § 73 odst. 6 zákona, tj. vzhledem k složitosti a rozsahu zadávané veřejné zakázky. Referenční zakázky zapisované do tabulky „4) Přehled referenčních zakázek“ jsou v Kvalifikační dokumentaci vymezeny takto:

Referenční zakázky zapisované do tabulky: „4) Přehled realizovaných zakázek“ min. 1 služba, která byla zpracováním projektové dokumentace na pozemní stavbu občanské vybavenosti   o investičních nákladech min. 500 mil. Kč bez DPH (rozumí se investiční náklady projektované stavby, nikoliv cena projektových prací), v rámci níž dodavatel zpracoval projektovou dokumentaci ve stupni min. DPS a současně na ní prováděl AD (použitá zkratka je vysvětlena v článku 1 smlouvy); zadavatel uzná i stále probíhající výkon AD.

Zadavatel nesouhlasí s názorem tazatele, že v citovaném požadavku je slučováno více referenčních služeb. Záměrem zadavatele pro tuto část kvalifikace je to, aby účastník prokázal, že na stavbě, kterou ve stupni DPS vyprojektoval také skutečně vykonával AD – tedy že tato referenční zakázka byla nejen vyprojektována, ale byla (nebo stále je) i realizována    a lze tedy ověřit, že účastník má také zkušenosti s výkonem AD na stavbě, k níž DPS zpracoval – což je v souladu s předmětem  plnění  zadávané  veřejné zakázky.  Zadavatel  si je vědom,  že ne všechny vyprojektované stavby ve stupni DPS jsou nakonec realizovány, tedy že na nich zpracovatel DPS také skutečně provádí AD, byť ho má s objednatelem sjednán. Proto zadavatel uzná i stále probíhající AD na této referenční zakázce. Zadavatel v Kvalifikační dokumentaci  přímo  nevymezil,  alespoň  jak  dlouho    být  AD  prováděn,  nicméně  AD  na stavbě lze považovat za prováděný, pokud již bylo fyzicky zahájeno provádění stavebních prací. Odpovědí č. 112 bylo poskytnuto vysvětlení zadávací dokumentace podle ustanovení § 98 zákona.“.

164.  Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 28.2.2020 zadavatel na dotaz č.118 ve znění „[v]tabulce I. Kalkulace ceny z investičních nákladů je uvedena cena celkem za  všechny stupně dokumentace ve výši 80% základny. Tazatel se ptá, proč a na základě čeho bylo stanoveno uvedených 80 % - pokud zadavatel zahrnul do 100 % i zpracování urbanistické studie, která je součástí zadání, pak ocenění odvedené práce ve výši 20 % celkového honoráře za projektové činnosti (základny), není adekvátní vzhledem k opakovanému ujištění zadavatele, že zpracování studie bude představovat značný objem prací, což je v rozpočtu vyjádřeno značným procentním objemem finančních prostředků (8,5 % základny). Je tím snad myšleno, že uvedených 20 % má být sraženo z honoráře projektových činností na úkor placení manažerského týmu? Činnost manažerského týmu však nespadá pod projektové práce a musí být naceněna zvlášť nad kalkulaci cen fází projektovédokumentace.

Žádáme o úpravu tab. I na 100 % základny, neboť v rámci projektové činnosti budou vykonávány všechny fáze projektových činností.“, odpověděl takto:

Zadavatel při stanovení 80% ze základny vycházel přibližně z metodiky sazebníku UNIKA,      v němž je 100% základy uvažováno pro projektové práce i výkon TDI. Přesto v jednotlivých fázích zadavatel procentně zhodnotil i činnosti, které se běžně v rozsahu projektových prací neprovádějí, stejně jako procentně upravil fáze, které považuje za objemově rozsáhlejší, než je v jiných zakázkách běžné. Pro stanovení nabídkové ceny není podstatné, jak je procentní rozdělení zadavatelem stanoveno. Zadavatel nebude upravovat procentní podíl ze základny, neboť již účastníkům zadávacího řízení umožnil, aby si základnu zvolili podle vlastního uvážení.“.

K výroku tohoto rozhodnutí

K vyřízení námitek zadavatelem

165.  Dříve než se bude Úřad zabývat meritem věci, tzn. tím, zda byly zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, pokládá za vhodné vyjádřit se nejprve k argumentaci navrhovatele, jenž ve svém návrhu namítá, že zadavatel nevyřídil jeho námitky, když o nich nerozhodl ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona. Podle § 263 odst. 6 zákona totiž platí, že pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl    ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.

166.  Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadavatel obdržel námitky navrhovatele dne 5.3.2020 a dne 20.3.2020 o podaných námitkách rozhodl, když je jako celek odmítl. Rozhodnutí o odmítnutí námitek bylo navrhovateli doručeno téhož dne. Úřad konstatuje, že tato skutečnost vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení a rovněž i z vyjádření zadavatele ze dne 1.4.2020, které úřad obdržel téhož dne. V předmětném vyjádření se zadavatel rovněž ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že o podaných námitkách nerozhodl. Zadavatel v rámci tohoto vyjádření uvádí, že navrhovateli v zákonem stanovené lhůtě rozhodnutí o námitkách odeslal prostřednictvím systému NEN. Uvedené rovněž dokládá výpisem ze systému NEN, který učinil  přílohou  předmětného  podání.  Jelikož  z výpisu  ze  systému  NEN  vyplývá,  že k odeslání rozhodnutí o námitkách zadavatelem došlo dne 20.3.2020, je zřejmé, že zadavatel rozhodl a odeslal předmětné rozhodnutí do 15 dnů ode dne, kdy obdržel námitky navrhovatele,   tzn.   došlo   k vypořádánínámitek   zadavatelema odeslání   rozhodnutí o námitkách navrhovateli ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona. Úřad poznamenává, že uvedený postup (doručování rozhodnutí o námitkách prostřednictvím systému NEN) nelze shledávat jako  účelový  či  obstrukční.  Zadavatel  totiž  v zadávací  dokumentaci,  konkrétně v čl.1.„Zahájení   zadávacího   řízení   (…)“,   bodu   1.2  „Komunikace  mezi  zadavatelem a dodavatelem/účastníkem zadávacího řízení“, zadávací dokumentace dodavatele upozornil, že veškeré úkony v rámci zadávacího řízení a rovněž veškerá komunikace mezi zadavatelem (nebo jeho zástupcem) a dodavatelem bude probíhat elektronicky prostřednictvím systému NEN, přičemž veškeré písemnosti zasílané prostřednictvím daného systému se budou považovat   za   řádně  doručené   dnem   jejich  doručení  do  uživatelského  účtu  adresáta   v systému NEN.

167.  Jak vyplývá z vyjádření navrhovatele ze dne 9.4.2020 (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tento nikterak nerozporuje způsob doručování rozhodnutí o námitkách zadavatelem; naopak připouští pochybení na své straně a sděluje, že přehlédl, že mu bylo rozhodnutí o námitkách doručeno prostřednictvím systému NEN. S ohledem na uvedenou skutečnost pokládá navrhovatel svůj  závěr  ohledně  nevypořádání  námitek  zadavatelem  za nesprávný,  když  uznává,  že  ze  strany  zadavatele  došlo  k včasnému  vyřízení  námitek  v souladu s ust. § 245 odst. 1 zákona.

168.  Na základě shora uvedeného proto Úřad považuje za prokázané, že k odeslání rozhodnutí     o námitkách navrhovateli došlo ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona, když o této skutečnosti již není ani mezi účastníky správního řízení sporu, a není tak dán důvod pro posouzení případu  v intencích § 263 odst. 6 zákona.

K rozporovaným skutečnostem

169.  Úřad tedy nyní přistoupí k posouzení těch zadávacích podmínek, jejichž zákonnost navrhovatel svými námitkami napadá.

170.  Úřad v obecné rovině primárně uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je  jednou   ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a výrazný dopad na další průběh  zadávacího  řízení.   Odpovědnost  za  nastavení  zadávacích  podmínek   leží  plně   na zadavateli, jak ostatně explicitně plyne z ustanovení § 36 odst. 3 zákona. Zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, které tvoří nejvýznamnější dokument, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Zvláštní důraz je přitom kladen na specifikaci předmětu veřejné zakázky, jenž v podaných nabídkách současně ovlivňuje další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. V tomto smyslu se vyjádřil rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku  č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16.11.2010, když uvedl, že „(…) zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“.

171.  Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení. V této souvislosti Úřad odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20.3.2008, v němž uvedený soud judikoval, že „[z]adávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.“.

172.  Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti  a  přesnosti  zadávací  dokumentace  plyne  rovněž z obecné zásady transparentnosti uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti  zadávání  veřejných  zakázek  je  totiž  vedle  zásady   rovného  zacházení    a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, která musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Otázkou zásady transparentnosti se již opakovaně zabývaly soudy i Úřad. Kupříkladu v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15.2.2012 bylo judikováno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby  zadávání  veřejných  zakázek  probíhalo  průhledným,  právně  korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“.

173.  Úřad doplňuje, že velmi rozsáhle se zásadou transparentnosti zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 15.9.2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159, který potvrzuje interpretaci Krajského soudu v Brně podanou v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19.1.2010 tak, že požadavek na transparentnost není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti

o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Navíc je tento závěr rovněž v plném souladu s výkladem této zásady ze strany Soudního dvora Evropské unie, např. stanoviskem generální advokátky Christine Stix-Hackl ze dne 12. 4. 2005 ve věci C-231/03 Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora, a k problému uvádí, že „transparentnost podle směrnic obsahuje více než pouhé aspekty spojené s publicitou konkrétních zadávacích řízení“. Princip transparentnosti představuje  naopak  vůdčí  zásadu  pro  celé zadávací  řízení,  která v sobě zahrnuje rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení.

174.  Obdobný názor je přitom patrný i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, kdy je kladen důraz na to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především objektivně, tj. takovým způsobem, který bude vnímán a chápán všemi dotčenými subjekty, čili jak zadavatelem, tak i dodavateli, identickým způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či jejich rozdílný výklad. Je tedy na místě konstatovat, že neurčitosti v nastavení zadávacích podmínek nemohou jít k tíži dodavatelů (uchazečů), neboť stanovit zadávací podmínky přesně a jednoznačně je povinností, jež stíhá výlučně zadavatele. Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadávací podmínky, vymezující požadavky zadavatele v zadávacím řízení, musí být, s ohledem na dodržení  zásady  transparentnosti,  nastaveny  jasně,  srozumitelně,  určitě a jednoznačně.

175.  Úřad poznamenává, že  přestože  se  shora  citované  judikatorní  závěry  vztahují  k  zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze tyto závěry zcela jistě aplikovat rovněž  i ve vztahu k zákonu č. 134/2016  Sb., o zadávání veřejných zakázek,  ve znění pozdějších předpisů, neboť základní zásady ovládající zadávací řízení zůstaly v tomto zákoně zachovány. Uvedené pak platí i pro další soudní závěry citované níže v textu odůvodnění tohoto rozhodnutí.

K neposkytnutí shodných podkladů pro zpracování nabídky

176.  Úřad uvádí, že první namítanou skutečností je nedostatečnost podkladů poskytnutých dodavatelům pro zpracování jejich nabídek. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel disponuje detailním řešením nové nemocnice a podrobnějším zpracováním studie, než jaké poskytl dodavatelům ke zpracování nabídky. Tímto jednáním se měl dopustit porušení zásady rovného zacházení, když neposkytl všem dodavatelům shodné podklady pro zpracování nabídky a zejména zvýhodnil zpracovatele studie, který disponuje řadou vstupů, které od zadavatele obdržel právě za účelem zpracování studie. Dle názoru navrhovatele se zvýhodnění zpracovatele studie rovněž markantně projevuje v rámci nastaveného způsobu hodnocení nabídek, neboť autor studie, jemuž již byly veškeré zpracované podklady poskytnuty a disponuje významně vyšším rozsahem znalostí podkladů projektu, má i značný časový náskok pro její dopracování. Úřad v daném případě posoudil, zda namítaný postup zadavatele není v rozporu se zákonem,  zejm.  pak  zásadou  rovného  zacházení  vyjádřenou v § 6 odst. 2 zákona.

177.  V návaznosti na předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že zásada rovného zacházení, vyjádřená v § 6 odst. 2 zákona, je jednou ze základních zásad, jež musí být ze strany zadavatele bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Zásada rovného zacházení přitom znamená takový postup zadavatele, kdy je zajištěn stejný, nezvýhodňující přístup zadavatele ke všem (potenciálním) dodavatelům poptávané veřejné zakázky. Jinak řečeno, žádný z potenciálních dodavatelů nesmí být oproti ostatním (potenciálním) dodavatelům jakkoliv zvýhodněn či preferován. K obdobnému závěru dospěl např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 5  Afs 131/2007-131 ze dne 12.5.2008,  v němž mj. uvedl, že zásada rovného zacházení „(…) v sobě obsahuje rovnost příležitostí  všech uchazečů a zadavatel ji musí dodržovat v každé fázi procesu zadávání veřejné zakázky. Jejím cílem je podporovat rozvoj zdravé a účinné hospodářské soutěže mezi subjekty,  které  se zúčastní řízení o zadání veřejné zakázky (…).“, či v rozsudku č. j. 2 Afs 208/2016-52 ze dne 14.7.2017, v němž mj. uvedl, že „[z]ásada rovného zacházení stanoví povinnost postupovat vůči všem dodavatelům v rámci řízení stejným způsobem.“.

178.  Jak je zřejmé z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace studii (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž obsahem studie jsou mj. průvodní zpráva, mapové výkresy, jednotlivá schémata a nákresy. Z čl. A.2 „Seznam vstupních podkladů“ průvodní zprávy studie pak vyplývá, že zadavatel v průvodní zprávě studie uvedl seznam vstupních podkladů, na základě nichž byla studie zpracována.

179.  Úřad konstatuje, že ze shora uvedeného vyplývá, že v souladu se zásadou transparentnosti zadavatel označil taxativním výčtem podklady, z nichž vycházel zpracovatel studie při jejím zpracování. Úřad považuje za zřejmé, že zpracovatel studie, aby zhotovil dílo, v daném případě urbanisticko-architektonickou studii, která představuje jeden ze základních dokumentů  zde  posuzované   veřejné   zakázky,   potřeboval   pro   svou   činnost   vycházet z určitých podkladů, které jednak obdržel od zadavatele a jednak si některé z nich sám opatřil, jak je zřejmé z čl. A.2 „Seznam vstupních podkladů“ průvodní zprávy studie. Pokud zpracovatel studie zhotovil předmětné dílo, tj. studii objednanou zadavatelem, a tedy vytvořil toto dílo na objednávku zadavatele, na základě jeho pokynů, musely z podstaty věci existovat podklady či materiály, na základě nichž zpracovatel studie postupoval a jež mu sloužily k vytvoření předmětné studie.

180.  K tomuto Úřad sděluje, že zadavatel jednoznačně určil, že předmětná studie je součástí zadávací dokumentace, a z čl. 7. „Podmínky účasti v zadávacím řízení:“ zadávací dokumentace pak vyplývá, že zadavatel označil studii za technickou podmínku vymezující předmět plnění veřejné zakázky. Ze strany zadavatele tak došlo k jednoznačnému určení studie za součást zadávací dokumentace. Studie samotná, a nikoliv podklady sloužící pro její zpracování, představovala technickou podmínku vymezující předmět veřejné zakázky, kterou zadavatel všem dodavatelům bez omezení zpřístupnil, když ji uveřejnil na svém profilu zadavatele. Úřad rovněž podotýká, že ze strany zadavatele došlo k přesnému označení materiálů, které se staly podkladem pro zpracování studie a z nichž zpracovatel studie vycházel, tzn. v tomto ohledu se jednalo o transparentní postup zadavatele. Úřad opětovně zdůrazňuje, že technickou podmínkou vymezující předmět veřejné zakázky byla již zhotovená studie,  jejíhož   zpracovatele   zadavatel   transparentně   označil   v zadávací   dokumentaci, a nikoliv jednotlivé podklady, které zhotovitel studie použil a které zadavatel dodavatelům nezpřístupnil. Dodavatelé tak měli své nabídky koncipovat na základě údajů a informací vyplývajících ze zadávacích podmínek, vč. zadavatelem předložené studie. Dodavatelům tedy nepříslušelo případně polemizovat s tím, jak byla zpracována předmětná studie na základě jednotlivých vstupních informací, které měl její zpracovatel k dispozici a zda byly do studie promítnuty  správně  veškeré  požadavky.  Zadavatel  předmět   veřejné   zakázky   vymezil mj. právě i předmětnou studií, a pokud ta neobsahuje některé skutečnosti, které v ní měly být promítnuty, avšak nejsou, jde tato skutečnost k tíži zadavatele.

181.  Na   základě   shora  řečeného   Úřad  konstatuje,  že  nemohlo  dojít  ze  strany   zadavatele   k porušení zásady rovného zacházení, jestliže základním výchozím podkladem pro zpracování nabídky označil pouze a jedině studii, kterou učinil součástí zadávací dokumentace a kterou prokazatelně uveřejnil na profilu zadavatele v souladu se zákonem, tzn. tuto zpřístupnil všem dodavatelům bez rozdílu.

182.  K argumentu navrhovatele, že zadavatel disponuje podrobnějším zpracováním studie, než které  předložil  dodavatelům   k podání   a   vytvoření   nabídky,   Úřad   uvádí   následující.  Ze zadávacích podmínek posuzované veřejné zakázky, konkrétně z čl. 10. „Informace o druhu a  předmětu  veřejné zakázky:“,  bodu 10.6. „Popis předmětu  veřejné zakázky“,  odst.10.6.2.

„Specifikace předmětu plnění“, zadávací dokumentace, vyplývá, že částí předmětu veřejné zakázky poptávané zadavatelem je právě dopracování předmětné studie. Dle názoru Úřadu je tedy jeho legitimní úvahou, že zadavatel nedisponuje jinou (rozpracovanější) verzí studie, neboť nelze považovat za logické, aby zadavatel její dopracování učinil jako součást předmětu plnění, za nějž bude vybranému dodavateli hradit finanční odměnu. V kontextu právě uvedeného je nutno tuto domněnku navrhovatele považovat za neopodstatněnou. Úřad doplňuje, že sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách sděluje, že nedisponuje, autorsky ani vlastnicky, jinou verzí studie, když detailní řešení nové nemocnice vč. dispozičního uspořádání, je předmětem šetřené veřejné zakázky, a pokud by zadavatel detailním řešením nové nemocnice již disponoval, pozbyl by požadavek na zpracování tohoto řešení  zcela smysl, nehledě pak na případnou duplicitu činností spojenou s neefektivitou vynakládání finančních prostředků.

183.  Ohledně námitky navrhovatele, že zpracovatel studie bude mít určitou výhodu při podání nabídky projevující se v „náskoku“, který se může projevit tím, že tento bude schopen podat nabídku s nižší nabídkovou cenou či nabídku s kratšími lhůtami plnění v oblasti dopracování studie a jednotlivých stupňů projektové dokumentace (které zadavatel učinil předmětem hodnocení, pozn. Úřadu), neboť zpracovatel studie již má vyšší povědomí o předmětu veřejné zakázky, Úřad uvádí následující. Obecně není možné automaticky předjímat, že by tato hlubší zkušenost zpracovatele studie problematiky související s plněním poptávané veřejné zakázky mohla představovat skutečně nezákonnou výhodu a pokud výhodu představuje, zda by skutečně mohlo dojít k deformaci soutěže o veřejnou zakázku. Úřad dodává, že, i pokud by vycházel z předpokladu hlubší znalosti studie v případě jejího zpracovatele, neboť k jejímu zpracování byl seznámen se vstupními podklady pro její vyhotovení, nelze jednoznačně predikovat, že tato její detailní znalost může být rozhodujícím činitelem ovlivňujícím nabídkovou cenu či délku lhůt k dopracování studie a jednotlivých stupňů projektové dokumentace. Předpokladem pro podání nabídky je totiž detailní znalost studie, a to všemi uchazeči o veřejnou zakázku shodně. Je tedy otázkou, zda znalost podkladů využitých pro zpracování studie může být považována za nezákonné zvýhodnění zpracovatele studie, či i jen za prostou výhodu pro zpracování nabídky, když jedině studie samotná, a nikoliv podklady sloužící pro její zpracování, představovala technickou podmínku vymezující předmět veřejné zakázky. Úřad sděluje, že mezi činitele ovlivňující nabídkovou cenu či jednotlivé uvedené lhůty mohou náležet v posuzovaném případě i zkušenosti dodavatele, počet pracovníků dodavatele, kteří budou pověřeni plněním předmětu veřejné zakázky, či vytíženost dodavatele jinými zakázkami. Nelze tak a priori dovozovat, že dodavatel, který zpracovával studii, získává nerovné postavení vůči ostatním dodavatelům    a tedy samotný fakt, že určitý subjekt zpracovával studii, která slouží jako podklad pro zpracování nabídek, zakládá nezákonnost zadávacího řízení v podobě porušení zásady rovného zacházení. Úřad poznamenává, že není ničím výjimečným, typicky u opakujícího se plnění, určité přirozené informační zvýhodnění stávajících dodavatelů. Jedná se však přirozený  jev,  jemuž  nelze  zabránit,  protože  se  nelze  vymanit  ze  situace,  kdy  se např. opakovaně zadává tentýž předmět plnění veřejné zakázky. Obdobou je pak situace, kdy zadavatel činí přípravné kroky pro vytvoření co nejvhodněji vytvořeného souboru zadávacích podmínek tak, aby reflektovaly situaci zadavatele, a přistoupí k realizaci předběžných tržních konzultací, kdy se rovněž jedná o určité informační zvýhodnění subjektů, které navážou se zadavatelem spolupráci před samotným zahájením zadávacího řízení, avšak zákonodárcem je takový postup za předpokladu dodržení příslušných zákonných ustanovení směřujících zejména k zachování transparentnosti postupu zadavatele akceptován. Úřad v tomto ohledu připouští, že zpracovatel studie může disponovat určitým přirozeným informačním zvýhodněním, nicméně nic nenasvědčuje tomu, ani se nic takového nepodává z argumentace samotného navrhovatele, že by toto zvýhodnění bylo za hranou toho, co je přirozeným stavem věci. Úřad nezískal žádné indicie, které by v tomto smyslu nasvědčovaly porušení zákona. V kontextu přirozené vyšší informovanosti zpracovatele studie však může být pracováno  i  s úvahou,  že  naopak  tato  znalost  může  mít  na  jeho  zpracování  nabídky       i negativní dopady. Takový dodavatel může s vědomím náročnosti projektu např. ocenit svou práci výše než ostatní dodavatelé, kteří vychází ze zpracované studie. Nicméně jednalo by se pouze o polemiku, bez vlivu na výše učiněný dílčí závěr Úřadu o tom, že neshledává porušení zákona na straně zadavatele tím, že zadavatel dodavatelům v rámci zadávací dokumentace zpřístupnil „pouze“ studii a nikoliv dokumenty, které zadavatel identifikoval, a na jejichž základě byla studie zpracována. Pro zpracování nabídky, dle názoru Úřadu, jsou relevantními faktory  cenová  politika   dodavatele,   odborné   zkušenosti   a   s tím   související   možnosti v rychlosti zpracování projektové dokumentace ve vyšších stupních, a to např. díky rozsáhlejším personálním kapacitám nebo díky vyšší sumě zkušeností u osob podílejících se na realizaci předmětu veřejné zakázky apod. Skutečnost, že některý z potenciálních dodavatelů zpracovával studii, jež sloužila jako podklad pro zpracování nabídek, tak Úřad samu  o  sobě  nepovažuje  za   nezákonnou.   Úřad   v   dalším   pro   úplnost   opakuje,   že po prostudování dokumentace o zadávacím řízení nezjistil případné signály, že by byl přítomen natolik výrazný exces, který by zásadně zvýhodnil zpracovatele studie a který by ovlivnil férovost soutěže o posuzovanou veřejnou zakázku, čímž by mohlo dojít ze strany zadavatele ke zvýhodnění konkrétního dodavatele, potažmo omezení hospodářské soutěže. Taková situace z pohledu Úřadu v posuzované věci nenastala. Rovnost příležitostí pro dodavatele ucházet  se  o  posuzovanou  veřejnou  zakázku  v zadávacím  řízení  za  rovných  a nediskriminačních podmínek byla z pohledu Úřadu zachována.

184.  K argumentu navrhovatele, že zpracovateli studie byly veškeré dílčí podklady poskytnuty, Úřad opakuje, že zadavatel označil za podklad pro zpracování nabídky pouze studii. Studii zadavatel zpřístupnil všem potenciálním dodavatelům, přičemž tato obsahuje veškeré relevantní informace potřebné k vypracování nabídky. Tuto skutečnost (nemožnost zpracování nabídky na základě předložené studie spolu se zbytkem zadávacích podmínek) nerozporuje ani sám navrhovatel. Ze strany zadavatele tak nemohlo dojít k porušení zásady rovného zacházení, neboť jejím obsahem je povinnost zadavatele postupovat vůči všem dodavatelům v rámci zadávacího řízení stejným způsobem a tento postulát byl ve zde projednávané věci zachován. Úřad konstatuje, že ze shora uvedeného vyplývá, že k porušení zásady rovného zacházení, tak, jak bylo namítáno navrhovatelem, nedošlo.

185.  Na základě všech výše popsaných skutečností tak Úřad vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, když neposkytl dodavatelům materiály, jež byly podklady pro zpracování studie, a jako jediný závazný podklad pro zpracování nabídek poskytl dodavatelům studii, čímž však nedošlo ke zvýhodnění jejího zpracovatele. Předmětná studie výlučně v uvedeném kontextu vymezovala předmět plnění, a přístup dodavatelů k ní byl zachován v souladu se zásadou rovného zacházení. V tomto ohledu zde tedy nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření zadavateli.

Ke kritériím technické kvalifikace

186.  Navrhovatel v dalším brojí proti zadavatelem stanoveným kritériím technické kvalifikace podle § 79  odst. 2 písm.  b) a d) zákona, když  požadavek zadavatele na referenční zakázku,  v rámci níž  měl  dodavatel  prokázat,  že  zpracoval  projektovou  dokumentaci  minimálně  ve stupni DPS a rovněž na ní prováděl autorský dozor, požadavek zadavatele na referenční zakázku ve stupních DUR, DSP, DPS, kterou má prokázat zkušenost se zpracováním dokumentace pro EIA, požadavek na člena týmu, kdy osoba na pozici lékařský manažer projektu má prokázat zkušenosti ze zahraničí, a požadavek týkající se zkušeností se zpracováním projektové dokumentace metodou modelu BIM, shledává nezákonnými, neboť tyto byly formulovány v rozporu se zásadou zákazu diskriminace (viz body 10. až 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

187.  Úřad se tedy zabýval tím, zda jsou zadavatelem stanovená kritéria technické kvalifikace formulována v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek uvedenými v § 6 zákona, zejména se zásadou zákazu diskriminace. K tomu Úřad sděluje následující.

188.  Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že v rámci zadávacího řízení dochází k omezení okruhu dodavatelů pro účely výběru vhodného dodavatele, s nímž bude následně uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky. Předmětné omezení je uskutečňováno prostřednictvím nastavení technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky, kvalifikačních kritérií, jimiž může být např. požadovaný minimální obrat či předložení seznamu významných služeb apod. Tyto požadavky musí být přitom stanoveny především takovým způsobem, aby nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže, čemuž mají zabránit primárně zásady zakotvené v § 6  zákona,  tedy  zásady  transparentnosti,  přiměřenosti,  rovného  zacházení  a zákazu diskriminace.

189.  K tomu Úřad konstatuje, že problematiku povinnosti dodržování zásady zákazu diskriminace řeší  např.  rozsudek  Nejvyššího  správního   soudu   č. j. 1 Afs 20/2008   ze   dne   5.6.2008, ze kterého vyplývá, že smysl ustanovení § 6 zákona „(…) v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěžeakonkurenčníhoprostředímezidodavateli(…)“. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil,  že  „(…) smysl  a cíl  zákazu diskriminace  nutně  vede  interpreta § 6  zákona k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“. Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že „[k]líčovým problémem takto pojaté  skryté  diskriminace  je  tedy   „zjevná  nepřiměřenost“   kvalifikačních  předpokladů  ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou  floskulí,  nýbrž  je  nutno  ji  vykládat   vždy  se  zřetelem  na  individuální  kauzu.   (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria „zjevné nepřiměřenosti“ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“.

190.  V souvislosti s užitím pojmu „zjevná nepřiměřenost“ Úřad podotýká, že zásada přiměřenosti (proporcionality) byla do zákona nově přejata z dikce evropských zadávacích směrnic, přičemž zakotvení této zásady vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece stran volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku v požadované kvalitě a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se o zásadu, kterou by se zadavatel měl řídit ve všech fázích zadávacího řízení, např. při stanovení požadavků na kvalifikaci dodavatele, i při vymezení předmětu plnění a požadavků na něj kladených.

191.  Úřad  dále  připomíná,  co  je  účelem  prokazování  kvalifikace  v  zadávacím  řízení.  Jedná  se o nástroj, který má zadavateli pomoci identifikovat dodavatele, který následně bude schopen veřejnou zakázku řádně a včas realizovat. Stanovení požadavků na kvalifikaci dodavatele tak představuje pro zadavatele nástroj pro zajištění větší míry jistoty úspěšné realizace předmětu  veřejné zakázky. Jedná se tedy o určité  „síto“  pro výběr  dodavatele,  jež určuje, kteří dodavatelé se mohou  ucházet  o  získání  veřejné  zakázky  a  kteří  nikoliv. Za kvalifikaci je tedy třeba považovat způsobilost (schopnost) dodavatele realizovat zadavatelem zadávanou veřejnou zakázku. Skutečnost, že dodavatel prokáže splnění požadované kvalifikace, poskytuje zadavateli určitou jistotu, že bude moci uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s dodavatelem, který je po všech stránkách způsobilý veřejnou zakázku splnit. Účelem kvalifikace tak je zabezpečit, aby dodavatel se zájmem realizovat veřejnou zakázku byl po profesní, technické a ekonomické stránce způsobilý předmět veřejné zakázky v požadovaném rozsahu a požadovaným způsobem splnit. Důsledkem kvalifikace pak je vyloučení nezpůsobilých dodavatelů, tj. zadavatel tak určitým způsobem omezuje soutěž o veřejnou zakázku.

192.  Obecně lze konstatovat, že dodavatel, jehož nabídka má být zadavatelem vybrána jako nejvhodnější podle stanoveného kritéria hodnocení, musí současně splňovat všechny požadavky  na  něj  kladené,  a  to  včetně  požadavků  na  kvalifikaci.  Z  ustanovení  §  73      a násl. zákona vyplývá, že zadavatel je povinen v zadávacích podmínkách pro veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu stanovit požadavek na prokázání základní způsobilosti podle § 74 a násl. zákona a požadavek na prokázání profesní způsobilosti podle

§ 77 odst. 1 zákona. Zadavatel pak může stanovit požadavky na prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 zákona, na prokázání ekonomické kvalifikace dle § 78 zákona a na prokázání technické kvalifikace dle § 79 zákona.

193.  případě, že zadavatel shledá nutnost  ověřit technickou způsobilost dodavatelů, stanoví     v zadávacích podmínkách odpovídající kritéria technické kvalifikace a požadavky na jejich prokázání. Samotný účel stanovení kritérií technické kvalifikace pak směřuje k zajištění faktické realizace veřejné zakázky toliko takovými dodavateli, kteří k tomu prokazatelně mají dostatečnou technickou způsobilost, čímž  je  minimalizováno  riziko  zadavatele,  že  dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace veřejné zakázky. Zadavatelem vymezené požadavky na splnění kritérií technické kvalifikace tedy mají zajistit, aby smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky byla uzavřena toliko s takovým dodavatelem, který je fakticky schopen po stránce technické a materiální či po stránce lidských zdrojů, příp. odborných schopností a zkušeností, v odpovídající kvalitě předmětnou zakázku úspěšně splnit. Zde je namístě podotknout, že je důležité si uvědomit, že stanovení kritérií technické kvalifikace musí být ze strany zadavatele zdůvodnitelné, přičemž předmětná kritéria nesmí být v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, zejména se zásadou zákazu diskriminace, k níž se Úřad vyjádřil výše, přičemž ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu je mj. také uvedeno, že „[z]a skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických kvalifikačních předpokladů, které jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu     k velikosti, složitosti a  technické  náročnosti  konkrétní  veřejné  zakázky,  v důsledku  čehož  je zřejmé, že zakázku mohou 3 splnit toliko  někteří  z dodavatelů  (potenciálních  uchazečů), jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými.“. Na příliš přísně stanovené požadavky na kvalifikaci tak bude nahlíženo jako na diskriminující. Z toho důvodu by si měl zadavatel před tím, než vysloví své požadavky na kvalifikaci dodavatelů, ujasnit, kudy vede hranice mezi oprávněným (zákonným) a neoprávněným (nezákonným) omezením okruhu dodavatelů způsobilých účastnit se soutěže o veřejnou zakázku. Zadavatel by si měl být vědom, že nastavení kvalifikačních kritérií je vždy třeba poměřovat zásadou přiměřenosti,  neboť  zadavatel  nesmí  své  požadavky  vymezit  způsobem,   který  by  vedl  k bezdůvodnému vyloučení dodavatelů, kteří by jinak byli schopni předmět veřejné zakázky splnit.

194.  Na tomto místě tak lze shrnout, že zadavatel má ze zákona dány konkrétní možnosti, jak ověřit, potažmo docílit toho, aby obdržel plnění, jež bude plně uspokojovat jeho potřeby, přičemž těmito možnostmi jsou myšleny především kritéria kvalifikace. Při stanovení těchto „možností“ si však musí zadavatel počínat tak, aby jeho požadavky na dodavatele nebyly rozporné se základními zásadami zadávání veřejných zakázek podle § 6 zákona, zásady zákazu diskriminace a přiměřenosti nevyjímaje. Zadavatel tedy musí své požadavky vyjádřené do zadávacích podmínek „vybalancovat“ tak, aby mu tyto na jedné straně poskytovaly záruku, že obdrží kvalitní plnění, na straně druhé, aby však bezdůvodně nediskriminovaly konkrétní dodavatele a nejednalo se o zadávací podmínky zjevně nepřiměřené.

195.  Prizmatem shora popsaných závěrů Úřad přistoupil k přezkumu navrhovatelem namítaných požadavků kritéria technické kvalifikace.

K požadavkům zadavatele na referenční zakázku související s výkonem autorského dozoru

196.  Jako první z kvalifikačních požadavků navrhovatel rozporuje požadavek na prokázání kritéria technické kvalifikace spočívající ve zpracování projektové dokumentace a současném provádění autorského dozoru na téže stavbě, přičemž podotýká, že činnost autorského dozoru na jiných stavbách s menšími investičními náklady je totožná (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

197.  Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadavatel požadoval za účelem prokázání zkušeností souvisejících s prováděním autorského dozoru předložení referenční  zakázky, když v čl. 6. „Kritéria technické kvalifikace podle § 79 zákona a způsoby jejich prokázání“, bodu 6.1, odst. 6.1.2., pododst. 4) »Referenční zakázky zapisované do tabulky: „4) Přehled realizovaných zakázek“«, kvalifikační dokumentace určil, že takovou referenční zakázkou je „min. 1 služba, která byla zpracováním projektové dokumentace na pozemní stavbu  občanské vybavenosti o investičních nákladech min. 500 mil. Kč bez DPH (rozumí se investiční náklady projektované stavby, nikoliv cena projektových prací), v rámci níž dodavatel zpracoval projektovou dokumentaci ve stupni min. DPS a současně na ní prováděl AD (…); zadavatel uzná i stále probíhající  výkon AD.“  (viz bod  159. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z citovaného ustanovení kvalifikační dokumentace mj. vyplývá, že zadavatel požadoval předložení  referenční  zakázky,  která  spočívala  ve  zpracování  projektové   dokumentace ve stupni min. DPS pro stavbu občanské vybavenosti, při jejíž realizaci na ní dodavatel prováděl autorský dozor.

198.  Úřad se nejprve zaměřil na posouzení přiměřenosti požadavku zadavatele týkající se hodnoty požadované referenční zakázky ve vztahu k předpokládané hodnotě plánované stavební akce, pro kterou mají být vysoutěženy projekční práce v rámci této veřejné zakázky. K tomu Úřad uvádí, že investiční náklady na plánovanou stavbu nové krajské nemocnice ve Zlíně převyšují částku 6 mld. Kč bez DPH (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel určil, že minimální úroveň pro splnění kritéria technické kvalifikace nepředstavuje hodnota referenční služby, ale investiční náklady stavby, pro niž byla zpracována projektová dokumentace   a   vykonáván    autorský    dozor.    Ta        v    tomto    případě    činit    min.  500  000  000,-     bez   DPH   (viz  předchozí  bod   odůvodnění  tohoto   rozhodnutí). Z uvedeného vyplývá, že při poměření hodnoty investičních nákladů stavby, jejíž projektová dokumentace a související činnosti jsou poptávány v rámci veřejné zakázky, a stavby referenční zakázky, které představují porovnatelné položky, se měla hodnota referenční služby pohybovat řádově více než  desetkrát  níže,  než  je  hodnota  plánovaných  investic  do stavby krajské nemocnice ve Zlíně. Při prostém porovnání hodnot plánované stavební akce (navazující na zadávanou veřejnou zakázku) a referenční zakázky je zjevné, že takto nastavená    minimální    úroveň    kritéria     technické     kvalifikace     není     s     ohledem   na předpokládanou hodnotu plánované stavební akce nijak excesivní. Úřad při posuzování tohoto požadavku dále zohlednil to, a současně se tak shoduje s názorem vysloveným zadavatelem, že velká stavba obsahuje větší rozsah dodávek a souvisejících služeb než stavba menší (viz bod 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí); tzn. při projektování a s tím související činnosti rozsáhlejšího stavebního díla rostou i nároky na kladenou práci ve smyslu zohledňování všech aspektů plánované rozsáhlé stavby. Tím Úřad nikterak nepopírá, že může dojít  k tomu, že  i finančně  méně náročné dílo může být ve svém  výsledku  technologicky    a stavebně složité, dokonce  i  složitější;  nicméně  v daném  případě  nelze  přehlížet  rozdíl ve finančních hodnotách plánované stavební akce a požadavku na referenční stavbu. Úřad tak má za to, že zadavatelem stanovená hodnota referenční zakázky je přiměřená investičním nákladům na plánovanou stavbu nové krajské nemocnice ve Zlíně, a proto nezjistil, že by se zadavatel v tomto ohledu dopustil porušení zákona, a že by tímto mělo  dojít k bezdůvodnému omezení na relevantním trhu. Současně není možné odhlédnout ani od skutečnosti, že zadavatel váže požadavek na stavbu občanské vybavenosti (což není navrhovatelem rozporováno) a jedná se tak o typ staveb, jejichž finanční hodnota bývá vyšší, než-li např. stavba rodinného domu apod. Úřad opětovně poznamenává, že účelem technické kvalifikace je zajištění toho, aby zadavatel k plnění veřejné zakázky  vybral takového  dodavatele,   jenž   bude   reálně   schopen   po   stránce   odborných   schopností  a zkušeností předmět veřejné zakázky v praxi úspěšně splnit. Úřad tedy nepopírá, že i tato "minimální“ hodnota referenční zakázky může pro určité dodavatele představovat překážku z hlediska jejich účasti v zadávacím řízení, ale to je ostatně smyslem samotné kvalifikace, jak o ní bylo Úřadem pojednáno shora. Kritéria technické kvalifikace není možné už ze samotné podstaty nastavit tak, aby tato vyhovovala všem dodavatelům, kteří působí na relevantním trhu, jelikož by tím byl de facto popřen její smysl. V zásadě lze totiž vždy nalézt určitého dodavatele, popř. vícero dodavatelů, kteří neprojdou sítem kvalifikace, a z uvedeného důvodu nebudou se zadavatelem nastavenou úrovní kvalifikace spokojeni. To však ještě bez dalšího neznamená, že takto nastavená kvalifikace je rozporná se zákonem. Podstatou námitky navrhovatele je nicméně to, že zadavatel požadoval prokázat jednou referenční zakázkou, že realizoval projektovou dokumentaci min. ve stupni DPS u stavby občanské vybavenosti o investičních nákladech 500 mil. Kč nebo vyšších a současně při výstavbě projektované stavby na této prováděl autorský dozor. Úřad v tomto ohledu uzavírá, že co se týče finančního požadavku v rámci tohoto kritéria technické kvalifikace, neshledal požadavek zadavatele za rozporný se zákonem.

199.  Další skutečností, kterou navrhovatel ve vztahu k tomuto kritériu technické kvalifikace rozporuje, je požadavek zadavatele na prokázání zkušeností s výkonem autorského dozoru na stavbě, v rámci  níž dodavatel zpracoval projektovou dokumentaci  ve  stupni  min.  DPS, tj. na totožné stavbě. Úřad tedy zaměřil své posouzení na zjištění, zda mohl mít předmětný požadavek  zadavatele  vliv  na  okruh  dodavatelů,  tzn.  zda  mohl  diskriminačně  působit  na dodavatele.

200.  Za účelem posouzení předmětné námitky navrhovatele týkající se požadavku zadavatele, aby dodavatel prokázal u referenční zakázky  provedení projekčních prací konkrétního rozsahu    a současně provádění autorského dozoru na shora uvedené referenční stavbě, Úřad požádal v průběhu správního řízení ČKAIT, VUT a ČVUT, coby nezávislé subjekty, mj. o vyjádření, jak lze definovat  autorský dozor,  zda může být autorský dozor vykonáván i  osobou  odlišnou  od původního zpracovatele projektové dokumentace, a jaké jsou výhody, či naopak nevýhody, takovéhoto řešení. Dále Úřad oslovil subjekty působící na relevantním trhu, konkrétně  stavební  a  projekční  společnosti,  a  tyto  požádal  o   vyjádření,  jak  nazírají     na požadavek zadavatele na předložení referenční zakázky, spočívající mj. v tom,aby autorský dozor na referenční stavbě byl vykonáván přímo zpracovatelem projektové dokumentace ve stupni min. DPS, čili totožnou osobou, jež zpracovala projektovou dokumentaci, a jaké jsou výhody, či naopak nevýhody, takovéhoto řešení (viz body 48. a 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

201.  Z Úřadem provedeného šetření vyplývá, že autorský dozor je pojmem, jenž není právními předpisy definován. Obecně lze říci, že autorský dozor je činnost zpracovatele projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, ohlášení stavby, popř. dokumentace pro provádění stavby, prováděná  obvykle  na  základě  smluvního  ujednání mezi  projektantem a stavebníkem po dobu realizace stavby. Konkrétní obsah činnosti autorského dozoru je pak vymezen smluvně. Z vyjádření subjektů působících na relevantním trhu lze dovodit, že autorský  dozor  může  být  (spíše  však  v teoretické  rovině)  vykonáván  osobou  odlišnou  od zpracovatele (autora) projektové dokumentace. Na relevantním trhu je investory primárně poptáván autorský dozor u autorů projektové dokumentace, a tedy je obecně předpokládáno, že autorský dozor bude vykonáván přímo zpracovatelem projektové dokumentace. To mj. vyplývá i přímo z jazykového výkladu předmětného pojmu „autorský dozor“, z něhož je zřejmé, že by mělo jít o dozor samotného autora projektové dokumentace. Úřad konstatuje, že výkon autorského dozoru přímo zpracovatelem projektové dokumentace však není absolutní podmínkou, neboť samotný výkon autorského dozoru je založen na smluvním základě, přičemž obecně mohou nastat situace, kdy zpracovatel projektové dokumentace výkon autorského dozoru nechce nebo nemůže vykonávat. Nicméně, jak vyplývá z provedených šetření, výkon autorského dozoru přímo zpracovatelem projektové dokumentace je na relevantním trhu převažujícím (zcela standardním) řešením a oslovené subjekty jej považují za vhodnější, než jeho výkon osobou odlišnou od zpracovatele projektové dokumentace. To ani nakonec nepopírá ani sám navrhovatel (viz jeho vyjádření ze dne 2.7.2020). Mimo to Úřad dodává, že samotná projektová dokumentace je autorským dílem zpracovatele projektové dokumentace, a tedy  s ohledem na dodržení práv duševního vlastnictví lze považovat obecně za vhodnější, pokud je autorský dozor prováděn přímo autorem projektové dokumentace; v opačném případě (výkon autorského dozoru osobou odlišnou od autora projektové dokumentace) může být výkon této funkce značně limitován, právě s ohledem na práva související se zpracováním projektové dokumentace jejím autorem. Lze tedy dovodit, že za převažující a zcela běžnou praxi na trhu je možno považovat výkon autorského dozoru přímo zpracovatelem projektové dokumentace, což však nevylučuje jeho výkon osobou odlišnou. Současně je z provedeného šetření zřejmé, že  nikdo z Úřadem oslovených dodavatelů, jež jsou dodavateli projekčních    a  nikoliv stavebních prací,  nepovažuje předmětný požadavek zadavatele  za diskriminační    a byli by schopni jej splnit (viz body 79. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad podotýká, že v rámci provedeného šetření na relevantním trhu oslovil rovněž 3 dodavatele stavebních prací, a sice HOCHTIEF CZ a. s., SWIETELSKY stavební s.r.o., a IMOS Brno, a.s., kteří  však  Úřadu  v  odpovědi  na  dotaz,  zda  považují  předmětný  požadavek  zadavatele za diskriminační, neposkytli relevantní sdělení, neboť, jak sami uvedli, jejich hlavním předmětem činnosti je provádění stavebních prací, a nikoliv projekční práce. Z pohledu Úřadu tedy  lze  na  základě  provedených  šetření  konstatovat,  že  požadavek  zadavatele  na  výkon   autorského   dozoru   přímo   zpracovatelem   projektové   dokumentace   není   na relevantním trhu požadavkem neobvyklým, naopak je možno jej považovat za přinášející konkrétní benefity jejímu objednateli, a s ohledem na tuto skutečnost se jedná o běžnou praxi při projektování a dozorování staveb. Úřad nadto (k argumentaci navrhovatele ohledně časové náročnosti projektových prací a následnou realizaci samotné stavební akce a s tím souvisejícího výkonu autorského dozoru) doplňuje, že si je vědom toho, že samotná příprava projekčních prací je časově náročná a stejně tak nějakou dobu trvá, než dojde k realizaci samotné projektované stavby, včetně výkonu autorského dozoru. V tomto ohledu je však třeba ve smyslu rozporované zadávací podmínky reflektovat, že zadavatel v zadávacích podmínkách určil, že referenční zakázkou k prokázání předmětného kritéria technické kvalifikace se rozumí dokončené služby za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení. Na základě § 79 odst. 2 písm. b) zákona by byl zadavatel oprávněn požadovat referenční služby uskutečněné za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení. Zadavatel tak stanovil požadavky na dané reference o poznání mírněji, než jak stanovuje primární pravidlo v zákonu, neboť připustil možnost doložit reference za delší časový úsek. Prodloužením doby pro možnost prokázání předmětné reference rozšířil zadavatel možnost dodavatelů takové reference získat, resp. rozšířil případnou množinu referenčních služeb, jež by byly z časového hlediska k prokázání technické kvalifikace ve zde projednávané věci relevantní. Stejně tak je třeba reflektovat to, že zadavatel nepožadoval, aby referenční stavba byla dokončena a s tím i ukončen autorský dozor, naopak zadavatel v zadávací dokumentaci zcela pregnantně uvedl, že za způsobilý k prokázání daného kritéria technické kvalifikace uzná i probíhající autorský dozor.

202.  Pokud tedy zadavatel od počátku zadávacího řízení uvádí, že zadává veřejnou zakázku jako celek, tj. zjednodušeně řečeno,  od  projekčních  prací,  přes  výkon  autorského  dozoru  až po kolaudaci, čili jako jeden pomyslný „propojený balík“, je dle přesvědčení Úřadu objektivně odůvodnitelné, že požaduje mít z pohledu kvalifikace prostřednictvím referenčních zakázek za prokázané, že vybraný dodavatel je schopen stanovený předmět veřejné zakázky zahrnující činnost autorského dozoru na jím vyprojektovaném díle splnit. Tedy pokud zadavatel požaduje předložení referenční zakázky spočívající v min. 1 službě, která byla zpracováním   projektové   dokumentace    na    pozemní    stavbu    občanské    vybavenosti  o investičních nákladech min. 500 mil. Kč bez DPH (rozumí se investiční náklady projektované stavby, nikoliv cena projektových prací), v rámci níž dodavatel zpracoval projektovou dokumentaci ve stupni min. DPS a současně na ní prováděl autorský dozor, lze považovat takovýto jeho požadavek za oprávněný a podložený relevantní úvahou. Argument navrhovatele, že zpracovatel projektové dokumentace nemůže vynutit u objednatele stavby zajištění výkonu autorského dozoru svou osobou, Úřad nepopírá, avšak, jak již uvedl výše,      z provedeného šetření jasně vyplývá, že za převažující praxi na relevantním trhu lze považovat výkon autorského dozoru přímo zpracovatelem projektové dokumentace. Naopak je nestandardní požadovat výkon autorského dozoru třetím subjektem, tzn. osobou odlišnou od zpracovatele projektové dokumentace,  i když  i to je obecně možné. Zadavatel přitom   od počátku zadávacího řízení deklaruje, že součástí předmětu veřejné zakázky je i výkon autorského  dozoru,   tudíž   je   dle   Úřadu   logické,   že   požaduje   doložit,   že   zkušenost  s prováděním autorského dozoru na stavbě, kterou sám projektoval, má i hledaný dodavatel. K argumentaci navrhovatele, jejíž těžiště spočívá v tvrzení, že mohou nastat situace, kdy nedojde k realizaci projektu, popř. v případě, že projekt je realizován, nemá jak donutit objednatele projekčních  prací  k tomu, aby  mu  současně zadal  autorský dozor  a došlo tak  i k realizaci projektové stavby, Úřad nepopírá, že i takové situace mohou v praxi nastat. Argumentace navrhovatele by se mohla obecně uplatnit de facto na jakékoliv podmínky zadavatelů, které jsou na dodavatele kladeny, že tito obecně nejsou schopni ovlivnit rozsah  a kvalitativní vlastnosti poptávaného referenčního plnění apod. Zadavatel však v daném případě poptává dodavatele, který má komplexní zkušenost jak s projektováním stavby, tak   i s výkonem samotného autorského dozoru na ní. Vzhledem k tomu, že Úřad tento požadavek s ohledem na předmět plnění a délku období, za které bylo možné předmětnou referenci získat, nepovažuje za nijak excesivní, nemění tato navrhovatelem uplatněná argumentace ničeho na závěrech Úřadu.

203.  Z argumentace uplatněné zadavatelem je zjevné, že má za takto stanoveným požadavkem konkrétní legitimní úvahu, kterou vyložil jak navrhovateli v rámci rozhodnutí o námitkách, tak v průběhu vedeného správního řízení. Zadavatel tedy toliko jednoduše netvrdí, že daný požadavek „prostě chce“, ale předkládá za účelem jeho zdůvodnění celou řadu logických argumentů, tudíž Úřad nemá za to, že by předmětný požadavek nasvědčoval porušení zákona zadavatelem; naopak i na základě provedeného šetření Úřadem, jehož výsledky byly popsány výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, lze uzavřít, že se jedná o odůvodněný požadavek zadavatele, nezpůsobující bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

204.  Úřad na tomto místě připomíná, že účelem stanovení kritérií technické kvalifikace je získání dodavatele,  u   něhož   lze   důvodně   předpokládat,   že   disponuje   patřičnými   znalostmi a zkušenostmi získanými plněním veřejných zakázek v minulosti. Zadavatel je přitom povinen zadávací podmínky v podobě technické kvalifikace „vybalancovat“ tak, aby mu tyto na jedné straně poskytovaly záruku, že obdrží kvalitní plnění, na straně druhé, aby však bezdůvodně nediskriminovaly konkrétní dodavatele a nejednalo se o zadávací podmínky zjevně nepřiměřené. Ve zde projednávané věci stanovil zadavatel požadavek na doložení referenční zakázky, jež prokazuje provádění autorského dozoru na stavbě, v rámci níž dodavatel zpracoval projektovou dokumentaci ve stupni min. DPS, jelikož zadává veřejnou zakázku jako celek (soubor projektových  činností, včetně autorského dozoru,  a manažerských  činností),  a tedy hledá subjekt, který tento komplexní soubor služeb zajistí. Úřad daný požadavek zadavatele podrobil pečlivému přezkumu, přičemž s ohledem na situaci na relevantním trhu a vzhledem k výši předpokládaných investičních nákladů projektu, jehož realizace je podmíněna zadáním veřejné zakázky, dospěl k závěru, že se jedná o požadavek souladný se zákonem a ani při kumulaci výše popsaných podmínek stanovených zadavatelem neshledal porušení zákona. Nejde proto o  zjevně  nepřiměřenou  zadávací podmínku,  která  by  vedla k bezdůvodné diskriminaci některých dodavatelů. Úřad si je vědom toho, že posuzovaný požadavek nesplní každý dodavatel působící na relevantním trhu, přičemž těmto „neúspěšným“ dodavatelům může tento požadavek připadat „neférový“ či přímo diskriminační, ovšem, jak vyplývá z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ- 26282/2019/322/HSc ze dne 25.9.2019, „(…) po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad.“.

205.  K argumentu navrhovatele týkajícímu se toho, že zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 24.2.2020 v odpovědi na dotaz č. 112 sdělil, že k prokázání předmětné reference postačuje pouhé zahájení stavebních prací, a nikoliv samotné zahájení výkonu autorského  dozoru,  a  že  se  tudíž  jedná  o  změnu  zadávací  dokumentace  dle   §   99 odst. 2 zákona (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí), konstatuje Úřad následující. Zadavatel stanovil v kvalifikační dokumentaci požadavek na referenční zakázku ve znění

„min. 1 služba, která byla zpracováním projektové dokumentace na pozemní stavbu občanské vybavenosti o investičních nákladech min. 500 mil. Kč bez DPH (rozumí se investiční náklady projektované stavby, nikoliv cena projektových prací), v rámci níž dodavatel zpracoval projektovou dokumentaci ve stupni min. DPS a současně na ní prováděl AD použitá zkratka je vysvětlena v článku 1 smlouvy); zadavatel uzná i stále probíhající výkon AD.“4 (viz bod 159. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Od počátku zadávacího řízení tak bylo zřejmé, že dodavatelé mohou prokázat předmětnou referenci i doposud neukončeným výkonem autorského dozoru na požadované stavbě. Vzhledem k tomu, že zadavatel přitom nikterak nestanovil minimální čas výkonu probíhajícího autorského dozoru, stejně tak ani vykonaný objem   činností,   mohli   dodavatelé   prokazovat    samotný    „běh“    autorského    dozoru  v jakémkoliv rozsahu. Na základě shora řečeného proto Úřad uvádí, že informaci obsaženou vevysvětlení zadávací dokumentace ze dne 24.2.2020 v odpovědi na dotaz č.112, podle níž „AD na stavbě lze považovat za prováděný, pokud již bylo fyzicky zahájeno provádění stavebních prací“, je třeba vnímat v kontextu shora citovaného ustanovení kvalifikační dokumentace, tj. že zadavatel stanovil, že uzná i stále probíhající výkon autorského dozoru. Zadavatel tudíž požadoval, aby dodavatel měl alespoň nějakou zkušenost s výkonem autorského dozoru na relevantní stavbě. Pakliže zadavatel ve shora specifikovaném vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že uzná autorský dozor za prováděný, pokud již bylo fyzicky zahájeno provádění stavebních prací, v podstatě tím pouze deklaroval, že dodavatele nikterak nelimituje, co do rozsahu vykonaného autorského dozoru, jak již Úřad uvedl výše. Postrádá tedy smysl výklad předmětného vysvětlení zadávací dokumentace prezentovaný navrhovatelem, který se snaží, dle názoru Úřadu, účelově dovodit, že při zahájení stavebních prací ještě nemusí být zahájen výkon autorského dozoru, tudíž že jde o dva rozdílné okamžiky. I kdyby tomu tak skutečně bylo, jak tvrdí navrhovatel, ničeho to ve výsledku nemění na tom, že zadavatel v tomto případě svým postupem zadávací podmínky nezměnil, jelikož prokázání výkonu autorského dozoru po dodavatelích od počátku požaduje, když tento požadavek ze zadávacích podmínek nevypustil, a to ani na základě předmětného vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel naopak tímto vysvětlením zadávací dokumentace z pohledu Úřadu stvrdil, že přijme prokázání jakéhokoliv rozsahu výkonu autorského dozoru, a to  i  když  by  byl  na  samém  počátku  svého  průběhu  a  byl  vázán  na zahájení stavebních prací. S ohledem na tuto skutečnost Úřad považuje předmětnou informaci zadavatele za vysvětlení zadávací dokumentace učiněné podle § 98 odst. 1 zákona, jež svým obsahem nijak nemění zadávací, resp. kvalifikační dokumentaci, neboť zadavatel shora citovaným dokumentem pouze stvrdil to, co bylo již v zadávacích podmínkách, a to, že uzná probíhající autorský dozor, přičemž touto odpovědí se dodavatelům dostalo pouze ujištění, že se může jednat o autorský dozor  v jakékoliv  jeho fázi, tedy  i na počátku plnění.  V daném případě nešlo o změnu nebo doplnění zadávací dokumentace (doplnění, se kterým by byla spjata  povinnost  prodloužit  lhůtu  pro  podání  nabídek)  ve  smyslu  §  99  zákona. O změnu zadávací dokumentace se nejedná též s ohledem na fakt, že od počátku zadávacího řízení bylo v kvalifikační dokumentaci deklarováno, že postačí, aby práce dodavatele v rámci referenční zakázky byly zahájeny, tzn. nejednalo se v tomto ohledu o žádnou novou informaci, stejně tak se nejednalo o doplnění informace nové, jelikož vysvětlení plně koresponduje s tím, co již zadávací podmínky obsahovaly. Zadavatel již v kvalifikační dokumentaci vymezil předmětný požadavek natolik obecně, aby bylo zřejmé, že nepožaduje provedení  konkrétních  taxativním  výčtem  vyjmenovaných  úkonů  v rámci  výkonu činnosti autorského dozoru. Z pohledu Úřadu zadavatel tímto požadavkem cílil mj. na projev vůle dodavatele nést odpovědnost za zpracovanou projektovou dokumentaci coby autor projektu a ochotu spolupracovat s objednatelem na realizaci projektu, tzn. poskytnout mu součinnost ve formě autorského dozoru.

206.  Úřad proto na základě shora popsaných skutečností vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že zadavatel nestanovil požadavky na prokázání referenční zakázky týkající se autorského dozoru v rozporu se zákonem, a rovněž prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace   ze dne 24.2.2020 nedošlo ke změně či doplnění této stanovené zadávací podmínky. V tomto ohledu tak zde nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatřenízadavateli.

K požadavkům zadavatele na referenční zakázky související se zpracováním EIA

207.  Navrhovatel dále považuje za diskriminační požadavek zadavatele týkající se prokázání zkušeností se zpracováním EIA, kdy dle jeho názoru zadavatel nadbytečně požaduje předložení referenční zakázky, jež zahrnuje zpracování projektové dokumentace minimálně ve všech stupních DUR, DSP a DPS. Dle navrhovatele je k prokázání zkušenosti se zpracováním EIA dostatečné, pokud byl dodavatel zpracovatelem DUR s vydaným územním rozhodnutím, pro které je splnění EIA relevantní. Podmínku, aby byl dodavatel zpracovatelem všech stupňů projektové dokumentace současně se zajištěním územního rozhodnutí a stavebního povolení, považuje za nadbytečnou a diskriminační (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

208.  Zadavatel v čl. 6. „Kritéria technické kvalifikace podle § 79 zákona a způsoby jejich prokázání“, bodu 6.1.2., pododst. 1) »Referenční zakázky zapisované do tabulky: „1) Přehled realizovaných zakázek“«, kvalifikační dokumentace určil, že referenční zakázkou k prokázání citovaného kritéria technické kvalifikace jsou min. 2 dokončené služby, které byly zpracováním   projektové    dokumentace    na    pozemní    stavbu    občanské    vybavenosti, s investičními náklady jedné dokončené služby min. 1.000 mil. Kč bez DPH a druhé dokončené služby min. 500 mil. Kč bez DPH; každá ze služeb zahrnovala zpracování projektové  dokumentace  minimálně  ve  všech  těchto  stupních:  DUR,  DSP,  DPS;  každá  ze služeb podle bodu a) zahrnovala zajištění ÚR, SP a na alespoň jednu službu podle bodu a) byla zpracována EIA (viz bod 159. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

209.  Úřad se nejprve vyjádří k názoru navrhovatele, který považuje za diskriminační, pokud je zpracování EIA vázáno na vypracování částí projektových služeb, tj. DSP a DPS, s nimiž, dle jeho názoru, EIA nemá žádnou souvislost, neboť vypracování EIA se váže zejména k fázi zpracování DUR.

210.  Úřad předesílá, že zadavatel od počátku zadávacího řízení deklaruje, že jeho cílem je zadat veřejnou zakázku jako celek, tudíž hledá subjekt, který zajistí komplexní soubor jím požadovaných služeb.  Úřad  podotýká,  že z  dokumentace  o zadávacím řízení je zřejmé, že vrámci procesu zpracování projektové dokumentace je počítáno s procesem EIA(viz bod 161. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tzn. vypracování navazujících stupňů projektové dokumentace s ohledem na zapracování výsledku EIA je součástí předmětu veřejné zakázky. Jestliže zadavatel s takto zadávaným předmětem plnění provázal požadavky na prokázání kvalifikace, nepovažuje Úřad stanovení těchto požadavků za bezdůvodné. Dle názoru Úřadu je plně legitimní požadovat prokázání technické kvalifikace v takovém rozsahu, aby tato odpovídala předmětu, rozsahu a složitosti zadávané veřejné zakázky. Pokud v právě posuzovaném případě zadavatel vznesl požadavek, aby u referenční zakázky bylo zpracování EIA navázáno na konkrétní zakázku, u níž byla zpracována  DUR  (neboť  EIA  se  zpracovává ke stupni DUR) a rovněž došlo ke zpracování DSP a DPS, jelikož je nutné požadavky vzešlé z EIA do těchto jmenovaných stupňů projektové dokumentace zapracovat, považuje Úřad předmětný požadavek zadavatele za odůvodněný, přičemž žádný exces, který by mohl vyvolat úvahy o diskriminačním působení předmětné podmínky, Úřad v postupu zadavatele neshledal. Zadavatel nepožaduje osvědčit zkušenost pouze s dílčí činností, a to zpracování EIA k projektové dokumentaci ve stupni DUR, nýbrž chce mít ověřenu skutečnost, že dodavatel, kterého „shání“ pro plnění šetřené veřejné zakázky, je schopen i veškeré navazující projekční práce provázat s předchozími výstupy. Zadavatel si tedy předmětným požadavkem zjevně hodlá ověřit „multifunkčnost“ dodavatele, který byl již v minulosti schopen zrealizovat ucelený „balík“ služeb v tomto ohledu. Předmětný požadavek zadavatele tak Úřad nepovažuje za rozporný se zákonem, když současně nelze přehlédnout, že zadavatel neomezil možnost prokázání šetřeného kritéria technické kvalifikace prostřednictvím poddodavatele.

211.  Úřad sděluje, že se ztotožňuje s tvrzením zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel uvádí, že „EIA tak, jak je požadována v rámci předmětu plnění zadávané veřejné zakázky, má souvislost s ostatními projektovými službami, které jsou též součástí zadávané veřejné zakázky, a nelze proto souhlasit s názorem stěžovatele, že je diskriminační, pokud je zpracování EIA vázáno na části projektových služeb, se kterými nemá žádnou souvislost. Zpracování EIA se nepochybně váže zejména k fázi zpracování DUR. Je však pošetilé tvrdit, že již nemá jakoukoliv návaznost na další, věcně a procesně navazující stupně projektové dokumentace. EIA rozhodně vychází z konkrétního projektu, respektive je zpracovávána, předkládána a schvalována v rámci konkrétního projektu, a nelze tedy tvrdit, že EIA s projektovými pracemi nesouvisí.

Zadavatel zadává zcela konkrétní veřejnou zakázku, která bude vyžadovat zpracování procesu EIA. Zadavatel v rámci předmětu plnění zadávané veřejné zakázky požaduje provedení veškerých projektových a inženýrských činností, které jsou nutné k tomu, aby zadavatel získal veškeré nutné podklady k zahájení realizace stavby.“.

212.  Pokud jde o  argument  navrhovatele  týkající  se  nezahrnutí  parkovacích  domů  P3  a  P4  do předmětu zadání a tedy do záměru EIA (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak Úřad sděluje, že z čl. 10. „Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky:“, bodu 10.6.

„Popis předmětu veřejné zakázky“, zadávací dokumentace jasně vyplývá, že „STUDIE zahrnuje i 2 parkovací domy P3 a P4, které nejsou předmětem zadávané veřejné zakázky. Prostor, v němž jsou P3 a P4 umístěny a dále plocha O slouží jako územní rezerva.“. Jestliže  se tedy zadavatel rozhodl, že uvedené parkovací domy nezačlení do předmětu plnění veřejné zakázky, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby je zahrnul do předmětu zadání EIA. Je to zadavatel, kdo vymezuje předmět veřejné zakázky, a pokud se zadavatel rozhodl, že součástí předmětné veřejné zakázky nejsou parkovací domy P3 a P4, je to věcí zadavatele, která jakkoliv negativně nepůsobí na soutěž o tuto veřejnou zakázku. Naopak dodavatelé jsou jasně předem srozuměni s tím, co je a co není předmětem veřejné zakázky.  Úřad tak má     za to, že skutečnost,  jestli  uvedené  rozhodnutí  zadavatele  (nezačlenění  těchto  prostor  do předmětu veřejné zakázky) bude mít potenciálně dopad na ztížení situaces pří padnou dostavbou těchto částí, nemá vliv na zadání této veřejné zakázky, v rámci které jsou dodavatelé jasně srozuměni s tím, co je jejím předmětem a jaké plnění mají ocenit.

213.  K argumentu navrhovatele týkajícího se požadované hodnoty referenčních zakázek Úřad odkazuje na své závěry učiněné v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí týkající se referenčních zakázek souvisejících s výkonem autorského dozoru (viz bod 198. odůvodnění tohoto rozhodnutí).  Závěry Úřadu  shledávající  zákonnost referenční  zakázky, u níž byla zadavatelem požadována minimální hodnota investičních nákladů stavby realizované na základě referenční zakázky, zahrnující zpracování projektové dokumentace min. ve stupni DPS a výkon autorského dozoru, ve výši 500 mil. Kč bez DPH, jsou aplikovatelné i na předmětnou podmínku, tzn. na požadavek zadavatele na referenční zakázky,  a  to  2  dokončené  služby,  které  byly   zpracováním  projektové  dokumentace   na pozemní stavbu občanské vybavenosti, s investičními náklady jedné dokončené služby min. 1.000 mil. Kč bez DPH a druhé dokončené služby min. 500 mil. Kč bez DPH. Své závěry považuje Úřad za přiléhavé i na tyto referenční zakázky, přestože je prahová hodnota pro splnění předmětného požadavku vyšší dvojnásobně, což však znamená, že tato představuje cca více než jednu pětinu v poměru k předpokládané hodnotě navazujícího plnění v podobě veřejné zakázky na realizaci stavby. Je tedy zjevné, že se nejedná o nijak excesivně stanovenou minimální úroveň kvalifikační podmínky, a tedy se i v tomto případě jedná o přiměřený požadavek zadavatele.

214.  Úřad proto na základě shora popsaných skutečností vyslovuje závěr, a sice že zadavatel nestanovil  své požadavky na prokázání referenční zakázky  související se zpracováním EIA     v rozporu se zákonem. V tomto ohledu tak zde nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření zadavateli.

K požadavkům zadavatele na osobu lékařského manažera projektu

215.  Navrhovatel v dalším považuje za diskriminační požadavek zadavatele na prokázání kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona, a to požadavek na člena realizačního týmu dodavatele, konkrétně osoby lékařského manažera projektu, spočívající v doložení zkušenosti ze zahraničí. Dle navrhovatele je takovýto požadavek zadavatele neopodstatněný, jelikož není zřejmé, jaké zkušenosti by osoba lékařského manažera projektu měla v zahraničí získat, když není ani zadavatelem stanoveno, na jaké konkrétní pozici měla působit či jakou činnost měla v zahraničí vykonávat (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

216.  Zadavatel v čl. 6. „Kritéria technické kvalifikace podle § 79 zákona a způsoby jejich prokázání“, bodu 6.2, odst. 6.2.2., kvalifikační dokumentace stanovil minimální úroveň pro splnění tohoto kritéria technické kvalifikace tak, že u osoby lékařského manažera projektu mj. požadoval  „zkušenosti ze zahraničí (např. stáže v zahraniční nemocnici v délce trvání  min. 3 měsíce)“ (viz bod 160. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

217.  V čl.3. „REALIZAČNÍ TÝM ZHOTOVITELE“, bodu. 3.2 „MANAŽERSKÝ TÝM“, odst. 3.2.3

„Lékařský manažer Projektu“, obchodních podmínek definoval zadavatel rozsah činnosti osoby lékařský manažer projektu (dále také „lékařský manažer“) takto: „[l]ékařský manažer Projektu je osoba, která je odpovědná za koordinaci medicinských požadavků v rámci Projektu. Definuje, konzultuje a identifikuje nové medicínské principy v organizaci poskytování zdravotní péče. Je partnerem pro zástupce uživatele.“.

 

 

218.  Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil předmětný požadavek u osoby lékařského manažera týkající se prokazování jeho zkušeností ze zahraničí velmi volně, když nikterak nespecifikoval, jaké činnosti osoba lékařského manažera měla v zahraničí vykonávat či např. v jakém typu zdravotnického zařízení měla své zkušenosti nabýt. Zadavatel tuto volnost zadávací podmínky zdůvodňuje tím, že mu  jde  o  jakékoliv zkušenosti  lékařského manažera  získané v zahraničí, neboť jsou pro něj přínosné i negativní zkušenosti, když zkušenost se systémem zdravotní  péče  v České  republice  již    (viz  bod   29odůvodnění  tohoto  rozhodnutí).   Z právě řečeného lze dovodit, že pro zadavatele je přínosem i jakýkoliv negativní poznatek získaný a ověřený v zahraničí.

219.  Úřad při posouzení zákonnosti předmětné zadávací podmínky vycházel zejména z úvahy, zda za situace, když  by  zadavatel  předmětný  požadavek  stanovil  přísněji,  tzn.  pokud  by  např. určil minimální velikost či typ zdravotnického zařízení, zastávanou pozici, či by omezil získání zkušeností na některý stát, by Úřad v obecné rovině neshledal takové zpřesnění problematickým. Úřad konstatuje, že považuje stanovení požadavku na kvalifikaci osoby, jejíž náplní práce je mj. koordinace medicínských požadavků či definice nových medicínských principů, která se bude podílet na plnění veřejné zakázky, za důvodně opodstatněné. Pozice lékařského manažera má vnést do projekčních prací i pohled „někoho zevnitř“, kdo se reálně v medicínském prostředí pohybuje a pomůže osobám zpracovávajícím projektovou dokumentaci v nalezení co nejvhodnějšího řešení. Pokud by tedy Úřad neshledával „přísnější“ požadavek na pozici lékařského manažera diskriminačním (tu Úřad nečiní závěr  ke  konkrétní  podobě   eventuálních   přísnějších   požadavků),   nemůže   pak   považovat   za diskriminační, a tedy rozporný se zákonem, ani shora popsaný „mírnější“ požadavek, který pouze stanovuje získanou dobu praxe v zahraničí. Úřad nepřehlédl argumentaci navrhovatele, že, zjednodušeně řečeno, takto neurčitě nastavený požadavek zahraniční zkušenosti  lékařského  manažera    pro  zadavatele  nízkou  vypovídací  hodnotu.   Úřad    v tomto kontextu podotýká, že považuje za nezvyklé, že navrhovatel fakticky požaduje zpřísnění kvalifikačních požadavků pro osobu lékařského manažera, když „mírnější“ požadavky zadavatele považuje za diskriminační. Úřad tak v požadavku na získání zahraničních zkušeností u osoby lékařského manažera neshledává nezákonnost v postupu zadavatele. Zajisté jak pozitivní, tak i negativní zkušenosti ze zahraničí mohou být přínosné pro zpracování představ o výsledné podobě plánované nemocnice a daná osoba může získat nové   poznatky   z fungování   nemocnic,    které   třeba   nemusí   mít   doposud   uplatnění  v nemocnicích  tuzemských,   nebo   naopak  zkušenosti  utvrzující  v tom,   že  přijatá  řešení v tuzemsku jsou vhodná a není důvod zavádět nové systémy či opatření. Úřad v kontextu výše předestřených úvah konstatuje, že zadavatel je tím, kdo stanovuje zadávací podmínky,  a pokud shledal, že mu postačuje k prokázání kritéria technické kvalifikace u osoby lékařského manažera požadavek jakékoliv zahraniční zkušenosti bez nutnosti bližší specifikace, nelze považovat takovýto požadavek za rozporný se zákonem, pakliže je přítomna jeho provázanost s předmětem plnění veřejné zakázky, která je v daném případě bezpochyby dána, a lze považovat zadavatelem požadovanou zkušenost za přidanou hodnotu této osoby pracovního týmu, když tato osoba bude odpovědná za koordinaci medicínských požadavků v rámci projektu, tzn. bude se podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

220.  Úřad pro úplnost akcentuje, že navrhovatel námitkami brojil proti tomu, že aniž by zadavatel

v zadávacích podmínkách specifikoval konkrétní pozici či činnosti, které by měly být předmětem zahraniční stáže, postrádá jeho požadavek na osobu lékařského manažera projektu jakýkoliv smysl. Úřadem bylo přitom v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí dovozeno a postaveno najisto, že požadavek zadavatele na osobu lékařského manažera projektu v té podobě, v jaké ji zadavatel vymezil v kvalifikační dokumentaci, nelze považovat za rozporný se zákonem. Navrhovatel tedy de facto brojil proti tomu, že předmětný  požadavek  zadavatele  je  příliš  mírný.  Předmět  správního  řízení  s ohledem  na podané námitky a na ně navazující návrh je tedy vymezen pouze vůči požadavku týkajícího se zahraniční zkušenosti u osoby lékařského manažera projektu; žádné další podmínky spojené s touto osobou pracovního týmu či vůbec samotný požadavek na dispozici takovou osobou v rámci pracovního týmu není předmětem vedeného správního řízení. Navrhovatel však jde ve své argumentaci v průběhu správního řízení v tomto nad rámec jím uplatněných  námitek,  kdy  jeho  argumentace   směřuje   k tomu,   že   daný   požadavek   (na dispozici osobou lékařského manažera projektu) je nezákonný sám o sobě, což mají dokládat obdržené odpovědi od navrhovatelem oslovených dodavatelů. Navrhovatel již tedy nezpochybňuje pouze oprávněnost požadavku zadavatele na zahraniční stáž u osoby lékařského manažera projektu, nýbrž zpochybňuje tento požadavek jako celek, což je zřejmé z toho, že navrhovatel svými žádostmi na oslovené dodavatele „nemířil“ pouze na zahraniční stáž,  ale  v jeho  žádostech  uvedl  kompletní  znění  předmětného  požadavku  zadavatele    a k němu požadoval odpověď (viz bod 132. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad má za to, že pokud navrhovatel hodlal zpochybňovat požadavek zadavatele na osobu lékařského manažera projektu nejen z pohledu zahraniční stáže, ale jako celek, měl tak učinit již v jeho námitkách, což se však prokazatelně nestalo. Úřad tedy sděluje, že navrhovatelem předložené odpovědi získané od jím oslovených dodavatelů nepřehlédl, nicméně je považuje z hlediska vymezeného předmětu řízení za zkreslující, jelikož jimi bylo ze strany oslovených dodavatelů reagováno nikoliv pouze na opodstatněnost zahraniční stáže u osoby lékařského manažera projektu, ale na opodstatněnost daného požadavku jako takového, čehož se však námitky navrhovatele netýkaly. Z pohledu Úřadu se navrhovatel danou argumentací do jisté míry popírá – zatímco v námitkách netvrdí, že osoba lékařského manažera projektu je nezákonná, kdy fakticky jeho argumentace spíše směřuje ještě ke zpřísnění požadavku zadavatele na zahraniční stáž, v následné argumentaci již tuto osobu navrhovatel považuje komplexně za nezákonně nastavený požadavek. Úřad při posouzení případu tedy neopomněl vzít v potaz skutečnosti uvedené navrhovatelem v rámci jeho vyjádření ze dne 10.7.2020, nicméně,  jak  již  bylo  uvedeno  výše,  je  třeba  hledět  na    jako   na  značně  zkreslující.  K předložené argumentaci doložené navrhovatelem Úřad i přes výše uvedené sděluje následující. Nelze nijak popřít, což Úřad ani nečiní, že dodavatelé zabývající se projekční činností běžně nemají mezi svými kmenovými zaměstnanci osobu lékaře disponujícího zadavatelem   vyžadovanými   zkušenostmi.   V tomto   ohledu   se   Úřad   plně   ztotožňuje   s argumentací doloženou navrhovatelem a byl si této skutečnosti vědom i před obdrženými podklady od navrhovatele. V kontextu prokazování technické kvalifikace ve smyslu §  79 odst. 2 písm. c) zákona je však zapotřebí podotknout, že pro účely veřejné zakázky nebylo potřeba, aby dodavatel disponoval zaměstnancem s těmito kvalitami. Citované ustanovení zákona připouští, že se může u zadavatelem požadovaných osob jednat i o osoby v jiném vztahu  k dodavateli, tzn.  osobu  lékařského manažera projektu  si tudíž bylo  možné zajistit   i externě, popř. prostřednictvím poddodavatele. Předmětná argumentace navrhovatele založená na odpovědích jím oslovenýchdodavatelů tak nic nemění na závěrech Úřadu učiněných shora, a sice že v požadavku zadavatele na dispozici lékařského manažera  projektu se zahraniční stáží je přítomna jeho provázanost s předmětem plnění veřejné zakázky, přičemž lze považovat zadavatelem požadovanou zkušenost za přidanou hodnotu této osoby pracovního týmu, když tato osoba bude odpovědná za koordinaci medicínských požadavků v rámci projektu, tj. bude se podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

221.  Úřad proto na základě shora popsaných skutečností vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že zadavatel nestanovil požadavky na člena realizačního týmu dodavatele, konkrétně osobu lékařského manažera projektu, v rozporu se zákonem. V tomto ohledu tak zde nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření zadavateli.

K požadavkům zadavatele na referenční zakázky zpracované metodou BIM

222.  Navrhovatel dále nepovažuje za transparentní požadavek zadavatele na prokázání kritéria technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona, dle něhož měli dodavatelé doložit zkušenosti se zpracováním projektové dokumentace metodou modelu BIM, přičemž u  tohoto  požadavku  zadavatel určil, že dodavatelé  mohou  předkládat referenční zakázky   s nedokončeným stupněm DPS za předpokladu, že stupeň DPS se již zpracovává a míra rozpracovanosti je alespoň 50 %. Dle navrhovatele není zřejmé, co zadavatelem požadovaná hodnota ohledně padesátiprocentní rozpracovanosti znamená (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

223.  Jak Úřad zjistil z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel předmětný požadavek stanovil   v čl. 6. „Kritéria technické kvalifikace podle  §  79  zákona  a  způsoby  jejich  prokázání“,  odst. 6.1., bodu 6.1.2., pododst. 3) »Referenční zakázky zapisované do tabulky: „3) Přehled realizovaných zakázek“«, kvalifikační dokumentace, kde specifikoval, že referenční zakázkou k prokázání citovaného kritéria technické kvalifikace jsou min. 2 dokončené služby, které byly zpracováním projektové dokumentace na pozemní stavbu metodou modelu BIM, přičemž každá ze služeb bude zahrnovat zpracování projektové dokumentace minimálně ve stupních DSP a DPS. Zadavatel nicméně uzná referenční zakázku, u níž stupeň DPS v uvedené lhůtě posledních 7 let nebyl ještě dokončen, za předpokladu, že stupeň DPS je již zpracováván  a míra rozpracovanosti je alespoň 50 % (viz bod 159. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

224.  Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 14.2.2020 v odpovědi na dotaz č. 109 zadavatel sdělil, že „[k] prokázání 50 % rozpracovanosti mohou dodavatelé doložit buď potvrzení objednatele, že stupeň DPS je nejméně z 50 % rozpracován nebo lze vycházet i ze sjednané doby plnění pro zpracování stupně DPS podle smlouvy s objednatelem, kdy dodavatel doloží, že na zpracování DPS již pracuje více než polovinu doby, kterou ke zpracování DPS na základě smlouvy s objednatelem má.“ (viz bod 162. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

225.  Úřad konstatuje, že kvalifikační požadavek na doložení míry rozpracovanosti dvěma rozdílnými způsoby, a to buď na základě reálného stavu rozpracovanosti, nebo na základě uplynutí sjednané doby plnění, může poskytnout rozdílné výsledky (co do objemu splnění referenčního plnění). Pokud však jde o posouzení požadavku z pohledu dodržení zásady transparentnosti (k této zásadě v podrobnostech viz body 172. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a tedy jednoznačnosti toho, jaký požadavek zadavatel na dodavatele klade, pak Úřad uvádí následující. 

 

226.  Jak vyplývá ze shora řečeného, zadavatel v kvalifikační dokumentaci zcela pregnantně stanovil, že uzná referenční zakázku, u níž stupeň DPS v uvedené lhůtě posledních 7 let ještě nebyl dokončen, a to za předpokladu, že stupeň DPS je již zpracováván a míra rozpracovanosti je alespoň 50 %. Ve výše specifikovaném vysvětlení zadávací dokumentace pak zadavatel následně zcela srozumitelným způsobem popsal, co považuje za onu „50% rozpracovanost“, tzn. jakými dvěma variantami lze přezkoumávanému požadavku zadavatele dostát. Dle Úřadu tak nelze mít pochybnosti o určitosti předmětné zadávací podmínky, jelikož lze jasně pochopit, co se rozpracovaností projektové dokumentace ve výši 50 % rozumí. Ačkoliv míra splnění referenčního plnění, tzn. faktický stav plnění referenčních zakázek, pokud se hovoří o jejich 50% rozpracovanosti, se může rozcházet, neboť míru rozpracovanosti je možno vázat buď k potvrzení objednatele o míře splnění prací, nebo naopak k již uplynulé době plnění, je dle přesvědčení Úřadu zřejmé, že zadavatel stanovil srozumitelně a jasně, co lze za 50% rozpracovanost považovat, čili jakými způsoby mohou dodavatelé předmětný požadavek splnit. Dodavatelé tedy jednoznačně vědí, jak mají koncipovat jejich nabídku, resp. jak mají doložit splnění kvalifikace, a čím ji mohou prokázat. Buď je jejich referenční zakázka minimálně z 50 % splněna, co do jejího objemu, nebo uplynula více než polovina sjednané doby, za kterou mají mít referenční zakázku splněnou.   O jednoznačnosti stanovení předmětné podmínky tudíž není pochyb. Z pohledu Úřadu tak nelze předmětný požadavek zadavatele považovat za netransparentní, a tedy rozporný se zákonem,jaksesnažítvrditnavrhovatel.Úřad v daném požadavku nespatřuje žádnou „nečitelnost“ v postupu zadavatele, jež by vedla k netransparentnosti zadávacího řízení, kdy má naopak za prokázané, že tento požadavek, potažmo jeho splnění, byl ze strany  zadavatele v zadávacích podmínkách stanoven zcela určitým a srozumitelným způsobem.

227.  Úřad tedy na základě shora popsaných skutečností vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že zadavatel nestanovil požadavky na prokázání referenčních zakázek zpracovaných metodou BIM v rozporu se zákonem. V tomto ohledu tak zde nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření zadavateli.

K délce lhůty pro podání nabídek

228.  Navrhovatel dále brojí proti délce lhůty pro podání nabídek, kterou zadavatel stanovil na 33 kalendářních dnů, když dle jeho názoru zadavatel nevzal v potaz rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky, které mají dopad do zpracování nabídek a způsobují jeho zvýšenou časovou náročnost. Navrhovatel takto stanovenou lhůtu považuje za nepřiměřeně krátkou (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad sděluje následující.

229.  Úřad ke lhůtě pro podání nabídek předně v obecné rovině uvádí, že se jedná o časový úsek, který zadavatel musí stanovit tak, aby poskytl potenciálním dodavatelům dostatečný prostor pro seznámení se se zadávacími podmínkami a pro přípravu nabídky. Účelem lhůty pro podání nabídek je vytvoření časového rámce, v němž má dojít k předání informací dodavatelům o zahájení zadávacího řízení, o předmětu veřejné zakázky, v dalším se mají dodavatelé obeznámit s veškerými povinnostmi a požadavky zadávacího řízení tak, aby se mohli objektivně rozhodnout, zda  se  zadávacího řízení zúčastní, a v konečné fázi  má dojít   k sestavení a předložení nabídky splňující veškeré požadavky zadavatele.

230.  Zákonodárce uložil zadavateli v § 57 zákona povinnost stanovit lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení, v němž je šetřená veřejná zakázka zadávána, na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení, přičemž v citovaném ustanovení zákona současně nastavil konkrétní podmínky pro prodloužení či zkrácení této lhůty. Pro úplnost Úřad dodává, že zadávací  řízení  je  zahájeno  okamžikem  odeslání   příslušného   formuláře   k   uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek (příp. i do Úředního věstníku Evropské unie) (viz § 56 odst. 1 zákona), tzn. od tohoto dne se počítá délka lhůty pro podání nabídek.

231.  Jak již bylo naznačeno výše, hlavním smyslem lhůty pro podání nabídek je poskytnout všem potenciálním dodavatelům dostatek času na obeznámení  se  se  zadávacími  podmínkami, na    obstarání    dokladů    pro    prokázání    splnění    jednotlivých    zadávacích    podmínek  a na  zpracování  jejich  nabídek.  Úřad  se  se  zřetelem  ke  shora  nastíněným  východiskům v šetřené věci zabýval tím, zda zadavatel postupoval při stanovení délky lhůty pro podání nabídek v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona, resp. zda dodržel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst.1 zákona, a nevytvořil tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

232.  Dříve, než se Úřad bude věnovat zodpovězení otázky, zda délka lhůty pro podání nabídek stanovená zadavatelem byla dostatečná, resp. přiměřená skutkovým okolnostem věci, považuje za nezbytné postavit najisto, jaká délka předmětné lhůty v posuzované věci byla délkou minimální, čili zákonem minimálně připuštěnou. Samotná minimální délka lhůty pro podání  nabídek  je  pouze  určitým  vodítkem  při  stanovení  lhůty  pro  podání  nabídek;       v konečném důsledku musí zadavatel vždy zohlednit i zásadu přiměřenosti, a to v tom smyslu, že musí reflektovat specifika jím zadávané veřejné zakázky a dodavatelům poskytnout dostatečný časový rámec pro zpracování jejich nabídek. Obecně tedy neplatí rovnítko v tom smyslu, že je-li dodržena minimální lhůta pro podání nabídek dle shora citovaného zákona, jedná se automaticky o zákonně stanovenou lhůtu pro podání nabídek,   a to právě s ohledem na zásadu přiměřenosti. Úřad opakuje, že z ustanovení § 57 odst. 1 zákona plyne, že lhůta pro podání nabídek v otevřeném řízení činí nejméně 30 dnů. Jak je zřejmé z § 57 odst. 2 písm. a) zákona, lhůta pro podání nabídek může být v otevřeném řízení u veřejných zakázek na dodávky nebo u veřejných zakázek na služby zkrácena tak, aby činila nejméně 15 dnů, a to za předpokladu, že zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení. Úřadem bylo zjištěno, že ve zde projednávané věci zadavatel předběžné oznámení ve Věstníku veřejných zakázek uveřejnil, přičemž se tak stalo dne 13.2.2019. Vzhledem k tomu, že zadavatel odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 23.12.2019, je patrné, že předběžné oznámení bylo uveřejněno přibližně 10 měsíců přede  dnem, kdy bylo odesláno oznámení     o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Vzhledem k právě řečenému a současně vzhledem k tomu,  že  šetřená  veřejná  zakázka  je  z hlediska  jejího  předmětu  veřejnou  zakázkou    na služby (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad na základě jednoduchého výpočtu konstatuje, že za minimální délku lhůty pro podání nabídek bylo nutné v přezkoumávaném případě považovat 15 dnů (30 - 15 = 15).

233.  Jestliže bylo Úřadem výše zjištěno, jaká délka lhůty pro podání nabídek byla podle zákona délkou minimální, je třeba dále zjistit, kolik dnů tato lhůta ve skutečnosti činila. Úřad opětovně uvádí, že podle § 56 odst. 1 zákona zahajuje zadavatel otevřené řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona. Zadavatel odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění dne 19.12.2019, přičemž předmětné oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23.12.2019 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24.12.2019. Lhůtu pro podání  nabídek  zadavatel  stanovil  do  21.1.2020,  když  následně  tuto  lhůtu  prodloužil  do 6.3.2020 (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad spočítal, že „prvotní“ zadavatelem stanovená lhůta, tj. lhůta do 21.1.2020, která je z hlediska dodržení zákona relevantní, činila celkem 33 dnů. Je tak možno konstatovat, že zadavatelem reálně stanovená lhůta pro podání nabídek více než dvojnásobně přesahovala minimální zákonem stanovenou délku; tím, že zadavatel stanovil předmětnou lhůtu na 33 dnů, tak rozhodně „nepodkročil“ minimální lhůtu, jež činila 15 dnů.

234.  Ačkoliv   zadavatel   stanovil   délku  lhůty  pro  podání  nabídek  na  33  dnů,  čili  více  než v dvojnásobné  délcenadrámec    zákonného    minima,    nelze    bez    dalšího    dospět  ke „zkratkovitému“ závěru, že v tomto ohledu došlo z jeho strany k dodržení zákona. Úřad se proto v dalším bude zabývat tím, zda daná délka lhůty řádně reflektuje skutkové okolnosti šetřené veřejné zakázky, a zda ji lze tudíž opravdu označit za lhůtu dostatečnou, tzn. lhůtu souladnou se zásadou přiměřenosti.

235.  Úřad při posouzení přiměřenosti lhůty pro podání nabídek bral v potaz, že v průběhu stanovené lhůty jsou potenciální dodavatelé povinni vytvořit a zkompletovat celou nabídku, kdy tento proces zahrnuje mj. i opatření si dokumentů týkajících se prokázání splnění kvalifikace, případně vést jednaní s partnery, s jejichž pomocí bude možno nabídku podat apod. Úřad má za to, že se po administrativní stránce jedná nepopiratelně o nikoliv jednoduchý proces, a to vzhledem k tomu, že do nabídky musí být začleněna celá řada dokumentů, pro jejichž zpracování je v některých případech nutná značná časová příprava dodavatele, a to ať už se jedná o zpracování cenotvorby nabídky (např. ocenění výkazu výměr), nebo o získání určitých dokumentů týkajících se příslušných kritérií hodnocení. Nabídka tak ve výsledku obsahuje značné penzum dokumentů, jejichž vytvoření (vyplnění), popř. obstarání, je pro účely její tvorby a kompletace nezbytné zajistit, což vyžaduje určitý čas. To stejné pak platí pro případné navázání spolupráce, které má dopad do finalizace a způsobu zpracování nabídky. V této souvislosti lze současně odkázat na § 36 odst.  5 zákona, podle kterého musí být délka lhůt zadavatelem stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.

236.  Úřad na tomto místě opakuje, že zadavatel před samotným zahájením zadávacího řízení uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek dne 13.2.2019 předběžné oznámení, čímž byli potenciální dodavatelé informováni o záměru zadavatele zahájit zadávací řízení na šetřenou veřejnou zakázku. V bodu II.1.4) předběžného oznámení přitom zadavatel uvedl, že předmětem veřejnézakázkybude„dodávka inženýrsko-projektových prací na investiční akci „Nová krajská Baťova nemocnice – Zlín-Malenovice“. Dílo spočívá zejména v zabezpečení vstupních podkladů, zpracování dokumentace pro zjišťovací řízení EIA, zpracování dokumentace pro umístění stavby (územní povolení/DUR), dokumentace pro stavební povolení (DSP), zpracování dokumentace  pro  provádění  stavby,  identifikace  místností,  (tzv. Knihy místností); soupis prací s výkazem výměr, zpracování dokumentace pro výběr dodavatele interiérového vybavení, spolupráci při výběru GD, výkon autorského dozoru. Součástí všech stupňů projektové  dokumentace  bude  související  inženýrská  činnost  nutná k zajištění potřebných rozhodnutí k realizaci akce.“. Tedy už v předběžném oznámení zadavatel sdělil, že veřejnou zakázku bude  zadávat  jako  celek,  tj.  zjednodušeně  řečeno, od projekčních prací, přes výkon autorského dozoru až po kolaudaci, čili jako jeden pomyslný "balík“ služeb.  Dodavatelé  tedy  byli  prostřednictvím  jmenovaného  institutu  uvědomeni  o tom, že zadavatel v určitém časovém horizontu hodlá zadat veřejnou zakázku, resp. počítá se zadáním veřejné zakázky, a  jaké  činnosti    tato  obnášet.  Dodavatelé  se  tak  mohli po uveřejnění předběžného oznámení z pohledu Úřadu připravit na vypsání veřejné zakázky, resp. mohli eventuálně činit jisté kroky, jež by jim následně, tj. po zahájení zadávacího řízení, umožnily ve lhůtě pro podání nabídek snáze zkompletovat jejich nabídku, tzn. například si mohli předjednat spolupráci s dalšími dodavateli, či si zajišťovat určité „provozní věci“, kterých by si měl být dodavatel působící v daném oboru vědom, že by mohly být pro účast    v zadávacím řízení potřebné. Úřad nezpochybňuje, že předběžné oznámení neobsahuje totožné penzum informací jako oznámení o zahájení zadávacího řízení, resp. zadávací dokumentace,  a  dodavatelé  tedy   nedisponují   takovou   měrou   konkrétních   informací ve smyslu, jaké konkrétní požadavky bude zadavatel v souvislosti s plánovanou veřejnou zakázkou spojovat. Avšak současně lze podotknout, že pokud by zákonodárce nepovažoval možnost předat dodavatelům byť i jen určitou část informací  o budoucím zadávacím řízení   s předstihem za přínosnou, nespojoval by s ní tak výraznou možnost zkrácení lhůty pro podání nabídek u veřejných zakázek na dodávky nebo služby. Úmyslem zákonodárce tedy bylo připustit možnost předběžného informování dodavatelů o přípravě veřejné zakázky prostřednictvím předběžného oznámení, a to mj. z toho důvodu, aby na základě těchto předběžných informací a z nich vyplývající možné přípravy dodavatelů mohla být následně zadavatelem zkrácena lhůta pro podání nabídek. Současně v tomto kontextu Úřad poznamenává, že je na bdělosti každého z dodavatelů, zda se zajímá o plánované akce, tzn. zda má povědomí o plánech zadavatelů v daném segmentu trhu, a průběžně se "připravuje“ na zadávací řízení, čímž může případně získat určitý náskok oproti dodavatelům, kteří takto nečiní. U posuzované veřejné zakázky, která, jak již bylo opakovaně zmíněno, je relativně významnou a veřejně diskutovanou zakázkou, bylo možno informace o plánovaném zadávacím řízení čerpat i z médií (např. článek „Zlínský kraj chce investovat do nové nemocnice i    stávajících“ publikovaný dne 27.2.2019na webových stránkách https://zezdravotnictvi.cz/zpravy/zlinsky-kraj-chce-investovat-do-nove-nemocnice-i-stavajicich/); ještě před samotným zahájením zadávacího řízení, k němuž došlo dne 19.12.2019, tak byly rámcově známy informace o předmětu veřejné zakázky, tj. veřejnost, stejně tak i potenciální dodavatelé, nebyli o plánu zadavatele informováni až  dne 19.12.2019, nýbrž již v měsíci únoru roku 2019, což Úřad při svých úvahách nepřehlédl.

237.  Úřad za  účelem  získání  skutkových  zjištění  provedl  v průběhu  správního  řízení  šetření  na  relevantním   trhu,   kdy   oslovil   konkrétní   dodavatele   projekčních   prací   s žádostmi o zodpovězení dotazu, zda považují lhůtu pro podání nabídek v délce 33 dnů za přiměřenou  k vytvoření a podání nabídky, a to zejména s ohledem na požadavky zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace a dále s ohledem na termín uveřejnění shora uvedených oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, přičemž přílohou těchto žádostí Úřad učinil zadávací  dokumentaci,  kvalifikační  dokumentaci  a  průvodní  zprávu  studie  (viz  body 51. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad záměrně učinil, za účelem získání co nejobjektivnějších sdělení, součástí předmětných žádostí upozornění na datum uveřejnění zahájení zadávacího řízení, na což ve svém návrhu nepoukazoval ani sám navrhovatel, stejně tak  Úřad  záměrně  upozornil  oslovené  dodavatele  na  rozsáhlé  požadavky   zadavatele   na prokázání kvalifikace, neboť si byl vědom toho, že nabídky bylo možno podat v zásadě pouze při součinnosti více subjektů, a to ve formě zajištění poddodavatelského plnění, nebo formou podání společné nabídky více dodavateli (o čemž ostatně svědčí i podané nabídky). Informaci, že se nabídka zpracovává s ohledem na předmět veřejné zakázky, nebylo zapotřebí dle názoru Úřadu nikterak zdůrazňovat, neboť se jedná mezi dodavateli účastnícími se soutěží o veřejné zakázky o obecně známou informaci (skutečnost, že nabídková cena se tvoří s ohledem na poptávané plnění, pak zajisté platí i mimo oblast veřejného zadávání). Úřad pak při výběru oslovovaných dodavatelů pak vycházel zejména ze zaměření jejich činnosti (aby se jednalo především o subjekty, které projektují rozsáhlejší stavby) a současně oslovil i dodavatele, u nichž z veřejně dostupných informací zjistil, že mají zkušenosti s účastí v zadávacích řízeních dle zákona. Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že Úřad osloveným dodavatelům nezaslal nezbytné části zadávací dokumentace, v důsledku čehož mohlo dojít ke zkreslení jejich odpovědí (viz bod 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak Úřad předesílá, že všichni jím oslovení dodavatelé  měli k dispozici informaci, ve  vztahu  k jaké veřejné zakázce Úřad provádí šetření, a proto lze předpokládat, že pokud chtěli podat objektivní odpovědi na Úřadem položené dotazy, zajisté si mohli sami ověřit a doplnit případné chybějící informace (nad rámec informací obsažených v dokumentech, jež jim zaslal Úřad), které jsou k posuzované veřejné zakázce dostupné na internetu na profilu zadavatele. Danou  argumentaci  navrhovatele,  kterou  tento  v podstatě  zpochybňuje  postup  Úřadu    v rámci správního řízení ve vztahu k průzkumu relevantního trhu, neboť Úřad jím osloveným dodavatelům   nezaslal   kompletní   dokumentaci   o    zadávacím    řízení,    pokládá    Úřad za  nešťastnou.  Navrhovatelem  předestřené  úvahy  by  mohly  vést  ve  výsledku  de  facto  k tomu, že by Úřad nikdy nebyl na základě provedených šetření směřujících ke zjištění skutkového stavu věci schopen rozhodnout. Neustále by totiž mohly být předkládány další argumenty,  proč  nemají být  výsledky  takového šetření  brány  v potaz, a  mohlo docházet  k opakovanému znehodnocování poskytnuté součinnosti oslovených dodavatelů. Úřad nikterak nepopírá, že osloveným dodavatelům v rámci jeho žádostí nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, o čemž ostatně zcela transparentně svědčí i obsah vedeného správního spisu. Úřad tak však učinil zcela vědomě, jelikož se u prováděného šetření zaměřil na dle jeho názoru klíčové části dokumentace vztahující se k přezkoumávané veřejné zakázce. V případě položení velkého množství dalších otázek, které Úřad nepovažoval pro posouzení věci za nezbytné, a zahlcení oslovených subjektů celou řadou dalších dokumentů, by v podstatě mohlo dojít k tomu, že by oslovené subjekty nebyly ochotny Úřadu sdělit svůj názor. V tomto ohledu Úřad postupuje tak, aby získal relevantní informace, a to bez toho aniž by nadbytečně oslovované subjekty zatěžoval. Úřad si je plně vědom  toho,   že   tyto   subjekty   bez   nároku   na   jakoukoliv   odměnu   věnují   svůj   čas  a prostředky na zpracování svých sdělení. Z pohledu Úřadu by se při uplatňování postupu prezentovaného navrhovatelem jednalo mj. o rozpor se zásadou hospodárnosti řízení podle § 6 odst. 2 správního řádu, z níž vyplývá, že nikomu, a tedy ani dodavatelům, kteří nejsou účastníky správního řízení, nemají ve spojení s vedeným správním řízením vznikat zbytečné náklady. Stejně tak by pak mohl navrhovatel zpochybňovat to, jestli se oslovení dodavatelé řádně seznámili se zaslanými podklady a zda je tedy jejich odpověď relevantní pro posouzení věci. V tomto ohledu je třeba vnímat rozdíl mezi šetřením na trhu a situací, kdy je podkladem např. znalecký posudek. Pokud by však existovaly indicie, že některý z oslovených dodavatelů nepodává (nepodal) pravdivou informaci, jedná o skutečnost, která by musela být Úřadem  ve vedeném správním řízení reflektována; nicméně taková okolnost v daném případě, dle názoru  Úřadu,  nenastala.  Taktéž  argument  navrhovatele  o  nedostatečnosti provedeného šetření, které nezahrnovalo zahraniční dodavatele (viz bod 127. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad nepovažuje za relevantní, neboť z pohledu počtu oslovených dodavatelů považuje svůj průzkum za dostatečný. Úřadu pak ani není zřejmé, jaká újma by navrhovateli  v tomto ohledu (kdy zmiňuje nutnost překladu zadávací dokumentace pro zahraniční dodavatele) mohla vzniknout, když on sám je českým dodavatelem, a tedy překlad zadávací dokumentace nepotřebuje. Úřadu pak ani není známo, že by zahraniční nebo tuzemský dodavatel, s výjimkou navrhovatele, rozporoval, že by předmětná lhůta byla v tomto směru nedostatečná. Úřad pak ani z dokumentace o zadávacím řízení nezjistil, že by byl v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace v tomto ohledu vznesen na zadavatele jakýkoliv požadavek či byl zadavatel konfrontován s tím, že by některý z dodavatelů považoval jím stanovenou lhůtu pro podání nabídek za nepřiměřenou. Jediná skutečnost, která v tomto ohledu  byla  rozporována,  byl  původní  požadavek  na  doložení  zápisu   v registru   ČKAIT   v případě usazených nebo hostujících osob u zahraničních dodavatelů. Tento požadavek však zadavatel zmírnil a k podání nabídky postačovalo čestné prohlášení. K tomu Úřad podotýká, že neshledává nezákonnost v takto nastavené podmínce (viz argumentace navrhovatele zachycena v bodu 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodavatelé si musejí být  vědomi toho, jaké požadavky musejí být splněny k tomu, aby k předmětnému zápisu v registru ČKAIT došlo, přičemž úměrně tomu jsou schopni prostřednictvím kritického zhodnocení stavu věci zaujmout stanovisko, zda budou schopni daný požadavek splnit či nikoliv. Na základě těchto skutečností, pak lze ve vztahu k dané osobě zajisté do nabídky vložit čestné prohlášení o  tom, zda splňuje  daný  požadavek.  Rovněž  nelze  přehlédnout,  že  daný  doklad  (o  zápisu v registru ČKAIT) bude stejně dodavatel povinen následně doložit. Uvedený postup by tak neměl jakkoliv negativně ovlivnit předmětné zadávací řízení.

238.  Úřad shrnuje, že předmětnými žádostmi byli osloveni dodavatelé, kteří byli ve všech případech dodavateli zabývajícími se projekčními pracemi. Počet oslovených dodavatelů, resp. počet obdržených odpovědí, pak Úřad pokládá za dostatečný pro posouzení věci. Úřad je toho názoru,  že  pro  své  šetření  vybral  dostatečně  reprezentativní  vzorek  dodavatelů a položil jim pouze otázky relevantní z hlediska rozhodnutí věci. Z logiky věci je zřejmé, že nebyli osloveni všichni tuzemští dodavatelé působící na relevantním trhu projekčních prací. Nicméně tento fakt dle názoru Úřadu nevede  k nezákonnosti  závěru,  který  Úřad  vyvozuje z obdržených odpovědí. Dle § 3 odst. 1 správního řádu postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Úřad má za to, že této tzv. zásadě materiální pravdy jím provedeným šetřením dostál.

239.  Úřad v dalším uvádí, že zadavatel doplnil průzkum trhu provedený Úřadem a provedl vlastní šetření na relevantním trhu, když žádostmi obsahujícími totožně formulované dotazy, jaké položil Úřad při vlastním šetření, rovněž oslovil příslušné dodavatele a odpovědi těchto dodavatelů zaslal Úřadu coby přílohu svého vyjádření ze dne 4.6.2020 (viz bod 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad poté ještě jednou oslovil dodavatele, kteří mu neposkytli na jeho žádost žádné sdělení, a současně zaslal žádosti o sdělení i těm dodavatelům, které zadavatel  identifikoval  v jím  provedeném  šetření  s  poznámkou,  že  od nich vyjádření neobdržel (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

240.  K šetření na relevantním trhu provedenému zadavatelem, které tento doručil Úřadu v rámci svého  vyjádření  ze  dne  4.6.2020,   sděluje  Úřad  následující.  Úřad  při  posuzování  věci  a přijímání závěrů zohledňoval i ustanovení § 251 odst. 5 zákona, podle něhož v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným  návrhům  Úřad nepřihlíží s výjimkou  skutečností, návrhů důkazů    a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.  O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení. Úřad současně nepřehlédl, že vyjádření zadavatele ze dne 4.6.2020 obsahující odpovědi na zadavatelem provedené šetření obdržel až po uplynutí lhůty uvedené v § 251 odst. 5 zákona,  který pracuje  se zásadou  koncentrace řízení.  Úřad  však    za to, že  se  na zadavatelem doložené skutečnosti spolu s vyjádřením ze dne 4.6.2020 dané ustanovení neuplatní v tom smyslu, že by Úřad neměl k později uplatněným návrhům důkazů a jiným návrhům přihlížet, neboť se dle názoru Úřadu jedná o reakci zadavatele, který provedeným šetřením fakticky pouze reagoval na nové informace, které získal ze spisu vedeného správního řízení na základě učiněného nahlédnutí. Zadavatel totiž teprve ze správního spisu zjistil, že Úřad provádí šetření na relevantním trhu směřující k přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek, čili  tyto  informace  lze  označit  za  novum,  z čehož  vyplývá,  že  zadavatel k těmto podkladům Úřadu nemohl uplatnit svou argumentaci dříve, jelikož je bylo možné zjistit pouze ze spisu, resp. zadavatel tímto de facto reaguje na věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Obdobným způsobem pak Úřad nazírá i na výsledky (odpovědi) šetření provedeného navrhovatelem týkající se „lékařského manažera projektu“ a „marketingového manažera projektu“, jež navrhovatel učinil přílohou jeho vyjádření ze dne 10.7.2020 (viz bod 132. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve vztahu k šetření provedenému zadavatelem Úřad opakuje, že zadavatel koncipoval svou žádost obdobným způsobem jako Úřad a osloveným dodavatelům položil dotazy totožného znění. Úřad proto k těmto důkazům navrženým zadavatelem přihlédl a s jejich obsahem, tzn. s obsahem odpovědí zadavatelem oslovených dodavatelů, pracoval při posouzení věci. K argumentu navrhovatele, že odpovědi získané zadavatelem není možno považovat za objektivní, jelikož zadavatel představuje významného zadavatele veřejných zakázek, s nímž chce mít každý z dodavatelů dobrý obchodní vztah (viz bod 128. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad odkazuje na § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Úřad tudíž nemůže mít a priori za to, přičemž nejsou přítomny ani žádné indicie, které by k takovým úvahám vedly, že zadavatelem oslovení dodavatelé v jejich vyjádřeních uvádějí zkreslené či nepravdivé informace; nehledě na to, že ne všichni zadavatelem oslovení dodavatelé pokládají lhůtu pro podání nabídek za přiměřenou (k tomu v podrobnostech viz níže). Obdobným způsobem pak Úřad nazírá i na odpovědi, které obdržel od jím oslovených dodavatelů, neboť nepojal podezření, že by měl některou z daných odpovědí vnímat jako účelovou apod. Skutečnost, že zadavatel v rámci jeho žádostí oslovil případně i ty dodavatele, s nimiž měl v minulosti uzavřen smluvní vztah na zajištění konkrétního plnění, nevede sama o sobě z pohledu Úřadu ke znevěrohodnění získaných odpovědí, pročež neexistuje důvod, proč by dané odpovědi nemohly být Úřadem brány v potaz. Přijetí takové argumentace navrhovatele by opět muselo vést k absurdním závěrům, a to v tom smyslu, že by Úřad nikdy nesměl brát v potaz zjištění získaná účastníky vedených řízení.

241.  Úřad nicméně konstatuje, že při svém rozhodování nepřihlédl k zadavatelem předloženému stanovisku společnosti Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., ze dne 28.5.2020, které zadavatel učinil přílohou svého vyjádření ze dne 4.6.2020. Úřad tak učinil z toho důvodu, že předmětné stanovisko se mj. věnuje přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek v šetřeném zadávacím řízení, která však již byla navrhovatelem namítána v návrhu a bylo možno na ni  od samého počátku (podání námitek navrhovatelem) v rovině právní argumentace reagovat. V tomto je tedy třeba spatřovat podstatný rozdíl oproti informaci, že Úřad provádí ve vztahu k přiměřenosti délky lhůty pro podání nabídek šetření na relevantním trhu, kterou se zadavatel dozvěděl až v průběhu správního řízení na základě nahlédnutí do spisu. Oproti tomu informací, že navrhovatel brojí mj. obecně proti délce lhůty pro podání nabídek, disponoval zadavatel již z návrhu. Pakliže tedy chtěl zadavatel předmětné stanovisko uplatnit coby důkaz, měl tak učinit ve lhůtě dle § 251 odst. 5 zákona, tj. nejpozději dne 14.4.2020, neboť přípis oznamující zahájení správního řízení ve věci přezkoumání předmětné veřejné zakázky Úřadem (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí) byl zadavateli doručen dne 30.3.2020, a současně byl zadavatel v tomto přípise o podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, tzn. mj. o koncentraci řízení, poučen. Tento postoj pak Úřad zastává i k té části předmětného stanoviska, která se týká zadávací lhůty stanovené zadavatelem (k zadávací lhůtě viz body 288. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

242.  Úřad  uvádí, že  výsledky provedených  šetření na  relevantním trhu pro přehlednost vložil  do následujících tabulek,  jež  obsahují  odpovědi  oslovených  dodavatelů.  Úřad  u  každého z uvedených dodavatelů pro přehlednost uvedl, zda jej požádal o vyjádření Úřad, nebo zda jej oslovil zadavatel.

243.  Do první tabulky Úřad zahrnul dodavatele, kteří se vyjádřili v tom smyslu, že považují lhůtu pro podání nabídek v délce 33 dnů za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky, tzn. vyjádřili kladné stanovisko k této zadávací podmínce (dále jen „tabulka č. 1“):

 

 

Dodavatel:

Dodavatele o vyjádření požádal:

OBERMEYER HELIKA a.s.

Úřad

Adam Rujbr Architects s.r.o.

Úřad

KANIA a.s.

Úřad i zadavatel

K4 a.s.

Zadavatel

K-ING, projekce a dozor staveb, s.r.o.

Zadavatel

IM-Projekt, inženýrské a mostní konstrukce, s.r.o.

Zadavatel

Arch.Design, s.r.o.

Zadavatel

AED project, a.s.

Zadavatel

P-T, spol. s r.o.

Zadavatel

SUDOP GROUP a.s.

Zadavatel

VALBEK-EU, a.s.

Zadavatel

Saraco D&M oy

Zadavatel

244.  Do druhé tabulky vložil Úřad ty dodavatele, kteří se vyjádřili v tom smyslu, že považují lhůtu pro podání nabídek v délce 33 dnů za krátkou pro sestavení a podání nabídky (dále jen

„tabulka č. 2“):

 

 

 

Dodavatel:

Dodavatele o vyjádření požádal:

JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s.

Úřad

VPÚ DECO PRAHA a.s.

Úřad

Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o.

Úřad

SIAL architekti a inženýři spol. s r.o. Liberec

Úřad

CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o.

Zadavatel

245.  V poslední tabulce pak Úřad uvádí ty dodavatele, jež nesdělili jasné stanovisko, zda lze předmětnou lhůtu považovat za přiměřenou či nikoliv (dále jen „tabulka č. 3“):

 

Dodavatel:

Dodavatele o vyjádření požádal:

ATELIER RAW s.r.o.

Úřad

CENTROPROJEKT GROUP a.s.

Zadavatel

TECHNICO OPAVA s.r.o.

Úřad i zadavatel

KB projekt, s.r.o.

Úřad i zadavatel

 

246.  Na tomto místě považuje Úřad za vhodné přiblížit své úvahy, které jej vedly k zařazení konkrétních dodavatelů do předmětných tabulek č. 1 až č. 3. K vyjádření dodavatele JAKUB CIGLER ARCHITEKTI a.s. (viz bod 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad sděluje, že si je vědom skutečnosti, že lze s argumentem (dovození nepřiměřenosti dané  lhůty s ohledem  na nemožnost získat v krátké lhůtě potvrzení o bezdlužnosti od finančního úřadu) jmenovaného   dodavatele    polemizovat,    nicméně    i    přesto    bylo    jeho    přesvědčení o nepřiměřenosti lhůty zřejmé, a proto jej Úřad zařadil do tabulky č. 2. Úřad v této souvislosti podotýká, že vzhledem k tomu, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel nepožadoval předložit v nabídce originál tzv. potvrzení o bezdlužnosti, a současně s ohledem na ustanovení § 57 odst. 2 zákona, podle něhož je zadavatel oprávněn stanovit lhůtu pro podání nabídky i kratší než 30 dní, lze považovat argument tohoto dodavatele za lichý, neboť je běžné, že pokud se dodavatel účastní soutěží o veřejné zakázky, mívá tento typ dokladu již ve své dispozici a nečeká na vypsání zadávacího řízení, aby si jej teprve v tuto chvíli začal obstarávat. Dodavatelé by tedy měli být na předložení potvrzení o bezdlužnosti připraveni,    i když by jeho získání mohlo trvat, dle vyjádření osloveného dodavatele, až 30 dnů. Úřad pro úplnost doplňuje, že s ohledem na skutkový stav věci nepovažoval za nezbytné tvrzení jmenovaného dodavatele ohledně lhůty finančního úřadu k vystavení tohoto dokladu ověřovat. Úřad by tedy případnou nepřiměřenost lhůty pro podání nabídek s tímto odůvodněním nepovažoval za zcela relevantní. Avšak z procesní opatrnosti zařadil Úřad odpověď shora jmenovaného dodavatele do tabulky č. 2 (obsahující seznam dodavatelů, kteří považují zadavatelem stanovenou lhůtu pro podání nabídek za nepřiměřenou). Dodavatele CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o., Úřad zařadil do tabulky č. 2 rovněž z důvodu procesní opatrnosti, ačkoliv v jeho vyjádření lze nalézt i argumentaci, že považuje lhůtu pro podání nabídek za přiměřenou, nicméně Úřad akcentuje tu část jeho sdělení, podle které spatřuje důvod pro prodloužení této lhůty spočívající v datu zahájení zadávacího řízení, neboť do jejího průběhu zasáhly vánoční svátky (viz bod 101. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodavatele CENTROPROJEKT GROUP a.s. zařadil Úřad do tabulky č. 3 (obsahující seznam dodavatelů, jejichž odpověď nelze považovat za relevantní pro přijetí závěru o přiměřenosti či nepřiměřenosti zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek), a to i přesto, že jmenovaný dodavatelsděluje,želhůtapropodánínabídekodpovídázákonu.V dalším však tento podotýká, že se  z důvodu  detailního  neobeznámení  se  s veřejnou  zakázkou  necítí na jednoznačné vyjádření, zda je lhůta pro podání nabídek přiměřená (viz bod 102. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tak závěr jmenovaného dodavatele o lhůtě odpovídající zákonu vyhodnotil tak, že ji dodavatel považuje za takovou, která splňuje zákonem stanovené minimum (k této problematice viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), avšak již nebyl schopen posoudit, zda odpovídá zákonu s ohledem na nutnost dodržení zásadypřiměřenosti.

247.  K vyjádření dodavatele KB projekt, s.r.o. (viz bod 115. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad sděluje, že předmětné vyjádření obdržel až po ukončení shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí, nicméně z důvodu korektnosti a pro přehlednost jej Úřad zahrnul do celkového počtu získaných vyjádření. Úřad zařadil jmenovaného dodavatele do tabulky č. 3, neboť tento se k přiměřenosti lhůty nevyjádřil. Úřad podotýká, že ačkoliv obdržel předmětné vyjádření po ukončení shromažďování podkladů, i s ohledem na charakter vyjádření tohoto dodavatele jím nebyly závěry Úřadu nijak ovlivněny. Jinými slovy řečeno vyjádření jmenovaného dodavatele nemohlo na výsledku rozhodnutí Úřadu nic změnit.

248.  Ostatní oslovení dodavatelé, tj. dodavatelé, o nichž Úřad blíže nehovořil v bodech 246. a 247. odůvodnění tohoto rozhodnutí, poskytli z pohledu Úřadu jednoznačné odpovědi, tzn. jejich odpovědi jsou bez dalšího začlenitelné do některé z tabulek č. 1 až č. 3, aniž by bylo třeba polemizovat nad tím, jaká informace je v jejich odpovědích převažující. Stejně tak lze uvést, že odpovědi těch dodavatelů, které oslovil jak Úřad, tak zadavatel, se nerozcházejí.

249.  Z provedených  šetření na  relevantním trhu, jejichž  výčet  je  obsahem tabulek uvedených   v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, vyplývá, že Úřad má k dispozici celkem 21 vyjádření dodavatelů působících na relevantním trhu, z nichž  12  se  výslovně  vyjádřilo, že považují lhůtu pro podání nabídek v délce 33 dnů za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky na šetřenou veřejnou zakázku, 5 dodavatelů pak sdělilo, že předmětnou lhůtu považují za nepřiměřenou k vytvoření a podání nabídky, a 4 dodavatelé nevyjádřili jasné stanovisko (zejména s ohledem na jejich časové a personální kapacity pro zpracování relevantní   odpovědi).   Je   tak   patrné,   že   na   relevantním   trhu    existuje    minimálně 12 dodavatelů,  kteří  považují  lhůtu  pro  podání  nabídek  v  délce  33  dnů  za  přiměřenou k vytvoření a podání nabídky. Úřad shrnuje, že tedy disponuje celkem 17 vyjádřeními dodavatelů působících na relevantním trhu, kteří vyjádřili stanovisko mající reálnou vypovídací hodnotu, a to ať už kladné, tzn. že považují lhůtu pro podání nabídek v délce 33 dnů  za  přiměřenou  k  vytvoření  a  podání  nabídky,  či  záporné,  že  tuto  lhůtu  pokládají za nepřiměřenou. Matematicky vyjádřeno 70 % dodavatelů z celkových 17, jež vyjádřili své stanovisko (kladné či záporné), tedy více než 2/3 dodavatelů, považuje lhůtu pro podání nabídek v délce 33 dnů za přiměřenou k vytvoření a podání nabídky na šetřenou veřejnou zakázku. Úřad tudíž považuje za prokázané, že většina dodavatelů, kteří poskytli své vyjádření k délce lhůty, shledává lhůtu přiměřenou. Úřad v této souvislosti podotýká, že si je vědom toho, že jím provedené šetření (bez reflektování odpovědí dalších oslovených dodavatelů zadavatelem) na relevantním trhu vychází tak, že 43 % oslovených dodavatelů, čili méně než polovina, pokládá délku předmětné lhůty za přiměřenou, to však platí při započtení  odpovědi  dodavatele   JAKUB  CIGLER  ARCHITEKTI  a.s.,   jehož   odpověď   Úřad   z procesní opatrnosti zařadil do tabulky č. 2 (k této odpovědi viz úvahy Úřadu výše), bez započtení této odpovědi pak samotné šetření Úřadu vyznívá 50:50. Úřad je nicméně toho názoru, že v rámci posouzení věci není možno devalvovat a opomíjet odpovědi dalších dodavatelů oslovených zadavatelem, jelikož k tomu Úřad neshledal žádný opodstatněný důvod v tom smyslu, že Úřadu nejsou známy žádné relevantní indicie, že by se odpovědi těchto dodavatelů nezakládaly na pravdě. V konečném výsledku, čili při zohlednění odpovědí zadavatelem oslovených dodavatelů, se pak tedy 70 % dodavatelů vyjádřilo tak, že lhůtu pro podání nabídek považují za přiměřenou.

250.  Úřad předesílá, že obecně zadavatelem stanovená lhůta pro podání nabídek nebude, obdobně jako i jiné zadávací podmínky, vyhovovat naprosto všem potenciálním dodavatelům. Vždy se najdou dodavatelé, v jejichž očích bude lhůta pro podání nabídek nepřiměřeně krátká. To ještě nicméně neznamená, že se jedná o lhůtu rozpornou se zákonem. Úřad pečlivě posoudil zadavatelem stanovenou délku lhůty pro podání nabídek,    a to s ohledem na skutkové okolnosti věci, přičemž i s odkazem na odpovědi dodavatelů působících na relevantním trhu, kteří v převážné většině konstatovali, že se jedná o lhůtu dostatečnou z hlediska přípravy nabídky, dospěl k závěru, že se jedná o lhůtu přiměřenou,     a tedy o lhůtu souladnou se zákonem.

251.  Úřad podotýká, že v rámci provedeného šetření zdůraznil při dotazování oslovených dodavatelů (tato informace je obsažena i v žádostech vyhotovených zadavatelem), že zadavatel odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 19.12.2019, a že toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23.12.2019. Ačkoliv samotný termín zahájení zadávacího řízení navrhovatel v návrhu nerozporoval, Úřad si byl vědom toho, že k zahájení zadávacího řízení došlo před začátkem vánočních svátků, kdy by mohla být teoreticky ztížena schopnost dodavatelů připravit nabídku, tzn. např. koordinovat vzájemně své kroky směřující k případnému společnému podání nabídky, proto Úřad, obdobně i zadavatel, s informací o shora uvedeném termínu zahájení zadávacího řízení konfrontoval oslovené dodavatele při provedeném šetření. I přes toto upozornění, Úřad opakuje, odpovědi více než 2/3 dodavatelů vyznívají tak, že považují lhůtu pro podání nabídek v délce 33 dnů za přiměřenou  k vytvoření a podání nabídky, čili      v termínu zahájení zadávacího řízení neshledávají překážku znemožňující jim a priori přípravu jejich nabídek. Nelze ani přehlédnout, že ačkoliv zahájení zadávacího řízení před začátkem vánočních svátků mohlo vést k reálnému zkrácení lhůty pro podání nabídek, neboť stanovená lhůta zahrnovala více dní pracovního klidu, zadavatel v průběhu zadávacího řízení poskytl     dne    14.1.2020     vysvětlení    zadávací    dokumentace,    které    bylo     současně i doplněním/změnou zadávací dokumentace podle ustanovení § 99 zákona, přičemž prodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou původní lhůtu, tj. o 33 dnů, která již nikterak nezasahovala do období vánočních svátků a neobsahovala tedy více dnů pracovního klidu než je běžné, byť si je Úřad vědom toho, že pro posouzení věci je relevantní toliko „původní“ délka lhůty pro podání nabídek od 19.12.2019 do 21.1.2020.

252.  Úřad při posouzení věci nepřehlédl vyjádření dodavatele Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno,  s.r.o.,  z něhož  vyplývá,  že  zadavatelem  stanovená  lhůta  pro  podání  nabídek  je   za  hranicí  standardní   přiměřenosti,   a   který   konkrétně   specifikuje   důvody,   které   jej k formulaci daného závěru vedly (viz body 109. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad sděluje, že toto jedno, byť detailní a podrobně odůvodněné, vyjádření dodavatele obsahující závěr  o   nepřiměřenosti   lhůty   pro   podání   nabídek   není   způsobilé   ničeho   změnit   nazávěru Úřadu,a to mj. s ohledem na skutečnost, že každý z dodavatelů svůj vlastní

způsob, jak provádí ocenění a vyhotovení nabídky, každý z dodavatelů má jiné časové nároky, neboť pracuje individuálním způsobem; každý z dodavatelů tedy k přípravě jeho nabídky přistupuje jinak, čili postupy dodavatelů v tomto nelze jednoduše paušalizovat. Povinností zadavatele pak není přizpůsobit délku lhůty pro podání nabídky ideálním časovým možnostem každého z dodavatelů na trhu, ale pouze stanovit délku dané lhůty tak, aby tato nevytvořila bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže pro většinu dodavatelů. Nelze si přitom nepovšimnout, že shora jmenovaný dodavatel připouští, že pokud by potenciální dodavatelé započali s přípravou jejich nabídek na základě signálů z médií s určitým časovým předstihem, nebyla lhůta pro podání nabídek z hlediska sestavení nabídky nereálná. Jak bylo přitom Úřadem popsáno již v bodě 236. odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel uveřejnil předběžné oznámení v únoru roku 2019, přičemž ve stejném měsíci se v příslušných sdělovacích prostředcích objevily i zprávy pojednávající o úmyslu zadavatele zadat veřejnou zakázku. Nebylo tedy  vyloučeno,  aby  potenciální  dodavatelé  začali  eventuálně  činit  již  od předmětné doby konkrétní kroky mající za cíl získání veřejné zakázky. Úřad svým šetřením, doplněným šetřením zadavatele, ověřil, že stanovená lhůta pro podání nabídek neomezila nepřiměřeným způsobem soutěž mezi dodavateli na relevantním trhu, když více než dvě  třetiny  oslovených  dodavatelů  považují  stanovenou  lhůtu  za  přiměřenou.  Úřad v daném případě posoudil namítanou skutečnost tak, že zadavatel při stanovení lhůty pro podání nabídek dostatečně reflektoval předmět veřejné zakázky a základní zásady zadávání veřejných zakázek, zakotvené v § 6 zákona, zejm. zásadup řiměřenosti.

253.  Na základě všech výše popsaných skutečností tak Úřad vyslovuje závěr, že zadavatel nepostupoval při stanovení lhůty pro podání nabídek v rozporu se zákonem. V tomto ohledu zde tedy nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření zadavateli.

K přenášení odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele

254.  Navrhovatel dále namítá, že zadavatel v rámci podmínek pro zpracování a předložení nabídkové ceny stanovil požadavek, aby dodavatelé při zpracování rozpočtu ověřili nastavení vzorců, a pokud nebyly vzorce nastaveny, byli tito povinni si je doplnit. Současně byli dodavatelé povinni ověřit správnost výpočtů cen položek, součtových a rekapitulačních údajů v rozpočtu. Navrhovatel se domnívá, že výše popsaná zadávací podmínka je v rozporu s ustanovením § 36  odst.  3  zákona, dle  kterého  nesmí  zadavatel přenášet odpovědnost  za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad sděluje následující.

255.  Z ustanovení § 36 odst. 3 zákona vyplývá, že zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení. Zákon v tomto případě zakazuje zadavateli přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, neboť je to zadavatel, kdo má nést odpovědnost za formulaci  a nastavení zadávacích podmínek, které musí umožnit dodavatelům podat nabídky, jež budou vzájemně porovnatelné.

256.  Jak je zřejmé z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel v čl. 13. „Podmínky na předložení údajů a dokumentů nutných k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení:“, bodu

13.4. „Podmínky pro zpracování a předložení nabídkové ceny“, odst. 13.4.1., zadávací dokumentace požadoval, „aby účastník zadávacího řízení doložil v nabídce výpočet jednotlivých položek nabídkové ceny, a to oceněním soupisu prací, který je součástí zadávací dokumentace a je označen jako ROZPOČET. Účastníkem zadávacího řízení oceněný ROZPOČET bude součástí nabídky také v editovatelné podobě.“. Pro zpracování rozpočtu zadavatel stanovil v totožném ustanovení zadávací  dokumentace mj. následující podmínku, a to, že „[ú]častník zadávacího řízení je povinen při zpracování ROZPOČTU ověřit nastavení vzorců, pokud nejsou vzorce nastaveny, je povinen je doplnit. Účastník zadávacího řízení je povinen ověřit správnost výpočtů cen položek, součtových a rekapitulačních údajů ROZPOČTU.“ (viz bod 153. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

257.  Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 24.2.2020 na dotaz č. 111 zadavatel odpověděl, že „v ROZPOČTU vzorce nastavil a jejich nastavení překontroloval, je tedy přesvědčen, že nastavení vzorců je správné. Účastník má nastavení vzorců ověřit ve vlastním zájmu, neboť podle ROZPOČTU dodavatel stanovuje svou nabídkovou cenu, která bude pevná a pokud se stane vybraným dodavatelem, bude ji muset dodržet. Současně je třeba si uvědomit, že ROZPOČET v tomto případě není totéž jako soupis prací s výkazem výměr u stavebních prací, podle něhož se následně v celém rozsahu položkově fakturuje. Zde jsou zadávány služby         a dokument, který je označen pro jednoduchost jako ROZPOČET, zde slouží ve své struktuře     i k „doložení“ stanovení nabídkové ceny“.

258.  Na základě přezkoumání dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadavatel učinil součástí   zadávací    dokumentace    editovatelný    rozpočet    v    otevřeném    formátu    xls s neuzamčenými buňkami, do nichž dodavatelé vkládali své nabídkové hodnoty, kdy poté    na základě těchto nabídkových hodnot proběhl prostřednictvím neuzamčených vzorců výpočet nabídkových cen. Úřad současně ověřil, že kompletní zadávací dokumentaci, obsahující mj. rozpočet ve shodném formátu s neuzamčenými buňkami, zadavatel uveřejnil na svém profilu zadavatele.  Úřad  proto při posouzení  šetřené zadávací podmínky  vycházel z premisy, že zadavatel poskytl dodavatelům rozpočet s neuzamčenými buňkami, jejichž obsah, resp. zadavatelem nastavené výpočtové vzorce, bylo technicky možné při vyplňování rozpočtu omylem přepsat či smazat.

259.  Úřad konstatuje, že účastníci zadávacího řízení byli povinni při vyplňování rozpočtu postupovat dle pokynů zadavatele, když jejich povinností bylo pro zpracování rozpočtu použít výhradně rozpočet, který byl zadavatelem zveřejněn jako součást zadávací dokumentace (viz bod 150. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad v této souvislosti akcentuje, že tak, jak je na zadavatele kladena odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek, je na dodavatele kladena povinnost postupovat při zpracování nabídek v souladu s podmínkami nastavenými zadavatelem. Kupříkladu Nejvyšší  správní soud v rozsudku č. j. 10 As 202/2014 ze dne 14.1.2015 ve vztahu k zadávacímu řízení judikoval,   že    „jde   o   vysoce   formalizovaný   postup,   jehož    nedodržení   může   vést      k negativním důsledkům pro konkrétního uchazeče projevujícím se např. i v zamezení získání veřejné zakázky a možnosti jejího plnění. Avšak pokud uchazeč v tomto smyslu plně odpovídá za svou nabídku, zadavatel stejnou mírou odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek.“.  Je   přitom   zcela   lhostejné,   jaký   důvod   by   dodavatele   k odchýlení   se   od zadávacích podmínek vedl, zda by tak učinil úmyslně či nevědomky. Jestliže tudíž zadavatel nastavil rozpočet, byť třeba způsobem umožňujícím možnost přepsání či smazání výpočtových vzorců, je povinností dodavatelů pokyny zadavatele respektovat a rozpočet vyplnit tak, jak jej předem zadavatel nastavil; předložený vzorec v zadávací dokumentaci je třeba vnímat jako zadávací podmínku, která je pro dodavatele závazná. Dodavatelé nejsou povinni ověřovat správnost zadavatelem předložených dokumentů. Právě uvedeným však není  dotčena   možnost  dodavatelů  zadavatele  upozornit  např.  prostřednictvím  žádosti   o vysvětlení zadávací dokumentace či námitek (tu Úřad podotýká, že považuje za vhodné, aby dodavatelé primárně k odstranění případných nejasností v zadávací dokumentaci využívali institutu vysvětlení zadávací dokumentace a případně až posléze institutu námitek), pakliže mají pochybnost o správnosti zadavatelem předložených informací. V daném případě tedy bylo povinností dodavatelů vyplnit rozpočet tak, jak jej zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách, a to s vědomím, že za případnou chybu ve výpočtovém vzorci, tzn. za správnost a  úplnost  zadávacích  podmínek,  odpovídá  zadavatel.  Zadavatel  si  byl  vědom  toho,  že   v případě, kdy nebude nabídka dodavatelů po formální stránce správně, čili nebude odpovídat zadávacím podmínkám, tzn. pokud by např. dodavatelé omylem změnili výpočtové  vzorce,  mohlo  by  to  pro    mít  negativní  důsledek,  a  proto  je  s ohledem  na „editovatelnost“ vzorců obsažených v zadávací dokumentaci upozornil v tom smyslu, aby jejich nabídky překontrolovali, zda tyto odpovídají zadávacím podmínkám, tzn. i nastaveným vzorcům.  Současně  je   třeba   zdůraznit,   že   v čl.   13.   „Podmínky   na   předložení   údajů a dokumentů nutných k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení:“,bodu13.4. „Podmínky pro zpracování a předložení nabídkové ceny“, odst. 13.4.1., č. 6), zadávací dokumentace zadavatel stanovil dodavatelům povinnost použít výhradně rozpočet, který byl z jeho strany zveřejněn v rámci zadávací dokumentace, a nikoliv žádný jiný.

260.  Úřad ve vztahu ke shora řečenému sděluje, že předmětnou zadávací podmínku tak, jak byla zadavatelem definována v  čl. 13. „Podmínky na předložení údajů a dokumentů nutných k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení:“, bodu 13.4. „Podmínky pro zpracování a předložení nabídkové ceny“, odst. 13.4.1., č. 7), zadávací dokumentace, je třeba vnímat i ve vzájemné souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 24.2.2020, kde zadavatel v odpovědi na dotaz č. 111 zdůraznil význam jeho pokynu obsaženého ve shora citovaném ustanovení zadávací dokumentace, jež se týká kontroly rozpočtu dodavateli. Úřad dodává, že nelze u dané zadávací podmínky, resp. upozornění zadavatele, co se kontroly nastavení vzorců týče, automaticky dovozovat to, že zadavatel tímto cílí na kontrolu svého údajného pochybení a přenáší tak odpovědnost za správnost nastavení zadávací dokumentace na dodavatele. Zákon v tomto ohledu zcela pregnantně stanovuje pravidlo, že za úplnost a správnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel, přičemž této odpovědnosti si je zadavatel evidentně vědom, když v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „že jeho upozornění na nutnost kontroly nastavení výpočtových vzorců v ROZPOČTU bylo zcela namístě, aniž by tím zadavatel  přenášel  svou  odpovědnost  za  původní  nastavení  vzorců na dodavatele.“. Úřad tak má za to, že i s ohledem na poskytnuté vysvětlení zadávací dokumentace je zjevné, že zadavatel necílil na kontrolu jím předložené zadávací dokumentace ze strany dodavatelů, nýbrž na to, aby si dodavatelé při zpracování svých nabídek překontrolovali to, zda nabídky reflektují zadavatelem předložené vzorce, jelikož rozpočet,  včetně   přednastavených   vzorců   zadavatelem,   byl   dodavatelům   předložen   v editovatelném formátu. Úřad současně ověřil, že z obsahu rozpočtu poskytnutého zadavatelem v rámci zadávacích podmínek je zjevné, že výpočtové vzorce byly z jeho strany nastaveny.

261.  V tomto ohledu  se  Úřad  plně  ztotožňuje  s tvrzením  zadavatele  uvedeným  v rozhodnutí  o námitkách, že by každý z dodavatelů měl ve vlastním zájmu nastavení vzorců překontrolovat tak, aby si byl jistý, že jeho nabídková cena je skutečně správně stanovena, a že nedošlo ke změně některého ze vzorců chybným postupem dodavatele, který odpovídá za správnost své nabídky, která by měla vyhovět všem zadávacím podmínkám, aby měla šanci na úspěch v zadávacím řízení.

262.  V šetřeném případě Úřad po přezkumu dokumentace o zadávacím řízení shledal, že zadávací podmínky obsahují veškeré podrobnosti nezbytné pro zpracování nabídky, jež jsou obsaženy v citovaných přílohách zadávací dokumentace, zejména v rozpočtu. Mimo to je zřejmé, že zadavatel nastavení výpočtových vzorců překontroloval, uvedenou informaci dodavatelům prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace sdělil a na možnost smazání výpočtového vzorce dodavatele upozornil. Ze strany zadavatele tak nedošlo k přenášení odpovědnosti     za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, ani k poskytnutí chybně nastaveného rozpočtu dodavatelům. Zadavatel současně učinil maximum možných kroků, aby dodavatele upozornil na možnost přepsání či smazání výpočtového vzorce, což nelze zadavateli přičítat k tíži.  Úřad  nepopírá,  že  zadavatel  mohl  poskytnout  dodavatelům  např. rozpočet se zamčenými výpočtovými vzorci, či jiné technicky vhodnější řešení. Avšak to v důsledku nic nemění na zákonnosti zadavatelem zvoleného postupu. Úřad v kontextu této rozporované skutečnosti zdůrazňuje i to, že ani sám navrhovatel nebrojí proti tomu, že by snad zadavatel předložené vzorce v zadávací dokumentaci nastavilne správně.

263.  Na základě všech výše popsaných skutečností tak Úřad vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem a nepřenášel odpovědnost za zpracování zadávacích podmínek na dodavatele, když stanovil povinnost při zpracování rozpočtu ověřit nastavení vzorců, pokud nejsou vzorce nastaveny, povinnost je doplnit a současně ověřit správnost výpočtů cen položek, součtových a rekapitulačních údajů rozpočtu, jelikož se nejednalo o podmínku, kterou by zadavatel dodavatele zavazoval ke kontrole zadávací dokumentace, nýbrž ke kontrole souladu nabídek se zadávací dokumentací. V tomto ohledu zde tedy nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření zadavateli.

Ke stanovení požadavků zadavatele na výpočet nabídkové ceny

264.  Navrhovatel v dalším rozporuje způsob stanovení požadavků zadavatele na výpočet nabídkové ceny, kdy brojí proti zadavatelem v rozpočtu nastavenému podílu jednotlivých stupňů projektové dokumentace na celkové ceně, který nemůže být navrhovatelem změněn. Stejně tak navrhovatel namítá, že výpočet ceny stanovený podle HZS nemůže být dodavateli upraven, když tito nemohou měnit zadavatelem přednastavený počet hodin (viz bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad konstatuje následující.

265.  Jak plyne z čl. 13. „Podmínky na předložení údajů a dokumentů nutných k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení:“, bodu 13.4. „Podmínky pro zpracování a předložení nabídkové ceny“, zadávací dokumentace, zadavatel požadoval, aby účastník zadávacího řízení doložil v nabídce výpočet jednotlivých položek nabídkové ceny, a to oceněním soupisu prací, který je součástí zadávací dokumentace a je označen jako rozpočet. Zadavatel současně v totožném článku zadávací dokumentace stanovil, že nabídkovou cenou pro účely hodnocení nabídek se rozumí honorář stanovený účastníkem zadávacího řízení za celý předmět plnění veřejné zakázky podle rozpočtu v Kč bez DPH, který zahrnuje v cenách jednotlivých položek veškeré související náklady spojené s realizací předmětu plnění. K tomu zadavatel dále specifikoval, že nabídková cena je stanovena jako maximálně přípustná u těch položek, u nichž je cena stanovena jako pevná. U položek, jejichž skutečná výše ceny bude při realizaci stanovena výpočtem, se v rozpočtu jedná o cenu modelovou. Konečně zadavatel specifikoval, že položky rozpočtu s modelovou nabídkovou cenou jsou stanoveny tak, že maximálně přípustná je jednotková cena a množství měrných jednotek je pouze odhadnuto. U těchto položek bude v průběhu trvání smlouvy účtováno skutečné množství měrných jednotek (viz body 153. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

266.  Jak  je  tedy  zřejmé  ze  shora  citovaného   ustanovení  zadávací   dokumentace,  zadavatel za účelem ocenění nabídky požadoval, aby dodavatelé v nabídce předložili oceněný soupis prací, označený jako rozpočet. Z uvedeného v dalším vyplývá, že v nabídce oceněný soupis prací (rozpočet) představující celkovou cenu sestával zčásti z ceny pevné a zčásti z ceny modelové (u položek, jejichž skutečná výše ceny bude při realizaci stanovena výpočtem). Totožné pak vyplývá z dokumentu „Obchodní podmínky“, v němž zadavatel stanovil,že

„za provedení díla v rozsahu podle této smlouvy náleží zhotoviteli honorář (…). Honorář zhotovitele stanovený podle ROZPOČTU je stanoven pevnou, maximálně přípustnou částkou za dále vyjmenované části díla (…). Pro honorář zhotovitele za dále vyjmenované části díla podle této smlouvy je stanovený způsob stanovení honoráře zhotovitele, a to na základě jednotkových cen (HZS) podle ROZPOČTU násobených počtem skutečně odpracovaných hodin.“ (viz bod 161. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Předmětem hodnocení nabídek je pak nabídková cena získaná z těchto různých druhů položek, kterou zadavatel označil jako honorář za celý předmět plnění veřejné zakázky, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že „[n]abídkovou cenou pro účely hodnocení nabídek se rozumí honorář stanovený účastníkem zadávacího řízení za celý předmět plnění veřejné zakázky podle ROZPOČTU v Kč bez  DPH, který zahrnuje  v cenách jednotlivých položek veškeré související náklady spojené    s realizací předmětu plnění (…).“ (viz bod 154. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

267.  Jak lze dovodit z rozpočtu, samotný výpočet nabídkové ceny stanovil zadavatel de facto třemi způsoby: podle výše investičních nákladů projektované stavby dle základny pro výpočet, podle výše HZS a podle vlastního uvážení (modelový příklad). Současně pro účely zadávacího řízení vymezil zadavatel v rozpočtu mj. pro list č. 1. „Kalkulace“ podmínku, že účastník zadávacího řízení „provede základní kalkulaci cen jednotlivých fází (stupňů) v tab. I., ze základy, kterou si určí v rozmezí minima a maxima, výši slevy z výpočtové ceny nabízí podle vlastního uvážení“. Zadavatel v uvedeném listu dále specifikoval, že výpočet podle HZS příslušné fáze (stupně) by měl přibližně odpovídat ceně po slevě v tab. I u příslušné fáze (stupně), tj. že hodnota nabídkové ceny by měla, podle podmínky zadavatele, přibližně odpovídat, a to jak ceně po slevě příslušného stupně dle tabulky I., tak ceně kalkulované podle HZS (viz bod 153. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

268.  Ve vztahu ke způsobu hodnocení nabídek zadavatel současně ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 28.2.2020 na dotaz č. 118 odpověděl, že „při stanovení 80% ze základny vycházel přibližně z metodiky sazebníku UNIKA, v němž je 100% základy uvažováno pro projektové práce i výkon TDI. Přesto v jednotlivých fázích zadavatel procentně zhodnotil  i činnosti, které se běžně v rozsahu projektových prací neprovádějí, stejně jako procentně upravil fáze, které považuje za objemově rozsáhlejší, než je v jiných zakázkách běžné.“ (viz bod 164. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně zadavatel k bližšímu rozvržení jednotlivých prací v rozpočtu v rozhodnutí o námitkách uvedl, že vycházel ze způsobu stanovení nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností podle „Sazebníku UNIKA“, tj.stanovení jednotlivých složek nabídkových cen (fází,stupňů)určil ze základny stanovené z tabulky sazebníku UNIKA podle kategorie stavby, pásma obtížnosti a investičních nákladů, a že tabulky pro stanovení základny obsažené v „Sazebníku UNIKA“ jsou zpracovány pro stavby investičních nákladů od 0,5  mil. Kč do  2  000  mil. Kč.,  čili  základnu  pro  stavbu o investičních nákladech přesahujících 6 000 mil. Kč z nich tedy nelze přesně určit a lze ji pouze přibližně odhadnout. Právě z tohoto důvodu zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace umožnil dodavatelům výši základny redukovat podle vlastního uvážení.

269.  Ke shora uvedenému Úřad sděluje, že je to zadavatel, kdo je povinen  v zadávací dokumentaci stanovit požadavky na obsah nabídek dodavatelů. Zadavatel ve zde projednávané věci stanovil povinnost, aby účastníci zadávacího řízení uvedli v nabídce výpočet jednotlivých položek nabídkové ceny, a to oceněním soupisu prací, tedy rozpočtu. Zadavatel současně specifikoval, že pro účely hodnocení nabídek považuje za nabídkovou cenu honorář stanovený účastníkem zadávacího řízení za celý předmět plnění veřejné zakázky, když dále uvedl, že u položek, jejichž skutečná výše ceny bude při realizaci stanovena výpočtem, se v rozpočtu jedná o cenu modelovou.

270.  Ze shora řečeného tak jednoznačně vyplývá, že zadavatel stanovil pro účely hodnocení nabídkové ceny rozpočet, u nějž jasně specifikoval, že za nabídkovou cenu pro účely hodnocení nabídek považuje pouze cenu za celý předmět veřejné zakázky. Jestliže zadavatel stanovil, že účastníci zadávacího řízení jsou povinni ocenit i dílčí jednotlivé položky rozpočtu, a to zejména pro účely posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, je nutno na tuto skutečnost nazírat jako na právo zadavatele. Zadavatel je oprávněn, aby si případně stanovil  i požadavek na rozpad nabídkové ceny a viděl tak ocenění dílčích částí požadovaného plnění. Naopak povinností zadavatele je stanovit pravidla pro podání nabídek tak, aby obdržel vzájemně porovnatelné nabídky a dodavatelé věděli, jakým způsobem k ocenění nabídek přistoupit. Pokud zadavatel stanovil modelový rozpočet, v němž stanovil objem jednotlivých prací, či nacenění jednotlivých stupňů i fází projektu, jak již bylo popsáno shora, a následná kalkulace výše nabídkové ceny byla jasně a dostatečně konkrétně v zadávacích podmínkách vymezena, musí být ze strany Úřadu také takto posuzována. Úřad při posouzení případu vychází mimo jiné ze skutečnosti, že zadavatel při zpracování požadavků na rozpad nabídkové ceny vycházel ze vzorového sazebníku UNIKA, tzn. nepostupoval zcela libovolně   a svévolně, nýbrž použil jmenovaný vzorový sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností, jak uvedl ve vysvětlení zadávací dokumentace    ze dne 28.2.2020 v odpovědi na dotaz č. 118. Tudíž je zřejmé, že se zadavatel při zpracování rozpočtu řídil kvalifikovanou úvahou, jaká je časová dotace jednotlivých prací a činností. Tu Úřad podotýká, že i pokud by se zadavatel řídil konkrétní úvahou (bez využití existujících sazebníků) a jasně stanovil pravidla pro rozpad nabídkové ceny, nelze a priori na takový požadavek zadavatele hledět jako na nezákonný. Zadavateli nelze upírat právo na to, aby znal rozpad nabídkové  ceny dodavatelů. Skutečnost, že  zadavatel  stanoví určité  kategorie a dodavatel případně musí určitým způsobem rozpad nabídkové ceny rozvrhnout jiným způsobem, než pokud by si za tímto účelem činil vlastní kategorie rozpadu nabídkové ceny, dle názoru Úřadu, rovněž nelze a priori považovat za nezákonnou.

271.  V konceptu zadavatelem stanoveného způsobu rozpadu nabídkových cen nelze přehlédnout, že pokud někteří dodavatelé jsou některou fázi projektu schopni realizovat rychleji než jinou (oproti zadavatelem stanovenému odhadu), umožnuje jim zadavatel, v rámci stanovených zadávacích podmínek, za účelem úpravy nabídkové ceny jednotlivého stupně či fáze, využít systém přirážek či slev. Půjde tedy o „šikovnost“ účastníků zadávacího řízení, popř. o jejich podnikatelské riziko, jak jednotlivé práce ocení, čehož si musí být jednotliví dodavatelé předem vědomi.

272.  Pokud jde o námitku navrhovatele, že předpokládané počty hodin jednotlivých pozic podílejících se na zpracování projektové dokumentace (HZS) nesmí účastník  zadávacího řízení  měnit,   pak   Úřad   konstatuje,   že   zadavatel   vycházel   při   sestavování   rozpočtu  a jednotlivých kalkulací podle hodinových sazeb (HZS) z přibližného počtu hodin pro jednotlivé stupně projektové dokumentace a z průměrných HZS, které lze získat z „kalkulačky ČKAIT“ (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad opakuje, že je to zadavatel, kdo stanovuje požadavky na zpracování nabídkové ceny. Zadavatel přitom při stanovení přibližného počtu hodin vycházel z „kalkulačky ČKAIT“, tedy vycházel z podložené úvahy. Je přitom zřejmé, že každé plnění je individuální, tudíž se vždy jedná o určitý předem kvalifikovaný  odhad,   nehledě   na   skutečnost,   že   zadavatel   v tomto   ohledu   vycházel  z „kalkulačky ČKAIT“, jakož i údajů ze sazebníku UNIKA.

273.  Úřad tak  na jedné straně  souhlasí s argumentem  navrhovatele, že skutečný objem prací      v jednotlivých fázích projektu nemusí reálně odpovídat objemu prací předpokládanému rozpočtem, na druhé straně však, jestliže má zadavatel obdržet vzájemně porovnatelné nabídky, je povinen poskytnout všem dodavatelům shodné podklady pro zpracování nabídky. To  zadavatel ve zde šetřeném případě dodržel. Všichni dodavatelé v tomto ohledu dostali  od zadavatele stejné vstupní informace k ocenění jejich nabídek, stejně tak všichni dodavatelé jsou seznámeni s tím, že předmětem hodnocení je výlučně celková nabídková cena. Fakt, že některému z dodavatelů s ohledem na složení jeho pracovního týmu bude trvat zhotovení určité části předmětu plnění, např. dopracování studie, méně času a jiná činnosti naopak času více, než je zadavatelova kvalifikovaná úvaha vycházející se sazebníku UNIKA, dle názoru Úřadu neznamená nezákonnost zadávacích podmínek a dodavatel, jenž má opravdu reálný zájem účastnit se zadávacího řízení, je schopen svou nabídkovou cenu uzpůsobit tomu, aby se „vešel“ do zadavatelem předem stanovených „kategorií“, stejně tak by mu pak toto nemělo být překážkou pro případné vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny. V dané souvislosti navrhovatel namítá „nepravdivost“ nabídkových cen, jelikož tyto jsou dle něj zakládány na „virtuálním“ objemu jednotlivých prací. Z pohledu Úřadu se nejedná o nepravdivost údajů, ale o kategorizaci částí celkové nabídkové ceny, která je jako jediná kritériem pro hodnocení nabídek (tímto je myšleno, že do hodnocení nabídek nevstupují žádné „dílčí ceny“, ale pouze cena celková). Skutečnost, že dodavatel eventuálně bude  muset poupravit svou  dílčí  kalkulaci  s ohledem na zvolené  kategorie,  je dle Úřadu    v podstatě „daní“ za to, že zadavatel chce mít rámcovou představu jak o časové, tak současně i finanční dotaci jednotlivých prací, přičemž tyto údaje pak budou podkladem i pro následnou fakturaci v rámci plnění veřejné zakázky. To, že kategorie (vč. jejich časové dotace) určil zadavatel a dodavatelé si je nemohli určovat sami (popř. alespoň jejich dílčí časovou dotaci), dle přesvědčení Úřadu nevede k nezákonnosti zadávacích podmínek. Úřad  v tomto   ohledu   ponechává   stranou,   jakou    přidanou    hodnotu        tento    rozpad do  jednotlivých   kategorií   s určenou   časovou  dotací.  Zadavatel  představil   svou   úvahu a motivaci, proč takto rozpad nabídkových cen koncipoval; z pohledu Úřadu je v daném kontextu stěžejní, aby zadávací podmínky byly v tomto ohledu srozumitelné, tzn. aby každý   z dodavatelů věděl, jak k ocenění nabídek přistoupit, čemuž zadavatel dostál.

274.  Nad rámec již řečeného Úřad uvádí, že je třeba mít na paměti, že v případě veřejné zakázky na stavbu zcela nové nemocnice o předpokládaných investičních nákladech, jaké stanovil zadavatel, nemůže nikdo dopředu předvídat přesný reálný objem jednotlivých prací. Pro účel podání  nabídky  však   byli   všichni   dodavatelé   vybaveni   stejným   množstvím   informací a stejným rozpočtem, přičemž ve vztahu k následnému vyúčtování poskytovaných služeb dodavatelé rovněž vědí, co bude podkladem pro jejich finanční odměnu, která se bude odvíjet od oceněných položek v rozpočtu. Dodavatelé tak měli stejné podmínky a stejný prostor pro tvorbu nabídky dle vlastního uvážení, avšak při reflektování zadavatelem stanovených kategorií. Úřad považuje za podstatné to, že možnost promítnout ceny dílčích prací do jednotlivých nabídek podle úvahy jednotlivých dodavatelů byla dána jasně, srozumitelně a shodně všem dodavatelům. Účastníci tudíž měli rovné postavení a bylo pouze na jejich uvážení, jak ocení dílčí činnosti, či do jaké míry se rozhodnou dát váhu jednotlivým fázím projektu.

275.  S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že neshledal v postupu zadavatele ničeho, čím by porušil zákon, a co by navrhovateli znemožňovalo podat konkurenceschopnou nabídku. Dodavatelé věděli, že jako nejvýhodnější bude hodnocena v daném kritériu hodnocení ta nabídka, která bude obsahovat nejnižší nabídkovou cenu, když zadavatel v čl. 14. „Hodnocení nabídek:“, bodu 14.2.  „Postup  při  hodnocení  nabídek“,  zadávací  dokumentace  stanovil, že „[z]adavatel bude hodnotit nabídkovou cenu v Kč bez DPH, a to podle její absolutní výše.“, a to v návaznosti na přílohu zadávací dokumentace, kde je k ocenění zadavatelem předložen rozpočet, z něhož vzejde nabídková cena, jež je předmětem hodnocení. Stejně tak pro účely kalkulace své nabídkové  ceny měli dodavatelé  informaci  o předpokládaném  objemu prací a služeb v počtu hodin a zadavatel rovněž uvedl, že dodavatelé mohou při ocenění nabídkové ceny „kalkulovat“ se slevami či přirážkami. Stanovení nabídkové ceny bylo proto dle Úřadu na dodavatelích, kteří k tomu od zadavatele obdrželi potřebné vstupní informace, na základě nichž  bylo  možné  nabídku  vypracovat.  Úřad    za  to,  že  toto  vymezení  bylo  jasným   a srozumitelným vodítkem pro stanovení porovnatelných nabídkových cen všech uchazečů   o veřejnou zakázku, neboť každý z dodavatelů měl k dispozici totožné informace a podklady pro kalkulaci nabídkové ceny.

276.  Úřad proto, ve světle shora popsaných skutečností, činí dílčí závěr, že zadavatel při stanovení požadavků na výpočet nabídkové ceny nepostupoval v rozporu se zákonem. V tomto ohledu zde tedy nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření zadavateli.

Ke stanovení podpůrných aktivit a činností v oblasti politiky public relations zadavatelem

277.  Navrhovatel v dalším namítá, že zadavatel požaduje po dodavateli, aby do předmětu veřejné zakázky zahrnul náklady na podpůrné aktivity, které jsou blíže specifikovány jako podpůrné aktivity poskytované pro zadavatele a uživatele při otevření nemocnice a při uvádění nemocnice do provozu, a to ještě po dobu 6  kalendářních  měsíců  od  uvedení nemocnice do plného provozu, když dle názoru navrhovatele nelze dovodit, co je těmito aktivitami myšleno a poptáváno. Dle navrhovatele dále chybí v oblasti politiky public relations (dále také „PR“) bližší vymezení konkrétních činností prováděných dodavatelem (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad konstatuje následující.

278.  Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům       v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

279.  Úřad předesílá, že z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z čl. 10. „Informace o druhu

a předmětu veřejné zakázky:“, bodu 10.6. „Popis předmětu veřejné zakázky“, odst. 10.6.2.

„Specifikace předmětu plnění“, pododst. 10.6.2.3., zadávací dokumentace (viz bod 152. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze dovodit, že mezi činnosti prováděné manažerským týmem dodavatele patří jak PR aktivity, které budou dodavatelem zajišťovány ve všech fázích projektu (tj. A až C), tak podpůrné aktivity, jež mají být zajišťovány pouze ve fázi C projektu.

280.  Ve shora citovaném ustanovení zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že ve fázi C projektu bude manažerský  tým  dodavatele  poskytovat  podpůrné  aktivity  pro  zadavatele a uživatele předmětu plnění „při stěhování zdravotnických provozů do Nemocnice, při otevření Nemocnice a při uvádění Nemocnice do provozu, a to ještě po dobu 6 kalendářních měsíců od uvedení Nemocnice do plného provozu.“.

281.  Zadavatel tak určil, že ve vymezeném období bude manažerský tým poskytovat zadavateli určité služby, a to ve formě podpůrných aktivit. Jak Úřad ověřil v zadávací dokumentaci, zadavatel neurčil konkrétní či bližší náplň, když termín „podpůrné aktivity“, jež by měl vybraný dodavatel zadavateli poskytovat, blíže nespecifikoval.

282.  Zadavatel uvedl v čl. 10. „Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky:“, bodu 10.7.

„Rozdělení veřejné zakázky na části“, zadávací dokumentace, že „připravuje  realizaci rozsáhlé investiční akce, která nebyla v posledních mnoha letech v ČR realizována. Zadavatel a jeho krajský úřad se svým odborným aparátem není schopen sám zajišťovat činnosti spojené s náročnou přípravou realizace Projektu a nemá ani dostatek svých vlastních odborných pracovníků, kteří by byli schopni realizaci Projektu zajišťovat a řídit ve všech jeho souvislostech a odbornostech. Proto zadává tuto veřejnou zakázku jako celek tak, aby získal schopný projektový a manažerský tým, který bude schopen zajistit přípravu realizace Projektu ve všech vzájemných souvislostech. (…).“. Z citovaného ustanovení zadávací  dokumentace tak lze dovodit, že zadavatel od počátku zadávacího řízení konstatuje, že není schopen sám zajišťovat činnosti spojené s realizací jím plánovaného projektu, a zdůrazňuje, že investiční náklady projektu se „vymykají“ svým rozsahem standardní výši v České republice realizovaným projektům, a proto stanovuje požadavek na manažerský tým, který bude schopen zajistit zadavatelem požadované aktivity.

283.  Úřad tedy s ohledem na výše uvedené opakuje, že zadavatel není v předmětné oblasti podpůrných aktivit, jakož i PR, odborníkem, a proto poptává dodavatele, jenž je schopen požadované činnosti realizovat, jelikož to bude sám dodavatel, který bude disponovat potřebným know-how  týkajícím  se  plánované  stavební  akce,  jež  bude  následně  možno  v rámci těchto k projektové činnosti doprovodným činnostem využít. Je přitom zřejmé, že zadavatel není, a ani nemůže být, schopen předem zcela přesně vyjmenovat, jaké konkrétní podpůrné aktivity bude dodavatel pro zadavatele povinen zajistit, jelikož se jedná o veřejnou zakázku vymykající se svým předmětem (projekt výstavby nové krajské nemocnice) jiným veřejným zakázkám na trhu, tzn. ani sám zadavatel není schopen předem pregnantně predikovat, jakou konkrétní další spolupráci s dodavatelem navazující na jeho dosavadní projektovou činnost bude potřebovat, jelikož neví, jak se bude situace ve vztahu k uvádění zhotovené stavby do provozu vyvíjet a jaká konkrétní součinnost bude následně zapotřebí.

284.  Úřad podotýká, že zadavatel v čl. 10. „Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky:“, bodu 10.6. „Popis předmětu veřejné zakázky“, odst. 10.6.2. „Specifikace předmětu plnění“, pododst. 10.6.2.3., zadávací dokumentace specifikoval práce a činnosti manažerského týmu v jednotlivých fázích realizace projektu, jakož i jednotlivých osob manažerského týmu. Rovněž z rozpočtu lze dovodit, že zadavatel ocenil jednotlivé členy manažerského týmu časovou  dotací  jejich  činností  v jednotlivých  fázích  realizace  projektu.  Zadavatel  tedy v zadávací dokumentaci jasně definoval osoby manažerského týmu, jejich pracovní náplň pomocí činností a stanovil v rozpočtu rozsah práce v jednotlivých činnostech pomocí počtu potřebných hodin, tzn. dodavatelům musí být zřejmé, s jakým časovým rozsahem pro jednotlivé pozice pracovníků manažerského týmu je zapotřebí v každé konkrétní fázi realizace projektu počítat. Dle názoru Úřadu tak jde s ohledem na skutkové okolnosti tohoto případu o dostatečnou specifikaci potřebnou pro účely stanovení nabídkové ceny. Takové ocenění, byť bez zcela detailní znalosti konkrétní náplně požadované činnosti, představuje dle  přesvědčení  Úřadu  únosnou  míru  podnikatelského  rizika.  Dodavatel  nemusí  znát   do detailů své náklady, aby mohl podat nabídku, neboť, jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 121/2016-196 ze dne 25. 10. 2017, „[d]odavatel (…) nutně z povahy věci  vždy  podstupuje  určitou  míru   podnikatelského   rizika.“.   Z logiky   věci   s ohledem  na vymezený předmět veřejné zakázky se nemůže jednat o činnost, která by ze strany dodavatele vyžadovala nějaké extrémní náklady ve smyslu toho, že by měl něco zhotovit apod.; naopak mělo by se primárně jednat o činnost těchto osob, která pak bude hrazena dle skutečného rozsahu prací, přičemž již z názvu je zjevné, že to bude pouze podpůrná aktivita; gros předmětu plnění veřejné zakázky pak spočívá v samotné projektové činnosti. Dle názoru Úřadu v kontextu toho, jak zadavatel pojímá předmět veřejné zakázky, je zjevné, že se jedná o určitou zbytkovou kategorii toho, co nelze např. klasifikovat pod zadavatelem konkrétněji specifikované doprovodné činnosti, jako PR apod., a má se jednat o služby, které budou pomáhat zadavateli při uvádění díla do provozu a jeho propagaci.

285.  Úřad při posouzení této navrhovatelem rozporované podmínky rovněž zohlednil to, že zadavatel v šetřeném případě jasně určil, že požaduje od vybraného dodavatele podpůrné aktivity, a to ještě po dobu 6 kalendářních měsíců od uvedení nemocnice do plného provozu, stanovil taktéž osoby, které tyto podpůrné aktivity budou vykonávat, a specifikoval časový rozsah činností jednotlivých členů manažerského týmu. Úřad opakuje, že dodavatelům, jakožto zkušeným subjektům pohybujícím se na relevantním trhu, muselo být zřejmé, co se takovýmito podpůrnými aktivitami zpravidla rozumí. Zadavatel tak, přestože přesně nedefinoval obsah podpůrných aktivit, stanovil a poskytnul dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení. Ačkoliv tedy zadavatel přesně nespecifikoval obsah jím požadovaných podpůrných aktivit, jelikož sám nemusí být srozuměn s tím, co s sebou plánovaná výstavba přinese, nelze tuto marginální část předmětu plnění považovat za natolik neurčitě vymezenou, aby to znemožnilo dodavatelům zpracovat a podat jejich nabídky. Právě uvedené platí mimo jiné s ohledem na skutečnost, že tyto založí spolupráci vztaženou k předmětu veřejné zakázky, tzn. zadavatel po dodavatelích bude požadovat činnosti, jež budou souviset s předmětem veřejné zakázky, a nikoliv činnosti zcela rozdílné nemající k němu reálný vztah. Úřad nikterak nerozporuje, že dodavatel např. bude v tomto ohledu muset upravit (rozšířit) svůj standardní pracovní tým, který by se naplnění veřejné zakázky s takto vymezeným předmětem plnění podílel, avšak Úřad má za to, že se opět jedná o odraz toho, že zadavatel kupuje službu „na klíč“, s tím, že zpracovatel projektové dokumentace, jakožto osoba, která bude nejvíce erudovaná v otázce kvalit plánovaného stavebního díla, mu bude schopna poskytnout co největší komfort a stejně tak podporu při propagování tohoto díla a s ním souvisejícími dalšími možnými okolnostmi. Pokud je předmětem veřejné zakázky obecně řečeno projekční činnost a s ní spojené podpůrné   aktivity,   nebudou,   dovedeno   ad   absurdum,   podpůrné   činnosti   spočívat  ve faktickém stěhování zdravotnického materiálu, ale spíše by se dle Úřadu mělo jednat např. o určitý druh konzultačních činností  apod. Z pohledu Úřadu se nejedná, pokud jde       o vymezení předmětných činností, o vybočení z mezí zákonnosti, které by bylo možné považovat za excesivní, zakládající nezákonnost předmětné zadávací podmínky. Úřad přitom dodává, že předpokládané množství podpůrných aktivit tvoří pouze minimální část rozsahu předmětu veřejné zakázky. Současně lze v tomto kontextu zdůraznit, že zadavatel uhradí dodavateli  cenu  poskytnuté   služby   ve  formě  hodinové   sazby,  tzn.  nebude  se  jednat   o vícenáklady dodavatele, které by si tento musel nést sám a tím si snižoval zisk z plnění veřejné zakázky, přičemž Úřad opětovně odkazuje na shora citovaný rozsudek, v němž jmenovaný soud mj. dovodil, že „lze do akceptovatelného podnikatelského rizika (…) zahrnout  také  skutečnost,  že  uchazeči  v rámci  kontraktace  nemají  přesnou  představu     o vícenákladech, které jim v budoucnu (…) mohou vzniknout v souvislosti s objížďkami, je-li povinnost nést tyto vícenáklady rozumně limitována.“.

286.  K námitce navrhovatele týkající se chybějící kvantifikace PR činností Úřad sděluje, že zadavatel ve shora citovaném článku zadávací dokumentace definoval činnosti manažerského  týmu   v oblasti   poradenství   ve   věcech   Politiky   public   relations   (PPR)  a marketingu projektu (viz bod 152. odůvodnění tohoto rozhodnutí), když uvedl, že se bude např. jednat o PPR strategie, spolupráci s klientem vybranými novináři či marketing projektu. Jak již Úřad uvedl v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel současně v rozpočtu specifikoval časový rozsah činnosti každé osoby manažerského týmu v oblasti

„Poradenství ve věcech: Politiky public relations a marketing Projektu“, kterou dodavatelé byli povinni ocenit hodinovou sazbou, přičemž v zadávací dokumentaci rovněž určil, co  oblast PR činností zahrnuje, jako např. press meetingy, briefingy, setkávání se zástupci médií či přípravu a tvorbu tiskových zpráv. Úřad sděluje, že v případě těchto zadavatelem požadovaných PR činností nelze logicky předem zcela přesně vydefinovat, jaké konkrétní plnění, např. kolik tiskových konferencí, bude zadavatel vyžadovat. Specifika a zcela konkrétní  podoba  této  marginální  části  plnění  vyplyne  v průběhu  času,  a  to  zejména     s ohledem na to, jakým způsobem se bude vyvíjet situace kolem plánované výstavby nemocnice. Dodavatelům, jakožto odborným osobám pohybujícím se na relevantním trhu, by mělo být zřejmé, co by mělo být náplní této práce (ze zadávací dokumentace je zjevné, že zadavatel i úměrně této části předmětu plnění stanovil požadavky na pracovní tým dodavatele a jejich časový  rozsah).  Tu  Úřad  opakuje  shodně  s argumentací  uplatněnou  ve vztahu k podpůrným aktivitám, že smysl toho, že v daném případě zadavatel požaduje zajištění PR aktivit dodavatelem, který současně zajišťuje projektovou činnost, Úřad shledává v tom, že právě tento pracovní tým bude schopen nejlépe prezentovat možnosti a přínos plánované stavební akce. Neboť to bude pracovní tým tohoto dodavatele, který bude  nejlépe znát detaily navrženého technického řešení pro novou nemocnici a bude je schopen co nejlépe prezentovat mj.i veřejnosti, aby došlo k vzájemnému pochopení a přijetí. Jelikož dodavatelé znají pro účely ocenění svých nabídek počet osob, které se mají na PR aktivitách podílet,  i   odhad   zadavatele,   co   se   týče   potřebného   časového   rozsahu   ve   vztahu   k poskytovanému poradenství, považuje Úřad předmětnou zadávací podmínku za dostatečně určitou, a tedy stanovenou v souladu se zákonem.

287.  Na základě shora uvedeného tak Úřad vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že ačkoliv zadavatel přesně nespecifikoval obsah jím požadovaných podpůrných aktivit, nepostupoval v rozporu se zákonem.  Ve vztahu k namítané nedostatečné  kvantifikaci  PR činností  pak Úřad  dospěl k závěru, že ani tuto zadávací podmínku nelze považovat za nezákonnou. V tomto ohledu tak zde nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření zadavateli.

K délce zadávací lhůty

288.  Poslední namítanou skutečností, kterou navrhovatel rozporuje, je délka zadávací lhůty, kterou zadavatel uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejněném dne 23.12.2019 ve Věstníku veřejných zakázek a dne 24.12.2019 v Úředním věstníku Evropské unie (dále také souhrnně „oznámení o zahájení“), a která podle uveřejněných formulářů činí 180 měsíců.  Dle  navrhovatele  takto  stanovenou  délku  zadávací  lhůty  nelze  považovat  za přiměřenou. Tuto délku zadávací lhůty museli vzít dodavatele v potaz, neboť i když zadavatel uvedl odlišně v zadávací dokumentaci, že délka zadávací lhůty činí 180 dnů, nemohli mít dodavatelé postaveno najisto, který údaj je pro ně závazný. K tomu Úřad konstatuje následující.

289.  V posuzovaném případě se Úřad primárně zaměřil na otázku rozpornosti údaje o délce zadávací lhůty  obsaženém  v oznámení  o  zahájení  a  údaje  o  délce  této  lhůty  obsažené  v zadávací dokumentaci, a zda tento rozpor v zadávacích podmínkách mohl mít negativní dopad na zadávací řízení (zejm. pak vliv na okruh potenciálních dodavatelů) jako takové, aby mohla být konstatována nezákonnost postupu zadavatele při stanovení zadávacích podmínek.

290.  Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z oznámení o zahájení, které zadavatel uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek i v Úředním věstníku Evropské unie, Úřad zjistil, že zadavatel v předmětných oznámeních uvedl, že zadávací lhůta činí 180 měsíců. Oproti tomu v čl. 8. „Údaje o podání nabídky:“, bodu 8.5. „Zadávací lhůta“, zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „pro předmětné zadávací řízení zadavatel stanovil zadávací lhůtu na 180 kalendářních dnů.“.

291.  Zadavatel k rozporu údajů  obsažených  v oznámení  o  zahájení  a  v zadávací  dokumentaci  v rozhodnutí o námitkách uvedl, že se v případě uveřejnění délky zadávací lhůty v oznámení o zahájení dopustil písařské chyby, jelikož se při vyplňování předmětného formuláře domníval, že je třeba vyplnit požadovaný údaj ve dnech a nikoliv v měsících. Zadavatel tedy označuje zadávací lhůtu uvedenou v oznámení o zahájení v délce 180 měsíců za chybně stanovenou, když správný údaj měl být 180 dnů tak, jak stanovil v zadávacídokumentaci.

292.  Úřad uvádí, že ze shora uvedeného vyplývá, že zadavatel skutečně stanovil dva rozdílné údaje, co se týče délky zadávací lhůty, přičemž pokud jde o určení délky předmětné lhůty, číselný údaj se nelišil, k rozdílnému určení došlo u označení časového úseku (jednotek času), k němuž se číselný údaj vztahoval. V jednom případě tedy obdrželi dodavatelé informaci, že zadavatel stanovil zadávací lhůtu v délce 180 měsíců, v druhém případě byli dodavatelé informováni, že zadávací lhůta činí 180 dnů. Oba uvedené údaje o délce zadávací lhůty tedy zadavatel specifikoval odlišně v oznámení o zahájení a v textové části zadávací dokumentace. Úřad konstatuje, že údaje uvedené v oznámení o zahájení a v citovaném článku zadávací dokumentace je možné nepochybně označit jako vzájemně rozporné. Je tak zřejmé, že zadavatel se v tomto ohledu dopustil zjevné nesprávnosti. Úřad se ale při posouzení předmětné zadávací podmínky dále zaměřil na to, zda vzniklý rozpor je schopen uvést některého z dodavatelů v omyl a odradit jej tak od účasti v šetřeném zadávacím řízení, a zda tedy uvedené pochybení zadavatele, o němž není pochyb, může mít dopad na samotné zadávací řízení a jeho zákonnost.

293.  Úřad při přezkoumání šetřené zadávací podmínky vycházel z předpokladu, že dodavatelé projevující zájem o posuzovanou  zakázku  jsou nejen profesně způsobilými odborníky,  ale     i subjekty s dostatečným povědomím o procesu zadávacího řízení, tzn. disponují povědomím o významu a důsledcích stanovení zadávací lhůty, a tudíž jsou schopni rozeznat reálnost zadavatelem stanovené zadávací lhůty od lhůty, která by již reálná nebyla. Úřad konstatuje, že délka zadávací lhůty uvedená v oznámení o zahájení, tj. 180 měsíců, je na první pohled zjevným excesem mezi délkami standardně stanovovaných zadávacích lhůt v případě druhem srovnatelných veřejných zakázek. I průměrně znalému dodavateli muselo být zjevné, že jde o naprostý exces, jehož příčinou musí být omyl zadavatele, či že jde o jeho jasné písařské pochybení.

294.  Úřad odmítá tvrzení navrhovatele, že délka zadávací lhůty v délce 180 měsíců mohla potenciální dodavatele uvést v omyl a odradit je od podání nabídky na veřejnou zakázku. Je zřejmé, že dodavatelům majícím zájem o její získání muselo být jasné, že jestliže  nahlédnutím do Věstníku veřejných zakázek, popř. do Úředního věstníku Evropské unie, zjistili, že délka zadávací lhůty podle uveřejněného oznámení o zahájení činí 180 měsíců, tedy 15 let, pak tato lhůta není reálná, a že jde na první pohled o zjevnou absurditu. O to více muselo být dle přesvědčení Úřadu dodavatelům zřejmé, že se jedná o zjevnou chybu zadavatele v psaní, jelikož byla veřejně známa informace, že plnění veřejné zakázky bude trvat 55 měsíců, jak zadavatel stanovil v bodech II.2.7) oznámení o zahájení; obdobně pak zadavatel v bodu 10.4. „Předpokládaná doba plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace uvedl, že předpokládané zahájení plnění veřejné zakázky je od 1.3.2020 a její předpokládané ukončení je pak do 55 měsíců od podpisu smlouvy. S ohledem na velikost a významnost posuzované veřejné zakázky, kdy její předpokládaná hodnota činí 285 000 000,- Kč bez DPH, Úřad  nepředpokládá,  že  by  se  dodavatel  nechal  předmětnou  informací  uveřejněnou v oznámení o zahájení „zmást“ natolik, aby bez prostudování zadávací dokumentace bez dalšího upustil od úmyslu zúčastnit se zadávacího řízení. Pokud by potenciální dodavatel, jenž by nejdříve zjistil, že zadávací lhůta uvedená v oznámení o zahájení činí 180 měsíců, měl o takto „lukrativní“ veřejnou zakázku skutečný zájem, lze důvodně předpokládat, že jej takto evidentně chybně stanovený údaj neodradí od zjištění si zadávacích podmínek v dalších podrobnostech, tzn. i ověření si skutečné délky zadávací lhůty prostřednictvím zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele. Dodavatelům rovněž ničeho nebrání využití institutu vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel přitom v rozhodnutí o námitkách sděluje,   že   „evidentně   ani   potencionální   dodavatelé,   ani   dodavatelé,   kteří   nakonec v zadávacím řízení nabídku předložili, neuvažovali o tom, že by svou nabídkou měli být vázáni po dobu zadávacího řízení, které by mělo trvat 15 let, protože jinak by tento údaj v průběhu lhůtypropodánínabídekrozporovali(…)“. Z pohledu Úřadu je evidentní, že se v případě délky lhůty uveřejněné v oznámení o zahájení jednalo o chybný údaj, přičemž uvedený údaj byl natolik zřejmou chybou, že nemohl dodavatele se zájmem o plnění veřejné zakázky odradit a tím jakkoliv omezit hospodářskou soutěž (mít negativní dopad na předmětné zadávací řízení).

295.  Úřad podotýká, že ne každou písařskou chybu zadavatele v délce stanovení zadávací lhůty by bylo  možné  považovat  za  natolik  zřejmou,  aby  tato  mohla  být  bez  dalšího  označena   za chybu, která nezpůsobuje nezákonnost zadávacích podmínek. Úřad v tomto ohledu ani nikterak nepřehlédl a neignoroval rozhodovací praxi Úřadu.  Pokud by kupříkladu zadavatel  v oznámení o zahájení uvedl, že zadávací lhůta činí 14 dní, avšak v zadávací  dokumentaci tuto lhůtu stanovil odlišně, a to jako 14 týdenní, pak by takto uvedené údaje bylo případně možné považovat za vzájemně zaměnitelné svojí reálností a časovou „blízkostí“ a schopné odradit potenciální dodavatele od  účasti  v zadávacím  řízení  (viz  např.  rozhodnutí  Úřadu č. j. ÚOHS-S0758/2015/VZ-00860/2016/542/EŠu ze dne 8.1.2016). V šetřeném případě však dosáhla písařská chyba zadavatele takové intenzity, že se stala do „očí bijící“ a lze ji na první pohled považovat za zjevný nesmysl nemohoucí reálně uvést potenciální dodavatele v omyl. Oproti tomu ve výše odkazovaném případě (rozhodnutí Úřadu) byl rozdílný údaj schopen vyvolat nejasnosti na straně dodavatelů, neboť jak údaj 14 dnů, tak 14 týdnů, není zjevným excesem z délky stanovované zadávací lhůty. Jak již Úřad konstatoval výše, ve zde projednávaném  případě  správně  stanovená  zadávací  lhůta  byla  zadavatelem  uvedenav zadávací dokumentaci, kde si dodavatelé mohli její délku ověřit.

296.  Úřad proto závěrem uvádí, že jelikož bylo konstatováno, že zadávací lhůta na první pohled se jevící jako rozporně stanovená, ve skutečnosti za rozpornou nemohla být považována. Zadávací lhůtu o délce 15 let je nutno považovat za nereálnou. Z tohoto pohledu se jevil jako jediný správný výklad ten, podle něhož zadavatel stanovil zadávací lhůtu v délce 180 dnů. Lze tedy učinit závěr, že v případě délky zadávací lhůty uvedené v oznámení o zahájení se  jednalo o chybné označení časového úseku zadavatelem, čímž se zde uvedená zadávací lhůta stala natolik absurdním údajem, že nebylo třeba přistoupit k ověřování přiměřenosti předmětné lhůty. K takto stanovené délce zadávací lhůty nelze přihlédnout, čímž se stala jedinou akceptovatelnou zadávací lhůta o délce 180 dnů uvedená v zadávací dokumentaci, jejíž přiměřenost pak ani navrhovatel nezpochybňoval, tzn. o její přiměřenosti pochybnosti nevznikly. V celkovém kontextu pak není možné námitku navrhovatele hodnotit jako důvodnou  a  zadávací  podmínku  za  rozpornou  se  zákonem.  Úřad  považuje  v oznámení  o zahájení stanovenou zadávací lhůtu v délce 180 měsíců za písařské pochybení zadavatele (zjevně excesivní), v důsledku čehož se nemohla daná zadávací podmínka stát rozpornou se zákonem, neboť není schopna z důvodu své zjevné absurdity vytvořit překážky hospodářské soutěže. V tomto ohledu tak zde nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření zadavateli.

297.  Nad rámec shora  řečeného  Úřad v této souvislosti odkazuje i na rozsudek Krajského soudu  v Brně č. j. 29 Af 46/2019-56 ze dne 29.5.2020, z jehož závěrů je možno dovodit, že v případě nápravného opatření ve smyslu § 263 odst. 3 zákona spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení je nezbytné zohlednit hledisko přiměřenosti daného nápravného opatření s ohledem na skutkové okolnosti případu. Krajský soud v citovaném rozsudku mj. judikoval, že „obecně nerozporuje názor (…), že v případě naplnění podmínek pro použití § 263 odst. 3 ZZVZ (…) je nezbytné přistoupit ke zrušení zadávacího řízení. Z uvedeného ovšem nelze dle krajského

soudu dovodit tak kategorický závěr, že jakýkoliv rozpor zadávací dokumentace se ZZVZ bude vždy stricto sensu nutně představovat „rozpor zadávacích podmínek se zákonem“, neboť by to znamenalo, že jakékoliv (i sebemenší) pochybení zadavatele při stanovení zadávacích podmínek by  nutně  vždy  mělo  za  následek  uplatnění  nápravného  opatření  ultima  ratio  v podobě zrušení zadávacího řízení, bez ohledu na vzájemnou souvislost a intenzitu takového pochybení na samotný výsledek zadávacího řízení (výběr zadavatele či návrhu). (…) V těchto případech je vždy nezbytné zohlednit zásadu přiměřenosti přijatého opatření z hlediska závažnosti jeho dopadů do právní sféry jím dotčených subjektů (a to nikoliv pouze přímého adresáta takového opatření, typicky zadavatele).“. Při posuzování předmětné podmínky si byl současně Úřad vědom i závěrů obsažených v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS- 10431//2020/322/DJa ze dne 6.4.2020, jež se týkají výkladu zadávacích podmínek a zohledňování okolností, které mají vést ke zrušení zadávacího řízení, které je velmi závažným zásahem do sféry zadavatele, přičemž Úřadem má být při tomto zvažována celková racionalita jednotlivých myslitelných variant (k tomu zejména viz body 55., 57., 59. a 60. odůvodnění citovaného rozhodnutí). Ačkoliv tedy Úřad nepopírá, že rozpor údajů ohledně délky zadávací lhůty, které byly uvedeny v oznámení o zahájení a v zadávací dokumentaci, představuje pochybení zadavatele, Úřad s ohledem na skutkové okolnosti věci, zejména pak vzhledem k tomu, že údaj uvedený v oznámení o zahájení nelze označit za nic jiného, než za do „očí bijící“ absurditu, která nemohla racionálně uvažující dodavatele zmást, resp. odradit je od zájmu o veřejnou zakázku, a není proto způsobilá vytvořit překážky hospodářské soutěže, dospěl k závěru, a to právě i při vědomí shora citovaného rozsudku, že nápravné opatření podle § 263 odst. 3 zákona by bylo zjevně nepřiměřené zjištěnému pochybení zadavatele; uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení tak s ohledem na charakter, resp. intenzitu daného pochybení a jeho vlivu na výsledek zadávacího řízení, není z pohledu Úřadu ve zde projednávané věci na místě.

K ostatním skutečnostem

298.  Úřad pro úplnost  sděluje, že navrhovatel v rámci  jeho vyjádření  k podkladům rozhodnutí  ze dne 10.7.2020 předložil odpovědi jím oslovených dodavatelů, jež mají dokládat nezákonnost přezkoumávaného zadávacího řízení. Žádost, kterou navrhovatel adresoval osloveným dodavatelům, se přitom týkala i osoby „marketingového manažera projektu“ (viz bod 132. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad zdůrazňuje, že se jedná o skutečnost, která nebyla navrhovatelem namítána v jeho námitkách ze dne 5.3.2020, jakož ani v návrhu ze dne 25.3.2020. Proti osobě marketingového manažera projektu tak navrhovatel poprvé brojí právě až v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 10.7.2020, kdy mj. od jmenované osoby odvozuje nezákonnost zadávacího řízení. Úřad proto navrhovatelem předložené odpovědi od jím oslovených dodavatelů týkající se osoby „marketingového manažera projektu“  v rámci  rozhodnutí  věci  nijak  nereflektoval,  jelikož   tyto  odpovědi,  stejně  tak  i argumentace navrhovatele touto osobou, nebyly předmětem přezkumu tohoto správního řízení, tak, jak byl tento vymezen obsahem návrhu navrhovatele.

299.  Pakliže navrhovatel v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 2.7.2020 předkládá argumentaci, že Úřad měl do jeho dotazů na oslovené dodavatele zahrnout i otázky týkající se požadavků zadavatele na „manažerský tým“ dodavatele a na „lékaře se zahraniční praxí“ (viz bod126. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak Úřad nad rámec závěrů učiněných v bodě 220. odůvodnění tohoto rozhodnutí upozorňuje, že navrhovatel v návrhu principiálně nebrojil proti požadavku zadavatele na osobu lékařského manažera projektu, kdy zpochybňoval  pouze   relevantnost   zahraniční   stáže   u   jmenované   osoby,   ve   vztahu   k manažerskému týmu dodavatele pak navrhovatel v návrhu taktéž nebrojil. Shora popsaná argumentace tedy nebyla předmětem přezkumu vedeného správního řízení, tak, jak byl tento  vymezen  obsahem  návrhu,  a   proto   Úřad   tyto   skutečnosti   obsahem   žádostí   na relevantní dodavatele neučinil.

300.  Pro úplnost  Úřad doplňuje, že  nepřehlédl, že navrhovatel učinil součástí svého vyjádření      k podkladům rozhodnutí ze dne 2.7.2020 dokument „Apel k zastavení výběrového řízení (…)“, jehož součástí jeho autor učinil odpovědi projekčních kanceláří na otázky týkající se jejich povědomosti o vypsání zadávacího řízení a případných důvodů neúčasti v zadávacím řízení, a který tak má poukazovat na nezákonnost zadávacího řízení. Úřad chápe snahu navrhovatele doplnit podklady na podporu své argumentace, avšak dané dokumenty byly doručeny navrhovatelem po lhůtě, v níž je možné navrhovat důkazy. I pokud by Úřad na předmětný dokument, vč. jeho příloh nazíral jako na takový, který navrhovatel nemohl uplatnit dříve (samotný „apel“ je datován ke dni 3.5.2020, tedy po zahájení předmětného správního řízení, avšak Úřadu byl navrhovatelem doručen až dne 2.7.2020), nemění v něm obsažené informace, se kterými se Úřad seznámil (vč. odpovědí oslovených dodavatelů), nic na jím již výše uvedených závěrech.

301.  Z anonymizovaných odpovědí je naopak zřejmé, že se jedná o veřejnou zakázku, o jejímž plánovaném zadání dodavatelé působící na relevantním trhu v zásadě věděli a bylo tedy veřejně známo, že zadavatel bude poptávat projekční práce s cílem následného zajištění výstavby nové nemocnice. Ze skutečnosti, že z některých odpovědí vyplývá nespokojenost s plánovanou investiční akcí, případně někteří oslovení považují některé nastavené podmínky za diskriminační, nelze automaticky dovozovat nezákonnost  postupu  zadavatele.  K tomu, že ne vždy jsou všichni dodavatelé schopni splnit všechny požadavky zadavatele, se Úřad vyjádřil zevrubně již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad posoudil postup zadavatele (stanovení zadávacích podmínek) v intencích předmětu vedeného správního řízení tak, jak jej vymezil navrhovatel podaným návrhem. Úřad je přesvědčen o tom, že dané dokumenty, které navrhovatel Úřadu nyní poskytl, nijak nedevalvují Úřadem učiněné závěry, ve vztahu ke konkrétním řešeným rozporovaným podmínkám. Nelze totiž přehlédnout, že některé odpovědi   (s   ohledem   na   formulaci   položených   dotazů)    směřují    jiným    směrem, než byla řešená problematika v tomto správním řízení.

302.  Na základě všech výše uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tudíž Úřad uzavírá, že v šetřeném případě neshledal u postupů zadavatele namítaných navrhovatelem důvody pro uložení nápravného opatření, a proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele zamítl.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             S - Invest CZ s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno

2.             JIKA - CZ.r.o., Dlouhá 103/17, 500 03 Hradec Králové

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

1 Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností, pozn. Úřadu.

2 Úřad poznamenává, že dokumentace o zadávacím řízení obsahuje dokument označený „Zadávací podmínky“, avšak Úřad dospěl k závěru, že se fakticky jedná o dokument naplňující znaky pojmu zadávací dokumentace ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b), proto používá pro předmětný dokument termín „zadávací dokumentace“.

3 Jmenovaný soud se na tomto místě dopustil zjevného písařského pochybení, když namísto pojmu „nemohou“ použil pojem „mohou“, pozn. Úřadu.

4 Zvýraznění textu provedeno Úřadem, pozn. Úřadu.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz