číslo jednací: 31158/2020/323/MPe
spisová značka: R0141/2020/VZ

Instance II.
Věc Mobilní datová centra pro umístění ICT technologií z vymístění Olšanská 4
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo vnitra
  2. DCI Czech a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 7. 10. 2020
Související rozhodnutí 19405/2020/523/GHo
31158/2020/323/MPe
Dokumenty file icon 2020_R0141.pdf 431 KB

Spisová značka: 

ÚOHS-R0141/2020/VZ

Číslo jednací:     

ÚOHS-31158/2020/323/MPe                                                                                   

 

 

 

 

         Brno 06.10.2020

 

                               

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 13. 7. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • DCI Czech a.s., IČO 04501624, se sídlem Štěrboholská 1404/104, Hostivař, 102 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 6. 6. 2020 Mgr. Miroslavem Kučerkou, advokátem, ev. č. ČAK 15955, advokát společnosti KGS legal, s.r.o., advokátní kancelář, IČO 06295525, se sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-19405/2020/523/GHo ze dne 25. 6. 2020 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0134/2020/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Mobilní datová centra pro umístění ICT technologií z vymístění Olšanská 4“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 2. 2020 pod ev. č. Z2020-004733, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 2. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 025-056043, ve znění opravy uveřejněné dne 26. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 040-094671,

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-19405/2020/523/GHo ze dne 25. 6. 2020 vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0134/2020/VZ

 

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 23. 3. 2020 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon[1]) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel návrh navrhovatele – DCI Czech a.s., IČO 04501624, se sídlem Štěrboholská 1404/104, Hostivař, 102 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 6. 6. 2020 Mgr. Miroslavem Kučerkou, advokátem, ev. č. ČAK 15955, advokát společnosti KGS legal, s.r.o., advokátní kancelář, IČO 06295525, se sídlem Národní 416/37, 110 00 Praha 1, (dále jako „navrhovatel“) ze dne 22. 3. 2020 na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7, (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky „Mobilní datová centra pro umístění ICT technologií z vymístění Olšanská 4“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 2. 2020 pod ev. č. Z2020-004733, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 2. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 2. 2019 pod ev. č. 2020/S 025-056043, ve znění opravy uveřejněné dne 26. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 040-094671, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 23. 3. 2020, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Navrhovatel v návrhu namítal, že zadavatel vymezil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, neboť je vymezil diskriminačně, mylně a v rozporu s reálným stavem věci. Požadavek na prokázání technické kvalifikace spočívající minimálně v jedné dodávce mobilního datového centra (dále jen „MDC“), která získala certifikaci Uptime Institute úrovně Tier Certification of Constructed Facility, (dále jen „TCCF“) je dle navrhovatele diskriminační, neboť požadavek na předmětnou certifikaci je spojen s dodávkou mobilního datového centra, jejíž dodavatel má požadovanou prověrku na stupeň „důvěrné“ dle Národního bezpečnostního Úřadu. Vysvětlení zadavatele k nastavení prokázání předmětného kritéria v rozhodnutí o námitkách neodpovídá skutečnostem popsaným v zadávacích podmínkách. Dle navrhovatele zadavatel nastavil neoprávněně a diskriminačně požadavek na prokázání kritérií technické kvalifikace v čl. 5 bodu 5.5 písm. a) odst. 4, a to zejména rozšiřující podmínky uvedené v podbodech i. – viii. Zejména podpod i. týkající se požadavku oddělené vstupní komory je dle navrhovatele potvrzením zvýhodnění jediného dodavatele. Kombinace všech dílčích požadavků uvedených v podbodech i. – viii zadávacích podmínek je rovněž diskriminační.

4.             Navrhovatel se návrhem domáhal zrušení zadávacího řízení, neboť zadávací podmínky jsou dle jeho názoru nastaveny v rozporu se zákonem.

5.             Úřad po podání návrhu provedl šetření relevantního trhu, kdy přípisy č. j. ÚOHS-12803/2020/523/GHo, ÚOHS-12811/2020/523/GHo, ÚOHS-12813/2020/523/GHo, ÚOHS-12819/2020/523/GHo, ÚOHS-12834/2020/523/GHo, ÚOHS-12836/2020/523/GHo, ÚOHS-12841/2020/523/GHo, ÚOHS-12844/2020/523/GHo, ÚOHS-12847/2020/523/GHo a č. j. ÚOHS-12853/2020/523/GHo ze dne 29. 4. 2020 oslovil subjekty působící na relevantním trhu, a to dodavatele datových center, (dále také jako „dotazovaní dodavatelé“ nebo „respondenti“), přičemž získal odpovědi od celkem 8 z 10 oslovených dodavatelů.

6.             Na Úřadem vyhotovené otázky uvedené v bodě 38 odůvodnění napadeného rozhodnutí týkající se schopnosti doložit požadované reference odpověděly společnosti:

  • SYPROS RWB s.r.o., IČO 24245577, se sídlem Biskupcova 1653/27, Žižkov, 130 00 Praha 3, (dále jen „SYPROS RWB“);
  • Rittal Czech, s.r.o., IČO 26687356, se sídlem Ke Zdibsku č. p. 182, 250 66 Zdiby u Prahy, (dále jen „Rittal Czech“);
  • PRONIX s.r.o., IČO 48027944, se sídlem U Kněžské louky 28, 130 00 Praha 3, (dále jen „PRONIX“);
  • CATEGORY a.s., IČO 25571192, se sídlem Vídeňská 204/125, Přízřenice, 619 00 Brno, (dále jen „CATEGORY“);
  • CONTEG, spol. s r.o., IČO 25701843, se sídlem Na Vítězné pláni 1719, 140 00 Praha 4, (dále jen „CONTEG“)
  • Schneider Electric CZ, s.r.o., IČO 60467550, se sídlem U Trezorky 921/2, Jinonice, 158 00 Praha 5, (dále jen „Schneider Electric“);
  • Huawei Technologies (Czech) s.r.o., IČO 27367061, se sídlem Jihlavská 1558/21, Michle, 140 00 Praha 4, (dále jen „Huawei“);
  • Vertiv Czech Republic s.r.o., IČO 62502093, se sídlem Nišovice č. p. 9, 387 01 Nišovice, (dále jen „Vertiv Czech“).

II.             Napadené rozhodnutí

7.             Dne 25. 6. 2020 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-19405/2020/523/GHo vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0134/2020/VZ (dále jen „napadené rozhodnutí“).

8.             Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl tak, že se návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

9.             Své rozhodnutí Úřad odůvodnil tím, že na základě jím provedeného šetření trhu obvyklých dodavatelů zjistil[2], že požadavek na technickou kvalifikaci v podobě předložení realizace MDC s certifikací TCCF je schopna splnit většina poptávaných dodavatelů, tento požadavek navíc dle Úřadu odpovídá předmětu plnění veřejné zakázky a s povinností předložit doklady prokazující způsobilost k nakládání s utajovanými informacemi ve stupni „důvěrné“ nesouvisí. Tato povinnost se totiž vztahuje až k samotné realizaci veřejné zakázky. Ke kritériu technické kvalifikace spočívajícímu v realizování minimálně dvou dodávek MDC, které musí zahrnovat dodávku kontejneru s oddělenou vstupní komorou, Úřad konstatoval, že zadavatel předložil logické a racionální argumenty, proč požaduje předmětnou vstupní komoru oddělenou od zbytku zařízení, přičemž tuto potřebu odůvodnil fyzickou bezpečností. Průzkumem trhu navíc Úřad zjistil, že i tento požadavek je pro většinu obvyklých dodavatelů splnitelný. Ke kritériu technické kvalifikace spočívajícímu v realizování minimálně dvou dodávek MDC, jež musí zahrnovat současně všechny požadavky stanovené v  čl. 5 bodu 5.5 písm. a) odst. 4 podbody i. – viii. zadávacích podmínek Úřad dodal, že jednotlivé požadavky jsou stanoveny ve vazbě na předmět plnění veřejné zakázky a jsou zcela odůvodnitelné. Zadavatel dle Úřadu nepožadoval ničeho navíc, než co bude tvořit součást předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž tedy jeho požadavky nelze ani v souhrnu označit za excesivní.

III.           Rozklad navrhovatele

10.         Dne 13. 7. 2020 podal navrhovatel k předsedovi Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí, které mu bylo doručeno dne 26. 6. 2020. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

11.         Navrhovatel podal neodůvodněný rozklad, a proto byl vyzván k  doplnění jeho odůvodnění usnesením ze dne 14. 7. 2020, č. j. ÚOHS-21417/2020/523/GHo, jež bylo navrhovateli doručeno téhož dne. Úřad usnesením určil lhůtu 5 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k doplnění podaného rozkladu ze dne 13. 7. 2020. Navrhovatel doplnil odůvodnění svého rozkladu podáním ze dne 20. 7. 2020, jež bylo Úřadu doručeno téhož dne. Konec lhůty k doplnění rozkladu připadl na den 19. 7. 2020, což byla ovšem neděle. Ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu je tedy posledním dnem lhůty pondělí 20. 7. 2020.

Námitky rozkladu

12.         Navrhovatel v rozkladu předně namítá, že zadavatel vytvořil v zadávacích podmínkách neodůvodněnou překážku v podobě nesplnitelných technických předpokladů pro úspěšné splnění kvalifikačních podmínek. Tyto podmínky shledává navrhovatel za diskriminační. V rozkladu se navrhovatel zabývá pouze problematikou a) vstupní komory v rámci dodávaných kontejnerů a b) nesprávným postupem zadavatele při neposkytnutí bezrozporných zadávacích podmínek, neboť těmito aspekty se Úřad dle názoru navrhovatele řádně nezabýval a nevyjasnil tak skutkový stav.

13.         Ke schopnosti instalovat příčku s dveřmi vstupní komory navrhovatel dodává, že se jedná o zcela triviální úkon, jenž nepovažuje za odbornou schopnost. Navrhovatel považuje tento kvalifikační předpoklad, který má být splněn v předkládaných referencích, za diskriminační. Požadavek totiž zvýhodňuje jediného dodavatele a naopak diskriminuje ostatní, kteří tento jednoduchý úkon v referencích nemají. Z provedeného šetření Úřadem navíc plyne, že většina společností s tímto požadavkem doposud nebyla oslovena, byť jej považují za splnitelný. Ovšem v referencích se u nich nevyskytuje a požadavek by proto nesplnili. Pokud zadavatel požadoval v podbodu i. zadávací dokumentace realizaci vstupní komory a následně až v rozhodnutí o námitkách dovysvětlil, k čemu oddělená vstupní komora slouží a proč se jedná o relevantní požadavek, učinil tak opožděně. Jestliže zadavatel chtěl, aby vstupní komora obstála v zákonném testu fyzické bezpečnosti, měl tento požadavek stanovit jasně a určitě již v zadávacích podmínkách. Nicméně tak neučinil, a proto dle navrhovatele kvalifikační předpoklady neodpovídaly reálným potřebám zadavatele. Oprávněnost kombinace požadavků i. – viii. dle navrhovatele byla rovněž vysvětlena až v rozhodnutí o námitkách, tedy dodatečně.

14.         Závěrem rozkladu navrhovatel shrnuje, že zadávací podmínky stanovené zadavatelem shledává za nevysvětlené, zjevně diskriminující a mezerovité, jež připouští minimálně dvojí výklad zadávací dokumentace.

Závěr rozkladu

15.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Vyjádření zadavatele k rozkladu

16.         Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu uvádí, že nesouhlasí s argumentací navrhovatele uvedenou v rozkladu, neboť napadené rozhodnutí považuje za správné a úplné, a to z hlediska dostatečného zjištění skutkového stavu i správného právního posouzení.

17.         K námitce týkající se kvalifikačního požadavku na vstupní komoru zadavatel uvádí, že navrhovatel ve svém rozkladu přehlíží odpovědi dalších dotazovaných subjektů na relevantním trhu, kteří potvrdili jejich schopnost naplnit předmětný požadavek na technickou kvalifikaci. Zadavatel dále uvádí, že i zbylé dotazované subjekty, jež zmiňuje navrhovatel v rozkladu, jednak dostatečně neodůvodnili, proč je tento požadavek nestandardní, anebo jsou majetkově i personálně propojeny s navrhovatelem, tudíž jsou jejich odpovědi zkreslené. Zadavatel dále dodává, že jeden z nich připustil také možnost splnění tohoto požadavku prostřednictvím poddodavatele. Dle zadavatele ovšem předmětný požadavek směřuje k prokázání splnění kritérií technické kvalifikace a nemá suplovat konkrétní předmět a účel plnění poptávaného v rámci veřejné zakázky, a proto není detailněji popsán. Zadavatel v tomto nespatřuje skutečnou překážku či diskriminaci, jak tvrdí navrhovatel. Zadavatel rovněž upozorňuje, že není patrné, který dodavatel by měl být zvýhodněn.

18.         Zadavatel dále nesouhlasí s tím, že by vymezil požadavek na oddělení vstupní komory od data sálu kvalifikovanějším způsobem až v rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 3. 2020, nýbrž toto uvedl již v zadávací dokumentaci, a to v příloze č. 2, bodu 2.4. Z uvedeného odůvodnění muselo být každému uchazeči zjevné, že zadavatel požaduje skutečné fyzické oddělení vstupního prostoru, a to nikoliv pouze papírovou stěnou. Zadavatel k tomuto dodává, že není povinen v zadávací dokumentaci detailně popisovat veškeré své záměry, jelikož tyto skutečnosti nemají na výběr dodavatele žádný vliv. Sdělení uvedené v rozhodnutí o námitkách navíc nelze chápat jako vysvětlení zadávací dokumentace, neboť tímto zadavatel pouze reagoval na navrhovatelem podané námitky. Se zřetelem k výše uvedenému proto nelze považovat zadávací podmínky za rozporné se zákonem, tedy diskriminační.

19.         Závěrem zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítnul.

V.            Řízení o rozkladu

20.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

21.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

22.         Úřad tím, že rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu navrhovatele.

VI.          K námitkám rozkladu

23.         Navrhovatel rozkladem namítá, že zadavatel vytvořil v zadávacích podmínkách neodůvodněnou překážku v podobě nesplnitelných technických předpokladů pro úspěšné splnění kvalifikačních podmínek.

24.         Navrhovatel považuje požadavek na splnění kvalifikačních kritérií v podobě vstupní komory za diskriminační.

25.         Dle navrhovatele postupoval zadavatel při zadávání veřejné zakázky v rozporu se zákonem, neboť neposkytl bezrozporné zadávací podmínky, přičemž těmito aspekty se Úřad dle názoru navrhovatele řádně nezabýval a nevyjasnil tak skutkový stav.

 

 

Relevantní ustanovení právních předpisů

26.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Obecné závěry k výkladu § 36 odst. 1 zákona

27.         Předně lze k výkladu § 36 odst. 1 zákona uvést, že je to právě zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky, přičemž je stanovuje tak, aby odpovídaly jeho potřebám, a tedy reflektovaly jeho požadavky na předmět plnění. Je nezbytné ovšem dodat, že zadavatel je rovněž osobou, která nese plnou odpovědnost za stanovení zadávacích podmínek, zejména za to, zda jím nastavené zadávací podmínky nebudou bezdůvodně klást překážky dodavatelům, či zda naopak nebudou bezdůvodně protěžovat jiného konkrétního dodavatele. Zadavatel je tedy odpovědný za to, že jím nastavené zadávací podmínky nebudou, byť i skrytým způsobem, neodůvodněně omezovat hospodářskou soutěž mezi uchazeči o veřejnou zakázku. Pokud ovšem k jistému omezení hospodářské soutěže dojde, k čemuž ostatně nastavením přísnějších zadávacích podmínek dochází zcela běžně, mělo by toto omezení být odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele.

28.         Ostatně totožné vyplývá rovněž z komentářové literatury, v níže je mj. uvedeno, že: „zadavatel může ve smyslu § 36 odst. 1 zákona omezit hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku prostřednictvím zadávacích podmínek, ale musí unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku, resp. že se nejedná o bezdůvodné přímé či nepřímé konkurenční zvýhodnění (protěžování) určitého dodavatele či skupiny dodavatelů stanovenými zadávacími podmínkami.“ (viz DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., NOVOTNÝ, P., ŠEBESTA, M. a kol.  Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 209.).

29.         Dále je možné uvést, že: „Prostřednictvím zadávacích podmínek nesmí zadavatel určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovat konkurenční výhodu nebo vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. (…) Významným je proto v tomto případě fakt, že zadávací podmínky nesmí překážky hospodářské soutěže vytvářet bezdůvodně, jakož nesmí bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovat konkurenční výhodu. Důvodná selekce dodavatelů například prostřednictvím přiměřeně nastavené kvalifikace je naopak přípustná.“ (viz MACEK, I. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Praktický komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2017, s. 129). Jinými slovy řečeno, zadávací podmínky mohou být nastaveny jistým způsobem selektivně, nesmí však bezdůvodně omezovat hospodářskou soutěž a působit tak vůči relevantnímu trhu dodavatelů diskriminačně.

30.         Zadávacími podmínkami tedy zadavatel nastavuje podmínky zadávacího řízení, kterými hodlá uspokojit svoji potřebu, přičemž jejich splnění je základním předpokladem pro výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel ovšem musí pamatovat na ustanovení § 36 odst. 1 zákona, z něhož plyne, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

 

K nastavení kritérií technické kvalifikace v projednávaném případě

31.         V zadávací dokumentaci, a to konkrétně v čl. 5 bodu 5.5 s názvem Podmínky prokázání technické kvalifikace zadavatel ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona stanovil, že technickou kvalifikaci splňuje dodavatel, který předloží:

„a) seznam dodávek mobilních (kontejnerových) datových center poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a data realizace a identifikace objednatele.

Zadavatel požaduje prokázat realizování minimálně následujících dodávek s níže uvedenými parametry:

1) finanční plnění všech realizovaných dodávek musí činit v souhrnné výši minimálně 57.000.000, - Kč bez DPH;

2) v rámci všech realizovaných dodávek byly dodány minimálně 2 kusy mobilních (kontejnerových) datových center

3) minimálně 1 dodávka mobilních (kontejnerových) datových center získala certifikaci Uptime Institute úrovně TCCF (Tier Certification of Constructed Facility);

4) minimálně 2 dodávky musí zahrnovat současně všechny následující části:

i. dodávku kontejneru s oddělenou vstupní komorou od data sálu,

ii. dodávku elektrického distribučního systému a systému záložního napájení včetně modulární UPS s hotswappable moduly s celkovým projektovaným výkonem nejméně 45 kW,

iii. dodávku systému chlazení na bázi přímého výparu, s celkovým projektovaným výkonem nejméně 45 kW,

iv. dodávku EPS na bázi včasné laserové nasávací detekce a dodávku SHZ na bázi chemického plynu,

v. dodávku strukturované kabeláže,

vi. dodávku systému řízení,

vii. dodávku systému dálkového monitoringu technologií kritické infrastruktury v reálném čase,

viii. dodržení standardu minimálně na úrovni TIER III dle Uptime Institute (…)“.

32.         Zadavatel dále v příloze č. 2 zadávací dokumentace s názvem Technická specifikace předmětu plnění, a to konkrétně v bodě 2.4 uvedl, že: „Vstupní prostor bude oddělen od datové části dělící příčkou z důvodu zabránění vniku nečistot nebo nekontrolované výměny vzduchu. Dveře budou rovněž osazené Abloy zámkem s anti-panikovou funkcí.“

33.         V příloze č. 7 zadávací dokumentace s názvem Parametrizace řešení kontejnerového datového centra pro nabídky uchazečů je u obecných parametrů uvedeno, že: „Datový sál je od exteriéru oddělen integrovanou vstupní komorou, která je vybavená samostatným přístupovým systémem a elektromechanickým zámkem pro vstup do datového sálu.“

34.         Navrhovatel k nastavení zadávacích podmínek v rozkladu uvádí, že zadavatel tyto podmínky stanovil neúplně, diskriminačně, tedy nezákonně. Diskriminaci spatřuje v daném případě ve stanovení technických kritérií kvalifikace, neboť byla zadavatelem dle navrhovatele vytvořena neodůvodněná překážka v podobě nesplnitelných technických předpokladů pro úspěšné splnění kvalifikačních podmínek.

35.         K danému lze konstatovat, že z výše uvedeného poněkud obecného znění rozkladové námitky není úplně jasné, zda jsou všechny zadavatelem stanovené technické předpoklady pro úspěšné splnění kvalifikačních podmínek nesplnitelné, anebo jen některé konkrétní předpoklady. Z tohoto důvodu jsem proto přistoupil k posouzení těch předpokladů, jež jsou jednotlivými dílčími námitkami navrhovatele napadány.

36.         Problematické vidí navrhovatel nastavení kritéria technické kvalifikace v čl. 5 bodě 5.5 písm. a) odst. 4 podbodě i. zadávací dokumentace, jež stanovuje požadavek na referenci, jejíž součástí bylo vytvoření oddělené vstupní komory od data sálu. Dle navrhovatele není odbornou schopností, kterou by měla předmětná kvalifikace prokazovat, instalace příčky s dveřmi vstupní komory, jelikož se jedná o zcela triviální úkon. Navrhovatel z provedeného šetření Úřadu vyvodil závěr, že se několik oslovených subjektů s požadavkem instalace dveřní příčky nesetkalo a jedná se proto o požadavek zjevně diskriminační. Předmětný požadavek tedy dle navrhovatele zvýhodňuje jediného dodavatele a diskriminuje ostatní potenciální uchazeče, kteří by tento poměrně triviální úkon byli schopni zvládnout, nicméně jej nemají v referencích, a tudíž by předmětné kritérium technické kvalifikace nesplnili.

37.         Navrhovatel tedy touto dílčí námitkou zpochybňuje nastavení předmětného kritéria kvalifikace, tedy uvádí, že je dané kritérium diskriminační. Otázkou k posouzení tedy je, zda dané kritérium kvalifikace je skutečně nastaveno diskriminačně. Prvotně je nutné posoudit, zda je požadavek na vybudování vstupní komory nastaven přiměřeně ve vztahu k předmětu plnění, tedy zda se daný požadavek vztahuje k předmětu plnění, zda jde o plnění, které se na trhu běžně požaduje a zda je požadovaná reference dosažitelná (tedy do jaké míry daná reference omezuje hospodářskou soutěž). Následně je nezbytné posoudit, zda zadavatel předmětné dílčí kritérium technické kvalifikace nastavil ve vztahu ke svým odůvodnitelným potřebám.

38.         K prvnímu bodu posouzení kritéria lze uvést, že zadavatel v zadávací dokumentaci, a to konkrétně v bodě 2.1 uvedl, že: „Předmětem plnění je dodávka a instalace 2 ks mobilních kontejnerových datových center definovaných jako trvale bezobslužná pracoviště.“ Bližší specifikaci předmětu plnění uvedl v příloze 2 zadávací dokumentace, ve které také uvedl, že bude vstupní prostor do mobilního kontejnerového datového centra: „oddělen od datové části dělící příčkou z důvodu zabránění vniku nečistot nebo nekontrolované výměny vzduchu. Dveře budou rovněž osazené Abloy zámkem s anti-panikovou funkcí.“ V bodě 31 odůvodnění tohoto rozhodnutí je dále uvedeno, jakým způsobem zadavatel vymezil požadované kvalifikační kritérium, přičemž lze bezesporu konstatovat, že předmětná kvalifikace odpovídá požadovanému předmětu plnění.

39.         Dále je nutné posoudit, zda je předmětem reference plnění, které se na relevantním trhu běžně požaduje. K tomuto poslouží Úřadem provedené šetření relevantního trhu, neboť lze po prostudování odpovědí dotazovaných dodavatelů shledat, že předmětné plnění se na trhu objevuje, byť dle některých respondentů zřídka. Například společnost SYPROS RWB uvedla, že: „Ze zkušeností je možné říct, že technické požadavky uvedené v zadávací dokumentaci jsou poměrně standardní, a proto i požadované reference odpovídají těmto standardům.“ Obdobně reagovaly rovněž společnosti CATEGORY, Schneider Electric nebo Huawei. Společnost Schneider Electric navíc k předmětnému požadavku vybudování vstupní komory uvedla, že: „Tento požadavek se objevuje u 20 – 30 % poptávaných řešení.“ Také společnost Huawei dodala, že má dodávky se samostatnou vstupní komorou, avšak jejich procentuální poměr není veřejně dostupná informace. Na základě uvedeného lze říci, že předmětný požadavek spočívající v realizaci dodávky MDC se samostatnou vstupní komorou se na relevantním trhu vyskytuje. Nejedná se proto o zcela unikátní požadavek, neboť tento požadavek, jak vyplývá z provedeného šetření relevantního trhu, již několik subjektů (ať již přímo dotazovaní dodavatelé či jejich poddodavatelé) realizovalo.

40.         Následně je nezbytné posoudit, zda zadavatelem nastavené dílčí kritérium technické kvalifikace je dosažitelné, tedy zda je způsobilé omezit, popř. vyloučit hospodářskou soutěž a zda jej lze považovat za diskriminační. Z provedeného šetření na trhu obvyklých dodavatelů MDC plyne, že na relevantním trhu existuje minimálně 6 dodavatelů, jež by byli schopni splnit požadavek na předložení požadovaných dodávek dle čl. 5 bod 5.5 písm. a) odst. 4 podbod i. zadávací dokumentace, vč. splnění všech dílčích požadavků, přičemž tímto se zabýval Úřad již v bodech 122 – 123 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

41.         Pro úplnost dodávám, že z provedeného šetření je patrné, že většina poptávaných subjektů by byla schopna doložit požadované dodávky formou vlastních referencí, anebo prostřednictvím zahraničních poddodavatelů. Pro konkrétní vyjádření dotazovaných subjektů odkazuji na tabulky uvedené v bodě 63 odůvodnění napadeného rozhodnutí[3]. Z odpovědí dotazovaných respondentů lze tedy vyvodit závěr, že požadavky na technickou kvalifikaci jsou splnitelné a poměrně běžné.

42.         Příkladem lze uvést vyjádření respondentů k otázce č. 3[4], kdy Společnost SYPROS RWB uvádí: „domníváme se, že požadavky na technickou kvalifikaci specifikované v zadávací dokumentaci jsou splnitelné a nejsou nijak mimořádné, protože zahrnují veškeré technologie, které je nutné pro zajištění funkčnosti datového centra instalovat.“ Dále pak společnosti PRONIX nebo CATEGORY uvedly, že by byly schopny doložit jednotlivé požadavky na technickou kvalifikaci referencemi třetí strany. Společnost CONTEG dále uvedla, že: „nechápe, proč zadavatel požaduje prokázání kvalifikace výhradně dodávkou kontejneru s oddělenou vstupní komorou“, avšak dodala, že se jedná o relevantní požadavek, který je možné splnit. Společnosti Schneider Electric i Huawei uvedly, že by byly schopny s největší pravděpodobností všechny požadavky doložit. Shodně odpověděla i společnost Vertiv Czech.

43.         Z Úřadem provedeného šetření tedy vyplývá, že zadavatel nastavením kritéria technické kvalifikace sice do určité míry omezil hospodářskou soutěž, neboť někteří dotazovaní dodavatelé uvedenou referencí nedisponovali a jiní by museli k prokázání kvalifikace užít referenci třetí osoby. Na relevantním trhu ovšem existují i dodavatelé, jež by prokázali splnění předmětného kritéria technické kvalifikace vlastní referencí (dle provedeného průzkumu celkem dva z osmi respondentů). Lze proto konstatovat, že soutěž byla v projednávaném případě zachována, neboť se nejedná o požadavek hospodářskou soutěž „rdousící“, zásadně omezující, zcela zjevně diskriminační či zcela zjevně nepřiměřený.

44.         Ostatně lze k tomuto dodat, jak vyplývá z komentářové literatury citované v bodě 29 odůvodnění tohoto rozhodnutí, že důvodná selekce dodavatelů skrze přiměřeně nastavená kritéria kvalifikace je přípustná. K jisté selekci dodavatelů nejčastěji dochází při zadávání veřejných zakázek právě prostřednictvím nastavení kvalifikačních kritérií, neboť je nezbytné vybrat dodavatele, kteří jsou způsobilí předmět plnění zrealizovat. Nelze proto každou takovou selekci brát za nezákonné omezení hospodářské soutěže. Je proto možné dospět k závěru, že předmětné dílčí kritérium technické kvalifikace nebylo způsobilé omezit, popř. vyloučit hospodářskou soutěž. Jinými slovy reference obsahující předmětné kritérium technické kvalifikace spočívající ve vybudování vstupní komory je dosažitelná.

45.         Se zřetelem k již uvedenému lze učinit dílčí závěr o přiměřenosti nastaveného kritéria technické kvalifikace ve vztahu k předmětu plnění.

46.         Posledním bodem, jenž je nezbytné zkoumat, je posouzení toho, zda zadavatel stanovil požadavek k prokázání kritéria technické kvalifikace, a tedy dílčího kritéria spočívajícího ve vybudování vstupní komory, důvodně ve vztahu ke svým oprávněným potřebám.

47.         Ze spisového materiálu je patrné, že zadavatel předložil logické a racionální zdůvodnění předmětného požadavku k prokázání kritéria technické kvalifikace realizací dodávek, které zahrnovaly MDC s oddělenou vstupní komorou. V rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 3. 2020 konkrétně uvedl, že: „Oddělením vstupní komory a data sálu tak dojde k minimalizaci přístupu osob obsluhujících non IT technologie ke kritickým IT technologiím v data sále a dále bude zamezeno vniknutí prachu, vlhkosti, sněhu a dalších negativních meteorologických vlivů a nečistot do data sálu. Kromě toho, oddělení vstupní komory a data sálu představuje prvek fyzické bezpečnosti ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., jehož dodržování Zadavatel vyžaduje vzhledem k povaze a zvláštnímu režimu informací v budoucnu umístěných v poptávaném datovém centru.“ Zadavatel tedy zdůvodnil, proč je předmětný požadavek na vybudování vstupní komory důležitý. Ostatně ke stejnému závěru dospěl již Úřad v bodě 120 odůvodnění napadeného rozhodnutí, na které tímto plně odkazuji.

48.         Pokud tedy zadavatel předmětný požadavek na vybudování vstupní komory odůvodňuje primárně tím, že oddělená vstupní komora má zabránit vniknutí negativních okolních vlivů a nečistot do data sálu, přičemž má vybudování této vstupní komory rovněž vliv na řešení a realizaci dalších technických požadavků (elektrický distribuční systém a systém záložního napájení včetně modulární UPS s hotswappable moduly s celkovým projektovaným výkonem nejméně 45 kW, systém chlazení, na bázi přímého výparu s celkovým projektovaným výkonem 45 kW, dodávka strukturované kabeláže, .. aj.[5]), a zároveň je tento požadavek bezpečnostním prvkem, lze jej shledat za zcela odůvodnitelný.

49.         Zároveň nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele o tom, že se může jednat i o zcela jednoduchou papírovou příčku, neboť i z výše uvedeného odůvodnění zadavatele plyne, že o obyčejnou „papírovou příčku“ nepůjde. Ostatně totožné navrhovatel sám připustil, když uvedl, že kdyby zadavatel odůvodnil svůj požadavek fyzickou bezpečností (tedy ve vztahu k zák. č. 412/2005 Sb.) již v zadávací dokumentaci, pak by se mohlo jednat o odůvodněný požadavek. Zadavatel však odůvodnění svého požadavku ve vztahu k tomuto zákonu učinil, a to v rozhodnutí o námitkách. Ke včasnosti odůvodnění požadavku zadavatele dále níže.

50.         Požaduje-li zadavatel rovněž předchozí zkušenost s vybudováním vstupní komory v rámci předkládaných referencí, je i tento požadavek odůvodnitelný, zejména také s ohledem na skutečnost, že sám zadavatel je organizační složkou státu, a také proto, že dané MDC je součástí kritické infrastruktury státu. V daném případě lze jednoznačně shledat, že nastavením kvalifikačního kritéria zadavatel sledoval účel spočívající v ověření toho, zda vybraný dodavatel dokáže vytvořit plnění, které zajistí jistou úroveň technického zabezpečení. Přestože zadavatel v daném případě stanovil kritérium technické kvalifikace obecnějším způsobem, ovšem učinil tak způsobem, jež alespoň rámcově odpovídá požadovanému předmětu plnění a zároveň jeho rozsah nepřesahuje. Nejedná se tedy o zjevně excesivní kritérium technické kvalifikace.  Naopak dle provedeného posouzení lze shrnout, že se jedná o legitimní požadavek na prokázání kritéria technické kvalifikace, jež zadavatel dostatečným způsobem odůvodnil. Lze proto říct, že zadavatel mohl rozumně očekávat, že předložené reference budou alespoň rámcově odpovídat požadovanému předmětu plnění.

51.         S ohledem na výše uvedené proto shledávám, že předmětný požadavek je přiměřený nejen ve vztahu k předmětu plnění a odůvodnitelným potřebám zadavatele, ale i ve vztahu k podmínkám panujícím na relevantním trhu. Nejedná se tedy o bezdůvodné a nepřiměřené omezení hospodářské soutěže. Tvrzení navrhovatele, že tento kvalifikační předpoklad je diskriminační, jelikož zvýhodňuje jediného dodavatele, je liché, neboť z provedeného průzkumu trhu plyne, že předmětný požadavek by prokázala referencí většina dotazovaných subjektů, ať již prostřednictvím své vlastní reference či referencí poskytnutou poddodavatelem.

52.         Skutečnost, že byla podána toliko jedna nabídka, na výše uvedeném nic nemění, neboť jsou to právě dodavatelé, kteří zvažují svoji účast v zadávacím řízení. V daném případě dotazovaní dodavatelé uvedli, že by splnili zadavatelem nastavené kritérium, ovšem rozhodli se nabídku nepodat, což zadavatel nemůže ovlivnit a nemůže mu být přičítáno k tíži. Podstatné v dané věci je, že značná míra hospodářské soutěže o veřejnou zakázku byla zachována.

53.         Navrhovatel dále v rozkladu namítá, že až v rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 3. 2020 bylo dovysvětleno, k čemu oddělená komora slouží a proč se jedná o tak zásadní požadavek. Dle navrhovatele zadavatel až v předmětném rozhodnutí o námitkách uvedl, že požadavek oddělené vstupní komory žádal z důvodu fyzické bezpečnosti ve smyslu zák. č. 412/2005 Sb., přičemž tento požadavek měl vtělit již do zadávacích podmínek.

54.         K tomuto lze sdělit, že zadavatel skutečně tento důvod v zadávací dokumentaci neuvedl a sdělil jej až v rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 3. 2020, nicméně neučinil tak v rozporu se zákonem, neboť zadavatel obecně nemá povinnost zdůvodňovat své požadavky již v zadávací dokumentaci. Zadavatel je musí být schopen odůvodnit primárně v rozhodnutí o námitkách, popř. v souvislosti s žádostí o vysvětlení zadávacích podmínek ve smyslu § 98 odst. 3 zákona. Zároveň tak musí být zadavatel schopen odůvodnit nastavení kvalifikačních předpokladů v rámci případného přezkumu Úřadem. Je proto nesprávné tvrzení navrhovatele o opožděnosti podaného „vysvětlení“ předmětného kritéria technické kvalifikace.

55.         S ohledem na výše uvedené shrnuji, že daný požadavek na prokázání splnění dílčího kritéria technické kvalifikace uvedený v podbodě i. je odůvodněný, tedy lze shledat, z jakých důvodů jej zadavatel nastavil, souvisí rovněž s předmětem veřejné zakázky a zjevně nepřesahuje potřeby veřejné zakázky, a proto jej nelze shledat za diskriminační.

K dalším rozkladovým námitkám

56.         Navrhovatel v rozkladu dále namítá, že kombinace dílčích požadavku stanovených v čl. 5 bodě 5.5 písm. a) odst. 4 podbodech i. – viii. zadávací dokumentace zvýhodňuje určitého dodavatele, a je proto diskriminační.

57.         Předně lze k tvrzení navrhovatele, že kombinace uvedených dílčích požadavků kopíruje technické řešení nabízené společností ALTRON, a.s., jak uvedl v návrhu, uvést, že se jedná toliko o tvrzení navrhovatele, jež není blíže konkretizováno, a které navíc není opřeno o konkrétní důkazní prostředky. K tomuto je také nezbytné konstatovat, že předmětné tvrzení nemůže obstát ani s ohledem na Úřadem provedené šetření trhu, neboť na relevantním trhu existuje nejméně 6 dalších dodavatelů způsobilých nabídnout totožné technické řešení v podobě požadované reference. Tvrzení navrhovatele je proto liché.

58.         Po prostudování předloženého správního spisu a zejména pak zadávací dokumentace, vč. jejích příloh jsem dále zjistil, že rozšiřující dílčí požadavky kritéria technické kvalifikace lze považovat za přiměřené ve vztahu k předmětu plnění, neboť se jedná o dílčí požadavky, které předmět plnění sám o sobě musí splňovat.

59.         K důvodnosti nastavených dílčích kritérií, zejména pak k jejich kombinaci zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že se jedná: „o parametry nezbytné pro chod a servisovatelnost poptávaného datového centra v kvalitě požadované Zadavatelem a odpovídající mimořádnému významu tohoto datového centra pro infrastrukturu státu. Tato kritéria také nejsou diskriminační ani neoprávněně nevylučují účastníky ze zadávacího řízení, jak tvrdí Stěžovatel. Jde o standardní požadavky, běžně kladené na datová centra a nezřídka uplatňované v zadávacích řízeních obdobného charakteru. Jednotlivé požadavky vymezené v podbodech i. - viii. citovaného článku jsou na trhu standardní a datová centra tyto požadavky splňující vyrábí a dodává řada subjektů, a to též ve vzájemné kombinaci. (…)Potřeba současného splnění všech kritérií uvedených v podbodech i. – viii. citovaného článku zadávací dokumentace u každé ze dvou referenčních dodávek datových center (čl. 5 odst. 5.5 písm. a) bod 4) zadávací dokumentace) je pak dána skutečností, že Zadavatel poptává atypické řešení pro specifickou lokalitu a dodavatel předmětu Veřejné zakázky bude povinen všechny tyto požadavky vypsané v citovaných podbodech i. – viii. splnit ve vztahu k předmětu Veřejné zakázky (všechny tyto požadavky jsou kompletně promítnuty v příloze č. 2 zadávací dokumentace, Technická specifikace předmětu plnění.“ Z daného odůvodnění vyplývá, proč zadavatel požaduje právě kombinaci těchto požadavků. S ohledem na postavení zadavatele, a také se zřetelem k čemu má předmětné MDC sloužit, je požadavek na předchozí zkušenosti s těmito dílčími požadavky rovněž odůvodnitelná. Plně se proto ztotožňuji s odůvodněním uvedeným v bodech 129 – 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž dodávám, že dílčí požadavky na prokázání kritéria technické kvalifikace specifikované v podbodech i. – viii. byly stanoveny odůvodněně. Zadavatel totiž požadoval prokázání zkušeností s předmětem plnění, jež zcela odpovídá předmětu plnění předmětné veřejné zakázky.

60.         Lze se také ztotožnit se závěrem Úřadu uvedeným v bodě 137 odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve kterém zaznělo, že: „vzhledem k obecnosti argumentace navrhovatele týkající se kombinace požadavků i. – viii. předložil zadavatel Úřadu logické a racionální důvody, proč požadoval prokázat realizaci dodávek, jež budou zahrnovat požadavky i. – viii. V MDC poptávaných zadavatelem budou umístěny IT a ICT technologie, které jsou součástí kritické infrastruktury státu a podléhají zpřísněným pravidlům na zajištění kybernetické bezpečnosti, a musí tedy vyhovět vysokým bezpečnostním nárokům. Těmto nárokům potom odpovídají požadavky i. – viii. stanovené zadavatelem v rámci technické kvalifikace, kdy požadavky ii. a viii. byly stanoveny z důvodu servisu a údržby MDC bez přerušení provozu a požadavek i. a požadavky iii. – vii. splňují nároky na fyzickou a personální bezpečnost, dálkový monitoring technologií kritické infrastruktury a dohled nad nimi, provozní bezpečnost a bezpečnost proti úniku informací. Požadavky i. – viii. jsou rovněž vzájemně provázané a na sobě závislé, kdy realizace jednoho požadavku přímo ovlivňuje návrh řešení a realizaci jiného požadavku.

61.         Závěrem lze ke kombinaci předmětných požadavků uvedených v podbodech i. – viii. uvést, že jsou přiměřené, a to nejen ve vztahu k předmětu plnění a odůvodnitelným potřebám zadavatele, ale i ve vztahu k podmínkám panujícím na relevantním trhu, jak vyplývá z odpovědi respondentů[6].

62.         Navrhovatel v rozkladu dále namítá, že zadavatel odůvodnil kombinaci požadavků stanovených v podbodech i. – viii. až v rozhodnutí o námitkách a dále ve vyjádření ze dne 30. 4. 2020, v nichž uvedl vzájemný vliv a provázanost předmětných dílčích kritérií technické kvalifikace. Vyjádření zadavatele ke kombinaci předmětných podmínek bylo dle navrhovatele učiněno opožděně, neboť se jedná toliko o doplnění a vysvětlení zadávacích podmínek po lhůtě pro zpracování nabídek. Navrhovatel k předmětnému tvrzení uzavírá, že není povinností účastníka žádat o vysvětlení zadávacích podmínek v každém bodě nejasností, nýbrž je povinností zadavatele těmto nejasnostem předcházet. Zadavatel proto pozdním doplněním zadávacích podmínek připustil minimálně dvojí výklad zadávací dokumentace.

63.         Pokud navrhovatel namítal, že zadavatel dovysvětlil zadávací podmínky, tedy kombinaci předmětných dílčích kritérií opožděně, nelze tomuto tvrzení přitakat. K danému jsem se již vyjádřil v bodě 54 odůvodnění tohoto rozhodnutí, a proto na něj plně odkazuji. Závěrem k danému zdůrazňuji, že zadavatel nemusí odůvodňovat požadavky již v zadávací dokumentaci, musí být schopen je odůvodnit pro případ přezkumu. Zadavatel tedy zcela správně odůvodnil tyto podmínky až v rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 3. 2020.

64.         Ze zadávacích podmínek dále neplyne navrhovatelem namítaná rozpornost zadávacích podmínek. Pokud ji ovšem navrhovatel po zveřejnění zadávací dokumentace shledal, nebylo jednoduššího postupu, než podat žádost ve smyslu § 98 odst. 3 zákona, na níž musí zadavatel reagovat, a která se činí ještě před uplynutím lhůty k podávání nabídek. Předmětnou žádost o vysvětlení zadávacích podmínek ovšem navrhovatel zadavateli neposlal, přičemž mu ničeho nebránilo v jejím podání. Je sice pravdou, že zadavatel by měl dbát toho, aby nevznikaly nejasnosti ohledně jím nastavených zadávacích podmínek, ovšem v daném případě zmiňovaná rozpornost vyvstala toliko navrhovateli. Poněvadž ze sdělení dotazovaných subjektů poskytnutých v rámci Úřadem provedeného šetření relevantního trhu neplyne, že by uvedenou nejasnost zadávacích podmínek někdo z nich shledal. Z odpovědi dotazovaných dodavatelů lze rovněž vyvodit závěr, že navrhovatelem namítaná rozpornost zadávacích podmínek nebyla důvodem pro nepodání jejich nabídek[7].

Shrnutí

65.         Závěrem lze konstatovat, že zadavatel nastavil kritéria technické kvalifikace v souladu s § 36 zákona, neboť stanovil předmětné požadavky přiměřeně ve vztahu ke svým odůvodněným potřebám, jakožto i ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a relevantnímu trhu. Z Úřadem provedeného šetření nevyplynulo, že by dotazovaní dodavatelé považovali předmětné dílčí požadavky kvalifikace uvedené v čl. 5 bodě 5.5 písm. a) odst. 4 podbodech i. – viii. zadávací dokumentace za nesplnitelné. Dotazovaní dodavatelé by povětšinou byli schopni předmětné reference doložit, a to buďto svými vlastními referencemi nebo referencí poddodavatele. Nejedná se proto v případě požadavku vybudování vstupní komory o kritérium diskriminační. Ohledně kombinace požadavků uvedených v podbodech i. – viii. lze shrnout, že všechny tyto požadavky jsou odrazem technologií, které je nezbytné pro zajištění datového centra instalovat, jsou proto odůvodnitelné a ve vztahu k předmětu plnění rovněž přiměřené. Zadavatel tedy nepožadoval nic navíc, než co požadoval pro předmět plnění veřejné zakázky. 

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

66.         Se zřetelem k tomu, že rozkladové námitky míří toliko do uvedených částí odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž zbylou část odůvodnění napadeného rozhodnutí navrhovatel nerozporuje, přezkoumal jsem napadené rozhodnutí v rozsahu navrhovatelem uplatněných námitek, neboť je to právě navrhovatel, kdo svým rozkladem určuje rozsah přezkumu. Nad rámec podaného rozkladu jsem podrobil napadené rozhodnutí přezkumu z hlediska jeho zákonnosti, jež je nutné zkoumat z úřední povinnosti. 

67.         Obecně k zákonnosti napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, poukazuji, že Úřad zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení zákona, která interpretoval ve světle příslušné judikatury. Úřad řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl ke svým závěrům. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

VII.        Závěr

68.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s  § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7

2.             Mgr. Miroslav Kučerka, advokát, KGS legal, s. r. o., advokátní kancelář, Národní 416/37, 110 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 

 



[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení výběrového řízení na veřejnou zakázku.

[2] Odpovědi dotazovaných dodavatelů shrnuty v tabulkách uvedených k bodu 63 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

[3] Strana 14 – 17 napadeného rozhodnutí.

[4]Bod 38 odůvodnění napadeného rozhodnutí: „Uveďte, zda byste při zvažování účasti v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku na dodávku mobilních kontejnerových center byli schopni v celém rozsahu doložit jednotlivé požadavky na technickou kvalifikaci stanovené zadavatelem v bodech i. – viii. čl. 5.5 písm. a) odst. 4 zadávací dokumentace, příp. jaké požadavky na technickou kvalifikaci uvedené v bodech i. – viii. a z jakého důvodu byste nebyli schopni doložit.

[5] Čl. 5 bod 5.5 písm. a) odst. 4 body i. – viii. zadávací dokumentace

[6] Bod 63 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

[7] Bod 63 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz