číslo jednací: 25408/2020/521/RŠu
spisová značka: S0326/2020/VZ

Instance I.
Věc Zlepšení funkčního stavu veřejné zeleně v městě Neratovice – I. etapa
Účastníci
  1. město Neratovice
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 26. 8. 2020
Dokumenty file icon 2020_S0326.pdf 590 KB

 

 

Spisová značka:

 

 

ÚOHS-S0326/2020/VZ

 

 

Číslo jednací:

 

 

ÚOHS-25408/2020/521/RŠu

 

Brno: 17. srpna 2020

 

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. d) a písm. e) citovaného zákona obviněným

  • město Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zlepšení funkčního stavu veřejné zeleně v městě Neratovice – I. etapa“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy „Zadávací podmínky“ ze dne 25. 6. 2019 byly na profilu zadavatele uveřejněny téhož dne, a v souvislosti se správními řízeními vedenými Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0348/2019/VZ a S0454/2019/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání cit. veřejné zakázky,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

 

I.

Obviněnýměsto Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice – se při zadávání veřejné zakázky „Zlepšení funkčního stavu veřejné zeleně v městě Neratovice – I. etapa“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy „Zadávací podmínky“ ze dne 25. 6. 2019 byly na profilu zadavatele uveřejněny téhož dne, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že se v rozporu s § 245 odst. 1 cit. zákona v rozhodnutí ze dne 2. 9. 2019 o námitkách stěžovatele– VYKRUT zahradní služby a. s., IČO 03921921, se sídlem Pavlovova 3048/40, 700 30 Ostrava – ze dne 30. 8. 2019, jež byly cit. zadavateli doručeny téhož dne, podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, když se dostatečně podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitkám stěžovatele, a to

  • k námitce ohledně nepřezkoumatelnosti důvodu vyloučení stěžovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 cit. zákona uvedeného v rozhodnutí o vyloučení ze dne 15. 8. 2019, kdy stěžovatel v této souvislosti uvádí, že zadavatel neuvádí žádný konkrétní důvod pro svůj závěr, že nabídka stěžovatele není v souladu se zadávací dokumentací, a že tedy chybí jednoznačné uvedení, co konkrétně zadavatel požadoval předložit a co konkrétně dle bodu 12.1. písm. c) zadávací dokumentace nabídka stěžovatele nesplňovala;
  • k námitce, dle které nabídka vybraného dodavatele s největší pravděpodobností nesplňuje zadávací podmínky v rozsahu technické kvalifikace uvedené v bodu 13. zadávací dokumentace, a to v rozsahu tří referenčních plnění zahradnické a arboristické činnosti ve finančním objemu min. 1 mil. Kč bez DPH, přičemž stěžovatel uvádí, že se na relevantním trhu pohybuje již řadu let a není mu známa realizace a dokončení takového plnění (zahradnické a současně arboristické práce) vybraným dodavatelem, přičemž tyto informace neplynou ani z veřejně dostupných evidencí, pročež existují důvodné pochybnosti o splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem;
  • k námitce ohledně nepřezkoumatelnosti posouzení nabídky vybraného dodavatele, kdy ze zprávy o hodnocení nabídek, která byla dle stěžovatele součástí oznámení o výběru dodavatele ze dne 15. 8. 2019, nebyly ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele „uvedeny žádné informace ohledně referenčních plnění, kdy není zřejmé, jakým způsobem zadavatel tyto reference hodnotil. Současně tak není posuzována ani nabídková cena vybraného dodavatele např. z pohledu její nízkosti“.

II.

Obviněnýměsto Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0348/2019/VZ nedoručil vyjádření k návrhunavrhovatele – VYKRUT zahradní služby a. s., IČO 03921921, se sídlem Pavlovova 3048/40, 700 30 Ostrava – ze dne 12. 9. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zlepšení funkčního stavu veřejné zeleně v městě Neratovice – I. etapa“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy „Zadávací podmínky“ ze dne 25. 6. 2019 byly na profilu zadavatele uveřejněny téhož dne, ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení cit. návrhu, tedy nejpozději do 23. 9. 2019, ale učinil tak až dne 26. 9. 2019.

III.

Obviněnýměsto Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0348/2019/VZ nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu navrhovatele – VYKRUT zahradní služby a. s., IČO 03921921, se sídlem Pavlovova 3048/40, 700 30 Ostrava – dne 12. 9. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zlepšení funkčního stavu veřejné zeleně v městě Neratovice – I. etapa“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy „Zadávací podmínky“ ze dne 25. 6. 2019 byly na profilu zadavatele uveřejněny téhož dne, tedy nejpozději do 23. 9. 2019, ale učinil tak až dne 26. 9. 2019, kdy prostřednictvím držitele poštovní licence odeslal dokumentaci o zadávacím řízení, která byla Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doručena dne 30. 9. 2019.

IV.

Obviněnýměsto Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0454/2019/VZ nedoručil vyjádření k návrhunavrhovatele – VYKRUT zahradní služby a. s., IČO 03921921, se sídlem Pavlovova 3048/40, 700 30 Ostrava – ze dne 19. 12. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zlepšení funkčního stavu veřejné zeleně v městě Neratovice – I. etapa“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy „Zadávací podmínky“ ze dne 25. 6. 2019 byly na profilu zadavatele uveřejněny téhož dne, ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení cit. návrhu, tedy nejpozději do 30. 12. 2019, ale učinil tak až dne 2. 1. 2020.

V.

Obviněnýměsto Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0454/2019/VZ nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu navrhovatele – VYKRUT zahradní služby a. s., IČO 03921921, se sídlem Pavlovova 3048/40, 700 30 Ostrava – dne 19. 12. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zlepšení funkčního stavu veřejné zeleně v městě Neratovice – I. etapa“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy „Zadávací podmínky“ ze dne 25. 6. 2019 byly na profilu zadavatele uveřejněny téhož dne, tedy nejpozději do 30. 12. 2019, ale učinil tak až dne 3. 1. 2020, kdy prostřednictvím držitele poštovní licence odeslal dokumentaci o zadávacím řízení, která byla Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doručena dne 8. 1. 2020.

VI.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II., III., IV. a V. tohoto příkazu se obviněnémuměsto Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice – podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 60 000,- Kč (šedesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

 

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – město Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) zahájil dne 25. 6. 2019 zjednodušené podlimitní řízení, když na profilu zadavatele uveřejnil „Zadávací podmínky“ z téhož dne, které svým obsahem splňovaly náležitosti výzvy k podání nabídek dle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), stanovené v bodě A. přílohy č. 6 zákona (dále jen „výzva k podání nabídky“ nebo „zadávací dokumentace“), za účelem zadání veřejné zakázky „Zlepšení funkčního stavu veřejné zeleně v městě Neratovice – I. etapa“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 3.3. „Popis veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky obnova přírodě blízkého porostu, dvou ploch veřejné zeleně na pozemcích v majetku města Neratovice s účelem regenerace zeleně, odstranění, ošetření a výsadby dřevin včetně následné tříleté péče, vybudování mlatových cest a založení trávníků v intravilánu města.

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle bodu 3.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky činí 5 200 000,- Kč bez DPH.

4.             Dle protokolu o otevírání nabídek ze dne 19. 7. 2019 zadavatel obdržel 6 nabídek, a to od společností: Lesáček s.r.o., IČO 25768042, se sídlem Světická 6/1114, 100 00 Praha 10; STROMMY COMPANY s.r.o., IČO 01919652, se sídlem Andělská Hora 143, 793 31 Andělská Hora; OK GARDEN s.r.o., IČO 27571297, se sídlem Sládkovičova 1233/21, 142 00 Praha 4; Realizace zeleně Dřevčice s.r.o., IČO 02452901, se sídlem Dřevčice 125, 250 01 Dřevčice; VYKRUT zahradní služby a. s., IČO 03921921, se sídlem Pavlovova 3048/40, 700 30 Ostrava (dále jen „navrhovatel“ nebo „stěžovatel“), a [JMÉNO, PŘÍJMENÍ, IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE] (dále jen „vybraný dodavatel“).

5.             Dne 15. 8. 2019 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele[1] „Oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ z téhož dne (dále jen „oznámení o vyloučení stěžovatele ze zadávacího řízení“), kterým vyloučil stěžovatele ze zadávacího řízení.

6.             Dne 15. 8. 2019 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele oznámení o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“), kterým oznámil, že nabídka, jež byla vybrána jako ekonomicky nejvýhodnější a splňující všechny zadávací podmínky, je nabídka vybraného dodavatele.

7.             Dne 30. 8. 2019 obdržel zadavatel prostřednictvím datové schránky námitky stěžovatele z téhož dne proti oznámení o vyloučení stěžovatele za zadávacího řízení a proti oznámení o výběru dodavatele (dále jen „námitky“), jejichž obsah Úřad uvádí dále v bodech 9. – 19. odůvodnění tohoto příkazu.

8.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 2. 9. 2019 námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), přičemž rozhodnutí o námitkách zadavatel odeslal téhož dne prostřednictvím datové schránky stěžovateli. Obsah rozhodnutí o námitkách Úřad uvádí dále v bodech 20. –23. odůvodnění tohoto příkazu.

II.             OBSAH NÁMITEK

9.             Stěžovatel první částí námitek napadá své vyloučení ze zadávacího řízení, které považuje za nepřezkoumatelné, netransparentní a v rozporu s § 6 zákona, § 48 zákona a § 79 zákona.

10.         Zadavatel dle stěžovatele neuvedl žádný konkrétní důvod pro své rozhodnutí, že nabídka stěžovatele nebyla v souladu se zadávací dokumentací. Dle stěžovatele chybí jednoznačné uvedení, co konkrétně zadavatel požadoval a co konkrétně stěžovatelem předložená nabídka nesplňuje. Stěžovatel je přesvědčen, že předložil všechny požadované dokumenty, které byly v souladu s bodem 12.1. c) výzvy k podání nabídky.

11.         Stěžovatel podrobně popisuje skutečnosti předcházející jeho vyloučení ze zadávacího řízení, přičemž uvádí, že dne 25. 7. 2019 obdržel od zadavatele výzvu k předložení dokladů k veřejné zakázce[2], a to „kopii výpisu ze živnostenského rejstříku a obchodního rejstříku ne starší než 90 dnů, (ii) v seznamu osob chybí osoby s požadovanou kvalifikací a (iii) třetí osvědčení od objednatelů za poslední 3 roky“. Stěžovatel uvádí, že ještě téhož dne zaslal zadavateli část požadovaných dokumentů a současně vznesl dotaz na upřesnění požadavku zadavatele, neboť jak ve vztahu k seznamu osob, tak k referenčním službám předložil požadované informace a doklady. Na tuto žádost zadavatel nereagoval a stěžovatel dne 1. 8. 2019 odeslal zadavateli dokumenty v rozsahu výzvy k doplnění.

12.         Stěžovatel dále namítá, že zadavatel ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona není oprávněn požadovat osvědčení objednatele, neboť zákon jednoznačně stanoví způsob prokazování kvalifikace seznamem významných dodávek či služeb a tento požadavek tak dle stěžovatele přesahuje oprávnění zadavatele.

13.         Oznámení o vyloučení stěžovatele ze zadávacího řízení dle stěžovatele nepředložilo žádné relevantní přezkoumatelné informace a skutečnosti, a stěžovateli je tak odpírána možnost relevantním způsobem reagovat na vzniklou situaci a předložit relevantní vysvětlení či doklady. Stěžovatel dle svého názoru není obeznámen s tím, jaké konkrétní vady jsou jeho nabídce vytýkány a z jakých konkrétních důvodů je vyloučen ze zadávacího řízení.

14.         Stěžovatel dále uvádí, že zadavatel odkazuje toliko na ustanovení § 48 odst. 2 zákona, který však obsahuje několik nesourodých situací směřujících k možnosti vyloučení, rozhodnutí o vyloučení tak není dle stěžovatele v pořádku ani po stránce právní.

15.         Druhou částí námitek stěžovatel napadá výběr dodavatele, přičemž uvádí, že vybraný dodavatel s největší pravděpodobností nesplňuje zadávací podmínky v rozsahu technické kvalifikace, a to v rozsahu tří referenčních plnění zahradnické a arboristické činnosti ve finančním objemu min. 1 mil. Kč.

16.         V této souvislosti stěžovatel uvádí, že se pohybuje na relevantním trhu řadu let a není mu známa realizace a dokončení takového plnění (zahradnické a současně arboristické práce) vybraným dodavatelem, přičemž tyto informace neplynou ani z veřejně dostupných zdrojů. O splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem tak dle stěžovatele existují důvodné pochybnosti.

17.         Stěžovatel dále uvádí, že součástí oznámení o výběru dodavatele je i zpráva o hodnocení nabídek, kde absentují informace ohledně referenčních plnění, pročež není zřejmé, jakým způsobem zadavatel předložené reference hodnotil. Současně s tím není dle stěžovatele „posuzována ani nabídková cena vybraného dodavatele např. z pohledu její nízkosti.“.

18.         Stěžovateli tak dle jeho názoru bylo odepřeno právo na seznámení se s tím, zda byl vybraný dodavatel vybrán v souladu se zákonem, přičemž z veřejně dostupných zdrojů toto nevyplývá. Oznámení o výběru dodavatele je dle stěžovatele nepřezkoumatelné, a to v důsledku nemožnosti ověření splnění technické kvalifikace, neboť nejsou uvedeny ani základní údaje o předkládaných realizovaných referenčních plněních.

19.         Stěžovatel závěrem uvádí, že mu vznikla, či minimálně hrozí újma, která spočívá ve faktickém vyloučení stěžovatele ze zadávacího řízení, čímž mu bylo znemožněno následně realizovat předmět veřejné zakázky. Stěžovatel dále uvádí, že nezákonným postupem zadavatele byli poškozeni i ostatní dodavatelé, přičemž postup zadavatele rovněž zasahuje do práva stěžovatele na řádný průběh zadávacího řízení. Stěžovatel zadavateli navrhuje, aby zrušil oznámení o výběru dodavatele i oznámení o vyloučení stěžovatele ze zadávacího řízení, řádně posoudil a hodnotil předložené nabídky a náležitě pokračoval v zadávacím řízení.

III.           OBSAH ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH

20.         K námitce směřující proti oznámení o vyloučení stěžovatele ze zadávacího řízení zadavatel uvádí, že na profilu zadavatele uveřejnil dne 27. 6. 2019 dodatečnou informaci č. 1, kterou upřesnil požadavky profesní kvalifikace dle bodu 12.1. c) zadávací dokumentace. Požadované certifikace pro profesní kvalifikaci následně přesně specifikoval v dodatečné informaci č. 2, kterou na profilu zadavatele uveřejnil dne 9. 7. 2019. Zadavatel uvádí, že z těchto informací je přesně patrné, jaké doklady zadavatel požadoval.

21.         Zadavatel dále uvádí, že zadávací dokumentace neobsahuje odkaz na § 79 odst. 2 písm. b) zákona, přičemž dále konstatoval, že zadavatel může dle § 53 odst. 4 zákona použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, a jednal tedy v souladu se zákonem.

22.         Zadavatel uvádí, že dne 1. 8. 2019 obdržel od stěžovatele dokumenty, které neodpovídaly požadovaným dokumentům dle výzvy k doplnění nabídky, neboť stěžovatel nedoložil certifikáty dle zadávací dokumentace, pročež musel být zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení. Zadavatel je přesvědčen, že oznámení o vyloučení stěžovatele ze zadávacího řízení obsahovalo veškeré zákonné náležitosti. Zadavatel považuje odkaz na bod 12.1. c) zadávací dokumentace za dostatečně srozumitelný, přičemž uvádí, že každý účastník se mohl s tímto bodem podrobně seznámit.

23.         K námitce proti oznámení o výběru dodavatele zadavatel toliko uvádí, že vybraný dodavatel předložil veškeré požadované dokumenty, oznámení o výběru dodavatele obsahuje veškeré náležitosti dle § 50 zákona, přičemž nemusí obsahovat zprávu z hodnocení nabídek a posouzení kvalifikace.

IV.          POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

Ke správnímu řízení vedenému pod sp. zn. S0348/2019/VZ

24.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 12. 9. 2019 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky (dále jen „návrh č. 1“). Dnem obdržení návrhu č. 1 bylo v souladu s ustanovením § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, které bylo vedeno pod sp. zn. S0348/2019/VZ (dále jen „správní řízení S0348/2019/VZ“).

25.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0348/2019/VZ-25457/2019/521/RŠu/ŠŠu ze dne 16. 9. 2019 (dále jen „oznámení o zahájení správního řízení S0348/2019/VZ“), který byl obviněnému doručen téhož dne. V oznámení o zahájení správního řízení S0348/2019/VZ Úřad upozornil obviněného, že je dle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

26.         Dne 26. 9. 2019 obdržel Úřad od obviněného vyjádření k návrhu č. 1 ze dne 25. 9. 2019 (dále jen „vyjádření k návrhu č. 1“), které obviněný zaslal téhož dne opakovaně v aktualizovaném znění.

27.         Dne 30. 9. 2019 obdržel Úřad od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení na flash disku.

28.         Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0348/2019/VZ-30613/2019/521/RŠu ze dne 11. 11. 2019 (dále jen „rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 11. 2019“) uložil zadavateli podle § 263 odst. 5 zákona nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatele, přičemž rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 11. 2019 nabylo právní moci dne 7. 12. 2019.

29.         Úřad již na tomto místě předesílá, že předmětem správního řízení sp. zn. S0348/2019/VZ nebylo rozhodování o tom, zda se zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku dopustil přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. d) zákona. Z uvedeného důvodu má Úřad za to, že správní řízení zahájené vydáním tohoto příkazu z moci úřední není zatíženo překážkou res administrata, z čehož plyne, že ze strany Úřadu nedochází ani k porušení zásady ne bis in idem. Úřad v této souvislosti dodává, že charakter správního řízení vedeného na návrh nelze srovnávat se správním řízení zahájeným z moci úřední, jehož výsledkem je konstatování přestupku a uložení sankce. Jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 58/2011 ze dne 1. 2. 2013), řízení o návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele má povahu kontradiktorního řízení, jehož podstata tkví v posouzení protichůdných zájmů účastníků správního řízení. Předmětem návrhového řízení tedy není posouzení otázky, zda jednání zadavatele naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku. S ohledem na uvedené tedy není překážkou, je-li tato otázka řešena samostatně v jiném správním řízení, jehož výsledkem je právě konstatování spáchání přestupku a uložení sankce, přičemž účastníkem tohoto správního řízení je pouze obviněný, jako osoba podezřelá ze spáchání přestupku (srov. § 256 zákona).

30.         Pro úplnost lze v této souvislosti rovněž dodat, že v tomto smyslu nedochází ani k popření zásady zákazu dvojího trestání za totéž jednání, resp. za tentýž skutek. Úřad má za to, že jím uložené nápravné opatření svou povahou nelze považovat za trest (sankci) ve smyslu správního trestání. Uvedené vyplývá již ze samotného smyslu nápravného opatření, jehož účelem není zadavatele „potrestat“, ale naopak pouze napravit vzniklý nezákonný stav. Samotné nápravné opatření tak nemá represivní charakter, který je výrazem správního trestání a jehož účelem je postih protiprávního jednání. V této souvislosti lze podpůrně odkázat na závěry vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Af 1/2015 ze dne 17. 1. 2017, kde soud mimo jiné uvedl, že „[l]ze rovněž souhlasit s žalovaným (pozn. s Úřadem), že jím ukládaná nápravná opatření nejsou projevem správního trestání, a tedy není možné nazírat na souvztažnost výroků žalovaného o porušení zákona zadavatelem a výroku žalovaného o uložení nápravného opatření stejným pohledem jako v případě souvztažnosti výroku žalovaného o spáchání správního deliktu zadavatele a o uložení pokuty zadavateli za takové porušení zákona. [...] Nelze z ničeho dovodit, že by uložení nápravného opatření mělo mít za následek zánik deliktní odpovědnosti zadavatele (či snad popření toho, že k deliktnímu jednání vůbec došlo), pokud je toto deliktní jednání zároveň důvodem pro ono nápravné opatření.“.

Ke správnímu řízení vedenému pod sp. zn. S0454/2019/VZ

31.         V návaznosti na uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách tak byly ve smyslu ustanovení § 263 odst. 5 zákona podány okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 11. 2019 (tj. dne 7. 12. 2019) nové námitky. Rozhodnutím o námitkách ze dne 9. 12. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, obviněný námitky navrhovatele odmítl.

32.         Vzhledem k tomu, že stěžovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách č. 2 za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 19. 12. 2019 Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky (dále jen „návrh č. 2“). Dnem obdržení návrhu č. 2 bylo v souladu s ustanovením § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 správního řádu, zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, které bylo vedeno pod sp. zn. S0454/2019/VZ (dále jen „správní řízení S0454/2019/VZ“).

33.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0454/2019/VZ-35401/2019/521/RŠu ze dne 23. 12. 2019 (dále jen „oznámení o zahájení správního řízení S0454/2019/VZ“), který byl obviněnému doručen téhož dne. V oznámení o zahájení správního řízení S0454/2019/VZ Úřad upozornil obviněného, že je dle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

34.         Dne 30. 12. 2019 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky od zadavatele žádost o prodloužení lhůty k doručení vyjádření k obdrženému návrhu a zaslání dokumentace o zadávacím řízení z téhož dne (dále jen „žádost ze dne 30. 12. 2019“).

35.         Dne 2. 1. 2020 Úřad v rámci zachování principu dobré správy telefonicky kontaktoval zadavatele, za účelem sdělení, že žádost ze dne 30. 12. 2019 bude považována za zjevně právně nepřípustnou a zadavatel bude o vyřízení žádosti písemně vyrozuměn. Úřad obviněnému mj. sdělil, že lhůta pro doručení vyjádření k obdrženému návrhu a zaslání dokumentace o zadávacím řízení je stanovena v § 252 odst. 1 zákona v délce 10 dnů od obdržení stejnopisu návrhu a tuto lhůtu nelze prodloužit, přičemž Úřad upozornil obviněného, že nedodržením této lhůty se obviněný dopustí přestupku podle § 268 zákona. Obsah telefonního hovoru je zachycen v záznamu o telefonním hovoru č. j. ÚOHS-00052/2020/521/RŠu ze dne 2. 1. 2020.

36.         Dne 2. 1. 2020 obdržel Úřad od obviněného vyjádření k návrhu č. 2 z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu č. 2“).

37.         Dne 8. 1. 2020 obdržel Úřad od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení na flash disku.

38.         Dne 13. 1. 2020 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-00061/2020/521/RŠu z téhož dne podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu zastavil správní řízení ve věci žádosti ze dne 30. 12. 2019, neboť byla zjevně právně nepřípustná.

V.            ZÁVĚRY ÚŘADU

39.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 správního řádu příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

40.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.  

Relevantní ustanovení zákona

41.         Podle § 216 odst. 1 zákona zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

42.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

43.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

44.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

45.         Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

46.         Podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3, nebo 4 zákona.

47.         Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona.

K výroku I. příkazu

Obecně k požadavkům kladeným na rozhodnutí o námitkách

48.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné.

49.         K zásadě transparentnosti zadávání veřejných zakázek Úřad uvádí, že tato je vedle zásady přiměřenosti, zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou za základních zásad, jež musí zadavatel bezvýhradně dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010 uvádí, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Povinnost dodržet zásadu transparentnosti ve vztahu k rozhodnutí o námitkách je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.

50.         Z ustanovení § 245 odst. 1 zákona tedy vyplývá, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, tzn. musí konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem odůvodnit, proč pokládá argumentaci stěžovatele za nesouvisející, resp. lichou.

51.         Na tomto místě Úřad považuje za účelné vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenou obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení a je-li zadavatel současně osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl současně povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit.

52.         Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nazírat též z pohledu souladnosti se zákonem. V takovém případě nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je transparentní takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

53.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006-137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona.

54.         Důležitost institutu námitek a jejich vyřízení vyplývá i z úmyslu zákonodárce sankcionovat zadavatele v případě, že na námitky nebude reagovat způsobem stanoveným zákonem [k tomu srov. ust. § 268 odst. 1 písm. d) zákona].

K přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách v šetřeném případě

55.         S ohledem na vše výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v námitkách tvrzeným, a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

K námitce ohledně nepřezkoumatelnosti důvodu vyloučení stěžovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 zákona

56.         Stěžovatel argumentuje, že zadavatel námitky nevypořádal řádně a přezkoumatelně, když neuvedl, co konkrétně zadavatel požadoval předložit a co konkrétně nabídka stěžovatele neobsahovala. Stěžovatel v námitkách vyjadřuje své přesvědčení, že zadavateli doložil všechny požadované dokumenty. K tomu zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvádí, že: „obdržel 1.8.2019 dokumenty, které nesplňovaly požadované dokumenty k doplnění nabídky (účastník VYKRUT zahradní služby a. s. nedoložil požadované certifikáty dle ZD). (…) Zadavatel považuje odkaz na bod 12.1 c) zadávací dokumentace [za] dostatečně srozumitelný s faktem, že každý účastník se může podrobně seznámit se zadávací dokumentací, kde je tento bod také uveden.“.

57.         Stěžovatel dále v námitkách podrobněji poukazoval, že na výzvu zadavatele reagoval, část dokladů zaslal ještě téhož dne s tím, že ke zbylé části dokladů vznesl dotaz, ve kterém žádal zadavatele o upřesnění požadavku zadavatele, neboť byl toho názoru, že již veškeré požadované doklady zadavateli předložil. Zadavatel na tento dotaz nereagoval, přesto stěžovatel zbylou část dokladů v rozsahu výzvy zaslal zadavateli dne 1. 8. 2019, načež byl následně vyloučen ze zadávacího řízení, přičemž rozhodnutí o vyloučení dle stěžovatele neobsahovalo žádné relevantní a přezkoumatelné odůvodnění ve vztahu k předloženým, resp. nepředloženým referencím.

58.         K výše uvedeným skutečnostem Úřad uvádí následující. Zadavatel v odst. 2) bodu 12.1. c) zadávací dokumentace požadoval, aby dodavatel předložil formou čestného prohlášení seznam osob, které se budou podílet, resp. musí podílet na realizaci veřejné zakázky. V seznamu osob musí být zastoupena osoba odpovědná za arboristické zásahy „která se bude, resp. musí na zakázce přímo podílet, a musí mít: certifikát Český certifikovaný arborista nebo European Tree Worker (ETW) nebo absolvování kurzu Komplexní péče o dřeviny nebo obdobný jiný uvedeným certifikátům rovnocenný doklad (jiný obdobný arboristický certifikát či doklad o jiném arboristickém vzdělání v oboru komplexní péče o dřeviny).“. V rámci dodatečné informace č. 2 ze dne 9. 7. 2019 pak zadavatel blíže specifikoval požadované certifikáty následovně:

  • ETW (European Tree Worker), nebo
  • Technik arborista nebo samostatný technik arborista v rámci NSP (národní soustava povolání spravovaná MPSV), nebo
  • ČCA (Český certifikovaný arborista).“.

Stěžovatel dne 1. 8. 2019 zaslal zadavateli čestné prohlášení se seznamem pracovníků, vysokoškolské diplomy, maturitní vysvědčení, osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin pro jednotlivé pracovníky, čestné prohlášení obsahující seznam významných služeb, reference, faktury a předávací protokoly jednotlivých referenčních služeb. Dne 15. 8. 2019 pak zadavatel vyloučil stěžovatele ze zadávacího řízení s odůvodněním, že ani po vyzvání stěžovatel nedoložil dokument splňující zadávací podmínky specifikované v bodě 12.1. c) zadávací dokumentace.

59.         V této souvislosti Úřad uvádí, že zadavatel na vypořádání námitky zcela nerezignoval, když uvedl, že stěžovatel nedoložil požadované certifikáty, přičemž odkázal na konkrétní bod zadávací dokumentace, který tyto upravoval, a na dodatečné informace týkající se specifikace požadavků na profesní způsobilost dle bodu 12.1.c) zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele. Zadavatel se tedy s namítanou skutečností částečně vypořádal, ovšem za situace, kdy stěžovateli nebylo v průběhu zadávacího řízení sděleno, jakým způsobem byla jeho nabídka posuzována z hlediska splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, resp. jaké konkrétní doklady stěžovatel zadavateli nepředložil, přičemž argumenty stěžovatele svědčí o jeho přesvědčení, že jím předložené doklady by mohly být z hlediska splnění kvalifikačních požadavků uznatelné (příp. rovnocenné s požadovanými certifikáty), přičemž tato skutečnost nevyplývala ani z rozhodnutí o vyloučení, nelze zadavatelovo vypořádání této námitky považovat za dostatečně podrobné a srozumitelné.

60.         Stěžovateli tak ani v rozhodnutí o námitkách nebyly zadavatelem osvětleny konkrétní nedostatky, kterými byla jeho nabídka zatížena, a v důsledku kterých byl vyloučen ze zadávacího řízení, byť se tohoto sdělení stěžovatel v námitkách bezesporu jasně a srozumitelně domáhal. Úřad má za to, že aby zadavatel v šetřeném případě dostál své povinnosti postupovat při vyřizování námitek transparentně, měl by v rozhodnutí o námitkách přezkoumatelným způsobem k námitce stěžovatele přinejmenším konkretizovat, které dokumenty stěžovatel zadavateli ani po výzvě nedoložil, resp. které z doložených dokumentů považuje za nesouladné s bodem 12.1.c) zadávací dokumentace.

K námitce ohledně nepřezkoumatelnosti posouzení nabídky vybraného dodavatele a možného nesplnění zadávacích podmínek

61.         Stěžovatel dále namítá, že vybraný dodavatel s největší pravděpodobností nesplňuje zadávací podmínky v rozsahu technické kvalifikace, a to v rozsahu tří referenčních plnění zahradnické a arboristické činnosti ve finančním objemu min. 1 mil. Kč, přičemž stěžovatel uvádí, že se na relevantním trhu pohybuje již řadu let a není mu známa realizace a dokončení takového plnění (zahradnické a současně arboristické práce) vybraným dodavatelem, přičemž tyto informace neplynou ani z veřejně dostupných evidencí, pročež existují důvodné pochybnosti o splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem. Zadavatel se ve vztahu k uvedené námitce v rozhodnutí o námitkách omezil toliko na konstatování, že „[v]ybraný dodavatel [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] předložil veškeré požadované dokumenty.“.

62.         K výše uvedeným skutečnostem Úřad uvádí, že formulace stěžovatelovy námitky je odrazem zadavatelova postupu ve zjednodušeném podlimitním řízení. Jak ostatně stěžovatel uvádí v podaném návrhu, v průběhu zadávacího řízení nebyl seznámen s tím, zda byl vybraný dodavatel vybrán oprávněně. Zadavatel totiž v oznámení o výběru dodavatele ani v žádném jiném dokumentu, který by byl součástí dokumentace o zadávacím řízení, neuvedl, jakými referenčními službami bylo splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem prokazováno, přičemž tato skutečnost nebyla stěžovateli objasněna ani v rozhodnutí o námitkách. Dle Úřadu tedy stěžovatel nebyl schopen formulovat námitku ve větší míře konkrétnosti, než učinil, neboť mu ze strany zadavatele nebyly ohledně prokázání technické kvalifikace vybraným dodavatelem poskytnuty žádné informace. Nelze mu tedy přisuzovat k tíži obecnost vznesené námitky.

63.         Na tomto místě Úřad pro dokreslení průběhu zadávacího řízení uvádí, že jedním z úkonů, na které zákon ve zjednodušeném podlimitním řízení neklade natolik striktní nároky, je oznámení o výběru, jehož náležitosti jsou vymezeny v obecném ustanovení § 50 zákona. Dle tohoto ustanovení musí oznámení o výběru obsahovat identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru. Nároky na oznámení o výběru jsou tak dle výslovné dikce zákona mírnější než v případě oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona, které se použije pro zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu. V této souvislosti se vyjadřoval i předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0152/2018/VZ-33420/2018/322/LKa ze dne 15. 11. 2018, ve kterém uvedl, že: „zákonodárce nepřistoupil k tomu, že by popsal, jak má zadavatel výběr v oznámení o výběru odůvodnit, pak je zřejmé, že ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou nároky na oznámení o výběru dodavatele méně přísné. Základním požadavkem na odůvodnění oznámení o výběru je tak zásada transparentnosti.“. Z cit. rozhodnutí rovněž vyplývá, že: „[ú]myslem zákonodárce tedy jistě nebylo postavit naroveň odůvodnění oznámení o výběru dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení a v nadlimitním režimu.“. Po zadavateli tedy nelze ve světle citovaného rozhodnutí spravedlivě požadovat, aby ve zjednodušeném podlimitním řízení odůvodňoval oznámení o výběru tak široce, jak vyžaduje ust. § 123 zákona.

64.         Vyslovil-li stěžovatel v námitkách pochybnosti o splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem, neboť se pohybuje na relevantním trhu a žádná taková plnění mu nejsou ze strany vybraného dodavatele známa, zadavatel měl dle Úřadu ve vztahu k dodržení zákonného požadavku na přezkoumatelnost odůvodnění rozhodnutí o námitkách s podrobným a srozumitelným vyjádřením ke všem skutečnostem stěžovateli „odkrýt“ alespoň název referenčních plnění, které vybraný dodavatel předložil. Bez uvedení takových relevantních skutečností je vyřízení námitek ze strany zadavatele de facto zcela bezobsažné, neboť pro stěžovatele informace, že „vybraný dodavatel předložil veškeré požadované dokumenty“ nepřináší žádnou informaci, která by reagovala na jeho námitku.

65.         Zadavatel ve vyjádření k návrhu č. 1 v této souvislosti uvádí, že si od vybraného dodavatele dožádal doplnění dokladů a ten veškeré požadované dokumenty doložil, jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení. Zadavatel dále poukazuje, že si splnění referencí ověřoval prostřednictvím e-mailové komunikace a není povinen vyhledávat historické reference a rozklíčovávat smluvní podmínky uchazečů. Ve vztahu k právě uvedenému Úřad uvádí, že předmětem přezkumu v šetřeném případě nebylo posouzení, zda vybraný dodavatel předložil požadované reference, zda tyto odpovídaly skutečnosti či zda zadavatel ověřoval pravdivost těchto referencí. Úřad přezkoumával odůvodnění rozhodnutí o námitkách, neboť to byl poslední úkon zadavatele (před podáním návrhu), ve kterém mohl stěžovateli sdělit podrobnou argumentaci rozhodnou pro následné úvahy o jeho dalším postupu.

66.         Stěžovatel dále v námitkách v této souvislosti uvádí, že součástí oznámení o výběru dodavatele je i zpráva o hodnocení nabídek (zadavatel v oznámení o výběru uvedl pasáž s názvem „Zpráva o hodnocení nabídek“), ze které nebyly ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele zřejmé žádné informace ohledně referenčních plnění, ani z ní nevyplývalo, zda byla nabídková cena vybraného dodavatele posuzována z hlediska její nízkosti. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách však vypořádává námitku stěžovatele s ne zcela jasným odůvodněním, když uvádí, že oznámení o výběru „nemusí obsahovat zprávu z hodnocení nabídek a posouzení kvalifikace“.

67.         Na tomto místě Úřad pro upřesnění doplňuje, že dle § 53 odst. 6 zákona zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení umožní na žádost účastníků zadávacího řízení nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek, avšak není povinen tuto písemnou zprávu o hodnocení nabídek učinit součástí oznámení o výběru, stejně tak není povinen poučit dodavatele o možnosti nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek. Úřad rovněž akcentuje, že zákon operuje s pojmem „písemná zpráva o hodnocení nabídek“, mezi jejíž náležitosti, které jsou stanoveny v § 119 odst. 2 zákona, nepatří zachycení průběhu posouzení splnění podmínek účasti. Výsledek posouzení splnění podmínek účasti je pak povinnou náležitostí oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona, které je zadavatel povinen odeslat v případě zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu, nikoliv však ve zjednodušeném podlimitním řízení.

68.         Ve vztahu k výše uvedenému Úřad shrnuje, že ačkoliv součástí oznámení o výběru ve zjednodušeném podlimitním řízení nemusí být zpráva o hodnocení nabídek, stěžovatel mohl oprávněně nabýt dojmu, že ji zadavatel součástí oznámení o výběru dodavatele učinil. Zadavatel tak měl námitku stěžovatele ohledně nepřezkoumatelnosti zprávy o hodnocení nabídek vypořádat věcně, nikoliv pouhým konstatováním, že zpráva o hodnocení nabídek nemusí být součástí oznámení o výběru. Obdobně pak měl zadavatel vypořádat stěžovatelovu námitku ohledně tvrzené nejasnosti, zda zadavatel posuzoval nabídkovou cenu vybraného dodavatele z pohledu její nízkosti, což dle stěžovatele ze zprávy o hodnocení nabídek nevyplývalo.

69.         Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, nemohlo být v daném případě dosaženo. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen nikoli pouze obecnými frázemi, ale podrobně a srozumitelně (tj. přezkoumatelně) své stanovisko obhájit. Takové zdůvodnění postupu zadavatele by pak na druhé straně mělo sloužit stěžovateli jako základní podklad pro úvahu, zda si za svým názorem o nezákonném postupu zadavatele stojí natolik, že je ochoten vyvolat zahájení správního řízení před Úřadem na základě návrhu.

70.         Je nepochybné, že míra konkrétnosti či obecnosti dílčích argumentů stěžovatele v námitkách do jisté míry předurčuje rozsah a podrobnost rozhodnutí o nich. V šetřeném případě zadavatel obdržel od stěžovatele v námitkách relativně konkrétní tvrzení, avšak argumentace zadavatele k těmto tvrzením stěžovatele, kterými se Úřad zabýval výše, je buď zcela proklamativní povahy, nebo nereflektuje podstatu předmětných námitek. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

71.         Úřad závěrem pro úplnost konstatuje, že znakem skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona není [na rozdíl od skutkové podstaty dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona] alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Proto tuto skutečnost není třeba ze strany Úřadu dále zkoumat.

K výrokům II. – V. příkazu

72.         Úřad předně uvádí, že § 252 odst. 1 zákona ukládá zadavateli dvě povinnosti vyplývající ze situace, kdy je podán návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky. Zadavatel je povinen doručit Úřadu ve lhůtě 10 dnů od obdržení návrhu své vyjádření k návrhu a současně s tím zaslat dokumentaci o zadávacím řízení, přičemž tyto dvě povinnosti nelze vzájemně zaměňovat či ztotožňovat. Případné nesplnění každé z těchto zákonem stanovených povinností má za následek spáchání „samostatného“ přestupku.

73.         Úřad dále v obecné rovině uvádí, že dokumentací o zadávacím řízení se dle § 216 odst. 1 zákona rozumí veškeré dokumenty v listinné či elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon. Úřad v předmětné věci zdůrazňuje, že dokumentace o zadávacím řízení tak, jak ji definuje § 216 odst. 1 zákona, je nezbytná pro řádný a objektivní přezkum postupu zadavatele.

74.         Úřad dále konstatuje, že v § 252 odst. 1 zákona je zakotvena povinnost zadavatele zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Nezaslání dokumentace o zadávacím řízení v uvedené lhůtě Úřadu podstatně ztěžuje posouzení v návrhu namítaných skutečností a může případně posouzení skutečností uváděných v návrhu, resp. meritorní rozhodnutí o návrhu, zcela znemožnit. Poskytnutí dokumentace o zadávacím řízení zadavatelem je nezbytným předpokladem pro rozhodnutí ve věci, přičemž správním řádem obecně je kladen důraz na co možná nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci (viz § 71 správního řádu). Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů (dokumentace o zadávacím řízení) zadavatelem je tak nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení u Úřadu.

75.         Stejně jako nezaslání dokumentace o zadávacím řízení ve stanovené lhůtě, tak i nedoručení vyjádření zadavatele k návrhu Úřadu značně ztěžuje výkon dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem, neboť v řízení chybí byť i jen základní stanovisko zadavatele ke skutečnostem uvedeným v návrhu. V návaznosti na to Úřad dále uvádí, že pokud se zadavatel k návrhu nevyjádří, ztěžuje tím nejen pozici Úřadu při přezkumu, ale způsobuje i průtahy ve správním řízení, neboť absence stanoviska zadavatele ke skutečnostem uvedeným v návrhu komplikuje Úřadu jako správnímu orgánu průběh zjištění skutkového stavu. Ve veřejném prostoru je přitom kladen enormní důraz na co nejrychlejší projednání věci a vydání rozhodnutí ve věci, což je ostatně zřejmé i z konstrukce zákona a v něm stanovených lhůt. Poskytnutí nejen dokumentace o zadávacím řízení, ale rovněž tak vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu je tedy nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení a vydání rozhodnutí Úřadem v zákonných lhůtách. Z téhož důvodu je tak povinnost k jejich doručení Úřadu zadavateli stanovena přímo zákonem, přičemž její nesplnění obviněným je kvalifikováno bez dalšího jako přestupek [§ 268 odst. 1 písm. e) zákona].

76.         Z oznámení o zahájení správních řízení (jak správního řízení S348/2019/VZ, tak správního řízení S0454/2019/VZ) vyplývá, že Úřad poučil obviněného o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu vyjádření k návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádření zaslat dokumentaci o zadávacím řízení.

77.         Z doručenky datové zprávy, jež byla doručena Úřadu společně s návrhem č. 1 dne 12. 9. 2019, vyplývá, že téhož dne byl obviněnému do datové schránky dodán stejnopis návrhu č. 1 a ve smyslu § 211 odst. 6 zákona, dle kterého při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta, tedy i doručen. Dnem následujícím po dni doručení stejnopisu návrhu č. 1 obviněnému, tj. dne 13. 9. 2019 začala obviněnému plynout desetidenní lhůta stanovená v ustanovení § 252 odst. 1 zákona. Poslední den předmětné lhůty tak s ohledem na obecná pravidla pro počítání času připadl na pondělí 23. 9. 2019, tzn. obviněný měl povinnost doručit vyjádření k návrhu č. 1 a zaslat dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu nejpozději uvedeného dne.

78.         V zákonné lhůtě však obviněný své vyjádření k návrhu č. 1 nedoručil, resp. ani nezaslal, ale učinil tak až dne 26. 9. 2019, kdy Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel vyjádření k návrhu č. 1.

79.         Obviněný v zákonné lhůtě, tedy nejpozději dne 23. 9. 2019 nezaslal Úřadu ani dokumentaci o zadávacím řízení, ale učinil tak až dne 26. 9. 2019, kdy prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslal zásilku s flash diskem obsahujícím dokumentaci o zadávacím řízení, která byla Úřadu doručena dne 30. 9. 2019.

80.         Z doručenky datové zprávy, jež byla doručena Úřadu společně s návrhem č. 2 dne 19. 12. 2019, vyplývá, že téhož dne byl obviněnému do datové schránky dodán stejnopis návrhu č. 2 a ve smyslu § 211 odst. 6 zákona i doručen. Dnem následujícím po dni doručení stejnopisu návrhu č. 2 obviněnému, tj. dne 20. 12. 2019 začala plynout desetidenní lhůta stanovená v ustanovení § 252 odst. 1 zákona. Poslední den předmětné lhůty tak s ohledem na obecná pravidla pro počítání času připadl na pondělí 30. 12. 2019, tzn. obviněný měl povinnost doručit vyjádření k návrhu č. 2 a zaslat dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu nejpozději uvedeného dne.

81.         V zákonné lhůtě však obviněný své vyjádření k návrhu č. 2 nedoručil, resp. ani nezaslal, ale učinil tak až dne 2. 1. 2020, kdy Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel od obviněného vyjádření k návrhu č. 2.

82.         Obviněný v zákonné lhůtě, tedy nejpozději 30. 12. 2020 nezaslal Úřadu ani dokumentaci o zadávacím řízení, ale učinil tak až dne 3. 1. 2020, kdy prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslal zásilku s flash diskem obsahujícím dokumentaci o zadávacím řízení, která byla Úřadu doručena dne 8. 1. 2020.

83.         Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení S0348/2019/VZ nedoručil vyjádření k návrhu č. 1 ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu č. 1, tedy nejpozději do 23. 9. 2019, ale učinil tak až dne 26. 9. 2019 (k tomu výrok II. tohoto příkazu), a současně v této lhůtě nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení, ale učinil tak až dne 26. 9. 2019, kdy prostřednictvím držitele poštovní licence odeslal dokumentaci o zadávacím řízení na flash disku, která byla Úřadu doručena dne 30. 9. 2019 (k tomu výrok III. tohoto příkazu), a tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení S0454/2019/VZ nedoručil vyjádření k návrhu č. 2 ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu č. 2, tedy nejpozději do 30. 12. 2019, ale učinil tak až dne 2. 1. 2020 (k tomu výrok IV. tohoto příkazu), a současně v této lhůtě nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení, ale učinil tak až dne 3. 1. 2020, kdy prostřednictvím držitele poštovní licence odeslal dokumentaci o zadávacím řízení na flash disku, která byla Úřadu doručena dne 8. 1. 2020 (k tomu výrok V. tohoto příkazu).

K výroku VI. příkazu – uložení pokuty

84.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. d) a e) zákona.

85.         Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

86.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

87.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 2. 9. 2019 odesláním rozhodnutí o námitkách stěžovatele, ve kterém se obviněný podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích II. a III. tohoto příkazu došlo dne 24. 9. 2019, tedy den následující po dni, kdy obviněnému marně uplynula lhůta k doručení vyjádření k návrhu č. 1 a zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu podle § 252 odst. 1 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích IV. a V. tohoto příkazu došlo dne 31. 12. 2019, tedy den následující po dni, kdy obviněnému marně uplynula lhůta k doručení vyjádření k návrhu č. 2 a zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu podle § 252 odst. 1 zákona. Řízení o přestupcích je pak zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedeného je zřejmé, že promlčecí doba ve vztahu ke všem projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupky nezanikla.

88.         Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

89.         Podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

90.         Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona se za přestupek uloží pokuta do1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

91.         Přestupek přísněji trestný je přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť za přestupek spočívající v nezákonném postupu při vyřizování námitek lze uložit vyšší pokutu než za přestupky spočívající v pozdním doručení vyjádření k návrhu a v pozdním zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu. Správní trest tedy Úřad uloží za přestupek dle § 268 odst. 1 písm. d) zákona (dle výroku I. příkazu).

92.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

93.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

94.         Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

95.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že pro zadavatele ze zákona jednoznačně vyplývá povinnost přezkoumat a vyřídit veškeré námitky proti jeho postupu v zadávacím řízení. Stěžovatel v šetřeném případě námitkami napadal zejm. nepřezkoumatelnost důvodu jeho vyloučení a dále výběr dodavatele, kdy stěžovatel vyjadřuje svou pochybnost o splnění zadávacích podmínek v rozsahu technické kvalifikace, konkrétně tří referenčních plnění, vybraným dodavatelem. Zadavatel reagoval na předmětnou námitku pouhým konstatováním, že vybraný dodavatel „předložil veškeré požadované doklady“, což v situaci, kdy zadavatel postupuje ve zjednodušeném podlimitním řízení, v jehož průběhu účastníci zadávacího řízení nebyli informováni o posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, považuje Úřad za zcela bezobsažné, neboť nepřináší stěžovateli žádnou informaci, která by věcně reagovala na jeho námitku. Pochybení v podobě nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, resp. vypořádání námitek pouze v obecné rovině, kterého se zadavatel dopustil, nelze přitom hodnotit – vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo – jako marginální.

96.         Následkem porušení zákonné povinnosti tedy bylo, že stěžovatel neměl jinou možnost než podat návrh bez znalosti konkrétní argumentace zadavatele. Jednáním obviněného tak nebyl naplněn základní účel námitek, tedy odůvodnění postoje zadavatele k námitkám stěžovatele, tj. podrobné a srozumitelné vysvětlení skutečností, proč námitky stěžovatele odmítá. Následkem nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách z hlediska namítané nepřezkoumatelnosti důvodu vyloučení navrhovatele a splnění kritérií technické kvalifikace vybraným dodavatelem tak v šetřeném případě nastal uvedený „informační deficit“ na straně stěžovatele a přestupek zadavatele tak měl přímý dopad do řádného průběhu zadávacího řízení, přičemž to byl právě stěžovatel, kdo musel přezkum úkonů zadavatele před Úřadem iniciovat, resp. byl v této souvislosti povinen složit nemalou finanční částku jako kauci. Ve vztahu k následkům přestupku tak nelze konstatovat, že se jednalo o přestupek nízké závažnosti.

97.         Pro úplnost Úřad dodává, že z hlediska intenzity zásahu do právem chráněného zájmu se nejedná ani o nejzávažnější porušení zákona ze strany obviněného. V daném případě nelze dovodit, že by obviněný zcela rezignoval na posouzení všech námitek, resp. nelze dovodit, že by obviněný námitky jako celek zcela ignoroval, když ve svém rozhodnutí o námitkách stěžovatele prezentoval obecné úvahy, kterými se při jejich vyřizování řídil.

98.         Jako přitěžující okolnost Úřad shledal, že se obviněný dopustil ještě dalších čtyř přestupků, když Úřadu ve správním řízení S0348/2019/VZ nedoručil v desetidenní lhůtě od doručení stejnopisu návrhu č. 1 své vyjádření k návrhu č. 1 (výrok II. příkazu), nezaslal v téže lhůtě dokumentaci o zadávacím řízení (výrok III. příkazu), a ve správním řízení S0454/2019/VZ nedoručil v desetidenní lhůtě od doručení stejnopisu návrhu č. 2 své vyjádření k návrhu č. 2 (výrok IV. příkazu) a nezaslal v téže lhůtě dokumentaci o zadávacím řízení (výrok V. příkazu), které ze své povahy podstatně ztěžují posouzení v návrhu namítaných skutečností. Ani zde však obviněný nerezignoval zcela na svou povinnost, přičemž k prodlení s doručením vyjádření k návrhu č. 2 a zaslání dokumentace o zadávacím řízení v rámci správního řízení S0454/2019/VZ došlo v návaznosti na období vánočních svátků, které jsou ze zákona dny pracovního klidu.

99.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem obviněného a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k zůstatku na základních běžných účtech. Z výroční zprávy obviněného za rok 2019[3] (jež je nejaktuálnějším veřejně dostupným dokumentem vypovídajícím o ekonomické situaci obviněného), vyplývá, že obviněný ke dni 31. 12. 2019 disponoval zůstatkem na základních běžných účtech ve výši 128 312 000,- Kč, přičemž pro stanovení výše pokuty za spáchaný přestupek není dle názoru Úřadu relevantní, na co tyto prostředky obviněný hodlá využít. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

100.     Úřad dále uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.

101.     V souvislosti s uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Výší ukládané pokuty v tomto případě Úřad akcentuje zejména preventivní funkci ukládané sankce, neboť tato činí 0,3 % z maximální výše pokuty uvedené výše v bodě 89. odůvodnění tohoto příkazu, kterou Úřad mohl obviněnému uložit.

102.     Závěrem tedy Úřad k výši uložené pokuty konstatuje, že tato dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto příkazu.

103.     Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

 

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

město Neratovice, Kojetická 1028, 277 11 Neratovice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Zadavatel si v souladu s § 53 odst. 5 zákona v bodě 26.3 výzvy k podání nabídky vyhradil, že: „oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejní na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.“. – pozn. Úřadu

[2] dále jen „výzva k doplnění“ – pozn. Úřadu

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz