číslo jednací: 25993/2020/542/MKd
spisová značka: S0249/2020/VZ

 

 

Spisová značka:
ÚOHS-S0249/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-25993/2020/542/MKd		Brno: 21. srpna 2020

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 6. 2020 na návrh ze dne 19. 6. 2020, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Tělovýchovná jednota Přeštice z.s., IČO 00478300, se sídlem Tř. 1. máje 1094, 334 01 Přeštice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 29. 6. 2020 [JMÉNO, PŘÍJMENÍ], advokátkou, ev. č. 11196, JP Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 71458255, se sídlem Kovářská 1253/4, 301 00 Plzeň,
• navrhovatel – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň,
• vybraný dodavatel – ROBSTAV k.s., IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, 143 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Výstavba fotbalového hřiště UMT - TJ Přeštice“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 4. 2020, která byla téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem P20V00002967,

 

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Tělovýchovná jednota Přeštice z.s., IČO 00478300, se sídlem Tř. 1. máje 1094, 334 01 Přeštice – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Výstavba fotbalového hřiště UMT - TJ Přeštice“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 4. 2020, která byla téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem P20V00002967, postup stanovený pro vyřizování námitek v ustanovení § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 8. 6. 2020 o námitkách navrhovatele – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň – ze dne 29. 5. 2020 podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, neboť se dostatečně podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitce navrhovatele týkající se údajné nepravdivosti vybraným dodavatelem předložených dokladů vztahujících se k referenčním zakázkám realizovaným jinou osobou, jejímž prostřednictvím vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace, čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Tělovýchovná jednota Přeštice z.s., IČO 00478300, se sídlem Tř. 1. máje 1094, 334 01 Přeštice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 8. 6. 2020 o námitkách navrhovatele – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň – ze dne 29. 5. 2020 vydané v souvislosti se zadávacím řízením na veřejnou zakázku „Výstavba fotbalového hřiště UMT - TJ Přeštice“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 4. 2020, která byla téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem P20V00002967. 

III.

Zadavateli – Tělovýchovná jednota Přeštice z.s., IČO 00478300, se sídlem Tř. 1. máje 1094, 334 01 Přeštice – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0249/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň – ze dne 19. 6. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Výstavba fotbalového hřiště UMT - TJ Přeštice“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 4. 2020, která byla téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem P20V00002967. 

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Tělovýchovná jednota Přeštice z.s., IČO 00478300, se sídlem Tř. 1. máje 1094, 334 01 Přeštice – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

 

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Tělovýchovná jednota Přeštice z.s., IČO 00478300, se sídlem Tř. 1. máje 1094, 334 01 Přeštice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 29. 6. 2020 [JMÉNO, PŘÍJMENÍ], advokátkou, ev. č. 11196, JP Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 71458255, se sídlem Kovářská 1253/4, 301 00 Plzeň (dále jen „zadavatel“) – uveřejněním výzvy k podání nabídek dne 22. 4. 2020 na profilu zadavatele dostupném na https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/vystavba-fotbaloveho-hriste-umt-tj-prestice pod systémovým číslem P20V00002967 zahájil téhož dne ve smyslu § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výstavba fotbalového hřiště UMT - TJ Přeštice“ (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel na svém profilu současně uveřejnil zadávací dokumentaci veřejné zakázky.

2.             Jak vyplývá z kapitoly B. „Vymezení předmětu veřejné zakázky, předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, předmětem plnění veřejné zakázky je „výstavba fotbalového hřiště s umělým povrchem 3. generace vč. zásypu gumovým granulátem. Hřiště bude vybudováno vč. osvětlení, oplocení, vsakovacího štěrkoviště, plastové jímky, zpevněných ploch a inženýrských sítí (dešťová kanalizace, elektrické vedení). Areál hřiště bude oplocen v kombinace poplastovaného pletiva a předvěšenou sítí až do výšky 6 m blízko hranic pozemku č. 2499 (dle PD). Plocha hřiště bude odvodněna drenážním systémem, který bude zaústěn do vsakovacího štěrkoviště, které bude zakončené vsakovacími boxy s výustním hrdlem, přepad sveden do stávající dešťové kanalizace (ČEVAK a.s.). Dále bude vybudováno nové umělé osvětlení, a to šesti stožáry s LED lampami. Komunikační plochy budou ze zámkové betonové dlažby. Hřiště bude doplněno sportovním vybavením - fotbalové branky a hráčské střídačky.“ Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 16 528 926 Kč bez DPH.

3.             V bodě C.2.1 „Prokázání kvalifikace“ zadávací dokumentace stanovil zadavatel požadavky na prokázání kvalifikace. K technické kvalifikaci zadavatel uvedl, že „podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ zadavatel požaduje doložit seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 (pět) let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.“ „V souladu s ustanovením § 73 odst. 6 ZZVZ stanovuje zadavatel minimální úroveň pro splnění technické kvalifikace. Dodavatel splňuje technickou kvalifikaci, pokud doloží, že realizoval:

• minimálně 2 (dvě) stavební práce (referenční zakázky), u kterých byla provedena pokládka umělého trávníku v min. ploše 6000 m2 (v každé zakázce) a finanční objem byl min. 7,0 mil. Kč bez DPH (v každé zakázce) a
• minimálně 2 (dvě) stavební práce (referenční zakázky), u kterých byla provedena realizace LED osvětlení hřišť/sportovních areálů v počtu minimálně 4 (čtyř) světelných bodů (v každé zakázce).

Dodavatelé mohou doložit výše uvedené požadavky i v rámci minimálně dvou zakázek, tj. v rámci zakázek na pokládky umělého trávníku (při splnění min. požadavků) bylo realizováno i LED osvětlení hřišť/sportovních areálů v příslušném počtu světelných bodů.“

4.             Z dokumentu „Protokol o otevírání obálek“ ze dne 13. 5. 2020 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 7 nabídek, a to včetně nabídky navrhovatele. Jak vyplývá z dokumentu „Zpráva o hodnocení nabídek“ z téhož dne, zadavatel následně provedl hodnocení obdržených nabídek podle kritéria nejnižší nabídková cena, na jehož základě konstatoval, že první v pořadí se umístil dodavatel ROBSTAV k.s., IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, 143 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“). Téhož dne zadavatel provedl také posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, přičemž jak uvedl v dokumentu „Posouzení splnění podmínek účasti dodavatele, který se umístil jako první v pořadí po hodnocení nabídek“ ze dne 13. 5. 2020, vybraný dodavatel doložil „všechny doklady požadované zadavatelem v Zadávací dokumentaci“.

5.             Na základě uvedeného zadavatel dne 15. 5. 2020 zveřejnil na svém profilu zadavatele dokument „Oznámení o výběru“, v němž identifikoval vybraného dodavatele a konstatoval, že vybraný dodavatel „splnil všechny požadavky stanovené ZZVZ a zadavatelem v Zadávací dokumentaci a nabídl nejnižší nabídkovou cenu v Kč bez DPH ze všech hodnocených účastníků zadávacího řízení.“

6.             Dne 29. 5. 2020 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne směřující proti oznámení o výběru dodavatele, proti rozhodnutí o výběru a proti posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel tyto námitky odmítl svým rozhodnutím ze dne 8. 6. 2020, které bylo doručeno navrhovateli dne 10. 6. 2020.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách, podal dne 22. 6. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 19. 6. 2020. Návrh byl dne 22. 6. 2020 ve stejnopise doručen rovněž zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Návrhnavrhovatele směřuje proti rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek, proti rozhodnutízadavatele o výběru dodavatele a proti úkonu zadavatele týkajícímu se posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení.

9.             Navrhovatel se domnívá, že zadavatel svým postupem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku a rozhodnutím o námitkách navrhovatele porušil zákon a základní zásady dle § 6 zákona, k čemuž uvádí následující důvody.

10.         Navrhovatel nejdříve ve svém návrhu opakuje a doplňuje svou argumentaci obsaženou v podaných námitkách, a to následovně.

11.         Dle názoru navrhovatele není vybraný dodavatel kvalifikovaný k plnění veřejné zakázky, neboť dosud nerealizoval žádné zakázky s obdobným předmětem plnění a sám tedy není způsobilý k její realizaci. Navrhovatel poukazuje na to, že vybraný dodavatel doložil veškeré referenční zakázky požadované zadavatelem k prokázání technické kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, což považuje navrhovatel za nepřípustné kupování kvalifikace, když navíc by tak fakticky měla dle jeho názoru tato jiná osoba realizovat celou veřejnou zakázku. Rovněž navrhovatel prohlašuje, že vybraným dodavatelem předložené referenční zakázky (realizované jinou osobou) nemohou odpovídat skutečnosti, neboť dle jeho tvrzení na relevantním trhu nepůsobí mimo dodavatelů, kteří sami podali v daném zadávacím řízení nabídku, jiný dodavatel, jenž by mohl požadované referenční zakázky splňovat.

12.         Navrhovatel rovněž v návrhu tvrdí, že zadavatel posoudil splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení nezákonně a nesprávně, když řádně neodůvodnil výběr dodavatele a ani řádně neověřil vybraným dodavatelem předložené kvalifikační doklady vztahující se k referenčním zakázkám (a to ani na základě informací z námitek navrhovatele). Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel měl vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení vyloučit.

13.         Navrhovatel dále ve svém návrhu brojí proti rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách, které považuje za nepřezkoumatelné, když dle jeho názoru se v něm zadavatel omezil na vágní a obecné proklamace, ale nerozvedl důvody, které jej vedly k odmítnutí námitek. Dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách neodůvodnil svůj postup při posouzení kvalifikace, neuvedl, z jakého důvodu považuje vybraného dodavatele za kvalifikovaného, jaké konkrétní doklady vybraného dodavatele prokazují splnění kvalifikace, jak tyto doklady hodnotil po stránce pravdivosti, jaké skutečnosti z nich zjistil a jaké závěry na jejich základě v konfrontaci se skutečnostmi tvrzenými v námitkách učinil. Konkrétně navrhovatel vytýká zadavateli následující.

14.         Dle navrhovatele sice zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že vybraný dodavatel doložil referenční zakázky prostřednictvím jiné osoby, avšak neuvedl identifikaci této osoby ani uvedených referenčních zakázek, k námitce týkající se namítané nepravdivosti referenčních zakázek se pak vůbec nevyjádřil, což činí dle navrhovatele jeho argumentaci nepřezkoumatelnou. K výtce zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách, že navrhovatel vznesl pouze obecné výhrady k nemožnosti prokázat reference prostřednictvím jiné osoby, navrhovatel upozorňuje, že zadavatel nezveřejnil zprávu o posouzení nabídky vybraného dodavatele s  identifikací jiné osoby a jejích referenčních zakázek, ani tak neučinil následně ve svém rozhodnutí o námitkách. Z toho důvodu nemohl navrhovatel dle svého tvrzení v námitkách ani v návrhu uvést konkrétní výhrady, mohl vycházet pouze ze svých znalostí trhu. Navrhovatel ale má za to, že mu zadavatel v této situaci nemůže klást k tíži, že nepředložil žádná konkrétní tvrzení.

15.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách neodůvodnil, proč dle jeho názoru nejde o kupování kvalifikace, když vybraný dodavatel prokázal reference v plném rozsahu pouze prostřednictvím jiné osoby.

16.         Dále má navrhovatel za to, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách neodůvodnil řádně svůj postup při přezkoumání závazku jiné osoby. Dle názoru navrhovatele v případě, kdy vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci prostřednictvím jiné osoby, měl zadavatel povinnost posoudit určitost závazku této jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky v rozsahu odpovídajícím minimálně rozsahu prokázání kvalifikace, což neučinil.  Dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že vybraný dodavatel prokázal technickou kvalifikaci prostřednictvím jiné osoby (a doložil její reference na pokládku umělého trávníku a LED osvětlení) a současně doložil závazek této jiné osoby realizovat minimálně pokládku umělého trávníku a LED osvětlení. Navrhovatel však upozorňuje, že předmětem veřejné zakázky není pouze pokládka umělého trávníku a LED osvětlení, ale i další práce (drenážní systém, podkladní konstrukční vrstvy). Součástí doložených referenčních zakázek byla také nejen pokládka umělého trávníku a LED osvětlení, ale i další práce (drenážní systém, podkladní konstrukční vrstvy), které měly zásadní vliv na splnění požadované minimální hodnoty referenčních zakázek. Rovněž je dle navrhovatele zřejmé, že vzhledem k hodnotě referenčních zakázek byla jejich součástí i dodávka trávníku, ne pouze pokládka. Navrhovatel má tedy za to, že jiná osoba fakticky prokazovala nejen schopnost položit umělý trávník a realizovat LED osvětlení, ale realizovat kompletní zakázku o požadovaném rozsahu a hodnotě, avšak zavázala se pouze k pokládce trávníku a LED osvětlení. Dle navrhovatele se ale měla zavázat k realizaci veškerých stavebních prací.

17.         Navrhovatel ve svém návrhu doplňuje nad rámec podaných námitek bez dalšího upřesnění, že dle jeho názoru k nezákonnému prokázání kvalifikace došlo i u jiného dodavatele.

18.         Navrhovatel zdůrazňuje, že mu postupem zadavatele vznikla a hrozí újma na jeho právech (právo na rovné zacházení a regulérní soutěž) i majetková újma (jeho nabídka nebude vyhodnocena jako nejvýhodnější, nedosáhne zisku a nezíská reference pro další zadávací řízení). Současně navrhovatel odmítá argument zadavatele z rozhodnutí o námitkách, že tvrzená újma je pouze teoretická, když se umístil až na 5. místě v pořadí hodnocených nabídek, dle jeho názoru totiž není vyloučeno ani uzavření smlouvy s navrhovatelem, pokud by nebyla uzavřena s účastníky zadávacího řízení, kteří se umístili před ním.

19.         Závěrem návrhu navrhovatel v návaznosti na uvedené navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách a rovněž aby zrušil úkony zadavatele spočívající v posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a oznámení zadavatele o výběru.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

20.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S0249/2020/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dnem 22. 6. 2020, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

21.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

22.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-19186/2020/542/MKdze dne 24. 6. 2020.

23.         Dne 30. 6. 2020 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu, dne 30. 6. 2020 a 1. 7. 2020 dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 30. 6. 2020

24.         Zadavatel ve svém vyjádření zdůrazňuje, že při zadávání předmětné veřejné zakázky použil zjednodušené podlimitní řízení a přistoupil k nastavení požadavků na kvalifikaci, přestože mu to v případě tohoto druhu řízení zákon neukládá.

25.         Zadavatel potvrdil, že akceptoval u vybraného dodavatele nahrazení chybějící kvalifikace v oblasti referenčních zakázek doklady jiné osoby.

26.         K tvrzení navrhovatele týkajícímu se kvalifikace vybraného dodavatele zadavatel uvedl, že nahrazení technické kvalifikace dodavatele doklady jiné osoby považuje s odkazem na ustanovení § 83 zákona za souladné se zákonem i judikaturou. Prokazuje-li dodavatel splnění technické kvalifikace v oblasti referenčních zakázek prostřednictvím jiné osoby, nelze jej dle zadavatele považovat za nekvalifikovaného a nezpůsobilého plnit veřejnou zakázku, jak se snaží dovodit navrhovatel. Dle zadavatele § 83 zákona umožňuje prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti prostřednictvím jiných osob, dle zadavatele pak z jazykového výkladu tohoto ustanovení plyne, že dodavatel pouze nemůže prostřednictvím jiné osoby prokázat veškerou ekonomickou, technickou a profesní kvalifikaci. Dle názoru zadavatele není vyloučena při dodržení podmínek § 83 zákona možnost doložit realizaci referenčních zakázek zcela prostřednictvím jiné osoby. 

27.         K tvrzení navrhovatele týkajícímu se neuvedení identifikace jiné osoby zadavatel uvedl, že při použití zjednodušeného podlimitního řízení nemá povinnost zveřejnit zprávu o posouzení nabídky vybraného dodavatele, pouze dle § 50 zákona musí odeslat všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru s identifikací vybraného dodavatele a s odůvodněním výběru, což učinil. Zdůrazňuje pak, že § 123 zákona definující povinné náležitosti tohoto oznámení (zde seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci) na něj nedopadá. V rozhodnutí o námitkách pak zadavatel dle svého vyjádření uvedl podstatné údaje z referenčních zakázek rozhodné pro prokázání splnění kvalifikace.

28.         K tvrzení navrhovatele, že vybraný dodavatel nemohl sám ani prostřednictvím jiných osob realizaci požadovaných referenčních zakázek prokázat, a pokud tak učinil, pak pomocí nepravdivých dokladů či dokladů dodavatelů, kteří podali nabídku, uvedl zadavatel následující. V rozhodnutí o námitkách sdělil dle svého vyjádření navrhovateli, že vybraný dodavatel doložil realizaci požadovaných referenčních zakázek prostřednictvím jiné osoby, a k tomu uvedl konkrétní údaje z předložené kvalifikace včetně údajů rozhodných pro prokázání splnění kvalifikace i závazku jiné osoby dle § 83 odst. 2 zákona. Zadavatel má za to, že na základě nekonkrétního obvinění s odkazem na veřejné zdroje nemá povinnost podrobně prověřovat doklady prokazující technickou kvalifikaci, pokud při jejich posouzení nezískal pochybnosti. Zadavatel uvedl, že ověřil, že není pravdivé tvrzení, že kromě účastníků zadávacího řízení neexistuje žádný další dodavatel, který by mohl kvalifikaci splnit, a tedy má za to, že nebyl povinen dále kvalifikaci vybraného dodavatele prověřovat.

29.         K tvrzení navrhovatele, že nepřezkoumal řádně závazek jiné osoby, zadavatel uvedl, že vybraný dodavatel doložil referenční zakázky realizované jinou osobou, k čemuž zadavatel citoval konkrétní obsah a rozsah referenčních zakázek i závazku jiné osoby k realizaci veřejné zakázky. Dle názoru zadavatele odpovídá tento závazek požadavkům § 83 odst. 2 zákona i prokazované technické kvalifikaci, je srozumitelný a určitý a je zárukou budoucí poddodávky. Jak uvedl, požadované referenční práce obsahovaly požadavek na stavební práce, u kterých byla provedena pokládka umělého trávníku, a stavební práce, u kterých byla provedena realizace LED osvětlení hřišť/sportovních areálů, přičemž obsahem závazku jiné osoby bylo realizovat minimálně pokládku umělého trávníku a realizovat LED osvětlení.

30.         K tvrzení navrhovatele, že se nevyjádřil ke kupování kvalifikace, zadavatel uvedl, že navrhovateli sdělil, že zákon použití referencí jiné osoby v plném rozsahu nevylučuje, a zdůvodnil, proč nejde o kupování kvalifikace, tedy že vybraný dodavatel doložil určitý závazek jiné osoby vykonat stavební práce, které byly předmětem prokazované kvalifikace.

31.         K tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že v něm řádně odůvodnil, proč považuje vybraného dodavatele za kvalifikovaného. Jednak zdůvodnil právní východiska posouzení kvalifikace (citace § 83 zákona a jeho výklad i s odkazem na judikaturu), jednak uvedl konkrétní údaje z předložené kvalifikace vybraného dodavatele včetně údajů rozhodných pro prokázání splnění kvalifikačních kritérií, a to i ve vztahu k závazku jiné osoby dle § 83 odst. 2 zákona.

32.         Zadavatel uzavírá, že se dle svého názoru řádně vypořádal se všemi námitkami, jakkoliv tyto byly postaveny pouze na nepodložených spekulacích, když podrobně popsal své úvahy z hlediska právního posouzení i skutkového stavu včetně podrobného popisu údajů rozhodných pro prokázání technické kvalifikace.

33.         Závěrem zadavatel poznamenává, že vzhledem k umístění nabídky navrhovatele v pořadí hodnocených nabídek považuje navrhovatelem tvrzenou hrozící újmu za pouze teoretickou.

Další průběh správního řízení

34.         Usnesením č. j. ÚOHS-23791/2020/542/MKdze dne 3. 8. 2020 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

35.         Rozhodnutímo předběžném opatření č. j. ÚOHS-24791/2020/542/MKd ze dne 11. 8. 2020 uložil Úřad zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na dotčenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.  

36.         Dne 10. 8. 2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 10. 8. 2020

37.         Zadavatel ve svém vyjádření pouze odkázal na svédřívější vyjádření k návrhu a zopakoval, že trvá na tom, že se nedopustil porušení zákona.

Další průběh správního řízení

38.         Dne 12. 8. 2020 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele vztahující se k vyjádření zadavatele ze dne 30. 6. 2020.

Vyjádření navrhovatele ze dne 12. 8. 2020

39.         Navrhovatel ve svém vyjádření opakuje argumenty uplatněné v podaném návrhu. Dle jeho názoru vyjádření zadavatele neobsahuje žádné nové skutečnosti oproti rozhodnutí o námitkách, navrhovatel tedy trvá na svých závěrech obsažených v návrhu.

40.         K tvrzení zadavatele v jeho vyjádření, že nebyl povinen na základě nekonkrétního obvinění ověřovat kvalifikační doklady, navrhovatel doplňuje, že dle jeho názoru podané námitky zpochybňující věrohodnost dokladů zakládají povinnost zadavatele doklady prověřit.

41.         K tvrzení zadavatele v jeho vyjádření, že v rozhodnutí o námitkách uvedl údaje rozhodné pro prokázání splnění kvalifikace v oblasti referenčních zakázek, navrhovatel doplňuje, že bez uvedení konkrétní osoby, jejímž prostřednictvím vybraný dodavatel kvalifikaci prokazuje, a jejích referenčních zakázek, nemohl řádné splnění kvalifikace vybraného dodavatele přezkoumat a posoudit, byl tedy nucen podat návrh na zahájení správního řízení k Úřadu.

42.         Navrhovatel uvádí, že až nahlédnutím do správního spisu zjistil, že vybraný dodavatel předložil referenční zakázky realizované dodavatelem EKKL a.s., IČO 27752771, se sídlem Altýře 582/14a, 767 01 Kroměříž, nyní SPORT Construction a.s., IČO 27752771, se sídlem Jindřišská 2092/28, 110 00 Praha 1 (dále jen „dodavatel SPORT Construction a.s.“).

43.         Navrhovatel s odkazem na veřejně dostupné zdroje (novinový článek „Bohemia Poděbrady otevřela novou umělku“ v Nymburském deníku ze dne 13. 11. 2014 a Darovací smlouva č. 2016/00456 uzavřená dne 9. 11. 2016 mezi Městem Poděbrady a Fotbalovým klubem Bohemia Poděbrady z. s.) uvádí, že má pochybnosti o pravdivosti doložené referenční zakázky „Reko FS - UT3G a Osvětlení FS“ realizované dodavatelem SPORT Construction a.s. pro objednatele Fotbalový klub Bohemia Poděbrady, IČO 22903712, se sídlem Na Hrázi 211, 290 01 Poděbrady (dále jen „objednatel“). Navrhovatel uvádí, že uvedená zakázka nemohla být realizována v období od 09/2014 do 12/2016, neboť byla dokončena v roce 2014, a jejím předmětem nemohla být realizace osvětlení, neboť na jeho realizaci obdržel objednatel dotaci v roce 2016. Navrhovatel rovněž zpochybňuje doložený závazek dodavatele SPORT Construction a.s. k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky alespoň v rozsahu, v jakém prokázal kvalifikaci za vybraného dodavatele. Dle navrhovatele předložil vybraný dodavatel nejdříve smlouvu o budoucí spolupráci uzavřenou dne 12. 5. 2020 mezi ním a dodavatelem SPORT Construction a.s., v níž se dodavatel SPORT Construction a.s. zavázal k pokládce UMT III. generace. Následně vybraný dodavatel doložil Prohlášení ze dne 3. 6. 2020, v němž se dodavatel SPORT Construction a.s. zavazuje poskytnout plnění určené k plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém prokázal kvalifikaci za vybraného dodavatele, tedy že bude realizovat nejméně pokládku umělého trávníku a realizaci LED osvětlení. Dle navrhovatele z pozdějšího závazku neplyne, že tento nahrazuje závazek původní, tedy navrhovatel dovozuje zneužitelnost neurčitosti obou těchto závazků. Navíc považuje navrhovatel uvedený postup za nepřípustnou změnu nabídky a důkaz toho, že ke dni podání nabídky nebyl vybraný dodavatel kvalifikovaný k realizaci veřejné zakázky, když sám nedisponoval žádnou referenční zakázkou a dodavatel SPORT Construction a.s. se zavázal prokázat kvalifikaci týkající se referenčních zakázek pouze na pokládku umělého trávníku.

44.         Navrhovatel závěrem zdůrazňuje, že uvedená zjištění nemohl předložit dříve, neboť jimi před nahlédnutím do správního spisu nedisponoval.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

45.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že se zadavatel podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách, čímž se rozhodnutí o námitkách navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele dle § 263 odst. 5 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

46.         Úřad se nejprve zabýval posouzením, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele dle ustanovení § 4 zákona.

47.         Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona pokud zadavatel podle § 4 odst. 1 až 3 zákona zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.

48.         Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona se za zadavatele považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení.

49.         Vzhledem k tomu, že zadavatel zahájil dne 22. 4. 2020 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele předmětné zadávací řízení, nemůže být v daném případě sporu o jeho povinnosti dodržovat ve vztahu k předmětné veřejné zakázce zákon, a to už jen s ohledem na znění ustanovení § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona.

Relevantní ustanovení zákona

50.         Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

51.         Podle ustanovení § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

52.         Podle ustanovení § 242 odst. 1 platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

53.         Podle ustanovení § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení zadavateli.

54.         Podle ustanovení § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

55.         Podle ustanovení § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

56.         Podle ustanovení § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

57.         Podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

K výroku I. rozhodnutí

Ke zrušení rozhodnutí o námitkách v obecné rovině

58.         Úřad nejprve v obecné rovině k problematice institutu námitek uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159), podle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek je pak v ustanovení § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

59.         Rozhodnutí o námitkách lze jednoznačně považovat za právní jednání náležící mezi stěžejní součást dokumentace o zadávacím řízení, jež požívá zvláštního významu i v rámci jiných rozhodnutí zadavatele vydávaných v rámci probíhajícího zadávacího řízení. Lze tak usuzovat i ze skutečnosti, že zákonodárce výslovně klade na řádné vypracování jednotlivých součástí rozhodnutí o námitkách zvláštní důraz, a to včetně, resp. především, požadavků na odůvodnění takového rozhodnutí. Jak již bylo řečeno, dle ustanovení § 245 odst. 1 zákona je zadavatel povinen se v rámci obligatorního odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Zároveň rozhodnutí o námitkách s odpovídajícími zákonnými náležitostmi představuje nenahraditelný dokument i z pohledu stěžovatele, tj. potencionálního navrhovatele, který se právě výlučně na základě argumentů zadavatele uvedených v podrobném odůvodnění rozhodnutí o námitkách rozhoduje o svém dalším postupu, tedy zejména, zda podá návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. O této povinnosti musí být současně v rozhodnutí o námitkách řádně poučen v souladu s ustanovením § 245 odst. 4 zákona. Konečně jsou právě argumenty použité zadavatelem v odůvodnění odmítavého rozhodnutí o námitkách důležité i z pohledu případně navazujícího řízení vedeného Úřadem, neboť vzhledem k ustanovení § 251 odst. 4 zákona všechny relevantní skutečnosti musí navrhovatel tvrdit již ve svých námitkách, ty se tudíž nemohou svým obsahem a vznesenými argumenty zásadně lišit od následně podaného návrhu. Úřad tak posuzuje v rámci přezkumného řízení zahájeného na návrh vzniklý spor mezi zadavatelem a navrhovatelem, resp. správnost postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky v neposlední řadě na základě skutečností a závěrů, o které se zadavatel opíral ve svém rozhodnutí o nevyhovění námitkám. Úřad se tak musí vždy zabývat otázkou, jak zadavatel rozhodl o námitkách navrhovatele, a zda dostál svým zákonným povinnostem své rozhodnutí náležitě odůvodnit. Poté, pokud shledá pochybení na straně zadavatele spočívající v nepřezkoumatelnosti či nesrozumitelnosti odůvodnění rozhodnutí, jímž byly námitky odmítnuty, zákon zvláště zmocňuje Úřad k uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona.

60.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

61.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, nelze považovat za nepřiměřené, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě transparentní pouze takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, ale zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

62.         Lze konstatovat, že každý dodavatel má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákona (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006-137). Právě k plnohodnotnému materiálnímu naplnění tohoto práva pak směřuje úprava uvedená v ustanovení § 245 odst. 1 a v § 263 odst. 5 zákona.

63.         Jestliže stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na jejichž základě by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

64.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

65.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

Ke zrušení rozhodnutí o námitkách v šetřeném případě

66.         S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 8. 6. 2020 o námitkách navrhovateleze dne 29. 5. 2020 obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v námitkách tvrzeným a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

67.         V následujících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad shrnuje relevantní obsah těch námitek navrhovatele, které jsou rozhodné pro právní posouzení projednávané věci, a následně je konfrontuje s příslušnými částmi rozhodnutí o námitkách, které se k předmětným námitkám vztahují.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

68.         V námitkách navrhovatel v bodě II.2) a II.3) tvrdí, že vybraný dodavatel nemohl řádně prokázat splnění technické kvalifikace v oblasti požadovaných referenčních zakázek. K tomuto závěru navrhovatel dospěl na základě svých zjištění, že vybraný dodavatel dosud zakázky s obdobným předmětem plnění nerealizoval, tedy předložil-li vlastní referenční zakázky, nemohly by takové doklady odpovídat skutečnosti. Dle tvrzení navrhovatele nemohl vybraný dodavatel pravdivě doložit požadované referenční zakázky ani prostřednictvím jiné osoby, neboť na relevantním trhu nepůsobí kromě dodavatelů, kteří sami podali v tomto zadávacím řízení nabídku (tedy dle ustanovení § 107 odst. 4 zákona by již vybraný dodavatel nemohl jejich prostřednictvím kvalifikaci prokazovat), žádný další dodavatel schopný požadované reference splnit. Ať už tedy vybraný dodavatel předložil k prokázání splnění technické kvalifikace vlastní reference či prokázal jejich splnění prostřednictvím jiné osoby, pak dle navrhovatele muselo jít o nezákonné prokázání kvalifikace.

69.         V rozhodnutí o námitkách zadavatel ve vztahu k navrhovatelem tvrzené nepravdivosti referencí uvedl, že toto tvrzení není podloženo žádnými konkrétními údaji, když navrhovatel se odvolává pouze na veřejné zdroje, z nichž však může zjistit pouze smlouvy uzavřené se subjekty povinnými zveřejňovat smlouvy. Dle zadavatele nevyplývá z uvedeného tvrzení, že by vybraný dodavatel nemohl prokázat kvalifikaci prostřednictvím jiné osoby, případně, že by taková kvalifikace neodpovídala skutečnosti. Zadavatel také uvedl, že má za to, že není povinen reagovat na takto obecnou námitku, když sám nemá žádnou pochybnost týkající se věrohodnosti předložených dokladů. Zadavatel zdůraznil, že vybraný dodavatel „předmětnou technickou kvalifikaci doložil prostřednictvím jiné osoby, a to konkrétně seznamem významných stavebních prací včetně řádných osvědčení objednatelů těchto staveb, ze kterých vyplývá naplnění všech požadavků zadavatele, a to požadavků na rozsah významných stavebních prací, tak na finanční rozsah plnění a dobu provedení referenční stavby. Konkrétně se jednalo o jednu stavbu spočívající v realizaci drenážního systému, podkladních konstrukčních vrstev z drceného kameniva, na kterou byl položen umělý trávník III. generace s výměrou 7698 m2 spolu s vybudováním LED osvětlení se 4 stožáry, s datem ukončení 12/2017 a v hodnotě 17 012 530,-Kč a druhou stavbu spočívající v realizaci drenážního systému, podkladních konstrukčních vrstev z drceného kameniva uzavřené zpevňující filtrační podložkou, na kterou byl položen umělý trávník III. generace s výměrou 7020 m2 spolu s vybudováním LED osvětlení se 4 stožáry, s datem ukončení 12/2016 a v hodnotě 15 537 189,-Kč.“

Právní posouzení

70.         Úřad přistoupil ke konkrétnímu posouzení rozhodnutí o námitkách ve vztahu k citovaným bodům II.2) a II.3) námitek.

71.         Úřad má na základě učiněných skutkových zjištění za to, že zadavatel uvedenou námitku navrhovatele řádně nevypořádal. Zadavatel tuto námitku sice vypořádal, avšak nikoliv dostatečně podrobně a srozumitelně ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, čímž se odůvodnění rozhodnutí o námitkách stává nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

72.         Úřad nejdříve považuje za vhodné zmínit, že námitky navrhovatele jsou svým obsahem značně podrobné a navzájem provázané, přičemž jejich vypořádání v souladu se zákonem představuje pro zadavatele bezpochyby jistou zátěž. Úřad však doplňuje, že zadavatel, odmítá-li námitky, nemůže ani z tohoto důvodu rezignovat na svou povinnost podrobně a srozumitelně odůvodnit své rozhodnutí o námitkách a uchýlit se pouze k odpovědi, která přímo nereaguje na tvrzení stěžovatele a věcně se nevypořádává s jeho podstatou.

73.         Na tomto místě považuje Úřad za vhodné znovu připomenout, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách seznamuje zadavatel stěžovatele se svým pohledem na jím vznesené argumenty, což může následně mít zásadní vliv na rozhodnutí odmítnutého stěžovatele o jeho dalším postupu, zejména o tom, zda bude proti rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek brojit návrhem u Úřadu. S ohledem na uvedené je třeba obzvlášť v dané souvislosti, aby zadavatel přistoupil k vyřízení námitek s veškerou pečlivostí tak, aby stěžovatel mohl svůj případný návrh vystavět nikoliv jen na svých domněnkách, nýbrž na jasně formulovaných informacích od zadavatele.

74.         Úřad opakuje, že navrhovatel v rámci svých námitek namítal, že vybraný dodavatel a ani jiná osoba nemohla řádně prokázat splnění požadavků zadavatele na reference, neboť vybraný dodavatel dosud žádné obdobné zakázky nerealizoval a jiná osoba buď vůbec na relevantním trhu neexistuje anebo se již sama účastní dotčeného zadávacího řízení, tedy již nemůže vybraný dodavatel s odkazem na ustanovení § 107 odst. 4 zákona jejím prostřednictvím prokazovat kvalifikaci.

75.         Tato jeho námitka měla tedy pouze obecný, neadresný charakter a byla založena pouze na jeho tvrzené znalosti relevantního trhu. Úřad má však za to, že tuto skutečnost nelze navrhovateli a priori vytýkat, neboť  v dané chvíli konkrétnější informace od zadavatele neměl a nemohl mít k dispozici, když mohl vycházet pouze ze zadavatelem zveřejněného oznámení o výběru. V případě zjednodušeného podlimitního řízení postačuje s odkazem na § 50 zákona uvést v oznámení o výběru pouze identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru. Ustanovení § 123 zákona předepisující uvedení seznamu dokladů, kterými vybraný dodavatel prokázal kvalifikaci, na tento druh zadávacího řízení nedopadá. Této zákonné možnosti zadavatel využil a v oznámení o výběru pouze uvedl, že vybraný dodavatel všechny požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci splnil, a to bez bližšího popisu způsobu splnění kvalifikace. Navrhovatel tedy vznesl uvedenou námitku v rozsahu, který odpovídal jeho aktuálním informacím.

76.         Zadavatel na tuto námitku reagoval v rozhodnutí o námitkách sdělením, že vybraný dodavatel doložil splnění požadavků na referenční zakázky prostřednictvím jiné osoby, přičemž citoval konkrétní obsah doložených referenčních zakázek. Zadavatel však neuvedl identifikaci osoby, jejíž referenční zakázky vybraný dodavatel v rámci technické kvalifikace předložil, ani konkrétní identifikaci těchto referenčních zakázek. K námitce, že by touto osobou mohl být dodavatel, který sám podal nabídku v daném zadávacím řízení, se zadavatel nijak nevyjádřil. Zadavatel však zdůraznil, že tvrzení navrhovatele o údajné nepravdivosti referencí je nepodložené a jako takové u něj nevyvolalo žádnou pochybnost o jejich věrohodnosti.

77.         Úřad v této souvislosti nijak nerozporuje, že zadavatel vyhověl znění zákona, když uveřejnil v rámci oznámení o výběru pouze údaje, u nichž mu to zákon v případě zjednodušeného podlimitního řízení přímo ukládá, a rovněž když sdělil navrhovateli v rozhodnutí o námitkách pouze tomu odpovídající údaje – navíc doplněné o citaci obsahové náplně referencí. Na základě uvedeného nelze dojít k závěru, že by zadavatel jednal v rozporu s ustanoveními zákona vztahujícími se ke zjednodušenému podlimitnímu řízení.

78.         Současně však Úřad akcentuje, že zadavatel musí i při zjednodušeném podlimitním řízení dodržovat základní zásady zadávacího řízení, tedy i zásadu transparentnosti, jejímž účelem je zajištění průhlednosti jeho postupu v zadávacím řízení, a to formou poskytování informací o průběhu zadávacího řízení, a tím i zajištění možnosti efektivní veřejné kontroly. Smyslem zásady transparentnosti je fakticky předcházet jakýmkoliv pochybnostem o správnosti postupu zadavatele či je spolehlivě rozptylovat, přičemž tato zásada by měla prostupovat celým zadávacím řízením. Proto je třeba zabývat se rovněž otázkou, zda zadavatel postupoval při vypořádání uvedeného bodu námitek v souladu se zásadou transparentnosti. Aby bylo možné označit postup zadavatele za odpovídající této zásadě, muselo by rozhodnutí o námitkách vést ke zprůhlednění jeho postupu a k vyvrácení pochybností o jeho správnosti, a to tak, aby takový závěr bylo možné přijmout nejen na základě toho, že to zadavatel prohlásil, ale i toho, že by toto tvrzení bylo možné spolehlivě ověřit.

79.         Na tomto místě vyvstává otázka, zda zadavatel měl, resp. mohl sdělit navrhovateli v rozhodnutí o námitkách, o jakého dodavatele, který prokazuje za vybraného dodavatele kvalifikaci v oblasti referenčních zakázek, jde, a jaké tento dodavatel konkrétně v minulosti realizoval zakázky. Tedy pakliže zákon zadavateli zveřejnění této informace neukládá, zda mu jej naopak nezakazuje, a pokud ne, zda měl zadavatel v zájmu zachování zásady transparentnosti přistoupit k jejímu sdělení.

80.         Z ustanovení § 218 zákona vyplývá, že zadavatel nemusí uveřejnit informaci podle tohoto zákona, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu, bylo by v rozporu s veřejným zájmem, mohlo by porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. Rovněž neposkytuje zadavatel podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, důvěrné informace, tj. takové, které dodavatel poskytl zadavateli a označil je jako důvěrné (což neplatí pro informace, které má zadavatel povinnost uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele) a dále do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob podílejících se na průběhu zadávacího řízení.

81.         Lze tedy s odkazem na uvedené uzavřít, že zveřejnění určité informace je přípustné tam, kde to nepředstavuje porušení některého právního předpisu, anebo tam, kde s odkazem na zásadu transparentnosti neexistují objektivní důvody pro nezveřejnění a zároveň existují objektivní důvody pro zveřejnění.

82.         Jak již bylo řečeno, zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele nekonkretizoval identifikaci jiné osoby ani jejích referenčních zakázek. Neučinil tak ani ve svém vyjádření k obdrženému návrhu zaslaném Úřadu, aniž by však v některém z těchto dokumentů uvedl konkrétní důvod pro takový postup. Současně zadavatel neuvedl, že by tato informace mohla být např. obchodním tajemstvím či jinou informací vyloučenou z nahlížení do spisu, přestože byl k jejich případnému označení stejně jako ostatní účastníci správního řízení Úřadem výslovně v oznámení o zahájení správního řízení vyzván. Rovněž vybraný dodavatel nesdělil Úřadu, že by uvedenou informaci považoval např. za obchodní tajemství.

83.         V rámci správního řízení vedeného v předmětné věci zaslal zadavatel Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení, jejíž součástí jsou i doklady vztahující se k prokázání kvalifikace vybraného dodavatele (tedy i osvědčení o referenčních zakázkách jiné osoby včetně uvedení jejího názvu a názvu zakázek). Vzhledem k obsahu návrhu jsou tato osvědčení podkladem pro vydání rozhodnutí dle § 50 správního řádu a jsou tedy součástí správního spisu, do něhož mají účastnící správního řízení právo nahlížet. Současně na zadavatele dopadá povinnost dle § 217 zákona vyhotovit po ukončení zadávacího řízení písemnou zprávu a zveřejnit ji na svém profilu zadavatele, povinnou obsahovou náležitostí této zprávy je rovněž označení poddodavatelů vybraného dodavatele. Z uvedeného je tedy zřejmé, že informaci o identifikaci jiné osoby i jejích referenčních zakázek navrhovatel může následně získat.

84.         Je nepochybné, že uvedená informace je pro navrhovatele podstatná, neboť měl-li pochybnosti o existenci dodavatele, který by mohl doložit požadované referenčních zakázky za vybraného dodavatele, přičemž současně nezískal údaj o jeho totožnosti (ani alespoň údaj, zda je to někdo ze seznamu dodavatelů, kteří podali v tomto zadávacím řízení nabídku) ani o jím realizovaných zakázkách, nemohl si náležitě ověřit působení tohoto dodavatele na trhu a tedy posoudit, zda jsou skutečně dány důvody pro podání návrhu.

85.         Podstatný je pro navrhovatele také okamžik získání této informace, neboť pokud by tuto informaci získal již z rozhodnutí o námitkách, mohl by si na jejím základě snadněji adresně ověřit věrohodnost jiné osoby coby výchozí krok pro úvahu, zda je jeho předpoklad správný a zda je na místě podání návrhu. Získání této informace až z písemné zprávy zadavatele by vylučovalo, aby se mohl navrhovatel řádně proti postupu zadavatele bránit. Pochyboval-li tedy navrhovatel o správnosti postupu zadavatele a chtěl-li se proti němu včas bránit, neměl fakticky jinou možnost než podat návrh pouze na základě svých domněnek.

86.         Naopak není zřejmé, proč by měl být okamžik poskytnutí této informace podstatný pro zadavatele a v čem zadavatel (coby hospodář s veřejnými prostředky) spatřuje veřejný přínos jejího pozdějšího poskytnutí. Z jednání zadavatele není patrné, proč tuto informaci v daném čase fakticky odmítl navrhovateli poskytnout a zda se pouze z jeho strany nejednalo o bezdůvodné obstrukční jednání.

87.         Úřad má za to, že v zájmu zachování zásady transparentnosti nic nebránilo zadavateli, aby uvedenou informaci sdělil a jasně a ověřitelně tak vyvrátil argumenty (byť obecné a nepodložené) navrhovatele, když v této souvislosti obzvlášť je třeba připomenout, že nezbytným předpokladem pro řádné vypořádání námitek je přezkoumatelnost rozhodnutí o nich. Tato přezkoumatelnost spočívá ve vyjádření se ke všem namítaným skutečnostem podloženém argumentací založenou na konkrétních a ověřitelných skutečnostech.

88.         Zadavatel sice poskytl informaci o tom, že v rozporu s přesvědčením navrhovatele na trhu existuje dodavatel podnikající v daném tržním segmentu a popsal náplň jím realizovaných zakázek, avšak nesdělil-li současně alespoň jasnou identifikaci tohoto dodavatele, případně i jím realizovaných zakázek, přičemž ani výslovně neuvedl, že tento dodavatel nepodal v dotčeném zadávacím řízení nabídku, nemohl tak už z podstaty navrhovatele přesvědčit o nepravdivosti jeho tvrzení, na jehož základě by mohl tento následně dospět k rozhodnutí, že nepodá návrh na zahájení správního řízení.

89.         Tedy, v situaci, kdy zadavatel svůj postup zpochybněný námitkami konkrétně a zejména ověřitelně neobhájil, byl navrhovatel (chtěl-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele) nucen podat návrh k Úřadu na přezkoumání postupu zadavatele pouze na základě svých domněnek, aniž by znal podrobně argumentaci zadavatele. Zadavatel přitom již od samého počátku kompletní argumentaci zná, přičemž neuvedl objektivní důvody, proč by ji mohl „odtajnit“ až v průběhu správního řízení, v jehož rámci by na základě takové jeho argumentace případně mohlo dojít k zamítnutí návrhu a propadnutí kauce složené navrhovatelem státu, či ke stažení návrhu a propadnutí části kauce. Z uvedeného důvodu nelze považovat rozhodnutí zadavatele o námitkách v tomto bodě za přezkoumatelné.

90.         S ohledem na fakt, že uvedený způsob vyřízení dotčeného námitkového bodu ze strany zadavatele nedal navrhovateli konkrétní odpověď na jeho vznesené námitky, nemá Úřad jinou možnost než konstatovat, že rozhodnutí zadavatele o námitce specifikované v bodě II.2) a II.3) námitek navrhovatele je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

91.         Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tedy aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nemohlo být s ohledem na způsob vypořádání se s námitkami ze strany zadavatele dosaženo. Úřad proto dodává, že právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní, přičemž tento závěr je zřejmý i ze skutečnosti, že nedodržení postupu zadavatele při vyřizování námitek je v zákoně spojeno s možností uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen nikoli pouze obecně, ale dostatečně podrobně a srozumitelně (tj. přezkoumatelně) své stanovisko obhájit. Takové zdůvodnění postupu zadavatele by pak na druhé straně mělo sloužit stěžovateli jako základní podklad pro úvahu, zda si za svým názorem o nezákonném postupu zadavatele stojí natolik, že je ochoten vyvolat zahájení správní řízení před Úřadem na základě návrhu.

92.         Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky postup stanovený pro vyřizování námitek dle zákona, když rozhodnutím o námitkách ze dne 8. 6. 2020 doručeným navrhovateli dne 10. 6. 2020 odmítl námitky navrhovatele ze dne 29. 5. 2020 dle § 245 odst. 2 zákona, přičemž se však v odůvodnění uvedeného rozhodnutí o námitkách dostatečně podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách. Vzhledem k uvedenému Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

93.         Úřad doplňuje, že dalšími v návrhu namítanými okolnostmi se již nezabýval, neboť skutečnost, že rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele trpí vadou nepřezkoumatelnosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících dle navrhovatele o nezbytnosti uložit nápravné opatření dle § 263 odst. 2 zákona je v dané situaci nadbytečné, neboť zadavatel je v souladu s § 263 odst. 5 zákona povinen opětovně o námitkách navrhovatele rozhodnout. 

K výroku II. tohoto rozhodnutí

94.         Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom rozsahu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

95.         Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele, jak mu ukládá ustanovení § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

96.         Pro úplnost Úřad uvádí, že podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

97.         V této souvislosti již Úřad ponechává nazadavateli, zda vezme v úvahu rovněž další skutečnosti namítané navrhovatelem v průběhu správního řízení a promítne je do svého dalšího postupu v rámci zadávacího řízení.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

98.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

99.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

100.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

101.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

102.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

103.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000249.

 

POUČENÍ

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             [JMÉNO, PŘÍJMENÍ], advokátka, JP Legal s.r.o., advokátní kancelář, Kovářská 1253/4, 301 00 Plzeň

2.             VYSSPA Sports Technology s.r.o., Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň

3.             ROBSTAV k.s., Mezi vodami 205/29, 143 00 Praha 4

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy