číslo jednací: 26221/2020/323/VVá
spisová značka: R0116/2020/VZ

 

Ve správním řízení o nedatovaném rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 11. 6. 2020, který podal navrhovatel –

• INFINITOO CZ s.r.o., IČO 08419116, se sídlem Prusíkova 2577/16, 155 00 Praha 5,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. 5. 2020, č. j. ÚOHS-15655/2020/542/VHu vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0128/2020/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• obec Letiny, IČO 00256820, se sídlem Letiny 20, 336 01 Letiny, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 25. 3. 2020 JUDr. Tatianou Jiráskovou, advokátkou, ev. č. ČAK 11196, advokátní kancelář JP Legal s.r.o., se sídlem Kovářská 4, 301 00 Plzeň,

při zadávání veřejné zakázky „Letiny – výstavba hasičské zbrojnice“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateliM-772414506/SeznamZahajenychZadavacichPostupu-772414506/ZakladniInformaceOZadavacimPo stupuM-772880357-772414505/ZadavaciDokumentace-772880357-772414505/ dne 12. 12. 2019, pod systémovým číslem N006/19/V00035671,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0128/2020/VZ, č. j. ÚOHS-15655/2020/542/VHu ze dne 27. 5. 2020

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

 

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 19. 3. 2020 návrh navrhovatele – INFINITOO CZ s.r.o., IČO 08419116, se sídlem Prusíkova 2577/16, 155 00 Praha 5, (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – obec Letiny, IČO 00256820, se sídlem Letiny 20, 336 01 Letiny, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 25. 3. 2020 JUDr. Tatianou Jiráskovou, advokátkou, ev. č. ČAK 11196, advokátní kancelář JP Legal s.r.o., se sídlem Kovářská 4, 301 00 Plzeň, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Letiny – výstavba hasičské zbrojnice“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu/MultiprofilZakladniUdajeO ZadavateliM-772414506/SeznamZahajenychZadavacichPostupu772414506/ZakladniInform aceOZadavacimPostupuM-772880357-772414505/ZadavaciDokumentace-772880357-772414505/ dne 12. 12. 2019, pod systémovým číslem N006/19/V00035671 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Zadavatel v průběhu posouzení splnění podmínek účasti nabídky navrhovatele shledal, že tato obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Vzhledem k tomu navrhovatele žádostí podle § 46 ze dne 29. 1. 2020 požádal o zdůvodnění této mimořádně nízké nabídkové ceny. K tomu navrhovatel uvedl, že jeho nabídková představuje cenu za kompletní dodávku a realizaci díla a že je s to zakázku za tuto nabídkovou cenu realizovat.

3.             Zadavatel v návaznosti na odpověď navrhovatele konstatoval, že se navrhovatel ke konkrétním položkám uvedeným v žádosti ze dne 29. 1. 2020 nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že zadavatel zjistil, že tato žádost obsahuje omylem závěr o výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny i v položkách č. 195 a 202, aniž by tomu tak bylo, přistoupil k opětovné žádosti dne 12. 2. 2020, kde byl navrhovatel upozorněn, že jeho první vysvětlení neobsahuje zadavatelem požadované doklady a objasnění.

4.             K tomu se navrhovatel vyjádřil tak, že znovu zopakoval svoji schopnost za jím předloženou nabídkovou cenu veřejnou zakázku realizovat. Dále navrhovatel uvedl, že nesouhlasí s „předeslanými cenami projektu, neboť tyto na naši společnost působí jako uměle nadhodnocené, a to s cílem úmyslně podražit zakázku“. Zadavatel v návaznosti na navrhovatelovu odpověď shledal, že se navrhovatel opět konkrétně nevyjádřil a zdůvodnění nesplňuje náležitosti požadované zadavatelem, a proto navrhovatele v souladu s § 48 odst. 2 písm. b) zákona vyloučil ze zadávacího řízení.

5.             Dne 6. 3. 2020 obdržel zadavatel navrhovatelovu námitku proti rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Tuto námitku zadavatel rozhodnutím ze dne 11. 3. 2020 odmítl. Navrhovatel proto podal dne 19. 3. 2020 návrh. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).

6.             V tomto návrhu navrhovatel uvádí, že nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že jeho nabídka nebyla úplná a kompletní, nebo že obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Celý postup v navrhovateli vyvolává zdání, že existuje snaha o umělé a neopodstatněné prodražení zakázky, kterou je navrhovatel schopen v rámci jím vypracované a odevzdané cenové nabídky v požadované kvalitě a termínu realizovat dle projektové dokumentace. Při tvorbě a kalkulaci stavebních nakladů a výsledné nabídkové ceny nebyl ze strany navrhovatele porušen právní řád České republiky. Rozhodnutím o vyloučení zadavatel porušil principy hospodářské soutěže a toto rozhodnutí je dle navrhovatele nezákonné v tom smyslu, že porušuje principy hospodárnosti a vede v konečném důsledku k plýtvání s veřejnými prostředky.

II.             Napadené rozhodnutí

7.             Dne 27. 5. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0128/2020/VZ, č. j. ÚOHS-15655/2020/542/VHu (dále jen „napadené rozhodnutí“).

8.             Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad uvedl, že z postupu zadavatele vyplývá, z jakých skutečností vzešla jeho pochybnost o stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatelem v rámci dotčených položek. K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku zadavatel přistoupil s ohledem na skutečnost, že navrhovatel v reakci na žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nepředložil požadované doklady, jež zadavatel považoval za rozhodné pro posouzení způsobu stanovení ceny dotčených položek. Rozhodné skutečnosti byly zadavatelem zachyceny též v rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Ani toto rozhodnutí tak dle Úřadu nevykazovalo vady. Vzhledem k tomu Úřad shledal, že navrhovatel byl vyloučen ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku v souladu se zákonem.

III.           Rozklad navrhovatele

9.             Dne 11. 6. 2020 obdržel Úřad nedatovaný rozklad navrhovatele. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 27. 5. 2020. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

10.         Navrhovatel namítá, že zadavatel cíleně hledá položky pro umělé vytvoření nesouladu navrhovatelem zpracované nabídky s projektovou dokumentací, kterých chce využít pro vyloučení navrhovatele z účasti na veřejné zakázce. Navrhovatel opakovaně prohlašuje, že zakázku je schopen realizovat.

11.         Navrhovatel vyčísluje, jakou procentní část tvoří rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a jím podanou nabídkou a shledává, že takový rozdíl je standardní. Ve vztahu k jednotlivým zadavatelem namítaným dotčeným položkám pak rozdíl považuje za irelevantní.

12.         Navrhovatel také považuje za irelevantní snahu poukazovat na stejnou hodnotu různých položek, když zadavatel nemůže znát obchodní politiku mezi navrhovatelem a jeho obchodními partnery.

13.         Své vyjádření, že veřejnou zakázku je schopen realizovat dle nabídky, považuje navrhovatel za dostačující. Přesto v rámci rozkladu dokládá zadavatelem požadované přílohy, čímž vyjadřuje zájem zakázku realizovat.

Závěr rozkladu

14.         Z uvedených důvodů navrhovatel žádá o přezkoumání závěrů Úřadu ohledně správnosti použití institutu mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatelem a vyloučení navrhovatele z účasti na veřejné zakázce.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

15.         Navrhovatel dle zadavatele v rozkladu neuvádí, v čem je spatřován rozpor napadeného rozhodnutí s právními předpisy nebo jeho nesprávnost, pouze opakuje argumenty, které již využil.

16.         Zadavatel uvádí, že navrhovatel odmítá svůj díl odpovědnosti na tom, že jeho nabídka musela být ze zadávacího řízení vyloučena, a to nikoliv z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny, ale z důvodu nepředložení zadavatelem požadovaných dokladů, ze kterých by byl zadavatel schopen vyhodnotit míru rizika, že zakázka nebude z finančních důvodů realizována nebo bude cena dodatečně navyšována, případně nebudou předmětné položky dodány v požadované kvalitě.

17.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel na výzvy k objasnění a doplnění nabídek neposkytl byť jen jediný doklad nebo konkrétní tvrzení k cenotvorbě a technické specifikaci předmětných položek, neměl zadavatel jinou možnost než jej ze zadávacího řízení vyloučit.

18.         S ohledem na shora uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

IV.          Řízení o rozkladu

19.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

20.         Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

21.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení, případně změně napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

Obecně k postupu podle § 46 zákona a mimořádně nízké nabídkové ceně ve zjednodušeném podlimitním řízení

22.         Účastníci v zadávacím řízení obecně předkládají své nabídky obsahující údaje, doklady, vzorky či modely k prokázání splnění požadované kvalifikace a zároveň dalších podmínek účasti stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci. Pokud se však v nabídce ohledně těchto prvků objevily nejasnosti, je zadavatel oprávněn využít postupu k jejich odstranění dle § 46 odst. 1 zákona a požádat o objasnění či doplnění těchto údajů, dokladů, vzorků nebo modelů.

23.         Jak uvedl již Úřad v napadeném rozhodnutí, podle § 113 odst. 4 zákona platí, že žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona. Dále Úřad ve vztahu k zadavatelem užitému druhu zadávacího řízení uvedl, že „posoudí-li zadavatel v rámci zjednodušeného podlimitního řízení nabídkovou cenu účastníka jako mimořádně nízkou, je oprávněn při žádosti o její zdůvodnění postupovat dle § 46 odst. 1 zákona“.

24.         Postup dle § 46 zákona je obecně fakultativní, avšak ve vztahu k žádosti o objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny i ve zjednodušeném podlimitním řízení dle důvodové zprávy (na kterou správně odkázal Úřad v bodu 87 odůvodnění napadeného rozhodnutí) platí, že pokud má zadavatel pochybnosti o nabídkové ceně účastníka řízení zadávacího řízení a posoudí ji jako mimořádně nízkou, musí dát účastníku zadávacího řízení vždy možnost nabídkovou cenu zdůvodnit a teprve v případě, že cena zdůvodněna není, může zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučit.

25.         Pokud zadavatel posoudí nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou a požádá účastníka zadávacího řízení o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 46 zákona, dává dodavateli možnost přesvědčit zadavatele o tom, že je schopen zakázku za jím nabídnutou cenu realizovat, případně že cena nebude dodatečně navyšována. K institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je možné odkázat kupříkladu na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 42/2012-57 ze dne 17. 10. 2012, v němž soud uvedl, že „smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele proti takovým uchazečům, kteří jednají s cílem zvítězit ve výběrovém řízení předložením ceny, za kterou není možno zakázku realizovat. S tím je spojeno velké nebezpečí, že zakázka nebude z důvodu finančních potíží takového uchazeče realizována, případně její cena byť by to bylo v rozporu se zákonem, bude dodatečně navýšena“. Pravomoc Úřadu k přezkumu existence mimořádně nízké nabídkové ceny je tak do jisté míry omezena. Rozhodnutí o tom, zda nabídková cena odpovídá předmětu veřejné zakázky, totiž přísluší výhradně zadavateli, který je sám nositelem rizik souvisejících se skutečností, že vybere nabídku s nabídkovou cenou, za niž nelze předmět veřejné zakázky splnit.

26.         Zadavatel následně posoudí, zda byla mimořádně nízká nabídková cena zdůvodněna. Pokud shledá, že tomu tak není, může vyloučit účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 4 zákona. V případě, že se dodavatel ani nepokusil mimořádně nízkou nabídkovou cenu zdůvodnit v návaznosti na žádosti podle § 46 zákona, může jej zadavatel vyloučit v souladu s § 48 odst. 2 písm. b) zákona.

27.         Jak uvádí komentářová literatura, „[j]e v prvé řadě na zadavateli, zda a do jaké míry vyhodnotí odůvodnění jako opodstatněné. Zadavatel si nikdy nemůže být zcela jist, zda je veřejná zakázka za nabídnutou cenu realizovatelná, neboť se předem nemůže v praxi přesvědčit. Zákon proto nechává na rozhodnutí zadavatele, zda riziko v konkrétním případě podstoupí, či nikoli, tedy zda zdůvodnění přijme jako dostatečné či nikoli“. (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 676-686. Systém Beck-online). Posouzení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je tak zcela v dikci zadavatele, který musí řádně vyhodnotit důvody účastníka zadávacího řízení pro stanovení takové nabídkové ceny a toto vyhodnocení odůvodnit. Sám zadavatel musí zvážit rizika, která mu plynou z akceptace mimořádně nízké nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení, neboť dle zákona může zadavatel akceptovat nabídku obsahující zdůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

28.         Obecně je koncepce vyloučení účastníka zadávacího řízení v zákoně založena na skutečnosti, že většina důvodů pro vyloučení účastníka zadávacího řízení je pro zadavatele fakultativní. Zákon tedy ve svých ustanoveních (jedná se o § 48 odst. 2, 4, 5, 6 a 7 zákona) zadavatelům dává na výběr, zda v určitých situacích, které tato zákonná ustanovení předvídají, k vyloučení účastníka zadávacího řízení přistoupí, či nikoli. Úřadu však v takové situaci přísluší k posouzení pouze otázka, zda v nabídce či osobě účastníka byl některý z důvodů pro vyloučení dán a zda zadavatel při procesu vylučování takového účastníka postupoval v souladu se zákonem. Skutečnost, zda zadavatel využil možnosti vyloučení účastníka zadávacího řízení „vhodně“, nespadá pod přezkumnou činnost Úřadu, neboť orgán dozoru má posuzovat toliko zákonnost postupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, tedy soulad jejich rozhodnutí s literou zákona. Jakkoli se může rozhodnutí zadavatele nebo jiný relevantní úkon jevit jako neefektivní či dokonce iracionální, není Úřad oprávněn tuto skutečnost ve svém rozhodnutí zohlednit. Pokud tedy zákon zadavateli možnost vyloučení účastníka zadávacího řízení poskytuje, není možné po Úřadu požadovat, aby zadavatele za využití této zákonné možnosti trestal, pokud tak ovšem učinil v souladu se zákonem.

K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení

29.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že jeho nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, což odůvodňuje vztahem k předpokládané hodnotě. Dále uvádí, že v nabídce se nevyskytuje žádná položka s nulovou nebo korunovou hodnotou, tedy takovou, aby byla reálně neproveditelná. Za irelevantní považuje navrhovatel snahu poukazovat na stejnou hodnotu různých položek, když zadavatel nemůže znát obchodní politiku navrhovatele s jeho obchodními partnery.

30.         Předseda Úřadu k navrhovatelově argumentaci předně uvádí, že nabídka navrhovatele nebyla vyloučena dle § 48 odst. 4 zákona, tedy z důvodu, že nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna. Zadavatel navrhovatele vyloučil podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, tedy proto, že navrhovatel vůbec neobjasnil svoji nabídku (ve vztahu k mimořádně nízké nabídkové ceně) na základě žádostí zadavatele.

31.         Pokud tedy navrhovatel rozporuje, že jeho nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je potřeba uzavřít, že tak měl činit v návaznosti na žádosti zadavatele o její objasnění. Jak vyplývá z žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 29. 1. 2020, zadavatel učinil závěr, že určité položky rozpočtu obsaženého v nabídce navrhovatele obsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel přesně specifikoval z jeho pohledu problematické konkrétní položky rozpočtu. Uvedl, že je považuje za podhodnocené a co po navrhovateli požaduje. Zadavatel rovněž uvedl, jaké chyby jsou dle jeho názoru v rozpočtu a že rozpočet obsahuje odlišnosti od projektové dokumentace. V rámci přezkumu rámce postupu zadavatele (viz judikatura uvedená níže) jsem ověřil, že zadavatel jednoznačně a konkrétně identifikoval části nabídky, které dle něj obsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a dostatečně uvedl, jak ji má navrhovatel objasnit. Rovněž jsem dospěl k závěru, že zadavatelem zmíněné skutečnosti mohly vyvolat pochybnosti o tom, zda nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Následně dal zadavatel navrhovateli možnost se vyjádřit a mimořádně nízkou nabídkovou cenu zdůvodnit. Jak předseda Úřadu uvedl výše, je to totiž pouze zadavatel, kdo posuzuje, zda nabídka mimořádně nízkou nabídkovou cenu obsahuje či nikoliv, případně zda mu její zdůvodnění od dodavatele postačuje.

32.         Navrhovatel však svoji nabídku ve vztahu ke konkrétním vymezeným položkám vůbec neobjasnil. V odpovědi ze dne 3. 2. 2020 na žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatel pouze uvedl, že „námi zpracovaná a odevzdaná cenová nabídka … představuje cenu za kompletní dodávku a realizaci díla, tak jak je tato specifikovaná projektovou a zadávací dokumentací, kdy jsme s to zakázku za uvedenou nabídkovou cenu v požadovaném čase, termínu a požadované kvalitě, s přiměřeným ziskem realizovat …“. (blíže viz také bod 11 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Zadavatel tak následně již nečinil (ani nemohl) závěr o tom, zda navrhovatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu zdůvodnil či nikoliv, ale přistoupil k jinému důvodu vyloučení.

33.         Zadavatel požadoval zdůvodnění identifikované mimořádně nízké nabídkové ceny ve své žádosti ze dne 29. 1. 2020 a vzhledem k tomu, že zjistil, že tato žádost obsahuje omylem závěr o výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny i v položkách č. 195 a 202, aniž by tomu tak bylo, přistoupil k opětovné žádosti dne 12. 2. 2020. V této opětovné žádosti již i reagoval na navrhovatelovu odpověď na první žádost, přičemž navrhovateli sdělil, že jeho zdůvodnění „neobsahuje požadované porovnání Vámi oceněných položek s požadavky projektové dokumentace, resp. nesplňuje náležitosti požadované zadavatelem“.

34.         Zadavatel tedy navrhovateli i sdělil, že jeho odpověď na první zadavatelovu žádost neobsahuje to, co po něm zadavatel požadoval, přesto ani jeho odpověď na druhou žádost požadované neobsahovala. Je tak nutno podotknout, že navrhovatel měl dvě možnosti k rozptýlení pochybností ohledně určitých prvků jeho nabídky. Ani jednu z nich však navrhovatel nevyužil k tomu, aby tak v souladu s požadavky zadavatele učinil.

35.         Uzavírám tedy, že argumentace navrhovatele není důvodná. Navrhovatel nebyl vyloučen kvůli tomu, že by jeho nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna, ale proto, že vůbec neobjasnil svoji nabídku ve vztahu k mimořádně nízké nabídkové ceně v souladu s tím, jak byl zadavatelem opakovaně žádán. Navrhovatel vůbec nepřistoupil ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dle požadavků zadavatele, ale pouze jej ujišťoval, že za nabídnutou cenu je schopen veřejnou zakázku realizovat.

36.         Ani skutečnost, že navrhovatel předkládá až v rámci rozkladu určité dokumenty, nemůže zhojit fakt, že tak neučinil ve chvíli, kdy tak učinit měl, tedy po žádostech zadavatele o tyto doklady. Pokud zadavatel využil postupu podle § 46 zákona, měl navrhovatel požadované doplnit (respektive objasnit svoji nabídku ve vztahu k identifikované mimořádně nízké nabídkové ceně), pokud měl zájem o to, aby identifikovaná mimořádně nízká nabídková cena mohla být posouzena zadavatelem jako zdůvodněná, a měl tak učinit v zadavatelem stanovené lhůtě, nikoliv až v řízení o rozkladu proti napadenému rozhodnutí. Ve chvíli, kdy navrhovatel požadované dokumenty nepředložil a mimořádně nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil, naplnil jeden ze zákonem vymezených fakultativních důvodů pro vyloučení zadavatelem ze zadávacího řízení. Opakuji, že je to pouze zadavatel, kdo má být přesvědčen o tom, že je navrhovatel schopen realizovat zakázku i za identifikovanou mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Úřad zde posuzuje postup zadavatele a dodržení zásad zadávání veřejných zakázek a zde žádné pochybení neshledal.

37.         V souladu s ustálenou judikaturou správních soudů totiž platí, že Úřad není oprávněn vstupovat do myšlenkových pochodů členů hodnotící komise, neboť takovým způsobem by se Úřad stylizoval do role zadavatele a sám by rozhodoval o vhodnosti nabídek (blíže srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004, 5 Afs 75/2009-100 ze dne 6. 11. 2009). Současně však není možné přijmout závěr, že by mělo být výlučně na posouzení a rozhodnutí zadavatele, zda bude nabídkovou cenu považovat za mimořádně nízkou cenu, neboť Úřad je zmocněn přezkoumat veškeré úkony zadavatele. Úkolem Úřadu tedy nemůže být posouzení otázky, zda určitá nabídková cena je či není mimořádně nízká ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona, ale pouze objektivní posouzení skutečnosti, zda bylo důvodu, aby hodnotící komise ve vztahu ke konkrétní nabídce měla nabídkovou cenu posoudit jako mimořádně nízkou. Vzhledem k tomu, že právní úprava nenabízí žádná exaktní vodítka k určení toho, kdy se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu a kdy nikoliv, je nutné hodnotit každý případ dle konkrétních okolností.

38.         Pokud navrhovatel uvádí, že považuje za irelevantní snahu poukazovat na stejnou hodnotu různých položek, když zadavatel nemůže znát obchodní politiku mezi navrhovatelem a jeho obchodními partnery, je třeba s ním souhlasit v tom, že zadavatel tuto obchodní politiku znát nemůže. I proto ale zadavatel požadoval vysvětlení určitých položek jeho nabídky, přičemž navrhovatel své vysvětlení neposkytl a požadované doklady nepředložil.

39.         K rozkladovému bodu 7, tedy že navrhovatel své vyjádření o tom, že za uvedenou cenu je s to veřejnou zakázku realizovat, považuje za dostačující, uvádím, že zadavatel není nikterak povinen toto prohlášení shledat dostatečným. I proto zákon dává zadavateli možnost žádosti podle § 46, a pokud účastník zadávacího řízení neobjasní či nedoplní to, co zadavatel požaduje, je zadavatel oprávněn daného účastníka vyloučit.

40.         Pro výše uvedené je tak nutno shledat, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. b) vyloučil pro nedoložení požadovaných dokladů v odpovědi na žádosti podle § 46 zákona. Námitky navrhovatele je nutno odmítnout, neboť je nepovažuji za důvodné.

VI.          Závěr

41.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných rozkladu navrhovatele.

42.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

43.         S ohledem na zachování a utvrzení právní jistoty plynoucí z rozhodovací činnosti Úřadu na tomto místě uvádím, že v souladu s § 61 odst. 3 správního řádu právní moci tohoto rozhodnutí o rozkladu nabývá právní moci i napadené rozhodnutí, v důsledku čehož pozbývají účinnosti veškerá předběžná opatření nařízená za účelem zajištění účelu tohoto správního řízení.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             JUDr. Tatiana Jirásková, advokátka, advokátní kancelář JP Legal s.r.o., Kovářská 4, 301 00 Plzeň

2.             INFINITOO CZ s.r.o., Prusíkova 2577/16, 155 00 Praha 5

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy