číslo jednací: 26225/2020/323/VVá
spisová značka: R0107/2020/VZ

Instance II.
Věc Rozvoj prvků telematiky pro zvýšení kvality a atraktivity služeb MHD v Českých Budějovicích
Účastníci
  1. KOMO-COM, s. r. o.
  2. Dopravní podnik města České Budějovice, a. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 25. 8. 2020
Související rozhodnutí 08779/2020/541/AHr
26225/2020/323/VVá
Dokumenty file icon 2020_R0107.pdf 477 KB

 

 

Spisová značka:

 

 

ÚOHS-R0107/2020/VZ

 

 

Číslo jednací:

 

 

ÚOHS-26225/2020/323/VVá

 

Brno 24. srpna 2020

 

 

 

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 2. 6. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 3. 6. 2020, který podal navrhovatel –

  • KOMO-COM, s.r.o., IČO 26007282, se sídlem Bavorská 856/14, 155 00 Praha 5,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19. 5. 2020, č. j. ÚOHS-08779/2020/541/AHr vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0085/2020/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • Dopravní podnik města České Budějovice, a.s., IČO 25166115, se sídlem Novohradská 738/40, 370 01 České Budějovice,

při zadávání veřejné zakázky „Rozvoj prvků telematiky pro zvýšení kvality a atraktivity služeb MHD v Českých Budějovicích“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 3. 2019 pod ev. č. Z2019-006802, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 043-099177,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0085/2020/VZ č. j. ÚOHS-08779/2020/541/AHr ze dne 19. 5. 2020

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

 

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 17. 2. 2020 návrh navrhovatele – KOMO-COM, s.r.o., IČO 26007282, se sídlem Bavorská 856/14, 15 00 Praha 5, (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Dopravní podnik města České Budějovice, a.s., IČO 25166115, se sídlem Novohradská 738/40, 370 01 České Budějovice, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rozvoj prvků telematiky pro zvýšení kvality a atraktivity služeb MHD v Českých Budějovicích“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 3. 2019 pod ev. č. Z2019-006802, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 043-099177 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dne 7. 1. 2020 upravil zadavatel znění bodu 5.1.1. písm. e) technických podmínek tak, že požadoval, aby dodaná technologie radiové sítě splňovala následující požadavky: „geografická redundance řídící jednotky (ústředny) celého radiového systému, geografická redundance řídící jednotky (ústředny) musí být zajištěna na každé instalované BTS zcela automaticky bez nutnosti zásahu obsluhy (on-line), nejedná se tedy o geografickou redundanci řídící jednotky (ústředny), ale v případě výpadku každé jedné BTS musí ostatní BTS zajistit požadované funkcionality radiové sítě.“ O uvedené úpravě technických podmínek informoval zadavatel účastníky zadávacího řízení přípisem ze dne 7. 1. 2020, jakož i vysvětlením zadávací dokumentace č. 11 z téhož dne (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace 11“).

3.             Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 ze dne 22. 1. 2020 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace 12“) zadavatel k žádosti navrhovatele o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 19. 1. 2020 mimo jiné uvedl, že požadavek na geografickou redundanci řídicí jednotky (ústředny) je konzistentní, že vysvětlením ZD 11, na kterém i nadále trvá, ani úpravou technických podmínek ze dne 7. 1. 2020 tento požadavek nijak nezměnil, a dodal, že se pro požadovanou funkcionalitu v současné době používá též termín rozprostřená inteligence.

4.             Dne 26. 1. 2020 podal navrhovatel námitky zadavateli, kterými se domáhal zrušení úpravy technických podmínek zadavatelem dle vysvětlení zadávací dokumentace 11. V rámci těchto námitek navrhovatel také požadoval vyloučení nabídek účastníků obsahujících řešení na bázi rozprostřené inteligence. Dne 6. 2. 2020 byly námitky rozhodnutím zadavatele odmítnuty.

5.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 17. 2. 2020 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

6.             Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).

7.             Navrhovatel v návrhu mimo jiné namítal, že zadavatel dne 7. 1. 2020 upravil požadavek stanovený v bodu 5.1.1 písm. e) technických podmínek na geografickou redundanci řídicí jednotky (ústředny) celého radiového systému tak, že nově požaduje, že „geografická redundance řídící jednotky (ústředny) musí být zajištěna na každé instalované BTS zcela automaticky bez nutnosti zásahu obsluhy (on-line), nejedná se tedy o geografickou redundanci řídící jednotky (ústředny), ale v případě výpadku každé jedné BTS musí ostatní BTS zajistit požadované funkcionality radiové sítě,“ čímž dle navrhovatele spolu s „mylným výkladem skutečností“ ve vysvětlení ZD 12 způsobil, že nabídky účastníků zadávacího řízení obsahující „řídicí jednotku (ústřednu) radiového systému s geografickou redundancí“ nemusí splňovat zadávací podmínky.

II.             Napadené usnesení

8.             Dne 19. 5. 2020 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0085/2020/VZ, č. j. ÚOHS-08779/2020/541/AHr (dále jen „napadené usnesení“).

9.             Úřad shledal, že spolu s vysvětlením zadávací dokumentace 12 ze dne 22. 1. 2020 nedošlo na rozdíl od předchozího vysvětlení zadávací dokumentace 11 ze dne 7. 1. 2020 k úpravě technických podmínek ve vztahu k požadavku na geografickou redundanci, a nedošlo ani ke změně významu tohoto požadavku, a tedy námitky, které navrhovatel podal dne 26. 1. 2020, byly podány po lhůtě stanovené zákonem, neboť dnem rozhodným pro počátek lhůty k jejich podání bylo v souladu s § 242 odst. 2 zákona datum 7. 1. 2020. Nebyla tak splněna podmínka pro podání návrhu spočívající v řádném a včasném podání námitek zadavateli.

III.           Rozklad navrhovatele

10.         Dne 3. 6. 2020 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 2. 6. 2020. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 19. 5. 2020. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě. Dne 4. 6. 2020 obdržel Úřad doplnění rozkladu navrhovatele z téhož dne (dále jen „doplnění rozkladu“).

Námitky rozkladu

11.         Navrhovatel doložil znalecký posudek č. 898-53/2020 vypracovaný znaleckým ústavem Pražská znalecká kancelář s.r.o., IČO 48910660, se sídlem Hybernská 1009/24, 110 00 Praha 1 – Nové Město (dále jen „znalecký posudek“), kterým argumentuje ve prospěch tvrzení, že vysvětlením zadávací dokumentace 12 došlo ke změně zadávacích podmínek.

12.         Navrhovatel upozorňuje, že Úřad mylně označuje odborný posudek doc. Ing. Jiřího Masopusta, CSc. ze dne 25. 2. 2020 za znalecký posudek.

13.         Navrhovatel uvádí, že napadené usnesení, konkrétně část „Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení“, neobsahuje zásadní skutečnost, že zadavatel vyzval dne 21. 1. 2020 navrhovatele k podání upravené předběžné nabídky, a dne 27. 1. 2020 k podání závazné nabídky.

14.         Ve zbylé části rozkladu navrhovatel uvádí námitky k tvrzením zadavatele, která zadavatel učinil ve vyjádření k návrhu a Úřad je shrnul v napadeném usnesení v části III – Průběh správního řízení. Navrhovatel se také vyjadřuje k meritu správního řízení, kterým se ale Úřad z důvodu zastavení řízení pro nesplnění podmínek k podání návrhu nezabýval.

Závěr rozkladu

15.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

16.         Návrh dle přesvědčení zadavatele směřuje pouze do odůvodnění napadeného usnesení, a to dokonce nejen do závěrů Úřadu vyjádřených v napadeném usnesení, ale i do popisu průběhu správního řízení. Zadavatel tak má za to, že rozklad nebyl podán v souladu s § 82 správního řádu.

17.         Zadavatel uvádí, že vždy postupoval v souladu se zákonem a argumentace navrhovatele směřující k tomu, že zadavatel po jednání s účastníky zadávacího řízení na základě obdržených předběžných nabídek upravil zadávací dokumentaci tak, aby navrhovatelem nabízené řešení předmětu plnění veřejné zakázky bylo v rozporu s požadavky zadavatele, je zcela absurdní a nepodložená.

18.         Zadavatel souhlasí se závěry napadeného usnesení, a proto navrhuje, aby bylo předsedou Úřadu potvrzeno a rozklad byl zamítnut.

IV.          Řízení o rozkladu

19.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu

Stanovisko předsedy Úřadu

20.         Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které vydání usnesení předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

21.         Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech uvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení, případně změně napadeného usnesení. 

V.            K námitkám rozkladu

Obecně k podání námitek

22.         Komentářová literatura k institutu námitek uvádí, že „představují první (méně formální) linii pro řešení sporu mezi zadavatelem a stěžovatelem (v pozici dodavatele či účastníka) jako obligatorní předpoklad dalšího (již formálního řešení) sporu v podobě návrhu na ÚOHS. Primárním cílem námitek je především včas napravit porušení ZVZ, tj. především rychlé a účinné předcházení, resp. náprava porušení předpisů o veřejných zakázkách, tak aby bylo umožněno zadání veřejné zakázky v souladu se ZZVZ“ (DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1143).

23.         Včasné podání námitek zmiňuje zákon jako jednu z podmínek pro podání návrhu. Pokud návrhu nepředchází řádně a včas podané námitky, zastaví Úřad řízení podle § 257 odst. h). Jak uvedl Úřad v bodě 78 napadeného usnesení, „[v] situaci, kdy tedy stěžovatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tzn. s veškerými zákonnými náležitostmi, není oprávněn domáhat se ochran svých práv před Úřadem“.

24.         Plynutím lhůt pro podání námitek v tomto konkrétním případě se Úřad podrobně zabýval v bodech 76 a násl. napadeného usnesení. S jeho výkladem se ztotožňuji a nemohu ničeho doplnit. Stejně tak navrhovatel tuto části napadeného usnesení nerozporuje.

Ke změně zadávacích podmínek vysvětlením zadávací dokumentace 12

25.         Navrhovatel uvádí, že vysvětlením zadávací dokumentace 12 došlo ke změně zadávacích podmínek, k čemuž dokládá i znalecký posudek.

26.         Předmětná část vysvětlení zadávací dokumentace 11 zní (zvýraznění doplněno předsedou Úřadu): „Geografická redundance řídící jednotky (ústředny) musí být zajištěna na každé instalované BTS zcela automaticky bez nutnosti zásahu obsluhy (on-line). Nejedná se tedy o geografickou redundanci řídící jednotky (ústředny), ale v případě výpadku každé jedné BTS musí ostatní BTS zajistit požadované funkcionality radiové sítě (pouze s případným omezením dosahu radiové sítě). Z tohoto důvodu Zadavatel neuvádí konkrétní umístění hlavní řídící ani redundantní jednotky a ani požadovanou dobu jejich napájení.“

27.         Předmětná část vysvětlení zadávací dokumentace 12 zní (zvýraznění doplněno předsedou Úřadu): „Zadavatel proto trvá na svém předchozím vysvětlení zadávací dokumentace, tedy že geografická redundance řídící jednotky (ústředny) musí být zajištěna na každé instalované BTS zcela automaticky bez nutnosti zásahu obsluhy (on-line), každá BTS musí převzít řízení rádiové sítě v případě, že jiná BTS bude z jakéhokoliv důvodu nedostupná (porucha, rozpad konektivity), a to zcela automaticky bez nutnosti cokoli v síti konfigurovat, doplňovat a/nebo měnit. V současné terminologii se pro tuto funkcionalitu používá také termín rozprostřená inteligence.“

28.         Ve znaleckém posudku předloženém navrhovatelem se uvádí: Vysvětlení zadávací dokumentace XII. dne 22. 01. 2020 nově požaduje, že každá BTS musí převzít řízení rádiové sítě v případě, že jiná BTS bude z jakéhokoliv důvodu nedostupná (porucha, rozpad konektivity), a to zcela automaticky bez nutnosti cokoliv v síti konfigurovat, doplňovat a/nebo měnit. V současné terminologii se pro tuto funkcionalitu používá také termín rozprostřená inteligence. Tímto zadávací dokumentace VZ nově definuje a striktně požaduje, jakým způsobem má být provedeno řešení procesu fungování a obnovy funkce geograficky redundantního systému při vzniklém problému, a to výlučně systémově řízeným procesem. Manuálně řízený proces je tak vyloučen.“

29.         K pojmu „rozprostřená inteligence“ uvádí znalecký posudek následující: „Zadavatel v informaci Zadavatele uvedl v daném kontextu vysvětlení pojem rozprostřená inteligence, přesto však znění Zadávací dokumentace VZ ze dne 07. 01. 2020 stále obsahuje pojem geografická redundance řídicí jednotky (ústředny) celého rádiového systému, což je ve vzájemném významovém rozporu.“

30.         Úřad odůvodnil napadené usnesení v části týkající se možné změny zadávacích podmínek vysvětlením zadávací dokumentace 12 v bodech 86 a násl., když uvedl, že textové znění zadávacích podmínek nebylo vysvětlením zadávací dokumentace 12 změněno, neboť technické podmínky byly naposledy změněny předchozím vysvětlením zadávací dokumentace 11 ze dne 7. 1. 2020. Úřad dále uvedl, že nedošlo ani ke změně významu zadávacích podmínek, resp. konkrétního výše uvedeného požadavku, což podrobně odůvodnil.

31.         Předseda Úřadu v souladu s napadeným usnesením shledal, že ve znaleckém posudku nastíněné změny, které měly nastat vysvětlením zadávací dokumentace 12, byly přítomny již ve vysvětlení zadávací dokumentace 11, respektive že vysvětlením zadávací dokumentace 12 nedošlo ke změně zadávacích podmínek. Předseda Úřadu se tak plně ztotožňuje s napadeným usnesením i jeho odůvodněním a doplňuje následující.

32.         Pokud zadavatel uvedl již ve vysvětlení zadávací dokumentace 11, že geografická redundance musí být zajištěna na každé instalované BTS zcela automaticky bez nutnosti zásahu obsluhy, vyplývá z toho a jazykovým a logickým výkladem lze dojít k tomu, že ve znaleckém posudku zmiňovaný manuálně řízený proces fungování a obnovy funkce geograficky redundantního systému byl vyloučen již tímto vysvětlením. To, že zadavatel v dalším vysvětlení zadávací dokumentace zvolil jinou formulaci, nezakládá změnu významu jeho sdělení. Stejně tak v úvodu tohoto odstavce zmíněná pasáž vysvětlení zadávací dokumentace 11 významově odpovídá i dalšímu, odlišnému vyjádření totožné myšlenky zadavatele ve vysvětlení zadávací dokumentace 12, tedy že v případě „že jiná BTS bude z jakéhokoliv důvodu nedostupná (porucha, rozpad konektivity), a to zcela automaticky bez nutnosti cokoli v síti konfigurovat, doplňovat a/nebo měnit“.

33.         Pro úplnost dodávám, že se tak nejedná o nepřípustné hodnocení věcných závěrů znaleckého posudku, ale jen o jazykové a logické porovnání dvou textových znění, která předseda Úřadu neshledal odlišnými.

34.         Souhlasím tak se zadavatelem, který ve svém vyjádření k rozkladu uvádí, že „požadavek na automatické převzetí řízení bez nutnosti cokoliv konfigurovat, doplňovat a/nebo měnit je také již uveden ve Vysvětlení zadávací dokumentace XI (zcela automaticky bez nutnosti zásahu obsluhy (on-line))“.

35.         Nelze odhlédnout ani od zadavatelova výslovného vyjádření ve vysvětlení zadávací dokumentace 12, tedy že „[z]adavatel proto trvá na svém předchozím vysvětlení zadávací dokumentace“. Pokud navíc zadavatel uvádí ve vysvětlení zadávací dokumentace 12, že „se pro tuto funkcionalitu používá také termín rozprostřená inteligence“ a používá tedy slovo „také“, lze z toho mimo jiné vyvodit, že se nechtěl nijak odchýlit od významu dle vysvětlení zadávací dokumentace 11.

36.         Je dále nutno dodat, že znalec se ve znaleckém posudku vůbec nezabýval výkladem pojmu „rozprostřená inteligence“ a pouze konstatoval, že je tento pojem v rozporu se současným zněním zadávacích podmínek. Pokud zcela chybí odůvodnění takového tvrzení, nelze jej nekriticky přijmout. Naopak mám za to, že odůvodnění Úřadu k výkladu tohoto pojmu v bodě 88 napadeného usnesení je úplné a správné a ani navrhovatel je ve svém rozkladu více nezpochybňuje.

37.         Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 As 346/2018 – 33 ze dne 4. 4. 2019: „Obecně hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení.“

38.         Na základě výše uvedeného uvádím, že znalecký posudek není v části týkající se pojmu „rozprostřená inteligence“ a jeho údajné odlišnosti od platných zadávacích podmínek změněných naposledy vysvětlením zadávací dokumentace 11 dostatečně odůvodněn a nelze se tak jeho závěry řídit.

39.         Jestliže znalecký posudek uvádí, že Vysvětlení zadávací dokumentace XII. dne 22. 01. 2020 nově požaduje, že každá BTS musí převzít řízení rádiové sítě v případě, že jiná BTS bude z jakéhokoliv důvodu nedostupná (porucha, rozpad konektivity), a to zcela automaticky bez nutnosti cokoliv v síti konfigurovat, doplňovat a/nebo měnit“(zvýraznění doplněno předsedou Úřadu), je nutno s odkazem na výše uvedené konstatovat, že tomu tak není. Požadavek na to, že geografická redundance řídící jednotky (ústředny) musí být zajištěna na každé instalované BTS zcela automaticky bez nutnosti zásahu obsluhy (on-line), což je jinými slovy totéž, o čemž znalecký posudek tvrdí, že je novým požadavkem, je součástí již vysvětlení zadávací dokumentace 11 a tato část znaleckého posudku je tak v rozporu s výsledky ostatních důkazů (vysvětlení zadávací dokumentace 11). K takovému hodnocení části posudku odkazuji na výše citovanou judikaturu Nejvyššího správního soudu.

40.         Je tedy nutno uzavřít, že skutečnosti, proti kterým brojí navrhovatel ve svých námitkách ze dne 26. 1. 2020, mu byly známy již ode dne zveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace 11, tedy ode dne 7. 1. 2020, a vysvětlením zadávací dokumentace 12 nedošlo ke změně zadávacích podmínek. Ve shodě s Úřadem tak uvádím, že posledním dnem pro podání námitek proti změně zadávacích podmínek ze dne 7. 1. 2020 byl den 22. 1. 2020. Vzhledem k tomu, že navrhovatel podal námitky proti tomuto znění zadávacích podmínek až dne 26. 1. 2020, nepodal je včas.

41.         Vzhledem k uvedeným závěrům je nutno tuto námitku navrhovatele odmítnout pro nedůvodnost.

K dalším námitkám navrhovatele

42.         Navrhovatel upozorňuje, že Úřad mylně označuje odborný posudek doc. Ing. Jiřího Masopusta, CSc. ze dne 25. 2. 2020 za znalecký posudek.

43.         S touto dílčí navrhovatelovou námitkou, tedy že Úřad nedopatřením v bodu 89 napadeného usnesení označuje odborný posudek doc. Ing. Jiřího Masopusta, CSc. ze dne 25. 2. 2020 jako znalecký posudek, lze souhlasit. Přesto tato vada nemá vliv na zákonnost napadeného usnesení, a tedy není způsobilá jakkoliv zvrátit jinak správné rozhodnutí Úřadu.

44.         Z celého kontextu rozhodnutí je totiž dostatečně zřejmé, že si je Úřad vědom toho, že se v případě posudku doc. Ing. Jiřího Masopusta, CSc. ze dne 25. 2. 2020 jedná o posudek odborný a nikoliv znalecký (viz body 30 a 88 napadeného usnesení, kde je posudek označen správně). Z chybného označení nevyvozuje Úřad žádný závěr, tedy neargumentuje větší váhou dokumentu jako znaleckého posudku oproti posudku odbornému a je tak jasné, že se jedná o pouhou zřejmou nesprávnost bez dalších důsledků.

45.         Námitku je tak nutno odmítnout, neboť jsem neshledal tuto čistě formální vadu napadeného usnesení jako důvodnou pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení.

46.         Navrhovatel dále uvádí, že napadené usnesení, konkrétně část „Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení“, neobsahuje zásadní skutečnost, že zadavatel vyzval dne 21. 1. 2020 navrhovatele k podání upravené předběžné nabídky, a dne 27. 1. 2020 k podání závazné nabídky.

47.         S touto námitkou se lze také ztotožnit, to však ničeho nemění na celkovém vyznění napadeného usnesení. Navrhovatelem zmiňované skutečnosti nejsou pro napadené usnesení a obecně rozhodnutí o návrhu navrhovatele relevantní a jejich zmínění v napadeném usnesení by nepřineslo odlišný závěr. Ani pokud by tedy Úřad v napadeném usnesení doplnil procesní vývoj zadávacího řízení těmito informacemi, nemohlo by to ovlivnit finální rozhodnutí ve věci, neboť pro rozhodnutí o tom, zda byly podány námitky včas, nemají jakoukoliv relevanci.

48.         Pro výše uvedené je tak nutno i tuto dílčí námitku rozkladu odmítnout jako nedůvodnou.

49.         Závěrem uvádím, že největší část rozkladu je věnována námitkám, které nemají žádný vztah k výroku napadeného usnesení nebo jeho odůvodnění. Tato argumentace navrhovatele se věnuje meritu sporu – popisem systémů využívaných Ministerstvem obrany, respektive Armádou ČR, Letištěm Václava Havla či Statutárním městem Brno, údajným střetem zájmů některých osob či představení vlastního systému. V částech rozkladu navrhovatel dokonce rozporuje body napadeného usnesení obsahující vyjádření zadavatele k návrhu, která Úřad pouze zopakoval proto, aby zevrubně vyjevil průběh správního řízení.

50.         Tuto dílčí argumentaci je třeba označit za irelevantní. Navrhovatel totiž v rámci této argumentace v ničem nerozporuje závěry Úřadu obsažené v napadeném usnesení a nejedná se tedy o námitku (ve smyslu správního řádu) směřující proti meritu věci. Předseda Úřadu ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumává soulad napadeného usnesení a řízení, které vydání usnesení předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného usnesení přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v rozkladu (jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem). Jak jsem již konstatoval, v případě výše uvedené argumentace navrhovatele se však nejedná o námitku jako takovou, nýbrž o pouhé tvrzení nesměřující proti závěrům obsaženým v napadeném usnesení.

51.         Tyto námitky tak nelze brát v potaz, neboť se zcela míjí s předmětem napadeného usnesení. Při vypořádání ostatních rozkladových námitek v rámci tohoto rozhodnutí jsem k této argumentaci nepřihlížel.

VI.          Závěr

52.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem  a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných rozkladu navrhovatele.

53.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

54.         S ohledem na zachování a utvrzení právní jistoty plynoucí z rozhodovací činnosti Úřadu na tomto místě uvádím, že v souladu s § 61 odst. 3 správního řádu právní moci tohoto rozhodnutí o rozkladu nabývá právní moci i napadené usnesení, v důsledku čehož pozbývají účinnosti veškerá předběžná opatření nařízená za účelem zajištění účelu tohoto správního řízení.

  

Poučení

 

Proti tomuto usnesení se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Dopravní podnik města České Budějovice, a.s., Novohradská 738/40, 370 01 České Budějovice

2.             KOMO-COM, s.r.o., Bavorská 856/14, 155 00 Praha 5

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz