číslo jednací: 11793/2020/511/ŠNo
spisová značka: S0075/2020/VZ

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 17. 2. 2020 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha – v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zajištění systému prodeje SMS jízdenek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 4. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-010422, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 5. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 4. 2018 pod zn. 2018/S 067-149724, ve znění oprav uveřejněných dne 8. 5. 2018,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v  § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0319/2018/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění systému prodeje SMS jízdenek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 4. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-010422, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 5. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 4. 2018 pod zn. 2018/S 067-149724, ve znění oprav uveřejněných dne 8. 5. 2018, nezaslal ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele – GLOBDATA a.s., IČO 05642361, se sídlem Na příkopě 393/11, 110 00 Praha – tedy nejpozději do 20. 8. 2018, kompletní dokumentaci o uvedeném zadávacím řízení, neboť v uvedené lhůtě výše uvedený obviněný Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vůbec nezaslal uveřejněné formuláře k zadávacímu řízení, konkrétně formulář Oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněný ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 4. 2018 pod ev. č. formuláře F2018-010422, formulář Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněný ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 5. 2018 pod ev. č. formuláře F2018-014698, formulář Oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2018 pod ev. č. formuláře 2018/S 067-149724 a formulář Oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 5. 2018, dále vůbec nezaslal dokument „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, a dále nezaslal originály dokumentů „Listina přítomných zástupců účastníků zadávacího řízení a dalších osob, o kterých tak rozhodl zadavatel“ ze dne 11. 6. 2018, „Protokol o otevírání nabídek“ ze dne 11. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 14. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 26. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 29. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 21. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 27. 6. 2019, „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 25. 6. 2018, „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 27. 6. 2018, „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 2. 7. 2018 zaslané účastníkovi GLOBDATA a.s., „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 2. 7. 2018 zaslané účastníkovi MATERNA Communication a.s., IČO 25949098, se sídlem Vinohradská 2396/184, 130 52 Praha 3, „Rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 29. 6. 2018, „Námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 19. 7. 2018, „Rozhodnutí o námitkách“ ze dne 27. 7. 2018, dále nezaslal originály nedatovaných dokumentů „Seznam přijatých nabídek, termín pro doručení 11. 6. 2018 do 12:00 hod.“, „Zpráva o hodnocení nabídek“ a „Posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“, a dále nezaslal originál nabídky účastníka zadávacího řízení GLOBDATA a.s., IČO 05642361, se sídlem Na příkopě 393/11, 110 00 Praha 1 ze dne 11. 6. 2018 a nabídky účastníka zadávacího řízení MATERNA Communications a.s., IČO 25949098, se sídlem Vinohradská 2396/184, 130 52 Praha 3 ze dne 8. 6. 2018.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 10 000,- Kč (deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha (dále jen „obviněný“ nebo rovněž i „zadavatel“) - zahájil odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení dne 4. 4. 2018 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění systému prodeje SMS jízdenek“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 4. 2018 pod ev. č. Z2018-010422, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 5. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 7. 4. 2018 pod ev. č. 2018/S 068-150438, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 4. 2018 pod zn. 2018/S 067-149724, ve znění oprav uveřejněných dne 8. 5. 2018 (dále jen „zadávací řízení“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

2.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, obdržel dne 10. 8. 2018 návrh navrhovatele – GLOBDATA a.s., IČO 05642361, se sídlem Na příkopě 393/11, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.

3.             Dne 10. 8. 2018, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Správní řízení bylo Úřadem zaevidováno pod sp. zn. S0319/2018/VZ (dále jen „správní řízení“).

4.             Oznámením č. j. ÚOHS-S0319/2018/VZ-23760/2018/511/ŠNo ze dne 15. 8. 2018 Úřad uvědomil o zahájení správního řízení účastníky řízení. V oznámení o zahájení správního řízení, které bylo obviněnému doručeno téhož dne, Úřad obviněného mimo jiné upozornil, že je podle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. Úřad rovněž upozornil obviněného, že vyjádření k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je obviněný podle § 252 odst. 3 zákona povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

5.             Dne 20. 8. 2018 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel vyjádření obviněného k návrhu a část dokumentace o zadávacím řízení.

6.             Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel Úřadu nedoručil kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, určil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0319/2018/VZ-24845/2018/511/ŠNo ze dne 27. 8. 2018 obviněnému dodatečnou lhůtu pěti dnů k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení.

7.             Dne 31. 8. 2018 obdržel Úřad zbývající část dokumentace o zadávacím řízení.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

8.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) a podle § 150 odst. 1 správního řádu, řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-05103/2020/511/ABt ze dne 14. 2. 2020 (dále jen „příkaz“).

9.             Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona (výrok I. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání přestupku uložena pokuta ve výši 10 000 Kč (výrok II. příkazu) byl obviněnému doručen dne 17. 2. 2020. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

10.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

11.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 21. 2. 2020 odpor z téhož dne. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

12.         Usnesením č. j. ÚOHS-05987/2020/511/KZa ze dne 24. 2. 2020 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

13.         Usnesením č. j. ÚOHS-07064/2020/511/ŠNo ze dne 3. 3. 2020 Úřad obviněnému na jeho žádost ze dne 2. 3. 2020 prodloužil lhůtu, ve které byl obviněný podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko, a to o 5 kalendářních dnů.

14.         Dne 9. 3. 2020 Úřad obdržel vyjádření obviněného z téhož dne. 

Vyjádření obviněného ze dne 9. 3. 2020

15.         Obviněný uvedl, že dne 20. 8. 2018 Úřad obdržel prostřednictvím datové schránky vyjádření obviněného k návrhu a část dokumentace o zadávacím řízení. Dále obviněný uvedl, že usnesením č. j. ÚOHS-S0319/2018/VZ-24845/2018/511/ŠNo ze dne 27. 8. 2018 Úřad obviněnému stanovil dodatečnou lhůtu pěti dnů k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení. Podle obviněného Úřad dne 31. 8. 2018 obdržel zbývající část dokumentace o zadávacím řízení.

16.         Obviněný je toho názoru, že se Úřad vydáním příkazu dopouští zcela nepřiměřeného formalismu, neboť obviněného neodůvodněně zatěžuje jako účastníka správního řízení a jedná tak v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů. Obviněný byl dle jeho vyjádření v rámci správního řízení sp. zn. S0319/2018/VZ ze strany Úřadu formou usnesení č. j. ÚOHS-S0319/2018/VZ-24845/2018/511/ŠNo ze dne 27. 8. 2018 vyzván k odstranění domnělých vad svého předchozího podání, což obviněný dle svého názoru beze zbytku učinil tím, že Úřadu doručil požadované dokumenty ve formě, která Úřadu vyhovovala. Tím obviněný dle svého přesvědčení jakékoliv domnělé či skutečné pochybení v rámci správního řízení sp. zn. S0319/2018/VZ napravil „formou opatření k nápravě spočívajícím v doručení bezvadných dokumentů v dodatečné lhůtě“ a neměl by již být dle svého názoru nadále jakkoli postihován. Příkaz vydaný úřadem tak je dle obviněného v přímém rozporu s § 2 odst. 3 správního řádu, kde je dle obviněného stanoveno, že správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu.

17.         Podle obviněného není jednoznačně nezbytné, aby byl obviněný trestán téměř dva roky po zrušení předmětného zadávacího řízení za to, co ve správním řízení sp. zn. S0319/2018/VZ již napravil, tj. že doplnil své podání. Obviněný dle svého vyjádření nabyl zcela legitimně a v dobré víře domnění, že tím, že mu bylo ze strany Úřadu umožněno napravit svůj předchozí postup, mu již nehrozí žádný postih. Sankce ve výroku II. příkazu se dle obviněného navíc míjí účinkem, neboť dle jeho názoru nenaplňuje funkce správního trestání, protože zcela absentuje naplnění funkce reparační a preventivní. Podle obviněného se totiž jedná o pouhou svéhlavou aplikaci funkce represivní, která dle obviněného hraničí až s šikanou ze strany Úřadu.

18.         Obviněný s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad usnesením rozhodl tak, že se správní řízení podle § 257 písm. f) zákona zastavuje, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce.

Další průběh řízení o přestupku

19.         Usnesením č. j. ÚOHS-08865/2020/511/MMi ze dne 30. 3. 2020 stanovil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

20.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, odporu a vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

21.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

22.         Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu. Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

23.         Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

24.         Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

25.         Podle § 263 odst. 4 zákona nedoručí-li zadavatel v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 nebo § 254 odst. 5 dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení zadávacího řízení.

26.         Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4, § 254 odst. 5 nebo 6 nebo § 258 odst. 1 zákona.

Právní posouzení

27.         V § 252 odst. 1 zákona je zakotvena povinnost zadavatele zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Uvedenou povinnost má zadavatel v situaci, kdy je u Úřadu podán návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a Úřad proto musí dokumentaci o zadávacím řízení přezkoumat, aby mohl o návrhu rozhodnout. Je přitom kladen důraz na to, aby Úřad jako správní orgán věc projednal a rozhodnutí ve věci vydal co možná nejrychleji (jak vyplývá z § 71 správního řádu).

28.         Z ustanovení § 216 zákona vyplývá, že zadavatel je povinen uchovávat veškerou dokumentaci o zadávacím řízení, jejíž pořízení vyžaduje zákon. Uvedeným ustanovením je tedy dokumentace o zadávacím řízení, kterou je zadavatel povinen uchovat, definována jako souhrn všech dokumentů a výstupů, které v průběhu zadávacího řízení zadavatel pořídil, tzn., že dokumentací o zadávacím řízení se rozumí pouze takové dokumenty, jejichž podoba odpovídá stavu, ve kterém byly pořízeny. Jinak řečeno, dokumentací o zadávacím řízení se rozumí pouze originální dokumenty v podobě (listinné či elektronické), v níž byly v průběhu zadávacího řízení pořízeny, které mohou věrohodně dokumentovat postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky (výjimkou jsou případy, kdy zadavatel originál dokumentu k dispozici vůbec neměl – např. kopie dokumentu v nabídce, kterou zadavateli předložil účastník zadávacího řízení).

29.         Úřad konstatuje, že originálem dokumentu vyhotoveného v listinné podobě se rozumí pouze vlastní originální vyhotovení listiny a nikoliv její opis, kopie nebo jiné technické zobrazení, byť by byly Úřadu zaslány prostřednictvím datové schránky. Zadavatel má však možnost i ty části dokumentace o zadávacím řízení, které byly původně vyhotoveny v listinné podobě, odeslat prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem za předpokladu, že u těchto dokumentů provede konverzi podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“). Podle tohoto ustanovení se konverzí rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze. Podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl.

30.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že nezaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona Úřadu podstatně ztěžuje posouzení v návrhu namítaných skutečností a může dokonce posouzení skutečností obsažených v návrhu, resp. rozhodnutí o návrhu zcela znemožnit. Skutečnost, zda byl postup zadavatele v zadávacím řízení v souladu se zákonem, lze ze strany Úřadu ověřit pouze na základě dokumentace o zadávacím řízení, přičemž zaslání předmětné dokumentace v neoriginální podobě fakticky odpovídá jejímu neposkytnutí. Poskytnutí kompletní dokumentace o zadávacím řízení v originále zadavatelem je tedy nezbytným předpokladem pro rozhodnutí ve věci, a tedy pro řádný průběh správního řízení u Úřadu v zákonných lhůtách.

31.         Právě vzhledem k zásadnímu významu dokumentace o zadávacím řízení pro přezkoumání postupu zadavatele Úřadem a pro následné rozhodnutí o návrhu je povinnost zadavatele k zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu stanovena zadavateli přímo zákonem a z téhož důvodu je nesplnění této povinnosti zadavatelem kvalifikováno bez dalšího jako přestupek [§ 268 odst. 1 písm. e) zákona].

32.         V rámci správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0319/2018/VZ byl stejnopis návrhu obviněnému navrhovatelem dle vyjádření obviněného doručen dne 10. 8. 2018. Konec desetidenní lhůty k zaslání dokumentace o zadávacím řízení podle § 252 odst. 1 zákona tak připadnul na 20. 8. 2018.

33.         Úřad v oznámení o zahájení správního řízení č. j ÚOHS-S0319/2018/VZ-23760/2018/511/ŠNo ze dne 15. 8. 2018, které bylo obviněnému doručeno téhož dne, obviněného poučil o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení.

34.         Dne 20. 8. 2018, tj. před uplynutím zákonné desetidenní lhůty dle § 252 odst. 1 zákona, Úřad obdržel prostřednictvím datové schránky dokumenty tvořící dle zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení, přičemž část z těchto dokumentů, konkrétně dokument označený „Zadávací dokumentace“ včetně jeho příloh a vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, 2 a 3 včetně jejich příloh, byla zaslána v originální elektronické podobě, a zbývající část dokumentů byla zaslána v podobě prostých naskenovaných kopií.  

35.         V podobě prostých naskenovaných kopií byly Úřadu zaslány následující dokumenty:  „Protokol o otevírání nabídek“ ze dne 11. 6. 2018, „Listina přítomných zástupců účastníků zadávacího řízení a dalších osob, o kterých tak rozhodl zadavatel“ ze dne 11. 6. 2018, nedatovaný dokument „Seznam přijatých nabídek, termín pro doručení 11. 6. 2018 do 12:00 hod“, “Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 14. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 26. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 29. 6. 2018, nedatovaný dokument „Zpráva o hodnocení nabídek“, nedatovaný dokument „Posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, „Rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 29. 6. 2018, „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 2. 7. 2018 zaslané účastníkovi GLOBDATA a.s., „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 2. 7. 2018 zaslané účastníkovi MATERNA Communications a.s., nabídka GLOBDATA a.s. ze dne 11. 6. 2018, nabídka MATERNA Communications a.s. ze dne 8. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 21. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 27. 6. 2018, „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 25. 6. 2018, „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 27. 6. 2018, „Námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 19. 7. 2018 a „Rozhodnutí o námitkách“ ze dne 27. 7. 2018.  

36.         Z podoby dokumentů uvedených v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí (zejména z faktu, že obsahují ručně provedené podpisy) je zřejmé, že byly původně vyhotoveny v listinné podobě. Úřadu byly však zaslány datovou schránkou v podobě prostých naskenovaných kopií. K tomu Úřad znovu uvádí, že pokud zadavatel Úřadu zasílá dokument původně vyhotovený v listinné podobě prostřednictvím datové schránky, pak aby takový dokument měl stejné právní účinky jako originál, je třeba na něm provést autorizovanou konverzi podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech. Jelikož u dokumentů uvedených v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí tato konverze provedena nebyla a současně prokazatelně nejde o původní podobu, ve které byly vyhotoveny, nelze je považovat za originály.

37.         Po přezkoumání zadavatelem doručených dokumentů Úřad dále zjistil, že mezi nimi nejsou formuláře k zadávacímu řízení uveřejňované podle § 212 zákona, které podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona tvoří součást zadávací dokumentace, a tedy i součást dokumentace o zadávacím řízení. Úřad zjistil, že ve vztahu k šetřenému zadávacímu řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 4. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-010422 uveřejněno Oznámení o zahájení zadávacího řízení pod ev. č. formuláře F2018-010422, dne 7. 5. 2018 byla ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněna Oprava - Oznámení změn nebo dodatečných informací pod ev. č. formuláře F2018-014698, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo dne 6. 4. 2018 pod zn. 2018/S 067-149724 uveřejněno Oznámení o zahájení zadávacího řízení pod ev. č. formuláře 2018/S 067-149724 a dne 8. 5. 2018 bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno Oznámení změn nebo dodatečných informací pod ev. č. formuláře 2018/S 088-198650. Z toho je zřejmé, že zadavatel uveřejnil formuláře ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie podle § 212 zákona, tyto formuláře však Úřadu ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona nezaslal.

38.         Jelikož obviněný Úřadu nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, Úřad mu usnesením č. j. ÚOHS-S0319/2018/VZ-24845/2018/511/ŠNo ze dne 27. 8. 2018 stanovil ve smyslu § 263 odst. 4 zákona dodatečnou pětidenní lhůtu k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení. Dne 31. 8. 2018 byla Úřadu doručena dokumentace o zadávacím řízení v listinné podobě.

39.         V rámci dokumentace zaslané v dodatečné pětidenní lhůtě doručil zadavatel Úřadu dokument „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, který nebyl součástí dokumentů doručených zadavatelem dne 20. 8. 2019. Úřad tak zjistil, že součástí dokumentace o zadávacím řízení je i tento dokument, který však zadavatel ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona Úřadu nezaslal.

40.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněný nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0319/2018/VZ nezaslal ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele na zahájení citovaného správního řízení, tedy do 20. 8. 2018, kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, když Úřadu v této lhůtě vůbec nezaslal formuláře k zadávacímu řízení uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie, dále mu nezaslal originály dokumentů uvedených v bodě 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí a také mu nezaslal dokument „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018.

41.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 9. 3. 2020 argumentoval tím, že se Úřad dle jeho názoru dopouští zcela nepřiměřeného formalismu, neboť obviněného neodůvodněně zatěžuje jako účastníka správního řízení a jedná tak v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů. Obviněný dle svého názoru své jakékoliv domnělé nebo skutečné pochybení napravil tím, že předmětné dokumenty Úřadu zaslal v dodatečné lhůtě, a neměl by tak být dle svého názoru již jakkoliv postihován. 

42.         Úřad k tomu uvádí, že nesplnění lhůty podle § 252 odst. 1 zákona, tj. nezaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu zadavateli, je kvalifikováno, bez dalšího, jako přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona. Objektem daného přestupku je především efektivní výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, a to v tom smyslu, aby nebylo řízení před Úřadem ze strany zadavatele zdržováno tím, že ten Úřadu ve stanovených lhůtách nepředá dokumentaci o zadávacím řízení coby základní podklad pro jakékoli materiální posouzení věci. To, že Úřad v souladu s § 263 odst. 4 zákona obviněnému stanovil dodatečnou 5-ti denní lhůtu k zaslání kompletní dokumentace a že obviněný v této dodatečné lhůtě dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu doplnil, přitom nemá vliv na to, že již uplynutím lhůty stanovené v ust. § 252 odst. 1 zákona (tj. zákonné desetidenní lhůty, jejíž délku nemá Úřad jakožto správní orgán pravomoc svým aktem ovlivnit, tedy ani jakkoli prodloužit, ani zkrátit) došlo k naplnění znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, která počítá toliko s nesplněním některé z povinností mj. podle ust. § 252 odst. 1 zákona (v posuzovaném případě nedodržení lhůty pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení). Jinými slovy, to, že obviněný Úřadu doplnil dokumentace o zadávacím řízení v dodatečné pětidenní lhůtě, znamená, že je vyloučeno uložit ve věci nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 4 zákona, nicméně ke spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona dochází již nesplněním zákonné desetidenní lhůty podle § 252 odst. 1 zákona, tj. nezasláním dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu; obviněný se tedy dopustil přestupku podle citovaného ustanovení zákona. Úřad tak nesouhlasí s obviněným, že by se dopouštěl zcela nepřiměřeného formalismu nebo že by jednal v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů.

43.         S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tj. že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0319/2018/VZ nezaslal ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele na zahájení citovaného správního řízení, tedy do 20. 8. 2018, kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, když Úřadu v této lhůtě vůbec nezaslal uveřejněné formuláře k zadávacímu řízení, konkrétně formulář Oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněný ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 4. 2018 pod ev. č. formuláře F2018-010422, formulář Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněný ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 5. 2018 pod ev. č. formuláře F2018-014698, formulář Oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2018 pod ev. č. formuláře 2018/S 067-149724 a formulář Oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 5. 2018, dále vůbec nezaslal dokument „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, a dále nezaslal originály dokumentů „Listina přítomných zástupců účastníků zadávacího řízení a dalších osob, o kterých tak rozhodl zadavatel“ ze dne 11. 6. 2018, „Protokol o otevírání nabídek“ ze dne 11. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 14. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 26. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 29. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 21. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 27. 6. 2019, „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 25. 6. 2018, „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 27. 6. 2018, „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 2. 7. 2018 zaslané účastníkovi GLOBDATA a.s., „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 2. 7. 2018 zaslané účastníkovi MATERNA Communication a.s., IČO 25949098, se sídlem Vinohradská 2396/184, 130 52 Praha 3, „Rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 29. 6. 2018, „Námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 19. 7. 2018, „Rozhodnutí o námitkách“ ze dne 27. 7. 2018, dále nezaslal originály nedatovaných dokumentů „Seznam přijatých nabídek, termín pro doručení 11. 6. 2018 do 12:00 hod.“, „Zpráva o hodnocení nabídek“ a „Posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“, a dále nezaslal originál nabídky účastníka zadávacího řízení GLOBDATA a.s., IČO 05642361, se sídlem Na příkopě 393/11, 110 00 Praha 1 ze dne 11. 6. 2018 a nabídky účastníka zadávacího řízení MATERNA Communications a.s., IČO 25949098, se sídlem Vinohradská 2396/184, 130 52 Praha 3 ze dne 8. 6. 2018.

K výroku II. rozhodnutí

44.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

45.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní) promlčecí doba u přestupků 5 let.

46.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

47.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 21. 8. 2018 marným uplynutím lhůty k doručení dokumentace o zadávacím řízení. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením příkazu, tj. dne 17. 2. 2020. Z uvedených údajů vyplývá, že promlčecí doba (dle § 270 odst. 5 zákona) ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula.

48.         Podle § 268 odst. 2 písm. c) za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).

49.         Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Pokud jde o druh správního trestu za spáchání předmětného přestupku, zákon v tomto ohledu předkládá Úřadu jediný druh správního trestu, který je možno uložit za přestupek podle § 268 zákona, a to je pokuta.

50.         Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 přestupkového zákona, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

51.         V souvislosti s posouzením povahy a závažnosti přestupku Úřad předně odkazuje na § 270 odst. 1 zákona, podle něhož se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. Vzhledem ke skutečnosti, že bez dokumentace o zadávacím řízení nemůže Úřad řádně posoudit, zda zadavatel dodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, stanovil zadavateli zákonodárce povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení v přesně stanovené lhůtě. V případě, že zadavatel tuto zákonnou povinnost nedodrží, není možné naplnit požadavek kladený na dozorovou činnost Úřadu v oblasti veřejných zakázek. Uvedený přestupek má proto významný dopad na řádný průběh správního řízení u Úřadu v zákonných lhůtách, obecně se tak nejedná o přestupek bagatelního charakteru.

52.         V posuzovaném případě Úřad jako k výrazně polehčující okolnosti přihlédl k tomu, že obviněný ve lhůtě stanovené zákonem zaslal dokumenty definované v bodě 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí alespoň v kopiích (byť právě uvedené nelze v žádném případě považovat za splnění zákonné povinnosti), přičemž jak Úřad následně zjistil, tyto kopie obsahově souhlasily s originály daných dokumentů. Negativní dopady jednání obviněného tak byly limitovány.

53.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z výroční zprávy obviněného za rok 2018, dostupné na adrese http://www.dpp.cz/spolecnost/o-spolecnosti/vyrocni-zpravy, Úřad zjistil, že obviněný za rok 2018 dosáhl zisku 1 529  146 tis. Kč. Úřad dodává, že výroční zpráva za rok 2019 nebyla ke dni vydání tohoto rozhodnutí uveřejněna, dle Úřadu však lze předpokládat, že zisk obviněného v roce 2019 se nebude významně lišit. S ohledem na to tedy není možno považovat uloženou pokutu za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

54.         Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem (správním deliktem) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že ‚soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“’. Soud dále pokračuje tak, že ‚[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).’. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

55.         S ohledem na výše uvedené Úřad zhodnotil, zda je v daném případě na místě zohlednit i jiné sbíhající přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona. Jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke spáchání právě projednávaného přestupku došlo dne 20. 8. 2018. Úřad ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádným dalším přestupkem.

56.         Při posuzování výše uložené pokuty Úřad vycházel rovněž z premisy, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce. Stanovená výše pokuty je na spodní hranici zákonné sazby, přesto dle Úřadu naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

57.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 9. 3. 2020 uvedl, že dle jeho názoru není nezbytné, aby byl trestán „téměř dva roky po zrušení zadávacího řízení“ a uložená pokuta se míjí účinkem, neboť dle obviněného nenaplňuje funkce správního trestání, protože zcela absentuje naplnění funkce reparační a preventivní. K tomu Úřad uvádí, že při posuzování výše uložené pokuty vycházel z premisy, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit hlavně dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Ohledně preventivní funkce uložené pokuty Úřad uvádí, že nesouhlasí s obviněným, že by v šetřeném případě uložená pokuta tuto funkci neplnila. Preventivní funkce uložené pokuty spočívá v tom, že má obviněného odrazovat od opakování porušení zákona a současně by měla mít i odrazující efekt i pro ostatní zadavatele. To vše uložená pokuta dle Úřadu splňuje. Pokud jde o obviněným zmiňovanou reparační funkci pokuty, ta představuje kompenzaci újmy, k níž došlo porušením právní normy. Reparační funkce pokuty má nicméně význam primárně v případě oblasti porušení povinností majících dopad do soukromoprávní oblasti, pro trestání ve veřejném právu však tato funkce není tak významná, neboť zde je zásadní funkce represivní a preventivní, a účelem pokuty zde není kompenzace vzniklé újmy.

58.         K námitce obviněného, že není nezbytné, aby byl trestán téměř dva roky poté, co bylo zadávací řízení, které bylo předmětem přezkumu ve správním řízení sp. zn. S319/2018/VZ, zrušeno, Úřad opakuje, že promlčecí doba je stanovena zákonem a činí 5 let ode dne spáchání přestupku (okamžik zrušení zadávacího řízení je tedy pro běh promlčecí lhůty irelevantní). Teprve po uplynutí promlčecí doby odpovědnost za přestupek zaniká a nelze za něj uložit trest. Současně si je však Úřad vědom toho, že dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za jeho spáchání, je při určování výše pokuty nutno vzít v potaz. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9.4.2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že:  „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ V nyní šetřené věci uplynul mezi spácháním přestupku a vydáním tohoto rozhodnutí cca 1 rok a 8 měsíců, přičemž Úřad je toho názoru, že uloženou pokutu ve výši 10 000,- Kč (tj. ve výši 1 % z maximální možné výše pokuty), nelze v tomto kontextu považovat za jakkoli nepřiměřenou.

59.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

60.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. rozhodnutí

61.         Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

62.         Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

63.         Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

64.         Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

65.         Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

66.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000075.

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, Sokolovská 217/42, 190 22 Praha     

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy