číslo jednací: 18868/2020/321/VJu
spisová značka: R0085/2020/VZ

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 5. 5. 2020 doručeném téhož dne Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže obviněným -

• Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, 190 00 Praha 9,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 4. 2020 č. j. ÚOHS-11793/2020/511/ŠNo vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0075/2020/VZ ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, výše uvedeným obviněným v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zajištění systému prodeje SMS jízdenek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 4. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-010422, ve znění opravy uveřejněné dne 7. 5. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 4. 2018 pod zn. 2018/S 067-149724, ve znění opravy uveřejněné dne 8. 5. 2018,

jsem na návrh rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

 

I.

Podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, část výroku I rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 4. 2020 č. j. ÚOHS-11793/2020/511/ŠNo vydanému v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0075/2020/VZ v rozsahu skutku toho, žeobviněný – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, 190 0 Praha 9 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0319/2018/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění systému prodeje SMS jízdenek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 4. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-010422, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 5. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 4. 2018 pod zn. 2018/S 067-149724, ve znění oprav uveřejněných dne 8. 5. 2018, nezaslal ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele – GLOBDATA a.s., IČO 05642361, se sídlem Na příkopě 393/11, 110 00 Praha – tedy nejpozději do 20. 8. 2018, kompletní dokumentaci o uvedeném zadávacím řízení, neboť v uvedené lhůtě výše uvedený obviněný Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vůbec nezaslal dokument „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018.“

potvrzuji

a podaný rozklad v tomto rozsahu

zamítám.

 

II.

Podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, část výroku I rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 4. 2020 č. j. ÚOHS-11793/2020/511/ŠNo vydanému v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0075/2020/VZ, která se týká spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že obviněný nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0319/2018/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění systému prodeje SMS jízdenek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 4. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-010422, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 5. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 4. 2018 pod zn. 2018/S 067-149724, ve znění oprav uveřejněných dne 8. 5. 2018, nezaslal ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele – GLOBDATA a.s., IČO 05642361, se sídlem Na příkopě 393/11, 110 00 Praha – tedy nejpozději do 20. 8. 2018, kompletní dokumentaci o uvedeném zadávacím řízení, neboť v uvedené lhůtě výše uvedený obviněný Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vůbec nezaslal uveřejněné formuláře k zadávacímu řízení, konkrétně formulář Oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněný ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 4. 2018 pod ev. č. formuláře F2018-010422, formulář Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněný ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 5. 2018 pod ev. č. formuláře F2018-014698, formulář Oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2018 pod ev. č. formuláře 2018/S 067-149724 a formulář Oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 5. 2018, a dále nezaslal originály dokumentů „Listina přítomných zástupců účastníků zadávacího řízení a dalších osob, o kterých tak rozhodl zadavatel“ ze dne 11. 6. 2018, „Protokol o otevírání nabídek“ ze dne 11. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 14. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 26. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 29. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 21. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 27. 6. 2019, „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 25. 6. 2018, „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 27. 6. 2018, „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 2. 7. 2018 zaslané účastníkovi GLOBDATA, a.s., „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 2. 7. 2018 zaslané účastníkovi MATERNA Communication a.s., IČO 25949098, se sídlem Vinohradská 2396/184, 130 52 Praha 3, „Rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 29. 6. 2018, „Námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 19. 7. 2018, „Rozhodnutí o námitkách“ ze dne 27. 7. 2018, dále nezaslal originály nedatovaných dokumentů „Seznam přijatých nabídek, termín pro doručení 11. 6. 2018 do 12:00 hod.“, „Zpráva o hodnocení nabídek“ a „Posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“, a dále nezaslal originál nabídky účastníka zadávacího řízení GLOBDATA a.s., IČO 05642361, se sídlem Na příkopě 393/11, 110 00 Praha 1 ze dne 11. 6. 2018 a nabídky účastníka zadávacího řízení MATERNA Communications a.s., IČO 25949098, se sídlem Vinohradská 2396/184, 130 52 Praha 3 ze dne 8. 6. 2018,

ruším

neboť dle § 257 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 nebo § 269 téhož zákona a správní řízení v tomto rozsahu

zastavuji.

 

III.

Podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, výrok II rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 4. 2020 č. j. ÚOHS-11793/2020/511/ŠNo vydanému v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0075/2020/VZ

měním tak, že nově zní takto:

„Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I tohoto rozhodnutí se obviněnému – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, 190 00 Praha 9 – ukládá podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 3 000 Kč (tři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“

 

IV.

Podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, výrok III rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. 4. 2020 č. j. ÚOHS-11793/2020/511/ŠNo vydanému v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0075/2020/VZ,

 

potvrzuji

a podaný rozklad v tomto rozsahu

zamítám.

 

Odůvodnění

 

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“[1]) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, zahájil z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-05103/2020/511/ABt ze dne 14. 2. 2020, doručeným odviněnému - Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 42/217, 190 00 Praha 9 (dále jen jako „obviněný“) - dne 17. 2. 2020, dle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) a podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen jako „správní řád“), řízení o přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0075/2020/VZ (dále jako „správní řízení“), kterého se měl dopustit obviněný tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0319/2018/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (obviněného) učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění systému prodeje SMS jízdenek“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 4. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-010422, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 5. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 4. 2018 pod zn. 2018/S 067-149724, ve znění oprav uveřejněných dne 8. 5. 2018 (dále jako „veřejná zakázka“), nezaslal ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele – GLOBDATA a.s., IČO 05642361, se sídlem Na příkopě 393/11, 110 00 Praha – tedy nejpozději do 20. 8. 2018, kompletní dokumentaci o uvedeném zadávacím řízení. Obviněný proti příkazu Úřadu č. j. ÚOHS-05103/2020/511/ABt ze dne 14. 2. 2020 vydaném ve správním řízení řádně podal odpor.

II.             Napadené rozhodnutí

2.             Úřad dne 20. 4. 2020 ve správním řízení vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-11793/2020/511/ŠNo (dále jako „napadené rozhodnutí“) kde výrokem I konstatoval, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0319/2018/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky nezaslal ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele – GLOBDATA a.s., IČO 05642361, se sídlem Na příkopě 393/11, 110 00 Praha – tedy nejpozději do 20. 8. 2018, kompletní dokumentaci o uvedeném zadávacím řízení, neboť v uvedené lhůtě obviněný Úřadu vůbec nezaslal uveřejněné formuláře k zadávacímu řízení, konkrétně formulář Oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněný ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 4. 2018 pod ev. č. formuláře F2018-010422, formulář Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněný ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 5. 2018 pod ev. č. formuláře F2018-014698, formulář Oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2018 pod ev. č. formuláře 2018/S 067-149724 a formulář Oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 5. 2018, dále vůbec nezaslal dokument „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, a dále nezaslal originály dokumentů „Listina přítomných zástupců účastníků zadávacího řízení a dalších osob, o kterých tak rozhodl zadavatel“ ze dne 11. 6. 2018, „Protokol o otevírání nabídek“ ze dne 11. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 14. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 26. 6. 2018, „Zápis z jednání hodnotící komise“ ze dne 29. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 21. 6. 2018, „Výzva k objasnění nejasností, resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 27. 6. 2019, „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 25. 6. 2018, „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 27. 6. 2018, „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 2. 7. 2018 zaslané účastníkovi GLOBDATA a.s., „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 2. 7. 2018 zaslané účastníkovi MATERNA Communication a.s., IČO 25949098, se sídlem Vinohradská 2396/184, 130 52 Praha 3, „Rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 29. 6. 2018, „Námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 19. 7. 2018, „Rozhodnutí o námitkách“ ze dne 27. 7. 2018, dále nezaslal originály nedatovaných dokumentů „Seznam přijatých nabídek, termín pro doručení 11. 6. 2018 do 12:00 hod.“, „Zpráva o hodnocení nabídek“ a „Posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“, a dále nezaslal originál nabídky účastníka zadávacího řízení GLOBDATA a.s., IČO 05642361, se sídlem Na příkopě 393/11, 110 00 Praha 1 ze dne 11. 6. 2018 a nabídky účastníka zadávacího řízení MATERNA Communications a.s., IČO 25949098, se sídlem Vinohradská 2396/184, 130 52 Praha 3 ze dne 8. 6. 2018.

3.             Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad za spáchání přestupku dle výroku I napadeného rozhodnutí uložil dle § 269 odst. 3 písm. a) zákona obviněnému pokutu ve výši 10 000 Kč splatnou do dvou měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí. Výrokem III uložil Úřad obviněnému podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, povinnost k náhradě nákladů správního řízení ve výši 1000 Kč splatných do dvou měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí.

4.             Napadené rozhodnutí založil Úřad na tom, jak je popsáno výše, že zadavatel v zákonem stanovené lhůtě jednak Úřadu vůbec nezaslal formuláře uveřejňované ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie týkající se veřejné zakázky a dále zbylou dokumentaci k zadávacímu řízení poskytl pouze v prostých kopiích s výjimkou „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, které zadavatel úřadu v uvedené lhůtě nezaslal vůbec a doložil jej až v náhradní lhůtě poskytnuté Úřadem. Úřad takový postup shledal v rozporu se zákonem, když tento ukládá zadavateli dle § 252 odst. 1 povinnost předložit Úřadu kompletní dokumentaci zadávacího řízení na veřejnou zakázku a to dle výkladu Úřadu v originálech (byť prošlých autorizovanou konverzí mezi elektronickou a listinnou formou) či úředně ověřených kopiích.

III.           Námitky rozkladu

5.             Ve vztahu k výroku I napadeného rozhodnutí obviněný uvádí, že napadené rozhodnutí považuje za nepřiměřeně formalistické a neodůvodněně zatěžující obviněného v pozici zadavatele a je toho názoru, že Úřad tak jedná v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů. Obviněný zdůrazňuje, že dokumentaci k zadávacímu řízení poskytl v náhradní lhůtě a ve formě požadované Úřadem a dále že některé dokumenty z Věstníku veřejných zakázek byly veřejně dostupné a jejich autenticitu nelze popřít, a tedy jejich nezaslání nemohlo mít vliv na správní řízení vedené Úřadem. Trestání v případě těchto dokumentů proto obviněný shledává jako přepjatě formalistické.

6.             Obviněný uvádí, že měl za to, že bylo-li mu umožněno odstranit vady podání (kdy zaslal zprvu pouze kopie dokumentace) tím, že na výzvu Úřadu tomuto zaslal originály dokumentů shodné s prvně poskytnutými kopiemi, učinil tím zadavatel opatření k nápravě svého postupu a nabyl legitimní očekávání, že za nezaslání originálů dokumentace nebude trestán. Úřad tak dle obviněného postupoval v rozporu s § 2 odst. 3 správního řádu, který přikazuje správnímu orgánu šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu.

7.             Dle obviněného pak uložená pokuta zcela postrádá funkci reparační a preventivní a jedná se pouze a svéhlavou represivní aplikaci práva hraničící s šikanou ze strany Úřadu. Dle názoru obviněného je pak snahou Úřadu a jeho motivací k vedení správního řízení diskreditace a exemplární potrestání zadavatele.

8.             Obviněný pak dále poukazuje na to, že jeho jednáním nebyl nijak ohrožen efektivní výkon dozoru nad dodržováním zákona z jeho strany v zadávacím řízení na veřejnou zakázku a že ani není prokázáno, že by došlo k nějakým průtahům. Dle obviněného se jedná o zcela bagatelní přestupek a dle názoru obviněného byly dopady jeho domnělého protiprávního jednání na přezkum veřejné zakázky vyloučeny. Obviněný také poukazuje na dlouhou dobu (2 let) jež uplynula mezi spácháním přestupku a zahájením řízení o přestupku. Toto vše zadavatel považuje za významné polehčující okolnosti a domnívá se, že je případně dán prostor pro snížení pokuty na symbolickou výši 1000 Kč.

Závěr rozkladu

9.             Obviněný žádá, aby předseda Úřadu rozhodl tak, že se napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušuje a řízení se dle § 257 písm. f) zákona zastavuje, nebo eventuálně, aby předseda úřadu změnil výrok II. napadeného rozhodnutí tak, že pokutu velmi výrazně sníží.

IV.          Řízení o rozkladu

10.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis společně se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

11.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru uvedenému ve výrokové části tohoto rozhodnutí, který v podrobnostech odůvodňuji níže.

V.            K napadenému rozhodnutí a námitkám rozkladu

K důvodům zrušení části výroku I napadeného rozhodnutí a zastavení korespondující části správního řízení

12.         V prvé řadě je třeba poukázat na recentní rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2020 s číslem jednacím 31 Af 24/2018-60. V něm soud jasně konstatoval, že zadavatelé (tedy zde obviněný) dle § 252 odst. 1 nemají povinnost předkládat originály listin tvořících dokumentaci o zadávacím řízení a pro splnění zákonné povinnosti poskytnutí dokumentace o zadávacím řízení Úřadu dle dotčeného ustanovení zákona postačí poskytnutí prostých kopií. Úřad může po zadavateli dle citovaného rozsudku a v něm odkazované judikatury požadovat originály dokumentů jen pokud Úřad zdůvodní, proč v konkrétním případě požaduje originály dokumentů a uloží zadavateli povinnost k předložení originálu samostatným úředním postupem v rámci správního řízení. Žádné takové zdůvodnění však v tomto řízení Úřad neučinil a zadavatel tedy neměl povinnost poskytovat originály dokumentů, naopak zcela postačilo poskytnutí prostých kopií, jak obviněný řádně učinil. Tedy tam, kde Úřad konstatoval spáchání přestupku kvůli tomu, že obviněný poskytl Úřadu „pouze“ prosté kopie dokumentace zadávacího řízení, rozhodl Úřad v rozporu se zákonem.

13.         Dále je třeba poukázat na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 10. 9. 2019 č. j. ÚOHS-R0118/2019/VZ-25073/2019/323/PBl, které se týkalo obdobného přestupku, jako je řešen v této věci, kdy Úřadem byla zadavateli uložena pokuta za nezaslání formulářů uveřejňovaných v Úředním věstníku Evropské unie Úřadu dle § 252 odst. 1 zákona. V citovaném rozhodnutí jsem konstatoval, že Úřadu byly dotčené formuláře známy a to z důvěryhodného zdroje ověřujícího jejich autenticitu (tedy právě Úředního věstníku Evropské unie), nadto Úřad tyto formuláře opatřil vlastní činností ještě před uplynutím lhůty pro jejich poskytnutí zadavatelem. Úřadu tak nic nebránilo přezkoumávat tyto dokumenty týkající se zadávacího řízení. Nelze pak zadavateli vyčítat porušení jeho povinnosti, když jeho jednání zcela evidentně nemělo vliv na účel, který je povinností dle § 252 odst. 1 zákona, sledován – a sice zajištění podkladů pro řádný přezkum postupu zadavatele. Tento účel je zde zachován díky veřejné dostupnosti a záruce autenticity dokumentů uveřejňovaných v Úředním věstníku Evropské unie. K tomu podotýkám, že to stejné lze konstatovat v případě formulářů uveřejňovaných ve Věstníku veřejných zakázek, který taktéž poskytuje záruku přístupnosti (veřejnosti) a autenticity v něm se nacházejících dokumentů.

14.         Aplikujeme-li závěry uvedené v předchozím odstavci tohoto rozhodnutí na tento případ, je nutno konstatovat že Úřad v napadeném rozhodnutí rozhodl v rozporu se zákonem, když konstatoval spáchání přestupku nezasláním formulářů uveřejňovaných ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie, neboť tyto formuláře si, jak vyplývá ze správního spisu, sám opatřil díky jejich veřejnosti ze zdroje zaručujícího jejich autenticitu a to ještě před uplynutím lhůty dané zadavateli k poskytnutí dokumentace zadávacího řízení dle § 252 odst. 1 zákona (lhůta měla uplynout 20. 8. 2018, uvedené formuláře se staly součástí spisu 14. 8. 2018).

15.         Zdůrazňuji však, že tyto úvahy se paušálně netýkají samotné povinnosti poskytnout Úřadu veškerou dokumentaci zadávacího řízení na veřejnou zakázku, včetně formulářů uveřejňovaných v Úředním věstníku Evropské unie a Věstníku veřejných zakázek. Avšak jelikož byl za daných okolností zachován účel, který je povinností dle § 252 odst. 1 zákona sledován, lze uvažovat o tom, že zadavatel, byť nepostupoval v souladu se zákonem, se spáchání tvrzeného přestupku nedopustil, neboť v tomto případě dochází k vyvrácení domněnky dle § 270 odst. 1 zákona o společenské škodlivosti jednání zadavatele. Tím pak nebude naplněna definice přestupku dle § 5 zákona o přestupcích – jeho materiální znak společenské škodlivosti – a přezkoumávané jednání zadavatele tedy v tomto rozsahu není přestupkem.

16.         Obiter dictum k trestnosti nedodání formulářů uveřejněných ve věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie dodávám, že pokud jsou tyto řádně uveřejněny, nelze zadavatele trestat za jejich neposkytnutí ve lhůtě dle § 252 odst. 1, byť by je Úřad z vlastní iniciativy nevyhledal a neučinil je součástí správního spisu. Opačný přístup by vedl k paradoxu, kdy zadavatel, jež by měl „štěstí“ na aktivní úřední osobu, by nebyl trestán za nedodání uveřejňovaných formulářů, neboť by je iniciativně opatřila úřední osoba a zadavatel, který by měl „smůlu“ na méně iniciativní úřední osobu by trestán být mohl, neboť tato úřední osoba by uveřejněné formuláře nevyhledala a neučinila je součástí správního spisu.

17.         V postupu zadavatele tak nelze – ve vztahu k výše uvedeným dokumentům – spatřovat porušení zákonné povinnosti dle § 252 odst. 1 zákona v rozsahu a intenzitě dostačující pro konstatování spáchání přestupku. Závěru o porušení této právní povinnosti nesvědčí jednak právní výklad dotčené povinnosti, jak jej provedl Krajský soud ve shora uvedeném rozsudku a jednak absence škodlivosti jednání zadavatele. Z toho důvodu je namístě korespondující část výroku I napadeného rozhodnutí zrušit a správní řízení v této části zastavit, neboť v této části výroku I vymezený přestupek se nestal.

Ke částečnému potvrzení výroku I napadeného rozhodnutí a k námitkám rozkladu

18.         Porovnáme-li tedy výrok I napadeného rozhodnutí s výše uvedenými závěry, zjistíme, že jediným zbývajícím dokumentem, k němuž mohl Úřad konstatovat porušení zákona je „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, které zadavatel skutečně Úřadu nedodal ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona a Úřadu tato listina ani nebyla jinak známa před uplynutím lhůty dle § 252 odst. 1 a nemohl ji tedy přezkoumat. Zde se tedy zadavatel přestupku dopustil. Níže se předseda Úřadu rovněž vyjadřuje k námitkám rozkladu, jež se mohou vztahovat k dokumentu „Objasnění nejasností resp. doplnění předložených dokladů“ ze dne 15. 6. 2018, které zadavatel skutečně Úřadu nedodal ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona a k němuž je výrok I napadeného rozhodnutí ve znění výroku I tohoto rozhodnutí o rozkladu potvrzován a rozklad zamítnut.

19.         Jak správně vyložil Úřad v odstavci 42 napadeného rozhodnutí, zaslání dokumentů v náhradní lhůtě není pro konstatování přestupku dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona nesplněním povinnosti dle § 252 odst. 1 zákona, rozhodné. Usnesení Úřadu k předložení dokumentů a následně splnění této povinnosti obviněným mu nezakládá žádné legitimní očekávání v práva nabytá v dobré víře ve smyslu § 2 odst. 3 správního řádu, jak uvádí obviněný. Jedná se pouze o nástroj Úřadu, který pod hrozbou sankce zrušení zadávacího řízení nebo konkrétního úkonu dle § 263 odst. 4 zákona ukládá zadavateli opětovně povinnost již stanovenou v § 252 odst. 1 zákona. Pokud pak zadavatel v náhradní lhůtě uloženou povinnost splní, dochází pouze ke znemožnění uložení nápravného opatření „kontumačního“ charakteru dle § 263 odst. 4 zákona Úřadem, nikoliv k zániku odpovědnosti za uvedený přestupek.

K důvodům změny výroku II napadeného rozhodnutí

20.         Vzhledem k tomu, že jsem ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí rozhodl o změně části výroku I napadeného rozhodnutí a o zrušení zbývající části výroku I a zastavení správního řízení v tomto rozsahu, jelikož ohledně postupu zadavatele popsaného v části výroku I. napadeného rozhodnutí nebyly dány důvody pro uložení sankce, je tuto skutečnost třeba nově zohlednit při ukládání pokuty za tu část výroku I napadeného rozhodnutí, jež je fakticky potvrzována – tedy za přestupek pospaný v bodě 18 tohoto rozhodnutí.

21.         Podle § 268 odst. 2 písm. c) za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).

22.         Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) přestupkového zákona. Pokud jde o druh správního trestu za spáchání předmětného přestupku, zákon v tomto ohledu předkládá jediný druh správního trestu, který je možno uložit za přestupek podle § 268 zákona, a to je pokuta.

23.         Při stanovení výše pokuty je třeba zohlednit pouze ty okolnosti, jež se vztahují k přestupku, za nějž je ukládána sankce dle tohoto rozhodnutí.

24.         Stran obecné společenské škodlivosti, majetkových poměru obviněného a souběhu přestupků se stran ukládané pokuty plně odkazuji na napadené rozhodnutí – tedy jeho odstavce 51 a 53-55. U projednávaného přestupku se dle § 270 odst. 1 má za to, že je společensky škodlivý a z řízení samotného nevyplynulo nic, co by hovořilo o opaku. Vzhledem k majetkovým poměrům obviněného zjištěným Úřadem se ukládaná pokuta nejeví nepřiměřená či likvidační. Souběh ukládaného přestupku s jiným přestupkem zadavatele nebyl v řízení zjištěn. Stejně tak se plně odkazuji na napadené rozhodnutí stran argumentace obviněného týkající se doby uplynulé mezi spácháním přestupku a zahájením správního řízení a konstatuji, že ukládaná pokuta se nachází na spodní hranici rozsahu pro uložení pokuty a doba, po které je přestupek projednáván není nijak excesivní. Neshledávám tedy důvod k této okolnosti zvláště přihlížet.

25.         V posuzovaném případě jsem jako k polehčující okolnosti přihlédl k tomu, že obviněný v dodatečné lhůtě stanovené zákonem zaslal Úřadu dokument definovaný výrokem II tohoto rozhodnutí, čímž byly omezeny dopady protiprávního jednání obviněného, neboť Úřad sice opožděně, ale přece mohl poskytnutou dokumentaci přezkoumat.

26.         Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, tedy funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k zajištění jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností a uvážení všech argumentů jsem při určení výměry nově uložené pokuty výrazně preferoval preventivní charakter uložení sankce. Při ukládání pokuty jsem zohlednil skutečnost, že jsem částečně zrušil výrok I. napadeného rozhodnutí, jelikož část Úřadem vytýkaného jednání zadavatele přestupkem není. Po zvážení všech okolností případu jsem dospěl k závěru, že výše nově uložené pokuty v hodnotě 3 000 Kč tyto nové příznivější okolnosti reflektuje dostatečně.

27.         Co se týče absence reparační funkce pokuty, uvádím, že Úřad nemá pravomoc ukládat jiné tresty, než pokutu (a contrario § 268 odst. 2 a 3, § 269 odst. 3) která z podstaty věci nemůže mít funkci reparační. Stran tvrzené nedostatečnosti preventivní funkce není zřejmé, co se tímto argumentem obviněný snaží tvrdit. Funkce preventivní spočívá v odrazení pachatele přestupku (a obecně dalších potenciálních pachatelů) od páchání přestupků. To je zabezpečeno jednak stíháním přestupků samotným a dále právě represivní (tedy „odrazovací“) funkcí pokuty. Argument obviněného by se tak dal chápat i tak, že pro obviněného je pokuta příliš nízká, aby jej nebo jiné odradila od spáchání projednávaného přestupku nebo že by jej projednávání věci naopak motivovalo páchat obdobný přestupek i v budoucnu. Takovou argumentaci z pera obviněného by nicméně bylo možno považovat za vysoce nešťastnou. Co se týče argumentace obviněného stran svéhlavé represe, šikany, diskreditace a jeho exemplárnímu trestání ze strany Úřadu desetitisícovou pokutou, neshledávám tyto „argumenty“ přesvědčivými. Není sporu o to, že obviněný dotčený dokument skutečně v zákonné lhůtě nedoložil, čímž byl spáchán přestupek. Úřad, jakožto orgán k tomu příslušný, zahájil správní řízení o tomto přestupku. Na tomto právním řádem aprobovaném postupu v reakci na spáchání přestupku nelze spatřovat jakoukoliv inkviziční, šikanózní nebo diskreditující snahu Úřadu. Pokud by platil opak, jakékoliv správní řízení o přestupku by bylo stiženo stejnými negativními přívlastky.

28.         Změnu výroku II napadeného rozhodnutí lze provést, jelikož zadavateli není ukládána žádná nová povinnost či konstatováno nový přestupek, toliko se v odvolacím řízení mění výměra pokuty a podle § 36 odst. 3 správního řádu se v tomto řízení o rozkladu nepostupuje, jelikož podklady rozhodnutí odvolacím správním orgánem nově pořizovány nebyly.

29.         Úřad při vydání výroku III napadeného rozhodnutí postupoval v souladu se zákonem, správním řádem a zákonem o přestupcích, nejsou tak naplněny předpoklady pro jeho zrušení nebo změnu.

VI.          Závěr

30.         Shrnuji, že zadavatel se nedopustí přestupku dle podle § 268 odst. 1 písm. e) pokud postupem dle § 252 odst. 1 předloží Úřadu zadávací dokumentaci v prostých kopiích. To nebrání Úřadu v případě řádně zdůvodněné potřeby dle § 53 odst. 1 správního řádu usnesením zadavateli uložit povinnost k předložení originálů listin se všemi procesními důsledky takového usnesení. Nadto primárním zájmem zadavatele by měl být rychlý a efektivní průběh přezkumného řízení, k čemuž přispěje to, že zadavatel svou povinnost k předložení zadávací dokumentace dle § 252 odst. 1 zákona splní předložením originálů dokumentace zadávacího řízení bez dalšího.

31.         Dále uvádím, že v případě formulářů uveřejňovaných ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie trvá zadavatelova povinnost tyto poskytnout Úřadu dle § 252 odst. 1, avšak jsou-li tyto formuláře v uvedených databázích skutečně zveřejněny, jejich neposkytnutím nebude naplněn materiální znak společenské škodlivosti přestupku § 268 odst. 1 písm. e) ve spojení s 252 odst. 1 a zadavateli tedy za takové neposkytnutí nelze uložit pokutu.

32.         Ve smyslu § 98 odst. 1 zákona o přestupcích jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí ve všech jeho výrocích a jeho věcnou správnost v plném rozsahu a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu. Po zvážení všech aspektů dané věci jsem dospěl k těmto závěrům.

33.         Konstatuji, že jsou dány důvody pro zrušení části výroku I napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení v této části, neboť ve věci nejsou dány důvody pro uložení sankce a nastala tak situace předpokládaná ustanovením § 257 písm. f) zákona. Pro část výroku I je možné tento potvrdit a podaný rozklad v tomto rozsahu zamítnout, nebo Úřad v uvedené věci rozhodl správně a v souladu se zákonem.

34.         Neboť byl částečně zrušen výrok I napadeného rozhodnutí, je třeba změnit i výrok II, který se týká určení výše pokuty, přičemž tato je odvislá od konstatovaného porušení zákona (výrok I), které se oproti původnímu znění napadeného rozhodnutí změnilo s výraznou redukcí a je tedy třeba redukovat i uloženou sankci.

35.         Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí.

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

  

Obdrží:

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, Sokolovská 217/42, 190 22 Praha

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy