číslo jednací: 08458/2020/512/ŠMr
spisová značka: S0027/2020/VZ

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika - Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 00 Praha - Malá Strana, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23. 1. 2020 S - Invest CZ s.r.o., IČO 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Pronájem a komplexní servisní podpora multifunkčních tiskových zařízení“, jehož oznámení o zahájení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 26. 9. 2019 a uveřejněno tamtéž dne 30. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-033875, ve znění opravy ze dne 21. 10. 2019 a 24. 10. 2019 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 26. 9. 2019 a uveřejněno tamtéž dne 1. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 189-459126, ve znění opravy ze dne 23. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 205-499413 a ve znění opravy ze dne 25. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 207-504658 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky podle bodu 10.6. „Zadávacích podmínek“ ve znění „Vysvětlení zadávací dokumentace“ ze dne 18. 10. 2019 a 21. 10. 2019 (dále jen „zadávací podmínky“) je (i) zajištění servisu a údržby stávajících kopírovacích strojů a tiskových zařízení ve vlastnictví zadavatele, (ii) postupná obměna všech vlastních zařízení za dodavatelem dodaná a zadavateli pronajatá nová multifunkční zařízení, (iii) komplexní zajištění tiskových služeb na pronajatých zařízeních, vč. servisu a údržby a vč. ekologické likvidace použitého materiálu pro provoz kopírovacích strojů a tiskových zařízení a (iv) dodání a postupné zprovozňování systému pro správu zabezpečených tisků na pronajatých zařízeních.

3.             Podle bodu 10.5. zadávacích podmínek je předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena na 19 000 000,- Kč bez DPH.

4.             V bodu 8.3. zadávacích podmínek zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 25. 11. 2019 10:00 hodin.

5.             Z „Protokolu o 1. jednání komise při posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 5. 12. 2019 (dále jen „protokol hodnotící komise“) vyplývá, že zadavatel obdržel nabídky od dvou dodavatelů, vč. nabídky navrhovatele – ICC - Plus Import spol. s r.o., IČO 14891280, se sídlem Žateckých 1211/14, 140 00 Praha - Nusle (dále jen „navrhovatel“).

6.             V „Protokolu o posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení“ ze dne 5. 12. 2019 (dále jen „protokol o posouzení“) je mj. uvedeno, že navrhovatel „nesplnil rozsah předmětu plnění podle podmínek uvedených v zadávací dokumentaci“.

7.             Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavatel „Rozhodnutím zadavatele“ ze dne 9. 12. 2019 rozhodl o vyloučení navrhovatele. Následně zadavatel odeslal „Oznámení rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 9. 12. 2019 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), které bylo navrhovateli prostřednictvím elektronického nástroje doručeno dne 10. 12. 2019.

8.             Dle dokumentace o zadávacím řízení byly zadavateli dne 23. 12. 2019 doručeny „Námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ z téhož dne (dále jen „námitky“). Předmětné námitky zadavatel „Vyřízením námitek a rozhodnutím zadavatele o námitkách“ ze dne 6. 1. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 6. 1. 2020, odmítl.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 15. 1. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) „Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele“ ze dne 15. 1. 2020 (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu taktéž dne 15. 1. 2020.

Obsah návrhu ze dne 15. 1. 2020

10.         Navrhovatel návrhem brojí proti rozhodnutí o vyloučení, ve kterém je jako důvod vyloučení uvedeno, že neprokázal technické podmínky vymezující předmět plnění veřejné zakázky stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách. Navrhovatel má za to, že rozhodnutí o vyloučení odporuje zásadě transparentnosti a přiměřenosti. Navrhovatel předně namítá, že v rozhodnutí o vyloučení absentuje odkaz na ustanovení zákona, podle kterého byl vyloučen. Dále navrhovatel upozorňuje, že podle § 48 odst. 1 zákona může být účastník zadávacího řízení vyloučen pouze z důvodů stanovených zákonem, přičemž dle něj neprokázání technických podmínek vymezujících předmět plnění veřejné zakázky stanovených zadavatelem v zadávacích podmínkách nepatří mezi důvody vyloučení stanovené § 48 zákona. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že až v rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl odkaz na ustanovení zákona, a to § 48 odst. 2 písm. a) zákona, který spočívá v nesplnění zadávacích podmínek, podle něhož byl navrhovatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

11.         Dále navrhovatel brojí proti textu uvedenému v rozhodnutí o vyloučení, a to: „Z důvodů rychlosti zadávacího řízení Vás zadavatel zdvořile žádá o potvrzení níže uvedeného textu a vrácení elektronicky podepsaného potvrzeného dokumentu prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele. Převzal, seznámil se s obsahem a vzdává se práva podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení. Datum: (…) Jméno, příjmení statutárního orgánu dodavatele: (…)“.Navrhovatel k tomu uvádí, že veškerá komunikace mezi ním a zadavatelem musí podle bodů 1.2. a 1.3. zadávacích podmínek probíhat elektronicky, pročež požadavek zadavatele na potvrzení převzetí a seznámení se s rozhodnutím o vyloučení považuje za „naprosto zbytečný a neopodstatněný, a jeví se tak spíše jako pokus vylákat z Navrhovatele vzdání se práva podat proti Rozhodnutí o vyloučení námitky“. Navrhovatel tudíž namítá, že se jedná o nekalou praktiku zadavatele, která není v souladu se zásadou transparentnosti podle § 6 zákona.

12.         Navrhovatel v návrhu také stručně rekapituluje skutkový stav, když uvádí, že (i) „bohužel u parametru č. 19 pro zařízení kategorie E uvedl ve sloupci »Popis konkrétního splnění požadavku« omylem text patřící zařízením kategorie C a D. (…) přičemž tento popis ale neodpovídal nabízenému zařízení kategorie E. (…) Jednalo se tak pouze o chybu v psaní, která neměla vliv na skutečně nabízené parametry zařízení kategorie E.“ a (ii) „u parametru č. 19 pro zařízení kategorie F omylem ve sloupci »Popis konkrétního splnění požadavku« opomněl slova »velkokapacitní zásobník na 3500 listů«, bez nichž tento popis neodpovídal nabízenému zařízení kategorie F. (…) Opět se tak jednalo pouze o chybu v psaní, která neměla vliv na skutečně nabízené parametry zařízení kategorie F.“ Navrhovatel namítá, že zadavatel porušil § 46 zákona tím, že jej nevyzval k objasnění rozporu v jeho nabídce. Navrhovatel má za to, že při posuzování jeho nabídky musela komise „narazit na rozpor mezi jeho tvrzením, že zařízení kategorie E a F splňuje parametr č. 19 (uvedením slova »ANO« v příslušném sloupci) a popisem konkrétního splnění tohoto požadavku.“ Navrhovatel namítané uzavírá s tím, že opomenutí zadavatele vyzvat jej „k vysvětlení očividného a lehce odstranitelného rozporu v nabídce“ vedlo k jeho protiprávnímu vyloučení a tedy dle něj porušení zásad zadávání veřejných zakázek, přičemž tento postup zadavatele by dle něj mohl vést k výběru nabídky, která nebude ekonomicky nejvýhodnější.

13.         Navrhovatel ve svém návrhu dále reaguje na tvrzení zadavatele uvedená v rozhodnutí o námitkách, a to (i) zadavateli nepřísluší zkoumat, zda navrhovatelem nabízené zařízení umožňuje i jinou hodnotu parametru, než navrhovatel uvedl v nabídce, a (ii) objasněním podle § 46 odst. 1 zákona by došlo ke změně nabídky, což odporuje § 46 odst. 2 zákona. Navrhovatel k tomu uvádí, že postupem podle § 46 odst. 1 zákona má zadavatel možnost nechat si vysvětlit nesrovnalost v parametrech nabízeného zařízení, přičemž toto objasnění „by spočívalo v opravě textu (…) a nemělo by dopad na žádnou ze tří nabídkových cen“. Navrhovatel je přesvědčen, že takové objasnění je souladné s § 46 odst. 2 zákona a bodem 12.4. zadávacích podmínek.

14.         Navrhovatel též namítá, že zadavateli ve své nabídce nabízí 90 tiskových zařízení, z toho jedno zařízení kategorie „E“ a tři zařízení kategorie „F“, a že rozpor byl zadavatelem shledán v jednom z 29 požadovaných parametrů na tato tisková zařízení. Navrhovatel tudíž považuje rezignaci zadavatele na objasnění jeho nabídky za účelovou s cílem „najít jakýkoliv důvod pro vyloučení Navrhovatele, přestože by jeho nabídka mohla být ekonomicky nejvýhodnější.“

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15.         Úřad obdržel předmětný návrh dne 15. 1. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 15. 1. 2020.

16.         Účastníci správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

17.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-01858/2020/512/ŠMr ze dne 17. 1. 2020, který byl téhož dne doručen zadavateli a navrhovateli.

18.         Dne 24. 1. 2020 bylo Úřadu doručeno „Vyjádření zadavatele k Návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele“ ze dne 24. 1. 2019[1] (dále jen „vyjádření zadavatele“) a dokumentace o zadávacím řízení.

 

 

Vyjádření zadavatele ze dne 24. 1. 2020

19.         Zadavatel k obsahu návrhu předně sděluje, že je to navrhovatel, kdo měl podat řádně zpracovanou nabídku, která by vyhověla všem jím stanoveným podmínkám v zadávací dokumentaci. Zadavatel dále uvádí, že při posuzování nabídek vycházel z údajů uvedených účastníky zadávacího řízení v nabídkách, tj. z rozsahu předmětu plnění, který účastníci zadávacího řízení (tedy i navrhovatel), v nabídce uvedli. Zadavatel podotýká, že navrhovatel ve své nabídce v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“ a „F“ u parametru č. 19 „Zásobníky papíru na vstupu:“ (dále jen „parametr zásobníků“) ve sloupci „Popis konkrétního splnění požadavku“ (dále jen „popis parametru“) uvedl konkrétní hodnoty pro jím nabízená tisková zařízení, tak, jak je uvedl, přičemž má zadavatel za to, že mu nepřísluší zkoumat: (i) zda navrhovatelem nabízené zařízení umožňuje i jinou hodnotu parametru, než navrhovatel uvedl v nabídce, (ii) z jakého důvodu (např. cenového) uvedl navrhovatel hodnotu parametru nižší, než nabízené zařízení umožňuje nebo (iii) zda měl navrhovatel na mysli jinou hodnotu parametru, než v nabídce uvedl. Zadavatel podotýká, že „není odborníkem na multifunkční tisková zařízení, která jsou nabízena na trhu, a proto ani nemůže znát, jaké parametry jednotlivá zařízení nabízená na trhu mají, resp. co z těch funkcí, které jsou jednotlivá zařízení schopna zajišťovat, navrhovatel zadavateli nabízí.“ Zadavatel má za to, že je v kompetenci navrhovatele, jakým způsobem splní jeho požadavky uvedené v zadávací dokumentaci, přičemž „zadavatel nemůže posoudit jaké kombinace různých zásobníků lze »naskládat« do nabízeného zařízení“. Zadavatel má dále za to, že nemůže předjímat, že se navrhovatel dopustil pouhé „chyby psaní“, jak sám uvádí, když nabízí omezený parametr oproti možnostem daného zařízení.

20.         K argumentaci navrhovatele týkající se § 46 zákona zadavatel uvádí, že dle něj není účelem tohoto ustanovení zákona, aby jeho využitím bylo ověřováno u jednotlivých účastníků zadávacího řízení, zda to, co uvedli ve své nabídce „je skutečně správně uvedeno“ nebo zda „náhodou nechtěli uvést něco jiného“. Zadavatel v této souvislosti zdůrazňuje, že využití § 46 zákona je „výlučnou možností, nikoliv povinností zadavatele a je tedy pouze a jen na zadavateli, zda k jeho využití přistoupí, či nikoliv.“

21.         Zadavatel dále tvrdí, že při posuzování splnění předmětu veřejné zakázky v nabídce navrhovatele vycházel mj. ze závěrů předsedy Úřadu uvedených v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019, na základě nichž při posuzování nabídky navrhovatele dospěl k názoru, že pokud by uplatnil vůči navrhovateli postup podle § 46 zákona a požádal ho o vysvětlení nabídky, musel by navrhovatel změnit svou nabídku, tj. přidat další zásobníky papíru, aby parametr požadovaný zadavatelem splnil. Zadavatel tudíž trvá na svém závěru, že „navrhovatel ve své nabídce neprokázal splnění technických parametrů stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci, a proto byl zadavatelem z další účasti v zadávacím řízení vyloučen v souladu se zákonem.“

22.         K tvrzení navrhovatele, že v rozhodnutí o vyloučení neuvedl zadavatel odkaz na ustanovení zákona, podle kterého byl navrhovatel vyloučen, zadavatel připouští, že „neuvedl důvod vyloučení odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona, avšak důvod vyloučení vyjádřil slovně jako nesplnění předmětu plnění veřejné zakázky a podrobně popsal, v čem spatřuje nesplnění předmětu veřejné zakázky navrhovatelem.“ Dle zadavatele byl důvod vyloučení navrhovateli v rozhodnutí o vyloučení jasně popsán a odůvodněn, tudíž dle něj nebyla porušena zásada transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, jak uvádí navrhovatel ve svých námitkách.

23.         Ve vztahu k tvrzení navrhovatele, že se zadavatel v rozhodnutí o vyloučení snažil „vylákat z Navrhovatele vzdání se práva podat proti Rozhodnutí o vyloučení námitky“, a dále ve vztahu k tvrzení, že se jedná o nekalou praktiku zadavatele, která není v souladu se zákonem, zadavatel poukazuje na § 243 zákona, který připouští možnost vzdání se práva podání námitek. Zadavatel k tomu uvádí, že namítaný text o případném vzdání se práva podání námitek jím byl koncipován jako zdvořilá žádost, kterou dle zadavatele nelze zaměňovat s vymáháním, jak tvrdí navrhovatel ve své argumentaci.

24.         K tvrzení navrhovatele, že považuje rezignaci zadavatele na vysvětlení rozporu u jednoho z 29 požadovaných parametrů na zařízení kategorie „E“ a „F“ za ryze účelovou s cílem vyloučit navrhovatele, zadavatel uvádí, že dle něj je zcela nepodstatné, jaké procentní části předmětu veřejné zakázky se pochybení navrhovatele týká, podstatné je dle něj zjištění, že nabídka navrhovatele nesplňuje požadavky na předmět plnění veřejné zakázky. Zadavatel důrazně odmítá, že by hledal jakýkoliv důvod, aby navrhovatele mohl vyloučit z účasti v zadávacím řízení, a sděluje, že na jeho postupu není nic účelového.

25.         Zadavatel v závěru svého vyjádření konstatuje, že dle něj (i) byl navrhovatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení oprávněně a v souladu se zákonem a (ii) nemohl k objasnění nabídky navrhovatele využít postup podle § 46 zákona, neboť by došlo ke změně nabídky, která však není ze zákona přípustná.

Další průběh správního řízení

26.         Usnesením č. j. ÚOHS-03259/2020/512/ŠMr ze dne 29. 1. 2020 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

27.         Usnesením č. j. ÚOHS-04274/2020/512/ŠMr ze dne 7. 2. 2020 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž dané usnesení bylo účastníkům správního řízení doručeno dne 7. 2. 2020.

28.         Úřad dne 10. 2. 2020 obdržel od zadavatele přípis, že se „již vyjádřil k návrhu a nemá další vyjádření k podkladům rozhodnutí“.

29.         Dne 13. 2. 2020 obdržel Úřad od navrhovatele „Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“ ze dne 13. 2. 2020 (dále jen „vyjádření navrhovatele“).

Vyjádření navrhovatele ze dne 13. 2. 2020

30.         Navrhovatel uvádí, že po prostudování obsahu správního spisu a „za účelem ochrany svých práv“ se vyjádří k vyjádření zadavatele k návrhu, protokolu hodnotící komise a „Písemné evidenci všech úkonů učiněné dodavatelem vůči zadavateli a zadavatelem vůči dodavatelům, Úřadu a Evropské komisi“ (dále jen „písemná evidence úkonů“).

31.         K argumentaci zadavatele uvedené ve vyjádření k návrhu, v níž tvrdí, že „není odborníkem na multifunkční tisková zařízení“, navrhovatel uvádí, že právě proto měl v případě zjištění nesrovnalosti v nabídce navrhovatele vůči němu postupovat podle § 46 zákona. Současně má navrhovatel za to, že „zadavatel nemůže předjímat, že by výsledkem postupu dle § 46 zákona byla změna nabídky a z tohoto důvodu předem tento postup vyloučit“.

32.         Navrhovatel nesouhlasí s argumentací zadavatele, ve které se odvolává na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019, neboť má za to, že se nejedná o totožné situace. Podle navrhovatele v rozhodnutí předsedy je řešen případ, kdy „dodavatel ve svém písemném objasnění nabídky nahradil nevyhovující zařízení zařízením vyhovujícím, a to zařízením úplně jiného výrobce s jinými technickými parametry“, kdežto navrhovatel by „jen opravil chybu a uvedl správný popis daného parametru. Tím by v žádném případě nedošlo ke změně původně nabízeného tiskového zařízení a logicky tedy ani ke změně nabídky.“

33.         Dále navrhovatel reaguje na část vyjádření zadavatele k návrhu týkající se posuzování výše nabídkových cen a ke zjištění „rozporu v nabídkové ceně 3 za pronájem pronajatých zařízení“ zadavatelem. Navrhovatel striktně odmítá, že „by uvedl rozdílné údaje v nabídkovém formuláři a ve smlouvě a že by tedy byl rozpor v jím uvedené nabídkové ceně 3“, a připojuje k tomu svou argumentaci.

34.         Ze skutečností uvedených zadavatelem v protokolu hodnotící komise, resp. protokolu o posouzení a Zprávě o hodnocení nabídek ze dne 5. 12. 2019 (dále jen „zpráva o hodnocení“), týkajících se nabídkové ceny 3 uvedené navrhovatelem v návrhu smlouvy a nabídkovém formuláři, navrhovatel dovozuje nezákonný a netransparentní postup zadavatele, resp. komise zadavatele. Navrhovatel namítá, že nehodnocení jeho nabídky, „přestože byl v době hodnocení účastníkem zadávacího řízení považuje (…) za porušení zásady rovnosti jako jedné ze základních zásad zadávání veřejných zakázek.“

35.         Navrhovatel dále sděluje, že v písemné evidenci úkonů zadavatel nezaznamenal skutečnost vyplývající z protokolu hodnotící komise, a to, že dodavatel OFFICE-CENTRUM s.r.o., IČO 27143562, se sídlem Českobrodská 53, 190 11 Praha 9 - Běchovice doručil v rámci zadávacího řízení dvě nabídky, přičemž tu první vzal zpět. Navrhovatel má za to, že zadavatel neuvedením některých úkonů v této evidenci porušil zásadu transparentnosti.

Další průběh správního řízení

36.         Usnesením č. j. ÚOHS-05223/2020/512/ŠMr ze dne 17. 2. 2020 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu, a to zaslání sdělení, zda ve vyjádření navrhovatele ze dne 13. 2. 2020, konkrétně v jeho části II. odst. 7. až odst. 10. a části III. vyjádření navrhovatele ze dne 13. 2. 2020, ve kterých se vyjadřuje k posuzování výše nabídkových cen zadavatelem, a dále v části IV. vyjádření navrhovatele ze dne 13. 2. 2020 týkající se písemné evidence úkonů,navrhovatel (a)podává nový návrh ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, (b) podává podnět ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, nebo (c) se vyjadřuje k vyjádření zadavatele k návrhu a podkladům rozhodnutí.

37.         Dne 17. 2. 2020 Úřad obdržel sdělení navrhovatele z téhož dne, ve kterém sděluje, že se svým vyjádřením ze dne 13. 2. 2020 vyjadřoval k vyjádření zadavatele k návrhu a podkladům rozhodnutí.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

38.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že se podle § 265 písm. a) zákona návrh navrhovatele vyjma části návrhu (i) týkající se textu uvedeného v rozhodnutí o vyloučení, a to: „Z důvodů rychlosti zadávacího řízení Vás zadavatel zdvořile žádá o potvrzení níže uvedeného textu a vrácení elektronicky podepsaného potvrzeného dokumentu prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele. Převzal, seznámil se s obsahem a vzdává se práva podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení. Datum: (…) Jméno, příjmení statutárního orgánu dodavatele: (…)“ a (ii) v níž namítá, že „Navrhovatel nabídkou nabízí Zadavateli k pronájmu celkem 90 tiskových zařízení a z toho jen 1 zařízení je kategorie E (tzn. cca 1,1 % z celkového počtu) a 3 zařízení jsou kategorie F (tzn. cca 3,3 % z celkového počtu). Rezignace Zadavatele na vysvětlení drobného rozporu u 1 parametru z celkem 29 a pouze u necelých 4,5 % nabízených zařízení, se tak jeví jako ryze účelová s cílem najít jakýkoliv důvod pro vyloučení Navrhovatele, přestože by jeho nabídka mohla být ekonomicky nejvýhodnější.“, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

39.         Úřad rovněž přezkoumal náležitosti návrhu na základě § 251 zákona a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění rozhodl o zastavení správního řízení podle § 257 písm. h) zákona v části návrhu navrhovatele (i) týkající se textu uvedeného v rozhodnutí o vyloučení, a to: „Z důvodů rychlosti zadávacího řízení Vás zadavatel zdvořile žádá o potvrzení níže uvedeného textu a vrácení elektronicky podepsaného potvrzeného dokumentu prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele. Převzal, seznámil se s obsahem a vzdává se práva podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení. Datum: (…) Jméno, příjmení statutárního orgánu dodavatele: (…)“ a (ii) v níž namítá, že „Navrhovatel nabídkou nabízí Zadavateli k pronájmu celkem 90 tiskových zařízení a z toho jen 1 zařízení je kategorie E (tzn. cca 1,1 % z celkového počtu) a 3 zařízení jsou kategorie F (tzn. cca 3,3 % z celkového počtu). Rezignace Zadavatele na vysvětlení drobného rozporu u 1 parametru z celkem 29 a pouze u necelých 4,5 % nabízených zařízení, se tak jeví jako ryze účelová s cílem najít jakýkoliv důvod pro vyloučení Navrhovatele, přestože by jeho nabídka mohla být ekonomicky nejvýhodnější.“, neboť předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

40.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

41.         Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za vhodné identifikovat kategorii zadavatele veřejné zakázky.

42.         Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele.

43.         Podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, organizačními složkami státu (dále jen "organizační složka") jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. Na základě právě uvedeného tak lze uzavřít, že Česká republika - Kancelář Poslanecké sněmovny je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona, který je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle zákona. Uvedené ostatně Úřad považuje za nesporné už jen s ohledem na skutečnost, že toto není zadavatelem nikterak rozporováno.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

44.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

45.         Podle § 39 odst. 1 zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

46.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

47.         Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek, nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

48.         Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

49.         Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

50.         Podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

51.         Podle bodu 5.1.1. odst. 2 písm. d) zadávacích podmínek tvoří přílohu zadávacích podmínek tabulka „Pronajatá zařízení“ kategorií A – G.

52.         V bodu 7. zadávacích podmínek zadavatel stanovuje podmínky účasti v zadávacím řízení a uvádí přehled podmínek zadavatele. Mezi uvedenými podmínkami zadavatel v odrážce 3) uvádí: „Technické podmínky vymezující předmět plnění veřejné zakázky – viz čl. 13.3. těchto Zadávacích podmínek“.

53.         V bodu 10.6.3. zadávacích podmínek týkajícím se pronajatých zařízení zadavatel mj. stanovuje: „Pronajatá zařízení musí splňovat požadavky zadavatele uvedené v tabulkách »Pronajatá zařízení«. Pronajatá zařízení jsou rozdělena do 7 kategorií (A – G). Specifikace vlastností a vybavení v jednotlivých kategoriích je uvedena v dokumentu s názvem »Pronajatá zařízení«. Všechna pronajatá zařízení musí být od jednoho výrobce. Jakou kategorií pronajatých zařízení budou nahrazena jednotlivá vlastní zařízení, určuje tabulka »Vlastní zařízení«, z čehož vyplývají i počty ks jednotlivých kategorií pronajatých zařízení.“  

54.         Podle bodu 12.6. zadávacích podmínek zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 zákona, pokud údaje a doklady předložené účastníkem zadávacího řízení (a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, (b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo (c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

55.         V bodu 13. zadávacích podmínek zadavatel uvádí podmínky na předložení údajů a dokumentů nutných k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Dále je zde stanoveno: „Nesplnění podmínek uvedených v tomto odstavci 13. vede k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 zákona písm. a) zákona pro nesplnění zadávacích podmínek.“

56.         V bodu 13.3. zadávacích podmínek týkajícímu se technických podmínek vymezujících předmět plnění veřejné zakázky je uvedeno: „Technické podmínky vymezující předmět plnění veřejné zakázky jsou stanoveny ve specifikaci předmětu plnění v odst. 10.6. těchto Zadávacích podmínek.“

57.         „Vysvětlením zadávací dokumentace“ ze dne 18. 10. 2019, konkrétně odpovědí na dotaz č. 7, č. 8, č. 13 a č. 14, zadavatel změnil tabulku „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“ a „F“, když u obou kategoriíakceptuje zařízení, „která jsou vybavena univerzálním vstupem na 100 listů.[2]“

58.         V tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“ zadavatel u parametru zásobníků ve sloupci „Požadavek zadavatele“ uvádí: „Minimálně 3 x, minimálně 3 500 listů + univerzální vstup na 100 listů“ a v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorie „F“ tamtéž uvádí: „Minimálně 3 x, minimálně 3 500 listů + univerzální vstup na 100 listů“. Účastník zadávacího řízení v tabulce „Pronajatá zařízení“ vyplňuje sloupec „Splňuje ANO/NE“ (dále jen „splnění parametru“) a sloupec „Popis konkrétního splnění požadavku“ (dále jen „popis parametru“).

59.         Součástí nabídky navrhovatele je (i) tabulka „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“, v níž navrhovatel u splnění parametru uvádí „ANO“ a popisu parametru „4 zásobníky na 550 listů + univerzální vstup na 100 listů“ a (ii) tabulka „Pronajatá zařízení“ kategorie „F“, v níž u splnění parametru uvádí „ANO“ a popisu parametru „2x velkokapacitní zásobník papíru na 1 100 listů, 2x zásobník papíru na 550 listů, univerzální vstup na 250 listů“.

60.         Dokumentem „Jmenování hodnotící komise“ ze dne 28. 11. 2019 zadavatel jmenoval hodnotící komisi k předmětné veřejné zakázce.

61.         V bodu 6.3. protokolu o posouzení posuzovala hodnotící komise technické podmínky vymezující předmět plnění veřejné zakázky a podmínky pro zpracování a předložení nabídkové ceny, přičemž k posouzení splnění rozsahu předmětu plnění u nabídky navrhovatele konstatovala, že „(ú)častník zadávacího řízení nesplnil rozsah předmětu plnění podle podmínek uvedených v zadávací dokumentaci. Zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval, aby pronajatá zařízení splňovala požadavky zadavatele uvedené v tabulkách »Pronajatá zařízení«. Účastník zadávacího řízení předložil v nabídce vyplněné tabulky »Pronajatá zařízení«, které byli komisí posouzeny. Bylo zjištěno, že u kategorie zařízení »E« a »F« účastníkem nabízená zařízení nesplňují požadavek zadavatele: (…) Účastník v tabulce nabídl pro zařízení v kategorie E 4 zásobníky na 550 listů + univerzální vstup na 100 listů. Účastníkem nabízené řešení nesplňuje požadavek zadavatele, neboť jsou v nabídce nabízeny zásobníky na celkem 2.200 listů (požadováno bylo min. 3.500 listů) + univerzální vstup na 100 listů. (…) Účastník v tabulce nabídl pro zařízení v kategorii F 2x velkokapacitní zásobník papíru na 1.100 listů, 2x zásobník papíru na 550 listů, univerzální vstup na 100 listů. Účastníkem nabízené řešení nesplňuje požadavek zadavatele, neboť jsou v nabídce nabízeny zásobníky na celkem 3.300 listů (požadováno bylo min. 3.500 listů) + univerzální vstup na 100 listů.“

62.         V bodu 6.8. protokolu o posouzení hodnotící komise konstatuje, že „(ú)častník zadávacího řízení [navrhovatel] neprokázal splnění podmínek účasti v zadávacím řízení v požadovaném rozsahu.“

63.         Zadavatel „Rozhodnutím zadavatele“ ze dne 9. 12. 2019 rozhodl o vyloučení navrhovatele.

64.         Zadavatel odeslal navrhovateli rozhodnutí o vyloučení, které mu bylo prostřednictvím elektronického nástroje doručeno dne 10. 12. 2019. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvádí důvody vyloučení: „Komise (…) zjistila, že nabídka účastníka nesplňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, které byly zadavatelem definovány v zadávací dokumentaci. (…) Účastník neprokázal technické podmínky vymezující předmět plnění veřejné zakázky stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách: Zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval, aby pronajatá zařízení splňovala požadavky zadavatele uvedené v tabulkách »Pronajatá zařízení«. Účastník zadávacího řízení předložil v nabídce vyplněné tabulky »Pronajatá zařízení«, (…) Bylo zjištěno, že u kategorie zařízení »E« a »F« účastníkem nabízená zařízení nesplňují požadavek zadavatele:

Kategorie zařízení E:

• Zadavatel požadoval u parametru č. 19 – zásobníky papíru na vstupu: minimálně 3x, minimálně 3.500 listů + univerzální vstup na 100 listů.
• Účastník v tabulce nabídl pro zařízení v kategorii E 4 zásobníky na 550 listů + univerzální vstup na 100 listů.
• Účastníkem nabízené řešení nesplňuje požadavek zadavatele, neboť v nabídce účastníka jsou nabízeny 4 zásobníky na 550 listů, tj. celkem 4 x 550 = 2.200 listů (požadováno bylo min. 3.500 listů) + univerzální vstup na 100 listů. Parametr 19 nebyl účastníkem splněn.

Kategorie zařízení F:

• Zadavatel požadoval u parametru č. 19 – zásobníky papíru na vstupu: minimálně 3x, minimálně 3.500 listů + univerzální vstup na 100 listů
• Účastník v tabulce nabídl pro zařízení v kategorii F 2x velkokapacitní zásobník papíru na 1.100 listů, 2x zásobník papíru na 550 listů, univerzální vstup na 100 listů.
• Účastníkem nabízené řešení nesplňuje požadavek zadavatele, neboť jsou v nabídce účastníka nabízeny 2 zásobníky na 1.100 listů a 2 zásobníky na 550 listů, tj. 2 x 1.100 + 2 x 550 = 3.300 listů + univerzální vstup na 100 listů (není splněn požadavek na celkový počet listů). Parametr 19 nebyl účastníkem splněn.

Vzhledem k tomu, že účastník nesplnil předmět plnění veřejné zakázky, rozhodl zadavatel, jak je uvedeno ve výroku.“

Právní posouzení

65.         Vzhledem k argumentaci navrhovatele uvedené v návrhu, v níž namítá údajné porušení § 46 zákona zadavatelem tím, že jej nevyzval k objasnění rozporu v jeho nabídce spočívajícím v potvrzení splnění parametru a popisu parametru zásobníků v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“ a „F“, a v níž tvrdí, že opomenutí zadavatele vyzvat jej k objasnění „očividného a lehce popsatelného rozporu“ vedlo k jeho údajnému protiprávnímu vyloučení a porušení zásad zadávání veřejných zakázek, přistoupil Úřad nejprve k posouzení, zda zadavatelův postup v namítaných skutečnostech byl v souladu se zákonem.

66.         K otázce objasnění a doplnění nabídky Úřad uvádí, že zadavatel je obecně oprávněn podle § 46 odst. 1 zákona požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů, dokladů, vzorů nebo modelů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje, doklady, vzory nebo modely.

67.         Možnost žádat o objasnění nebo doplnění nabídky je oprávněním zadavatele, a je tedy plně v kompetenci zadavatele rozhodnout, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zadávacího řízení zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo tohoto účastníka ze zadávacího řízení z důvodu jeho neschopnosti předložit dostatečnou a úplnou nabídku vyloučí, a to pouze z důvodů stanovených § 48 zákona. Lze předpokládat, že zadavatel se při rozhodování o využití či nevyužití výzvy k objasnění nebo doplnění nabídky bude řídit především ekonomickými motivy, neboť co nejširší hospodářská soutěž je předpokladem získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky – jinými slovy řečeno, silným motivem zadavatele pro využití předmětného ustanovení zákona může být zejména snaha nepřipravit se z formálních důvodů o ekonomicky výhodnou nabídku.

68.         Využije-li zadavatel této možnosti a požádá účastníka zadávacího řízení o objasnění nebo doplnění jeho nabídky, je povinen stanovit mu přiměřenou lhůtu k objasnění nebo doplnění požadovaných údajů, dokladů, vzorů nebo modelů a je přitom povinen se stále řídit zásadami zadávání veřejných zakázek. Jak plyne z § 39 odst. 1 zákona, zadavatel by tedy měl v průběhu zadávacího řízení postupovat podle pravidel stanovených zákonem.

69.         Úřad dále v obecné rovině k problematice objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů uvádí, že zákon zapovídá změnu nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek, připuštěno je však její doplnění na základě žádosti zadavatele o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Již jazykovým výkladem § 46 odst. 2 zákona lze dospět k závěru, že doplnění nebo objasnění nabídky je možné pouze v případě, že nedojde k její změně, neboť změna samotná je primárně zapovězena (srov. rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019). K účelu § 46 zákona se vyjadřuje komentářová literatura takto: „Odpovědnost za prokázání splnění podmínek účasti a odpovědnost za podanou nabídku (její úplnost a správnost) nese účastník zadávacího řízení. V praxi veřejného zadávání se může stát, že obsah (resp. výklad) nabídky či žádosti o účast nebude vždy zcela jasný anebo část relevantních dokladů nebude vůbec doložena. Ačkoli procedura zadávacího řízení je formalizovaná a splnění zadávacích podmínek by primárně mělo vyplynout již z podané žádosti o účast anebo nabídky, zadavatel se může rozhodnout, že požádá účastníka zadávacího řízení o objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, resp. ve vazbě na položkový rozpočet může být nabídka dokonce upravena. Účelem takového postupu je ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že vybraný účastník splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla stanovená zákonem a zadávací dokumentací. Jen takový dodavatel může být vybrán z účastníků zadávacího řízení a povolán k realizaci veřejné zakázky.“ [DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017]

70.         Úřad z jazykového výkladu § 46 odst. 2 zákona dovozuje, že změna nabídky se primárně zapovídá (což je hlavní premisa, ze které je nutno vždy vycházet), lze pouze provést její doplnění nebo objasnění na základě žádosti zadavatele, a to pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nejsou předmětem hodnocení. Pro upřesnění je pak v daném ustanovení konstatováno, že takovéto doplnění nabídky se za změnu nepovažuje, z této dikce však nelze dle Úřadu vyvozovat závěr z opačné strany logického rozvoje § 46 odst. 2 zákona, tedy že pokud se předmětné doplnění nabídky netýká údajů, které mají být hodnoceny podle kritérií hodnocení, nejedná se o změnu nabídky. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019 uvádí: „Podstatou je totiž možnost pouhého doplnění či upřesnění již podané nabídky, tedy dodání něčeho, co původně chybělo, nebo vysvětlení něčeho, co původně mohlo být chápáno různými způsoby. Jde tedy o údaje či podklady, které zadavatel[3] hodlal předložit v jím pojatém významu již s podáním nabídky, avšak vlivem administrativního pochybení nebo vlivem odlišného výkladu, než jaký zastává zadavatel, je předložil chybně nebo v nabídce omylem zcela absentují. Nelze však připustit prostřednictvím postupu podle § 46 odst. 2 zákona nápravu takového pochybení, které spočívá v chybě dodavatele jakožto odborníka na oblast plnění veřejné zakázky.“ Úřad akcentuje, že podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu nabídky, ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace vysvětlena, případně je uvedena na pravou míru zjevná, lehce popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, č. j. 62 Af 50/2010-104, na jehož závěry lze podpůrně odkázat, a to i přesto, že se jednalo o právní závěry ve vztahu k předchozí právní úpravě, tj. zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť v tomto rozsahu jsou aplikovatelné i ve vztahu k současné právní úpravě). Stěžejní je zde tedy výklad pojmu doplnění nabídky, přičemž předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/ 322/HSc ze dne 30. 8. 2019 uvádí, že „za doplnění je nutno považovat připojení něčeho, co původně v nabídce zcela chybělo nebo sice připojeno bylo, ale bylo uvedeno jinak, než tomu porozuměl zadavatel, případně v důsledku zjevného pochybení bylo uvedeno mylně, a ačkoliv nabídka doplněná o tyto původně chybějící informace bude z formálního hlediska jiná (tedy změněná), než nabídka původní, obsahově, tedy fakticky, se lišit nebude.“

71.         Konkrétně k postupu zadavatele v právě šetřeném případě Úřad uvádí, že zadavatel po účastnících zadávacího řízení v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“ a „F“ požadoval vyplnění údajů o splnění parametru a popisu parametru. Současně zadavatel v těchto tabulkách k jednotlivým parametrům jednoznačně uvádí své požadavky, konkrétně pak u parametru zásobníků kategorie „E“ uvádí „minimálně 3x, minimálně 3 500 listů + univerzální vstup na 100 listů“ a parametru zásobníků kategorie „F“ uvádí „minimálně 3x, minimálně 3 500 listů + univerzální vstup na 100 listů“ (viz bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

72.         Z nabídky navrhovatele Úřad seznal, že navrhovatel předložil tabulku „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“, v níž v popisu parametru zásobníků nabízí „4 zásobníky na 550 listů + univerzální vstup na 100 listů“, a tabulku „Pronajatá zařízení“ kategorie „F“, v níž v popisu parametru zásobníků nabízí „2x velkokapacitní zásobních na 1 100 listů, 2x zásobník papíru na 550 listů, univerzální vstup na 250 listů“, přičemž u splnění parametru zásobníků uvádí v obou kategorií „ANO“(viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na základě právě uvedeného lze konstatovat, že popis parametru zásobníků uvedený navrhovatelem v jeho nabídce neodpovídá požadavku zadavatele na parametr zásobníků, když u zařízení kategorie „E“ nabízí navrhovatel zásobníky na 4 x 550 listů, tj. 2 200 listů, místo zadavatelem požadovaných 3 500 listů, a u zařízení kategorie „F“ nabízí navrhovatel zásobníky na 2 x 1 100 + 2 x 550 listů, tj. 3 300 listů, místo zadavatelem požadovaných 3 500 listů. Úřad na tomto místě připomíná, že zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil podmínky účasti v zadávacím řízení, přičemž jednou z těchto podmínek je, že pronajatá zařízení musí splňovat požadavky zadavatele uvedené v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorií A – G, tj. musí splňovat technické podmínky vymezující předmět plnění veřejné zakázky (blíže viz body 52. až 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jinými slovy v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorií A – G zadavatel z věcného hlediska jednoznačně stanovil technické parametry vymezující předmět veřejné zakázky, který vychází z jeho objektivně zdůvodnitelných požadavků, čímž vymezil „mantinely“ jím požadovaného plnění veřejné zakázky, které pak účastníci zadávacího řízení, jakožto odborníci na oblast plnění veřejné zakázky, mají povinnost splnit, aby se vůbec mohli účastnit zadávacího řízení, resp. aby jejich nabídka byla zadavatelem vůbec hodnocena. V případě, že ze strany některého z účastníků zadávacího řízení nebudou splněny některé ze zadavatelem stanovených technických parametrů v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorií A – G, zadavateli tak vzniká důvod pro vyloučení takového účastníka z účasti v zadávacím řízení.

73.         Pokud tedy navrhovatel v posuzovaném případě v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“ a „F“ podle popisu parametru zásobníků nenabídl zadavateli předmět plnění, který odpovídá požadavkům zadavatele na tento parametr, když navrhovatel nabízí zásobníky (konfiguraci zásobníků) pro nižší počet listů, než kolik požadoval zadavatel, přičemž Úřad opakovaně uvádí, že u zařízení kategorie „E“ nabízí navrhovatel 2 200 listů místo 3 500 zadavatelem požadovaných a u zařízení kategorie „F“ nabízí navrhovatel 3 300 listů místo 3 500 zadavatelem požadovaných, lze uvést, že nabídka navrhovatele tak zjevně nesplnila zadávací podmínky stanovené zadavatelem, konkrétně tedy technické parametry stanovené zadavatelem v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“ a „F“ a zadavateli tak vznikla možnost vyloučit navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Pro úplnost Úřad uvádí, že danou skutečnost tedy, že navrhovatel v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“ a „F“ podle popisu parametru zásobníků nenabídl zadavateli předmět plnění, který odpovídá požadavkům zadavatele na tento parametr, nepopírá ani navrhovatel, když v návrhu přiznává své pochybení v nabídce, konkrétně u popisu parametru zásobníků v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“ a „F“, když konkrétně uvádí: „Navrhovatel bohužel u parametru č. 19 pro zařízení kategorie E uvedl ve sloupci »Popis konkrétního splnění požadavku« omylem text patřící zařízením kategorie C a D. Konkrétně pro tento parametr uvedl chybně v nabídce jako popis konkrétního splnění požadavku následující text: »4 zásobníky na 550 listů + univerzální vstup na 100 listů« (…) Podobně Navrhovatel u parametru č. 19 pro zařízení kategorie F omylem ve sloupci »Popis konkrétního splnění požadavku« opomněl slova »velkokapacitní zásobník na 3500 listů«, bez nichž tento popis neodpovídal nabízenému zařízení kategorie F.“

74.         Úřad v této souvislosti dále akcentuje, že odpovědnost za prokázání splnění parametrů zařízení požadovaných zadavatelem a odpovědnost za obsah podané nabídky nese výlučně navrhovatel, pročež nelze přisvědčit argumentaci navrhovatele, že zadavateli měla vzniknout pochybnost, že navrhovatel nabízí odlišný parametr zásobníků zařízeníkategorie „E“ a „F“ oproti možnostem typu nabízených zařízení. Úřad má za to, že pro zadavatele jsou rozhodné údaje uvedené navrhovatelem u popisu parametru zásobníků, nikoliv prosté konstatování navrhovatele, zda parametr je/není splněn. Jinými slovy zadavatel se rozhodoval, zda podmínky účasti navrhovatele v zadávacím řízení jsou/nejsou splněny na základě porovnání navrhovatelem uvedeného popisu parametru zásobníků v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“ a „F“ v nabídce s požadavky zadavatele uvedenými v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorie „E“ a „F“, neboť pouze na základě porovnání těchto údajů lze relevantně posoudit, zda jsou splněny technické podmínky vymezující předmět plnění veřejné zakázky.

75.         Vyjde-li Úřad ze skutečností shora uvedených, pak v šetřené věci musí dospět k závěru, že z posouzení nabídky navrhovatele jasně vyplynulo, že tato nevyhovuje zadávací podmínce týkající se parametru zásobníků zařízení kategorie „E“ a „F“, přičemž zadavateli tak zjevně nevznikla potřeba požadovat pro účely řádného průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku po navrhovateli objasnění předložených údajů. V souladu s uvedeným tak Úřad uvádí, že z pohledu zadavatele nenastal skutkový stav, v němž by si měl nejprve nechat vyjasnit navrhovatelem namítaný údajný rozpor týkající se parametru zásobníků zařízení kategorie „E“ a „F“ a využít tak postupu, který mu umožňuje § 46 odst. 1 zákona. Úřad opakovaně zdůrazňuje, že § 46 odst. 1 zákona je čistě fakultativní povahy, což znamená, že zadavatel má možnost podle tohoto ustanovení postupovat nikoliv povinnost. Určitou výjimku však tvoří situace nastíněná v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, sp. zn. 62 Af 50/2010 (ačkoliv je citovaný rozsudek vydán v poměrech zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, uplatní se i v poměrech zákona nového). Z uvedeného rozsudku totiž mj. vyplývá, že „(o)bsahuje-li návrh smlouvy tvořící součást nabídky nejasnost spočívající v tom, že obsahuje číselnou hodnotu, která neodpovídá číselným hodnotám vyjadřujícím tentýž údaj v rámci zbylého obsahu nabídky, jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, pak je zadavatel povinen si uvedenou nejasnost nechat uchazečem vysvětlit, a tím ji odstranit (…).“ Nicméně z výše uvedeného jasně vyplývá, že v posuzovaném případě zadavateli nevznikla jakákoliv nejasnost ohledně nabídky vybraného dodavatele, tedy zjevně nebyly naplněny podmínky stanovené v daném rozsudku, za jejichž splnění zadavateli vzniká povinnost žádat účastníka zadávacího řízení o objasnění či doplnění podle § 46 zákona, tudíž zadavatel neměl povinnost postupovat podle § 46 zákona. Závěry uvedeného rozsudku se tak na posuzovaný případ neuplatní. Úřad tak odmítá argumentaci navrhovatele o údajném porušení zásady přiměřenosti podle § 6 zákona v důsledku nevyužití postupu podle § 46 odst. 1 zákona ze strany zadavatele jako nedůvodnou.

76.         I když Úřad považuje výše uvedené závěry za stěžejní při posouzení, zda zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem či nikoliv, přistoupí pro úplnost a nad rámec výše uvedeného ke stručnému vyjádření k argumentaci navrhovatele, v jejímž rámci odmítá tvrzení zadavatele, že by případný postup zadavatele podle § 46 odst. 1 zákona vedl k materiální změně obsahu nabídky, kterou zákon v § 46 odst. 2 zapovídá.

77.         V této souvislosti tedy Úřad opakovaně uvádí, že v tabulce „Pronajatá zařízení“ kategorií A – G byli účastníci zadávacího řízení, jakožto odborníci na oblast plnění veřejné zakázky, povinni vyplnit a zadavateli nabídnout předměty plnění veřejné zakázky splňující zadavatelem předem definované parametry těchto zařízení. Jak již Úřad konstatoval výše, podle § 46 odst. 2 zákona nelze provést materiální změnu nabídky, ale pouze toliko změnu formální, kdy obsah nabídky zůstává totožný, pouze je doplněna původně chybějící informace, nebo je jiná původně zadavateli nejasná informace vysvětlena, případně uvedena na pravou míru zjevná, lehce popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná nejasnost (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, č. j. 62 Af 50/2010-104, na jehož závěry lze podpůrně odkázat, a to i přesto, že se jednalo o právní závěry ve vztahu k předchozí právní úpravě, tj. zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť v  tomto rozsahu jsou aplikovatelné i ve vztahu k současné právní úpravě). Pokud tedy v posuzovaném případě navrhovatel nastiňuje, že by na základě žádosti zadavatele podle § 46 odst. 1 zákona v podstatě vyměnil obsah původně uvedeného popisu parametru zásobníků zařízení kategorie „E“ a „F“, tedy konfiguraci/sestavu zásobníků, nelze dle Úřadu tuto situaci chápat jako pouhé doplnění nebo upřesnění již podané nabídky, jelikož by prokazatelně nešlo o situaci, kdy by bylo doplněno něco, co původně v nabídce navrhovatele chybělo, ani by nedošlo k vysvětlení něčeho, co původně mohlo být zadavatelem chápáno jinak, když skutečnost, že navrhovatel v nabídce nabízí u zařízení kategorie „E“ a „F“ zvolenou konfiguraci/sestavu zásobníků, nevzbuzuje ohledně výkladu obsahu nabídky žádnou pochybnost. Úřad tedy zastává názor, že by případná změna/přepis parametru zásobníků zařízení kategorie „E“ a „F“ měla vliv na obsah nabídky, který by nezůstal totožný, a bylo by lze takovou změnu nabídky považovat za materiální změnu nabídky způsobenou chybou navrhovatele jakožto odborníka na oblast plnění veřejné zakázky. K tomuto Úřad uvádí, že při respektování právního názoru předsedy Úřadu vysloveného v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019 není možné připustit, aby účastníci zadávacího řízení měnili nabízená plnění po podání nabídky, byť bez změny nabídkové ceny, nebo aby některý z účastníků zadávacího řízení ve výsledku těžil ze svého původního pochybení, kdy započítá do kalkulace původní nabídkové ceny výrobek nesplňující požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách, zatímco ostatní účastníci zadávacího řízení své kalkulace tvořili s výrobky vyhovujícími plnění předmětu veřejné zakázky. Nad rámec právě uvedeného Úřad akcentuje, že tabulka „Pronajatá zařízení“ kategorií A – G není položkovým rozpočtem, tudíž v šetřeném případě nelze aplikovat § 46 odst. 3 zákona.

78.         Nicméně, jak již Úřad avizoval výše, návrh navrhovatele směřoval proti jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Úřad tedy v této návaznosti posoudil, zda v posuzovaném případě zadavateli vznikl relevantní důvod pro vyloučení navrhovatele a zda byl zadavatel povinen žádat navrhovatele o objasnění nebo doplnění nabídky dle § 46 odst. 1 zákona a následně učinil příslušné závěry (viz body 66. až 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Posuzování otázky, zda by došlo na základě žádosti zadavatele podle § 46 odst. 1 zákona k materiální změně nabídky, tudíž k nepřípustné změně nabídky dle § 46 odst. 2 zákona, tak není a ani nemůže být – s ohledem na skutečnost, že se jedná o hypotetickou situaci – předmětem řízení. Úřad se k ní tedy výše vyjádřil čistě pro úplnost a za účelem vyjádřit se k veškeré argumentaci navrhovatele, ovšem, jak je zřejmé, jedná se o vyjádření taktéž v hypotetické rovině. Úřad je totiž přesvědčen, že nemůže činit meritorní závěry o situaci, jež se nestala.

79.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti (viz body 66. až 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad v zadavatelově postupu neshledal rozpor se zákonem, čímž nebyly naplněny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele a jsou tedy dány důvody pro zamítnutí této části návrhu podle § 265 písm. a) zákona.

80.         Navrhovatel návrhem dále brojí proti údajně netransparentnímu rozhodnutí o vyloučení, ve kterém je jako důvod vyloučení uvedeno, že neprokázal technické podmínky vymezující předmět plnění veřejné zakázky stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách. Navrhovatel namítá, že v rozhodnutí o vyloučení absentuje odkaz na ustanovení zákona, podle kterého byl vyloučen, a že podle § 48 odst. 1 zákona může být účastník zadávacího řízení vyloučen pouze z důvodů stanovených zákonem, přičemž neprokázání technických podmínek vymezujících předmět plnění veřejné zakázky stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách nepatří dle něj mezi důvody vyloučení stanovené § 48 zákona.

81.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že pokud zadavatel účastníka ze zadávacího řízení vyloučí, nehledě na to, zda se jedná o fakultativní či obligatorní vyloučení, je povinen bezodkladně odeslat vyloučenému účastníkovi oznámení o vyloučení (srov. § 48 odst. 11 zákona). V oznámení musí být přitom vyloučení daného účastníka zadavatelem řádně odůvodněno. V odůvodnění by měl zadavatel prokázat prostřednictvím konkrétních okolností a skutečností naplnění všech atributů a podmínek daného důvodu pro vyloučení.

82.         V šetřeném případě Úřad seznal, že obsahem rozhodnutí o vyloučení je řádné (konkrétní) odůvodnění rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele. Z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení je seznatelné, jakého pochybení se navrhovatel ve své nabídce dopustil, tzn., zadavatel podrobně uvedl veškeré skutečnosti a argumenty, které ho vedly k rozhodnutí navrhovatele vyloučit. Odůvodnění zadavatele v rozhodnutí o vyloučení je jasné, srozumitelné a konkrétní, je z něj patrno, na základě čeho zadavatel k tomuto rozhodnutí dospěl a na základě čeho jej uskutečnil (blíže viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tudíž namítané rozhodnutí o vyloučení nepovažuje za provedené v rozporu se zákonem, příp. v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení, zejména pak zásadou transparentnosti. V této souvislosti Úřad podotýká, že s ohledem na argumentaci navrhovatele uvedenou v návrhu, není sporu, že navrhovatel věcné odůvodnění svého rozhodnutí o vyloučení co do popisu skutku chápe a nemá o něm sporu, když skutkovou situaci popsanou v rozhodnutí o vyloučení (tedy důvod svého vyloučení z další účasti v zadávacím řízení) de facto přiznává.    

83.         Dle Úřadu lze z jasného a srozumitelného odůvodnění rozhodnutí o vyloučení dovodit, že zadavatel účastníka zadávacího řízení vylučuje na základě § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a to i přesto, že toto konkrétní ustanovení v něm absentuje, což sám zadavatel ani nepopírá, když uvádí, že konkrétní ustanovení zákona, podle kterého vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, uvedl až v rozhodnutí o námitkách. Úřad k tomu akcentuje, že již v prvním odstavci odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvádí, „že nabídka účastníka nesplňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, které byly zadavatelem definovány v zadávací dokumentaci.“, přičemž dále specifikuje stěžovatelem namítaný důvod vyloučení, a to „(ú)častník neprokázal technické podmínky vymezující předmět plnění veřejné zakázky stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách“. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. Úřad má za to, že jen s ohledem na právě citované „obecné“ odůvodnění zadavatele v rozhodnutí o vyloučení lze jednoznačně dovodit, tedy aniž by byla posuzována další konkrétní a jasná argumentace uvedená zadavatelem v dalším obsahu rozhodnutí o vyloučení, že se zadavatel rozhodl využít své fakultativní možnosti a vyloučit navrhovatele na základě § 48 odst. 2 písm. a) zákona. V této souvislosti Úřad akcentuje, že nelze souhlasit ani s argumentací navrhovatele, že neprokázání technických podmínek vymezujících předmět plnění veřejné zakázky nepatří mezi důvody vyloučení stanovené § 48 zákona, neboť technické podmínky předmětu plnění bezesporu patří mezi zadávací podmínky, o čemž svědčí mj. bod 7. v návaznosti na body 10.6.3. a 13.3. zadávacích podmínek (viz body 52. až 56. odvodnění tohoto rozhodnutí).

84.         Pro úplnost Úřad připomíná, že podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním, přičemž § 39 odst. 1 stanovuje, že zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a v případě, že pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona. Z jazykového výkladu právě citovaných ustanovení zákona pak lze toliko dovodit povinnost zadavatele odeslat, a to bezodkladně, účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním, které musí být v souladu se zásadami podle § 6 zákona, tj. zákon jednoznačně nestanovuje povinnost zadavatele uvést v oznámení o vyloučení konkrétní ustanovení zákona, podle kterého k vyloučení došlo tak, jak uvádí navrhovatel.

85.         Na základě shora uvedeného (viz body 81. až 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad seznal rozhodnutí o vyloučení jako souladné se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, tzn., Úřad neseznal, že by namítané rozhodnutí o vyloučení činilo zadávací řízení na veřejnou zakázku nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným či nepřehledným, nebo že by vzbuzovalo pochybnosti o pravých důvodech zadavatele ve vztahu k vyloučení navrhovatele. S ohledem na právě uvedené tak Úřad uzavírá, že v zadavatelově postupu týkajícím se namítaného obsahu rozhodnutí o vyloučení neshledal rozpor se zákonem, tedy, že by ze strany zadavatele ohledně této skutečnosti došlo k porušení zásady transparentnosti nebo, že by důvod vyloučení nespadal mezi zákonné důvody stanovené § 48 zákona, jak navrhovatel uvádí v návrhu, čímž nebyly naplněny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele a jsou tedy dány důvody pro zamítnutí této části návrhu podle § 265 písm. a) zákona.

86.         Úřad dále k vyjádření navrhovatele ze dne 13. 2. 2020 a k jeho sdělení ze dne 17. 2. 2020, konkrétně k namítanému postupu zadavatele při posuzování výše nabídkových cen a namítané údajné netransparentnosti písemné evidence úkonů,uvádí, že tyto skutečnosti nejsou předmětem vedeného správního řízení, jelikož nebyly uvedeny ani v návrhu a ani v námitkách. Pro úplnost Úřad akcentuje, že s ohledem na vše výše uvedené tyto skutečnosti uvedené navrhovatelem již nemohou mít vliv na výsledek rozhodnutí Úřadu.

87.         S ohledem na vše výše uvedené tak Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

88.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

89.         Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

90.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

91.         Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení za podpisem vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny, uvádí: „Z důvodů urychlení zadávacího řízení Vás zadavatel zdvořile žádá o potvrzení níže uvedeného textu a vrácení elektronicky podepsaného potvrzeného dokumentu prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele. Převzal, seznámil se s obsahem a vzdává se práva podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení. Datum: (…) Jméno, příjmení statutárního orgánu dodavatele: (…)“

92.         Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavateli byly dne 23. 12. 2019 doručeny námitky, v nichž navrhovatel brojí proti rozhodnutí o vyloučení.

93.         Předmětné námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách, které bylo dle dokumentace o zadávacím řízení navrhovateli doručeno dne 6. 1. 2020, odmítl.

94.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 15. 1. 2020 k Úřadu návrh.

95.         V části III. odst. 15 návrhu navrhovatel mj. brojí proti textu uvedenému v rozhodnutí o vyloučení, a to: „Z důvodů rychlosti zadávacího řízení Vás zadavatel zdvořile žádá o potvrzení níže uvedeného textu a vrácení elektronicky podepsaného potvrzeného dokumentu prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele. Převzal, seznámil se s obsahem a vzdává se práva podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení. Datum: (…) Jméno, příjmení statutárního orgánu dodavatele: (…)“. Navrhovatel k tomu uvádí, že veškerá komunikace mezi ním a zadavatelem musí podle bodů 1.2. a 1.3. zadávacích podmínek probíhat elektronicky, pročež požadavek zadavatele na potvrzení převzetí a seznámení se s rozhodnutím o vyloučení považuje za „naprosto zbytečný a neopodstatněný, a jeví se tak spíše jako pokus vylákat z Navrhovatele vzdání se práva podat proti Rozhodnutí o vyloučení námitky“. Navrhovatel tudíž namítá, že se jedná o nekalou praktiku zadavatele, která není v souladu se zásadou transparentnosti podle § 6 zákona.

96.         Dále navrhovatel v části IV. odst. 23 návrhu namítá: „Je také potřeba zmínit, že Navrhovatel nabídkou nabízí Zadavateli k pronájmu celkem 90 tiskových zařízení a z toho jen 1 zařízení je kategorie E (tzn. cca 1,1 % z celkového počtu) a 3 zařízení jsou kategorie F (tzn. cca 3,3 % z celkového počtu). Rezignace Zadavatele na vysvětlení drobného rozporu u 1 parametru z celkem 29 a pouze u necelých 4,5 % nabízených zařízení, se tak jeví jako ryze účelová s cílem najít jakýkoliv důvod pro vyloučení Navrhovatele, přestože by jeho nabídka mohla být ekonomicky nejvýhodnější.“

Právní posouzení

97.         Úřad v posuzované věci předně uvádí, že rozhodnutí o vyloučení bylo navrhovateli prostřednictvím elektronického nástroje doručeno dne 10. 12. 2019. V souladu s § 242 odst. 2 zákona tak námitky proti rozhodnutí o vyloučení musely být doručeny zadavateli nejpozději do 15 dnů od jejich doručení navrhovateli, tedy do 27. 12. 2019. Navrhovatel podal zadavateli námitky prostřednictvím elektronického nástroje dne 23. 12. 2019. Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách, které bylo navrhovateli doručeno dne 6. 1. 2020, odmítl.

98.         Dále Úřad uvádí, že v části III. odst. 15 návrhu byla uvedena námitka týkající se textu uvedeného v rozhodnutí o vyloučení, a to: „Z důvodů rychlosti zadávacího řízení Vás zadavatel zdvořile žádá o potvrzení níže uvedeného textu a vrácení elektronicky podepsaného potvrzeného dokumentu prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele. Převzal, seznámil se s obsahem a vzdává se práva podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení. Datum: (…) Jméno, příjmení statutárního orgánu dodavatele: (…)“ (viz bod 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále v části IV. odst. 23 návrhu navrhovatel namítal, že v rámci své nabídky nabízí k pronájmu celkem 90 tiskových zařízení, z toho 1 zařízení kategorie „E“ (cca 1,1 % z celkového počtu) a 3 zařízení kategorie „F“ (cca 3,3 % z celkového počtu), pročež má za to, že „(r)ezignace Zadavatele na vysvětlení drobného rozporu u 1 parametru z celkem 29 a pouze u necelých 4,5 % nabízených zařízení, se tak jeví jako ryze účelová s cílem najít jakýkoliv důvod pro vyloučení Navrhovatele, přestože by jeho nabídka mohla být ekonomicky nejvýhodnější.“ (viz bod 96. odůvodnění tohoto rozhodnutí)

99.         Po následném posouzení obsahu námitek a návrhu navrhovatele bylo zjištěno, že námitky blíže specifikované v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí, byly uvedeny pouze v návrhu, nikoli ovšem již v námitkách. Úřadu současně není známo, že by navrhovatel podal v souladu s § 242 odst. 2 zákona, nějaké jiné námitky, které by směřovaly proti výše popsaným skutečnostem.

100.     Na základě výše uvedeného tedy Úřad shledal, že se v případě uvedených námitek jedná o uvedení nových skutečností v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách, a jakožto k takovým má k těmto skutečnostem Úřad v souladu s § 251 odst. 4 zákona přihlédnout pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Jelikož v posuzovaném případě navrhovatel ve vztahu k uvedeným skutečnostem neprokázal, že by šlo o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli a pro úplnost Úřad doplňuje, že ani povaha daných skutečností nenasvědčuje tomu, že by o takové nové skutečnosti šlo, Úřad k těmto skutečnostem nepřihlédl.

101.     Zároveň Úřad uvádí, že pokud výše jmenovaným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, jejichž řádné a včasné podání je dle jazykového výkladu § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání uvedených částí návrhu. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, a řízení v části návrhu týkající se textu uvedeného v rozhodnutí o vyloučení, a to: „Z důvodů rychlosti zadávacího řízení Vás zadavatel zdvořile žádá o potvrzení níže uvedeného textu a vrácení elektronicky podepsaného potvrzeného dokumentu prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele. Převzal, seznámil se s obsahem a vzdává se práva podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení.“ a v níž namítá, že „Navrhovatel nabídkou nabízí Zadavateli k pronájmu celkem 90 tiskových zařízení a z toho jen 1 zařízení je kategorie E (tzn. cca 1,1 % z celkového počtu) a 3 zařízení jsou kategorie F (tzn. cca 3,3 % z celkového počtu). Rezignace Zadavatele na vysvětlení drobného rozporu u 1 parametru z celkem 29 a pouze u necelých 4,5 % nabízených zařízení, se tak jeví jako ryze účelová s cílem najít jakýkoliv důvod pro vyloučení Navrhovatele, přestože by jeho nabídka mohla být ekonomicky nejvýhodnější.“, podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

102.     Z důvodu procesní ekonomie Úřad rozhodl o zastavení řízení o části návrhu (výrok II.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ- 04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: „Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení. Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá: »O zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje - jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku. «“ Z toho důvodu Úřad rozhodoval o zastavení řízení o části návrhu rozhodnutím.

103.     S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1. S - Invest CZ s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno,

2. ICC - Plus Import spol. s r.o., Žateckých 1211/14, 140 00 Praha - Nusle

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy