číslo jednací: 12291/2020/511/MMi
spisová značka: S0110/2020/VZ

Instance I.
Věc Dodávka Ekonomického informačního systému včetně implementace a zajištění služeb provozní podpory a rozvoje
Účastníci
  1. Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.
  2. Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.
  3. Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.
  4. BBM spol. s.r.o.
  5. GORDIC spol. s r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 263 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 14. 5. 2020
Dokumenty file icon 2020_S0110.pdf 552 KB

Spisová značka:

 

 

ÚOHS-S0110/2020/VZ

 

 

Číslo jednací:

 

 

ÚOHS-12291/2020/511/MMi

 

                  Brno: 28. dubna 2020

 

 

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 2. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatelé:

o      Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., IČO 68145535, se sídlem Studentská 1768/9, 708 00 Ostrava,

o      Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno

o      Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., IČO 68378297, se sídlem Prosecká 809/76, 190 00 Praha,

  • navrhovatel – BBM spol. s.r.o., IČO 40755592, se sídlem Kocínova 138/5, 397 01 Písek, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 18. 2. 2020 JUDr. Lubošem Průšou, advokátem, ev. č. ČAK 16629, se sídlem třída Národní svobody 32/11, 397 01 Písek,
  • vybraný dodavatel – GORDIC spol. s r.o., IČO 47903783, se sídlem Erbenova 2108/4, 586 01 Jihlava,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatelů učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka Ekonomického informačního systému včetně implementace a zajištění služeb provozní podpory a rozvoje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-035676, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 10. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 198-481434, ve znění opravy uveřejněné dne 18. 10. 2019,

rozhodl takto:

I.

Zadavatelé – Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., IČO 68145535, se sídlem Studentská 1768/9, 708 00 Ostrava, Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno a Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., IČO 68378297, se sídlem Prosecká 809/76, 190 00 Praha – ve správním řízení o přezkoumání úkonů uvedených zadavatelů vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0110/2020/VZ nedoručili Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle ustanovení § 252 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu, tj. do 17. 3. 2020 kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dodávka Ekonomického informačního systému včetně implementace a zajištění služeb provozní podpory a rozvoje“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-035676, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 10. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 198-481434, ve znění opravy uveřejněné dne 18. 10. 2019, a nedoručili ji ani v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené podle § 263 odst. 4 citovaného zákona usnesením Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-08026/2020/511/MMi ze dne 12. 3. 2020, tedy nejpozději dne 17. 3. 2020, neboť v této lhůtě nedoručili Úřadu originály dokumentů Jmenování členů hodnotící komise ze dne 27. 1. 2020, Zpráva o hodnocení nabídek ze dne 29. 1. 2020, Prezenční listina předběžné tržní konzultace, Zjišťovací protokol ze dne 28. 1. 2020, Zjišťovací protokol ze dne 21. 2. 2020, Zápis z průběhu ověřování a objasňování nabídky ze dne 28. 1. 2020, Zápis z průběhu ověřování a objasňování nabídky ze dne 21. 2. 2020, a vůbec nedoručili žádnou z nabídek podaných účastníky zadávacího řízení.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatelů – Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., IČO 68145535, se sídlem Studentská 1768/9, 708 00 Ostrava, Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno a Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., IČO 68378297, se sídlem Prosecká 809/76, 190 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony uvedených zadavatelůhodnocení nabídek zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 29. 1. 2020, oznámení o výběru dodavatele ze dne 30. 1. 2020 a rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 24. 2. 2020 – učiněné v otevřeném řízení na zadání veřejné zakázky „Dodávka Ekonomického informačního systému včetně implementace a zajištění služeb provozní podpory a rozvoje“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-035676, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 10. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 198-481434, ve znění opravy uveřejněné dne 18. 10. 2019.

 

 

III.

Zadavatelům – Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., IČO 68145535, se sídlem Studentská 1768/9, 708 00 Ostrava, Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno a Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., IČO 68378297, se sídlem Prosecká 809/76, 190 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v otevřeném řízení na zadání veřejné zakázky „Dodávka Ekonomického informačního systému včetně implementace a zajištění služeb provozní podpory a rozvoje“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-035676, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 10. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 198-481434, ve znění opravy uveřejněné dne 18. 10. 2019, a to až do pravomocného skončení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0110/2020/VZ.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavatelům – Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., IČO 68145535, se sídlem Studentská 1768/9, 708 00 Ostrava, Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno a Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., IČO 68378297, se sídlem Prosecká 809/76, 190 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.             Zadavatelé – Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., IČO 68145535, se sídlem Studentská 1768/9, 708 00 Ostrava, Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., IČO 68081731, se sídlem Královopolská 62/147, 612 00 Brno a Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., IČO 68378297, se sídlem Prosecká 809/76, 190 00 Praha (dále jen „zadavatelé“) – zahájili dne 10. 10. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka Ekonomického informačního systému včetně implementace a zajištění služeb provozní podpory a rozvoje“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 14. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-035676, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 10. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 14. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 198-481434, ve znění opravy uveřejněné dne 18. 10. 2019.

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu II.2.4) formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“:

(i)                 „dodání, instalace a implementace ekonomického informačního systému (dále jen „EIS“), který bude plně odpovídat všem funkčním, technickým, legislativním a procesním požadavkům Zadavatele, včetně poskytnutí práv k jeho užití (licencí), a souvisejících služeb dle potřeb Zadavatele dle podmínek Implementační smlouvy a

(ii)               zajištění souvisejících služeb provozní podpory, údržby a rozvoje dle podmínek smlouvy o poskytování provozní podpory, údržby a rozvoje, vč. zajištění služeb součinnosti při případném budoucím přechodu na jiný informační systém.“

3.             V čl. 1 zadávací dokumentace je uvedeno, že „veřejná zakázka je zadávána Sdružením zadavatelů na základě smlouvy o sdružení, přičemž za sdružení je oprávněna jednat Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., jako zástupce Sdružení zadavatelů ve smyslu § 7 ZZVZ.“

4.             Dne 13. 2. 2020 byly zadavatelům doručeny námitky navrhovatele –  BBM spol. s.r.o., IČO 40755592, se sídlem Kocínova 138/5, 397 01 Písek  (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 12. 2. 2020 směřující proti oznámení o výběru dodavatele, resp. rozhodnutí zadavatelů o výběru dodavatele ze dne 30. 1. 2020 a proti způsobu hodnocení nabídek v zadávacím řízení. Zadavatelé námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 24. 2. 2020 odmítli.

5.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatelů o námitkách, podal dne 28. 2. 2020 návrh na zahájení přezkoumání úkonů zadavatelů z téhož dne (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Návrh byl dne 28. 2. 2020 ve stejnopise doručen i zadavatelům.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6.             Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 28. 2. 2020 (dále jen „návrh“) a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů.

7.             V úvodu návrhu navrhovatel uvádí, že návrh podává proto, že nepovažuje rozhodnutí zadavatelů o jím podaných námitkách, jakož i předcházející úkony zadavatelů, které označuje jako „hodnocení hodnotící komisí zadavatele“ a „rozhodnutí – oznámení o výběru dodavatele“ za učiněné v souladu se zákonem. Navrhovatel uvádí, že rozhodnutí zadavatelů o námitkách navrhovatele ze dne 24. 2. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zprávu hodnotící komise ze dne 29. 1. 2020 i oznámení zadavatelů o výběru dodavatele ze dne 30. 1. 2020 (dále jen „oznámení o výběru“) napadá v jejich plném rozsahu.

Obsah návrhu

8.             Navrhovatel v části I. návrhu rekapituluje průběh zadávacího řízení. V části II. návrhu navrhovatel uvádí, že nepovažuje rozhodnutí o námitkách, hodnocení nabídek a oznámení o výběru za učiněné v souladu se zákonem, a proto podává návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání těchto úkonů zadavatele.

9.             Navrhovatel v části III. návrhu uvádí, že zadavatelé porušili § 245 odst. 1 zákona tím, že v odůvodnění rozhodnutí o námitkách nevysvětlili, jak existenci navrhovatelem označených funkcionalit v nabídce vybraného dodavatele ověřovali, kde je ověřovali, kdy je ověřovali, v jakém rozsahu je ověřovali a na jaké instalaci a verzi nabízeného řešení je ověřovali. Dle navrhovatele se zadavatelé omezili na pouhé proklamace, že vše podrobně ověřili, což je dle navrhovatele nepřezkoumatelné.

10.         Navrhovatel dále k porušení § 245 odst. 1 zákona uvádí, že postrádá ve „zprávě o posouzení“ informace, ze kterých by jasně vyplynulo, zda jednotliví členové realizačního týmu dodavatele jsou zaměstnanci dodavatele nebo zaměstnanci poddodavatelů, což je dle navrhovatele podmínka vyplývající ze zadávací dokumentace. K tomu navrhovatel uvádí, že pokud údaje požadované v zadávacích podmínkách vybraný dodavatel ve své nabídce neuvedl, není jisté, zda vůbec splnil kvalifikační technické podmínky. Navrhovatel dodává, že k uvedenému se zadavatelé v rozhodnutí o námitkách v podstatě vůbec nevyjádřili.

11.         Navrhovatel dále v této části uvádí, že učinil ve svých námitkách věrohodné a kvalifikované upozornění, že je vyloučeno, aby všechny údaje uvedené v nabídce vybraného dodavatele, které byly předmětem hodnocení, odpovídaly skutečnosti. K tomu navrhovatel uvádí, že základním bodem námitek bylo nesprávné bodové hodnocení nabídky vybraného dodavatele v „kritériu splnění povinných a doplňkových funkcionalit ke dni podání nabídky“. Navrhovatel uvádí, že přílohou námitek bylo uvedení funkcionalit, u kterých dle názoru navrhovatele nemohly být v nabídce vybraného dodavatele splněny požadavky zadavatele.

12.         K tomu navrhovatel uvádí, že největší skupina požadavků, které nabídka vybraného dodavatele nesplnila, se týká oblasti řízení rozpočtu zadavatelů a navazujících funkcionalit. Navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel neměl ke dni podání nabídky žádnou zkušenost s „organizacemi typu v.v.i.“, které dle navrhovatele vedou své účetnictví na akruálním principu, tedy nemohl mít ve své nabídce ke dni jejího podání žádné funkcionality přizpůsobené pro řízení rozpočtu v.v.i. v celé šíři zadané v zadávací dokumentaci plně schopnou provozu bez doprogramování.

13.         Navrhovatel v návrhu uvádí, že v průběhu předběžných tržních konzultací vedených zadavateli projevili zadavatelé názor, že jednotlivé funkcionality tak, jak je hodlají zadavatelé poptat, nemůže splnit zcela všechny ze 100 % ke dni podání nabídky žádný dodavatel, a že některé funkcionality budou muset být doprogramovány dle specifického prostředí zadavatelů až po zadání zakázky. Dle navrhovatele tomu odpovídá i znění zadávací dokumentace, kde je rozdělení požadavků na povinné a rozšiřující s tím, že povinné funkcionality musí být dodány, ale mohou být doprogramovány i po podání nabídky, body za povinné funkcionality se v hodnocení přidělují jen v případě,  že  povinná  funkcionalita  plně  existuje  již  při  podání  nabídky,  rozšiřující funkcionality nemusí být dodány vůbec, body za rozšiřující funkcionality se však přidělují jen v případě, že daná rozšiřující funkcionalita existuje již při podání nabídky.

14.         K tvrzení zadavatelů z rozhodnutí o námitkách, že všem dodavatelům v rámci předběžné tržní konzultace bylo zdůrazněno specifikum prostředí veřejné výzkumné instituce, navrhovatel uvádí, že se vybraný dodavatel předběžné tržní konzultace neúčastnil, nemohl tedy dle navrhovatele mít v době podání nabídky potřebné detailní praktické znalosti o ekonomickém a účetním prostředí veřejné výzkumné instituce, nemohl tedy mít k dispozici všechny zadavateli požadované aplikace a detailní funkce, které by splňovaly požadavky zadání z téměř 100% ve všech poptávaných funkcionalitách.

15.         Dle navrhovatele z odůvodnění rozhodnutí o námitkách není zřejmé, kdy a jakým způsobem zadavatelé prověřovali, že vybraným dodavatelem nabízená funkcionalita byla až na marginální výjimky již obsažena ve standardu nabízeného řešení. K tomu navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje ke dni podání nabídek všechny požadavky zadavatelů, proto v námitkách uvedl seznam požadavků, které dle navrhovatele vybraný dodavatel nesplnil bez nutnosti doprogramování. Dle navrhovatele se měli zadavatelé těmito požadavky zabývat konkrétně a podrobně, pak by totiž došli k závěru, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje nepravdivé údaje.

16.         Navrhovatel dodává, že pokud existuje dodavatel, jehož řešení téměř 100% splňuje povinné i nepovinné požadavky zadávací dokumentace, existuje domněnka o zadávací dokumentaci účelově připravené pro tohoto jednoho dodavatele, což má být dle navrhovatele podpůrný důvod pro podezření na nepravdivé informace v nabídce vybraného dodavatele.

17.         K tvrzení zadavatelů, podle něhož je absurdní představa, že by se jakýkoliv člen sdružení zadavatelů podílel na přípravě zadávacích řízení obdobné povahy pro jiné ústavy, navrhovatel uvádí, že v zadávací dokumentaci je uvedena jako osoba, která se podílela na vypracování zadávací dokumentace, společnost Per Partes Consulting, s.r.o., která je uvedena i v zadávacích dokumentacích zadávacích řízení obdobné povahy a pod totožným názvem veřejné zakázky u většiny ostatních zadavatelů v rámci Akademie věd ČR. Navrhovatel toto uzavírá tím, že samostatní zadavatelé při přípravě a průběhu jednotlivých zadávacích řízení spolupracují a že postupují od samého počátku jednotně (řízeně).

18.         Navrhovatel uzavírá, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost i nedostatek důvodů, že oznámení o výběru a hodnocení nabídek je nezákonné, jelikož jsou důvodné a významné pochybnosti o výsledcích hodnocení některých kritérií v nabídce vybraného dodavatele, za které bylo přiděleno v hodnocení hodnotící komisí zadavatelů bodové hodnocení.

19.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatelé porušili § 6 odst. 1 a 2 zákona tím, že neprověřili námitky navrhovatele týkající se namítaných funkcionalit nabídky vybraného dodavatele a že tím došlo k založení diskriminace a nerovnosti navrhovatele oproti vybranému dodavateli, protože navrhovatel poptávaný předmět zakázky již z větší části plní a je tedy u něj plně ověřitelné a ověřené, zda jednotlivé funkcionality jeho nabídky jsou splněny a zda jeho nabídka obsahuje údaje odpovídající skutečnosti.

20.         Navrhovatel uvádí, že se měli zadavatelé zabývat nabídkou vybraného dodavatele postupem podle § 39 odst. 5 zákona („analogicky jako v případě MNNC“). Dle navrhovatele měli zadavatelé prověřit nabídku, ve které bylo uvedeno, že splňuje téměř všechny poptávané funkcionality, ačkoliv zadavatelé měli z předběžných tržních konzultací informaci, že všechny funkcionality poptávané zadavateli není ke dni podání nabídky schopen splnit nikdo. Dle navrhovatele není ze zprávy o hodnocení nabídek patrno, zda a jak konkrétně se hodnotící komise něčím takovým zabývala.

21.         Dle navrhovatele je v zájmu transparentnosti, zachování řádné soutěže a nediskriminace, aby zadavatelé byli ostražití ke kontrole všech údajů, které se objeví v nabídkách s ohledem na možné uvedení nepravdivých údajů.

22.         Navrhovatel uvádí, že podstata jeho námitek spočívá v tom, aby „bylo postaveno najisto, které bodově hodnocené funkcionality ke dni svého podání konkrétní nabídka splňovala a které nikoli, a to alespoň v míře potřebné pro dosažení jistoty o tom, že nabídka vybraného dodavatele skutečně je nejlepší nabídkou v porovnání s ostatními nabídkami“.

23.         K tvrzení zadavatelů, že se podrobně věnovali zkoumání a ověřování označených požadavků a že zjistili, že nabízený systém vybraného dodavatele obsahuje veškerou prověřovanou funkcionalitu bez nutnosti jejího doprogramování, navrhovatel uvádí, že zadavatelé neuvádí nic o tom, zda zjišťovali, zda všechny navrhovatelem označené funkcionality jako nesplněné nabídka vybraného dodavatele splňovala ke dni podání nabídky. Dle navrhovatele zadavatelé dále neuvádí nic o metodě ověření splnění  funkcionalit nabídky vybraného dodavatele, ani „jaký vzorek byl ověřován, jak zajistil, aby vzorek pro ověřování neobsahoval žádné programové úpravy po datu podání nabídky, jaké použil měřící přístroje či analyzátory software, kde je vzorek uložen a jak je zabezpečen proti změnám, jaké byly použity testovací scénáře, kde jsou testovací scénáře uloženy a jak jsou zabezpečeny proti změnám a zda je možné ověření vzorků přezkoumat zopakováním testu“.

24.         Dle navrhovatele se v případě podmínek, se kterými je spojeno udělení bodování při hodnocení, nelze spoléhat na poctivost nabídky, a tedy zadavatelé musí mít jistotu, zda podmínka splněna byla nebo nebyla, a to „alespoň v takové míře, která je potřebná pro dosažení jistoty Zadavatele o tom, že nabídka vybraného dodavatele skutečně je nejlepší nabídkou v porovnání s ostatními nabídkami“.

25.         Navrhovatel uvádí, že zadavatelé musí mít metody ke kontrole, zda byly podmínky, za které se udělují body při hodnocení, splněny či nikoliv. Navrhovatel uvádí, že v případě, že zadavatelé tyto metody ke kontrole nemají, že záleží jen na tom, zda účastník uvede v nabídce pravdivou či nepravdivou informaci, což má dle navrhovatele za následek nepřezkoumatelnost rozhodování zadavatelů, nejistotu v otázce správnosti hodnocení nabídek a narušení rovnosti účastníků v soutěži a jejich diskriminaci.

26.         Navrhovatel uzavírá, že rozhodnutí o námitkách a oznámení o výběru včetně jim přecházejícího hodnocení nabídek jsou nezákonná z důvodu porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek.

27.         Navrhovatel uvádí, že mu v důsledku výše uvedených porušení zákona hrozí újma na jeho právech spočívající v tom, že kdyby zadavatelé dodrželi zákon a zadávací podmínky, byl by vybrán on jako vybraný dodavatel. Pokud by tedy nebyla zjednána náprava, navrhovatel by přišel o možnost plnění zakázky.

28.         Navrhovatel v části IV. návrhu uvádí, že požaduje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách, oznámení o výběru i hodnocení nabídek.

29.         V závěru návrhu navrhovatel zdůvodňuje výši složené kauce. K tomu uvádí, že nabídková cena navrhovatele se skládá mimo jiné z jednotkové ceny za rozvoj dle čl. V servisní smlouvy, avšak že ze zadávací dokumentace nevyplývá předpokládaný rozsah tohoto rozvoje, proto nelze určit celkovou nabídkovou cenu a v souladu se stanoviskem Úřadu k výpočtu kauce složil kauci ve výši 100 000 Kč.

Další průběh správního řízení

30.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatelé, navrhovatel a vybraný dodavatel.

31.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-07136/2020/511/MMi ze dne 4. 3. 2020 (dále jen „oznámení o zahájení správního řízení“). Zadavatelé byli v oznámení o zahájení správního řízení upozorněni na platnou právní úpravu o doručování Úřadu, včetně z ní pro ně vyplývající povinnosti písemnosti, jejichž originál byl vyhotoven v listinné podobě, zaslat Úřadu v elektronické podobě až po provedení nezbytné autorizované konverze podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů“).

32.         Zadavatelé byli oznámením o zahájení správního řízení poučeni o povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 zákona doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení a rovněž o způsobu zaslání dokumentace podle § 252 odst. 3 a 4 zákona. Tento přípis byl poslednímu ze zadavatelů doručen dne 5. 3. 2020.

33.         Protože Úřad ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona dokumentaci o zadávacím řízení neobdržel, vydal dne 12. 3. 2020 usnesení č. j. ÚOHS-08026/2020/511/MMi, kterým zadavatelům určil dodatečnou lhůtu pěti dnů k zaslání dokumentace o zadávacím řízení. Toto usnesení bylo zadavatelům doručeno dne 12. 3. 2020.

34.         Úřad dne 16. 3. 2020 obdržel podání ze dne 16. 3. 2020, kterým se zadavatelé vyjádřili k návrhu (dále jen „vyjádření k návrhu“).

Vyjádření k návrhu

35.         Úvodem vyjádření k návrhu zadavatelé rekapitulují dosavadní průběh zadávacího řízení, kde mj. uvádí, že požádali navrhovatele o upřesnění námitek, což navrhovatel dle zadavatelů odmítl. Zadavatelé uvádí, že požádali vybraného dodavatele o poskytnutí součinnosti v souvislosti s námitkami, následně proběhlo místní šetření v sídle vybraného dodavatele a vydání rozhodnutí o námitkách.

36.         K návrhu zadavatelé uvádí, že považují postup navrhovatele za účelový, obstrukční a založený na nepodložených, a dokonce nepravdivých tvrzeních a fabulacích. Zadavatelé navrhují Úřadu návrh odmítnout a správní řízení zastavit z důvodu, že navrhovatel řádně neuhradil v plné výši kauci, že navrhovatel reálně neprokázal a nezdůvodnil nezbytnou náležitost návrhu v podobě prokázání újmy, která by mu měla vzniknout, a že neexistují důvody pro uložení nápravného opatření.

37.         K nesložení kauce zadavatelé uvádí, že jak plyne z § 255 odst. 1 zákona, je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky. K tomu dále uvádí, že v zadávací dokumentaci byla stanovena pravidla na určení nabídkové ceny, která „zahrnuje celkové předpokládané náklady provozu ekonomického informačního systému po dobu jeho životnosti, která je kvalifikovaně odhadována na 10 let“. Zadavatelé odkazují na čl. 8. 2. zadávací dokumentace, kde je uvedeno, že celková nabídková cena se skládá z položek dle formuláře č. 1,2,3 a 4.

38.         Zadavatelé uvádí, že celková nabídková cena v sobě neobsahuje 1 MD rozvoje dle bodu 5 přílohy č. 6 zadávací dokumentace, jak uvádí navrhovatel. K tomu zadavatelé uvádí, že nabídková cena navrhovatele byla ve výši 17 659 800,- Kč bez DPH, jak je uvedeno v nabídce navrhovatele, proto 1 % z této ceny činí 176 659,80 Kč. Protože navrhovatel však složil kauci ve výši 100 000,- Kč, zadavatelé navrhují správní řízení zastavit dle § 257 písm. c) zákona.

39.         V části III. vyjádření k návrhu zadavatelé uvádí, že navrhovatel v návrhu opakuje obsah námitek, aniž by se vypořádal s argumentací zadavatelů z rozhodnutí o námitkách. Dle zadavatelů návrh obsahuje nahodilá tvrzení a fabulace, z nichž dle zadavatelů není možno dovodit pochybnost o tom, že by nabízený systém vybraného dodavatele neobsahoval požadované funkcionality.

40.         K argumentaci navrhovatele k ověřování nabídky vybraného dodavatele zadavatelé uvádí, že ad absurdum by v případě zakázky na stavební práce museli „ověřovat např. dostupnost a kvalitu materiálu, technologii stavby, kapacitu konkrétních profesí podílejících se na stavbě, logistickou strategii stavby, apod“.

41.         Dle zadavatelů navrhovatel zaměňuje postavení zadavatelů a společnosti Per Partes Consulting, s.r.o., „která se podílela na definování požadavků Zadavatele na poptávaný ekonomický informační systém, nikoliv na analýzu trhu dodavatelů ekonomických informačních či znalost jejich produktů“.

42.         K pochybnostem navrhovatele, zda zadavatelé vůbec ověřovali nabídku vybraného dodavatele, zadavatelé uvádí, že dne 17. 2. 2020 vyzvali navrhovatele ke sdělení konkrétních zjištění ohledně nabídky vybraného dodavatele, na což však navrhovatel nereagoval. Dle zadavatelů navrhovatel není schopen zpochybnit rozsah zkoumaných požadavků či zdůvodnit, proč by nemělo být věrohodné zadavatelem provedené zkoumání konkrétních funkcionalit.

43.         K tvrzení navrhovatele, že zadavatelé nezkoumali nabídku vybraného dodavatele z hlediska splnění kvalifikačních požadavků, zadavatelé uvádí, že toto zkoumání proběhlo a vybraný dodavatel zcela dostál požadavkům ve smyslu čl. 7.3.2. zadávací dokumentace, tedy že vybraný dodavatel předložil seznam techniků nebo technických útvarů, podílejících se na plnění veřejné zakázky. Zadavatelé uvádí, že řádně posoudili nabídku vybraného dodavatele z hlediska toho, zda splňuje požadovanou technickou kvalifikaci, a v souladu s § 123 písm. b) bod 1 zákona a výsledek tohoto posouzení řádně uvedli v příslušné příloze oznámení o výběru dodavatele.

44.         K tvrzení navrhovatele, že zadavatelé provedli nesprávné hodnocení nabídky vybraného dodavatele z hlediska ověření splnění povinných a doplňkových funkcionalit, zadavatelé uvádí, že veškeré funkcionality, které navrhovatel označil, přezkoumali a řádně ověřili s konstatováním, že jsou základní součástí zkoumaného systému. Zadavatelé uvádí, že navrhovatel v návrhu uvádí nové skutečnosti, které neuvedl v námitkách, ke kterým se dle § 251 odst. 4 zákona nesmí přihlížet. Zadavatelé si nově uvedené skutečnosti ohledně vedení účetnictví vysvětlují tím, že argumentace zadavatelů v rozhodnutí o námitkách byla natolik důsledná, že navrhovatel byl nucen přijít s „dalším nahodilým tvrzením postaveným na fádní argumentaci“.

45.         Zadavatelé uvádí, že rozhodnutí o námitkách k dotčené námitce zdůvodnili – vysvětlili, že ověřili konkrétní funkcionality, uvedli, jakým způsobem toto ověření zaznamenali a popsali systém vybraného dodavatele jako vysoce parametrizovatelný a komplexní, disponující rozsáhlou funkcionalitou, která se při implementaci systému toliko nastavuje, což má za následek to, že v souvislosti s prověřovanými požadavky není třeba v systému provádět programátorské úpravy oproti např. stávajícímu systému, který poskytuje právě navrhovatel.

46.         Dle zadavatelů o obstrukčním a nepravdivém tvrzení navrhovatele, že systém vybraného dodavatele neobsahuje poptávané funkcionality, svědčí to, že navzdory tvrzením z námitek, že z jeho zjištění je zcela vyloučeno, aby všechny údaje uvedené v nabídce vybraného dodavatele, které byly předmětem hodnocení, odpovídaly skutečnosti, nebyl navrhovatel schopen sdělit konkrétní referenční zakázky vybraného dodavatele, na kterých měl navrhovatel údajně provádět ověření funkčních požadavků, a konkrétně doložit přehled ověření funkčních požadavků Vybraného dodavatele, z nichž dovozuje závěr o tom, že vybrané funkční požadavky, které tvoří přílohu č. 1 námitek, nemůže vybraný dodavatel 100% splnit, a to mimo jiné i předložením relevantní dokumentace.

47.         Zadavatelé uvádí, že opakovaně zkoumali nabídku vybraného dodavatele postupem podle § 46 a 39 odst. 5 zákona, přičemž toto zkoumání zahrnovalo rovněž zkoumání nabízeného systému a ověření všech požadavků, které navrhovatel označil v námitkách. Zadavatelé uvádí, že vybraný dodavatel v průběhu zkoumání požadavků a ověřování vlastností jím nabízeného systému poskytl zadavatelům plnou součinnost k ověření systému a vybraných požadavků. Zadavatelé uvádí, že z těchto šetření vyplynulo, že vybraný dodavatel prokázal, že jím nabízený systém splňuje veškeré požadavky označené navrhovatelem a že jím nabízený systém obsahuje ve standardu veškerou prověřovanou funkcionalitu vztaženou k požadavkům zadavatelů bez nutnosti jejího doprogramování.

48.         K tvrzení navrhovatele, že se měli zadavatelé zabývat konkrétními požadavky, které dle navrhovatele nabídka vybraného dodavatele nesplňuje, zadavatelé uvádí, že navrhovatel buď rozhodnutí o námitkách nečetl, nebo uvádí nepravdivé tvrzení, neboť v rozhodnutí o námitkách zadavatelé konstatovali, že ověřovali všechny údajně chybějící požadavky v nabídce vybraného dodavatele.

49.         Zadavatelé dále uvádí, že oznámení o výběru dodavatele obsahuje zákonné náležitosti dle § 123 zákona. K tvrzení navrhovatele, že zpráva o hodnocení nabídek a výsledek posouzení jsou obsahově identické s dokumenty přiloženými dokumenty k oznámení o výběru dodavatele z roku 2019, zadavatelé uvádí, že toto tvrzení není pravdivé, že si navrhovatel tyto dokumenty ani nepřečetl a podal námitky zcela účelově.

50.         Zadavatelé uvádí, že zpráva o hodnocení obsahuje náležitosti dle § 119 zákona. K tomu dodávají, že zákon nepožaduje, aby zpráva o hodnocení nabídek obsahovala detailní rozsah zkoumání konkurenční nabídky. Zadavatelé uvádí, že nabídku vybraného dodavatele detailně zkoumali, zdokumentovali, avšak informace získané zkoumáním byly označeny za obchodní tajemství ve smyslu § 218 zákona, proto nemohly být navrhovateli poskytnuty, což bylo uvedeno v rozhodnutí o námitkách.

51.         Zadavatelé dále uvádí, že rozhodnutí o námitkách bylo koncipováno v souladu s § 245 zákona a že v něm věcně reagovali na tři hlavní námitky navrhovatele. K tomu zadavatelé uvádí, že argumentace navrhovatele byla podobná dříve podaným námitkám, rozhodnutí o námitkách tedy nemůže být přelomově argumentováno, zvlášť když zadavatelům nebylo úplně zřejmé, co navrhovateli není jasné. K tomu opakují, že zadavatelé požádali o upřesnění námitek, čemuž ze strany navrhovatele nebylo vyhověno.

52.         Zadavatelé uvádí, že realizovali tzv. předběžné tržní konzultace dle § 33 zákona s cílem připravit zadávací podmínky mimo jiné právě i s ohledem na své požadavky na ekonomický informační systém a informovat dodavatele o svých požadavcích. K tomu uvádí, že z výsledku předběžné tržní konzultace zadavatelé neobdrželi informaci, která by indikovala nemožnost dodavatelů splnit požadované funkcionality. Zadavatelé uvádí, že připravovali zadávací podmínky samostatně, bez koordinace s Akademickou radou Akademie věd ČR či s jinými ústavy Akademie věd ČR. Tvrzení navrhovatele o spolupráci zadavatelů s v návrhu uvedenými institucemi při přípravě zadávací dokumentace označují za fabulace. Dle zadavatelů skutečnost, že zadavatelé i Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. využívají právních služeb od téže společnosti, neznamená, že spolu tito zadavatelé spolupracují.

53.         Zadavatelé uvádí, že tvrzení navrhovatele, že by zadavatelé v rámci předběžné tržní konzultace měli mít postaveno najisto, že je vyloučeno, aby nabídku podal dodavatel, který bude splňovat všechny požadavky, je nepravdivé. Zadavatelé opakují, že se nezabývá tvorbou informačních systémů, a tak není schopen učinit jednoznačné závěry o vlastnostech informačních systémů konkrétních dodavatelů.

54.         K tvrzení navrhovatele, že se vybraný dodavatel neúčastnil předběžné tržní konzultace a nemohl mít tedy v době podání nabídky potřebné znalosti o ekonomickém a účetním prostředí veřejné výzkumné instituce, zadavatelé uvádí, že jde o tvrzení nové, neuvedené v námitkách a Úřad k němu nemá dle § 251 odst. 4 přihlížet. Toto tvrzení rovněž zadavatelé označují jako absurdní, neboť dle zadavatelů měl vybraný dodavatel dostatek času na prostudování požadavků zadavatelů.

55.         Zadavatelé uzavírají, že prověřili maximálním způsobem informace uvedené v nabídce vybraného dodavatele, že si nejsou vědomi žádného pochybení ze své strany, že neexistují postupy, kterými by zadavatelé mohli účinněji ověřit údaje v nabídce vybraného dodavatele. K tomu uvádí, že dle rozhodovací praxe Úřadu nejsou zadavatelé povinni ověřovat veškeré údaje ze všech dostupných zdrojů a v rámci zásady presumpce poctivosti jsou oprávnění důvěřovat dodavateli, že své závazky splní.

56.         Zadavatelé v části IV. vyjádření k návrhu uvádí, že jsou přesvědčeni o tom, že v průběhu celého zadávacího řízení jednali nadmíru důsledně, pokud jde o povinnost ověřit veškeré skutečnosti rozhodné pro výběr dodavatele, o nichž získá pochybnosti. K tomu dodává, že opakovanými šetřeními a ověřováními nezískal pochybnosti o úplnosti nabídky vybraného dodavatele, a proto rozhodli tak, jak rozhodli.

57.         Zadavatelé dále v této části uvádí, že své kroky a postupy zvažovali ve světle rozhodovací praxi Úřadu a soudů a že z tohoto důvodu očekávají, že Úřad bude postupovat v souladu se zásadou legitimního očekávání. K tomu odkazují na rozhodnutí Úřadu a Nejvyššího správního soudu, která dle zadavatelů potvrzují zákonnost jejich postupu.

58.         Závěrem vyjádření k návrhu zadavatelé navrhují, aby Úřad správní řízení zastavil podle § 257 písm. c) zákona, jelikož nedošlo ke složení kauce, případně aby Úřad návrh zamítl dle ustanovení § 265 písm. a) zákona.

Další průběh správního řízení

59.         Dne 16. 3. 2020 Úřad obdržel od zadavatelů podání do datové schránky zaevidovaná pod č. j. ÚOHS-08750/2020/500/RZa a ÚOHS-08751/2020/500/RZa, jejichž obsahem byly dokumenty, které dle zadavatelů tvoří dokumentaci o zadávacím řízení. Mezi zaslanými dokumenty bylo Jmenování členů hodnotící komise ze dne 27. 1. 2020, Zpráva o hodnocení nabídek ze dne 29. 1. 2020, Prezenční listina předběžné tržní konzultace, Zjišťovací protokol ze dne 28. 1. 2020, Zjišťovací protokol ze dne 21. 2. 2020, Zápis z průběhu ověřování a objasňování nabídky ze dne 28. 1. 2020, Zápis z průběhu ověřování a objasňování nabídky ze dne 21. 2. 2020, avšak všechny tyto dokumenty byly pouze ve formě prostých kopií (skenů) listinného originálu ve formátu PDF bez doložky autorizované konverze. Součástí doručených dokumentů nebyly nabídky účastníků zadávacího řízení ani smlouva o sdružení zadavatelů.

60.         Dne 27. 3. 2020 Úřad obdržel od zadavatelů podání do datové schránky zaevidovaná pod č. j. ÚOHS-09653/2020/500/RZa, ÚOHS-09654/2020/500/RZa, ÚOHS-09655/2020/500/RZa a ÚOHS-09656/2020/500/RZa, jejichž obsahem byly nabídky tří účastníků zadávacího řízení.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

61.         Úřad příslušný podle § 248 zákona po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastních zjištění dospěl k závěru, že zadavatelé v řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů vedeném Úřadem pod sp. zn. S0110/2020/VZ nedoručili Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku podle § 252 odst. 1 zákona ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu zadavatelům ani v dodatečné pětidenní lhůtě ode dne doručení usnesení č. j. ÚOHS-08026/2020/511/MMi ze dne 12. 3. 2020 stanovené Úřadem podle § 263 odst. 4 zákona, tedy nejpozději dne 17. 3. 2020.

62.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

63.         Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

64.         Podle § 251 odst. 1 návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

65.         Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

66.         Podle § 252 odst. 3 zákona vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

67.         Podle § 252 odst. 4 zákona je zadavatel povinen odeslat Úřadu části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

68.         Nedoručí-li zadavatel v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 nebo § 254 odst. 5 zákona dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem, Úřad podle § 263 odst. 4 zákona uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.

69.         Podle § 22 odst. 1 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů se konverzí rozumí

a)      úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“) způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze (dále jen „doložka“), nebo

b)      úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky.

70.         Podle § 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů má dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen „výstup“), stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl (dále jen „vstup“).

71.         Podle § 22 odst. 3 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů má‑li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu.

K neuvedení újmy v návrhu

72.         Zadavatelé ve vyjádření k návrhu namítli, že navrhovatel reálně neprokázal a nezdůvodnil nezbytnou náležitost návrhu ve smyslu § 257 písm. b) zákona v podobě prokázání újmy, která mu měla vzniknout.

73.         K tomu Úřad uvádí, že náležitostí návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dle § 251 odst. 1 zákona je mimo jiné označení, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, přičemž podle § 257 písm. b) zákona platí, že pokud návrh tuto náležitost neobsahuje, je to důvodem pro zastavení správního řízení.

74.         Navrhovatel v části III. návrhu podrobně rozvádí, v čem spatřuje porušení zákona zadavateli (viz. body 9. až 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a tuto část návrhu uzavírá formulací, že v „důsledku výše uvedených porušení zákona Navrhovateli hrozí újma na jeho právech spočívající v tom, že kdyby Zadavatel ustanovení ZZVZ a jím zveřejněné zadávací podmínky dodržel a splnil své povinnosti, musel by patrně býval být vybraný dodavatel GORDIC spol. s r.o. ze zadávacího řízení vyloučen pro uvedení zjevně nepravdivých údajů ve své nabídce a jako vybraný dodavatel by byl vybrán stěžovatel jako uchazeč s nejvyšším bodovým hodnocením nabídky. Pokud by nebyla provedena náprava chybného postupu zadavatele, stěžovatel by přišel o možnost plnění zakázky“.

75.         Úřad tedy konstatuje, že návrh v souladu s § 251 odst. 1 zákona označení, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, včetně specifikování této újmy, obsahuje. Úřad přitom nesouhlasí se zadavateli, že navrhovatel musí újmu reálně prokázat, takový požadavek z § 251 odst. 1 ani jiných ustanovení zákona nevyplývá.

76.         Jelikož tedy návrh náležitost spočívající v označení, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, obsahuje, není dán důvod pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. b) zákona.

K výši kauce

77.         Zadavatelé ve vyjádření k návrhu dále namítli, že nebyla složena kauce v plné výši dle § 255 odst. 1 zákona. K tomu uvádí, že v zadávací dokumentaci byla stanovena pravidla na určení nabídkové ceny, která zahrnuje celkové předpokládané náklady provozu ekonomického informačního systému po dobu jeho životnosti, která je kvalifikovaně odhadována na 10 let.

78.         Zadavatelé dále uvádí, že dle čl. 8.2 zadávací dokumentace se nabídková cena skládá z následujících dílčích cen:

-          Celková nabídková cena složená z položek 1., 2., 3. a 4. uvedených ve Formuláři a

-          Ceny MD za službu Rozvoje dle článku 5.2 Servisní smlouvy uvedené v položce 5 Formuláře“.

Z uvedeného zadavatelé vyvozují, že celková nabídková cena v sobě nezahrnuje cenu za 1 MD rozvoje dle bodu 5. přílohy č. 6 zadávací dokumentace, jak uvádí navrhovatel.

79.         Zadavatelé dále ve vyjádření k návrhu uvádí, že nabídková cena navrhovatele byla ve výši 17 659 800 Kč, a tedy kauce činí 176 659,80 Kč. Protože navrhovatel složil kauci 100 000 Kč, navrhuje zadavatel správní řízení zastavit dle § 257 písm. c) zákona.

80.         Zadavatelé uvádí, že jejich závěr o nesložení kauce v plné výši vyplývá i ze stanoviska Úřadu k výpočtu kauce, které „výslovně stanoví za rozhodnou celkovou nabídkovou cenu i cenu stanovenou dle modelového případu“.

81.         K uvedenému Úřad uvádí, že způsob určení nabídkové ceny pro účel výpočtu kauce je upraven v § 255 odst. 1 zákona. Dle tohoto ustanovení je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. Z tohoto ustanovení zákona dle Úřadu vyplývá, že celkovou nabídkovou cenou se pro účely určení výše kauce rozumí cena za plnění, které má dodavatel zadavateli v rámci veřejné zakázky poskytnout a má ho v rámci své nabídky ocenit, nikoliv cena, resp. část ceny, kterou zadavatel v zadávacích podmínkách za „celkovou nabídkovou cenu“ označí. Pro určení výše kauce tedy není relevantní, že v šetřeném případě zadavatelé v zadávací dokumentaci část nabídkové ceny označili jako „celkovou nabídkovou cenu“. Pro výpočet kauce je stěžejní nabídková cena jako celek, tj. za cena plnění, které měli dodavatelé ve svých nabídkách ocenit.

82.         Jak Úřad zjistil, zadávací dokumentace obsahuje čl. 8.2 nadepsaný „Složení nabídkové ceny“, v němž je stanoveno, že „nabídková cena se skládá z následujících dílčích cen:

- „Celková nabídková cena složená z položek 1., 2., 3. a 4. uvedených ve Formuláři a

- Ceny MD za službu Rozvoje dle článku 5.2 Servisní smlouvy uvedené v položce 5 Formuláře“.

83.         Z čl. 8.2 zadávací dokumentace tedy plyne, že nabídková cena se skládá jednak z položek 1., 2., 3., a 4. uvedených v příloze č. 6 zadávací dokumentace „Struktura celkové nabídkové ceny“ (dále jen „formulář“), ale také z položky 5. formuláře, tedy z jednotkové ceny za rozvoj dle čl. 5.2 Servisní smlouvy.

84.         Z čl. 5.1 smlouvy o poskytování provozní podpory, údržby a rozvoje (dále jen „servisní smlouva“), jejíž vzor tvoří přílohu č. 3 zadávací dokumentace, vyplývá, že zadavatelé jsou oprávněni po dobu účinnosti servisní smlouvy objednat u dodavatele rozvoj ekonomicko-informačního systému.

85.         V čl. 5.2 servisní smlouvy je uvedeno, že „objednatel je oprávněn nikoliv však povinen objednat u Poskytovatele Rozvoj EIS v rozsahu ceny ve výši 2.125.000,-Kč bez DPH. Cena za jednotlivý Rozvoj se bude účtovat podle počtu člověkodnů (dále jen „MD“), přičemž jeden MD má hodnotu [DOPLNÍ POSKYTOVATEL] Kč bez DPH.“

86.         Z uvedeného je tedy zřejmé, že dle zadávacích podmínek je součástí nabídkové ceny za plnění veřejné zakázky, kterou mají dodavatelé ve svých nabídkách uvést, i nabídková cena za rozvoj dle čl. 5.2. servisní smlouvy, která je cenou jednotkovou.

87.         Přílohou č. 27 nabídky navrhovatele byl dokument nazvaný „Formulář nabídkové ceny“, který představuje vyplněný formulář uvedený v příloze č. 6 zadávací dokumentace, tj. obsahuje konkrétní nabídkové ceny za položky uvedené ve formuláři, tedy i nabídkovou cenu „Cena MD pro Rozvoj dle čl. 5.2 Servisní smlouvy“.

88.         Jak Úřad uvedl ve svém stanovisku k výpočtu výše kauce dle §255 odst. 1 a 2 zákona (dostupné z https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html), „(h)ypotéza uvedená v § 255 odst. 1 větě druhé, tedy že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je tak naplněna pouze v případě, že v situaci hodnocení jednotkových cen či modelového příkladu rozsahu plnění není v zadávací dokumentaci vyjádřen (předpokládaný) rozsah budoucího plnění, v důsledku čehož nelze celkovou nabídkovou cenu z ceny pro účely hodnocení stanovit ani matematickým výpočtem. V takovém případě je pak navrhovatel povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč“. Z toho vyplývá, že pokud je nabídková cena pro účely hodnocení stanovená jako jednotková cena a zadavatel v zadávací dokumentaci nestanoví předpokládaný rozsah budoucího plnění, pak celkovou nabídkovou cenu nelze určit a navrhovatel je povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč.

89.         V šetřeném případě je součástí nabídkové ceny cena za 1 MD rozvoje, tj. cena jednotková. Avšak to, jaký je předpokládaný rozsah tohoto budoucího rozvoje, ze zadávací dokumentace ani z jejích příloh nevyplývá. Zadavatelé ve vzoru servisní smlouvy pouze stanovili, že je oprávněn po dobu účinnosti servisní smlouvy objednat u poskytovatele rozvoj ekonomicko-informačního systému. Jelikož je tedy součástí nabídkové ceny cena za 1 MD rozvoje, tj. cena jednotková, a zadavatelé neurčili předpokládaný rozsah tohoto rozvoje, nelze určit celkovou nabídkovou cenu. Navrhovatel tak byl povinen na účet Úřadu složit kauci ve výši 100 000 Kč.

90.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad uzavírá, že kauce byla složena ve správné výši, tedy v souladu s § 255 odst. 1 zákona.

K výroku I. rozhodnutí

91.         Úřad v obecné rovině uvádí, že dokumentací o zadávacím řízení se myslí veškeré dokumenty v listinné či elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech účastníků zadávacího řízení. Úřad podotýká, že v rámci předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), byla definice pojmu dokumentace o veřejné zakázce (nyní dokumentace o zadávacím řízení) obsažena v § 17 „Vymezení některých dalších pojmů“, pod písm. v). V nyní účinném zákoně však definice pojmu dokumentace o zadávacím řízení v § 28, který obdobně jako § 17 v ZVZ vymezuje pojmy v zákoně používané, obsažena není. Při definování pojmu dokumentace o zadávacím řízení je tak nutno vycházet z jiného ustanovení zákona, a to z § 216 odst. 1, který stanoví povinnost zadavatele uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení a současně definuje, co tuto dokumentaci tvoří. Zákon ve svém ustanovení § 216 odst. 1 stanoví povinnost zadavatele uchovávat veškerou dokumentaci o zadávacím řízení po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Jedná se o obecnou archivační povinnost zadavatele, jejímž účelem je zajištění možnosti kontroly úkonů a postupu zadavatele (a potažmo i dodavatelů) orgánem dohledu, kterým je v prvním stupni správního řízení Úřad. Situaci, kdy souběžně probíhá správní řízení vedené Úřadem a přezkoumávané zadávací řízení, řeší § 216 odst. 2 zákona, který zadavateli stanovuje povinnost pořizovat dokumentaci o zadávacím řízení takovým způsobem, aby byl schopen v případě potřeby doložit dokumentaci k aktuální fázi zadávacího řízení. Tím je zajištěna možnost průběžné a aktuální kontroly postupu zadavatele v zadávacím řízení a v neposlední řadě také naplněna obecná zásada transparentnosti stanovená v § 6 odst. 1 zákona.

92.         Úřad v souvislosti s šetřenou věcí uvádí, že dne 28. 2. 2020 obdržel návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. S0110/2020/VZ. Podmínkou vedení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem na návrh je doručení stejnopisu návrhu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Povinností zadavatele je poté v souladu s § 252 odst. 1 zákona doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a současně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení.

93.         Jak už bylo uvedeno výše, obsah pojmu dokumentace o zadávacím řízení je definován v § 216 odst. 1 zákona a tvoří ji všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů. Úřad v předmětné věci zdůrazňuje, že dokumentace o zadávacím řízení tak, jak ji definuje § 216 odst. 1 zákona, je nezbytná pro řádný a objektivní přezkum postupu zadavatele. Pouze na základě kompletní dokumentace o zadávacím řízení lze ze strany Úřadu ověřit, zda postup zadavatele v zadávacím řízení proběhl v souladu se zákonem, její poskytnutí zadavatelem v rozsahu a formě vymezené zákonem je tedy nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení a jeho provedení Úřadem v zákonných lhůtách.

94.         Z ustanovení § 216 zákona vyplývá, že zadavatel je povinen uchovávat veškerou dokumentaci o zadávacím řízení, jejíž pořízení vyžaduje zákon. Uvedeným ustanovením je tedy dokumentace o zadávacím řízení, kterou je zadavatel povinen uchovat, definována jako souhrn všech dokumentů a výstupů, které v průběhu zadávacího řízení zadavatel pořídil, tzn., že dokumentací o zadávacím řízení se rozumí pouze takové dokumenty, jejichž podoba odpovídá stavu, ve kterém byly pořízeny. Jinak řečeno, dokumentací o zadávacím řízení se rozumí pouze originální dokumenty v podobě (listinné či elektronické), v níž byly v průběhu zadávacího řízení pořízeny, které mohou věrohodně dokumentovat postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky (výjimkou jsou případy, kdy zadavatel originál dokumentu k dispozici vůbec neměl – např. kopie dokumentu v nabídce, kterou zadavateli předložil účastník zadávacího řízení).

95.         Úřad konstatuje, že originálem dokumentu vyhotoveného v listinné podobě se rozumí pouze vlastní originální vyhotovení listiny, a nikoliv její opis, kopie nebo jiné technické zobrazení, byť by byly Úřadu zaslány prostřednictvím datové schránky. Zadavatel má však možnost i ty části dokumentace o zadávacím řízení, které byly původně vyhotoveny v listinné podobě, odeslat prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem za předpokladu, že u těchto dokumentů provede konverzi podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Podle tohoto ustanovení se konverzí rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze. Podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl.

96.         Pokud Úřad dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona neobdrží, stanoví zadavateli dodatečnou pětidenní lhůtu, jak mu ukládá § 263 odst. 4 zákona. Z ustanovení § 263 odst. 4 zákona přitom plyne, že v případě, že zadavatel svou povinnost doručit dokumentaci ani v této dodatečné lhůtě nesplní, nemá Úřad jinou možnost, než přistoupit k uložení nápravného opatření.

97.         V souvislosti s výše uvedeným se Úřad nejprve zabýval posouzením skutečnosti, zda zadavatelé splnili v předmětném správním řízení povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, tedy zda Úřadu zaslali dokumentaci o zadávacím řízení v zákonem stanovené lhůtě do 10 dnů od doručení návrhu. Na tuto povinnost byli zadavatelé Úřadem upozorněni oznámením o zahájení správního řízení, jehož přílohou byl výše uvedený návrh.

98.         Přílohou návrhu byla dodejka datové zprávy, ze které vyplývá, že navrhovatel doručil stejnopis návrhu zadavatelům dne 28. 2. 2020.  Jelikož stejnopis návrhu byl zadavatelům doručen dne 28. 2. 2020, poslední den lhůty pro doručení vyjádření k návrhu a zaslání dokumentace byl 9. 3. 2020.

99.         Úřad konstatuje, že vyjádření k návrhu ani dokumentaci o zadávacím řízení v zákonné desetidenní lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona, tedy nejpozději dne 9. 3. 2020, neobdržel. Proto podle § 263 odst. 4 zákona usnesením č. j. ÚOHS-08026/2020/511/MMi ze dne 12. 3. 2020, které bylo zadavatelům doručeno téhož dne, stanovil zadavatelům dodatečnou pětidenní lhůtu k doručení dokumentace o zadávacím řízení. Zadavatelé tak byli povinni doručit Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení v této dodatečné pětidenní lhůtě, tj. nejpozději dne 17. 3. 2020.

100.     Úřad dne 16. 3. 2020, tedy v dodatečné pětidenní lhůtě podle § 263 odst. 4 zákona, obdržel prostřednictvím datové schránky souhrn dokumentů, které dle zadavatelů tvoří dokumentaci o zadávacím řízení. Mezi těmito dokumenty byly mimo jiné dokumenty Jmenování členů hodnotící komise ze dne 27. 1. 2020, Zpráva o hodnocení nabídek ze dne 29. 1. 2020, Prezenční listina předběžné tržní konzultace, Zjišťovací protokol ze dne 28. 1. 2020, Zjišťovací protokol ze dne 21. 2. 2020, Zápis z průběhu ověřování a objasňování nabídky ze dne 28. 1. 2020 a Zápis z průběhu ověřování a objasňování nabídky ze dne 21. 2. 2020; všechny tyto dokumenty byly doručeny ve formě prostých naskenovaných kopií.  

101.     Z podoby dokumentů uvedených v bodě 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí je zřejmé, že byly původně vyhotoveny v listinné podobě a opatřeny vlastnoručními podpisy. Je zřejmé, že předmětné dokumenty byly následně scanováním převedeny do elektronické podoby ve formátu PDF a v této podobě doručeny Úřadu. U těchto dokumentů však nebyla provedena konverze podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Dokumenty v elektronické podobě, které mají sloužit jako podklad pro rozhodování Úřadu, však mají v elektronické podobě právní účinky jako originál dokumentu původně vyhotoveného v listinné podobě pouze v případě, že jde o výstup autorizované konverze. Úřad proto konstatuje, že v podobě, v jaké byly Úřadu uvedené dokumenty doručeny, je nelze považovat za originál. Jak již Úřad vysvětlil výše, aby zadavatel splnil svou povinnost poskytnout Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení, musí veškeré dokumenty, které dokumentaci tvoří, Úřadu doručit v originále, přičemž pokud zasílá dokumenty vyhotovené původně v listinné podobě elektronicky, pak aby je bylo možno považovat za originál, musí být elektronická podoba těchto dokumentů opatřena doložkou autorizované konverze. Jelikož toto zadavatelé nesplnili, nelze dojít k jinému závěru, než že část dokumentace o zadávacím řízení představovanou výše uvedenými dokumenty Úřadu nezaslali.

102.     Dne 27. 3. 2020 Úřad obdržel od zadavatelů podání do datové schránky zaevidovaná pod č. j. ÚOHS-09653/2020/500/RZa, ÚOHS-09654/2020/500/RZa, ÚOHS-09655/2020/500/RZa a ÚOHS-09656/2020/500/RZa, jejichž obsahem byly nabídky tří účastníků zadávacího řízení, a to GORDIC spol. s r.o., IČO 47903783 se sídlem Erbenova 2108/4, 586 01 Jihlava, BBM spol. s.r.o., IČO 40755592, se sídlem Kocínova 138/5, Budějovické Předměstí, 397 01 Písek a MAGION System, a.s., IČO 25872818, se sídlem Jiráskova 1252, 755 01 Vsetín.

103.     Zadavatelé tedy doručili nabídky výše uvedených účastníků zadávacího řízení až dne 27. 3. 2020, tj. po uplynutí dodatečné lhůty stanovené Úřadem pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení. Ani ve vztahu k těmto částem dokumentace tedy zadavatelé svou povinnost doručit je Úřadu ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona, resp. v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené podle § 263 odst. 4 zákona, nesplnili.

104.     Úřad dodává, že vzhledem k obligatornímu uložení nápravného opatření v případě nedoručení dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě dle § 263 odst. 4 zákona nemůže mít na nyní šetřený případ vliv, že zadavatelé doručili nabídky účastníků zadávacího řízení po lhůtě dle § 263 odst. 4 zákona. Zákon ukládá Úřadu přistoupit k nápravnému opatření bez možnosti přihlédnutí k okolnostem, např. po jaké době od uplynutí lhůty dle § 263 odst. 4 zadavatelé dokumentaci doručili.

105.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavírá, že zadavatelé nedoručili Úřadu podle ustanovení § 252 odst. 1 zákona kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, a nedoručili ji ani v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené podle § 263 odst. 4 zákona, tedy nejpozději dne 17. 3. 2020, neboť v této lhůtě nedoručili Úřadu v originále dokumenty Jmenování členů hodnotící komise ze dne 27. 1. 2020, Zpráva o hodnocení nabídek ze dne 29. 1. 2020, Prezenční listina předběžné tržní konzultace, Zjišťovací protokol ze dne 28. 1. 2020, Zjišťovací protokol ze dne 21. 2. 2020, Zápis z průběhu ověřování a objasňování nabídky ze dne 28. 1. 2020, Zápis z průběhu ověřování a objasňování nabídky ze dne 21. 2. 2020, a vůbec nedoručili nabídky všech účastníků zadávacího řízení, a Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

106.     Pro úplnost Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již nepovažoval za účelné stanovit účastníkům řízení lhůtu, ve které jsou oprávněni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 4 zákona, by vyjádření účastníků řízení k podkladům rozhodnutí mohlo těmto účastníkům řízení způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad výše uvedenou lhůtu účastníkům řízení nestanovil.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

107.     Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

108.     Podle § 263 odst. 4 zákona nedoručí-li zadavatel v řízení o přezkoumání úkonu zadavatele před uzavřením smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 nebo § 254 odst. 5 dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.

109.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatelé nezaslali Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení návrhu, ani ji nedoručili v dodatečné pětidenní lhůtě ode dne doručení usnesení č. j. ÚOHS-08026/2020/511/MMi ze dne 12. 3. 2020 stanovené Úřadem podle § 263 odst. 4 zákona, tedy nejpozději dne 17. 3. 2020, je Úřad povinen v souladu s § 263 odst. 4 zákona uložit nápravné opatření.

110.     Úřad obecně uvádí, že nemá-li k dispozici dokumentaci o zadávacím řízení, což je podmínka pro rychlý (aby Úřad mohl co nejrychleji posoudit postup zadavatele, který je v dokumentaci zachycen) a efektivní (aby bylo co přezkoumávat) výkon dozoru, musí Úřad přijmout adekvátní opatření. Nápravné opatření podle § 263 odst. 4 zákona spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu zabraňuje zadavateli v pokračování potencionálně závadného zadávacího řízení v případě nesoučinnosti z jeho strany ohledně přezkumu jeho postupu. Z předmětného ustanovení je přitom zřejmé, že pokud zadavatelé nedodali Úřadu kompletní originální dokumentaci ve stanovených lhůtách, Úřad nápravné opatření musí uložit. Není tedy dána možnost úvahy Úřadu o tom, zda nápravné opatření uloží či nikoli. Jediná možnost úvahy je z dikce zákona Úřadu dána ve zvolení, jaké nápravné opatření uloží, a to s ohledem na povahu napadeného úkonu zadavatele.

111.     V šetřeném případě návrh navrhovatele směřuje proti hodnocení nabídek zaznamenanému ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 29. 1. 2020 (která je přílohou oznámení o výběru), proti oznámení o výběru dodavatele ze dne 30. 1. 2020 a proti rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 24. 2. 2020. Tyto úkony zadavatelů tedy měly být předmětem přezkumu ze strany Úřadu. Návrh, v němž byly přezkoumávané úkony vymezeny, tvořil přílohu oznámení o zahájení správního řízení, které bylo zasláno všem účastníkům správního řízení.

112.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl podle § 263 odst. 4 zákona o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení přezkoumávaných úkonů, tj. hodnocení nabídek zaznamenaného ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 29. 1. 2020, oznámení o výběru dodavatele ze dne 30. 1. 2020 a rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 24. 2. 2020 tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

113.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

114.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

115.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatelů, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavatelům až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

116.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

117.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 263 odst. 4 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

118.     Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení úkonů zadavatelů, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavatelů uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

119.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000110.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku III.  tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Studentská 1768/9, 708 00 Ostrava

2.             Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., Královopolská 62/147, 612 00 Brno

3.             Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., Prosecká 809/76, 190 00 Praha

4.             JUDr. Luboš Průša, advokát, třída Národní svobody 32/11, 397 01 Písek

5.             GORDIC spol. s r.o., Erbenova 2108/4, 586 01 Jihlava

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz