číslo jednací: 09910/2020/512/PHn
spisová značka: S0317/2018/VZ

Spisová značka:
ÚOHS-S0317/2018/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-09910/2020/512/PHn		Brno: 31. března 2020

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 8. 2018 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 29. 5. 2019 Mgr. Luďkem Hladěnou, LL. M., advokátem se sídlem Jungmannova 36/31, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o., IČO 63492041, se sídlem Masarykovo náměstí 490/9, 767 01 Kroměříž,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „eHealth v TN – I. dodávka software a zajištění servisní podpory (číslo projektu: CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017686, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 102-232571, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 126-287671,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč – stanovil při zadávání veřejné zakázky „eHealth v TN – I. dodávka software a zajištění servisní podpory (číslo projektu: CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017686, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 102-232571, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 126-287671, zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona tím, že vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, když ve výše uvedeném zadávacím řízení v rámci podmínek účasti stanovil podmínky kvalifikace, ve kterých současně požadoval kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona v rozsahu uvedeném v bodě 8 části nazvané „Technická způsobilost“ zadávací dokumentace na výše citovanou veřejnou zakázku a dle § 79 odst. 2 písm. d) citovaného zákona uvedeném v bodě 8 části nazvané „Technická způsobilost“ zadávací dokumentace na výše uvedenou veřejnou zakázku, týkající se osvědčení odborné kvalifikace vedoucího projektu, hlavního architekta řešení a senior konzultanta.

II.

Jako nápravné opatření k nezákonnému postupu zadavatele – Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „eHealth v TN – I. dodávka software a zajištění servisní podpory (číslo projektu: CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728)“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017686, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 102-232571, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 126-287671.

III.

Zadavateli – Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0317/2018/VZ ve věci návrhu navrhovatele – PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o., IČO 63492041, se sídlem Masarykovo náměstí 490/9, 767 01 Kroměříž – ze dne 6. 8. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „eHealth v TN – I. dodávka software a zajištění servisní podpory (číslo projektu: CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728)“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017686, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 102-232571, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 126-287671.

 

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 29. 5. 2019 Mgr. Luďkem Hladěnou, LL. M., advokátem se sídlem Jungmannova 36/31, 110 00 Praha 1, (dále jen „zadavatel“) – odeslal dne 30. 5. 2018 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o zahájení zadávacího řízení, čímž bylo podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájeno zadávací řízení na veřejnou zakázku „eHealth v TN – I. dodávka software a zajištění servisní podpory (číslo projektu: CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728)“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017686, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 102-232571, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 126-287671 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmět plnění veřejné zakázky je dle bodu 1 zadávací dokumentace vymezen následovně: „Předmětem plnění Veřejné zakázky je: a) pořízení a implementace centrálního informačního systému („IS“) b) servis IS prováděný od doby ukončení zkušebního provozu IS dále na dobu neurčitou.“

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle bodu 3 zadávací dokumentace činí 113.400.000,- Kč bez DPH.

4.             Dne 13. 7. 2018 podal navrhovatel – PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o., IČO 63492041, se sídlem Masarykovo náměstí 490/9, 767 01 Kroměříž (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávací dokumentaci ze dne 13. 7. 2018, které však byly rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 25. 7. 2018 odmítnuty.

5.             Dne 18. 7. 2018 došlo k otevření všech obálek s nabídkami. Jednalo se o nabídku společnosti TECHNISERV IT, spol. s r. o., IČO 26298953, se sídlem Traťová 574/1, 619 00 Brno (dále jen „TECHNISERV IT“) a ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4 (dále jen „ICZ“).

6.             Dne 6. 8. 2018 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) od navrhovatele návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne.

 

Obsah návrhu

7.             Předmětný návrh směřuje proti stanovení zadávacích podmínek na veřejnou zakázku dle § 250 odst. 1 písm. a) zákona. Navrhovatel rozčlenil návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle navrhovatelem namítaných jednotlivých porušení zákona ze strany zadavatele.

8.             Nejprve navrhovatel poukazuje na bod 8 zadávací dokumentace s názvem „Kvalifikace účastníka“ a na požadavek zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona uvedený na straně 6 – 7 zadávací dokumentace.

9.             Navrhovatel v dané věci tvrdí, že při hlubší znalosti předmětného trhu, je zcela zřejmé, že kombinaci požadovaných referencí a) a b) mohou v danou chvíli splňovat pouze dva subjekty:

a.             STAPRO s.r.o, IČO 13583531, se sídlem Pernštýnské náměstí 51, Pardubice – Staré Město, 530 02 Pardubice (dále jen „STAPRO“),

b.             ICZ.

10.         Navrhovatel dále tvrdí, že v kombinaci se zbylými preferencemi přichází v úvahu pouze společnost STAPRO. V tomto případě je tedy navrhovatel přesvědčen, že takto zadaná kritéria technické způsobilosti diskriminují všechny potencionální dodavatele až na výše citovaného a dle navrhovatele zadavatel nedodržel zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

11.         Dále navrhovatel nesouhlasí se zadavatelem prezentovaným seznamem 8 společností, které dle zadavatele splňují kvalifikační kritérium bodu a), neboť podle navrhovatele ani jedna z předložených společností nenabízí a nemá v portfoliu relevantní nemocniční informační systém a reference těchto společností taktéž nemají přímou souvislost s předmětem dodávky veřejné zakázky, vždy se jedná pouze o specifické dílčí dodávky – centrální uložiště eReceptu, Zdravotní registry na ÚZISu apod. V případě kvalifikačního kritéria pod bodem b) navrhovatel tvrdí, že zadavatel sice uvedl potencionální dodavatele, kteří by splnili referenci pod bodem b), ale už z daného přehledu nevyplývá, že by tyto společnosti byly schopny splnit kritérium dle bodu a).

12.         Navrhovatel navíc tvrdí, že požadavkem na „vykazování pojišťovny dle platné legislativy ČR“, který je uveden v kvalifikačním kritériu pod bodem b), zadavatel omezuje referenční dodávky (služby) pouze na území České republiky a tím tedy vylučuje z účasti v zadávacím řízení všechny potenciální dodavatele, kteří plnění realizovali mimo území České republiky, včetně členských států Evropské unie.

13.         Navrhovatel dále trvá na tom, že „[r]eference na významnou zakázku jejímž předmětem bylo dodání, implementace a servisní podpora IS podporujícího zdravotnická (např. krajská) komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat je neoprávněná, tj. v rozporu s požadavkem přiměřenosti dle zákona, když je zřejmé, že integrace informačních systému je velice širokým oborem, vedle toho integrace v rámci krajských komunikačních center (tak jak je požaduje zadávací dokumentace jako referenci) je integrací několika samostatných subjektů, které sdílí předem definovaný (obvykle nijak široký a nikoli multioborový) rozsah dat napříč oborově příbuznými systémy.“ Dle navrhovatele „[j]sou požadavky na reference příliš konkrétní a vyvolávají dojem zacílení na jednoho konkrétního dodavatele, když nepřipustí uchazeče, který disponuje významnými referencemi z oblasti integrací IS ve zdravotnictví a trvá na tom, že musí být prokazována reference exaktně z oblasti zdravotnických komunikačních center, což se jeví navrhovateli jako jednoznačně diskriminační a nepřiměřené charakteru veřejné zakázky.“

14.         Navrhovatel danou věc uzavírá tím, že požadavky na kvalifikaci jsou v rozporu s § 6 zákona, jelikož jsou nepřiměřené a diskriminují skoro všechny potenciální dodavatele.

15.         Další namítaná věc navrhovatele se týká opět bodu 8 zadávací dokumentace s názvem „Kvalifikace účastníka“. Tentokrát se však jedná o požadavek zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona uvedený na str. 7 – 9 zadávací dokumentace.

16.         Navrhovatel je přesvědčen, že požadavek pod bodem a) je naprosto neoprávněný a diskriminační, neboť nevidí žádné důvody, aby vedoucí realizačního týmu musel prokazovat své zkušenosti s realizací zakázek zaměřených přímo a výlučně na zakázky v oblasti zdravotnictví. Dle navrhovatele o odbornosti a kvalifikaci spíše svědčí certifikace dané osoby, kterou disponuje, jedná se především o certifikáty PRINCE2, IPMA a další, zejména prokazatelná praxe z vedení projektů v oblasti implementace informačního systému. Navíc vzhledem k povaze zakázky, je dle navrhovatele požadavek na vedení minimálně 2 zakázek, které spočívaly v dodávce a implementaci „informačního systému podporujícího zdravotnická krajská komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat“ naprosto neopodstatněný a takovou kvalifikaci dle navrhovatele splňují maximálně dvě společnosti (uvedeny pod bodem 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

17.         Navrhovatel uvádí, že o požadavku pod písmenem b) lze uvést totéž, co o požadavku pod písmenem a), kdy je dle navrhovatele předmětný požadavek rovněž, zejména vzhledem k tomu, že hlavní a podstatnou částí dodávky je nemocniční informační systém, neopodstatněný a diskriminační. Navrhovatel má dále za to, že požadavky pod písmenem a) a b) v České republice splňují pouze 2 až 3 lidé.

18.         Navrhovatel dále tvrdí, že požadavek pod písmenem c) na vysokoškolské vzdělání s dosaženým titulem MUDr. je opět diskriminační a neoprávněný, neboť stejnými kvalitami disponuje jakýkoliv senior konzultant s dosaženým vysokoškolským vzděláním. Navrhovatele taktéž udivuje, proč by titulem MUDr. měl disponovat právě senior konzultant, když by spíše daný titul měl mít projekt manager společně s platnou atestací a osvědčením o tom, že prokazatelně vykonával lékařskou praxi v posledních letech.

19.         Navrhovatel tedy danou věc uzavírá, že „[p]ožadavky na kvalifikaci fyzických osob odpovědných za poskytování plnění jsou nastaveny zcela nepřiměřeně předmětu veřejné zakázky, tj. v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 zákona, a současně jsou diskriminačními, tj. v rozporu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona.“

20.         Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel: „v bodě 1.1 přílohy 3 Zadávací dokumentace nazvaném: „Požadavky na ESB (Integrační platformu)“ zadavatel vůbec nezmiňuje požadavek na certifikované IHE profily. Požadavek na použití certifikovaných IHE profilů („IHE Integration Statement“) je definován v Metodickém pokynu MZ ČR. Požadavek na IHE Integration Statement je mezinárodně aplikovaná a respektovaná praxe, a to z objektivních důvodů, zejména garance kompatibility profilů, zajištění interoperability a eliminace budoucích nákladů na výměnu ZD.“ a dále navrhovatel uzavírá že: „chybějící požadavek na certifikované IHE Profily je v rozporu s Metodickým pokynem MZ ČR a povede do budoucna ke zbytečnému uzavírání systému a k Vendor Lock-In.“

21.         Navrhovatel dále namítá, že si zadavatel v bodě 1 přílohy č. 3 zadávací dokumentace „POŽADOVANÉ VLASTNOSTI A FUNKCE JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ“ vymezil dle něj zcela neodůvodněný požadavek, že mobilní části aplikací musí být založeny pouze na technologii HTML5. Dle navrhovatele je tento požadavek diskriminační, jelikož „[n]eexistuje racionální a přiměřený důvod (v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 zákona), proč zadavatel nepřipouští žádné jiné mezinárodně uznávané multiplatformní technologie.“ Navrhovatel shrnuje, že sice existuje možnost zadavatele do určité míry volit, co má a co nemá být v rámci veřejné zakázky dodáno, ale nikoliv takovým způsobem, jaký zaujal zadavatel, když dle navrhovatele bez jakéhokoliv důvodu diskriminuje všechny dodavatele, kteří jsou schopni dodat požadované řešení za použití plnohodnotných alternativních prostředků (odlišných od HTML5), navíc za situace, kdy řešení mobilních služeb představuje malou, dílčí část celé veřejné zakázky.

22.         Navrhovatel upozorňuje, že v bodě 3 přílohy č. 3 zadávací dokumentace „Licenční ujednání“ zadavatel požaduje tzv. „unlimited licenci“. Dle navrhovatele tímto požadavkem zadavatel „[n]ehospodárně nakládá s veřejnými prostředky, když je evidentní, že právě daná licence bude cenově mnohem nákladnější než jiná řešení a taktéž diskriminuje dodavatele, kteří nenabízí licenční politiku „unlimited licence“ a přesto, že vážou licence na jejich určitý konkrétní počet, dokázali by tímto způsobem nabídnout velmi příznivou cenu, kdyby zadavatel dokázal definovat nějaký určitý počet uživatelů, a to klidně s odpovídající rezervou.“ Navrhovatel tedy trvá na tom, že daný požadavek je nepřiměřený a diskriminační, tj. v rozporu s ustanovením § 6 zákona.

23.         Navrhovatel tvrdí, že zadavatel v bodě 1.1 přílohy č. 3 zadávací dokumentace „Požadavky na ESB (Integrační platformu)“ stanovil požadavky, které jsou v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 zákona, mají diskriminační charakter dle ustanovení § 6 odst. 2 zákona a jsou v rozporu s Metodickým pokynem poskytovatelům zdravotních služeb k čerpání prostředků z výzvy IROP číslo 26 (dále jen „metodický pokyn MZ ČR“). Dle navrhovatele dané „[p]ožadavky na standardizaci komponenty pro doručování zpráv implikují budování platformy pro ESB z heterogenních komponent. Tím podstatně diskriminují homogenní platformy, ačkoli po funkční stránce jsou schopny nabídnout minimálně srovnatelné užitné vlastnosti.“

24.         Navrhovatel v návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele na závěr rekapituluje veškerá porušení zákona, kterých se dopustil zadavatel při stanovení zadávacích podmínek a je přesvědčen, že předmětná veřejná zakázka je zadána naprosto tendenčně pro konkrétní řešení, respektive pro konkrétního dodavatele.

25.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku a taktéž, aby stanovil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

26.         Úřad obdržel návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 6. 8. 2018 (dále jen „návrh“) dne 6. 8. 2018 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

27.         Účastníky správního řízení podle ustanovení § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

28.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-23054/2018/512/TDv ze dne 8. 8. 2018, který byl zadavateli i navrhovateli doručen téhož dne.

29.         Dne 16. 8. 2018 obdržel Úřad od zadavatele přípis nazvaný „Vyjádření zadavatele k návrhu a zaslání dokumentace“ ze dne 15. 8. 2018.

Vyjádření zadavatele ze dne 15. 8. 2018

30.         Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu sděluje, že integrace zdravotnických dat a IS přes integrační platformu je stěžejní činností v celém předmětu veřejné zakázky. Zkušenost s integrací zdravotnických informačních systémů, kde jsou přenášena zdravotnická data, má dle jeho názoru svá specifika a nelze tuto zkušenost nahradit integrací IS v jiných odvětvích, např. integrací IS v bankovním sektoru při slučování bankovních domů. Vybraný dodavatel navíc musí disponovat nebo zakoupit sběrnici (modul ESB), přes kterou budou všechny IS propojeny a za tento celek ponese i odpovědnost.

31.         Zadavatel dále uvádí, že právě proto požadoval takové technické kvalifikační požadavky, jelikož jsou dle jeho názoru zkušenosti s integrací zdravotnických informačních systémů (dále také „IS“) na prvním místě. Požadavek na prokázání jedné realizované zakázky v hodnotě 15 mil. Kč vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky je tak dle názoru zadavatele naprosto přiměřený a související s předmětem veřejné zakázky.

32.         Zadavatel dále napsal, že provedl průzkum trhu, ve kterém zjistil, že za poslední tři roky provádělo tuto činnost hned několik společností, které uvedl i v rozhodnutí o námitkách ze dne 25. 7. 2018. Tvrdí přitom, že je schopen uvést i další společnosti, které kvalifikační požadavky splňují.

33.         Zadavatel zároveň nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že by kombinací technických kvalifikačních předpokladů docházelo ke skryté diskriminaci a že by podmínky splňovala jediná společnost v České republice (dále jen „ČR“) a to společnost STAPRO. Zadavatel sice uznává, že většina společností na trhu se specializuje a dodávku obou modulů většinou neprovádí, avšak zároveň uvádí, že toto od dodavatelů ani nepožaduje a že i zákon v případě prokázání kvalifikace připouští využití pomoci poddodavatele.

34.         Ke zkušenosti s dodávkou a servisem klinického modulu pro velké nemocnice (nad 600 lůžek) zadavatel uvádí, že namítané předpoklady může prokazatelně splnit více dodavatelů, které vyjmenoval v rozhodnutí o námitkách a že je připraven uvést i další. Tento požadavek je dle názoru zadavatele oprávněný a přiměřený, neboť klinický modul pro velké a menší nemocnice je zcela jiný.

35.         K požadavkům na realizační tým a jeho kvalifikaci zadavatel uvedl, že nakládání se zdravotnickými údaji a zdravotnickou dokumentací je specifickou odbornou kategorií a zkušenost z této odborné kategorie nelze nahradit zkušenostmi z jiných oblastí. „Implementovat a integrovat zdravotnické IS ve velké nemocnici nemůže nikdo, kdo takovou činnost doposud neprováděl.“ Zadavateli tak nestačí certifikace PRINCE2, IPMA atd., ani praxe z vedení jiných projektů v oblasti implementace IS, ale trvá na zkušenosti s minimálně 2 zakázkami, jejich předmětem byla integrace zdravotnických IS. Dle jeho názoru navíc stanovil požadavek relativně široce, když připustil zkušenosti s implementací IS podporujícího zdravotnická krajská komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat.

36.         K požadavku na „senior konzultanta“ se vzděláním a titulem MUDr. zadavatel uvádí, že jde o zcela běžnou praxi, kdy zdravotnické systémy, jejich správná tvorba, nastavení a implementace musí být konzultovány s osobou s lékařským vzděláním a praxí. Dle zadavatele nemůže programátor či jinak odborně zaměřená osoba (tj. nikoli medicínsky) znát všechny procesní lékařské operace a pracovní postupy.

37.         Všechny námitky navrhovatele zpochybňující technické kvalifikační předpoklady jsou tak dle zadavatele odůvodněny předmětem veřejné zakázky a jejich prokázání je dle jeho názoru nezbytné. Jedná se podle něj o tzv. legitimní selekci a uvádí k tomu i příslušný judikát Nejvyššího správního soudu.

38.         K požadavku na certifikované IHE profily zadavatel uvádí, že kompatibilita IHE pomocí „IHE IntegrationStatment“ bude vyžadována v případě, že bude v budoucnu vyžadována zákonnými normami nebo závazným předpisem, což dnes dle jeho názoru v ČR není. Tento požadavek má zadavatel dle svých slov ošetřen v rámci legislativního updatu IS.

39.         Požadavek zadavatele na „webové prostředí s podporou HTML5 bez nutnosti instalace dalších přídavných doplňků“ odůvodňuje zadavatel tím, že jde o zajištění univerzality, kompatibility, snadné obsluhy a jednotného levného servisu těchto zařízení, což dle jeho názoru „odpovídá obecnému trendu vývoje moderních informačních systémů a plně zapadá do požadavku zadavatele, aby na mobilních koncových zařízení nebyla vyžadována distribuce a instalace nových SW a prováděné jejich aktualizací, což je pro zadavatele v praxi velmi zatěžující pro zajištění správy.“

40.         K požadavku na tzv. „unlimited licenci“ zadavatel uvádí, že se jedná o běžný požadavek a ve státní správě často využívaný, protože je z dlouhodobého hlediska levnějším řešením. K tomu dále uvádí, že stejně v praxi postupoval sám Úřad, když uzavřel smlouvu s tímto typem licence na svůj IS. Požadavek tak není dle názoru zadavatele diskriminační nebo jinak porušující zákon.

41.         K námitce proti požadavkům zadavatele na ESB, které jsou dle navrhovatele v rozporu s metodickým pokynem MZ ČR, jelikož zadavatel vylučuje využití homogenní platformy, zadavatel uvedl, že rozlišení na „homogenní“ a „heterogenní“ platformu nikde v zadávací dokumentaci ani žádném svém vyjádření nepoužil a proto se nemůže dál k této námitce vyjadřovat. Dodává však, že v rámci nabídek bylo nabídnuto právě i řešení s „homogenní platformou“.

42.         K tvrzení navrhovatele, že zadavatel svým poptávaným řešením jedná v rozporu s aktivitami eliminujícími riziko „Vendor LOCK-IN“, zadavatel uvádí, že musel zadávací dokumentaci projednat se zřizovatelem (Ministerstvo zdravotnictví České republiky) a musel ji schválit u poskytovatele dotace (Centrum pro regionální rozvoj České republiky) a během tohoto schvalování byly všechny připomínky včetně rizika „Vendor LOCK-IN“ posuzovány a nebyly shledány žádné rozpory či pochybení zadavatele.

43.         Zadavatel nadto uvádí, že navrhovatel nevyužil možnost vznést dotaz na nejasnost zadávacích podmínek, ale až ke konci lhůty pro podání nabídek podal námitky proti zadávací dokumentaci. Námitky měly dle zadavatele ve většině pasáží shodný text jako námitky společnosti C SYSTEM CZ, a.s., která podala námitky prostřednictvím advokátní kanceláře KLIMUS & PARTNERS s.r.o., a jelikož zadavatel dle svých slov námitky nezveřejnil, ale pouze přepsal, je shodnost podaných námitek včetně gramatických chyb dle jeho názoru přinejmenším podivná.

44.         Zadavatel je proto přesvědčen, že navrhovatel by nabídku na veřejnou zakázku sám nepodal, protože dle informací dodavatele požadované zkušenosti nemá. Mohl by však vystupovat jako poddodavatel nebo být účastníkem sdružení. K tomu je však dle zadavatele potřeba vůle i druhé strany, která v daném případě patrně nebyla a proto se podle něj navrhovatel uchýlil k napadení celé veřejné zakázky.

45.         V závěru pak zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh shledal jako neoprávněný a správní řízení zastavil, aby zadavatel mohl dokončit zadávací řízení, jehož financování je časově omezené dotačním programem.

Další průběh správního řízení

46.         Dne 17. 8. 2018 byla Úřadu doručena část dokumentace o zadávacím řízení v listinné podobě a dne 20. 8. 2018 byla doručena Úřadu prostřednictvím datové schránky zadávací dokumentace včetně příloh.

47.         Za účelem zjištění stavu věci nezbytného k posouzení správnosti postupu zadavatele se Úřad rozhodl zpracovat žádosti o sdělení, jejichž předmětem byly otázky, zda společnosti působící na trhu poskytování software jsou schopny splnit technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, tedy doložit seznam významných dodávek/služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení a dále pak dle § 79 odst. 2 písm. d), u příslušných osob doložit profesní životopis, dle podmínek, jak je zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl. Dotazovaní měli ve lhůtě 7 dnů sdělit, zda by byli v pozici dodavatele vlastními prostředky a silami, tj. nikoli prostřednictvím poddodavatele, schopni splnit tyto podmínky. Pokud nejsou schopni podmínky splnit, mají konkrétně uvést které. Žádost tedy obsahovala 8 jednotlivých dílčích otázek.

48.         Úřad dne 7. 9. 2018 rozeslal 17 žádostí o sdělení těchto informací. Jednalo se konkrétně o přípisy č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-25675/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26161/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26167/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26172/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26174/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26175/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26178/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26202/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26206/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26208/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26210/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26213/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26214/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26217/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26219/2018/512/TDv, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26222/2018/512/TDv a č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26240/2018/512/TDv. O sdělení bylo takto požádáno 17 dodavatelů: ALVAO s.r.o., IČO 25561561, se sídlem Hlohová 1455/10, 591 01 Žďár nad Sázavou (dále také jako „ALVAO“); Solitea Česká republika, a.s., IČO 25568736, se sídlem Drobného 555/49, 602 00 Brno (dále také jako „Solitea“); PER4MANCE s.r.o., IČO 60749024, se sídlem Fišova 399/3, 613 00 Brno (dále také jaké“PER4MANCE“); NIS Systems, s.r.o., IČO 25615017, se sídlem Na hlinách 1786/16, 182 00 Praha 8 (dále také jako „NIS Systems“); ICZ, Steiner, s.r.o., IČO 26488931, se sídlem Dyšínská 477, 109 00 Praha (dále také jako „Steiner“); Medsol s.r.o., IČO 24201596, se sídlem Lužná 591/4, 160 00 Praha 6 (dále také jako „Medsol“); Medicalc software s.r.o., IČO 26350513, se sídlem Pod Švabinami 13/434, 312 00 Plzeň (dále také jako „Medicalc software“); STAPRO, TECHNISERV IT; NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V Parku 2335/20, 140 00 Praha 4 (dále také jako „NESS Czech“); Medical Systems a.s., IČO 26853167, se sídlem Mathonova 291/1, 796 04 Prostějov (dále také jako „Medical Systems“); CompuGROUP Medical Česká republika s.r.o., IČO 47902442, se sídlem Bucharova 2657/12, 158 00 Praha 5 (dále také jako „CompuGROUP“); OR-CZ spol. s r. o., IČO 48168921, se sídlem Brněnská 19/20, 571 01 Moravská Třebová (dále také jako „OR-CZ“); Asseco Central Europe, a. s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4 (dále také jako „Asseco“); HEWLETT-PACKARD s.r.o., IČO 17048851, se sídlem Vyskočilova 1410/1, 140 21 Praha 4 (dále také jako „HPE“); Vítkovice IT SOLUTIONS a.s., IČO 28606582, se sídlem Cihelní 1575/14, 702 00 Ostrava (dále také jako „Vítkovice IT“).

49.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-26247/2018/512/TDv ze dne 7. 9. 2018 Úřad zadavateli určil dle § 39 odst. 1 správního řádu lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony – a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

50.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-27341/2018/512/JHé ze dne 18. 9. 2018 stanovil Úřad účastníkům řízení podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž dané usnesení bylo zadavateli i navrhovateli doručeno téhož dne. Ani jeden z účastníků se však ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

51.         Dne 24. 9. 2018 Úřad nařídil zadavateli v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-27919/2018/512/JHé předběžné opatření, spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Toto rozhodnutí bylo doručeno navrhovateli téhož dne a zadavateli den následující, tj. dne 25. 9. 2018.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 10. 12. 2018

52.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-36621/2018/512/JHé ze dne 10. 12. 2018 (dále jen „rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018“) rozhodl Úřad takto:

• ve výroku I. rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018 Úřad konstatoval, že se návrh v části směřující proti požadavku zadavatele na webové prostředí s podporou HTML5, proti údajné diskriminaci homogenních platforem ESB, proti požadavku zadavatele na tzv. unlimited licenci a proti požadavku na vykazování pojišťovny dle platné legislativy České republiky, podle § 265 písm. a) zamítá, neboť v intencích této části návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 3 zákona,
• ve výroku II. rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018 Úřad konstatoval, že se v části návrhutýkající se rozporu zadávacích podmínek s Metodickým pokynem poskytovatelům zdravotnických služeb k čerpání prostředků z výzvy iROP číslo 26 Ministerstva zdravotnictví České republiky, podle § 265 písm. c) zákona zamítá, neboť návrh v této části nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona,

• ve výroku III. rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018 Úřad konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, tím že vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, když ve výše uvedeném zadávacím řízení v rámci podmínek účasti stanovil podmínky kvalifikace, ve kterých současně požadoval kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v rozsahu uvedeném v bodě 8 části nazvané „Technická způsobilost“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku a dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona uvedeném v bodě 8 části nazvané „Technická způsobilost“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku, týkající se osvědčení odborné kvalifikace vedoucího projektu, hlavního architekta řešení a senior konzultanta,

• ve výroku IV. rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018 Úřad rozhodl, že jako nápravné opatření k nezákonnému postupu zadavatele uvedeného ve výroku III. rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018, ruší podle § 263 odst. 3 zákona zadávací řízení na veřejnou zakázku,
• ve výroku V. rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018 Úřad zadavateli uložil podle § 263 odst. 8 zákona zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku,
• ve výroku VI. rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018 Úřad zadavateli uložil podle § 266 odst. 1 zákona v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

Řízení o rozkladu

53.         Dne 27. 12. 2018 obdržel Úřad od zadavatele proti výroku III., IV., V. a VI. rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018 rozklad ze dne 26. 12. 2018, neboť je zadavatel přesvědčen, že „výše uvedené výroky napadeného rozhodnutí jsou nesprávné a že byly vydány v rozporu s právními předpisy a relevantní judikaturou.“

 

 

Rozklad zadavatele ze dne 26. 12. 2018

54.         Zadavatel se domnívá, že Úřad rozhodl na základě svého průzkumu trhu. Tento postup je však dle zadavatele v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu i správních soudů. Na podporu svého tvrzení zadavatel uvádí rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) a výklad, dle kterého lze dovodit možnost přítomnosti skryté diskriminace za konkrétních okolností. Dále pak zadavatel uvádí rozhodnutí Úřadu, která uvedený judikát NSS citují.

55.         Dle zadavatele respondenti průzkumu trhu, který Úřad provedl, představují jen malou část relevantního trhu. K tomu zadavatel tvrdí, že pouze v rámci ČR podnikají na tomto trhu desítky až stovky subjektů a že nelze obecně říct, že by se jednalo o nový trh, který by se teprve etabloval.

56.         Zadavatel se domnívá, že požadavkem Úřadu, který nezohledňuje možnost využití poddodavatelů, došlo dle jeho názoru ke zkreslení relevantního trhu. Zároveň se zadavatel vyjadřuje k rozsudku Krajského soudu v Brně a následnému rozsudku NSS, týkajících se prokazování kvalifikace pomocí subdodavatele. Dle zadavatele lze s těmito závěry obecně souhlasit, ale nemají dle jeho názoru žádnou spojitost s předmětnou veřejnou zakázkou.

57.         Zadavatel tedy uvádí: „je nutno uzavřít, že Úřad mechanicky aplikoval závěry svého průzkumu trhu na případ zadavatele, vyšel z malého vzorku respondentů, jimž navíc oproti zákonem předpokládanému postupu pro účely průzkumu trhu odňal možnost využití poddodavatele, čímž do značné míry zkreslil relevantní tržní prostředí, v kterém se podnikatelské subjekty běžně různými způsoby spojují, a výsledky průzkumu následně mechanicky aplikoval na projednávaný případ.“

58.         V další části rozkladu zadavatel uvádí, že na jeho straně je legitimní zájem vymezit technickou způsobilost tak, jak byla uvedena v zadávací dokumentaci. Popisuje zde jednotlivé moduly informačního systému. Následně se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým technickým kvalifikačním předpokladům, které byly dle jeho názoru stanoveny tak, aby každá odpovídala jednotlivému modulu veřejné zakázky. Obdobně byly dle zadavatele stanoveny i požadavky na členy realizačního týmu. Zadavatel se proto domnívá, že podmínky byly stanoveny v souladu se zákonem a prokazují zadavateli, že veřejná zakázka bude splněna kvalitně odborně způsobilým dodavatelem, což je dle jeho názoru nezbytný předpoklad nejen z hlediska řádného fungování zadavatele coby významného poskytovatele zdravotní služby, ale rovněž z hlediska dodržení podmínek projektu, na jehož základě bude zadavatel plnění předmětu veřejné zakázky financovat.

59.         Na tomto místě pak zadavatel Úřadu sděluje, že se pohybuje v režimu § 4 odst. 4 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o kybernetické bezpečnosti“), dle kterého musí přijmout odpovídající bezpečnostní opatření při výběru dodavatele pro pořízení informačního systému a tyto požadavky zahrnout do smlouvy, kterou s dodavatelem uzavře.

60.         Zadavatel je proto přesvědčen, že v ničem nepochybil a navrhuje, aby předseda Úřadu změnil výrok III. rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018 tak, že se návrh v části směřující proti požadavku zadavatele na technickou způsobilost dodavatele zamítá a aby zrušil obsahově navazující výroky IV., V., a VI. daného rozhodnutí.

 

Další průběh řízení o rozkladu

61.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-38577/2018/512/JHé ze dne 2. 1. 2019 vyzval Úřad navrhovatele, aby ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení usnesení podal Úřadu vyjádření k rozkladu.

62.         Dne 4. 1. 2019 obdržel Úřad od navrhovatele vyjádření k rozkladu zadavatele ze dne 26. 12. 2018.

Vyjádření navrhovatele ze dne 4. 1. 2019 k rozkladu zadavatele

63.         Navrhovatel uvádí, že i přes seznámení se s argumentací zadavatele v jeho rozkladu, je stále nezvratně přesvědčen o tom, že zadávací podmínky byly nastaveny v rozporu s § 36 odst. 1 a § 6 odst. 1 a 2 zákona, neboť dle jeho názoru došlo k vytvoření zcela bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a k zamezení potencionální účasti většího množství soutěžících subjektů. To dle názoru navrhovatele vyplývá i z průzkumu trhu, který provedl Úřad a souhlasí tak se závěrem Úřadu, že nastavená kombinace požadavků technické způsobilosti je zjevně nepřiměřená.

64.         K námitce zadavatele, že oslovení respondenti představují jen část trhu, navrhovatel uvádí, že je naopak přesvědčen, že průzkumem trhu Úřadu došlo k vyčerpání potencionálních dodavatelů, kteří by s ohledem na své zaměření byli schopni veřejnou zakázku plnit. Navrhovatel uvádí: „nejedná se sice o zcela nový trh, nicméně jde o trh velmi specifický, a z tohoto důvodu, nelze říci, jak uvádí zadavatel ve svém rozkladu, že by v ČR existovaly stovky společností, které by bylo v rámci seriózně pojatého průzkumu potřeba oslovovat. Pokud by tak Úřad učinil, s pravděpodobností hraničící s jistotou by výsledky byly pro zadavatele ještě více nepříznivé, když by pouze přibývalo respondentů, kteří by požadavky kvalifikace nebyli schopni splnit. Výsledek provedeného šetření je tak podle názoru navrhovatele k zadavateli ještě poměrně milosrdný.“

65.         K judikatuře použité Úřadem v rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018 pak uvádí navrhovatel, že výsledkem je dle jeho názoru to, že zadavatel by neměl a priori při stanovení zadávacích podmínek počítat s tím, že dodavatelé využijí subdodávek. Navrhovatel se dále domnívá, že zadavatel stanovil podmínky v rozporu se zákonem a dodavatelé byli tudíž nuceni, aby těmto vyhověli, využít subdodávek jednoho či více dodavatelů. Navrhovatel poté upozorňuje na zjištění Úřadu, dle kterého společnost ICZ, přestože deklarovala, že je schopna podmínky splnit sama, využila k tomu v nabídce subdodavatele. Tato skutečnost dle navrhovatele potvrzuje to, jak přísně a nepřiměřeně byly podmínky stanoveny. Navrhovatel je tak přesvědčen, že podmínky byly nastaveny tak, že bez využití subdodavatele působily negativně na hospodářskou soutěž, kterou v podstatě vylučovaly.

66.         Navrhovatel uvádí, že dle jeho názoru je třeba nastavit kvalifikační předpoklady tak, aby byly splněny požadavky na minimální úroveň odbornosti a zkušeností potencionálních dodavatelů, nikoli tak, aby omezovaly hospodářskou soutěž více než je nutné. Tím jak byly požadavky nastaveny, se navrhovatel domnívá, že tyto minimální parametry zadavatel nastavením podmínek nesledoval.

67.         Poté navrhovatel rozebírá konkrétně požadavek týkající se titulu MUDr., k čemuž uvádí:

„Nepřiměřenost některých požadavků je zjevná zejména u požadavků na členy realizačního týmu, kdy senior konzultant dle zadávacích podmínek musí být osoba s dosaženým titulem MUDr. Podle vyjádření zadavatele je důvodem to, že tato osoba musí být schopna odborně komunikovat s lékaři při zapracování požadavků do nemocničního informačního systému. Ač se tento argument zadavatele může jevit laikovi logickým, je naopak zcela nepřiměřeným a v rozporu se zavedenou a fungující praxí, když se na relevantním trhu pohybuje řada špičkových konzultantů, kteří nedisponují titulem MUDr., neboť jejich primární vzdělání je technické a manažerské. Díky svým osobním vlastnostem, komunikačním dovednostem a přehledu ve zdravotnické problematice, který získali dlouholetou praxí v implementaci zdravotnických informačních systémů, potvrzují svoji schopnost odborné komunikace s lékaři.“

68.         Následně se navrhovatel vyjádřil k argumentaci zadavatele:

„[P]okud zadavatel argumentuje příkladem pana primátora MUDr. Zdeňka Hřiba, je na druhou stranu potřeba zmínit, že aktuálně nastavené kvalifikační předpoklady pro pozici senior konzultanta Veřejné zakázky by vyloučily například kandidáta s vyšším odborným zdravotnickým vzděláním s manažerskými dovednostmi, např. bývalou vrchní sestru fakultní nemocnice, která by dodatečným studiem a praxí získala potřebnou IT kvalifikaci. Zcela konkrétně by požadavkům zadavatele z důvodu absentujícího titulu MUDr. a tudíž „neprokazatelné schopnosti komunikovat s lékaři“, nevyhověla ani bývalá náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FTN, pozdější ministryně zdravotnictví a bývalá ředitelka VFN Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA, pracovala-li by jako IT konzultant.“

69.         Navrhovatel v závěru uvádí, že setrvává na svém názoru ohledně nepřiměřenosti zadávacích podmínek a navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad zamítnul.

Rozhodnutí předsedy Úřadu o rozkladu ze dne 1. 3. 2019

70.         O rozkladu zadavatele proti rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018 (nebo také jako „napadené rozhodnutí“) předseda Úřadu rozhodl rozhodnutím č. j. ÚOHS-R0223/2018/VZ-06147/2019/323/PBl ze dne 1. 3. 2019 (dále jako „rozhodnutí předsedy Úřadu“ či „druhostupňové rozhodnutí“), kterým napadené rozhodnutí ve výroku III. až VI. zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí dospěl k závěru, že III. výrok napadeného rozhodnutí je nezákonný z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nesprávného právního posouzení věci. Současně vyjádřil právní názor, kterým je Úřad při dalším projednání věci vázán.

71.         V prvé řadě předseda Úřadu sděluje, že výroky I. a II. napadeného rozhodnutí nabyly právní moci dne 28. 12. 2018, jelikož žádný z účastníků proti nim v zákonem stanovené lhůtě nepodal rozklad.

72.         K samotnému zrušení výroku III. napadeného rozhodnutí uvádí předseda Úřadu nejprve obecné závěry z ustanovení zákona a související judikatury, ze kterých podle jeho názoru vyplývá, že: „požadavky na kvalifikaci by neměly vytvářet překážky hospodářské soutěže bezdůvodně a znemožnit tak účast dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni zakázku plnit. Z toho důvodu jsou zadavatelé povinni stanovit kritéria technické kvalifikace:

(a)   přiměřeně velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky a svým oprávněným potřebám a legitimním očekáváním, a rovněž

(b)   přiměřeně specifikům a podmínkám panujícím na relevantním trhu.“

73.         K čemuž dále předseda Úřadu uvádí, že kromě samotného předmětu veřejné zakázky a jeho jednotlivých specifik je třeba zvážit i relevantní trh s obdobným plněním, jelikož i zdánlivě přiměřeně nastavená kritéria technické kvalifikace ve spojení se skutečností, že na relevantním trhu nebylo objektivně možné požadované zkušenosti získat, mohou být nepřiměřená či diskriminační.

74.         Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí dále uvádí, že:

„Úřad v bodech 108 až 115 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl správná východiska včetně např. judikátu, z kterého cituji v bodě 38 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Těmito východisky se však následně zcela neřídil, když neposoudil, zda zadavatelem požadovaná kritéria technické kvalifikace a minimální úroveň pro jejich splnění mají vazbu na předmět veřejné zakázky a jsou přiměřená jeho rozsahu, složitosti a technické náročnosti. Úřad se pouze zabýval přiměřeností požadavků na technickou kvalifikaci ve vztahu k podmínkám panujícím na relevantním trhu a akcentoval tak ochranu hospodářské soutěže, aniž by však současně zohlednil oprávněné potřeby zadavatele a účel stanovení podmínek kvalifikace. Posouzení požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci ve vztahu k předmětu veřejné zakázky je však důležité a nelze bez jeho provedení učinit závěr, zda stanovením kritérií technické kvalifikace bezdůvodně omezil hospodářskou soutěž.“

75.         Dále předseda Úřadu ve svém rozhodnutí uvádí, že Úřad v bodě 118. odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedl, že je třeba zohlednit specifika relevantního trhu, ale z odůvodnění mu však již není patrné, zda a v čem je trh vztahující se k předmětu veřejné zakázky specifický, a jak měl zadavatel jeho případná specifika zohlednit při stanovení požadavků na technickou kvalifikaci.

76.         Poté se předseda Úřadu vyjádřil k rozsudkům Krajského soudu v Brně a NSS, které Úřad cituje v bodě 125. napadeného rozhodnutí. K tomu předseda Úřadu uvádí, že z uvedených rozsudků nevyplývá, že požadavky zadavatelů jsou nepřiměřené, pokud je potencionální dodavatelé nemohou splnit bez využití poddodavatele, ale:

„Vyplývá z nich však, že pokud zadavatel stanoví nepřiměřený požadavek na kvalifikaci, nelze tuto nezákonnost zhojit oprávněním dodavatelů využít poddodavatele. V šetřeném případě se proto musí Úřad nejdříve zabývat přiměřeností požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci v souladu s výše uvedeným výkladem (viz např. bod 41 odůvodnění tohoto rozhodnutí), a teprve pokud by došel na základě takového posouzení k závěru, že jsou požadavky zadavatele nepřiměřené, lze odkázat na uvedené judikáty s tím, že na zjištěnou nezákonnost nemá vliv skutečnost, že předmětné požadavky mohli dodavatelé splnit prostřednictvím poddodavatele.“

77.         Dále předseda Úřadu upozorňuje na body 124. a 126. napadeného rozhodnutí, ve kterých dle něj Úřad konstatoval, že dodavatelé oslovení v rámci průzkumu trhu mohli být způsobilými k plnění předmětu veřejné zakázky, což mu není z odůvodnění zřejmé.

78.         K novému projednání dodal předseda Úřadu následující závazný právní výklad:

„Úřad posoudí zadavatelem požadovaná kritéria technické kvalifikace vč. minimální úrovně pro jejich splnění jednotlivě i ve vzájemné kombinaci a přezkoumatelným způsobem uvede, zda mají vazbu na předmět veřejné zakázky a jsou stanovena přiměřeně jeho rozsahu, složitosti a technické náročnosti a zjištěným specifikům relevantního trhu. Úřad v novém rozhodnutí zváží skutečnost, zda zvláštnosti relevantního trhu zakázku natolik odlišují v rámci oboru, že ji může splnit pouze dodavatel, který již má s takovou zakázkou předchozí zkušenosti, nebo zda veřejnou zakázku mohou splnit i jiní dodavatelé, kteří mají zkušenosti obecnějšího rázu.“

79.         Ve zbytku předseda Úřadu uvádí, že zrušil i výroky IV. až VI. napadeného rozhodnutí, neboť obsahově souvisejí s výrokem III. napadeného rozhodnutí, který zrušil.

Druhé projednání věci Úřadem

80.         Přípisem č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-07348/2019/512/JHé ze dne 13. 3. 2019 Úřad oznámil účastníkům pokračování ve správním řízení.

81.         Úřad usnesením ze dne 19. 3. 2019 č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-07930/2019/512/JHé uložil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – poskytnutí jmenného seznamu potencionálních dodavatelů na veřejnou zakázku, tedy subjektů poskytujících software, kteří jsou zároveň dle názoru zadavatele schopni splnit zadávací podmínky dané veřejné zakázky, jelikož zadavatel v rozkladu proti rozhodnutí ze dne 10. 12. 2018 tvrdil, že takových potencionálních dodavatelů existují v ČR desítky až stovky.

82.         Zadavatel následně dne 25. 3. 2019 Úřadu doručil žádost o prodloužení lhůty. Této žádosti Úřad usnesením ze dne 26. 3. 2019 č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-08689/2019/512/JHé vyhověl a lhůtu zadavateli prodloužil do 3. 4. 2019.

83.         Dne 3. 4. 2019 poté doručil zadavatel Úřadu jmenný seznam potencionálních dodavatelů se třemi společnostmi mimo ty, které již Úřad ve svém původním průzkumu trhu do potencionálních dodavatelů zahrnul.

84.         Za účelem zjištění stavu věci nezbytného k posouzení správnosti postupu zadavatele se Úřad rozhodl zpracovat nové žádosti o sdělení všem potencionálním dodavatelům veřejné zakázky. Mezi tyto Úřad nově zahrnul i tři společnosti, které navrhl ve svém seznamu zadavatel. Dodavatelům byly v rámci daných žádostí o sdělení položeny čtyři okruhy otázek. První se týkal toho, zda se dotazovaní vůbec cítí být společností, působící na relevantním trhu. Další se týkal toho, zda by dotazovaní splňovali nastavené požadavky na technickou kvalifikaci, případně které ano a které ne. Třetí okruh se týkal vlastního hodnocení jednotlivých požadavků z hlediska jejich přiměřenosti, důvodnosti či nezbytnosti. Poslední čtvrtý okruh směřoval na specifika daného trhu a tvorby informačního systému v rámci předmětné veřejné zakázky oproti tvorbě jiných systémů. Dotazovaní měli ve lhůtě 10 dnů sdělit své odpovědi. Úřad jim k tomu poskytl i další materiály týkající se předmětu veřejné zakázky - smlouva o dílo, servisní smlouva a funkční a technická specifikace. Tyto dokumenty byly přílohou zadávací dokumentace.

85.         Úřad dne 10. 4. 2019 rozeslal 18 žádostí o sdělení daných informací. Jednalo se konkrétně o přípisy č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09781/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09782/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09785/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09794/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09812/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09795/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09796/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09797/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09798/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09799/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09801/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09802/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09804/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09805/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09806/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09813/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09814/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-09815/2019/512/JHé. O sdělení bylo takto požádáno 18 dodavatelů: Solitea Česká republika, NIS Systems, ICZ, Steiner, Medsol, Medicalc, STAPRO, TECHNISERV IT, NESS Czech, Medical Systems, CompuGROUP Medical Česká republika, OR-CZ, Asseco Central Europe, HEWLETT-PACKARD, Vítkovice IT SOLUTIONS; Infor (Česká republika) s.r.o., IČO 45807817, se sídlem Na Strži 65/1702, 140 62 Praha 4 (dále také jako „Infor“); Arbes Technologies, a.s., IČO 42192889, se sídlem Plzeňská 345/5, 150 00 Praha 5 (dále také jako „Arbes Technologies“) a Autocont a.s., IČO 04308697, se sídlem Hornopolní 3322/34, 702 00 Ostrava (dále také jako „Autocont“).

86.         Úřad dne 3. 5. 2019 rozeslal 7 opakovaných žádostí o sdělení, jelikož některé společnosti na žádosti uvedené v předchozím bodě ve stanovené lhůtě nereagovaly. Jednalo se konkrétně o přípisy č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-12468/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-12467/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-12466/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-12462/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-12461/2019/512/JHé, č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-12448/2019/512/JHé a č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-12434/2019/512/JHé. O sdělení bylo takto požádáno 7 dodavatelů: Steiner, Medical Systems, CompuGROUP Medical Česká republika, Asseco Central Europe, Solitea, Arbes Technologies, Infor Global Solutions (CZ).

87.         Jelikož společnost STAPRO a Medicalc software odpověděla na dotazy v žádosti o sdělení jinak, než odpověděla v rámci prvního projednání věci Úřadem, poslal Úřad za účelem vyjasnění těchto rozporů dne 7. 5. 2019 oběma společnostem žádosti, dle kterých měly vzniklý rozpor svých tvrzení vysvětlit a případně prokázat skutečný stav. Jednalo se o přípis č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-12852/2019/512/JHé a č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-12857/2019/512/JHé.

88.         Úřad usnesením ze dne 10. 5. 2019 č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-13032/2019/512/JHé uložil zadavateli lhůtu k poskytnutí podrobného popisu úlohy a kompletní náplně práce osoby nazvané v zadávací dokumentaci jako „senior konzultant“ a zároveň sdělení informací o přesném počtu lůžek, kterými Thomayerova nemocnice disponuje a kterých se nový informační systém a jeho klinický modul dotýká.

89.         Dne 17. 5. 2019 Úřad obdržel od zadavatele odpověď k usnesení z předchozího bodu tohoto rozhodnutí.

90.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-14074/2019/512/JHé ze dne 27. 5. 2019 Úřad správní řízení vedené pod sp. zn. S0317/2018/VZ dle § 64 odst. 1 písm e) správního řádu ve spojení s § 261 odst. 2 zákona přerušil s cílem získat znalecký posudek.

91.         Dne 5. 6. 2019 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k usnesení Úřadu o přerušení řízení. Následně zadavatel Úřadu dne 21. 6. 2019 doručil doplnění svého původního vyjádření.

Vyjádření zadavatele ze dne 5. 6. 2019

92.         Zadavatel zde vyjadřuje názor, že znalecký posudek, který má být vypracován a kvůli kterému bylo správní řízení přerušeno, je podle něj nadbytečný a rozhodl se sám vyjádřit se k dotazům, které Úřad v usnesení o přerušení řízení nastínil.

93.         Zadavatel uvádí, že: „[ú]daj o počtu lůžek je dle jeho názoru standardním kategorizačním parametrem ve zdravotnictví a zahrnuje v sobě údaj o velikosti nemocnice a základní představu o spektru a rozsahu poskytované zdravotní péče, a má přímý vliv na rozsah dodávaného nemocničního informačního systému, co se týče funkcionality a podpory specializovaných zdravotnických provozů.“

94.         K počtu lůžek jako parametru poté zadavatel uvádí, že jej využívají pro určení velikosti nemocnice také Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (dále také jako „ÚZIS“) a stejně tak Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále také jako „NÚKIB“).

95.         Dle svého názoru zadavatel postupoval standardně a odkazuje přitom na zadávací dokumentaci a technické kvalifikační předpoklady v případě jiných veřejných zakázek, které také parametr počtu lůžek použily.

96.         Zadavatel dále uvádí, že: „nemocniční informační systém pro malé nemocnice s kapacitou do 600 lůžek je zcela odlišný produkt, než je informační systém pro velké multioborové nemocnice se specializovanými pracovišti a přístroji, které musí být s nemocničním informačním systémem propojeny. O čím větší nemocnice se jedná, tím vyšší jsou celkové nároky na pořizovaný nemocniční informační systém. Tyto vyšší nároky se promítají do všech aspektů systému – nemocniční informační systém u větších nemocnic musí umět spravovat větší počet procesorů, větší databázi, musí pojmout mnohem vyšší objemy dat a zvládat s těmito objemy dat pracovat, promítá se to do reakčních časů systému, uživatelského rozhraní, četnosti požadavků, které musí systém zpracovat v jednom okamžiku. Při větším množství a rozmanitosti vyšetřovacích zobrazovacích metod musí takový systém zvládat i mnohem větší toky dat co do objemu.“

97.         Zadavatel dále odkazuje na to, že je provozovatelem základní služby podle zákona o kybernetické bezpečnosti a upozorňuje na zákonné povinnosti, které mu z toho vyplývají.

98.         Na základě výše uvedeného zadavatel shrnuje, že se pokusil Úřadu vysvětlit rozdíl mezi nemocničním informačním systémem určeným pro různé velikosti nemocnice a že má tak za to, že není nutné k zodpovězení daných dotazů pořizovat znalecký posudek.

Doplnění vyjádření zadavatele ze dne 21. 6. 2019

99.         Zadavatel se v prvé řadě odkazuje ke svému původnímu vyjádření ze dne 5. 6. 2019 a doplňuje svou domněnku, že znalec z oboru Kybernetika, Výpočetní technika či Informatika nemůže v důsledku neznalosti nemocničních reálií komplexně zodpovědět Úřadem pokládané otázky. Zadavatel se proto s dotazem obrátil na ÚZIS a NÚKIB.

100.     Odpovědi obou orgánů zadavatel připojil ke svému vyjádření. Dle zadavatele z nich vyplývá, že kritérium 600 lůžek nastavil benevolentně a měl jej nastavit na 800 lůžek, které jsou rozhodující pro určení toho, že je poskytovatel zdravotní péče také provozovatelem základní služby dle zákona o kybernetické bezpečnosti, což dle názoru zadavatele klade jiné nároky na nemocniční informační systém i dodavatele.

101.     V závěru proto znovu zadavatel žádá Úřad o upuštění od vypracování znaleckého posudku a o rychlé vydání rozhodnutí, kdy zadavatel upozorňuje na krátící se dobu pro čerpání dotací na danou veřejnou zakázku.

Další průběh správního řízení

102.     Dne 25. 6. 2019 byl doručením usnesení č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-17287/2019/512/JHé z téhož dne ustanoven znalcem v projednávané věci […OSOBNÍ ÚDAJ…] (dále také jako „znalec Ing. J.“). Tento byl vyzván, aby zodpověděl následující otázku:

• Jaký význam či roli má údaj o počtu lůžek nemocnice pro potenciálního dodavatele, který vyvíjí a dodává nemocniční informační systém tak, jak je vymezen v kapitole č. 1 „Popis předmětu veřejné zakázky" zadávací dokumentace veřejné zakázky „eHealth v TN – I. dodávka software a zajištění servisní podpory (číslo projektu: CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728)“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017686, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 102-232571, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 126-287671 a dále specifikován v přílohách zadávací dokumentace č. 1-3 (Smlouva o dílo, Servisní smlouva a Funkční a technická specifikace)? Uveďte, zda je nějaký rozdíl v tom, jestliže je vyvíjen a dodáván výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici disponující 600 lůžky a více v porovnání s méně než 600 lůžky? Jestliže takový rozdíl existuje, uveďte a odůvodněte, v čem konkrétně takový rozdíl spočívá. Existují nějaké činnosti a postupy, které by dodavatel prováděl pouze v případě, když by vyvíjel a dodával výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici s více než 600 lůžky? Jestliže ano, uveďte, zda tyto činnosti a postupy je možno považovat za nějak významné a zásadní z pohledu rozsahu či posloupnosti ostatních prováděných prací. Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.

Znalci bylo v rámci tohoto usnesení rovněž uloženo, aby znalecký posudek ve 2 vyhotoveních podal Úřadu nejpozději do 30. 9. 2019.

103.     O ustanovení znalce Úřad účastníky řízení informoval sdělením č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-20160/2019/512/JHé ze dne 23. 7. 2019.

104.     Přípisem usnesení č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-21247/2019/512/JHé ze dne 6. 8. 2019 bylo účastníkům řízení oznámeno o pokračování správního řízení, pro účely vydání usnesení č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-21322/2019/512/JHé, kterým se částečně nevyhovuje žádosti o nahlížení zadavatele. Správní řízení poté bylo opět přerušeno usnesením č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-21323/2019/512/JHé ze dne 7. 8. 2019 s cílem získat znalecký posudek.

105.     Dne 17. 9. 2019 Úřad obdržel přípis od zadavatele, ve kterém Úřadu předložil znalecký posudek, který si nechal sám vypracovat (dále také jako „znalecký posudek zadavatele“).

106.     Dne 18. 9. 2019 byl Úřadu doručen znalecký posudek č. 912-30-2019 vypracovaný ke dni 17. 9. 2019 ve 2 vyhotoveních (dále také jako „znalecký posudek č. 912-30-2019“ či „znalecký posudek I.“).

107.     Úřad tedy dne 19. 9. 2019 poslal účastníkům řízení oznámení o pokračování správního řízení č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-25787/2019/512/JHé.

108.     Jelikož Úřad naznal, že potřebuje znalecký posudek I. doplnit, vyzval k tomu znalce žádostí o sdělení č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-27106/2019/512/JHé ze dne 9. 10. 2019.

109.     Dne 14. 10. 2019 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ke znaleckému posudku I.

Vyjádření zadavatele ke znaleckému posudku I. ze dne 14. 10. 2019

110.     Zadavatel uvádí, že s logikou znaleckého posudku I. nesouhlasí. Dle zadavatele je logické, když dodavatel dokáže vyrobit a dodávat produkt pro největší subjekty na trhu, tak že dokáže dodávat i menším nebo úplně malým subjektům. Nemyslí si ale přitom, že by to muselo platit i obráceně, k čemuž uvádí příklad malé stavební firmy rodinných domů, která by měla stavět stopadesátipatrový mrakodrap. Zadavatel na příkladu vysvětluje, že dle jeho názoru logika znalce směřuje k tomu, že by výstavba rodinného domu a stopadesátipatrového mrakodrapu měly být stejné, protože mají obě budovy okna, dveře, místnosti, střechu apod. Zadavatel dál upozorňuje, že dle jeho názoru znalec demonstruje své závěry pouze na společnostech, které jsou velkými dodavateli a jsou schopni dodávat jakémukoliv subjektu. Zadavatel je tak nadále přesvědčen o rozdílnosti celé filozofie systémů a na jejich základě si stojí za názorem, že podle nich budou kladeny i jinak odlišné nároky na zkušenosti a kvalifikaci dodavatele.

111.     Dále zadavatel zdůrazňuje, že dle jeho názoru byly otázky položeny zavádějícím způsobem, neboť je v nich kladen důraz na vývoj a dodávku informačního systému, přitom zadavatel požadoval zkušenosti se servisem nebo kompletní dodávkou. V tomto odkazuje na znalecký posudek, který si nechal sám vypracovat. Zadavatel poté cituje svůj znalecký posudek ohledně rozdílnosti systému podle velikosti zdravotnického zařízení a uvádí ho do souvislosti s vyjádřením NÚKIBU a ÚZISU. 

112.     V závěru poté zadavatel shrnuje, že znalecký posudek I., který nechal Úřad vypracovat, dle jeho názoru neodpovídá realitě a žádá proto Úřad, aby při posuzování přiměřenosti předmětného technického kvalifikačního kritéria rozhodl s přihlédnutím ke všem uváděným skutečnostem, tedy ke znaleckému posudku zadavatele a předloženým vyjádřením ÚZIS a NÚKIB.

Další průběh správního řízení

113.     Dne 17. 10. 2019 byl Úřadu doručen dodatek č. 923-41-2019 znaleckého posudku I. (dále také jako „dodatek znaleckého posudku I.“ či „dodatek č. 923-41-2019“).

114.     Usnesením č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-29005/2019/512/JHé ze dne 22. 10. 2019 stanovil Úřad účastníkům řízení podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž dané usnesení bylo navrhovateli doručeno téhož dne a zadavateli dne 24. 10. 2019.

115.     Dne 25. 10. 2019 obdržel Úřad od zadavatele žádost o prodloužení lhůty pro podání vyjádření k podkladům rozhodnutí určenou usnesením popsaným v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad žádosti vyhověl usnesením č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-29574/2019/512/JHé ze dne 29. 10. 2019 a lhůtu oběma účastníkům prodloužil.

116.     Následně dne 4. 11. 2019 Úřad od zadavatele obdržel vyjádření k podkladům pro rozhodnutí.

 

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 4. 11. 2019

117.     Zadavatel se vyjadřuje především k dodatku ke znaleckému posudku I. Se závěry znalce zadavatel nesouhlasí a tvrdí, že se znalec mýlí. Zadavatel tvrdí, že počet lůžek je stěžejním indikátorem pro stanovení rozsahu servisní podpory klinického informačního systému (dále také jako „KIS“). Dle zadavatele poskytovatelé klinických informačních systémů staví a nabízejí rozsah servisní podpory právě podle velikosti (robustnosti) klinického informačního systému, která se podle něj udává počtem lůžek.

118.     Zadavatel uvádí, že podpora a servis klinického informačního systému není spojena pouze s funkčností a nefunkčností systému, ale že velké zdravotnické zařízení generuje mnohonásobně více požadavků vyplývajících z potřeb zdravotnického zařízení na chod informačního systému, než je tomu u malého zdravotnického zařízení, k čemuž uvádí zadavatel konkrétní rozdíly, které podle něj nastávají. Zadavatel dále uvádí, že dodavatel musí mít podle něj pro servis a podporu dostatečný počet programátorů a konzultantů. Zadavatel tvrdí, že dle jeho zkušeností velké nemocnice mají tak specifické požadavky, že se vlastně jedná o jinou verzi nemocničního informačního systému, což podle něj ještě víc zvyšuje nároky na schopnosti a kapacity dodavatele. 

119.     Zadavatel tvrdí, že u velkých zdravotnických zařízení je rozsah servisní podpory KIS nesrovnatelně vyšší, protože dle jeho názoru zahrnuje v převážné míře servisní podporu pro akutní lůžka, kde jakýkoliv i krátkodobý výpadek IS může způsobit katastrofální důsledky v podobě dalšího poškození zdraví či smrti. Podle zadavatele je tak evidentní, že znalec problematice KIS nerozumí a své názory odvozuje od obecných informačních systémů.

120.     Zadavatel dále tvrdí, že znalec svým tvrzením v posudku popírá jeden ze základních principů obchodního vztahu, kdy se dle názoru zadavatele rozsah služeb odvíjí od velikosti a složitosti prostředí zákazníka, kterého se poskytovaná služba týká. V tomto případě se podle zadavatele jedná o počet lůžek a tento údaj je dle jeho názoru navázán na složitost, počet modulů IS, počet uživatelů, počet koncových stanic, složitost infrastruktury atd.

121.     Jako příklad poté zadavatel opět uvádí stavbu jednopatrového domu a mrakodrapu. Zadavatel se domnívá, že na tomto příkladu demonstruje absurdnost tvrzení znalce.

122.     Zadavatel se následně vyjádřil k vyúčtování za znalecký posudek I. a uvedl:

„Při nahlížení do správního spisu dne 29. 10. 2019 TN zjistila mimo jiné přesný obsah vyúčtování Úřadem ustanoveného soudního znalce Ing. J., kdy ji předmětném vyúčtování ze dne 16. 10. 2019 zarazila položka místní šetření v Kroměříži, studium podkladů z Kroměříže“ datovaná 8. 7. 2019, kdy dle údajů z vyúčtování měl tímto místním šetřením a studiem podkladů z Kroměříže znalec strávit 5 hod. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v projednávané věci – společnost PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o. – je z Kroměříže, nabízí se otázka, jaké místní šetření znalec v Kroměříži přesně provedl a jaké podklady mu byly předány ke studiu. V kontextu závěru znaleckého posudku Ing. J. a jeho dodatku se TN nemůže ubránit dojmu, resp. je dokonce přesvědčena o tom, že znalec navrhovatele v Kroměříži navštívil a celou záležitost s ním konzultoval. V dalším textu bude TN z této premisy vycházet, neboť ve znaleckém posudku není o Kroměříži zmínka v jakékoliv jiné souvislosti a znalec má sídlo v Brně, tedy je návštěva u navrhovatele jediné logické vysvětlení.

Jestliže znalec navštívil navrhovatele v Kroměříži a strávil tam 5 hod práce na znaleckém posudku, je s podivem, že TN znalec naopak nenavštívil vůbec. Vzhledem k této skutečnosti lze mít minimálně za důvodné pochybnosti o vyváženosti znalcova přístupu ke zpracování nezávislého znaleckého posudku. Znalec u navrhovatele zcela jistě neměl co pohledávat, neboť byl ustanoven Úřadem jako nezávislý odborník a očekává se od něj, že podá nezávislý znalecký posudek, nikoliv, že jeho prvním počinem ve věci (poté, co si nastudoval podklady předané mu ze strany Úřadu) bude to, že se vypraví na konzultaci k navrhovateli, který je stranou interesovanou na výsledku tohoto řízení.

TN má tedy za to, že znalecký posudek pravděpodobně znalcem nebyl pořízen zcela nezávisle, o čemž svědčí i jeho věcné závěry, které vycházejí vstříc navrhovateli, a jsou v rozporu s vyjádřením ÚZIS, NÚKIB, soudního znalce Ing. B., i s logickým myšlením, jak již TN uváděla výše. Dle názoru TN tak ze znaleckého posudku Ing. J. v tomto správním řízení nelze vycházet.“

123.     Ve třetí části svého vyjádření se zadavatel věnoval aspektům souvisejícím s legislativou týkající kybernetické bezpečnosti. Zde znovu uvádí, že je provozovatelem základní služby dle rozhodnutí NÚKIB a tím se stal jedním z největších a nejdůležitějších zdravotnických zařízení ČR. Zadavateli tak není jasné, proč znalec toto významné kritérium ignoruje. Zadavatel dále dodává argumentaci ohledně zákonných povinností, které musí jako provozovatel základní služby splňovat, za což zadavatel považuje i požadavek na prokázání zkušenosti dodavatele KIS s provozem a servisem obdobného IS nasazeného ve zdravotnickém zařízení obdobné velikosti. Zadavatel se dokonce domnívá, že by bez tohoto požadavku porušil právní předpisy.

124.     Ve čtvrté části se zadavatel vyjadřuje k Úřadem provedenému průzkumu. Dle zadavatele žádná z obdržených odpovědí kvalifikační předpoklad týkající se počtu lůžek jako neodůvodněný ve vztahu k předmětu veřejné zakázky nezmiňuje. Poté zadavatel cituje odpověď Vítkovice IT, který uvedl, že tento požadavek považuje za odůvodněný. Zadavatel zároveň tvrdí, že v podobném duchu se vyjadřují i další oslovení.

125.     Na závěr zadavatel uvádí, že se vyjádřil především k dodatku znaleckého posudku I., jelikož k ostatním technickým kvalifikačním předpokladům se již v rámci správního řízení vyjádřil a v tomto ohledu odkazuje na svá předchozí podání.

126.     Zadavatel ke svému vyjádření zároveň připojil i vyjádření znalce […OSOBNÍ ÚDAJ…] (dále také jako „znalec Ing. B.“) k dodatku ke znaleckému posudku I.

Další průběh správního řízení

127.     Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 4 11. 2019 podle obsahu v části vyhodnotil jako námitku podjatosti. Účastníky správního řízení o tomto Úřad informoval sdělením č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-32009/2019/512/JHé ze dne 22. 11. 2019. Úřad proto následně zahájil řízení o námitce podjatosti pod sp. zn. ÚOHS-V0215/2019/VZ a o námitce podjatosti rozhodl usnesením č. j. ÚOHS-V0215/2019/VZ-33422/2019/512/JHé ze dne 18. 12. 2019 tak, že znalce Ing. J. nevyloučil ze všech úkonů v předmětném správním řízení, při jejichž provádění by mohl výsledek řízení ovlivnit, neboť o něm nelze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jeho nepodjatosti.Proti tomuto usnesení podal zadavatel rozklad, který byl rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07015/2020/323/VVá ze dne 3. 3. 2020 zamítnut a usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-V0215/2019/VZ-33422/2019/512/JHé ze dne 18. 12. 2019 bylo potvrzeno.

128.     Úřad žádostí č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-31687/2019/512/JHé ze dne 20. 11. 2019 požadoval po znalci Ing. J. objasnění vyúčtování za znalecký posudek I. Dne 22. 11. 2019 Úřad obdržel odpověď a následně rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-32009/2019/512/JHé ze dne 6. 12. 2019 rozhodl o přiznání odměny a náhrady nákladů za znalecký posudek I. a jeho dodatek.

129.     Usnesením č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-35404/2019/512/JHé ze dne 20. 12. 2019 Úřad přerušil správní řízení, a to za účelem opatřit si nový znalecký posudek.

130.     Úřad následně usnesením č. j. ÚOHS-00662/2020/512/JHé ze dne 10. 1. 2020 ustanovil znalce […OSOBNÍ ÚDAJ…] (dále také jako „znalec RNDr. V.“). Tento byl vyzván, aby zodpověděl následující otázku:

• Jaký význam či roli má údaj o počtu lůžek nemocnice pro potenciálního dodavatele, který vyvíjí, dodává a servisuje nemocniční informační systém tak, jak je vymezen v kapitole č. 1 „Popis předmětu veřejné zakázky" zadávací dokumentace veřejné zakázky „eHealth v TN – I. dodávka software a zajištění servisní podpory (číslo projektu: CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728)“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017686, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 102-232571, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 126-287671 a dále specifikován v přílohách zadávací dokumentace č. 1-3 (Smlouva o dílo, Servisní smlouva a Funkční a technická specifikace)? Uveďte, zda je nějaký rozdíl v tom, jestliže je vyvíjen, dodáván a servisován výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici disponující 600 lůžky a více v porovnání s méně než 600 lůžky? Jestliže takový rozdíl existuje, uveďte a odůvodněte, v čem konkrétně takový rozdíl spočívá. Existují nějaké činnosti a postupy, které by dodavatel prováděl pouze v případě, když by vyvíjel, dodával a servisoval výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici s více než 600 lůžky? Jestliže ano, uveďte, zda tyto činnosti a postupy je možno považovat za nějak významné a zásadní z pohledu rozsahu či posloupnosti ostatních prováděných prací. Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.

Znalci bylo v rámci tohoto usnesení rovněž uloženo, aby znalecký posudek ve 2 vyhotoveních podal Úřadu nejpozději do 29. 2. 2020.

131.     Dne 24. 2. 2020 byl Úřadu doručen znalecký posudek č. 004/01/2020 vypracovaný ke dni 20. 2. 2020 ve 2 vyhotoveních (dále také jako „znalecký posudek č. 004/01/2020“ či „znalecký posudek II.“).

132.     Následně Úřad dne 25. 2. 2020 poslal účastníkům řízení oznámení o pokračování správního řízení č. j. ÚOHS-06208/2020/512/JHé.

133.     Usnesením č. j. ÚOHS-07725/2020/512/JHé ze dne 9. 3. 2020 určil Úřad účastníkům lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

134.     Dne 16. 3. 2020 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 3. 2020

135.     Úvodem zadavatel avizuje, že se v plném znění odvolává na svá veškerá předchozí vyjádření a v rámci tohoto přípisu se zaměří pouze na znalecký posudek II.

136.     Zadavatel uvádí, že znalecký posudek RNDr. V. je dle jeho názoru podstatně odborněji zpracovaný než znalecký posudek Ing. J. Zároveň zadavatel uvádí, že znalec RNDr. V. dle jeho názoru uvádí body, které on sám Úřadu opakovaně uvádí:

„(i.) údaj o počtu lůžek může mít význam pro představu o velikosti nemocnice, agendách s tím spojených apod. (str. 10 posudku), (ii.) bude rozdíl v tom, jaká oddělení nemocnice provozuje, kolik má zaměstnanců, jakou má administrativu, jaké je její technické zázemí, kolik má budov a v jakých lokalitách atd. Veškeré tyto informace mohou ovlivnit podobu IS a požadavky na něj kladené (str. 9 posudku), a (iii.) údaj o počtu lůžek je obsažen např. v ZoKB, kde hranice 800 lůžek definuje, zda systém bude zařazen do významných IS a tím se na systém vztahují jiná kritéria z hlediska bezpečnosti. Jiné budou také vztahy mezi dodavatelem a nemocnicí, kam se musí promítnou daný zákon (str. 10 posudku).“

137.     Dle zadavatele v sobě údaj o počtu lůžek nese údaje nejen o kapacitě zdravotnického zařízení, ale rovněž o jeho velikosti, stupni specializace a lze si na jeho základě udělat představu o tom, zda se jedná o jednooborové zdravotnické zařízení či víceoborové, zda se jedná o zařízení na úrovni např. kraje či okresu. Přitom zadavatel opakuje, že tento údaj používá ÚZIS i NÚKIB či ostatní nemocnice v případě zadávání veřejných zakázek a určení požadavků na technickou kvalifikaci.

138.     Zadavatel dále cituje vyjádření ÚZIS, dle kterého je údaj o počtu lůžek sice umělým, ale vypovídajícím kritériem, které zjednodušeně popisuje komplexnost péče a rozsáhlost procesů v daném zařízení.

139.     Zadavatel tedy tvrdí, že prokázal legitimitu svého postupu při určené kritéria počtu lůžek. Zároveň uvádí, že mohl stanovit i vyšší číslo než 600, třeba 800 lůžek dle zákona o kybernetické bezpečnosti, ale jelikož tento zákon platí až od roku 2016, měl zadavatel obavy, že by byla kvalifikační podmínka příliš tvrdá a proto požadavek stanovil příznivěji na 600 lůžek.

140.     Na závěr zadavatel upozorňuje na to, že se stal provozovatelem základní služby, čímž byl z hlediska informačních systémů zařazen do kategorie největších a nejdůležitějších zdravotnických zařízení České republiky a vztahují se na něj plně veškeré zákonné povinnosti dané zákonem o kybernetické bezpečnosti a souvisejícími předpisy, které musel v zadávací dokumentaci zohlednit, aby s nimi jednal v souladu.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

141.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění dospěl k následujícím závěrům.

142.     Úřad konstatuje, že zadavatel stanovilpři zadávání veřejné zakázky zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona tím, že vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, když ve výše uvedeném zadávacím řízení v rámci podmínek účasti stanovil podmínky kvalifikace, ve kterých současně požadoval kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v rozsahu uvedeném v bodě 8 části nazvané „Technická způsobilost“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku a dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona uvedeném v bodě 8 části nazvané „Technická způsobilost“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku, týkající se osvědčení odborné kvalifikace vedoucího projektu, hlavního architekta řešení a senior konzultanta.

143.     Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

144.     Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem státní příspěvková organizace.

145.     Podle § 111 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, je fakultní nemocnice státní příspěvkovou organizací a zřizovatelskou funkci vůči ní vykonává Ministerstvo zdravotnictví, IČO 00024341, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 (dále jen „MZ ČR“).

146.     Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel je státní příspěvkovou organizací, zřízenou MZ ČR, má Úřad za prokázané, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona. Uvedené ostatně Úřad považuje za nesporné už jen s ohledem na skutečnost, že toto není zadavatelem nikterak rozporováno.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

147.     Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

148.     Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

149.     Podle § 6 odst. 3 zákona Zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v

a) členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen "členský stát"), nebo

b) jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

150.     Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

151.     Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

152.     Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

153.     Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

154.     Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

155.     Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracím, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

156.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

157.     Podle § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „zákon o znalcích“), jsou znalci (tlumočníci) povinni vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni.

158.     Podle § 13 odst. 1 a 2vyhlášky č. 37/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „vyhláška o znalcích“), má posudek následující náležitosti:

(1) Příslušný orgán, který v řízení ustanovil znalce, vymezí ve svém opatření jeho úkol, podle okolností případu též formou otázek tak, aby se znalec zabýval jen takovými skutečnostmi, k jejichž posouzení je třeba jeho odborných znalostí.

(2) V posudku uvede znalec popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek).

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení a další zjištěné skutečnosti

159.     V bodě 8 zadávací dokumentace s názvem „Kvalifikace účastníka“ je na str. 6 - 7 uvedeno: „Dle § 79 odst. 2 písm. b) účastník předloží seznam významných dodávek poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele, z něhož bude vyplývat, že v posledních 3 letech realizoval nejméně následující významné dodávky:

a) jedna významná zakázka, kde dodávkou bylo dodání, implementace a servisní podpora informačního systému podporujícího zdravotnická (např. krajská) komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat. Celkový minimální objem byl 15.000.000,- Kč bez DPH. Zakázka musí zahrnovat poskytování servisní podpory nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců (těchto min. 6 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích musí kompletně spadat do období posledních 3 let před zahájením zadávacího řízení)

b) jedna významná zakázka, kde dodávkou je i zajištění servisu nebo dodávka kompletního nemocničního systému v nemocnici větší než 600 lůžek. Pro vyloučení všech pochybností za kompletním nemocniční systém je považován takový, který zajišťuje (zakázka je stále provozována i v době zadávacího řízení) provoz na ambulancích, hospitalizační část, operační sály, vykazování pojišťovny dle platné legislativy ČR. Poskytování servisní podpory musí probíhat nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců (těchto min. 12 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích musí kompletně spadat do období posledních 3 let před zahájením zadávacího řízení)

c) jedna významná dodávka, kde dodávkou bylo dodání, implementace nebo servis identity managementu. Celkový minimální objem byl 1.500.000,- Kč bez DPH.

d) jedna 1 významná dodávka, kde dodávkou bylo dodání, implementace nebo servis portálového řešení. Celkový minimální objem byl 1.500.000,- Kč bez DPH.

e) jedna významná dodávka, kde dodávkou bylo dodání, implementace nebo servis archivu zdravotnických dat. Celkový minimální objem byl 500.000,- Kč bez DPH.

Ze seznamu významných zakázek musí vyplývat alespoň následující údaje: a) obchodní firma/název objednatele, b) předmět významné zakázky (konkrétní požadované údaje jsou uvedeny níže u příslušného požadavku), c) doba realizace významné zakázky, d) finanční objem významné zakázky, e) kontaktní osoba objednatele, u které bude možné realizaci významné zakázky ověřit, vč. jejích kontaktních údajů.“

160.     V bodě 8 zadávací dokumentace s názvem „Kvalifikace účastníka“ je na str. 7 - 9 uvedeno: „Dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ osvědčením odborné kvalifikaci fyzických osob odpovědných za poskytování plnění. Zadavatel v souvislosti s prokázáním splnění této kvalifikace požaduje u příslušné osoby předložit profesní životopis, z něhož bude vyplývat splnění požadavků zadavatele, a to ve vztahu k níže uvedeným osobám odpovědným za plnění předmětu veřejné zakázky (v profesním životopise musí být k prokázání relevantní zkušenosti uvedeny konkrétní projekty, kterých se tyto osoby účastnily a na jaké pozici, včetně uvedení subjektů, pro které byly projekty realizovány, přesného vymezení předmětu projektu, doby realizace a kontaktních údajů na objednatele):

a) 1 osoba – vedoucího projektu – disponuje VŠ vzděláním, certifikací IPMA nebo PRINCE, jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení vedl minimálně 2 zakázky, které spočívaly v dodávce a implementaci informačního systému podporujícího zdravotnická krajská komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat. Finanční rozsah u jednoho vedeného projektu byl minimálně ve výši 15.000.000,- Kč bez DPH a u druhého vedeného projektu byl minimálně 5.000.000,- Kč bez DPH.

b) 1 osoba – hlavní architekt řešení – disponuje VŠ vzděláním, jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení navrhoval 1 řešení, které spočívalo v dodávce a implementaci informačního systému podporujícího zdravotnická krajská komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat. Finanční rozsah provedené zakázky byl minimálně ve výši 15.000.000,- Kč bez DPH.

c) 1 osoba – senior konzultant – disponuje VŠ vzděláním s dosaženým titulem MUDr., jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení se účastnil minimálně 2 zakázek, které spočívaly v dodávce nebo implementaci nebo supportu jednotlivých částí Nemocničního informačního systému (ambulance nebo hospitalizace nebo operační sály, …) Finanční rozsah provedené zakázky byl minimálně ve výši 1.000.000,- Kč bez DPH.

d) 3 osoby – konzultant – disponuje minimálně SŠ vzděláním, jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení se účastnil minimálně 2 zakázek, které spočívaly v dodávce, nebo implementaci nebo služeb supportu, jednotlivých částí Nemocničního informačního systému (ambulance nebo hospitalizace nebo operační sály, …)

e) 1 osoba – konzultant specialista systému vykazování pojišťovny – disponuje minimálně SŠ vzděláním, jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení se účastnil minimálně 2 zakázek, které spočívaly v dodávce a implementaci nebo služeb supportu, pro část Nemocničního informačního systému modul Pojišťovna, který pracuje v souladu s platnou legislativou ČR a je provozovaný v nemocnici s více než 600 lůžky.“

161.     V kapitole č. 1 „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky takto:

„1.1. Předmětem plnění Veřejné zakázky je:

(a)   pořízení a implementace centrálního informačního systému („IS“)

(b)   servis IS prováděný od doby ukončení zkušebního provozu IS dále na dobu neurčitou.

Předmět veřejné zakázky zahrnuje

• Pořízení IS a neomezené licence k IS k užití zadavatelem. Jedná se o časově neomezenou multilicenci opravňující k neomezenému počtu přístupů zadavatele ke všem funkcionalitám IS provozovaného v rámci příslušné infrastruktury
• Zpracování detailní analýzy a dílčích prováděcích projektů, implementace IS včetně harmonogramu realizace (Prováděcí projekty stanoví podrobný postup realizace předmětu veřejné zakázky dohodnutý a odsouhlasený mezi zadavatelem a dodavatelem v rámci zpracování analýzy).
• Kompletní dodávku a implementaci produktu včetně migrace dat v rozsahu dle prováděcího projektu.
• Zkušební provoz (V rámci zkušebního provozu dojde k ověření splnění funkčních požadavků zadavatele a k ověření migrace a komplexnosti převodu dat).
• Poskytování servisu a technické podpory IS
• Školení uživatelů systému (pro cca 1550 uživatelů x 3 hodiny, cykly školení budou určeny po dohodě se zadavatelem, přičemž zadavatel není povinen využít celý rozsah školení).

1.2. Předmět veřejné zakázky je dále podrobně specifikován přílohou č. 1 ZD (Smlouva o dílo), přílohou č. 2 ZD (Servisní smlouva), přílohou č. 3 ZD (Funkční a technická specifikace)

1.3. Dodávaný IS se skládá z 5 nových modulů

• Modul ESB
• Klinický modul
• Modul portál pacienta
• Zabezpečený dlouhodobý archív
• Modul řízení přístupů

a vytvoření komunikačních a integračních vazeb mezi nově dodanými moduly a stávajícími moduly zadavatele (podrobná specifikace jednotlivých modulů a komunikačních a integračních vazeb je uvedena v příloze č. 3 ZD (Funkční a technická specifikace).“

162.     V nabídce TECHNISERV IT kapitole 3.2 „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY“ na straně 10 a 11, je pro 1. a 2. požadavek zadavatele v zadávací dokumentaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, uvedeno:

„1. Dodávka, implementace a servis systému podporující krajské zdravotnické komunikační centrum, vč. systému zajišťující krajskou datovou komunikaci zdravotnických dat mezi nemocnicemi Most, Děčín, Teplice, Chomutov a Ústí nad Labem.

Poddodavatel - společnost STAPRO s.r.o. dodala, implementovala a servisuje pro Krajskou zdravotní, a.s. mj. systém podporující krajské zdravotnické komunikační centrum, vč. systému zajišťující krajskou datovou komunikaci zdravotnických dat mezi nemocnicemi Most, Děčín, Teplice, Chomutov a Ústí nad Labem. Zakázka je technicky a servisně podporována nepřetržitě od doby realizace-nejméně 6 měsíců po sobě jdoucích. Počet lůžek v zařízení: 3 238.

2. Rozšíření a implementace NIS používaného v nemocnici Most, Děčín, Teplice a Chomutov do další nemocnice (Ústí nad Labem) a upgrade vybraných modulů NIS o funkce vedoucí ke zvýšení efektivity využití systému.

Poddodavatel - společnost STAPRO s.r.o. dodala a implementovala pro Krajskou zdravotní, a.s. nemocniční informační systém, který spočíval v zabudování funkcí na podporu zvýšení efektivity využití nemocničního systému. Komplexní NIS zajišťuje např. provoz na ambulancích, hospitalizační část či operační sály. Součástí zakázky byl i modul pro vykazování pro zdravotní pojišťovny dle platné legislativy ČR. Zakázka je technicky a servisně podporována nepřetržitě od doby realizace - nejméně 12 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích. Počet lůžek v zařízení: 3 238.“

163.     V nabídce TECHNISERV IT byl dále prokázán celý požadavek dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona pomocí poddodavatele - společnosti STAPRO, a to předložením profesních životopisů: vedoucí projektu, hlavní architekt řešení, senior konzultant, konzultant (3 os.) a konzultant specialista systému vykazování pojišťovny.

164.     V nabídce ICZ v kapitole 3. 3. „Technická kvalifikace“ na straně 12 je pro 2. požadavek zadavatele v zadávací dokumentaci dle § 79. odst. 2 písm. b) zákona, uvedeno:

„Reference poskytnuté poddodavatelem – STAPRO s.r.o., Pernštýnské nám. 51, 530 02 Pardubice, IČ: 13583531

Rozšíření a implementace NIS používaného v nem. Most, Děčín, Teplice a Chomutov do další nemocnice (Ústí nad Labem) a upgrade vybraných modulů NIS o funkce vedoucí ke zvýšení efektivity využití systému. Jednalo se tedy o dodávku a implementaci nemocničního informačního systému v nemocnici větší než 600 lůžek, který spočíval v zabudování funkcí na podporu zvýšení efektivity využití nemocničního systému. Komplexní NIS zajišťuje např. provoz na ambulancích, hospitalizační část či operační sály. Součástí zakázky byl i modul pro vykazování pro zdravotní pojišťovny dle platné legislativy ČR. Zakázka je technicky a servisně podporována nepřetržitě od doby realizace - nejméně 12 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích.“

165.     V případě nabídky ICZ prokázal tento dodavatel požadavky dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona pomocí poddodavatele – společnosti STAPRO, a to předložením profesních životopisů: senior konzultant, konzultant (3 os.) a konzultant specialista systému vykazování pojišťovny.

166.     V žádostech o sdělení ze dne 7. 9. 2018, kterými Úřad provedl svůj průzkum trhu, byly uvedeny následující dotazy:

„I. V zadávací dokumentaci šetřené veřejné zakázky v části týkající se technické kvalifikace zadavatel požaduje za účelem prokázání kritérií technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona doložit seznam významných dodávek/služeb (referencí) poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, a to mimo jiné:

1)      „jedna významná zakázka, kde dodávkou bylo dodání, implementace a servisní podpora informačního systému podporujícího zdravotnická (např. krajská) komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat. Celkový minimální objem byl 15.000.000,- Kč bez DPH. Zakázka musí zahrnovat poskytování servisní podpory nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců (těchto min. 6 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích musí kompletně spadat do období posledních 3 let před zahájením zadávacího řízení)“

2)      „jedna významná zakázka, kde dodávkou je i zajištění servisu nebo dodávka kompletního nemocničního systému v nemocnici větší než 600 lůžek. Pro vyloučení všech pochybností za kompletním nemocniční systém je považován takový, který zajišťuje (zakázka je stále provozována i v době zadávacího řízení) provoz na ambulancích, hospitalizační část, operační sály, vykazování pojišťovny dle platné legislativy ČR. Poskytování servisní podpory musí probíhat nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců (těchto min. 12 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích musí kompletně spadat do období posledních 3 let před zahájením zadávacího řízení)“

3)      „jedna významná dodávka, kde dodávkou bylo dodání, implementace nebo servis identity managementu. Celkový minimální objem byl 1.500.000,- Kč bez DPH.“

4)      „jedna významná dodávka, kde dodávkou bylo dodání, implementace nebo servis portálového řešení. Celkový minimální objem byl 1.500.000,- Kč bez DPH.“

5)      „jedna významná dodávka, kde dodávkou bylo dodání, implementace nebo servis archivu zdravotnických dat. Celkový minimální objem byl 500.000,- Kč bez DPH.“

Z důvodu posouzení správnosti postupu zadavatele v šetřené veřejné zakázce se na Vás, jako na společnost působící na trhu poskytování software, obracíme s žádostí o zodpovězení následujících dotazů:

(a)   Byla by Vaše společnost v pozici dodavatele schopna splnit vlastními prostředky a silami, tj. nikoli prostřednictvím poddodavatele, ke dni 18. 7. 2018 všechny výše uvedené požadavky na kvalifikaci, resp. realizovala Vaše společnost dodávky/služby naplňující výše uvedené požadavky?

(b)   V případě, že nikoli, uveďte konkrétně, jaké z výše citovaných požadavků na kvalifikaci by Vaše společnost nebyla schopna splnit vlastními prostředky a silami, tj. nikoli prostřednictvím poddodavatele, ke dni 18. 7. 2018?

II. Dále pak v zadávací dokumentaci šetřené veřejné zakázky v části týkající se technické kvalifikace zadavatel požaduje za účelem prokázání kritérií technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona doložit u příslušné osoby profesní životopis, z něhož bude vyplývat mimo jiné splnění následujících požadavků zadavatele:

1)      „1 osoba – vedoucího projektu – disponuje VŠ vzděláním, certifikací IPMA nebo PRINCE, jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení vedl minimálně 2 zakázky, které spočívaly v dodávce a implementaci informačního systému podporujícího zdravotnická krajská komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat. Finanční rozsah u jednoho vedeného projektu byl minimálně ve výši 15.000.000,- Kč bez DPH a u druhého vedeného projektu byl minimálně 5.000.000,- Kč bez DPH.“

2)      „1 osoba – hlavní architekt řešení – disponuje VŠ vzděláním, jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení navrhoval 1 řešení, které spočívalo v dodávce a implementaci informačního systému podporujícího zdravotnická krajská komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat. Finanční rozsah provedené zakázky byl minimálně ve výši 15.000.000,- Kč bez DPH.“

3)      „1 osoba – senior konzultant – disponuje VŠ vzděláním s dosaženým titulem MUDr., jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení se účastnil minimálně 2 zakázek, které spočívaly v dodávce nebo implementaci nebo supportu jednotlivých částí Nemocničního informačního systému (ambulance nebo hospitalizace nebo operační sály, …) Finanční rozsah provedené zakázky byl minimálně ve výši 1.000.000,- Kč bez DPH.“

Z důvodu posouzení správnosti postupu zadavatele v šetřené veřejné zakázce se na Vás, jako na společnost působící na trhu poskytování software, obracíme s žádostí o zodpovězení následujících dotazů:

(a)   Byla by Vaše společnost v pozici dodavatele schopna splnit vlastními prostředky a silami, tj. nikoli prostřednictvím poddodavatele, ke dni 18. 7. 2018 všechny výše uvedené požadavky na kvalifikaci, resp. disponuje Vaše společnost osobami, které by splňovali výše uvedené požadavky?

(b)   V případě, že nikoli, uveďte konkrétně, jaké z výše citovaných požadavků na kvalifikaci by Vaše společnost nebyla schopna splnit vlastními prostředky a silami, tj. nikoli prostřednictvím poddodavatele, ke dni 18. 7. 2018?“

167.     Na základě žádostí o sdělení, které Úřad rozeslal dne 7. 9. 2018 vybraným 17 dodavatelům, obdržel následně od 14 společností odpovědi uvedené pro přehlednost v tabulce:

	I. 1	I. 2	I. 3	I. 4	I. 5	II. 1	II. 2	II. 3	Vyjádření dodavatele:
ALVAO	ne	ne	ne	ne	ne	ne	ne	ne	Dodavatel uvádí, že se na tyto obory nespecializuje a upřesňuje: „společnost ALVAO se zabývá vývojem a implementací vlastního softwarového opakovaně prodejného řešení ALVAO.“
Solitea	ne					ne			Dodavatel uvedl, že by se takého výběrového řízení pravděpodobně neúčastnil a jako hlavní důvody uvedl: - projektový manažer s certifikaci IPMA nebo Prince. - absence reference z oblasti zdravotnictví s finančním rozsahem min. 15 mil. bez DPH K ostatním se nevyjádřil.
PER4MANCE	ne	ne	ne	ne	ne	ne	ne	ne	Dodavatel pomocí telefonické komunikace Úřadu sdělil, že by požadavky na technickou kvalifikaci nebyl schopen splnit, neboť se nezabývá činnostmi, které byly v příslušných požadavcích specifikovány.
NIS Systems	ano	ne	ano	ano	ano		ano	ne	Dodavatel uvedl: „Naše společnost není schopna splnit požadavek uvedený v bodě 2, a to konkrétně na dodávku do nemocnice větší než 600 lůžek. Dovolujeme si podotknout, že podle našeho názoru není důležité z pohledu zajištění funkcionality, zda je nemocniční systém implementován v nemocnici s 200 nebo 600 lůžky.“ Ke druhé otázce se dodavatel vyjádřil takto: „Naše společnost disponuje osobou uvedenou v bodě 2 (hlavní architekt řešení). S ohledem na naši praxi považujeme kvalifikační požadavek na senior konzultanta s dosaženým titulem MUDr. ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky za nadbytečný.“
ICZ	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano	Dodavatel k první části uvedl: „ICZ a.s. v rámci přípravy nabídky musela přistoupit k využití služeb poddodavatelů, neboť z důvodu funkčních a technických požadavků na předmět šetřené veřejné zakázky (tedy nikoli z důvodu kvalifikačních) by na relevantní části řešení (dodávka klinického informačního systému a služby identity managementu) nemohla použít bez vynaložení ekonomicky nepřiměřených nákladů vlastní řešení.“ K druhé části pak uvádí: „Společnost ICZ a.s. potvrzuje, že by byla schopna splnit prostřednictvím vlastních zaměstnanců všechny výše požadované kvalifikační předpoklady. V rámci šetřené veřejné zakázky však kvalifikaci pro pozici Senior konzultanta prokazovala prostřednictvím poddodavatele, neboť relevantní část plnění, kterou by daná role v týmu zastávala (senior konzultant v rámci realizace dodávky a implementace klinického informačního systému) by byla v případě úspěchu nabídky ICZ a.s. realizována z důvodů popsaných pod bodem I. výše poddodavatelem – tyto důvody nebyly kvalifikační, ale technologické.“
STEINER	ne	ano	ne	ne	ne	ne	ne	ne	Bez komentáře.
Medsol	ano	ano	ne	ne	ne	ne	ano	ano	Dodavatel uvedl, že v oblastech požadavků I.3, I.4 a I.5 nepodniká a tudíž nejsou součástí jeho portfolia. Zároveň uvedl, že žádný ze zaměstnanců nedisponuje platným certifikátem dle požadavku II. 1.
Medicalc software	ne	ano	ne	ne	ne	ne	ne	ne	Dodavatel uvedl, že v případě požadavků I.1, I.4 a II.2 kvalifikaci nesplňuje z důvodu vysokého finančního objemu. Splňuje však požadavek I.2. U ostatních požadavků dodavatel uvádí, že by musel využít subdodavatele. U požadavku II. 3 na senior konzultanta uvádí: „Nesplňujeme vzhledem k požadovanému titulu. Lékaři v našem pojetí nejsou konzultanti, ale analytici.“
STAPRO	ano	ano	ne	ne	ne	ano	ano	ano	Dodavatel se vyjádřil, že by zadávací podmínky bez poddodavatele nesplnil a uvedl k tomu následující: „U takto velké zakázky pro fakultní typ nemocnice to ani nelze předpokládat, navíc v nemocničních systémech se neuplatňovaly integrační platformy tak jako tomu bude nyní díky nastupujícím eHealth projektům.“
TECHNISERV IT	ne	ne	ano	ano	ano	ne	ne	ne	Dodavatel ve svém sdělení píše: „Úvodem považujeme za vhodné uvést, že předmět plnění výše uvedené veřejné zakázky je složen z několika specifických odborných částí. Společnost TECHNISERV IT, spol. s r o., se primárně zaměřuje na služby a produkty z oblasti elektronických důvěryhodných archivů, portálů a integrací (sběrnicových řešení), které byly předmětem plnění veřejné zakázky a kde jsme byli požadované kvalifikace schopni pokrýt. Pro ostatní činnosti a tedy i prokázání kvalifikačních předpokladů, které se nevztahují k výše uvedeným službám a produktům, na které se specializujeme, jsme proto využili možnosti plnění předmětu zakázky a prokázání kvalifikací prostřednictvím poddodavatele.“
NESS Czech	ano	ne	ano	ano	ano	ano	ano	ne	Dodavatel uvádí, že by nebyl schopen podmínky splnit vlastními prostředky a to konkrétně kvůli požadavku I.2 a II.3.
Medical Systems	ano	ne	ne	ano	ne	ne	ne	ne	Bez komentáře.
CompuGROUP Medical	ne	ne	ne	ne	ne	ne	ne	ne	K požadavkům I.1, I.3 a I.4 dodavatel uvádí, že SW tohoto typu nenabízí, ale uměl by jej zajistit prostřednictvím poddodavatele. Dále pak uvádí: „Komplexní informačním systémem pro nemocnice větší než 600 lůžek disponujeme, v posledních 3 letech jsme ale žádnou novou zakázku nerealizovali. Poskytujeme ale podporu našich systémů mnoha velkým zákazníkům, včetně fakultních nemocnic. Systémem archivu zdravotnických dat disponujeme, v posledních 3 letech jsme ale žádnou novou zakázku nerealizovali. Poskytujeme ale podporu tohoto systému zákazníkům, včetně fakultní nemocnice.“ Osobami dle požadavků II.1, II.2 a II.3 dodavatel dle svých slov nedisponuje.
OR-CZ	ano	ne	ne	ano	ano	ano	ano	ne	Dodavatel ve svém sdělení uvedl následující: „Společnost OR-CZ dodává v oblasti zdravotnictví primárně jiné informační systémy než ty, které jsou předmětem VZ, a i proto by nebyla schopna splnit veškeré požadavky na kvalifikaci zcela samostatně. Požadavky by však naše společnost splnila současně s partnerskou poddodavatelskou společností (z praxe víme, že obzvláště u integračních projektů, kde dochází k dodávce a propojení více informačních systémů, je vždy nutné počítat s částečným plněním prostřednictvím poddodavatele).“

 

168.     V odpovědi zadavatele ze dne 17. 5. 2019 k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-23054/2019/512/JHé ze dne 10. 5. 2019, v rámci kterého byl žádán o:

– poskytnutí podrobného popisu úlohy osoby definované v bodě 8 zadávací dokumentace, nazvané jako „senior konzultant“, tedy její kompletní náplně práce v rámci realizace veřejné zakázky;

– sdělení informace o přesném počtu lůžek, kterými Thomayerova nemocnice disponuje a kterých se nový informační systém a jeho klinický modul dotýká;

poskytl zadavatel Úřadu k prvému bodu výčet činností, které budou po osobě senior konzultanta požadovány a zároveň znalostí, které by podle zadavatele měla daná osoba mít pro zajištění optimální realizace těchto činností. Na základě čehož došel zadavatel k závěru, že je požadavek na osobu senior konzultanta s titulem MUDr. naprosto adekvátní. Dle zadavatele bude třeba komunikace mezi dodavatelem a zadavatelem a to i na odborné zdravotnické úrovni. Konzultanti bez náležitého medicínského vzdělání nejsou dle zadavatele schopni specifické požadavky lékařů a ostatních zdravotníků efektivně zpracovávat a předávat programátorskému týmu na straně dodavatele. Zadavatel se zároveň domnívá, že jsou si toho dodavatelé komplexních nemocničních systémů vědomi a buď zaměstnávají, nebo najímají na danou věc odborníka.

Ke druhému bodu poté zadavatel uvedl, že ke dni 13. 5. 2019 má Thomayerova nemocnice celkem 1063 lůžek a klinický modul se dotýká všech.

169.     V žádostech o sdělení ze dne 10. 4. 2019 a v opakovaných žádostech o sdělení ze dne 3. 5. 2019, kterými Úřad rozšířil svůj původní průzkum trhu, byly uvedeny následující dotazy:

„a) Jste společností, která působí na relevantním trhu, který zahrnuje i předmět výše citované veřejné zakázky? Pokud na výše uvedeném trhu dosud nepůsobíte, uvažuje vážně Vaše společnost nad tím, že by na tento trh vstoupila v blízké budoucnosti?

b) Splňovala by Vaše společnost v pozici dodavatele ke dni 18. 7. 2018 všechny níže uvedené požadavky na technickou kvalifikaci, resp. disponovala k výše uvedenému dni Vaše společnost osobami, které by splňovaly uvedené požadavky? V případě, že nikoliv, uveďte konkrétně, jaké z požadavků na technickou kvalifikaci by Vaše společnost nebyla schopna splnit vlastními prostředky a silami ke dni 18. 7. 2018.

c) K jednotlivým požadavkům na technickou kvalifikaci zároveň uveďte jejich vlastní hodnocení, tj. zda jsou dle Vašeho názoru uvedené požadavky na technickou kvalifikaci ve vztahu k předmětu veřejné zakázky odůvodněné a nezbytné pro prokázání způsobilosti danou veřejnou zakázku vykonat, a v případě, že nikoliv, uveďte z jakého/jakých důvodu/ů.

d) Spatřujete nějaká specifika ve tvorbě pořizovaného informačního systému vymezeného v rámci předmětu výše citované veřejné zakázky (viz přílohy této žádosti) oproti tvorbě jiných systémů? Pokud ano, popište jaké. Je dle vašeho názoru předmět této veřejné zakázky natolik odlišný v rámci oboru, že ji může splnit pouze dodavatel, který již má s takovou zakázkou předchozí zkušenost, nebo ji dle vašeho názoru mohou splnit i jiní dodavatelé?“

Úřad zároveň poskytnul dodavatelům přesný popis předmětu veřejné zakázky včetně dalších příloh zadávací dokumentace, kde je předmět veřejné zakázky dále specifikován (smlouva o dílo, servisní smlouva a funkční a technická specifikace). Zároveň Úřad uvedl dané požadavky na technickou kvalifikaci, jako tomu bylo v původním průzkumu trhu.

170.     Na základě žádostí o sdělení, které Úřad rozeslal dne 10. 4. 2019 a na základě opakovaných žádostí o sdělení, které Úřad rozeslal dne 3. 5. 2019, obdržel následně od 16 společností následující odpovědi:

Autocont

(a)   Dodavatel sdělil, že vůbec nepůsobí na trhu v oblasti dodávky nemocničních informačních systémů a ani o vstupu do tohoto segmentu v dohledné době neuvažuje. K dalším bodům tedy dodavatel uvedl, že není schopen splnit dané požadavky a není schopen posoudit ani další dotazy, jelikož v této oblasti nepůsobí.

STAPRO

(a)   Dodavatel se považuje za významného dodavatele na relevantním trhu.

(b)   Dodavatel by dle svých slov nesplňoval dva méně významné požadavky na technickou kvalifikaci a to I. 3 a I. 4. Poprvé však tvrdil, že nesplňuje ani I. 5. Po dalším dotazu Úřadu dodavatel doplnil, že se jednalo o administrativní chybu a nejsou schopni splnit ani požadavek I. 5.

(c)    Všechny požadavky jsou podle dodavatele naprosto v pořádku, relevantní a odůvodněné. Ty problematické jsou pak dle jeho názoru dokonce klíčové a naprosto zásadní (např. I. 2 a II. 3).

K bodu I. 2 dodavatel uvádí:

„Z pohledu fakultní nemocnice se jedná o zcela kritický systém, tento požadavek proto považujeme za naprosto klíčový pro prokázání způsobilosti danou veřejnou zakázku vykonat, neboť obsahuje minimální rozsah zdravotnických provozů, které se ve všech nemocnicích podobného typů vyskytují vč. zásadního požadavku na zkušenosti s vykazováním výkonů pro zdravotní pojišťovny dle platné legislativy ČR. Také počet lůžek dává základní obraz o velikosti zdravotnického zařízení a vyžadovaných 600 lůžek je nižší, než Thomayerova nemocnice ve skutečnosti má a požadavek se tedy jeví spíše na spodní hranici.

Požadavek na realizaci a podporu v posledních 3 letech zřejmě směřuje k ověření aktuální připravenosti uchazeče tuto zakázku realizovat.“

K bodu II. 3 dodavatel uvádí:

„Požadavek na vzdělání i zkušenosti klíčové role senior konzultanta – MUDr. je naprosto zásadní, vzhledem k tomu, že implementace i support Nemocničního informačního systému je realizován přímo v prostředí zdravotnického zařízení a v případě Thomayerovy nemocnice se jedná o špičkové zařízení fakultního typu, je nutností každodenní odborná komunikace s lékaři i ostatním zdravotnickým personálem.

Naopak se domníváme, že požadavek na finanční rozsah zakázky provedené senior konzultantem „minimálně ve výši 1.000.000,- Kč bez DPH.“ je, vzhledem k rozsahu a náročnosti projektu, neboť se jedná o velkou nemocnici fakultního typu, nedostatečný. Podle našeho názoru minimální požadovaná hranice finančního rozsahu zakázky provedené senior konzultantem by se měla pohybovat nad 5.000.000,- Kč bez DPH.“

(d)   Dle dodavatele se jedná o rozsáhlý projekt, který je výjimečný, kdy jako jeden z prvních požaduje dodávku integrační platformy a nemocničního informačního systému (dále také jako „NIS“), které spolu musí být integrované. Zároveň však dodavatel tvrdí, že se nejedná o nijak mimořádnou zakázku a že ji při spojení několika dodavatelů, může dělat řada uskupení.

Medsol

(a)   Dodavatel je dle svého názoru společností, která působí na relevantním trhu, ale pouze v oblasti klinického modulu, nikoliv v ostatních čtyřech modulech.

(b)   Požadavky I. 3, I. 4 a I. 5 nejsou součástí portfolia a dodavatel v těchto nepodniká. Žádný ze zaměstnanců nedisponuje platným certifikátem dle požadavku II. 1.

(c)    Požadavky se dodavateli jeví jako relevantní, ale pravděpodobně je mnoho firem nebude schopno plnit samostatně, což je dle jeho názoru způsobeno velkým rozsahem požadavků na řešení zakázky.

(d)   Dle svých slov není dodavatel schopen posoudit všechna specifika zakázky, protože není relevantním dodavatelem pro celé požadované řešení, ale má za to, že je předchozí zkušenost případného dodavatele logická a nutná.

OR-CZ

(a)   Dodavatel působí v oboru informačních technologií ve zdravotnictví již více než 15 let.

(b)   Dodavatel dodává informační systémy, ale nemá kompletní portfolio. Tvrdí, že dle jeho zkušeností je běžné u takových zakázek využívat poddodavatele. Toho by on využil pro I. 2, I. 3 a II. 3.

(c)    Požadavky jsou podle nich odůvodněné vzhledem k rozsahu zakázky. Jednotlivě se k nim dodavatel nevyjadřuje.

(d)   Dodávka informačního systému do oblasti zdravotnictví je dle názoru dodavatele velmi specifická. Vyžaduje zkušenosti. Je nutná znalost procesů ve zdravotnictví, ale také specifických standardů pro komunikaci a výměnu dat, které se v oblasti zdravotnictví používají (např. DASTA, HL7, DICOM, IHE profily apod.). Bez těchto znalostí by byla dle dodavatele implementace velmi riziková.

NESS Czech

(a)   Dodavatel uvedl, že působí na relevantním trhu, ale aktuálně s jinými obchodními prioritami, než je oblast zdravotnictví a poskytování dodávek v rámci projektu eHealth. Neúčastnil se výběrového řízení a nedisponuje personálními kapacitami, které by mohly řádně odpovědět na dotazy.

V rámci prvního průzkumu trhu provedeného Úřadem však dodavatel uvedl, že by nebyl schopen podmínky splnit vlastními prostředky a to konkrétně kvůli požadavkům I.2 a II.3.

Medicalc software

(a)   Dodavatel se považuje za společnost působící na tuzemském trhu, který zahrnuje i předmět veřejné zakázky.

(b)   Požadavky na kvalifikaci I. 1, I. 3 a II. 2 nesplňuje z důvodu vysokého finančního objemu. V rámci požadavků I. 4 a II. 1 využívá dodavatel subdodavatele. U požadavku II. 3 na senior konzultanta v rámci prvního průzkumu trhu provedeného Úřadem dodavatel uvedl: „Nesplňujeme vzhledem k požadovanému titulu. Lékaři v našem pojetí nejsou konzultanti, ale analytici.“

Rozpor v odpovědích dodavatele ohledně bodu II. 3 odůvodnil tím, že odpověď vypracovaly dvě různé osoby a dodavatel se domnívá, že je možný dvojí výklad. Dodavatel uvedl, že má osobu splňující požadavky, která pro ně pracuje na živnostenský list, neví však, jestli to splňuje podmínku „vlastními prostředky“, tedy zda nemusí být tato osoba přímo zaměstnancem.

(c)    Dle názoru dodavatele jsou neodůvodněné příliš vysoké finanční objemy požadovaných referenčních zakázek. Tvrdí, že v minulých letech v ČR velké soutěže tohoto typu neprobíhaly, případně byly často zrušeny vzhledem k nedostatku financí či dalším okolnostem. Téměř nikdo tak podle dodavatele tyto reference nemá.

(d)   Z pohledu dodavatele u kritérií I.3, I.4 a I.5. není relevantní, aby je případný uchazeč prováděl svými silami. Technicky i obsahově není podle něj rozdíl v dodávce identity managementu, portálového řešení či v dodávce archívu pro zdravotnictví či jiný segment trhu, např. státní správu, školství apod. Dodavatel v této části dle něj nepotřebuje specifické znalosti pro zdravotnictví.

NIS Systems

(a)   Dodavatel prošel transformací a už nepůsobí na uvedeném trhu.

(b)   V rámci prvního průzkumu trhu provedeného Úřadem však dodavatel uvedl:

	I. 1	I. 2	I. 3	I. 4	I. 5	II. 1	II. 2	II. 3	Vyjádření dodavatele:
NIS Systems	ano	ne	ano	ano	ano		ano	ne	Dodavatel uvedl: „Naše společnost není schopna splnit požadavek uvedený v bodě 2, a to konkrétně na dodávku do nemocnice větší než 600 lůžek. Dovolujeme si podotknout, že podle našeho názoru není důležité z pohledu zajištění funkcionality, zda je nemocniční systém implementován v nemocnici s 200 nebo 600 lůžky.“ V druhé otázce se dodavatel vyjádřil takto: „Naše společnost disponuje osobou uvedenou v bodě 2 (hlavní architekt řešení). S ohledem na naši praxi považujeme kvalifikační požadavek na senior konzultanta s dosaženým titulem MUDr. ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky za nadbytečný.“

Techniserv IT

(a)   Dodavatel uvedl, že nezná definici relevantního trhu. „Pokud za relevantní trh považujeme integrační projekty v ceně v řádech desítek až stovek milionů CZK založené na integrační sběrnici doplněné konkrétními aplikacemi, tak se na takovém trhu pohybujeme.“

(b)   K tomuto bodu uvedl dodavatel následující:

„Úvodem považujeme za vhodné uvést, že předmět plnění výše uvedené veřejné zakázky je složen z několika specifických odborných částí. Společnost TECHNISERV IT, spol. s r o., se primárně zaměřuje na služby a produkty z oblasti elektronických důvěryhodných archivů, portálů a integrací (sběrnicových řešení), které byly předmětem plnění veřejné zakázky a kde jsme byly požadované kvalifikace schopni pokrýt. Pro ostatní činnosti a tedy i prokázání kvalifikačních předpokladů, které se nevztahují k výše uvedeným službám a produktům, na které se specializujeme, jsme proto využili možnosti plnění předmětu zakázky a prokázání kvalifikací prostřednictvím poddodavatele.“

Proto by dodavatel nebyl schopen vlastními silami splnit požadavky I. 2, II. 1,2,3.

(c)    Dle názoru dodavatele jsou požadavky přiměřené a nevybočují z úrovně běžných požadavků. Jednotlivě požadavky dodavatel nehodnotí.

(d)   Zdravotnické prostředí vykazuje podle dodavatele celou řadu specifických požadavků. Případ, že by na tom dělal někdo bez zkušeností je podle dodavatele velice rizikový z pohledu úspěšnosti a hospodárnosti.

Hewlett Packard

(a)   Dodavatel působí na relevantním trhu, ale díky nedávné transformaci společnosti byly tyto činnosti odštěpeny do jiné společnosti. Zároveň je dodavatel přesvědčen, že je schopen naplnit funkční i jiné odborné parametry požadovaného plnění.

(b)   Dodavatel nesplňuje požadavek II. 3 na senior konzultanta, konkrétně v části požadavku na VŠ vzdělání s dosaženým titulem MUDr. Dále dodavatel nebyl schopen samostatně prokázat referenci v požadavku I. 2.

(c)    Dle dodavatele požadavky I. 1, 3, 4, a 5 jednoznačně definují obecnou rovinu plnění, která může být splněna více způsoby a dodavateli. Požadavek I. 2 (600 lůžek) je podle dodavatele neodůvodněný, konkrétní a komplikovaný. Dodavatel se domnívá, že požadavek I. 2 může směřovat ke konkrétní zakázce konkrétního dodavatele a vede ho k tomuto závěru i propojení s požadavkem na senior konzultanta s titulem MUDr. (II. 3). Dodavatel se proto domnívá, že je takto stanovená technická kvalifikace účelová. Dle znalostí dodavatele neexistuje mnoho společností, které by dokázaly naplnit oba uvedené body (I. 2 a II. 3). Zaměstnávání takových osob není podle dodavatele u IT společností vůbec běžné a to ani tam, kde se zabývají dodáváním jen pro zdravotnické subjekty. Dodavatel uvádí, že on sám dodával v řádech stovek miliónů Kč a taková osoba (tj. senior konzultant s titulem MUDr.) nebyla jeho zaměstnancem. Dodavatel své vyjádření upřesňuje tím, že pokud potřeboval konzultace, vždy se to řešilo na straně zadavatelů/zákazníků, tj. spolupráce s osobami, které určil zadavatel jako správce či uživatele budoucího systému. Dodavatel tak došel k závěru, že tyto požadavky jsou neopodstatněné s cílem omezit hospodářskou soutěž. Dodavatel uvádí, že se takový požadavek sice může zdát relevantní, ale je reálně naprosto zbytečný, protože osoba se zkušenostmi a jiným druhem VŠ vzdělání naplní požadavky minimálně stejně, možná i lépe. Je prý neobvyklé požadovat lékařské vzdělání jen proto, že se jedná o zdravotnický systém. Titul MUDr. není a nemůže být podle dodavatele dostatečnou garancí pro znalost tohoto prostředí, zvlášť pokud dlouhodobě pracuje pro IT společnost, která se zaměřuje na dodávky informačních systémů. Pokud by takový požadavek byl legitimní, očekával by dodavatel spíše znalosti a zkušenosti z prostředí zadavatele nebo obdobného subjektu (tedy doktor z nemocnice). K požadavku II. nemají výhrady kromě II. 3, ve kterém je požadován senior konzultant s titulem MUDr. Dodavatel uzavírá, že tyto názory dovodil na základě všech předložených dokumentů a po diskuzi s technickým a obchodním oddělením, v návaznosti na dlouhodobé zkušenosti a při zohlednění objektivních skutečností realizace obdobných veřejných zakázek.

(d)   Předmět této veřejné zakázky není dle dodavatele nijak výjimečný nebo odlišný v rámci oboru. Dodavatel je přesvědčený, že by dodávku požadovaného systému byl schopen provést, ačkoliv kvalifikaci nesplňuje. Stejně tak se dodavatel domnívá, že by to bylo možné pro řadu jeho partnerů, spolupracujících i konkurenčních společností. Dodavatel dále uvádí:

„V žádném případě však nespatřujeme jakýkoli důvod spojovat kvalifikaci s plněním obdobné zakázky tam, kde obdobnost je spatřována v podobnosti subjektu či specifikaci a obsahu činností budoucího informačního systému. Takový požadavek ve vztahu k dodávce informačního systému postrádá zcela svůj význam.“

Dodavatel se tak domnívá, že předmět uvedené veřejné zakázky může splnit každý dodavatel, který v minulosti realizoval jakoukoli dodávku informačních systémů včetně implementace a migrace dat a disponuje kvalifikovaným personálem v oboru IT, který se takových dodávek účastnil a je schopen je podporovat.

ICZ

(a)   Dodavatel je společností působící na relevantním trhu.

(b)   Dle svých slov splňuje dodavatel všechny požadavky, ale v nabídce prokazuje některé požadavky poddodavatelem, a to dle dodavatele z ekonomických důvodů. Jedná se o klinický informační systém a služby identity managementu. I požadavek II. 3 dodavatel prokazuje poddodavatelem, i když tvrdí, že senior konzultantem s titulem MUDr. disponuje.

(c)    Požadavky jsou podle dodavatele přiměřené a odpovídají veřejné zakázce. V EU dle jeho názoru probíhala celá řada projektů, a proto si myslí, že musí být i hodně subjektů, které tuto kvalifikaci splňují. Zároveň však uvádí:

„Vzhledem k tomu, že trh na čisté dodávky komplexních nemocničních informačních systémů (část plnění této veřejné zakázky) je v posledních třech letech velmi negativně ovlivněn tím, že jen minimum dodavatelů může předložit referenci na realizovanou dodávku a zadavatelé striktním požadavkem na dodávku nového NIS (často bez umožnění referencí na rozvoje nebo servisní služby stávajících řešení) diskvalifikují podstatnou část trhu. V tomto případě však zadavatel připustil i doložení referencí servisních.“

(d)   Podle dodavatele je předmět specifický svou komplexností a architektonickou strukturou s vysokými požadavky na integrační a komunikační části řešení, které vycházejí z konkrétních potřeb zadavatele. Dále dodavatel uvedl:

„Realizace takového projektu vyžaduje zkušenost nejen s dodávkami nemocničních informačních systémů jako standardního software s nutnou implementací, ale také s realizací komplexní a sofistikované integrační platformy a komunikačních služeb, přičemž oblast zdravotnictví je z tohoto hlediska extrémně specifická (provázanost na zdravotnické registry, specifika bezpečnosti a komunikačních protokolů ve zdravotnictví v rámci výměny zdravotnických dat, výkaznictví, velmi vysoká úroveň kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů pacientů, nutnost integrace vnějších i vnitřních systémů).“

 

Vítkovice IT Solutions

(a)   Dodavatel uvádí, že působí na relevantním trhu.

(b)   K tomuto dotazu dodavatel sdělil, že by splňoval požadavky z části vlastními silami a z části silami partnerů. Dodavatel přitom dále neuvedl nic konkrétního.

(c)    Dodavatel uvádí, že všechny požadavky podle něj odpovídají velikosti projektu a prokazují, že vítěz veřejné zakázky bude schopen zakázku plnit.

(d)   Dle dodavatele se jedná o systém, který pracuje s citlivými daty pacientů, a proto si myslí, že je nanejvýš vhodné, aby dodavatel již měl předchozí zkušenosti s tvorbou a správou takového systému.

SOLITEA

(a)   Dodavatel uvedl, že se sice zaměřuje na implementaci IS, ale svým rozsahem a parametry daná veřejná zakázka nepatří mezi jejich typické zakázky a tvrdí, že by pravděpodobně neměl ambici se tohoto projektu účastnit.

(b)   Dodavatel uvedl, že nesplňuje požadavek I. 1, I. 2 a I. 3.

(c)    Zde dodavatel uvedl, že nedokáže požadavky posoudit, protože zdravotní zakázky takového rozsahu nejsou jeho cílovou skupinou.

(d)   K poslednímu bodu dodavatel uvedl

„Domníváme se, že zkušenost s implementací v oboru zdravotnictví je téměř nezbytná – legislativa související s problematikou ve zdravotnictví (např. vykazování pojišťovnám) má svoje specifika.“

V rámci prvního průzkumu trhu provedeného Úřadem dodavatel uvedl, že by se takového výběrového řízení pravděpodobně neúčastnil a jako hlavní důvody uvedl: - projektový manažer s certifikaci IPMA nebo Prince - absence reference z oblasti zdravotnictví s finančním rozsahem min. 15 mil. bez DPH. K ostatním požadavkům se nevyjádřil.

Medical Systems

(a)   Dodavatel není dle svého názoru v plném rozsahu na relevantním trhu a ani nad tím neuvažuje. Dodavatel dodává, že dělá např. klinický informační systém, což je „Klinický modul“, nebo portálová řešení, což je „Modul portálu pacienta.“ Dodavatel však uvádí, že nechce dělat „Zabezpečený dlouhodobý archiv“ a „Modul řízení přístupů“. Dodavatel dále vysvětluje, že v části předmětu „modul ESB“ používá ve svém NIS/KIS částečně řešení ESB, které pokrývá všechny dosavadní potřeby na datovou komunikaci, ale neodpovídá to zcela zadávací dokumentaci veřejné zakázky.

(b)   Dodavatel uvádí, že nesplňuje požadavek I. 1, I. 3, I. 5, II. 1, II. 2 a II. 3.

K II. 1 navíc dodavatel uvedl, „Ne v bodě II. 1, pokud za »jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat« se nepovažuje NIS/KIS.

K požadavku II. 3 dodavatel napsal: „Ne v bodě II. 3, pokud »disponovala… osobami« a »plnit vlastními prostředky« znamená vlastní zaměstnance. Ano, pokud je možné pro účely dotazu použít externí osobu.“

V rámci prvního průzkumu trhu provedeného Úřadem však dodavatel uvedl, že nesplňuje i požadavek I. 2.

(c)    K požadavku I. 1 dodavatel uvádí: „Jak je zřejmé z rozsahu požadavků a rozsahu implementace v ZD (str. 26-53 a pak str. 63-76) nejrozsáhlejším modulem předmětu je »Klinický modul« do jednoho daného zdravotnického zařízení. (Technologické požadavky na modul ESB jsou v ZD chybně uvedeny dvakrát: poprvé str. 17, podruhé str. 21). Přesto je kvalifikační kritérium I. 1 postaveno na funkčnosti, která směřuje k modulu ESB pro krajské zdravotnictví (více zdravotnických zařízení). Dle názoru MSY se může jednat o účelový diskriminační požadavek technické kvalifikace“.

K požadavku II. 1 uvádí dodavatel, že je dle něj bezdůvodně a účelově omezen na konkrétní projekt. Disciplína projektového řízení je podle něj z principu doménově nezávislá.

K požadavku II. 2 uvádí dodavatel, že tento bod je sporný. Oprávněným kritériem by mohl být podle něj požadavek na konzultanta znalého konkrétních komunikačních datových standardů ve zdravotnictví a znalého daného řešení ESB.

V požadavku II. 3 je dle názoru dodavatele bezdůvodný titul MUDr. u senior konzultanta. „I ne-lékař může být kompetentním senior konzultantem NIS/KIS.“

(d)   Pro Modul portál pacienta, Zabezpečený dlouhodobý archiv a Modul řízení přístupů by měl být podle dodavatele příslušný dodavatel, který poskytuje služby u daných standardních typů řešení (u portálu se může hodit znalost zdravotnické problematiky).

Klinický modul může dle názoru dodavatele dělat kdokoliv, kdo v této oblasti na trhu působí a splňuje kritéria. Dodavatel se domnívá, že některé požadavky jsou v zadávací dokumentaci veřejné zakázky příliš konkrétní a neodpovídají záměru zákona ve smyslu obecného popisu požadované funkce. (např. kapitola zadávací dokumentace veřejné zakázky 1. 2. 10 Patologie).

Dále dodavatel uvádí, že „Modul ESB“ se jeví dle zadávací dokumentace veřejné zakázky jako stěžejní, ale dodavatel se domnívá, že tomu tak není, což podrobně vysvětluje. Dodavatel poté uvedl: „Nahrazení komunikace skrze ESB je technický problém, jehož řešení vyžaduje znalost daného řešení ESB, ale není omezeno na jednoho dodavatele.“

COMPU Group

(a)   Dodavatel uvedl, že od 1. 9. 2018 postoupil původní NIS třetí straně a ukončil činnost v segmentu klinických informačních systémů. Zároveň se dodavatel omlouvá, že odpověď tím pádem neposkytne a to ani v případných budoucích správních řízeních ohledně veřejných zakázek organizovaných v segmentu nemocničních informačních systémů. V rámci prvního průzkumu trhu provedeného Úřadem dodavatel tvrdil, že většinu požadavků sám nesplňuje, pouze by byl schopen některé z nich zajistit.

INFOR

(a)   K prvnímu dotazu uvádí dodavatel:

„Společnost Infor působí ve zdravotnickém segmentu jako globální dodavatel integrační platformy pro zdravotnická zařízení a systémů pro zajištění sémantické interoperability ve zdravotnictví a dalších softwarových technologií včetně finančního systémů, business intelligence, plánovacích nástrojů, údržby a dalších.“

(b)   Dodavatel sděluje následující bez dalšího:

„Společnost Infor disponuje kvalitními zdroji v týmu v České republice nebo v okolních zemích, dá se tedy předpokládat, že taková kritéria by splňovala.“

(c)    K tomuto bodu uvádí dodavatel následující:

„Domníváme se, že požadavky na technickou kvalifikaci jsou vždy dány rozsahem a náročností konkrétního projektu.“

(d)   K tomuto bodu uvádí dodavatel:

„Domníváme se, že předešlá zkušenost může hrát významnou roli, nemělo by se ovšem jednat o diskvalifikační podmínku.“

Nadto dodavatel uvádí:

„Ve smyslu požadavků na technickou kvalifikaci si dovoluji přiložit informaci týkající se reference společnosti Infor, kterou jsme poskytli Thomayerově nemocnici.“

Jedná se o dokument přiložený v odpovědi dodavatele. Z něj vyplývá, že se na dodavatele obrátil zadavatel a dotazoval se, zda mohou být dodavatelem veřejné zakázky, především modulu ESB s tím, že zbytek lze prokázat prostřednictvím poddodavatele. Dodavatel v dokumentu uvedl, že ano a doložil k tomu reference.

Na závěr dodavatel dodává:

„Zároveň doplňuji, že řešení Infor je v takto koncipovaném řešení jedním z mnoha komponentů a v důsledku toho i společnost Infor typicky vystupuje jako jeden ze subdodavatelů kompletního projektu, zřídka jako primární poskytovatel.“

Asseco Central Europe

(a)   Dodavatel uvádí, že není relevantní společností ve věci a proto dotazy postoupil mateřské společnosti Asseco Central Europe, a.s., IČO: 35760419, se sídlem Tenčianska 56/A, 821 09 Bratislava. Ta uvádí, že je dle svého názoru společností působící na relevantním trhu.

(b)   Dodavatel uvádí, že nesplňuje požadavek I. 2, jelikož realizoval zakázku, která vykazovala vůči zdravotní pojišťovně na Slovensku a podle slovenského právního řádu. Poté uvádí, že nesplňuje požadavek II. 3 a musela by ho řešit prostřednictvím poddodavatele.

(c)    Všechny požadavky, i ty které dodavatel nesplňuje, jsou dle jeho názoru odůvodněné. Nic dalšího však k jejich hodnocení dodavatel neuvádí.

(d)   Dodavatel zde uvádí, že není rozdíl z hlediska vývoje mezi tvorbou informačního systému v předmětné veřejné zakázce a tvorbou jiných systémů. Odlišný je však dle jeho názoru předmět zakázky, který může podle něj splnit jen dodavatel, který má zkušenosti a znalosti z oblasti zdravotnictví s přihlédnutím ke specifickým procesům, postupům a normám využívaných při tvorbě daného systému.

Znalecký posudek č. 1/1/2019 zpracovaný Ing. B. ze dne 10. 9. 2019

171.     Zadavatel doručil dne 17. 9. 2019 Úřadu znalecký posudek, který si nechal sám vypracovat.

172.     V úvodu uvádí znalec Ing. B. podklady pro vypracování znaleckého posudku:

• Kompletní zadávací dokumentace veřejné zakázky
• Komunikace s ÚOHS
• Komunikace s potenciálními možnými dodavateli veřejné zakázky
• Posouzení rizik dodavatele veřejné zakázky

173.     Dále znalec Ing. B. uvádí, že byl požádán a posouzení následujících dotazů:

• „Jaký význam či roli má údaj o počtu lůžek nemocnice pro potenciálního dodavatele, který vyvíjí a dodává nemocniční infomační systém tak, jak je vymezen v zadávací dokumentaci?
• Zda existuje rozdíl mezi vývojem a dodáním specifikovaného nemocničního informačního systému pro nemocnice disponující 600 lůžky a více v porovnání s méně než 600 lůžky. Jestliže takový rozdíl existuje, bude úkolem znalce uvést a odůvodnit, v čem konkrétně takový rozdíl spočívá?
• Zda existuji činnosti a postupy, které by dodavatel prováděl pouze v případě, kdy by vyvíjel a dodával výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici s více než 600 lůžky?“

174.     V nálezové části znalec Ing. B. popisuje, že mu je z dodaných podkladů zřejmé, že napadená veřejná zakázka musí splnit podmínky IROP a zákona o kybernetické bezpečnosti. Na základě čehož došel znalec Ing. B. k tomu, že se jedná o významnou zakázku, která sebou nese kritická rizika, která je nutné ošetřit. Znalec Ing. B. poté popisuje předmět plnění veřejné zakázky, uvádí, co předmět zakázky zahrnuje, včetně popisu obsahu dodávaného informačního systému či integračních vazeb.

175.     Znalec Ing. B. v kapitole č. 3 „Legislativní rámec posouzení“ popisuje, že zadavatel je dle rozhodnutí NÚKIB provozovatelem základní služby a již v době příprav veřejné zakázky probíhala jednání s NÚKIB a proto této skutečnosti zadavatel přizpůsobil zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Zde znalec poukazuje na kritérium 800 lůžek, které dle jeho názoru používá zákon o kybernetické bezpečnosti pro posouzení toho, zda je či není zadavatel poskytovatelem základní služby. K tomu znalec Ing. B. uvádí příslušné ustanovení zákona o kybernetické bezpečnosti, souvisejících vyhlášek a metodického doporučení NÚKIB.

176.     Ve čtvrté kapitole „Posouzení předmětu znaleckého posudku“ popisuje znalec Ing. B., jakým způsobem zadavatel postupoval při vzniku zadávací dokumentace a čím se přitom řídil. Zároveň znalec v kapitole 4.2.1 „Pojmové upřesnění vznesených dotazů“ vysvětluje, jak některé pojmy chápe a hodnotí formulaci dotazů, které mu zadavatel ke zpracování znaleckého posudku poskytl.

177.     V kapitole č. 5 „Závěrečný souhrn“ poté znalec Ing. B. odpovídá na dotazy.

• Jaký význam či roli má údaj o počtu lůžek nemocnice pro potenciálního dodavatele, který vyvíjí a dodává nemocniční infomační systém tak, jak je vymezen v zadávací dokumentaci?

„Údaj o počtu lůžek slouží jako základní ukazatel pro definování velikosti, složitosti a komplexnosti zdravotnického zařízení, na kterém má potenciální dodavatel dokládat reference. Potenciální dodavatel tak získá základní představu o nárocích a požadavcích zadavatele na servis a provozování nemocničního informačního systému. Metrika s využitím počtu lůžek je legitimní indikativní údaj, který pro kategorizaci zdravotnických zařízení běžně používají i státní organizace, jako je například ÚZIS či NÚKIB. ÚZIS kategorizuje nemocnice ČR následujícím způsobem: 27 nemocnic s počtem lůžek nad 500 a z toho 16 nemocnic s počtem lůžek nad 700. Zadavatel v době vypsání výběrového řízení disponoval cca 1060 lůžky, čímž se zařazuje mezi největší zdravotnická zařízení v ČR. Zadavatel zvolením kritéria 600 lůžek dostatečně rozšířil okruh potenciálních dodavatelů tím, že výrazně snížil počet požadovaných lůžek na úroveň odpovídající spíše střednímu zdravotnickému zařízení. Znalec není obeznámen s jiným obecně používaným a zároveň jednoduše kvantifikovatelným srovnávacím kritériem pro určení velikosti obdobného zdravotnického zařízení. Dle zjištění z veřejně dostupných informací je údaj o počtu lůžek běžně používaným kritériem ve výběrových řízeních.

(…)

Zadavatel ovšem nevymezil v zadávací dokumentaci počet lůžek ve vztahu k vývoji a funkčnosti informačního systému. Rozsah a detailní specifikace požadavků na funkcionalitu nemocničního informačního systému je uvedena v příloze č. 3 ZD (Funkční a technická specifikace v rozsahu 130 stran), kde počet lůžek není vůbec uveden, tedy nemůže byt považován za požadavek či kritérium pro hodnocení informačního systému. Metriku kategorizace zdravotnických zařízeni pomocí počtu lůžek, zadavatel použil pouze v části zadávací dokumentace, která se týká požadavků na způsobilost dodavatele, který bude informační systém dodávat (implementovat) a servisovat.“

• Zda existuje rozdíl mezi vývojem a dodáním specifikovaného nemocničního informačního systému pro nemocnice disponující 600 lůžky a více v porovnání s méně než 600 lůžky. Jestliže takový rozdíl existuje, bude úkolem znalce uvést a odůvodnit, v čem konkrétně takový rozdíl spočívá?

„Rozdíl existuje především v dodání (implementaci) a následném provozování (servisu) informačního systému. Jak již bylo uvedeno výše, detailní požadavky související s vývojem a funkcionalitou nemocničního informačního systému jsou uvedeny v příloze č. 3 ZD (Funkční a technická specifikace), kde kritérium s počtem 600 lůžek nefiguruje. Výběrové kritérium, týkající se počtu lůžek, mělo za úkol prokázat, že potenciální dodavatel je schopen implementovat, provozovat a servisovat nemocniční informační systém v rozsahu a potřebách zdravotnického zařízení obdobné velikosti a typu, jako je zdravotnické zařízení zadavatele. Bezproblémový chod nemocničního informačního systému je pro zadavatele kritický, je tedy pro něj nezbytné, aby dodavatel uvedené zkušenosti prokázal. Implementace celého řešení dle zadávací dokumentace je složitý proces, který zadavatel podle dosavadních zkušeností odhaduje cca na jeden rok. V tomto období může docházet ke značným komplikacím stávajícího provozu, finančním ztrátám, existuje riziko ztráty či poškození dat spojených s léčbou pacientů, zároveň bude docházet k ovlivnění ostatních navazujících informačních systémů.

V době přípravy zadávacího řízení vedl NÚKIB se zadavatelem správní řízení podle § 22a odst. 1 zákona č. 181/2014 Sb. o určení zadavatele jako provozovatele základní služby. S přihlédnutím k budoucím povinnostem, vyplývajícím z tohoto řízení, musel zadavatel přihlédnout i k rizikům spojeným s potenciálními dodavateli, dle § 8 odst. 1 písm. e) VKB. Jedním ze způsobů, jak může zadavatel snížit rizika spojená s potenciálním dodavatelem, je požadovat kvalifikace a zkušenosti dodavatele s dodávkou a servisem informačního systému ve zdravotnickém zařízení obdobného typu jako je zadavatel. NÚKIB jako jedno z kritérií pro určení zdravotnického zařízení provozovatelem základní služby určil počet 800 lůžek. Jelikož byl zadavatel dne 18. 10. 2018 určen jako poskytovatel základní služby: Poskytování zdravotních služeb, stal se zároveň jeho nemocniční informační systém systémem základní služby. Zadavatel bude muset toto rozhodnutí respektovat a v následujících výběrových řízeních naopak zpřísnit požadavky na kvalifikační kritéria potenciálních dodavatelů. Použité výběrové kritérium NÚKIBu 800 lůžek ukazuje, že zadavatel postupoval při určení výběrového kvalifikačního kritéria v zadávací dokumentaci v souladu s běžně používanou metrikou zdravotnického zařízení, dokonce zakotvenou v legislativě, odpovídající velikosti a rozsahu jeho činnosti.“

• Zda existují činnosti a postupy, které by dodavatel prováděl pouze v případě, kdy by vyvíjel a dodával výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici s více než 600 lůžky?

„Existuje rozdíl v rozsahu činností a postupů spojených s dodávkou nemocničního informačního systému dle velikosti zdravotnického zařízení. Informační systém pro velká zdravotnická zařízení musí být robustnější, musí zahrnovat všechny obory zadavatele, musí umět zpracovávat větší množství dat, obsloužit větší množství uživatelů, napojit větší množství přístrojů a komunikovat s větším množstvím souvisejících informačních systémů, musí zajistit chod vysoce specializovaných pracovišť. Zadavatel patří mezi největší multioborová zdravotnická zařízení v ČR, jeho nároky na nemocniční informační systém a spojené činnosti a postupy při jeho implementaci budou proto značné.

(…)

Snaha o eliminaci a snížení výše uvedených rizik opravňují zadavatele požadovat po potenciálním dodavateli nemocničního informačního systému prokázání jeho způsobilosti a kvalifikace.

Dodavatel musí prokázat, že má dostatečné zkušenosti s činnostmi a postupy vedoucími k minimalizaci rizik spojených s dodávkou a provozem informačního systému v rozsahu odpovídajícím složitosti a velikosti zdravotnického zařízení obdobného zadavateli. Musí prokázat, že dokáže zajistit k těmto účelům dostatečný počet odborníků a prokázat svoji schopnost udržovat a provozovat informační systém po celou dobu provozování informačního systému u zadavatele.“

178.     Ke znaleckému posudku připojil znalec Ing. B. mimo jiné rozhodnutí NÚKIBu o tom, že se zadavatel stal provozovatelem základní služby a Analýzu rizik dodavatele veřejné zakázky.

Znalecký posudek č. 912-30-2019 zpracovaný Ing. J.

179.     Znalec Ing. J. v úvodní kapitole sepsal podklady, které použil pro vypracování znaleckého posudku I.:

„1.4.1 Podklady dodané znalcem

• Podklady z jiných šetření v rámci znaleckých posudků
• Legislativa
• Internet a webové prezentace včetně historie webů.
• Šetření v místě

1.4.2 Podklady dodané objednatelem znaleckého posudku

• Usnesení ÚHOS-S0317/2018/VZ-17287/2019/512/JHé ze dne 25. 6. 2019
• ZADÁVACÍ DOKUMENTACE, dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázkách (dále také jen „ZZVZ“), NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY:„eHealth v TN – I. dodávka software a zajištění servisní podpory (číslo projektu:CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728)“
• eHealth v TN – I. dodávka software a zajištění servisní podpory (číslo projektu:CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728) FUNKČNÍ A TECHNICKÁ SPECIFIKACE
• Servisní smlouva uzavřená dle ust. 1746 odst. 2 Občanského zákoníku“

180.     V nálezové části posudku se znalec Ing. J. nejprve obecně zabývá vývojem software. Z tohoto důvodu znalec popisuje životní cyklus informačního systému. Poté znalec Ing. J. vybral obecné požadavky na informační systém, které vyplývají ze zadávací dokumentace. Tyto požadavky sepsal v kapitole 2.2.2 „Obecné požadavky na informační systém“:

„Ze zadávací dokumentace lze vybrat následující podmínky.

Nový IS bude provozován dle přílohy č. 3 ZD - Funkční a technická specifikace, číslo projektu CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728 - eHealth v TN -1. dodávka software a zajištění servisní podpory ve zdvojeném (redundantním) režimu ve dvou lokalitách (serverovnách), které budou totožné, co se týče výpočetního výkonu dedikovaného pro provoz IS.

Serverová infrastruktura bude tvořena minimálně dvěma fyzickými servery (Hosty), kde v každé lokalitě bude umístěn jeden Host. Oba servery pak dohromady vytvoří základ virtualizačního prostředí pro provoz virtuálních serverů (VM).

V primární lokalitě budou provozovány produkční virtuální servery pro informační systém.

V sekundární lokalitě musí být schopno nastartovat tzv. stínové kopie těchto VM, tak aby mohly okamžitě převzít funkcionalitu primárních kopií v případě havárie.

Produkční VM budou přistupovat k datům (LUN), které jim zprostředkuje virtualizační vrstva datových uložišť (poli).

V každé lokalitě bude umístěna stejná kopie produkčních dat, kterou zajistí synchronní replikace datových uložišť probíhající na pozadí. V případě havárie jednoho uložiště dojde k okamžitému přepnutí aktivních LUNů na pole sekundární.

Vysoká dostupnost kritických dat bude podpořena duálními kontroléry, kterými budou obě pole osazena a redundanci disků na úrovni RAID.

Nezbytná míra redundance bude zajištěna také na úrovni SAN switchů.

Celá infrastruktura bude připojena do sítě LAN dvěma fyzickými serverovými přepínači, které vytvoří jeden virtuální switch.

V příloze č. 3 ZD - Funkční a technická specifikace, číslo projektu CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728 - eHealth v TN - I. dodávka software a zajištění servisní podpory jsou dále uvedeny následující požadavky:

• Schopnost současně pracovat (zapisovat, editovat) ve více dokumentech (např. při psaní ambulantního nálezu moci současně zadat recept, žádanku atp.), bez nutnosti opětovného vyhledávání a otevírání původního dokumentu.
• Schopnost souběžné práce více uživatelů na stejné dokumentaci, byť v jeho odlišných částech resp. dokumentech (granulární řešení databázových zámků).
• Koncový uživatel musí mít schopnost ovlivnit výčet informací na obrazovce v seznamech pacientů a jejich pořadí.
• Schopnost nadefinovat systémově povinně zobrazované informace.
• Požadován je jednoduchý pohled na veškerou dokumentaci pacienta - plošně (přes všechna oddělení) i časově (do historie) typicky formou kompletního řádkového seznamu s možností filtrace a řazení a to na základě výběru konkrétního pacienta z registru pacientů a následného zobrazení všech relevantních dat.
• Plná podpora procesního řízení (workflow) procesů tvorby dokumentace.
• Plná podpora akreditačních standardů ve smyslu vyhlášky č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče, v aktuálním znění.

• Na základě získaných dat a po případném doplnění klinických údajů od uživatele provádět základní klinické výpočty minimálně v rozsahu: ABR, potřeby minerálů, dávkování léků, dávkování tekutin, klinické skórování včetně prognózování, BMI.

• Funkcionalita pro vedení elektronického diáře pro objednávání pacientů s jednoduchým objednáváním a změnou termínu objednávky (drag and drop). Použití barev a grafiky pro větší přehlednost zobrazovaných informací. Schopnost odesílání elektronických notifikací pacientům z elektronického diáře formou SMS zpráv nebo E-mailů. Schopnost vytvářet opakované dlouhodobé plány kontrol. Schopnost hromadného přeobjednávání pacientů např. při náhlém uzavření ambulance - včetně notifikace směrem k pacientovi. Schopnost automatického upozorňování (SMS, e-mail) pacienta na plánovanou návštěvu ambulance, např. 24 hodin předem (nastavitelný interval pro upozornění před termínem události). Schopnost objednávání vyšetření/návštěvy pacientem přes webové rozhraní na konkrétní volný termín zvoleného pracoviště, tj. datum a čas nebo datum a časový interval v rámci dnes omezením na nastavitelný počet pacientů v daném časovém úseku. Po takovém objednání pacientem přes webové rozhraní „propadne" objednávka až do diáře daného pracoviště v KIS. Režim objednávání (interval nebo čas) si bude moci nastavit každá ambulance samostatně. Možnost vystavení objednávky musí být dostupná jak pro registrované a přihlášené pacienty, tak pro neregistrované a nepřihlášené pacienty s tím rozdílem, že pro neregistrované pacienty může být funkcionalita omezena, např. jen na funkci objednání.
• Webové rozhraní pro objednávání bude součástí Portálu pacienta. Pacient se bude do webového rozhraní přihlašovat svým uživatelským jménem a heslem. Přihlašování musí také umožňovat autentizaci uživatelů dle standardů elDAS (nařízení č. 910/2014 Evropského parlamentu a rady o elektronické identifikaci), a to min. využití identitních a autentizačních služeb Národní identitní autority (NIA), pokud to bude v době realizace projektu legislativně a technicky možné.“

181.     Následně znalec Ing. J. rozebírá obecně vývoj informačního systému pro medicínské účely v kapitole 2.2.3. V této kapitole znalec Ing. J. uvádí:

„Výše uvedené požadavky, uvedené v bodě 2.1.2 tohoto posudku musí být řešeny při vývoji software. Vývoj software se řídí ustálenou režií. Požadavky na systém jsou zpracovány bez ohledu na budoucí počet uživatelů. Jedná se o filosofii celého díla, tedy jak má vypadat, a jaký má plnit účel a jak bude naplňovat požadavky zadavatele i obecné podmínky v medicínském prostředí v jednotlivých bodech. Jestli je systém tvořen pro deset, sto či tisíc budoucích uživatelů v etapě vývoje software nehraje žádnou roli. Je to pak až otázka technických a kapacitních možností HW a kvalifikovanosti obsluhy, nikoliv vlastní funkce informačního systému, která je buďto v pořádku, nebo se po testování musí doladit.

Etapa konceptuálního modelu je etapou, kdy je ověřovaná funkčnost systému. Opět zde nehraje žádnou roli počet koncových uživatelů. To je následně otázka technická.

V rámci implementace jde o instalaci systému, například na servery, na koncové body, koncové uživatele. Kolik bude koncových uživatelů, není ani v této etapě z hlediska vývoje informačního systému podstatné. Je to opět záležitost následná, technická. Udržování systému a provoz by mělo být rutinní záležitostí. Je to opět pouze otázka technická i otázka kapacity a vyškolení obsluhy při praktickém využívání a údržbě systému. Při implementaci informačního systému mohou nastat obtíže technického rázu, reprezentované především nedostatečným výkonem počítačů, nedostatečnou přenosovou kapacitou počítačových sítí při velkém počtu koncových bodů, řádně nevyškolenými uživateli. Ale to není vůbec závislé na vlastním vývoji informačního systému v celém procesu vývoje.

Prakticky se jedná o to, že ve fázi implementace zabere například více času vlastní definice lůžkových oddělení. Tedy nastavení typu lůžka, vykazování lůžkodnů pro pojišťovnu, práva pro náhled, plánování a podobně dle požadavků zadavatele. Zde musí být vše jasné jak pro jedno lůžko, tak i pro násobky.

Platí zde jen obecně úměra, že na určitý počet lůžek je potřeba mít daný počet personálu. A to znamená mimo jiné i více času na školení. U všech ostatních činností je lhostejné, jestli bude zahrnovat pro danou odbornost 1 nebo 1000 lůžek, pracnost při vývoji bude vždy stejná a stejně tak bude totožná filosofie práce celého systému o různém počtu koncových uživatelů.“

182.     V kapitole 2.2.4 „Příklady uplatnění informačního systému pro medicínské účely“ znalec Ing. J. uvádí některé společnosti, jejich nemocniční informační systémy a realizaci jako příklady. Jedním z příkladů je Medicalc software a jeho systém medicalc4. Podle znalce Ing. J. z tohoto příkladu plyne, že velikost odběratele při vývoji software nehraje žádnou roli. Jako další uvádí znalec Ing. J. klinický informační systém FONS Akord, na základě něhož dospěl znalec k názoru, že ani zde není počet koncových klientů odvislý od vlastního vývoje software. Dále znalec Ing. J. uvedl systém SAP, který je dle jeho názoru nejužívanějším systémem na světě. Dle znalce Ing. J. a i z toho příkladu plyne, že rozsah klientů nebyl při vývoji systému rozhodujícím faktorem a uvádí k tomu: „Systém je buď to úspěšný pro deset nebo 1000 koncových klientů, nebo nenajde na trhu žádné uplatnění.“ Na závěr příkladů uvádí znalec Ing. J. informační systém WAM. Dle znalce Ing. J. bylo nutné i zde konstatovat, že počet koncových uživatelů nemá na vývoj softwaru žádný vliv.

183.     Následně přistoupil znalec Ing. J. k zodpovězení otázek, jež mu byly položeny Úřadem, a které pro účely svých odpovědí rozdělil na dvě části.

184.     K otázce - Jaký význam či roli má údaj o počtu lůžek nemocnice pro potenciálního dodavatele, který vyvíjí a dodává nemocniční informační systém tak, jak je vymezen v kapitole č. 1 „Popis předmětu veřejné zakázky" zadávací dokumentace veřejné zakázky „eHealth v TN – I. dodávka software a zajištění servisní podpory (číslo projektu: CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728)“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017686, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 102-232571, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 126-287671 a dále specifikován v přílohách zadávací dokumentace č. 1-3 (Smlouva o dílo, Servisní smlouva a Funkční a technická specifikace)? - uvedl znalec Ing. J.tuto odpověď:

„Údaj o počtu lůžek nemocnice nemá pro potenciální dodavatele informačního systému žádný význam ani žádnou roli. Vývoj musí být proveden stejně pro menší počet lůžek a stejně pro počet lůžek vyšší jak 600.“

185.     K další otázce – Uveďte, zda je nějaký rozdíl v tom, jestliže je vyvíjen a dodáván výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici disponující 600 lůžky a více v porovnání s méně než 600 lůžky? Jestliže takový rozdíl existuje, uveďte a odůvodněte, v čem konkrétně takový rozdíl spočívá. Existují nějaké činnosti a postupy, které by dodavatel prováděl pouze v případě, když by vyvíjel a dodával výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici s více než 600 lůžky? Jestliže ano, uveďte, zda tyto činnosti a postupy je možno považovat za nějak významné a zásadní z pohledu rozsahu či posloupnosti ostatních prováděných prací – uvedl znalec Ing. J. toto:

„Rozdíl v tom, jestliže je vyvíjen a dodáván výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici disponující 600 lůžky a více, v porovnání s méně než 600 lůžky, není žádný. Funkčnost informačního systému je stále stejná.“

186.     Svou odpověď znalec Ing. J. zdůvodňuje v kapitole 3.2 takto:

„Vyvíjí-li dodavatel nemocniční informační systém, který svým rozsahem odpovídá popisu tak, jak je vymezen v kapitole č.1“ zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky a dále specifikován v přílohách zadávací dokumentace č.1-3 (Smlouva o dílo, Servisní smlouva a Funkční technická specifikace), nemá počet lůžek nemocnice na vývoj a dodávku systému na straně potenciálního dodavatele žádný vliv. Neexistují žádné specifické činnosti, které by musel dodavatel provádět a respektovat při vývoji a dodávce systému pro nemocnice s více než 600 lůžky v porovnání s nemocnicemi s méně než 600 lůžky.

Soulad s legislativním rámcem a případné funkční vlastnosti, zabezpečující podporu získání akreditací na straně nemocnice, musí potenciální dodavatel zajišťovat dle požadavků konkrétní nemocnice. Na rozsah těchto požadavků nemá počet lůžek nemocnice vůbec žádný vliv. Lze konstatovat, že většina informačních systému provozovaných na českém trhu, které svým rozsahem odpovídají výše uvedeným požadavkům, je provozováno jak ve zdravotnických zařízeních s desítkami, tak i v nemocnicích s 500, 1000 i více lůžky, což je doloženo příkladem v kapitole 2.1.4 tohoto znaleckého posudku.

Tak jako například lídr informačních systémů obecně SAP je schopen pracovat jak pro malý podnik, tak pro podnik s několika tisíci zaměstnanci a funkcionalita informačního systému je přitom stejná.“

Dodatek č. 923-41-2019 ke znaleckému posudku I., zpracovaný Ing. J.

187.     Znalec Ing. J. ve svém dodatku reaguje na žádost Úřadu, který se dotazoval, zda závěry ohledně údaje o počtu lůžek nemocnice uvedené v kapitole 3.1 „Odpověď na znalecké otázky“ znaleckého posudku, lze či nelze vztáhnout i na zajištění servisní podpory daného informačního systému, tak jak je popsána v příloze č. 2 „Servisní smlouva“ a příloze č. 3 „Funkční a technická specifikace“ (zejm. kapitola č. 11 „Požadavky zadavatele na maintenance“) zadávací dokumentace.

188.     Znalec Ing. J. nejprve v kapitole 2 nazvané „Nálezová část dodatku k posudku“ rozebírá obecně zajištění servisu a podpory, které uvádí do kontextu zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky potažmo i požadavků zadavatele, které promítl například do servisní smlouvy, která je přílohou zadávací dokumentace.

189.     Znalec Ing. J. dochází k názoru, že: „[v]eškeré zde uváděné služby jsou součástí klinického informačního systému, jejich zajištění nemá spojitost s počtem lůžek. Implementace, údržba systému na serverech, vývoj update, reakce na legislativní požadavky, a podobně, nemá spojitost s počtem lůžek, a musí se provádět jak pro organizaci s desítkou lůžek, tak s tisícem lůžek stejně.“

190.     Znalec Ing. J. tedy na otázku odpovídá:

„Údaj o počtu lůžek nemocnice v rámci technické podpory nemá ani v režimu 24/7 žádný vliv. Servisní úkony na klinickém informačním systému je nutno provádět při několika desítkách lůžek a stejně tak při počtu lůžek vyšším jak 600. Závěr znaleckého posudku č. 912-30-2019 tedy lze vztáhnout i na zajištění servisní podpory daného informačního systému, tak jak je popsána v příloze č. 2 „Servisní smlouva“ a příloze č. 3 „Funkční a technická specifikace“ (zejm. kapitola č. 11 „Požadavky zadavatele na maintenance“) zadávací dokumentace.“

191.     Svou odpověď přitom znalec Ing. J.zdůvodňuje takto:

„Veškeré požadované služby jsou součástí ostrého provozu klinického informačního systému, jejich zajištění nemá vliv na počet lůžek. Implementace, údržba systému na serverech, vývoj update, reakce na legislativní požadavky a podobně nemá přímou spojitost s počtem lůžek. Služba se musí provádět jak pro organizaci s desítkou lůžek, tak s tisícem lůžek stejně. Počet lůžek zde nehraje žádnou roli. Kvalita help desk, tedy kvalita technické podpory, není počtem lůžek nikterak dotčena. Help desk je buďto dobrý nebo špatný, aktuální nebo s pozdními reakcemi, například na legislativní požadavky, ale na počtu lůžek při údržbě klinického informačního systému nezávisí.“

Znalecký posudek č. 004/01/2020 ze dne 20. 2. 2020, vypracovaný RNDr. V.

192.     Znalec RNDr. V. v úvodu popisuje jemu svěřený znalecký úkol. Dále uvádí podklady, zákonné předpisy, normy, nařízení a literaturu, které pro vypracování posudku použil. Následně znalec přistoupil k vlastnímu šetření, měření a vyšetření. Znalec RNDr. V. se prvně zaměřil na právní předpisy ve spojení s údajem o počtu lůžek a uvádí:

„Jediných legislativním omezením pro nemocniční zařízení je tak zákon na ochranu osobních údajů[1], kde v příloze vyhlášky č. 437/2017 Sb. o kritériích pro určení provozovatele základní služby je definováno v odrážce 5 - zdravotnictví, kromě jiného, že poskytovatelem základní služby je zařízení, kde celkový počet lůžek v posledních 3 kalendářních letech byl nejméně 800. Limit ovšem neodpovídá zmiňovanému počtu 600 lůžek. Vyvodit tak lze pouze fakt, že na TN se vztahuje ZoKB a zakázka by tak měla být v souladu i s tímto zákonem a jeho vyhláškou č. 82/2018, která vdobě vypsání výběrového řízení byla platná.“

193.     Následně znalec RNDr. V. popisuje požadavky, které by měly být ze strany zadavatele dodrženy a uvádí, že tyto požadavky měly vycházet z interní zpracované dokumentace a z analýzy rizik, kterou měl zadavatel provést ještě před vypsáním výběrového řízení. Dle znalce RNDr. V. by pak z analýzy vyplynuly požadavky na uchazeče a další omezení uvedené v zadávací dokumentaci.

194.     Znalec RNDr. V. poté poukazuje na dle jeho názoru problematické aspekty jednotlivých požadavků na poptávaný informační systém v zadávací dokumentaci. Především upozorňuje na některé dle jeho názoru chybné formulace, které zadavatel použil či naopak na informace, které podle něj zcela chybí, ale jsou potřebné.

195.     V kapitole 3.1 „Výsledky šetření“ znalec RNDr. V. uvádí, k čemu svým šetřením došel. Znalec RNDr. V. prvně upozorňuje na zjištěné nedostatky z oblasti řízení projektu. Předně tedy znalec RNDr. V. popisuje celý proces toho, jak projekty vznikají, dle jakých pravidel se řídí a co by měly projekty splňovat, aby mohly být schváleny. K čemuž znalec RNDr. V. uvádí:

„Jak je z výše uvedeného stručného popisu patrné, tak TM sice schválila realizaci projektu a vypsala výběrové řízení, ale neměla k dispozici projektovou metodiku, kterou poptává po uchazeči, a nemohla mít tím pádem definovány ani další části potřebné projektově dokumentace, které by jí pomohly jednak definovat produkt a jednak potřeby organizace. To se odráží v zadávací dokumentaci, kde je vágní definice produktu projektu, podle které lze těžko provést návrh řešení. Detailní návrh řešení měl být sice řešen až v prováděcím projektu, ale tento prováděcí projekt, je z jeho popisu zřejmé, obsahuje například definování cílů projektu či jeho rozsah, a supluje tak zadávací dokumentaci projektu. Potom ale není jasné, co se stane v případě, že vedení TM se neztotožní s cíli projektu, které za ni definujedodavatel a projekt nebude chtít realizovat.“

196.     Znalec RNDr. V. zároveň uznává, že v případě IT projektů je běžné, aby jejich první etapou byla analýza, na jejímž základě lze v přechodu etapy rozhodnout o další fázi realizace, avšak toto by mělo být dle znalcova názoru zohledněno v zadávací dokumentaci. Na základě výše uvedeného tak znalec RNDr. V. dochází k závěru, že v případě předmětné veřejné zakázky není daná projektová metodika, není stanoveno exaktní zadání produktu ve formě, která by mohla být předána realizačnímu týmu a nejsou stanoveny postupy pro případ, že zadavatel nebude chtít prováděcí projekt akceptovat. Znalec se proto domnívá, že jsou tyto činnosti přeneseny na dodavatele a tím pádem zadavatel dostává projekt mimo svoji kontrolu a bude těžko hodnotit jeho přínosy. Dále znalec RNDr. V. uvádí, které informace jsou dle jeho názoru pro projekt důležité:

„Zadání IS přitom záleží právě na zvolené metodice a na metodice popisu potřeb uživatelů. I těchto je mnoho (user story, UML diagramy, mind mapy,...) Při popisu funkcionalit by měla být stanovena i akceptační kritéria, tj. jak uživatel ověří, že dostal danou funkcionalitu. Akceptační kritéria by měla obsahovat nejen funkční stránku věci - to je co má dělat, ale i technickou stránku, tj. požadavky, na kapacitu, rychlost, dostupnost, atd. která je většinou stanovena v součinnosti IT oddělení. Právě tyto parametry jsou důležité pro návrh IS a projeví se v jeho architektuře a finálně i ceně. Vyplývá z nich totiž, jaký databázový model bude využit či dokonce jaká technologie, jaký jazyk, návrh databázových struktur, jejich rozdělení, požadavky na HW, apod. Pokud mám tyto funkce řádně popsané, pak mohu jednoduše na základě takovýchto kritérií změřit a akceptovat dodaný systém neboť vím, co má poskytovat z hlediska funkcionalit i z hlediska technických parametrů a dodavatel na druhou stranu ví, co se po něm chce a co má dodat. Pro dodavatele je tedy důležitější znalost architektury, uživatelů, technické limity, akceptačních kritérií, omezení interních směrnic a legislativy nežlizmiňovaný počet lůžek.“

197.     Na výše uvedené poté znalec RNDr. V. navazuje a zabývá se přímo údajem o počtu lůžek, k němuž uvádí:

„Počet lůžek je parametrem, který může v rámci nemocnice být poměrně zavádějící bez znalosti dalších informací o službách, které nemocnice poskytuje v jakém složení a pro kolik pacientů. Je maximum lůžek na oddělení dlouhodobě nemocných nebo na chirurgii? Je zřejmé, že na chirurgii stráví pacienti většinou méně času na lůžku nežli na oddělení pro dlouhodobě nemocné a potřeby oddělení a pohyb pacientů tak bude diametrálně odlišný. Bude také rozdíl mezi fakultní nemocnicí a nemocnicí standardní. Bude rozdíl v tom, jaká oddělení nemocnice provozuje, kolik má zaměstnanců, jakou má administrativu, jaké je její technické zázemí, kolik má budov a v jakých lokalitách, atd. Veškeré tyto informace mohou ovlivnit podobu IS a požadavky na něj kladené. Důvod omezení na počet lůžek bez dalších specifikací je tak neopodstatněný, neboť i kdyby existovala pro nemocnici nějaká agenda, která by definovala specifika kladená na IS při překročení počtu 600 lůžek, bylo je možné specifikovat v technických podmínkách na IS, tak aby byly jednoznačně definované a mohly být tím pádem také zkontrolovatelné a akceptovatelné.“

198.     Nakonec se znalec RNDr. V. vyjádřil k údaji o počtu lůžek ve spojení se servisem informačního systému a uvedl:

„Z pohledu servisu je pak pro dodavatele podstatná definice SLA, která udává jaké služby a v jaké kvalitě bude poskytovat a dále pak pro kolik osob, zařízení či systémů a v jakém rozsahu. V rámci servisní smlouvy jsou vydefinovány služby, které bude dodavatel pro TM poskytovat, nicméně žádná z těchto služeb není vázána na lůžko a není tak omezena jejich počtem. Údaj o počtu lůžek by tak byl podstatný pouze pro servisní smlouvy, která by se zabývala servisem lůžek samotných či pokud by tato lůžka byla do systému nějakou technologií integrována - pak by ale byla na seznamu připojených modalit a zdravotnické techniky - viz. kapitola 2.4 přílohy 3. ZD.“

199.     V kapitole 3.2. „Vyhodnocení šetření“ znalec RNDr. V. formuluje své závěry pro zodpovězení znaleckých otázek, když uvádí:

„Jak bylo uvedeno ve výsledcích šetření, pro potenciálního dodavatele jsou důležité u dodávky informačního systému technické parametry zadané ve formě KPI či akceptačních kritérií, které definují kvalitativní, kapacitní a rychlostní měřitelné veličiny a dále pak zadání funkční, které definuje požadavky uživatelů na systém, ať již je uživatelem fyzická osoba či nějaký systém např. v případě B2B systémů, exportů či zařízení. Dále jsou to samozřejmě legislativní omezení či omezení ve formě směrnic, ale i tato lze nakonec promítnout do podoby výše uvedených kritérií. Údaj o počtu lůžek bez uvedení dalších parametrů, které by se k daným lůžkům vázaly, nemá pro potenciálního dodavatele z hlediska vývoje význam. Z hlediska servisní činnosti na IS, aplikační architektuře či podpoře uživatelů je důležité, jaké jsou s dodavatelem nasmlouvány SLA a pro jaký objem činností (uživatelů, systémů, lokalit,...) servisní činnost provádí. Jak vyplývá ze servisní smlouvy, žádná z poskytovaných služeb se neváže na počet lůžek, ale na uživatele či vyjmenované systémy a počet lůžek je tak v daném kontextu irelevantní.

Nebylo ani prokázáno, že by dodavatel potřeboval nějaké speciální kompetence pro dodávku/vývoj či servis IS pro nemocnici s počtem lůžek přesahujícím 600. V rámci šetření nebyl prokázán prostý vztah mezi počtem lůžek a vlivem na vývoj/dodávku/servis, neboť tyto činnost nesouvisí přímo s počtem lůžek, ale jak bylo uvedeno výše, s objemem dat, požadovanou rychlostí, strukturou databáze, počtem záznamů, počtem uživatelů, počtem lokalit a mnoha dalšími parametry. Počet lůžek sám o sobě, bez informací o typu oddělení na které patří, kolik se na nich vystřídá pacientů, zda jsou připojeny na IS, jaké informace se o nich evidují..., nemůže nijak činnosti vývoje/servisu či dodávky ovlivnit. V rámci šetření, nebyla nalezena ani legislativní omezení, která by na základě parametru 600 lůžek nějakým způsobem omezovala dodavatele či mu určovala nějaké speciální činností, které by při menším počtu lůžek neměl.

Význam tak může být pouze pro představu o velikosti nemocnice, agendách s tím spojených apod. nicméně tuto představu si dokáže potenciální dodavatel udělat lépe na základě kritérií kladených na IS. V rámci posudku je navíc striktně dána hranice 600 lůžek jako bod zvratu, kdy jiný systém by měl být pro počet 599 lůžek a jiný pro 601, což lze z pohledu pracnostivývoje a servisu v daném kontextu vyloučit.“

200.     Následně přistoupil znalec RNDr. V. k zodpovězení otázek, jež mu byly položeny Úřadem, a které pro účely svých odpovědí rozdělil na tři části.

201.     K první otázce - Jaký význam či roli má údaj o počtu lůžek nemocnice pro potenciálního dodavatele, který vyvíjí, dodává a servisuje nemocniční informační systém? - uvedl znalec RNDr. V. tuto odpověď:

„Údaj o počtu lůžek je obsažen např. v ZoKB, kde hranice 800 lůžek definuje, zda systém bude zařazen do významných IS a tím se na systém vztahují jiná kritéria z hlediska bezpečnosti. Jiné budou také vztahy mezi dodavatelem a nemocnicí, kam se musí promítnout daný zákon. Počet lůžek pak dále, spolu s dalšími parametry o počtu zaměstnanců, budov, lokalit, pacientů, techniky apod., dotváří celkový obraz orozsahu IS.“

202.     Ke druhé otázce – Uveďte, zda je nějaký rozdíl v tom, jestliže je vyvíjen, dodáván a servisován výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici disponující 600 lůžky a více v porovnání s méně než 600 lůžky? – uvedl znalec RNDr. V. toto:

„Prostý údaj o počtu lůžek v nemocnici nemá pro potenciálního dodavatele z pohledu vývoje, dodávky či servisu žádný význam resp. dodavatel dodávající systém pro identické nemocnice s 599 lůžky a 601 lůžky, nebude mít se systémem více čí méně práce a nebude potřebovat ani žádné speciální kompetence. Ty mohou vyplývat až zdalších specifikací.“

203.     Ke třetí otázce – Existují nějaké činnosti a postupy, které by dodavatel prováděl pouze v případě, když by vyvíjel, dodával a servisoval výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici s více než 600 lůžky? Jestliže ano, uveďte, zda tyto činnosti a postupy je možno považovat za nějak významné a zásadní z pohledu rozsahu či posloupnostiostatních prováděných prací – uvedl znalec RNDr. V. toto:

„Zde je odpověď složitější a pokusím se ji rozdělit na dvě části.

1. Pokud uvažujeme v duchu předchozí otázky, pak ano, neboť 800 lůžek je více než 600 a pak existují postupy, které je nutné zahrnout. Tyto činnosti jsou dány legislativou, která vyžaduje implementaci vybraných bezpečnostních opatření, které se ovšem většinou neváží přímo k IS, ale k organizaci a je tak nutné je realizovat bez ohledu na IS. Z hlediska rozsahu IS je tak nelze považovat za zásadní.

2. Pokud bychom striktně uvažovali hranici 600 lůžek, pak v případě, že by dodavatel prováděl vývoj, dodávku či servis pro systém s 599 lůžky a 601 lůžky ve stejné nemocnici, neřešil by dodavatel jiné činnosti čipostupy.“

Odborné vyjádření znalce Ing. B. ke znaleckému posudku I. a jeho dodatku

204.      Znalec Ing. B. v úvodu píše svůj závěr, že znalecký posudek I. a jeho dodatek jsou dle jeho názoru velmi povrchní, argumentačně slabé a nepřiměřeně zjednodušují komplikovanou, posuzovanou problematiku KIS, přičemž úplně ignorují příslušný související legislativní rámec týkající se kybernetické bezpečnosti. Znalec Ing. J. se tak dle názoru znalce Ing. B. a dopouští chybného závěru. Znalec Ing. B. zejména upozorňuje na rozdíly v poskytování servisní podpory, k čemuž připojuje přílohu nazvanou „Cenové úrovně a rozsah servisní podpory pro zdravotnická zařízení“. V této poukazuje na rozdílnost servisní podpory z přehledu cen a úrovně požadovaných SLA ve zdravotnických zařízeních různé velikosti.

„Cenu a rozsah servisní podpory ovlivňují především tyto faktory:

1) Počet uživatelů IS - větší počet uživatelů generuje více požadavků na řešení (incidenty, konzultace, školení, konfigurační změny).

2) Rozsah NIS ve větších nemocnicích (především v nemocnicích fakultního typu)

• větší ZZ s více specializovanými pracovišti používá více modulů NIS (např. ARO, JIP, operační sály, nukleární medicína, obecně zobrazovací metody atp.), jejichž péči malé ZZ vůbec neposkytuje,
• větší počet modulů vyvolává potřebu většího počtu odborníků, kteří zajišťují jejich podporu, ve fakultních nemocnicích často dedikované týmy působí přímo v lokalitě,
• větší počet jiných napojených systémů (specializované laboratoř, transfuzní oddělení, PACS, sterilizace atp.) vyžadují větší počet integračních vazeb, které je nutné ve velkých nemocnicích podporovat,
• napojené přístroje pro sledování stavu pacienta,
• elektronizace dokumentace a zavedení komplexnějšího procesu (u větších nemocnic nezbytné – opět v souvislosti s např. s urgentními a kritickými jednotkami (např. ARO, JIP, statimové laboratoře),
• podstatně větší datové toky a velikost databáze (odráží se i v technologiích),
• velikost ZZ hraje roli i v požadavcích na bezpečnost (ZKB od 800 lůžek a provoz kritických systémů – urgentní centra).

3) Úroveň SLA - větší požadavky na dostupnost systému

• v případě provozu kritických provozů jsou násobně vyšší požadavky na bezvýpadkovost (dostupnost) systému,
• znamená to průběžný monitoring systému,
• a to znamená více pracovníků dodavatele i v nočních hodinách a víkendech.

4) Legislativa

• poskytnutí péče v rámci některých kritických a urgentních provozů je legislativou časově definováno (proces musí být sledován),
• menší ZZ neprovozují např. vlastní laboratoře a nemusí plnit povinnosti ze zákona o zdravotních službách na dobu zpracování metod pro podporu vitálních funkcí a statimových metod,
• větší ZZ pro provoz pracovišť urgentní medicíny tyto mít musí, což zvyšuje požadavky na vysokou dostupnost IS,
• ZKB – dle velikosti a typu provozů – požadavek na zavedení velkých logovacích a „sledovacích“ systémů, které pracují nad db NIS a ochraňují perimetr NIS.

5) Technologické parametry

• již zmíněná velikost datových toků a velikost databáze (v nem. db dosahují data včetně záloh a bez obrazové dokumentace několik TB,
• technologické řešení většího a menšího ZZ jsou proto odlišná, už jen velikostí DB (doba obnovy dat) vyžaduje jiná technologická řešení,
• vlivem počtu používaných zařízení a přenosu dat se liší technologie a topologie sítě,
• větší objem dat, vyšší procesorový výkon, vše rostoucí s rozsahem NIS a počtem uživatelů, vyžaduje podstatně složitější technické řešení HW infrastruktury.
• nezávisle na předchozím, každá konkrétní varianta použitého technologického řešení (virtualizovaná platforma serverů, platforma fyzických serverů + studený cluster nebo cloudové služby) – vyžadují pro zajištění dostupnosti systémových prostředků různý počet odborníků na správu technologické infrastruktury.“

Právní posouzení

205.     Úvodem Úřad nejprve uvádí, že zadávací podmínky jsou nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, a proto zákon zadavateli ukládá povinnost vymezit jejich prostřednictvím veškeré podrobnosti nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení, přičemž mezi tyto zadávací podmínky patří i požadavky na prokázání technické kvalifikace (pokud je zadavatel stanoví, tedy pokud hodlá technickou kvalifikaci dodavatelů pro plnění veřejné zakázky ověřovat).

206.     K požadavkům na technickou kvalifikaci Úřad v obecné rovině uvádí, že při posuzování takových požadavků zadavatele je třeba vycházet z jejich účelu, kterým je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace jsou tedy „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Zadavatel však také může vymezením kritérií technické kvalifikace, zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je tak sice plně v gesci zadavatele, ten je však při jejich výběru nucen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona. Pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho oprávněných potřeb ve vztahu k dané veřejné zakázce, porušil by zadavatel jednu ze zásad postupu zadavatele vymezených v § 6 odst. 1 zákona, a sice zásadu přiměřenosti, přičemž takovým postupem by mohlo zároveň dojít i k porušení zásady zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 zákona), protože takové excesivní stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit. Zadavatel je s ohledem na dodržení základních zásad zadávacího řízení povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit.

207.     Úřad nejprve k samotné zásadě přiměřenosti (proporcionality) stanovené v § 6 odst. 1 zákona uvádí, že tato základní zásada byla do zákona přejata z nových evropských zadávacích směrnic v souvislosti s přijetím nového zákona o zadávání veřejných zakázek, kde je tato zásada výslovně uvedena. Úřad podotýká, že dodržování této zásady vyplývalo i ze zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ačkoliv zde zásada přiměřenosti nebyla výslovně uvedena (zadavatelé však měli povinnost vymezit minimální úroveň požadavků na kvalifikaci ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky). Explicitní zakotvení zásady přiměřenosti do zákona vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. V zadávacím řízení se přitom z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, totiž omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek zadavatelem, zejména ve vztahu k podmínkám účasti) mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele, a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že tato zásada se však nejvíce uplatňuje při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace, které přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů, kteří by se mohli zúčastnit zadávacího řízení.

208.     Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace. Porušení zásady zákazu diskriminace pak nelze vztahovat jen na diskriminaci zjevnou (přímou), tedy případ, kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivému dodavateli a jinak vůči dalším dodavatelům, ale též na diskriminaci skrytou (nepřímou). V tomto ohledu je možno odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 9/2007 ze dne 11. 10. 2007, který byl následně jako věcně správný potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, podle kterého za skrytou formu nepřípustné diskriminace je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů (požadavků na technickou kvalifikaci), kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, přitom je zřejmé, že ji mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních účastníků), jež by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Pakliže zadavatel stanoví např. nepřiměřené podmínky kvalifikace, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej) a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, pakliže by jim však byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku. K problematice zásady zákazu diskriminace lze odkázat taktéž např. na rozsudek Krajského soudu v Brně, sp. zn. 62 Ca 29/2009 ze dne 16. 3. 2011 (na který odkazuje i navrhovatel), v němž jmenovaný soud mj. uvedl, že „K porušení zásady zákazu diskriminace může dojít např. tehdy, pokud zadavatel stanoví zcela nepřiměřené požadavky na prokázání splnění kvalifikace, v důsledku čehož účelově a v rozporu se zákonem omezí účast určité skupiny dodavatelů. Zadavatel je oprávněn využít prostor daný zákonem a prostřednictvím stanovení úrovně ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů znevýhodnit některé dodavatele, to však pouze za předpokladu, že je to odůvodněno objektivními okolnostmi a požadavky zadavatele nejsou nepřiměřené.“. Pro úplnost Úřad dodává, že přestože se závěry soudů učiněné ve výše uvedených rozsudcích vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze závěry soudů ohledně smyslu zásady zákazu diskriminace zcela jistě aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu, neboť princip zásady zákazu diskriminace zůstal i v souvislosti s nynější právní úpravou zachován, tedy nezměněn.

209.     Z výše uvedeného vyplývá, že stanovení požadavků na kvalifikaci, včetně jejich minimální úrovně, nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potenciálních dodavatelů na úkor dodavatelů jiných, kteří by byli taktéž objektivně schopni danou veřejnou zakázku plnit. Naopak, pokud je účelem požadavků na kvalifikaci umožnění účasti pouze těm dodavatelům, kteří jsou zakázku objektivně způsobilí plnit, musí být nastaveny tak, aby umožňovaly účast opravdu všem takto objektivně způsobilým dodavatelům. Nastavení takových kvalifikačních kritérií, která nemají vazbu na předmět veřejné zakázky nebo která jsou ve vztahu k tomuto předmětu zjevně nepřiměřená (byť k němu určitý vztah mají), tedy která ve výsledku pouze znemožní některým dodavatelům se o veřejnou zakázku ucházet, lze považovat za formu nepřípustné diskriminace v zadávacím řízení.

210.     K samotnému významu kvalifikace, resp. kritérií kvalifikace Úřad uvádí, že tyto jsou „podmnožinou“ podmínek účasti, které je zadavatel oprávněn (či v některých případech povinen) stanovit. Kvalifikace umožňuje zadavateli ověřit si na základě vlastností vážících se k osobě dodavatele, zda bude tento dodavatel schopen s vyšší mírou pravděpodobnosti plnit závazky plynoucí z realizace předmětu veřejné zakázky. Zadavatel tedy získává určitou míru jistoty, že s dodavatelem, který požadovanou kvalifikaci splnil a který je tedy kvalifikovaný pro plnění veřejné zakázky, může uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky bez větších pochybností o způsobilosti takového dodavatele splnit své závazky. Nicméně obecně platí, že povinností zadavatele je vždy stanovit kvalifikaci tak, aby požadavky na prokázání splnění kvalifikace byly odůvodněny předmětem plnění veřejné zakázky. Způsob nastavení kvalifikace zadavatelem je tedy v maximální možné míře způsobilý omezit okruh potenciálních dodavatelů (tedy omezit hospodářskou soutěž jako takovou), kteří mohou podat svoji nabídku v rámci zadávacího řízení, a proto kvalifikace musí být stanovena přiměřeně k předmětu veřejné zakázky. To, že mají být požadavky k prokázání kvalifikace nastaveny přiměřeně, vyplývá nejen ze samotných základních zásad vyjádřených v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, ale např. ve vztahu k požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci je toto výslovně stanoveno i v § 73 odst. 6 zákona, kde je konkrétně uvedeno „Pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit (…) minimální úroveň pro jejich splnění.“. Z právě uvedeného je tak evidentní, že zákonodárce kladl důraz na to, aby požadavky zadavatelů stanovené ve vztahu k požadavkům na prokázání technické kvalifikace dle § 79 zákona byly stanoveny způsobem, který nebude hospodářskou soutěž omezovat více než je nutné. Ustanovení § 73 odst. 6 zákona tak přímo odkazuje na výše popsanou nově explicitně v zákoně vyjádřenou základní zásadu – zásadu přiměřenosti. Je nesporné, že požadavky na kvalifikaci jsou určitým „sítem“ pro dodavatele v tom smyslu, zdali jsou pro dané zadávací řízení kvalifikováni či nikoliv, a je tedy třeba náležitě zohlednit, zda nejsou na dodavatele v souvislosti s možnou účastí v zadávacím řízení kladeny nadbytečné požadavky, které pak následně ve svém důsledku omezují širokou soutěž dodavatelů.

211.     Požadavky na technickou kvalifikaci, které jsou dle zadavatele podmínkou účasti v zadávacím řízení, jsou tak zadávacími podmínkami dle § 28 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona. Pravidla pro zadávací podmínky upravuje § 36 odst. 1 zákona a ten mimo jiné říká, že zadávací podmínky nemohou vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Toto ustanovení tak jednak umožňuje zadavateli požadovat v zadávacím řízení plnění způsobilé naplnit potřeby zadavatele, které jsou sledovány realizací zadávacího řízení, na druhé straně chrání férovou soutěž o veřejnou zakázku. Je nepochybné, že po zadavateli nelze požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. Přesto případné omezení musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele a je to právě on, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku. Případným porušením se tak zadavatel nedopouští pouze porušení ustanovení § 36 odst. 1 zákona, ale také porušení základních zásad dle § 6 zákona.

212.     Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel však nemůže vymezením kvalifikačních kritérií, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele či určitou kombinací požadavků nereflektující podmínky na trhu, na který s nabídkou na uzavření smlouvy s dodavatelem vstupuje, ovlivnit okruh dodavatelů tak, že se zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně nastavených kritérií kvalifikace nebude moci účastnit dodavatel, který by jinak byl objektivně způsobilý veřejnou zakázku realizovat.

213.     V posuzovaném případě zadavatel stanovil, že kvalifikovaným účastníkem pro plnění veřejné zakázky je v souladu s § 73 zákona účastník, který mimo jiné prokáže technickou způsobilost dle § 79 zákona, konkrétně pak dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, spočívající v předložení seznamu významných dodávek nebo služeb poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; a dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona, spočívající v předložení profesního životopisu jako osvědčení odborné kvalifikace fyzických osob odpovědných za poskytování plnění.

214.     Navrhovatel v návrhu tvrdí, že zadavatel vymezil v zadávacích podmínkách požadavky na reference příliš konkrétně či dokonce naprosto neopodstatněně, čímž ve svém souhrnu vyvolávají dojem zacílení na jednoho konkrétního dodavatele.

215.     Úkolem Úřadu v šetřené věci pak v souvislosti s výše uvedenou argumentací navrhovatele bylo zjistit, zda takovým stanovením požadavků na kvalifikaci nemohlo dojít k vyloučení hospodářské soutěže.

216.     S ohledem na závazný právní názor vyjádřený předsedou Úřadu ve druhostupňovém rozhodnutí posoudil Úřad nově zadavatelem požadovaná kritéria technické kvalifikace vč. minimální úrovně pro jejich splnění jednotlivě a teprve poté v jejich vzájemné kombinaci, aby tak mohl přezkoumatelným způsobem uvést, zda dané požadavky mají vazbu na předmět veřejné zakázky a jsou stanoveny přiměřeně jeho rozsahu, složitosti, technické náročnosti a zjištěným specifikům relevantního trhu a zároveň zda nejsou v rozporu se zásadou zákazu diskriminace.

217.     Za účelem posouzení požadavků na technickou kvalifikaci jednotlivě i v kombinaci a za účelem posouzením toho, zda takovým nastavením mohl zadavatel porušit zásadu zákazu diskriminace a rovněž zásadu přiměřenosti a nezákonně tak omezit, popř. vyloučit soutěžní prostředí, bylo tedy podstatné zjistit, zda jsou požadavky na prokázání technické kvalifikace objektivně splnitelné ze strany dodavatelů působících na příslušném trhu, tj. trhu poskytování software, neboť požadavky na kvalifikaci je třeba posuzovat i vzhledem k podmínkám panujícím na relevantním trhu; pokud se jedná o relativně nový trh, popř. o poměrně úzce specializovaný trh, kde vystupuje malý počet dodavatelů, pak zadavatel musí při stanovení kvalifikačních požadavků spočívajících v doložení osvědčení o obdobném plnění z minulosti požadovat splnění kvalifikace přiměřeně tak, aby byla zohledněna specifika tohoto relativně nového trhu, popř. poměrně úzce specializovaného trhu, přičemž stanovení kvalifikačních požadavků nemůže vést k „neotevření“ hospodářské soutěže pro subjekty, které by jinak byly schopny plnění pro zadavatele kvalifikovaně realizovat.

218.     Předně Úřad tedy uvádí, že v posuzovaném případě nabídku podali 2 dodavatelé. Jednalo se o společnost ICZ a TECHNISERV IT. Z nabídek obou těchto účastníků vyplývá, že část technické kvalifikace je prokazovaná prostřednictvím jiných osob, přičemž v obou případech je pro plnění veřejné zakázky uvedena jako poddodavatel společnost STAPRO.

219.     S ohledem na výše uvedené a taktéž ve světle závěrů uvedených v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 15/2009-71 ze dne 10. 3. 2011, v jehož rámci se uvádí, že „(z)ávěr ohledně přiměřenosti, a tím i zákonnosti stanovených ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů (§ 55 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) a technických kvalifikačních předpokladů (§ 56 téhož zákona) nemůže být výsledkem arbitrární úvahy abstrahující od podmínek na trhu, na němž soutěž o získání veřejné zakázky má probíhat, ani od konkrétních důsledků, které takto stanovené kvalifikační předpoklady s ohledem na podmínky panující na trhu mohou z pohledu účasti dodavatelů v soutěži o získání veřejné zakázky vyvolat.“ Na závěry výše citovaného rozsudku lze podpůrně odkázat, a to i přesto, že se jednalo o právní závěry ve vztahu k předchozí právní úpravě, tj. zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť v tomto rozsahu jsou aplikovatelné i ve vztahu k současné právní úpravě.Úřad přistoupil již v rámci prvního projednání věci k oslovení vybraných subjektů působících na trhu poskytování software, včetně těch, které uvedl zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách navrhovatele, s žádostí o sdělení, zda by požadavky na technickou kvalifikaci stanovenou zadavatelem byly v pozici dodavatele schopny splnit samostatně, tj. bez využití poddodavatele.

220.     V rámci prvního projednání věci bylo Úřadem celkově rozesláno 17 žádostí o sdělení těchto informací. Úřad obdržel celkem 14 odpovědí na dané žádosti o sdělení informací. Z daných odpovědí vyplynulo, že pouze jedna společnost, a to konkrétně společnost ICZ, by dle svého vyjádření dané požadavky na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) a d) zákona zvládla splnit vlastními silami, tj. bez poddodavatele (nicméně ve své nabídce poddodavatele reálně využívá) a dvě společnosti se dle vyjádření touto oblastí trhu nezabývají. Zbylých jedenáct oslovených společností by požadavky na technickou kvalifikaci nebylo schopno splnit bez poddodavatele.

221.     Některé z oslovených společností také konkrétně označily, které z požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci považují za problémové, zbytečné, resp. je nesplňují. Konkrétně se jednalo zejména o tyto požadavky na technickou kvalifikaci:

1)      „jedna významná zakázka, kde dodávkou bylo dodání, implementace a servisní podpora informačního systému podporujícího zdravotnická (např. krajská) komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat. Celkový minimální objem byl 15.000.000,- Kč bez DPH. Zakázka musí zahrnovat poskytování servisní podpory nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců (těchto min. 6 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích musí kompletně spadat do období posledních 3 let před zahájením zadávacího řízení)

2)      jedna významná zakázka, kde dodávkou je i zajištění servisu nebo dodávka kompletního nemocničního systému v nemocnici větší než 600 lůžek. Pro vyloučení všech pochybností za kompletním nemocniční systém je považován takový, který zajišťuje (zakázka je stále provozována i v době zadávacího řízení) provoz na ambulancích, hospitalizační část, operační sály, vykazování pojišťovny dle platné legislativy ČR. Poskytování servisní podpory musí probíhat nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců (těchto min. 12 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích musí kompletně spadat do období posledních 3 let před zahájením zadávacího řízení)

3)      1 osoba – senior konzultant – disponuje VŠ vzděláním s dosaženým titulem MUDr., jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení se účastnil minimálně 2 zakázek, které spočívaly v dodávce nebo implementaci nebo supportu jednotlivých částí Nemocničního informačního systému (ambulance nebo hospitalizace nebo operační sály, …) Finanční rozsah provedené zakázky byl minimálně ve výši 1.000.000,- Kč bez DPH.“

222.     Z výše uvedeného vyplynulo, že 11 z celkem 12 odpovídajících společností působících na relevantním trhu poskytování software by dané požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci nebylo schopno splnit bez využití poddodavatele a pouze jedna z oslovených společností (ICZ) tvrdí, že dané požadavky splňuje i bez poddodavatele, avšak v nabídce přesto poddodavatele využila.

223.     Za účelem zjištění stavu věci nezbytného k posouzení správnosti postupu zadavatele a rovněž s ohledem na závazný právní názor vyslovený předsedou Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí přistoupil Úřad k rozšíření průzkumu trhu provedeného v rámci prvního projednání věci, kdy v rámci druhého projednání věci zpracoval celkem 18 nových žádostí o sdělení všem potencionálním dodavatelům veřejné zakázky. Mezi tyto Úřad nově zahrnul i tři společnosti, které navrhl ve svém seznamu poskytnutém na žádost Úřadu zadavatel. Úřad v této souvislosti uvádí, že zadavatel v podaném rozkladu proti rozhodnutí Úřadu ze dne 10. 12. 2018 tvrdil, že potencionálních dodavatelů veřejné zakázky existují v ČR desítky až stovky. Úřad tedy zadavatele vyzval, aby seznam těchto potencionálních dodavatelů Úřadu doručil. Přestože byla zadavateli prodloužena lhůta, kterou měl k provedení úkonu stanovenou, dodal Úřadu seznam pouze se třemi společnostmi, z nichž jedna (Autocont) sama uvedla, že se vůbec na relevantním trhu nepohybuje a druhá (Arbes Technologies) ani přes opakovanou snahu Úřadu na žádost o sdělení nereagovala.

224.     Jelikož předseda Úřadu ve svém rozhodnutí upozornil na body 124. a 126. napadeného rozhodnutí, ve kterých dle něho Úřad konstatoval, že dodavatelé oslovení v rámci průzkumu trhu mohli být způsobilými k plnění předmětu veřejné zakázky, což mu není z odůvodnění zřejmé, přistoupil Úřad k tomu, že se v rámci dotazů ptal i na to, zda se dotazovaní cítí být společností působící na relevantním trhu, který zahrnuje i předmět veřejné zakázky, či případně uvažují nad vstupem na tento trh v blízké budoucnosti. Tímto způsobem si Úřad ověřil, které společnosti se na daném trhu pohybovaly, pohybují nebo budou pohybovat, tedy hodlají na trh vstoupit. Odpovědi v rámci průzkumu trhu i hodnocení jednotlivých požadavků technické kvalifikace proto shledává Úřad relevantní a kvalifikované.

225.     V daných žádostech tedy byly položeny čtyři okruhy otázek. První se týkal toho, zda se dotazovaní vůbec cítí být společností, působící na relevantním trhu. Další se týkal toho, zda by dotazovaní splňovali nastavené požadavky na technickou kvalifikaci, případně které ano a které ne. Třetí okruh se týkal vlastního hodnocení jednotlivých požadavků jejich přiměřenosti, důvodnosti či nezbytnosti. Poslední čtvrtý okruh směřoval na specifika daného trhu a tvorby informačního systému v rámci předmětné veřejné zakázky oproti tvorbě jiných systémů. Úřad dotazovaným poskytl kromě zadávací dokumentace i další materiály týkající se předmětu veřejné zakázky - smlouvu o dílo, servisní smlouvu a funkční a technickou specifikaci. Tyto dokumenty byly přílohou zadávací dokumentace.

226.     Úřad následně obdržel odpověď od 16 dotazovaných společností (viz zjištěné skutečnosti – bod 170. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad na tomto místě upozorňuje na zásadu volného hodnocení důkazů, dle které záleží na Úřadu a jeho uvážení, jakým způsobem bude podklady pro rozhodnutí hodnotit. Úřad přitom konstatuje, že všechny odpovědi nemají stejnou důkazní a vypovídající hodnotu k dané věci. Úřad hodnotil především to, zda dotazovaný dodavatel uvedl konkrétní argumenty ohledně hodnocených požadavků namísto pouhého vágního konstatování, že je například daný požadavek dle jeho názoru odůvodněný či neodůvodněný bez dalšího. Po tomto důkladném prostudování, protřídění a zhodnocení všech odpovědí došel Úřad k následujícím závěrům.

227.     K požadavkům na technickou kvalifikaci (I. 1, 3, 4, 5 a II. 1, 2), konkrétně se jedná o tyto požadavky zadavatele:

• „jedna významná zakázka, kde dodávkou bylo dodání, implementace a servisní podpora informačního systému podporujícího zdravotnická (např. krajská) komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat. Celkový minimální objem byl 15.000.000,- Kč bez DPH. Zakázka musí zahrnovat poskytování servisní podpory nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců (těchto min. 6 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích musí kompletně spadat do období posledních 3 let před zahájením zadávacího řízení)“
• „jedna významná dodávka, kde dodávkou bylo dodání, implementace nebo servis identity managementu. Celkový minimální objem byl 1.500.000,- Kč bez DPH.“
• „jedna významná dodávka, kde dodávkou bylo dodání, implementace nebo servis portálového řešení. Celkový minimální objem byl 1.500.000,- Kč bez DPH.“
• „jedna významná dodávka, kde dodávkou bylo dodání, implementace nebo servis archivu zdravotnických dat. Celkový minimální objem byl 500.000,- Kč bez DPH.“

• „1 osoba – vedoucího projektu – disponuje VŠ vzděláním, certifikací IPMA nebo PRINCE, jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení vedl minimálně 2 zakázky, které spočívaly v dodávce a implementaci informačního systému podporujícího zdravotnická krajská komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat. Finanční rozsah u jednoho vedeného projektu byl minimálně ve výši 15.000.000,- Kč bez DPH a u druhého vedeného projektu byl minimálně 5.000.000,- Kč bez DPH.“

• „1 osoba – hlavní architekt řešení – disponuje VŠ vzděláním, jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení navrhoval 1 řešení, které spočívalo v dodávce a implementaci informačního systému podporujícího zdravotnická krajská komunikační centra, zdravotnické registry a jiné systémy zajišťující datovou komunikaci zdravotnických dat. Finanční rozsah provedené zakázky byl minimálně ve výši 15.000.000,- Kč bez DPH.“,

Úřad předně uvádí, že jsou dle Úřadu zadavatelem požadované finanční objemy přiměřené ve vztahu ke stanovené předpokládané hodnotě veřejné zakázky, když tato činí 113.400.000,- Kč bez DPH. Je především zjevné, že požadované objemy nejsou nijak nadhodnocené s ohledem na stanovenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Dále Úřad vycházel při posouzení přiměřenosti daných požadavků zadavatele také z výsledků provedených průzkumů trhu, kdy pouze společnost Medicalc software uvedla, že požadavky I. 1, I. 4 a II. 2 považuje vyloženě za nedůvodné. Dle jejího názoru jsou finanční objemy příliš vysoké a vzhledem k tomu, že v ČR velké soutěže tohoto typu dle jejího názoru neprobíhaly, případně byly často zrušeny z důvodu nedostatku financí či dalším okolnostem, téměř nikdo tak dle jejího názoru tyto reference nemá. K čemuž se vyjadřuje i společnost ICZ, která však argumentovala opačně tím, že v EU dle jejího názoru probíhala celá řada projektů, a proto si myslí, že musí být i hodně subjektů, které tuto kvalifikaci splňují a zároveň uvedla: „Vzhledem k tomu, že trh na čisté dodávky komplexních nemocničních informačních systémů (část plnění této veřejné zakázky) je v posledních třech letech velmi negativně ovlivněn tím, že jen minimum dodavatelů může předložit referenci na realizovanou dodávku a zadavatelé striktním požadavkem na dodávku nového NIS (často bez umožnění referencí na rozvoje nebo servisní služby stávajících řešení) diskvalifikují podstatnou část trhu. V tomto případě však zadavatel připustil i doložení referencí servisních.“ Ostatní dotazované společnosti považovali uvedené požadavky zadavatele za přiměřené, resp. odpovídající předmětu veřejné zakázky. Z provedených průzkumů trhu tak u požadavků technické kvalifikace (I. 1, 3, 4, 5 a II. 1, 2) nevyplynulo, že by tyto požadavky byly nepřiměřené předmětu veřejné zakázky, ani je další respondenti průzkumu trhu za nepřiměřené neoznačili. Úřad tedy uvádí, že uvedené požadavky zadavatele vyhodnotil samostatně jako přiměřené předmětu veřejné zakázky, jelikož dle posouzení Úřadu a rovněž na základě výsledků provedených průzkumů trhu mají tyto požadavky vazbu na předmět veřejné zakázky a jsou stanoveny přiměřeně jeho rozsahu, složitosti a technické náročnosti a zjištěným specifikům relevantního trhu poskytování software.

228.     Oproti tomu Úřad došel k závěru, že v případě požadavků I. 2 a II. 3, je nutné se těmito požadavky dále blíže zabývat, jelikož z obou provedených průzkumů trhu vyplynulo, že požadavek I. 2 jsou schopni splnit pouze 4 dodavatelé a to společnosti ICZ, Medsol, STAPRO a Medicalc Software a že ze všech dotázaných dodavatelů pouze 3 jasně uvedli, že by byli schopni splnit požadavek II. 3 a to společnosti STAPRO, Medsol a ICZ. Jednalo se o tyto požadavky: 

• „jedna významná zakázka, kde dodávkou je i zajištění servisu nebo dodávka kompletního nemocničního systému v nemocnici větší než 600 lůžek. Pro vyloučení všech pochybností za kompletním nemocniční systém je považován takový, který zajišťuje (zakázka je stále provozována i v době zadávacího řízení) provoz na ambulancích, hospitalizační část, operační sály, vykazování pojišťovny dle platné legislativy ČR. Poskytování servisní podpory musí probíhat nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců (těchto min. 12 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích musí kompletně spadat do období posledních 3 let před zahájením zadávacího řízení)“
• „1 osoba – senior konzultant – disponuje VŠ vzděláním s dosaženým titulem MUDr., jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení se účastnil minimálně 2 zakázek, které spočívaly v dodávce nebo implementaci nebo supportu jednotlivých částí Nemocničního informačního systému (ambulance nebo hospitalizace nebo operační sály, …) Finanční rozsah provedené zakázky byl minimálně ve výši 1.000.000,- Kč bez DPH.“

K požadavku na senior konzultanta

229.     Úřad v této věci uvádí, že ze všech dotázaných dodavatelů pouze 3 jasně uvedli, že by byli schopni požadavek na senior konzultanta, tak jak je uveden v zadávací dokumentaci, splnit. Jednalo se o společnost STAPRO, Medsol a ICZ. Zároveň společnost Medsol uvedla, že pravděpodobně nebude mnoho firem, který by byly schopny tyto požadavky samostatně splnit. Několik oslovených dodavatelů přitom popsalo své obavy ohledně neodůvodněnosti a nadbytečnosti toho požadavku v části týkající vysokoškolského vzdělání s titulem MUDr. a to jak v průběhu prvního posouzení věci Úřadem, tak nyní v případě druhého posouzení, kdy Úřad provedl doplnění průzkumu trhu. Jednalo se o společnosti NIS Systems, HPE, Medical Systems a Medicalc software.

230.     Úřad v této souvislosti předně poukazuje na rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, v němž se řešil požadavek zadavatele, aby dodavatelé ve svých nabídkách prokázali, že v posledním roce dodávali elektřinu do více než 500 odběrných míst. Tento požadavek mohli splnit reálně jen 3 dodavatelé, přitom trh s dodávkou energie byl širší. NSS zde konstatoval, že zadavatel znemožnil účast ve veřejné zakázce jinak způsobilým dodavatelům, a to právě v důsledku zadávací podmínky, která se nevztahuje k předmětu plnění a pouze způsobuje umělou překážku hospodářské soutěže. Zásada přiměřenosti přispívá k rovnováze práv a povinností mezi zadavatelem a povinností mezi zadavatelem a dodavatelem.

231.     Úřad zároveň uvádí, že není možné, aby byly technické podmínky šity na míru některým dodavatelům či některé dodavatele již předem v zadávacím řízení znevýhodňovaly, nebo dokonce jejich účast v soutěži a priori vylučovaly. Zadavatel je sice oprávněn vymezit technické předpoklady u předmětu plnění tak, aby vyhovovaly jeho potřebám, nicméně přiměřenost požadavků na technické podmínky musí však zadavatel v případě potřeby řádně zdůvodnit a obhájit.

232.     Zadavatel v dané věci argumentoval, že nastavením tohoto požadavku sledoval zadavatel zajištění komunikace IT týmu a lékařského personálu nemocnice. Za účelem ověření tohoto tvrzení o přiměřenosti požadavku provedl Úřad test proporcionality.

233.     Během testu proporcionality se zkoumá kumulativně vhodnost, potřebnost a proporcionalita v užším smyslu. Vhodnost souvisí s tím, zda konkrétní opatření směřuje k účelu, který má naplňovat a který zadavatel očekává. Potřebnost určuje, zda nelze požadovaného cíle dosáhnout i jiným způsobem, než je posuzované omezující opatření. Kritérium proporcionality v užším smyslu předpokládá poměření protichůdných zájmů. Tedy, zda je posuzované opatření skutečně nezbytné při současném zohlednění důsledků, jež způsobí, zda nepředstavuje exces či neúnosné narušení cílového stavu, kterým je co nejširší hospodářská soutěž.

234.     Úřad podrobil daný požadavek testu proporcionality a došel k následujícím závěrům. Z hlediska vhodnosti Úřad částečně přisvědčuje zadavateli, že lze připustit existenci předpokladu, dle kterého nastavení požadavku na lékařské vzdělání senior konzultanta zajistí či usnadní komunikaci zadavatele a dodavatele předmětné veřejné zakázky, protože lze předpokládat, že osobě senior konzultanta jeho vzdělání a s tím spojené znalosti umožní rychleji či lépe porozumět odborným lékařským požadavkům zadavatele. Zároveň však Úřad dodává, že samotné lékařské vzdělání není a priori garancí pro znalost daného prostředí. Naopak zde dle Úřadu panuje pochybnost o tom, že daná osoba vykonávající dlouhodobě práci pro IT společnost bude tyto schopnosti stále dostatečně ovládat. Zároveň se Úřad domnívá, že i osoba bez konkrétního vysokoškolského vzdělání s titulem MUDr. může mít srovnatelné a třeba i lepší zkušenosti a dokáže naplnit požadavky stejně či dokonce lépe.

235.     Z hlediska potřebnosti je potom Úřad přesvědčen, že zadavatel mohl svého cíle, tj. zajištění komunikace IT týmu a lékařského personálu nemocnice, dosáhnout i jiným způsobem, než je toto konkrétní omezení spočívající v daném požadavku technické kvalifikace. Úřad se domnívá, že zadavatelem sledovaného účelu by šlo dosáhnout například i ustanovením vlastního zaměstnance zadavatele, který by jako konzultant s dodavatelem spolupracoval a měl by přitom dostatečné znalosti a zkušenosti s konkrétním prostředím zadavatele coby svého zaměstnavatele. Další možností zadavatele dle Úřadu byla možnost promítnout tyto své požadavky do smluvních podmínek namísto požadavků na technickou kvalifikaci, čímž by nepochybně došlo k menšímu zásahu do hospodářské soutěže.

236.     V třetí části testu proporcionality Úřad poměřil oba protichůdné zájmy, tedy dosažení zadavatelem sledovaného cíle proti omezení hospodářské soutěže. Jelikož je Úřad přesvědčen, že stanoveného cíle šlo dosáhnout jiným, méně hospodářskou soutěž omezujícím způsobem, neboť, jak vyplývá z výše uvedeného, požadavek na technickou kvalifikaci na senior konzultanta v části týkající se dosaženého titulu MUDr. prokazatelně podstatným způsobem hospodářskou soutěž omezuje (viz provedený průzkum trhu), došel Úřad k závěru, že stanovení tohoto požadavku je v rozporu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace.

K požadavku na jednu významnou zakázku, kde dodávkou je i zajištění servisu nebo dodávka kompletního nemocničního systému v nemocnici větší než 600 lůžek.

237.     Také v tomto případě nabyl Úřad pochybnosti ohledně přiměřenosti a nediskriminační povahy daného požadavku. Dle průzkumu trhu by tento požadavek byli schopni splnit 4 dodavatelé. Jednalo se o společnosti ICZ, Medsol, STAPRO a Medicalc Software. Společnost Steiner odpovídala pouze v rámci dotazování při prvním projednání věci, kdy u daného požadavku (tj. I.2) uvedla bez jakéhokoliv komentáře ano. Přes opakovanou snahu Úřadu tohoto dodavatele kontaktovat, se od něj Úřad odpovědi v rámci druhého dotazování nedočkal, tudíž zůstává např. otázkou, zda je tato společnost skutečně společností působící na relevantním trhu.  

238.     Úřad postupoval na základě argumentace zadavatele, který ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že má zjištěno, že tento technický kvalifikační předpoklad prokazatelně splní více dodavatelů a že některé uvedl v rozhodnutí o námitkách a další je připraven uvést. Všichni tito dodavatelé byli do průzkumu trhu zařazeni, a to, jak již Úřad avizoval výše, včetně 3 společností, jejichž seznam zadavatel na žádost Úřadu poskytl (Autocont, Arbes Technologies a Infor). Zadavatel přitom ve svém vyjádření k návrhu také uvedl, že mu nestačí zkušenost s klinickým modulem pro malé nebo střední nemocnice, neboť klinický modul pro velké nemocnice (nad 600 lůžek) je dle něj zcela jiný, než klinický modul pro menší nemocnice. Tuto skutečnost potřeboval Úřad ověřit.

239.     Úřad proto seznal, že je za účelem zjištění, zda je uvedené kritérium přiměřené předmětu veřejné zakázky či nikoliv, nejprve nutné zjistit, zda je při plnění předmětu veřejné zakázky (tj. při pořízení a implementaci centrálního informačního systému a jeho servisu od doby ukončení jeho zkušebního provozu dále na dobu neurčitou) jakkoli rozhodné, že se jedná o nemocniční informační systém pro nemocnici s méně než 600 lůžky či pro nemocnici s více než 600 lůžky. Vzhledem k tomu, že za tímto účelem bylo nutné posoudit skutečnosti, k nimž je třeba vysoce odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a zároveň takovéto odborné posouzení nebylo možno v souladu se zásadou efektivního výkonu státní správy opatřit od jiného správního orgánu, ustanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-17287/2019/512/JHé ze dne 25. 6. 2019 znalce Ing. J. z oboru Kybernetika a následně pak usnesením č. j. ÚOHS-00662/2020/512/JHé ze dne 10. 1. 2020 znalce RNDr. V. z oboru Kybernetika.

240.     Dne 18. 9. 2019 byl Úřadu doručen znalecký posudek č. 912-30-2019. Následně dne 17. 10. 2019 Úřad obdržel dodatek č. 923-41-2019 znaleckého posudku č. 912-30-2019, který si Úřad vyžádal od znalce Ing. J. žádostí o sdělení č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-27106/2019/512/JHé ze dne 9. 10. 2019.

241.     Dne 17. 9. 2019 obdržel Úřad od zadavatele znalecký posudek č. 1/1/2019, který si nechal sám vypracovat.

242.     Dne 24. 2. 2020 byl Úřadu doručen znalecký posudek č. 004/01/2020.

243.     Úřad nejprve obecně uvádí, že správní orgán (Úřad) provede důkaz znaleckým posudkem tam, kde je k posouzení skutečností významných pro zjištění skutkového stavu věci zapotřebí odborných znalostí. Správní orgán musí dbát o to, aby znalcem byl ustanoven odborník z toho oboru, popřípadě z jeho odvětví, do něhož spadá odborné posouzení konkrétní skutečnosti; zadání musí formulovat tak, aby znalci nebylo ukládáno vyjadřovat se k otázkám, u nichž nejde o odborné posouzení konkrétní skutečnosti, nýbrž o právní posouzení určitého skutkového stavu nebo o výklad právního předpisu. Toto považuje Úřad za splněné, načež je podle názoru Úřad vhodné akcentovat, že obecně platí, že znalecký posudek přestavuje jen jeden z podkladů rozhodnutí a má stejnou váhu jako jakýkoli jiný.

244.     K tomuto Úřad dále uvádí, že možnosti hodnocení znaleckého posudku, jako důkazního prostředku, se správnímu orgánu, jak ostatně uvedl NSS v rozsudku ze dne 30. 5. 2014, č. j. 5 Afs 48/2013-272, otevírají minimálně, a to jen pokud jde o jeho přesvědčivost, úplnost ve vztahu k zadání, jeho logické odůvodnění a (zejména) soulad s ostatními provedenými důkazy.

245.     Obdobný závěr vyplývá i z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 1810/2009 ze dne 21. 10. 2009, kde hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v „posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení.“ Aby Úřad (soud) mohl znalecký posudek „odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru“.

246.     Znalecký posudek je nutno hodnotit stejně pečlivě jako každý jiný důkaz, neboť ani on nepožívá žádné větší důkazní síly a musí být podrobován všestranné prověrce nejen právní korektnosti, ale též věcné správnosti (k tomu viz dále). Hodnotit je třeba celý proces utváření znaleckého důkazu, včetně přípravy znaleckého zkoumání, opatřování podkladů pro znalce, průběh znaleckého zkoumání, věrohodnost teoretických východisek, jimiž znalec odůvodňuje své závěry, spolehlivost metod použitých znalcem a způsob vyvozování závěrů znalce. Ponechávat bez povšimnutí věcnou správnost znaleckého posudku, slepě důvěřovat závěrům znalce, by znamenalo ve svých důsledcích popřít zásadu volného hodnocení důkazů soudem (tyto závěry lze vztáhnou bezvýjimečně též na hodnocení důkazů správním orgánem) podle svého vnitřního přesvědčení, privilegovat znalecký důkaz a přenášet odpovědnost za skutkovou správnost soudního rozhodování na znalce; takový postup nelze ze správněprávních ani z ústavněprávních hledisek akceptovat (blíže viz nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 299/06).

247.     K tomu je však nutné doplnit, že pokud nastane situace, že je k dispozici více znaleckých posudků na tentýž předmět zkoumání, je nutno především konstatovat, že mají v zásadě zcela rovnocennou důkazní hodnotu. Nastane-li pak k tomu situace, kdy se ve svých závěrech tyto posudky rozcházejí, nepřísluší Úřadu, aby si bez dalších procesních kroků sám autoritativně určil, který posudek je podle jeho názoru „více správný“ nebo který je naopak zcela „nesprávný“. Je tomu tak proto, že správnímu orgánu nesvědčí pozice arbitra, znalce, případně dokonce jakéhosi „revizního“ znalce, jenž by byl oprávněn posoudit, který znalecký posudek je správný a který již nikoli. To by žádného znalce nebylo třeba a postačilo by, aby správní řád obsahoval dikci, že odborné otázky v rozhodnutí o věci zodpoví správní orgán svou správní úvahou.[2]

248.     Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem.[3] Stále je však mít třeba na paměti, že znalci se vyjadřují k předmětným odborným otázkám, o nichž si správní orgán nemůže učinit úsudek sám, avšak právní hodnocení a závěry v uvedené věci činí právě Úřad. Je tedy na správním orgánu, aby se vypořádal s tím, který a z jakých důvodů z případně protichůdných odborných skutkových závěrů z jednotlivých znaleckých posudků použije. Nejde o vyslovování správnosti nebo nesprávnosti odborných stanovisek znalců, ale o hodnocení znaleckého posudku s ostatními důkazy a v řízení zjištěnými skutečnostmi (§ 50 odst. 4 správního řádu). Tím je rovněž zamezeno, aby docházelo k přenášení odpovědnosti za správnost rozhodování na znalce, neboť ten toto činit nemůže a jakákoli případná výtka na takového znalce by byla nepřiléhavá, neboť – jak cizeloval též Ústavní soud (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 2245/10 ze dne 16. 9. 2010), hlavním úkolem znalců je provádění znalecké činnosti v řízení před státními orgány, jakož i v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací. V soudním řízení je znalec osobou, která prostřednictvím svých odborných znalostí posuzuje skutečnosti, které mu byly soudem k posouzení určeny, a ve znaleckém posudku sděluje výsledek tohoto posouzení. Znalecké posudky pak slouží jen jako jeden z mnoha (byť zde je nutné doplnit „významných“) důkazů v řízení před soudy a jinými státními orgány, přičemž teprve po jejich zhodnocení ve vzájemných souvislostech s dalšími najevo vyšlými okolnostmi lze vyvodit na jeho základě závěr o jeho použitelnosti jako podklad pro rozhodnutí.

249.     Existence rozdílných tvrzení a důkazů je typickou a nedílnou součástí řízení už jen z toho důvodu, že jsou navrhovány účastníky řízení, jejichž zájem na výsledku rozhodnutí je opačný. V souladu se zásadou volného hodnocení důkazů pak rozhodující orgán posuzuje dostupné důkazy každý zvlášť a ve vzájemné souvislosti a z těchto zjištění činí závěr.

250.     Úřad opětovně dodává, že mu v případě hodnocení znaleckých posudků nesvědčí pozice odborného arbitra, který by byl oprávněn usuzovat, zda je znalecký posudek správný (v konkrétní rovině, zda korektně posoudil odborné skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí). Jak již Úřad uvedl výše, možnosti hodnocení znaleckého posudku, jako důkazního prostředku, se správnímu orgánu otevírají minimálně, a to jen pokud jde o jeho přesvědčivost, úplnost ve vztahu k zadání, jeho logickému odůvodnění a (zejména) souladu s ostatními provedenými důkazy. Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že v žádném případě jen mechanicky nepřevzal závěry znaleckých posudků, poněvadž si je vědom, že ani znalecký posudek jako důkazní prostředek není automaticky nadřazen důkazním prostředkům jiným (a totéž platí také o důkazech z něj vyplývajících), nýbrž že je třeba jej hodnotit dle výše uvedených pravidel, což Úřad učinil.

251.     Úřad veden shora uvedenými premisami proto následně přistoupil k hodnocení důkazů – znaleckého posudku č. 912-30-2019, spolu s jeho dodatkem č. 923-41-2019, znaleckého posudku č. 004/01/2020 a znaleckého posudku zadavatele.

Ke znaleckému posudku č. 004/01/2020 a ke znaleckému posudku č. 912-30-2019 a jeho dodatku č. 923-41-2019

252.     Úřad konstatuje, že posudek znalce RNDr. V. z hlediska splnění formálních znaků posudku je přípustný, přičemž platí, že závěry znaleckého posudku jsou závěry učiněné odborně kvalifikovanou osobou, jsou jasné a vnitřně bezrozporné. Úřad dále konstatuje, že závěry znalce RNDr. V. jsou založeny na objektivní metodě, která je ve znaleckém posudku popsána s takovou určitostí, že umožňuje zpětně rekonstruovat činnost znalce RNDr. V. při zpracování znaleckého posudku a Úřad tak shledal závěry znalce RNDr. V. ve znaleckém posudku za způsobilé být součástí právní argumentace při posouzení projednávané věci. Úřad dále naznal, že závěry znalce RNDr. V. nejsou v rozporu s žádnou jinou skutečností, která by byla Úřadem zjištěna z dokumentace o zadávacím řízení.

253.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že shledává předložený znalecký posudek II. znalce RNDr. V. učiněný v souladu s ustanovením § 56 správního řádu. Úřad dále dodává, že uvedený posudek splňuje i požadavky uvedené v § 8 zákona o znalcích a § 13 odst. 1 a 2 vyhlášky o znalcích.

254.     Poté co Úřad posoudil přípustnost podaného znaleckého posudku II. coby důkazu, přistoupil k věcnému posouzení samotných závěrů, které znalec RNDr. V. učinil.

255.     Otázka, kterou znalec RNDr. V. ve svém znaleckém posudku II. zodpověděl a zpracoval, byla následující:

„Jaký význam či roli má údaj o počtu lůžek nemocnice pro potenciálního dodavatele, který vyvíjí, dodává a servisuje nemocniční informační systém tak, jak je vymezen v kapitole č. 1 „Popis předmětu veřejné zakázky" zadávací dokumentace veřejné zakázky „eHealth v TN – I. dodávka software a zajištění servisní podpory (číslo projektu: CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005728)“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017686, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 30. 5. 2018 a uveřejněno tamtéž dne 31. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 102-232571, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 126-287671 a dále specifikován v přílohách zadávací dokumentace č. 1-3 (Smlouva o dílo, Servisní smlouva a Funkční a technická specifikace)? Uveďte, zda je nějaký rozdíl v tom, jestliže je vyvíjen, dodáván a servisován výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici disponující 600 lůžky a více v porovnání s méně než 600 lůžky? Jestliže takový rozdíl existuje, uveďte a odůvodněte, v čem konkrétně takový rozdíl spočívá. Existují nějaké činnosti a postupy, které by dodavatel prováděl pouze v případě, když by vyvíjel, dodával a servisoval výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici s více než 600 lůžky? Jestliže ano, uveďte, zda tyto činnosti a postupy je možno považovat za nějak významné a zásadní z pohledu rozsahu či posloupnosti ostatních prováděných prací. Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.“

Úřad na tomto místě předně důrazně odmítá tvrzení zadavatele, že by byly položené otázky Úřadem formulovány chybně. Jak již Úřad uvedl výše, aby bylo možné posoudit přiměřenost daného kritéria předmětu veřejné zakázky, bylo nejprve nutné zjistit, zda je při plnění předmětu veřejné zakázky (tj. při pořízení a implementaci centrálního informačního systému a jeho servisu od doby ukončení jeho zkušebního provozu dále na dobu neurčitou) jakkoli rozhodné, že se jedná o nemocniční informační systém pro nemocnici s méně než 600 lůžky či pro nemocnici s více než 600 lůžky, tomuto účelu tedy byly přizpůsobeny i otázky položené jak znalci RNDr. V. tak i znalci Ing. J., na jejichž správné formulaci Úřad trvá.

256.     Znalec RNDr. V. při vypracování znaleckého posudku II. popsal problematické aspekty zadávací dokumentace, obecně se rozepsal o způsobu zadávání IT projektů a následně především popsal ne/důležitost údaje o počtu lůžek nemocnice pro potenciální dodavatele, kdy došel k jasnému závěru, že tento údaj je bez dalšího zavádějícím parametrem a naopak popsal, jaké údaje jsou pro vývoj, dodání a servis daného informačního systému důležité a proč (viz zjištěné skutečnosti – body 192. až 203. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

257.     Konkrétně znalec RNDr. V. ve znaleckém posudku II. uvedl, že pro vývoj, dodání a servis daného informačního systému jsou spíše než pouhý údaj o počtu lůžek bez dalšího důležitější tyto informace:

„Je maximum lůžek na oddělení dlouhodobě nemocných nebo na chirurgii? Je zřejmé, že na chirurgii stráví pacienti většinou méně času na lůžku nežli na oddělení pro dlouhodobě nemocné a potřeby oddělení a pohyb pacientů tak bude diametrálně odlišný. Bude také rozdíl mezi fakultní nemocnicí a nemocnicí standardní. Bude rozdíl v tom, jaká oddělení nemocnice provozuje, kolik má zaměstnanců, jakou má administrativu, jaké je její technické zázemí, kolik má budov a v jakých lokalitách, atd. Veškeré tyto informace mohou ovlivnit podobu IS a požadavky na něj kladené.“

258.     Úřad nadto uvádí, že ze znaleckého posudku II. také vyplynulo, že i kdyby měl údaj o počtu lůžek sloužit pouze pro představu o velikosti dané nemocnice, tuto představu by si dokázal potenciální dodavatel vytvořit mnohem lépe na základě kritérií kladených na informační systém, který by byly jednoznačně definované a mohly být tím pádem také lépe zkontrolovány a akceptovány. Konkrétně znalec RNDr. V. v rámci svých závěrů uvádí mj. následující:

„Jak bylo uvedeno ve výsledcích šetření, pro potenciálního dodavatele jsou důležité u dodávky informačního systému technické parametry zadané ve formě KPI či akceptačních kritérií, které definují kvalitativní, kapacitní a rychlostní měřitelné veličiny a dále pak zadání funkční, které definuje požadavky uživatelů na systém, ať již je uživatelem fyzická osoba či nějaký systém např. v případě B2B systémů, exportů či zařízení (…)Z hlediska servisní činnosti na IS, aplikační architektuře či podpoře uživatelů je důležité, jaké jsou s dodavatelem nasmlouvány SLA a pro jaký objem činností (uživatelů, systémů, lokalit,...) servisní činnost provádí.“

259.     Ke znaleckému posudku č. 912-30-2019 Úřad uvádí, že jelikož o námitce podjatosti znalce Ing. J. rozhodl tak, že jej nevyloučil ze všech úkonů v předmětném správním řízení, při jejichž provádění by mohl výsledek řízení ovlivnit, neboť o něm nelze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jeho nepodjatosti a tento závěr byl následně potvrzen předsedou Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-07015/2020/323/VVá ze dne 3. 3. 2020, mohl Úřad i přes zadavatelem vznesenou námitku podjatosti přistoupit k tomu, že znalecký posudek I. využil podpůrně pro získání představy o dané problematice. Úřad v této souvislosti akcentuje, že přistoupil k tomuto omezenému využití závěrů vyplývajících ze znaleckého posudku I., jelikož, jak uvedl v usnesení č. j. ÚOHS-S0317/2018/VZ-35404/2019/512/JHé ze dne 20. 12. 2019, vyjádření znalce Ing. J.a, o které ho Úřad žádal žádostmi o sdělení, částečně snížila možnost Úřadu považovat závěry uvedené ve znaleckém posudku I. za dostatečně důvěryhodné pro zjištění skutkového stavu. Nicméně, jak je zdůrazněno, jedná se o částečné snížení možnosti Úřadu dané závěry využít nikoliv o úplné vyloučení této možnosti.

260.     Znalec Ing. J. při vypracování znaleckého posudku I. dle svých znalostí, zkušeností a uvedených podkladů vybral ze zadávací dokumentace všechny obecné požadavky na informační systém, poté se obecně rozepsal o vývoji, implementaci a servisu informačního systému pro medicínské účely. Následně vše uvedl na konkrétních příkladech. Teprve poté znalec Ing. J. odpověděl na znalecké otázky a řádně odůvodnil své odpovědi, a to v tom smyslu, že neexistuje rozdíl, pokud je systém vyvíjen a dodáván pro nemocnici disponující 600 lůžky a víc, v porovnání s méně než 600 lůžky. Dle znalce Ing. J. je funkčnost systému stále stejná a údaj o počtu lůžek nemá pro potenciální dodavatele IS žádný význam ani žádnou roli (viz zjištěné skutečnosti – body 179.­ až 191. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

261.     V dodatku, který si Úřad vyžádal, pak znalec Ing. J. ještě doplnil, že závěry znaleckého posudku lze kromě vývoje a implementace vztáhnout také na servis daného systému a svou odpověď také řádně odůvodnil (viz zjištěné skutečnosti – body 179.­ až 191. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

262.     Po zhodnocení obsahu obou posudků, tj. posudku č. 004/01/2020 a posudku č. 912-30-2019 a jeho dodatku č. 923-41-2019, lze dovodit, že jejich hlavní závěry jsou víceméně obdobné a Úřadu z nich vyplývá, že údaj o počtu lůžek je bez dalšího zavádějící a jako takový nemá sám o sobě na vývoj, dodání a servis předmětného informačního systému jakýkoliv vliv.

Ke znaleckému posudku zadavatele a odbornému vyjádření ze dne 1. 11. 2019

263.     V případě znaleckého posudku zadavatele se jako zcela zásadní jeví posouzení jeho důkazního významu (relevance). Je třeba zdůraznit, že primárním předpokladem pro využitelnost znaleckého posudku jako podkladu pro rozhodnutí je hodnocení jeho důkazního významu (relevance), při němž se posuzuje, zda z obsahu znaleckého posudku lze vůbec vyvodit nějaké poznatky o předmětu dokazování a jaké to jsou poznatky, čili – jak expertiza přispívá ke zjištění skutkového stavu v dané věci. Hodnocení důkazního významu znaleckého posudku nevykazuje žádné podstatné odlišnosti od hodnocení jiných důkazů, přičemž tímto hodnocením správní orgán hodnotí faktickou využitelnost odborných závěrů pro daný případ, což ničeho nevypovídá o správnosti či nesprávnosti závěrů ve znaleckém posudku uvedených.

264.     Znalec Ing. B. rozdělil dotazy, které mu poskytl zadavatel na tři:

• Jaký význam či roli má údaj o počtu lůžek nemocnice pro potenciálního dodavatele, který vyvíjí a dodává nemocniční infomační systém tak, jak je vymezen v zadávací dokumentaci?
• Zda existuje rozdíl mezi vývojem a dodáním specifikovaného nemocničního informačního systému pro nemocnice disponující 600 lůžky a více v porovnání s méně než 600 lůžky. Jestliže takový rozdíl existuje, bude úkolem znalce uvést a odůvodnit, v čem konkrétně takový rozdíl spočívá?
• Zda existuji činnosti a postupy, které by dodavatel prováděl pouze v případě, kdy by vyvíjel a dodával výše specifikovaný nemocniční informační systém pro nemocnici s více než 600 lůžky?

265.     K první části znalec Ing. B. uvádí, že dle jeho názoru údaj o počtu lůžek slouží jako základní údaj pro definování velikosti, složitosti a komplexnosti zdravotnického zařízení, na kterém má dokládat dodavatel své reference. K tomu přidává znalec Ing. B. i svůj dle zhodnocení Úřadu právní názor, že se jedná o legitimní indikativní údaj.

266.     K druhému dotazu znalec Ing. B. uvádí, z jakého důvodu zřejmě dle jeho názoru zadavatel stanovil údaj o počtu lůžek do zadávací dokumentace, a co měl za úkol tento požadavek prokázat. Dále znalec Ing. B. uvádí, že je zadavatel poskytovatelem základní služby dle zákona o kybernetické bezpečnosti a rozhodnutí NÚKIB. Úřad k tomuto uvádí, že se jedná o obsahově obdobnou právní argumentaci uvedenou zadavatelem již v rozkladu zadavatele ze dne 26. 12. 2018, ale také ve vyjádření zadavatele ze dne 5. 6. 2019 a jeho následném doplnění ze dne 21. 6. 2019. Znalec Ing. B. tedy dle názoru Úřadu opět právně hodnotí počínání zadavatele a uvádí, že zadavatel postupoval při určení výběrového kritéria v zadávací dokumentaci v souladu s běžně používanou metrikou zdravotnického zařízení, dokonce zakotvenou v legislativě, odpovídající velikosti a rozsahu jeho činnosti.

267.     Ve třetí části poté znalec Ing. B. sděluje, že existuje rozdíl v rozsahu činností a postupů spojených s dodávkou NIS dle velikosti zdravotnického zařízení. Dle jeho názoru musí být systém robustnější, zahrnovat všechny obory zadavatele, musí umět zpracovávat větší množství dat, obsloužit větší množství uživatelů, napojit větší množství přístrojů a komunikovat s větším množstvím souvisejících informačních systémů, musí zajistit chod vysoce specializovaných pracovišť. K tomu opět znalec Ing. B. uvádí svůj právní názor, že snaha o eliminaci a snížení rizik opravňují zadavatele požadovat po potenciálním dodavateli nemocničního informačního systému prokázání jeho způsobilosti a kvalifikace.

268.     Z právě uvedeného je tedy zřejmé, že namísto odborného vyjádření k vlivu počtu lůžek na vývoj, implementaci a servis nemocničního informačního systému, ke kterému konkrétně dotazy směřují, se znalec Ing. B. vyjadřuje k tomu, jak zadavatel postupoval a z jakých důvodů tak postupoval. Znalec Ing. B. tedy v podstatě uvádí právní argumentaci, v jejímž rámci vysvětluje, čeho chtěl zadavatel stanovením požadavku dosáhnout. Například Úřad nerozumí tomu, jaký vliv má znalcem Ing. B. několikrát zmiňovaná skutečnost, že je zadavatel provozovatelem základní služby dle zákona o kybernetické bezpečnosti ve spojení s vyhláškou č. 437/2017 Sb., o kritériích pro určení provozovatele základní služby, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „vyhláška o provozovateli základní služby“) a rozhodnutí NÚKIB, na technické, tj. odborné posouzení rozdílu mezi vývojem, dodáním a servisem specifikovaného nemocničního informačního systému pro nemocnice disponující 600 lůžky a více v porovnání s méně než 600 lůžky. Úřad k tomuto předně uvádí, že nijak nezpochybňuje tvrzení znalce Ing. B., že je zadavatel provozovatelem základní služby dle zákona o kybernetické bezpečnosti ve spojení s vyhláškou o provozovateli základní služby, nicméně je nutné v této souvislosti především akcentovat, že zadavatel stanovil v rámci daného kritéria 600 lůžek a nikoliv 800 lůžek, jež vyplývá z vyhlášky o provozovateli základní služby, tudíž 600 lůžek nemá jakoukoliv oporu ani v zákoně o kybernetické bezpečnosti ani ve vyhlášce o provozovateli základní služby. Úřad k tomuto dále pro úplnost doplňuje, že kritérium 800 lůžek stanovené ve vyhlášce o provozovateli základní služby je kritériem určujícím pouze (jak uvádí i sám znalec Ing. B.), zda bude konkrétní zdravotnické zařízení určeno provozovatelem základní služby dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nikoliv kritériem majícím vliv na vývoj, dodání a servis nemocničního informačního systému, resp. tato skutečnost ani ze zákona o kybernetické bezpečnosti ani z vyhlášky o provozovateli základní služby nikterak nevyplývá. Zákon o kybernetické bezpečnosti a vyhláška o provozovateli základní služby nijak neřeší technický rámec vývoje, dodání ani servis nemocničního informačního systému, pouze provozovateli základní služby stanovují určité povinnosti týkající se zajištění kybernetické bezpečnosti. Dále Úřad zdůrazňuje, že ze znaleckého posudku II. jasně vyplynulo, že i kdyby v posuzovaném případě zadavatel stanovil k prokázání technické kvalifikace místo 600 lůžek 800 lůžek, nemůže tento údaj obstát sám o sobě. Ze znaleckého posudku II. totiž zřetelně vyplývá, že je počet lůžek bez dalšího zavádějící a pro vývoj, dodání a servis informačního systému je třeba znát další informace:

„Je maximum lůžek na oddělení dlouhodobě nemocných nebo na chirurgii? Je zřejmé, že na chirurgii stráví pacienti většinou méně času na lůžku nežli na oddělení pro dlouhodobě nemocné a potřeby oddělení a pohyb pacientů tak bude diametrálně odlišný. Bude také rozdíl mezi fakultní nemocnicí a nemocnicí standardní. Bude rozdíl v tom, jaká oddělení nemocnice provozuje, kolik má zaměstnanců, jakou má administrativu, jaké je její technické zázemí, kolik má budov a v jakých lokalitách, atd. Veškeré tyto informace mohou ovlivnit podobu IS a požadavky na něj kladené. Důvod omezení na počet lůžek bez dalších specifikací je tak neopodstatněný“

„Z pohledu servisu je pak pro dodavatele podstatná definice SLA, která udává jaké služby a v jaké kvalitě bude poskytovat a dále pak pro kolik osob, zařízení či systémů a v jakém rozsahu. V rámci servisní smlouvy jsou vydefinovány služby, které bude dodavatel pro TM poskytovat, nicméně žádná z těchto služeb není vázána na lůžko a není tak omezena jejich počtem.“

Na základě čehož byl ve znaleckém posudku II. učiněn závěr:

„V rámci šetření nebyl prokázán prostý vztah mezi počtem lůžek a vlivem na vývoj/dodávku/servis, neboť tyto činnosti nesouvisí přímo s počtem lůžek, ale jak bylo uvedeno výše, s objemem dat, požadovanou rychlostí, strukturou databáze, počtem záznamů, počtem uživatelů, počtem lokalit a mnoha dalšími parametry. Počet lůžek sám o sobě, bez informací o typu oddělení na které patří, kolik se na nich vystřídá pacientů, zda jsou připojeny na IS, jaké informace se o nich evidují..., nemůže nijak činnosti vývoje/servisu či dodávky ovlivnit. V rámci šetření, nebyla nalezena ani legislativní omezení, která by na základě parametru 600 lůžek nějakým způsobem omezovala dodavatele či mu určovala nějaké speciální činností, které by při menším počtu lůžek neměl.

Význam tak může být pouze pro představu o velikosti nemocnice, agendách s tím spojených apod. nicméně tuto představu si dokáže potenciální dodavatel udělat lépe na základě kritérií kladených na IS.“

Na základě uvedeného lze tedy učinit závěr, že pokud je pro vývoj, dodání a servis specifikovaného nemocničního informačního systému (tj. pro plnění veřejné zakázky) údaj o počtu lůžek (ať už 600 či 800 lůžek) bez dalšího bezvýznamný, je naprosto nedůvodné prokázání takového požadavku bez dalších specifikací požadovat v rámci technické kvalifikace, neboť je zcela zjevně nepřiměřený předmětu veřejné zakázky. Jinými slovy uvedený požadavek na počet lůžek bez dalšího nemá žádnou vypovídací hodnotu ohledně schopnosti potenciálních dodavatelů plnit veřejnou zakázku.

269.     Znalec Ing. B. ve svém posudku sice dále uvádí, že existuje rozdíl v rozsahu činností a postupů spojených s dodávkou NIS dle velikosti zdravotnického zařízení, kdy dle jeho názoru musí být systém robustnější, zahrnovat všechny obory zadavatele, musí umět zpracovávat větší množství dat, obsloužit větší množství uživatelů, napojit větší množství přístrojů a komunikovat s větším množstvím souvisejících informačních systémů, musí zajistit chod vysoce specializovaných pracovišť, nicméně tato svá tvrzení neopírá o jakékoliv relevantní technické závěry. V rámci znaleckého posudku zadavatele není ani popsána objektivní metoda, na níž jsou založeny závěry znalce Ing. B., což neumožňuje zpětně rekonstruovat činnost znalce Ing. B. při zpracování znaleckého posudku zadavatele. Ve znaleckém posudku zadavatele tedy zcela zjevně absentuje jakékoliv odborné posouzení vlivu počtu lůžek na vývoj, implementaci a servis NIS. Úřad při hodnocení důkazního významu znaleckého posudku zadavatele tak dospěl k závěru, že z jeho obsahu nelze s ohledem na posuzovaný případ vyvodit relevantní poznatky ve vztahu k předmětu tohoto správního řízení. Jak Úřad uvedl, právní hodnocení náleží Úřadu a nikoliv znalci. Přitom Úřad po zhodnocení znaleckého posudku zadavatele došel k závěru, že se znalec Ing. B. v tomto posudku uchyluje pouze k právnímu hodnocení věci a obhajobě jednání zadavatele.

270.     K odbornému vyjádření znalce Ing. B. (viz zjištěné skutečnosti – bod 204. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které poskytl zadavatel ke znaleckému posudku I. a jeho dodatku, pak Úřad uvádí, že s těmito argumenty se především vypořádal znalec RNDr. V. Znalec RNDr. V.konkrétně uvedl především následující:

„Jak bylo uvedeno ve výsledcích šetření, pro potenciálního dodavatele jsou důležité u dodávky informačního systému technické parametry zadané ve formě KPI či akceptačních kritérií, které definují kvalitativní, kapacitní a rychlostní měřitelné veličiny a dále pak zadání funkční, které definuje požadavky uživatelů na systém, ať již je uživatelem fyzická osoba či nějaký systém např. v případě B2B systémů, exportů či zařízení (…) Z hlediska servisní činnosti na IS, aplikační architektuře či podpoře uživatelů je důležité, jaké jsou s dodavatelem nasmlouvány SLA a pro jaký objem činností (uživatelů, systémů, lokalit,...) servisní činnost provádí. Jak vyplývá ze servisní smlouvy, žádná z poskytovaných služeb se neváže na počet lůžek, ale na uživatele či vyjmenované systémy a počet lůžek je tak v daném kontextu irelevantní.“

Úřad zároveň doplňuje, že rozhodně netvrdí, že mezi různě velkými zdravotnickými zařízeními není rozdíl, jak se ad absurdum snaží zadavatel ve své argumentaci prokázat, nicméně o složitosti či robustnosti daného systému dle závěrů, které Úřad učinil, rozhodně nevypovídá pouhý údaj o počtu lůžek bez dalšího. Uvedené bylo dle názoru Úřadu zcela jasně a srozumitelně vypořádáno ve znaleckém posudku II (k tomu více viz předcházející body odůvodnění tohoto rozhodnutí).

271.     Úřad tedy uvádí, že pokud údaj o počtu lůžek nemocnice bez dalšího nemá pro potenciální dodavatele daného informačního systému žádný význam a neexistuje rozdíl v tom, zda je vyvíjen, dodáván a servisován nemocniční informační systém pro nemocnici disponující 600 lůžky a více v porovnání s méně než 600 lůžky kromě hranice 800 lůžek, kdy zadavatel musí dodržet některá bezpečnostní opatření, která se ovšem neváží přímo k informačnímu systému, ale k organizaci jako takové a funkčnost informačního systému je přitom stále stejná, takže potenciální dodavatel nebude mít se systémem více či méně práce, došel Úřad k závěru, že dané kritérium technické kvalifikace tak není přiměřené předmětu veřejné zakázky, když při samotném plnění předmětu veřejné zakázky pouhý počet lůžek bez dalšího nehraje žádnou roli. Jinými slovy uvedený požadavek na počet lůžek bez dalšího, který je obsažen v daném kritériu technické kvalifikace, nemá žádnou vypovídací hodnotu ohledně schopnosti potenciálních dodavatelů plnit veřejnou zakázku. Dané kritérium technické kvalifikace je tak nejenom zjevně nepřiměřené předmětu veřejné zakázky, ale zároveň i diskriminační, když bezdůvodně omezuje vstup na daný trh potenciálním dodavatelům veřejné zakázky, kteří by byli schopni veřejnou zakázku plnit, nicméně nejsou schopni prokázat uvedený počet lůžek, který je ovšem, jak Úřad vyvodil v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, bez dalších specifikací naprosto bezvýznamný z hlediska prokázání schopnosti potenciálních dodavatelů plnit veřejnou zakázku.

272.     Na základě zjištěných skutečností v rámci obou průzkumů trhu a ze znaleckých posudků Úřad uzavírá, že požadavek technické kvalifikace na jednu významnou zakázku, kde dodávkou je i zajištění servisu nebo dodávka kompletního nemocničního systému v nemocnici větší než 600 lůžek, je nepřiměřený předmětu plnění veřejné zakázky a zároveň diskriminační.

K nepřiměřenosti požadavků na technickou kvalifikaci

273.     Na základě závěrů uvedených v rozhodnutí předsedy Úřadu zkoumal Úřad prvně konkrétní požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci z hlediska jejich přiměřenosti či diskriminační povahy jednotlivě a došel s ohledem na vše výše uvedené k závěru, že požadavky

• „jedna významná zakázka, kde dodávkou je i zajištění servisu nebo dodávka kompletního nemocničního systému v nemocnici větší než 600 lůžek. Pro vyloučení všech pochybností za kompletním nemocniční systém je považován takový, který zajišťuje (zakázka je stále provozována i v době zadávacího řízení) provoz na ambulancích, hospitalizační část, operační sály, vykazování pojišťovny dle platné legislativy ČR. Poskytování servisní podpory musí probíhat nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců (těchto min. 12 měsíců nepřetržitě po sobě jdoucích musí kompletně spadat do období posledních 3 let před zahájením zadávacího řízení)“
• „1 osoba – senior konzultant – disponuje VŠ vzděláním s dosaženým titulem MUDr., jazykovou znalostí českého jazyka (případně slovenského) na úrovni pracovní komunikace, v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení se účastnil minimálně 2 zakázek, které spočívaly v dodávce nebo implementaci nebo supportu jednotlivých částí Nemocničního informačního systému (ambulance nebo hospitalizace nebo operační sály, …) Finanční rozsah provedené zakázky byl minimálně ve výši 1.000.000,- Kč bez DPH.“

jsou nepřiměřené předmětu plnění veřejné zakázky a diskriminační.

274.     Úřad v této souvislosti uvádí, že nepřiměřenost daných požadavků na technickou kvalifikaci nelze zhojit ani tvrzením zadavatele, že je možné pro prokázání kvalifikace využít poddodavatele. K této problematice se vyjadřoval Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Ca 29/2009-56  ze dne 16. 3. 2011, kdy uvedl mimo jiné následující: „Na dodavatelích nelze spravedlivě požadovat, aby plnili požadavek, který je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, natož aby tak činili formou subdodavatelskou, která jim zpravidla zvyšuje náklady a snižuje zisk.“, který potvrdil NSS v rozsudku č. j. 9 Afs 37/2011-82  ze dne 7. 12. 2011: „Na protizákonnosti zmíněného požadavku zadavatele pak nemůže nic změnit ani ta námitka stěžovatele, že na trhu existují stovky advokátů s dvacetiletou praxí a že i mladší kolegové, kteří takovou praxí nedisponují, mohli její splnění prokázat subdodavatelskou formou. Není pravdivým tvrzení stěžovatele, že krajský soud v této souvislosti opřel své rozhodnutí toliko o jediný argument, že není důvod, aby si mladší kolegové sjednávali subdodávku, neboť by si tím snižovali zisk. Ve vztahu k takto uplatněné žalobní námitce krajský soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že na dodavatelích nelze spravedlivě požadovat, aby plnili požadavek, který je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, natož aby tak činili formou subdodavatelskou, která jim zpravidla zvyšuje náklady a snižuje zisk. Je tedy zřejmé, že krajský soud primárně vycházel z předpokladu, že uvedený kvalifikační požadavek je v rozporu se zákonem, a z tohoto důvodu tedy není možno na dodavatelích spravedlivě požadovat, aby tento požadavek plnili. V návaznosti na uplatněnou žalobní námitku pak krajský soud tyto závěry doplnil o úvahu ohledně oprávněnosti naplnění stanoveného požadavku subdodavatelskou formou. S uvedeným posouzením tak, jak je krajský soud vyjádřil v odůvodnění svého rozhodnutí, se Nejvyšší správní soud zcela ztotožňuje, a tedy kasační námitku stěžovatele neshledává důvodnou.“ Ačkoliv je citovaný rozsudek vydán v poměrech zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v tomto rozsahu jsou dané závěry aplikovatelné i ve vztahu k současné právní úpravě.

275.     Předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí k judikatuře uvedené v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl:

„Vyplývá z nich však, že pokud zadavatel stanoví nepřiměřený požadavek na kvalifikaci, nelze tuto nezákonnost zhojit oprávněním dodavatelů využít poddodavatele. V šetřeném případě se proto musí Úřad nejdříve zabývat přiměřeností požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci v souladu s výše uvedeným výkladem (viz např. bod 41 odůvodnění tohoto rozhodnutí), a teprve pokud by došel na základě takového posouzení k závěru, že jsou požadavky zadavatele nepřiměřené, lze odkázat na uvedené judikáty s tím, že na zjištěnou nezákonnost nemá vliv skutečnost, že předmětné požadavky mohli dodavatelé splnit prostřednictvím poddodavatele.“

276.     Úřad se tedy s tímto závazným stanoviskem předsedy Úřadu vyrovnal, posoudil z hlediska přiměřenosti a zákazu diskriminace jednotlivé požadavky na kvalifikaci a shledal nepřiměřenost dvou výše specifikovaných požadavků, které hodnotil jednotlivě, na základě čehož vyvodil z výše citovaných rozsudků patřičný závěr.

Ke kombinaci požadavků

277.     Úřad tedy po přezkoumání jednotlivých požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci z hlediska jejich přiměřenosti a diskriminační povahy, následně přistoupil k hodnocení jejich kombinace jako celku. Na tomto místě Úřad opakuje, že na základě obou provedených průzkumů trhu bylo zjištěno, že pouze jeden potenciální dodavatel (ICZ) tvrdí, že by sám splňoval všechny požadavky na technickou kvalifikaci.

278.     Na základě těchto výsledků Úřad došel k závěru, že takto stanovené podmínky vytváří bezdůvodné překážky, které omezují hospodářskou soutěž a dochází tak ke skryté formě nepřípustné diskriminace, kdy zadavatel znemožňuje takovýmto nepřiměřeným nastavením kvalifikačních předpokladů podání nabídky potencionálních účastníků, jež by mohli být k plnění předmětu veřejné zakázky způsobilými.

279.     Úřad k tomuto doplňuje, že u společnosti ICZ neověřoval pravdivost jejího tvrzení, že by zvládla splnit všechny v žádosti uvedené požadavky, neboť by to na výsledek právního posouzení již nemohlo mít žádný vliv. V případě jednoho potenciálního dodavatele, který bude schopný splnit zadavatelem stanovené požadavky, nelze totiž hovořit o zachování hospodářské soutěže.

280.     Nad rámec právě uvedeného Úřad uvádí, že dle jeho názoru zadavatel nereflektoval realitu trhu, na který vstupuje s nabídkou na uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Úřad v této souvislosti dále uvádí, že v daném případě by bylo nanejvýš vhodné, aby si přiměřenost svých požadavků ověřil před zahájením zadávacího řízení v rámci institutu předběžných tržních konzultací a až na základě jejich výsledků stanovil podmínky, které nebudou takto omezovat soutěž. Úřad taktéž uvádí, že zadavatel sice ve svém vyjádření k návrhu odkazuje na své rozhodnutí o námitkách navrhovatele, kde uvedl některé dodavatele, kteří dle jeho průzkumu trhu kvalifikační podmínky splňují, avšak týkají se pouze jednotlivých požadavků zadavatele a ne jejich kombinace, a nadto na základě průzkumů, které provedl Úřad, se ukázalo, že ani tito by podmínky nesplnili.

281.     Úřad v této souvislosti opětovně poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 15/2009-71 ze dne 10. 3. 2011. Z něho vyplývá, že porušení zásady zákazu diskriminace nelze vztahovat jen na diskriminaci zjevnou, kdy zadavatel postupuje jinak vůči jednotlivci než vůči celku, nýbrž také na diskriminaci skrytou, kdy zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, přitom je zřejmé, že ji mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. „Podmínka promítající se do kvalifikačních předpokladů, která se na jednom trhu může jevit jako odůvodněná, přiměřená a v souladu se ZVZ, může na jiném trhu vykazovat výrazně diskriminační charakter, a to typicky na trhu, který teprve vzniká a na kterém se jednotliví dodavatelé teprve etablují. Na takových trzích nemůže stanovení kvalifikačních předpokladů vést k „neotevření“ hospodářské soutěže pro subjekty, které by jinak byly schopny plnění pro zadavatele kvalifikovaně realizovat.“ (…) „Závěr ohledně přiměřenosti, a tím i zákonnosti stanovených ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů (§ 55 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) a technických kvalifikačních předpokladů (§ 56 téhož zákona) nemůže být výsledkem arbitrární úvahy abstrahující od podmínek na trhu, na němž soutěž o získání veřejné zakázky má probíhat, ani od konkrétních důsledků, které takto stanovené kvalifikační předpoklady s ohledem na podmínky panující na trhu mohou z pohledu účasti dodavatelů v soutěži o získání veřejné zakázky vyvolat.“. Právě uvedený závěry Krajského soudu v Brně lze dle názoru Úřadu vztáhnout na řešený případ, i přestože se v posuzovaném případě nejedná o trh, který by teprve vznikal, a Úřad zdůrazňuje ve světle tvrzení zadavatele uvedeného v jeho rozkladu ze dne 26. 12. 2018, kdy tento uvedl, že nelze obecně říct, že by se jednalo o nový trh, který by se teprve etabloval, že v rozhodnutí vydaném v prvním projednání věci nikde netvrdil, že by se v posuzovaném případě mělo jednat o nový trh, nicméně jde svou specifikou o velmi úzce zaměřený trh, kdy noví dodavatelé mají velmi omezené možnosti, jak se na tomto trhu etablovat, což potvrzují i výsledky Úřadem provedených průzkumů trhu. Například společnost STAPRO uvádí, že se dle jejího názoru jedná o rozsáhlý projekt, který je výjimečný, kdy jako jeden z prvních požaduje dodávku integrační platformy a NIS, které spolu musí být integrované. Dále společnost OR-CZ uvádí, že dodávka do oblasti zdravotnictví je dle jejího názoru velmi specifická. Společnost TECHNISERV IT se v rámci průzkumu trhu vyjádřila tak, že dle jejího názoru zdravotnické prostředí vykazuje celou řadu specifických požadavků. Také společnost ICZ uvedla, že dle jejího názoru je předmět specifický svou komplexností a architektonickou strukturou s vysokými požadavky na integrační a komunikační části řešení, které vycházejí z konkrétních potřeb zadavatele. Výše uvedené závěry vyplývající z obou průzkumů trhu tak dle Úřadu svědčí tvrzení, že se v tomto případě jedná o poměrně úzce specializovaný trh, kde vystupuje malý počet dodavatelů.

282.     Naopak další společnosti oslovené Úřadem v rámci obou průzkumů trhu uvádí, že dle jejich názoru mohou být k plnění předmětu veřejné zakázky způsobilými, přestože kvalifikaci nastavenou zadavatelem nesplňují nebo dle jejich názoru není rozdíl mezi tvorbou IS v předmětné veřejné zakázce a tvorbou jiných systémů. Například společnost Medicalc software v rámci průzkumů trhu uvedla, že podle ní technicky i obsahově není rozdíl v dodávce identity managementu, portálového řešení či v dodávce archívu pro zdravotnický či jiný segment trhu, např. státní správu, školství apod. Společnost Hewlett Packard je přesvědčená, že by dodávku požadovaného systému byla schopna provést, ačkoliv kvalifikaci nesplňuje a dále uvedla: „V žádném případě však nespatřujeme jakýkoli důvod spojovat kvalifikaci s plněním obdobné zakázky tam, kde obdobnost je spatřována v podobnosti subjektu či specifikaci a obsahu činností budoucího informačního systému. Takový požadavek ve vztahu k dodávce informačního systému postrádá zcela svůj význam.“ Společnost se tak domnívá, že předmět uvedené veřejné zakázky může splnit každý dodavatel, který v minulosti realizoval jakoukoli dodávku informačních systémů včetně implementace a migrace dat a disponuje kvalifikovaným personálem v oboru IT, který se takových dodávek účastnil a je schopen je podporovat. Podle společnosti Medical Systems pak záleží na konkrétních modulech. Pro Modul portál pacienta, Zabezpečený dlouhodobý archiv a Modul řízení přístupů by měl být podle společnosti příslušný dodavatel, který poskytuje služby u daných standardních typů řešení. Klinický modul však může dle názoru dodavatele dělat kdokoliv, kdo v této oblasti na trhu působí a splňuje kritéria. Společnost Asseco Central Europe v rámci průzkumů trhu uvedla, že není rozdíl z hlediska vývoje mezi tvorbou informačního systému v předmětné veřejné zakázce a tvorbou jiných systémů. Výše uvedené tak dle názoru Úřadu potvrzuje, že pro dodavatele, kteří nepůsobí přímo v rámci tohoto poměrně úzce specifikovaného trhu, je obtížné se na trhu etablovat a to i přesto, že by mohli být způsobilými k plnění předmětu veřejné zakázky.

283.     Na základě všeho výše uvedeného Úřad tedy shledal, že tak, jak byly podmínky kvalifikace v posuzovaném případě ve svém souhrnu nastaveny, vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a jsou tudíž v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu nediskriminace dle § 6 odst. 2 zákona.

284.     Úřad v této souvislosti dále uvádí, že i kdyby tedy byla obě výše specifikovaná kritéria technické kvalifikace vyžadující po účastnících zadávacího řízení doložit realizaci mimo jiné jedné významné dodávky, kde dodávkou je i zajištění servisu nebo dodávka kompletního nemocničního systému v nemocnici větší než 600 lůžek a rovněž dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona požadující osvědčení odborné kvalifikace mj. osoby senior konzultanta, který musí mj. disponovat VŠ vzděláním s dosaženým titulem MUDr., shledána přiměřenými předmětu veřejné zakázky, nemohlo by to mít žádný vliv na uvedený závěr Úřadu, že stanovené podmínky kvalifikace ve svém souhrnu vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, což jasně prokázaly výsledky obou průzkumů trhu provedených Úřadem.

285.     Zadavatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 4. 11. 2019 uvádí, že žádná společnost oslovená v rámci průzkumu trhu neuvedla, že by byl některý kvalifikační předpoklad ve vztahu k předmětu veřejné zakázky neodůvodněný. S tímto tvrzením Úřad nesouhlasí a odkazuje na zjištěné skutečnosti – bod 167. a 170. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Například společnost Medicalc software uvedla, že jsou dle jejího názoru neodůvodněné příliš vysoké finanční objemy, vzhledem k tomu, že dle jejího názoru veřejné zakázky tohoto typu v posledních letech na území ČR neprobíhaly. Společnost NIS Systems uvedla, že dle jejího názoru není z pohledu funkcionality důležité, zda je nemocniční systém implementován v nemocnici s 200 nebo 600 lůžky a zároveň požadavek na senior konzultanta s titulem MUDr. ve vztahu k předmětu veřejné zakázky označila za nadbytečný. Dle společnosti Hewlett Packard je požadavek na senior konzultanta s titulem MUDr. účelový a požadavek týkající se údaje o počtu lůžek je neodůvodněný, konkrétní a komplikovaný. Oba požadavky jsou pak dle jejího názoru neopodstatněné s cílem omezit hospodářskou soutěž. Také společnost Medical Systems uvedla, že jsou některé požadavky dle jejího názoru nedůvodné, účelové a omezují soutěž. Tvrzení zadavatele tedy Úřad odmítá jako evidentně lživé.

286.     K argumentaci zadavatele uvedené v jeho vyjádření k návrhu, kdy napsal: „Implementovat a integrovat zdravotnické IS ve velké nemocnici nemůže nikdo, kdo takovou činnost doposud neprováděl.“, Úřad dodává, že právě tímto přístupem nemůže dojít k „otevření“ soutěže pro subjekty, které by jinak byly schopny plnění pro zadavatele kvalifikovaně realizovat. Jeden jediný dodavatel, kterému by bylo umožněno realizovat první veřejnou zakázku tohoto typu, by pak navždy zůstal jediným možným dodavatelem. S odůvodněním zadavatele, že nikdo, kdo konkrétní zkušenost nemá, nemůže tuto práci vykonat, tak Úřad nesouhlasí, neboť kvalifikovaný není jen ten dodavatel, který určitou shodnou činnost již prakticky provedl, ale každý dodavatel, který je způsobilý předmět zakázky splnit. Úřad zároveň dodává, že je logické požadovat, aby takový dodavatel měl již nějaké zkušenosti, avšak jde právě o přiměřenost minimální úrovně těchto požadavků či dopady jejich kombinace na dotčený trh.

287.     K části argumentace zadavatele, kterou uvedl v rozkladu proti rozhodnutí ze dne 10. 12. 2019, ve vyjádření zadavatele ze dne 5. 6. 2019 k usnesení Úřadu o přerušení správního řízení a nakonec i v jeho následném doplnění ze dne 21. 6. 2019 včetně jeho příloh, Úřad uvádí následující.

288.     Úřad v prvé řadě uvádí, že podle § 251 odst. 5 zákona mohou v řízení zahájeném na návrh účastníci řízení uvádět rozhodné skutečnosti ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení správního řízení, přičemž o této povinnosti byl zadavatel prokazatelně informován v oznámení o zahájení správního řízení ÚOHS-S0317/2018/VZ-23054/2018/512/TDv ze dne 8. 8. 2018, které mu bylo doručeno téhož dne. Z daného ustanovení zákona pak vyplývá, že k později uváděným skutečnostem Úřad nepřihlíží. V případě zadavatele tato lhůta uplynula dne 23. 8. 2018. Výjimku ze zásady koncentrace správního řízení v tomto ohledu představuje pouze situace, kdy jde o dodatečně tvrzené skutečnosti, kterými je zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.

289.     Úřad tedy posoudil, zda dodatečně tvrzené skutečnosti zpochybňují věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Úřad v této souvislosti uvádí, že se uvedená argumentace zadavatele týká zejména požadavku technické kvalifikace na jednu významnou zakázku, kde dodávkou je i zajištění servisu nebo dodávka kompletního nemocničního systému v nemocnici větší než 600 lůžek. V jejím rámci zadavatel uvádí, že kritérium počtu lůžek je standardně užívaným ukazatelem velikosti a stupně specializace nemocnice a dále, že je dle rozhodnutí NÚKIB provozovatelem základní služby podle zákona o kybernetické bezpečnosti, z čehož mu vyplývají zákonné povinnosti, což dle něj prokazuje odůvodněnost jím nastaveného požadavku technické kvalifikace. Svá tvrzení zadavatel dále rovněž dokládá vyjádřením Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Úřad uvádí, že rozhodnutí NÚKIB ze dne 18. 10. 2018 o tom, že zadavatel je provozovatelem základní služby, sice bylo vydáno až v průběhu správního řízení před Úřadem a zdálo by se tedy, že zadavatel nemohl touto skutečností argumentovat již ve lhůtě dle § 251 odst. 5 zákona, nicméně z argumentace zadavatele jasně vyplývá, že se touto skutečností řídil již během přípravy zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku a stanovil podle toho i zadávací podmínky včetně požadavků technické kvalifikace. Uvedené dle Úřadu vyplývá z rozkladu zadavatele, ve kterém uvedl: „Zadavatel v této souvislosti Úřad upozorňuje rovněž na skutečnost, že zadavatel se v tomto případě pohybuje v režimu zák. č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, v platném znění, dle jehož § 4 odst. 4 je zadavatel povinen přijmout odpovídající bezpečnostní opatření při výběru dodavatele pro pořízení svého informačního systému a tyto požadavky zahrnout do smlouvy, kterou s dodavatelem uzavře. Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních opatření v míře nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.“; dále uvedené vyplývá z vyjádření zadavatele ze dne 5. 6. 2019, ve kterém zadavatel uvádí, že je provozovatelem základní služby a zákon mu tak stanovuje požadavky, které musí dodržet a za které odpovídá, například i požadavky na potenciální dodavatele, aby doložili referenční zakázku; a v neposlední řadě uvedené vyplývá také z vyjádření zadavatele k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 4. 11. 2019, kde zadavatel opětovně uvedl, že je provozovatelem základní služby, k čemuž navazuje, že požadavek na prokázání zkušenosti dodavatelské firmy klinického informačního systému s provozem a servisem obdobného informačního systému nasazeného ve zdravotnickém zařízení obdobné velikosti nemůže ze zadávacích podmínek vypustit, neboť by tím porušil právní předpisy. Z uvedeného je tak zjevné, že se nejedná o skutečnost, kterou by zadavatel nemohl tvrdit již ve lhůtě dle § 251 odst. 5 zákona.

Co se týče vyjádření Ústavu zdravotnických informací a statistiky, svým obsahem rovněž nedokládá žádné nové skutečnosti, které by zadavatel nemohl tvrdit již ve lhůtě dle § 251 odst. 5 zákona.

290.     Úřad k tomuto doplňuje, že nijak nepolemizuje s tvrzením zadavatele, že kritérium počtu lůžek může sloužit jako ukazatel velikosti a stupně specializace nemocnice, nicméně uvedené tvrzení zadavatele nemá jakoukoliv relevanci při posouzení, zda je řešené kritérium technické kvalifikace přiměřené předmětu veřejné zakázky či nikoliv, jakkoli je podloženo vyjádřeními výše citovaného ústavu a NÚKIBu, jelikož o přiměřenosti daného kritéria předmětu veřejné zakázky ničeho nevypovídá. Jedná se pouze o obecné sdělení, ze kterého nijak nevyplývá, že by dané kritérium bylo přiměřené předmětu veřejné zakázky. Skutečnost, že je zadavatel provozovatelem základní služby dle zákona o kybernetické bezpečnosti (vyhlášky o provozovateli základní služby) a rozhodnutí NÚKIB, totiž dle Úřadu nemá žádný vliv na technické, tj. odborné posouzení rozdílu mezi vývojem, dodáním a servisem specifikovaného nemocničního informačního systému pro nemocnice disponující 600 lůžky a více v porovnání s méně než 600 lůžky, ze kterého je následně nutné vyjít při posuzování přiměřenosti daného kritéria předmětu veřejné zakázky. Úřad k tomuto předně uvádí, že nijak nezpochybňuje tvrzení zadavatele, že je provozovatelem základní služby dle zákona o kybernetické bezpečnosti ve spojení s vyhláškou o provozovateli základní služby, nicméně je nutné v této souvislosti především akcentovat, že zadavatel stanovil v rámci daného kritéria 600 lůžek a nikoliv 800 lůžek, jež vyplývá z vyhlášky o provozovateli základní služby, tudíž 600 lůžek nemá jakoukoliv oporu ani v zákoně o kybernetické bezpečnosti ani ve vyhlášce o provozovateli základní služby. Úřad k tomuto dále pro úplnost doplňuje, že kritérium 800 lůžek stanovené ve vyhlášce o provozovateli základní služby je kritériem určujícím pouze, zda bude konkrétní zdravotnické zařízení určeno provozovatelem základní služby dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nikoliv kritériem majícím vliv na vývoj, dodání a servis nemocničního informačního systému, resp. tato skutečnost ani ze zákona o kybernetické bezpečnosti ani z vyhlášky o provozovateli základní služby nikterak nevyplývá. Zákon o kybernetické bezpečnosti a vyhláška o provozovateli základní služby nijak neřeší technický rámec vývoje, dodání ani servisu nemocničního informačního systému, pouze provozovateli základní služby stanovují určité povinnosti týkající se zajištění kybernetické bezpečnosti. Dále Úřad zdůrazňuje, že ze znaleckého posudku II. jasně vyplynulo, že i kdyby v posuzovaném případě zadavatel stanovil v rámci kritéria technické kvalifikace místo 600 lůžek 800 lůžek, nemůže tento údaj obstát sám o sobě. Ve znaleckém posudku II. totiž znalec RNDr. V. došel k závěru, že kritérium o počtu lůžek může být v rámci nemocnice poměrně zavádějící bez znalosti dalších informací o službách, které nemocnice poskytuje a v jakém složení a pro kolik pacientů (více viz zjištěné skutečnosti – body 192. – 203. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak již Úřad výše několikrát uváděl, pokud je pro vývoj, dodání a servis specifikovaného nemocničního informačního systému (tj. pro plnění veřejné zakázky) údaj o počtu lůžek (ať už 600 či 800 lůžek) bez dalšího bezvýznamný, je naprosto nedůvodné prokázání takového požadavku bez dalších specifikací požadovat v rámci technické kvalifikace, neboť je zcela zjevně nepřiměřený předmětu veřejné zakázky. Jinými slovy uvedený požadavek na počet lůžek bez dalšího nemá žádnou vypovídací hodnotu ohledně schopnosti potenciálních dodavatelů plnit veřejnou zakázku. Daná argumentace, že je zadavatel provozovatelem základní služby dle zákona o kybernetické bezpečnosti (vyhlášky o provozovateli základní služby) a rozhodnutí NÚKIB, tedy nemá potenciál nijak nezpochybnit natož vyvrátit věrohodnost podkladů pro rozhodnutí.

291.     Úřad má proto za to, že nově vznesené skutečnosti ze strany zadavatele nejsou způsobilé zpochybnit věrohodnost shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí. Smyslem zadavatelem nově tvrzených okolností je zjevně pouze podpořit obecnou argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření zadavatele k návrhu, resp. relativizovat argumentaci navrhovatele poukazem na konkrétní skutkové aspekty, které zadavatel mohl a měl tvrdit již v samotném vyjádření k návrhu či v rozhodnutí o námitkách, mimo jiné s ohledem na to, aby měl i navrhovatel možnost se k tomuto blíže vyjádřit. Zadavatel přesto prezentuje konkrétní skutečnosti a důkazy na podporu svého postoje až v rámci rozkladu a ve svých dalších vyjádřeních. Zadavatel tedy uvádí konkrétní skutečnosti, které mohl a měl uvést nejpozději do konce lhůty dle § 251 odst. 5 zákona, tedy v posuzovaném případě do 23. 8. 2019.

292.     Úřad má dále za to, že je nutné důsledně odlišovat zpochybnění věrohodnosti Úřadem shromážděných podkladů, na které obecně koncentrační zásada vyjádřená v § 251 odst. 4 a 5 zákona nedopadá, od situace, kdy jsou předestřeny nové rozhodné skutečnosti, které „pouze“ podporují relevantnost argumentace zadavatele. Právě předkládání nových rozhodných skutečností a důkazů, které zadavatel mohl a měl tvrdit již v samotném vyjádření k návrhu, je v rozporu se zásadou koncentrace vyjádřené v zákoně. V oblasti zadávání veřejných zakázek a přezkumu postupu zadavatelů je obecně kladen vysoký důraz na efektivitu vedených řízení (mimo jiné s ohledem na to, že správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele fakticky zadávací proces zastavuje, resp. pozdržuje), což se projevuje mimo jiné v důrazu na to, aby byly konkrétní skutkové okolnosti a námitky prezentovány ve lhůtách k tomu určených (jinými slovy řečeno, aby si dotčené subjekty svévolně nenechávaly argumenty skryté „na potom“ a pomocí jejich uplatňování v následných fázích ať již zadávacího, nebo správního řízení, procesní postup zpomalovaly či blokovaly). Efektivita – v tomto případě správního řízení má být docílena mimo jiné i zásadou koncentrace. Smyslem této zásady je, aby správní řízení před Úřadem probíhalo co možná nejefektivnějším způsobem tak, aby bylo rozhodnutí Úřadu vydáno v zákonné lhůtě. Účastnící řízení si musí být vědomi nejen svých práv, ale taktéž svých povinností. Pokud účastník správního řízení s klíčovým skutkovým tvrzením na podporu svého návrhu „vyčkává“ a rozhodné skutečnosti prezentuje až např. ve lhůtě pro vyjádření se k podkladům, vede tento postup nejen k tomu, že druhý účastník již nemá možnost vyjádřit se k této argumentaci, ale zejména k tomu, že správní řízení před Úřadem by v případě připuštění takového doplnění muselo být nutně prodlouženo tak, aby Úřad tyto nově tvrzené skutečnosti prověřil. Právě takovému neefektivnímu prodlužování správního řízení v návaznosti na prověřování vždy nově vznesených skutkových okolností má zabránit zásada koncentrace, vyjádřená mimo jiné v § 251 odst. 4 a 5 zákona.

293.     Na uvedeném nemůže změnit nic ani usnesení o přerušení řízení s cílem získat znalecký posudek, na které svým vyjádřením zadavatel reagoval, neboť kromě vyjádření pochybnosti o správnosti postupu zadavatele zde Úřad neuvedl žádné nové skutečnosti. Cílem koncentrace řízení je, aby účastník shromáždil a správnímu orgánu předložil všechny potřebné doklady. Skutečnost, že zadavatel nepřinesl nová tvrzení a návrhy důkazů v zákonem stanovených lhůtách (ve lhůtě pro vyjádření k návrhu podle § 252 odst. 1 zákona či v 15 denní lhůtě stanovené v § 251 odst. 5 zákona) je tak jen důsledkem nečinnosti účastníka správního řízení, v tomto případě tedy zadavatele, a nedostatečného poskytování součinnosti správnímu orgánu prvého stupně.

294.     Úřad upozorňuje, že princip koncentrace řízení, se uplatní jak v projednávání věci Úřadem v prvém stupni, tak v rámci rozkladového řízení. Dle ustálené judikatury NSS (např. rozsudek ze dne 4. 11. 2009, č. j. 2 As 17/2009-60, nebo rozsudek ze dne 22. 1. 2009, č. j. 1 As 96/2008-115) je smyslem ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu zefektivnění správního řízení primárně u řízení zahajovaných na návrh, tedy v řízeních o žádosti. V nich je koncentrace řízení plně na místě; je totiž v zájmu žadatele, aby shromáždil a správnímu orgánu předložil všechny potřebné doklady. Nemožnost přinášet nová tvrzení a návrhy důkazů v odvolání je tak jen důsledkem žadatelovy nečinnosti a nedostatečného poskytování součinnosti správnímu orgánu prvého stupně. Úřad pak zároveň podotýká, že aplikace § 82 odst. 4 správního řádu, který stanoví, že k novým skutečnostem a návrhům na provedení důkazů uvedeným v odvolání se přihlédne pouze, pokud jde o skutečnosti či důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve, není v rozporu s povinností správního úřadu zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, neboť u řízení zahajovaných na návrh se běžně uplatňuje zásada koncentrace, o které byl zadavatel v oznámení o zahájení správního řízení poučen.

295.     Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že k těmto argumentům zadavatele s ohledem na zásadu koncentrace řízení nepřihlížel, jelikož je zadavatel neposkytl Úřadu v zákonem stanovených lhůtách (tj. ve lhůtě pro vyjádření k návrhu podle § 252 odst. 1 zákona a v 15 denní lhůtě stanovené v § 251 odst. 5 zákona).

296.     Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel stanovilpři zadávání veřejné zakázky zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, tím že vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, když v zadávacím řízení na veřejnou zakázku v rámci podmínek účasti stanovil podmínky kvalifikace, ve kterých současně požadoval kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v rozsahu uvedeném v bodě 8 části nazvané „Technická způsobilost“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku a dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona uvedeném v bodě 8 části nazvané „Technická způsobilost“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku, týkající se osvědčení odborné kvalifikace vedoucího projektu, hlavního architekta řešení a senior konzultanta.

297.     Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

IV.          ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

298.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

299.     Úřad konstatuje, že zadavatel stanovilpři zadávání veřejné zakázky zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, tím že vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, když v zadávacím řízení v rámci podmínek účasti stanovil podmínky kvalifikace, ve kterých současně požadoval kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v rozsahu uvedeném v bodě 8 části nazvané „Technická způsobilost“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku a dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona uvedeném v bodě 8 části nazvané „Technická způsobilost“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku, týkající se osvědčení odborné kvalifikace vedoucího projektu, hlavního architekta řešení a senior konzultanta.

300.     Úřad proto s ohledem na výše uvedené rozhodl o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

V.            ZÁKAZ UZAVŘÍT SMLOUVU V ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ

301.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

302.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem vydání rozhodnutí, bez ohledu na jeho právní moc. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy (s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona) ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

303.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

VI.          NÁKLADY ŘÍZENÍ

304.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

305.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

306.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-4825621/0710, variabilní symbol – 2018000317.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. 

Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, odkladný účinek.

Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

Obdrží

1.             Mgr. Luděk Hladěna, LL. M., Jungmannova 36/31, 110 00 Praha

2.             PROSOFT KROMĚŘÍŽ s.r.o., Masarykovo náměstí 490/9, 767 01 Kroměříž

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy