číslo jednací: S0290/2019/VZ-27631/2019/513/JLí

Instance I.
Věc Vyšetřovací a operační rukavice
Účastníci
  1. Fakultní nemocnice Olomouc
  2. Fakultní nemocnice Hradec Králové
  3. Nemocnice Na Bulovce
  4. Fakultní nemocnice Brno
  5. Fakultní nemocnice Plzeň
  6. Fakultní nemocnice v Motole
  7. Thomayerova nemocnice
  8. PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2019
Datum nabytí právní moci 9. 1. 2020
Související rozhodnutí S0290/2019/VZ-27631/2019/513/JLí
R0195/2019/VZ-00831/2020/323/VVá
Dokumenty file icon 2019_S0290.pdf 543 KB

Č. j.: ÚOHS-S0290/2019/VZ-27631/2019/513/JLí

 

Brno: 9. října 2019

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28.7.2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatelé

o      Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,

o      Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,

o      Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,

o      Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,

o      Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,

o      Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,

o      Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

ve správním řízení zastoupení Fakultní nemocnicí Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc, na základě Smlouvy o společném zadávání uzavřené dne 5.2.2019, a

  • navrhovatel – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 24.7.2019 Mgr. Martinou Slaninovou, advokátkou, ev. č. ČAK 10325, se sídlem Na Rokytce 1081/8, 180 00 Praha 8 - Libeň,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatelů učiněných při zadávání části I., části II., části III., části IV., části V., části VI, části VII. veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení se v části návrhu navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části I. „Rukavice operační sterilní pudrované“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, týkající se namítané skutečnosti, že „…Zadavatel uměle a v rozporu se zákonem fakticky prodlužuje dobu splatnosti, neboť v situaci, kdy kupující bude v prodlení se zaplacením faktury, nehrozí mu žádný postih až do 90. dne prodlení, podle § 257 písm. h) citovaného zákona zastavuje, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Správní řízení se v části návrhu navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části II. „Rukavice operační sterilní nepudrované“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, týkající se namítané skutečnosti, že „…Zadavatel uměle a v rozporu se zákonem fakticky prodlužuje dobu splatnosti, neboť v situaci, kdy kupující bude v prodlení se zaplacením faktury, nehrozí mu žádný postih až do 90. dne prodlení, podle § 257 písm. h) citovaného zákona zastavuje, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

 

III.

Správní řízení se v části návrhu navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části III. „Rukavice vyšetřovací nitrilové bez pudru v pevnosti  tahu 6N“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, týkající se namítané skutečnosti, že „…Zadavatel uměle a v rozporu se zákonem fakticky prodlužuje dobu splatnosti, neboť v situaci, kdy kupující bude v prodlení se zaplacením faktury, nehrozí mu žádný postih až do 90. dne prodlení, podle § 257 písm. h) citovaného zákona zastavuje, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

IV.

Správní řízení se v části návrhu navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části IV. „Rukavice vyšetřovací nitrilové bez pudru v pevnosti tahu 9N“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, týkající se namítané skutečnosti, že „…Zadavatel uměle a v rozporu se zákonem fakticky prodlužuje dobu splatnosti, neboť v situaci, kdy kupující bude v prodlení se zaplacením faktury, nehrozí mu žádný postih až do 90. dne prodlení, podle § 257 písm. h) citovaného zákona zastavuje, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

V.

Správní řízení se v části návrhu navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části V. „Rukavice vyšetřovací latexové pudrované“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, týkající se namítané skutečnosti, že „…Zadavatel uměle a v rozporu se zákonem fakticky prodlužuje dobu splatnosti, neboť v situaci, kdy kupující bude v prodlení se zaplacením faktury, nehrozí mu žádný postih až do 90. dne prodlení, podle § 257 písm. h) citovaného zákona zastavuje, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

VI.

Správní řízení se v části návrhu navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části VI. „Rukavice vyšetřovací latexové nepudrované“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, týkající se namítané skutečnosti, že „…Zadavatel uměle a v rozporu se zákonem fakticky prodlužuje dobu splatnosti, neboť v situaci, kdy kupující bude v prodlení se zaplacením faktury, nehrozí mu žádný postih až do 90. dne prodlení, podle § 257 písm. h) citovaného zákona zastavuje, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

VII.

Správní řízení se v části návrhu navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části VII. „Rukavice vyšetřovací vinylové nepudrované“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, týkající se namítané skutečnosti, že „…Zadavatel uměle a v rozporu se zákonem fakticky prodlužuje dobu splatnosti, neboť v situaci, kdy kupující bude v prodlení se zaplacením faktury, nehrozí mu žádný postih až do 90. dne prodlení, podle § 257 písm. h) citovaného zákona zastavuje, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

VIII.

Návrh navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části I. „Rukavice operační sterilní pudrované“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se v částech týkajících se nedůvodného spojení zadavatelů jako porušení zásady přiměřenosti, nemožnosti sjednání odlišné smluvní úpravy s nespolehlivými zadavateli a vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a porušení zákazu diskriminace zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

IX.

Návrh navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části II. „Rukavice operační sterilní nepudrované“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se v částech týkajících se nedůvodného spojení zadavatelů jako porušení zásady přiměřenosti, nemožnosti sjednání odlišné smluvní úpravy s nespolehlivými zadavateli a vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a porušení zákazu diskriminace zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

X.

Návrh navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části III. „Rukavice vyšetřovací nitrilové bez pudru v pevnosti tahu 6N“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se v částech týkajících se nedůvodného spojení zadavatelů jako porušení zásady přiměřenosti, nemožnosti sjednání odlišné smluvní úpravy s nespolehlivými zadavateli a vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a porušení zákazu diskriminace zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

XI.

Návrh navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části IV. „Rukavice vyšetřovací nitrilové bez pudru v pevnosti tahu 9N“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se v částech týkajících se nedůvodného spojení zadavatelů jako porušení zásady přiměřenosti, nemožnosti sjednání odlišné smluvní úpravy s nespolehlivými zadavateli a vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a porušení zákazu diskriminace zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

XII.

Návrh navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části V. „Rukavice vyšetřovací latexové pudrované“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se v částech týkajících se nedůvodného spojení zadavatelů jako porušení zásady přiměřenosti, nemožnosti sjednání odlišné smluvní úpravy s nespolehlivými zadavateli a vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a porušení zákazu diskriminace zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

XIII.

Návrh navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části VI. „Rukavice vyšetřovací latexové nepudrované“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se v částech týkajících se nedůvodného spojení zadavatelů jako porušení zásady přiměřenosti, nemožnosti sjednání odlišné smluvní úpravy s nespolehlivými zadavateli a vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a porušení zákazu diskriminace zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

XIV.

Návrh navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč – ze dne 28.7.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

učiněných při zadávání části VII. „Rukavice vyšetřovací vinylové nepudrované“ veřejné zakázky „Vyšetřovací a operační rukavice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se v částech týkajících se nedůvodného spojení zadavatelů jako porušení zásady přiměřenosti, nemožnosti sjednání odlišné smluvní úpravy s nespolehlivými zadavateli a vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a porušení zákazu diskriminace zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatelé –

  • Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,
  • Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 00179906, se sídlem Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové,
  • Nemocnice Na Bulovce, IČO 00064211, se sídlem Budínova 67/2, 180 00 Praha 8 - Libeň,
  • Fakultní nemocnice Brno, IČO 65269705, se sídlem Jihlavská 340/20, 625 00 Brno - Bohunice,
  • Fakultní nemocnice Plzeň, IČO 00669806, se sídlem Edvarda Beneše  1128/13, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí,
  • Fakultní nemocnice v Motole, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha 5 - Motol,
  • Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha 4 - Krč,

ve správním řízení zastoupení Fakultní nemocnicí Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc, na základě Smlouvy o společném zadávání uzavřené dne 5.2.2019 (dále jen „zadavatel“ nebo též „účastníci společného zadávání“), 

zahájili podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 29.3.2019 zadávací řízení na veřejnou zakázku „Vyšetřovací a operační rukavice“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno dne 1.4.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-010339, ve znění oprav uveřejněných dne 15.4.2019, 13.5.2019, 20.5.2019, 30.5.2019 a 6.6.2019, do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 29.3.2019 a uveřejněno pod č. 2019/S 066-153636, ve znění opravy odeslané dne 12.4.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 076-180790, dne 9.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 092-222246, dne 16.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 097-234531, dne 27.5.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 104-252278 a dne 3.6.2019 a uveřejněné pod č. 2019/S 108-263051 (dále jen „veřejná zakázka“). Veřejná zakázka byla rozdělena na sedm částí:

I.            „Rukavice operační sterilní pudrované“

II.      „Rukavice operační sterilní nepudrované“

III.    „Rukavice vyšetřovací nitrilové bez pudru v pevnosti tahu 6N“

IV.    „Rukavice vyšetřovací nitrilové bez pudru v pevnosti tahu 9N“

V.      „Rukavice vyšetřovací latexové pudrované“

VI.    „Rukavice vyšetřovací latexové nepudrované“

VII.  „Rukavice vyšetřovací vinylové nepudrované“

2.             Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že ve smyslu § 7 odst. 1 zákona je veřejná zakázka realizována jako společné zadávání účastníků společného zadávání, přičemž každý jednotlivý účastník společného zadávání bude uzavírat samostatné kupní smlouvy s jednotlivými vybranými dodavateli pro každou samostatnou část veřejné zakázky.

3.             Předmětem plnění veřejné zakázky jsou podle bodu II.1.4) formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ opakované dodávky vyšetřovacích a operačních rukavic na základě dílčích objednávek po dobu 2 let (24 měsíců). Veřejná zakázka byla rozdělena na sedm částí.

4.             Zadavatel stanovil, jak vyplývá z formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bodu II.1.5), předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na 61 763 460 Kč bez DPH.

5.             Dne 4.7.2019 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 24.7.2019 Mgr. Martinou Slaninovou, advokátkou, ev. č. ČAK 10325, se sídlem Na Rokytce 1081/8, 180 00 Praha 8 - Libeň (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).

6.             Zadavatel námitky rozhodnutím ze dne 17.7.2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 18.7.2019. Vzhledem k této skutečnosti podal navrhovatel dopisem ze dne 28.7.2019 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel v úvodní části návrhu rekapituluje, že zadavatel stanovil obchodní podmínky pro plnění předmětu veřejné zakázky formou závazných návrhů textu kupní smlouvy pro každého účastníka společného zadávání a že dodavatel je povinen obchodní podmínky, tj. text kupní smlouvy, akceptovat, neboť zadavatel jeho změny neumožňuje.

8.             Navrhovatel uvádí, že z čl. IV. kupní smlouvy vyplývá, že splatnost faktury za jednotlivá plnění činí 60 dnů ode dne jejího prokazatelného doručení kupujícímu. Podle navrhovatele ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16.2.2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (dále jako „směrnice“) mají členské státy možnost dobu splatnosti, jinak stanovenou na 30 dní, prodloužit až na 60 kalendářních dnů pro veřejné subjekty poskytující zdravotní péči, které jsou za tímto účelem řádně uznány; doba splatnosti představující 60 dnů v tomto kontextu tedy představuje hraniční maximum.

9.             Navrhovatel dále uvádí, že podle § 1963 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé; je-li však obsahem závazku podnikatele povinnost dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, smluvní strany si mohou ujednat delší dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, přičemž doba splatnosti nesmí přesáhnout 60 dnů. Navrhovatel dodává, že dle odborné literatury k citovanému ustanovení s ohledem na jeho eurokonformní výklad je nutné chápat jako veřejnou korporaci každého veřejného zadavatele ve smyslu zákona. Navrhovatel dodává, že zadavatel povinen dodržet zákonný limit doby splatnosti faktur, tj. 60 dnů, a že komentář k citovanému ustanovení též zdůrazňuje, že dlouhé lhůty splatnosti ze strany orgánů veřejné moci za zboží a služby znamenají pro podniky neopodstatněné náklady a odkazuje na čl. 23 odůvodnění směrnice).

Faktické prodloužení doby splatnosti v rozporu se zákonem

10.         Navrhovatel v této části návrhu uvádí, že „V textu návrhů kupních smluv je splatnost faktur stanovena na 60 dnů v souladu s českou i evropskou legislativou. Ustanovení čl. VI. kupní smlouvy však upravuje, že v případě prodlení kupujícího se zaplacením faktury za dodané zboží uhradí kupující prodávajícímu úrok z prodlení ve výši 0,01 % z celkové nezaplacené částky za 91. a každý další den prodlení. Tímto ustanovením tak Zadavatel uměle a v rozporu se zákonem fakticky prodlužuje dobu splatnosti, neboť v situaci, kdy kupující bude v prodlení se zaplacením faktury, nehrozí mu žádný postih až do 90. dne prodlení.

Takto nastavené podmínky představují nejen svévolné obcházení kogentních zákonných ustanovení, ale také nepřiměřeným způsobem zatěžují potenciální dodavatele, jimž nestandardně dlouhá doba splatnosti faktur přináší neopodstatněné náklady a velké podnikatelské riziko spočívající ve zpomalení peněžních toků při jejich podnikání. V důsledku nesankcionovaných opožděných úhrad ze strany zadavatelů tak může být podstatně ztížena či ohrožena schopnost dodavatelů plnit včas peněžité závazky vůči svým obchodním partnerům, což nepřiměřeně zvyšuje riziko vzniku platební neschopnosti na straně potenciálních dodavatelů.

Tento stav zcela jistě není žádoucí, neboť zadávací dokumentace k VZ ve své aktuální podobě v podstatě ohrožuje stabilitu plnění, jež má být na základě VZ poskytováno, což je vyústěním přinejmenším paradoxním.“

Nedůvodné spojení zadavatelů jako porušení zásady přiměřenosti

11.         Navrhovatel uvádí, že podle zadávací dokumentace je dodavatel povinen předložit ve své nabídce jako její nedílné součásti kupní smlouvy samostatně pro každou část veřejné zakázky a pro každého účastníka společného zadávání. Navrhovatel takto stanovené podmínky považuje z důvodu výše zmíněného za nezákonné a v rozporu se zásadou přiměřenosti obsaženou v § 6 odst. 1 ZZVZ, neboť vzhledem k předmětu VZ není důvodné spojovat všechny zmíněné účastníky společného zadávání z důvodu jejich značně rozdílného přístupu k plnění svých závazků, reflektovaného zejména v jejich ochotě a schopnosti platit vystavené faktury v době splatnosti.

12.         Podle navrhovatele praxe, kdy k úhradě faktur ze strany některých účastníků společného zadávání dochází až s několikaměsíčním prodlením, je zadavateli známou realitou a zadavatel sám v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že není schopný garantovat dodržení úhrady vystavené faktury v době splatnosti jednotlivými zadavateli. Z toho podle navrhovatele vyplývá, že zadavatel si je vědom existence subjektů s problematickou platební morálkou a je zřejmé, že ani takto benevolentně nastavené podmínky nejsou někteří účastníci společného zadávání schopni dodržet. Navrhovatel je proto názoru, že povaha veřejné zakázky neodůvodňuje spojení zadavatelů, a že toto je sjednáno výhradně za účelem zajištění nepřiměřeně příznivých podmínek nespolehlivým zadavatelům.

Nemožnost sjednání odlišné smluvní úpravy s nespolehlivými zadavateli

13.         Navrhovatel uvádí, že v zadávací dokumentaci zadavatel stanovil, že vybraný dodavatel je povinen uzavřít smlouvy se všemi účastníky společného zadávání a tímto nutí potenciálního dodavatele k založení smluvní spolupráce i se subjekty, o nichž ví, že nejsou schopny dodržet stanovené smluvní podmínky. Jednotné podmínky zadané zadavatelem ve společném zadávání tak dle názoru navrhovatele zakládají hrubý nepoměr mezi povinnostmi dodavatelů a povahou jimi nárokovatelného protiplnění ze strany problematických zadavatelů. Navrhovatel tvrdí, že dodavatelé jsou tím nuceni brát na sebe nepřiměřené podnikatelské riziko, aniž by toto bylo kompenzováno adekvátní protihodnotou nebo by bylo možné takovou protihodnotu (například v podobě odlišných podmínek) smluvně sjednat; nemá-li dodavatel možnost prokazatelně rizikové účastníky z kontraktačního procesu vyloučit, či alespoň ovlivnit pevně stanovený obsah kupních smluv vůči specifickým zadavatelům, je mu tím znemožněno preventivně uplatnit prostředky na ochranu svých podnikatelských zájmů a dosáhnout tak žádoucího standardu péče v obchodních vztazích. To je dle přesvědčení navrhovatele zásadním aspektem nepřiměřenosti zadávacích podmínek.

Vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a porušení zákazu diskriminace

14.         Nad rámec výše uvedeného jsou podle navrhovatele podmínky obsažené v zadávací dokumentaci v rámci zadávacího řízení objektivně akceptovatelné pouze velmi úzkým okruhem dodavatelů. Navrhovatel nerozporuje oprávnění zadavatele stanovit takové zadávací podmínky, které na základě rozumných kritérií určitý okruh dodavatelů přímo či nepřímo vyloučí z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku; současně však poukazuje na skutečnost, že zadavatel v takové situaci musí respektovat zákonem stanovené meze, které odrážejí rozsah a povahu veřejná zakázky.

15.         Navrhovatel uvádí, že že zadávací podmínky nemohou mít stejný dopad pro všechny potenciální uchazeče, musejí však být za všech okolností odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele, který musí v tomto ohledu unést důkazní břemeno, že nezakládají bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů. Z vyjádření zadavatele k námitkám je podle navrhovatele evidentní, že tento nejenže takové důkazní břemeno neunesl, ale současně potvrdil, že spojení zadavatelů a faktické prodloužení doby splatnosti nemá oporu v jeho legitimních potřebách.

16.         Zadavatel tak podle navrhovatele jednal v rozporu se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona a zákazem vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže v zadávacích podmínkách dle § 36 odst. 1 zákona, když bez legitimního důvodu podpořeného povahou předmětu veřejné zakázky znevýhodnil skupinu dodavatelů evidujících závazky dlouho po splatnosti vůči některým zadavatelům, tím, že je v zadávací dokumentaci zavázal k akceptaci jednotných podmínek, jež jsou ve vztahu k určitým zadavatelům značně nevýhodné. S ohledem na nejistotu ohledně termínu úhrady plnění ze strany zadavatelů navíc podle navrhovatele není možné zhodnotit veškeré náklady spojené s potenciální realizací veřejné zakázky a tyto řádně zohlednit při kalkulaci cenové nabídky.

17.         Navrhovatel na základě výše uvedeného navrhuje, aby Úřad zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18.         Úřad obdržel výše uvedený návrh navrhovatele na zahájení správního řízení dne 28.7.2019. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 28.7.2019.

19.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

20.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0290/2019/VZ-20988/2019/513/JLí ze dne 31.7.2019.

21.         Dne 6.8.2019 doručil zadavatel Úřadu vyjádření k návrhu a část dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

22.         Zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na rozhodnutí o námitkách ze dne 17.7.2019 a dokumentaci o zadávacím řízení. Nad rámec toho zadavatel připomíná, že ministr zdravotnictví v roce 2018 rozhodl o provedení pilotního projektu společných nákupů vybraných komodit státními nemocnicemi, které podle vyjádření ministra budou mít pozitivní efekt na cenu díky množstevním slevám, ale je to i cesta k vyšší míře transparentnosti a standardizaci; společné nákupy nemocnicím uleví od náročné a nákladné administrativy spojené se zadáváním veřejných zakázek a otevřou prostor pro sdílení zkušeností a know-how v oblasti stanovení požadavků na odpovídající kvalitu nakupovaných zdravotnických prostředků tak, aby nemocnice získaly za vynakládané veřejné peníze co nejvyšší hodnotu. Podle zadavatele výše uvedené dokládá i toto zadávací řízení, resp. nabídkové ceny dodavatelů, jejichž přehled zadavatel uvádí v příloze svého vyjádření.

23.         Zadavatel dále uvádí, že předpokládaná hodnota v Kč bez DPH zafixovaná jako maximální nepřekročitelná byla stanovena dle dohody státních nemocnic pro sdružené nákupy; vzhledem k faktu, že žádná ze státních nemocnic nemohla/nechtěla nakupovat danou komoditu dráž, dohodly se státní nemocnice, že v souladu s § 16 odst. 6 zákona stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění a jiným vhodným způsobem; maximální předpokládanou hodnotu tak stanovily na úrovni nejnižší ceny daného produktu.

24.         Z přiloženého přehledu nabídkových cen lze podle zadavatele vyčíst, že mimo jednu komoditu (Rukavice vyšetřovací nitrilové bez pudru v pevnosti tahu 9N) byly nabídkové ceny jednotlivých účastníků vždy nižší než předpokládaná hodnota pro danou komoditu. Celková předpokládaná úspora na zakázce činí 8 231 136 Kč bez DPH, Z přehledu nabídkových cen lze podle zadavatele také dovozovat, že tvrzení navrhovatele „podmínky obsažené v zadávací dokumentaci v rámci zadávacího řízení jsou objektivně akceptovatelné pouze velmi úzkým okruhem dodavatelů“ je mylné. Zadavatel zastává názor, že zadávací podmínky respektují zásady zákona a zároveň naplňují požadavky zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Legitimita potřeby společného zadávání je tedy podle zadavatele zřejmá.

25.         Dále zadavatel podotýká, že dle § 251 odst. 4 zákona k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli. V rámci svého návrhu proto podle zadavatele není navrhovatel oprávněn rozšiřovat svoji argumentaci nad rámec tvrzení uváděných v námitkách. Podle zadavatele tvrzení, že „zadavatel uměle a v rozporu se zákonem fakticky prodlužuje dobu splatnosti“, nebylo navrhovatelem uváděno ani v žádostech o vysvětlení zadávací dokumentace ani v námitkách. Zadavatel přesto k tomuto tvrzení uvádí, že účinky splatnosti nejsou spojeny jen s nárokem na úrok z prodlení v zákonné výši, nedohodnou-li se smluvní strany jinak. Nabytí splatnosti pohledávky vyvolává podle zadavatele i jiných právních následků – primárně způsobuje dospělost pohledávky, což má za následek vznik možnosti podat žalobu k soudu na uložení povinnosti tuto pohledávku plnit, dále na tento moment navazuje běh různých lhůt (např. promlčecí), umožňuje provedení započtení apod. Naproti tomu se zadavatel ztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že „v textu návrhů kupních smluv je splatnost faktur stanovena na 60 dnů v souladu s českou i evropskou legislativou“.

26.         Zadavatel uvádí, že nezastíral, že nemůže garantovat dodržení splatnosti jednotlivými společnými zadavateli, avšak pro obhájení zadávání veřejné zakázky formou společného zadávání dle § 7 zákona vycházel i z veřejně známých skutečností nalezených v registru smluv, že navrhovatel s jednotlivými společnými zadavateli ve větší či menší míře obchoduje. Zároveň zadavatel zmiňuje, že zástupce společných zadavatelů Fakultní nemocnice Olomouc dodržuje termín splatnosti a hradí své závazky v souladu s podmínkami uzavřených smluv, nicméně ani Fakultní nemocnice Olomouc, jakožto nemocnice vykazující nejlepší hospodářský výsledek z přímo řízených nemocnic, nemůže zaručit, že veškeré budoucí závazky bude hradit včas; úhrada závazků je závislá na spoustě okolností, které ne vždy může Fakultní nemocnice Olomouc ovlivnit.

27.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0290/2019/VZ-22303/2019/513/IHl ze dne 14.8.2019 Úřad v souladu s § 263 odst. 4 zákona určil zadavateli dodatečnou lhůtu pěti dnů od obdržení usnesení k doručení té části dokumentace o zadávacím řízení, kterou zadavatel Úřadu v zákonem stanovené lhůtě nezaslal. Úplnou dokumentaci o zadávacím řízení měl Úřad k dispozici dne 16.8.2019.

28.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0290/2019/VZ-23435/2019/513/JLí ze dne 23.8.2019 byla zadavateli stanovena lhůta k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném správním řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony – a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

29.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0290/2019/VZ-24004/2019/513/JLí ze dne 29.8.2019 Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření zadavateli spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu.

30.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0290/2019/VZ-25170/2019/513/JLí ze dne 11.9.2019 Úřad účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí; ve stanovené lhůtě ani později se k podkladům rozhodnutí nevyjádřil žádný z účastníků zadávacího řízení.

31.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0290/2019/VZ-25743/2019/513/JLí ze dne 18.9.2019 Úřad z moci úřední nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

32.         Úřad přezkoumal na základě § 248 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména pak relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření zadavatele a na základě vlastních zjištění, dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření, a proto správní řízení v částech návrhu, kterým nepředcházelo podání námitek, podle § 265 písm. h) zákona zastavil a zbývající část návrhu podle § 265 písm. a) zákona zamítl. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

33.         Úřad se nejprve zabýval otázkou, pod kterou kategorii zadavatelů podle § 4 zákona spadá zadavatel, tedy účastníci společného zadávání, v šetřeném případě.

34.         Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem státní příspěvková organizace.

35.         Z výpisu z registru ekonomických subjektů vyplývá, že každý z účastníků společného zadávání je příspěvkovou organizací spadající pod institucionální sektor „Ústřední vládní instituce“, přičemž z internetové stránky https://www.mzcr.cz/obsah/organizace-v-prime-pusobnosti-ministerstva-zdravotnictvi_843_1.html vyplývá, že je v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví.

36.         Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona.

K rozdělení veřejné zakázky na části

37.         Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

38.         Podle § 101 odst. 1 zákona pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

39.         S ohledem na výše uvedená ustanovení zákona Úřad rozhodl ve výrocích tohoto rozhodnutí samostatně o každé části veřejné zakázky, avšak v odůvodnění se vyjadřuje souhrnně k výrokům I. až VII. a dále k výrokům VIII. až XIV., neboť by odůvodnění k jednotlivým výrokům mohl pouze opakovat. 

K výrokům I. až VII. tohoto rozhodnutí – zastavení části správního řízení

40.         Úřad uvádí, že následující část odůvodnění je shodná pro výroky I. až VII. tohoto rozhodnutí.

Relevantní ustanovení zákona

41.         Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

42.         Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

43.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Zjištění vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

44.         Dne 4.7.2019 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

45.         Lhůta pro podání námitek byla stanovena do dne 8.7.2019.

46.         Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 17.7.2019 odmítl. Předmětné rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 18.7.2019.

Obsah námitek

47.         Navrhovatel v námitkách mj. uvedl, že „Zadávací podmínky jsou stanoveny v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb. v platném znění ZZVZ, § 6 Zásady zadávání veřejných zakázek. Společnost Promedica Praha Group a.s. se chce zúčastnit veřejné zakázky, ale v rámci tohoto nerovného, diskriminačního a netransparentního zadávacího řízení, není možné. Jedná se tedy konkrétně o požadavek dle Kupní smlouvy, čl. IV. Kupní cena a platební podmínky, bod 6. - lhůta splatností faktur 60 dnů ode dne jejího prokazatelného doručení kupujícímu atd. ... Je u některých účastníků společného zadávání daleko za hranou toho, co je ještě ekonomicky přijatelné a naše společnost se setkává s pozdními platbami, které jsou dalece nad rámec 60 dnů a bohužel, se tento trend pomalu stává vynuceným standardem. Tuto skutečnost můžeme deklarovat nejen na základě vlastní zkušenosti, ale přímo cit. viz »Zdroj: informace z ministerstva zdravotnictví Závazky po splatnosti celkem v mld. Kč Velké nemocnice, které zřizuje stát, dluží svým dodavatelům v součtu 3,8 miliardy korun. Jde o závazky po lhůtě splatnosti především vůči dodavatelům léčiv a zdravotnického materiálu. Situace se zhoršuje, nemocnice dohromady dluží o miliardu více než před rokem. Zjednodušeně, dluhy fakultních nemocnic jsou dluhy ministerstva, které je zřizuje a řídí. Špatná platební morálka stojí nemocnice další peníze na vyšších cenách, do kterých si dodavatel promítne náklady a rizika z pozdního splácení. Co je ještě horší nemocnice si nemůže vysoutěžit lepší ceny, protože dokud nebude schopna platit včas, bude závislá na stávajícím dodavateli a dlužníkovi lepší ceny beztak nikdo nenabídne

Proto nesouhlasíme s odpovědí Zadavatele na základě našich žádostí o vysvětlení, že postupoval dle § 7 zákona č. 134/2016 Sb. v platném znění, a že ustanovení jsou výsledkem dohody všech účastníků společného zadávání a byla již dříve použita i v jiných veřejných zakázkách. Zadavatel resp. zástupci účastníků společného zadávání nejsou v této veřejné zakázce »Vyšetřovací a operační rukavice« totožní jako např. v jiných veřejných zakázkách.

Zadavatel /je zjevně informován a vycházel z jemu známého prostředí / a jak by nemohl být, neboť nepochybně se zástupci společného zadávání komunikuje / a je tedy detailně informován, že klíčové smluvní podmínky někteří prostě nejsou schopni plnit.

Tuto skutečnost navíc potvrzuje Zadavatel ve vysvětlení č. 5 - Odpověď na dotaz č. 1 (a dále č. 6 dne 9.5.2019 a č. 7 dne 16.5.2019) »Společný zadavatel není schopný garantovat dodržení splatnosti jednotlivými objednateli - účastníky společného zadání

Vzhledem k tomu, že účelem zadávání veřejných zakázek je zajistit férovou hospodářskou soutěž, lze nastíněný postup zadavatele považovat za zcela rozporný s tímto účelem, jakož i se základními zásadami veřejného zadávání, zejména se zásadou rovného zacházení a transparentnosti.“.

48.         Dále navrhovatel v námitkách uvedl, že „Zadavatel si je nepochybně vědom, že účastníci společného zadávání už v období přípravy zadávacích podmínek, před vypsáním veřejné zakázky věděli, že nebudou schopni dodržet smluvní podmínky tj. konkrétně návrh kupní smlouvy, čl. IV. Kupní cena a platební podmínky, bod. 6 - Splatnost faktury činí 60 dnů ode dne jejího prokazatelného doručení kupujícímu. TEDY nenastává neočekávaná situace po vyhlášení či v průběhu výběrového či plnění výběrového řízení, nicméně je zcela nezpochybnitelné vědomí stávající situace už při vypsání VZ. Nastává tedy situace, že zadavatel má v úmyslu v rámci společného zadávání nadlimitní veřejné zakázky diskriminovat a »nutit« případné uchazeče dodávat za stejných podmínek všem účastníkům společného zadávání, kteří řekněme platí dle smlouvy a kteří vědí, že splatnost dle soutěže naplnit nemůžou. Tedy pokud jednotliví účastníci společného zadávání vědomě nepřistoupí k upřednostňování objednávek dle VZ. Zadávací dokumentace je rozhodujícím podkladem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají a podávají své nabídky. Požadavky /na předmět plnění, technické podmínky atd./ musí být v zadávací dokumentaci uvedeny takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, a zároveň aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby umožnila uchazečům podat vzájemně porovnatelné nabídky.

Dodavatel se má zavázat k plnění dle pokynů zadavatele, ale nemá jistotu, zda mu za toto plnění bude zaplaceno, jelikož neví, do kolika období, prostřednictvím kterých má být dané plnění hrazeno, může tuto částku rozpočítat. Takové riziko rozhodně nelze považovat za běžné podnikatelské riziko, jelikož riziko závazku je v podstatné míře pouze na straně dodavatele, bez adekvátních a předem jasných pravidel na straně zadavatele. Zadavatel tedy kombinací několika zadávacích podmínek, které samy o sobě nezákonnými nemusí být, vytvořil stav, kdy je prakticky veškeré riziko ohledně této části budoucího závazku na straně dodavatele, avšak bez adekvátních a předem jasných záruk na straně zadavatele, které by v úvahu přicházející dodavatelé mohli objektivně zohlednit při kalkulaci »cenové nabídky« /zohlednit veškeré náklady spojené s realizací zakázky, tj. daně, cla, správní popl., certifikáty a testy aj./

V situaci, kdy je na základě zadávací dokumentace požadavek zadavatele jen velice nepřímo a nejednoznačně, což by mělo dopad do správnosti, úplnosti a porovnatelnosti nabídek, nelze v žádném případě považovat za transparentní.“.

Obsah návrhu

49.         Navrhovatel ve svém návrhu mj. namítá „Faktické prodloužení doby splatnosti v rozporu se zákonem“.

50.         Navrhovatel v této části návrhu uvádí, že „V textu návrhů kupních smluv je splatnost faktur stanovena na 60 dnů v souladu s českou i evropskou legislativou. Ustanovení čl. VI. kupní smlouvy však upravuje, že v případě prodlení kupujícího se zaplacením faktury za dodané zboží uhradí kupující prodávajícímu úrok z prodlení ve výši 0,01 % z celkové nezaplacené částky za 91. a každý další den prodlení. Tímto ustanovením tak Zadavatel uměle a v rozporu se zákonem fakticky prodlužuje dobu splatnosti, neboť v situaci, kdy kupující bude v prodlení se zaplacením faktury, nehrozí mu žádný postih až do 90. dne prodlení.

Takto nastavené podmínky představují nejen svévolné obcházení kogentních zákonných ustanovení, ale také nepřiměřeným způsobem zatěžují potenciální dodavatele, jimž nestandardně dlouhá doba splatnosti faktur přináší neopodstatněné náklady a velké podnikatelské riziko spočívající ve zpomalení peněžních toků při jejich podnikání. V důsledku nesankcionovaných opožděných úhrad ze strany zadavatelů tak může být podstatně ztížena či ohrožena schopnost dodavatelů plnit včas peněžité závazky vůči svým obchodním partnerům, což nepřiměřeně zvyšuje riziko vzniku platební neschopnosti na straně potenciálních dodavatelů.

Tento stav zcela jistě není žádoucí, neboť zadávací dokumentace k VZ ve své aktuální podobě v podstatě ohrožuje stabilitu plnění, jež má být na základě VZ poskytováno, což je vyústěním přinejmenším paradoxním.“

Právní posouzení

51.         Z ustanovení § 242 odst. 1 zákona vyplývá obecná lhůta, ve které je stěžovatel oprávněn podat námitky o domnělém porušení zákona zadavatelem.

52.         Navrhovatel ve svém návrhu mj. namítá, že došlo k faktickému prodloužení doby splatnosti v rozporu se zákonem (viz body 49. a 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

53.         Navrhovatel v této části návrhu uvádí, že „V textu návrhů kupních smluv je splatnost faktur stanovena na 60 dnů v souladu s českou i evropskou legislativou. Ustanovení čl. VI. kupní smlouvy však upravuje, že v případě prodlení kupujícího se zaplacením faktury za dodané zboží uhradí kupující prodávajícímu úrok z prodlení ve výši 0,01 % z celkové nezaplacené částky za 91. a každý další den prodlení. Tímto ustanovením tak Zadavatel uměle a v rozporu se zákonem fakticky prodlužuje dobu splatnosti, neboť v situaci, kdy kupující bude v prodlení se zaplacením faktury, nehrozí mu žádný postih až do 90. dne prodlení.

Takto nastavené podmínky představují nejen svévolné obcházení kogentních zákonných ustanovení, ale také nepřiměřeným způsobem zatěžují potenciální dodavatele, jimž nestandardně dlouhá doba splatnosti faktur přináší neopodstatněné náklady a velké podnikatelské riziko spočívající ve zpomalení peněžních toků při jejich podnikání. V důsledku nesankcionovaných opožděných úhrad ze strany zadavatelů tak může být podstatně ztížena či ohrožena schopnost dodavatelů plnit včas peněžité závazky vůči svým obchodním partnerům, což nepřiměřeně zvyšuje riziko vzniku platební neschopnosti na straně potenciálních dodavatelů.

Tento stav zcela jistě není žádoucí, neboť zadávací dokumentace k VZ ve své aktuální podobě v podstatě ohrožuje stabilitu plnění, jež má být na základě VZ poskytováno, což je vyústěním přinejmenším paradoxním.“

54.         Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel napadal svými námitkami zadávací dokumentaci a současně byla v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek (viz bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neuplatní se pro počítání lhůty pro doručení námitek obecná lhůta zakotvená v § 242 odst. 1 zákona, ale speciální lhůta dle ustanovení § 242 odst. 4 zákona. S ohledem na uvedené a ustanovení § 242 odst. 4 zákona byl navrhovatel oprávněn podat námitky směřující proti zadávacím podmínkám do konce lhůty pro podání nabídek, tedy posledním dnem zákonem stanovené lhůty pro podání námitek proti navrhovatelem tvrzené skutečnosti „Faktické prodloužení doby splatnosti v rozporu se zákonem“, byl den 8.7.2019.

55.         Navrhovatel podal námitky dne 4.7.2019, avšak z obsahu těchto námitek nevyplývá, že by navrhovatel zpochybňoval „Faktické prodloužení doby splatnosti v rozporu se zákonem“ (k tomu blíže viz bod 47. a 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

56.         Úřad uvádí, že námitky jsou procesním institutem, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Zadavatel je v souladu ustanovením § 245 odst. 1 zákona povinen se jasně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem v námitkách uvedeným. Účel institutu námitek je, aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky a argumenty, přičemž uvedené může mít zásadní vliv na rozhodnutí stěžovatele, zda dále brojit proti postupu zadavatele podáním návrhu u Úřadu či nikoliv. Tak jako by bylo nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci týkající se námitek stěžovatele (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl), stejně tak nelze přisvědčit tvrzením navrhovatele, které mohl namítat již zadavateli prostřednictvím námitek.

57.         Úřad pro úplnost doplňuje, že skutečnosti nezbytné pro argumentaci navrhovatele v části „Faktické prodloužení doby splatnosti v rozporu se zákonem“ byly obsahem zadávací dokumentace, a navrhovatel je tak mohl namítat již v námitkách.

58.         Každý dodavatel má právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele, avšak až poté, co se u něj dotčený uchazeč bránil námitkami podle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.4.2008, č. j. 5 As 50/2006-137, byť se citovaný rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu, neboť účel institutu námitek a rozhodnutí o námitkách zůstal nezměněn).

59.         Jestliže navrhovatel uvede v návrhu argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o  této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím, jak vyplývá z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15.2.2019, z něhož vyplývá, že Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu, přičemž předseda Úřadu v citovaném rozhodnutí mj. uvedl: „Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení. Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2.5.2005, z něhož vyplývá: »O zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje - jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku.« Obdobně lze odkázat i na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 535/2004 ze dne 10.5.2005.“.

60.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nevyužil v části návrhu, ve které tvrdí, že došlo k faktickému prodloužení doby splatnosti v rozporu se zákonem, primární způsob ochrany před tvrzeným nezákonným postupem zadavatele, tedy podání námitek, nezbývá Úřadu než v souladu s výše uvedeným a ustanovením § 257 písm. h) zákona správní řízení v částech návrhu týkající se namítaného faktického prodloužení doby splatnosti v rozporu se zákonem zastavit, neboť předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

61.         S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až VII. tohoto rozhodnutí.

K výroku VIII. až XIV. odůvodnění tohoto rozhodnutí – zamítnutí návrhu

62.         Úřad uvádí, že následující část odůvodnění je shodná pro výroky VIII. až XIV. tohoto rozhodnutí.

Relevantní ustanovení právních předpisů

63.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

64.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

65.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

66.         Podle § 37 odst. 1 podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a) podmínky kvalifikace,

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

67.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

68.         Podle § 1963 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Bylo-li však ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. To platí i pro závazek podnikatele a veřejnoprávní korporace, popřípadě právnické osoby touto korporací založené, i když nejsou podnikateli.

69.         Podle § 1963 odst. 2 občanského zákoníku smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je-li však obsahem závazku podnikatele povinnost dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, smluvní strany si mohou ujednat delší dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti nesmí přesáhnout šedesát dní.

70.         Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16.2.2011, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (dále jen „směrnice“), bodu 23. preambule orgány veřejné moci mají zpravidla výhodu jistějších, předvídatelnějších a trvalejších příjmů než podniky. Kromě toho mohou mnohé orgány veřejné moci získat financování za atraktivnějších podmínek než podniky. Zároveň jsou orgány veřejné moci při dosahování svých cílů méně závislé na budování stálých obchodních vztahů než podniky. Dlouhé lhůty splatnosti a opožděné platby ze strany orgánů veřejné moci za zboží a služby znamenají pro podniky neopodstatněné náklady. Proto je vhodné zavést zvláštní pravidla týkající se obchodních transakcí pro dodávku zboží nebo poskytnutí služeb podniky orgánům veřejné moci, týkající se zejména lhůt splatnosti, které zpravidla nesmí překročit 30 kalendářních dnů, pokud nejsou ve smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky a za předpokladu, že to je objektivně odůvodněno zvláštní povahou nebo rysy smlouvy, a v žádném případě nesmí překročit 60 kalendářních dnů.

71.         Podle bodu 25. preambule směrnice zvláštním důvodem k obavám v souvislosti s opožděnými platbami je v mnoha členských státech situace v oblasti zdravotních služeb. Systémy zdravotnictví jako základní součást evropské sociální infrastruktury jsou často nuceny sladit individuální potřeby s dostupnými finančními prostředky, protože obyvatelé Evropy stárnou s tím, jak se prodlužuje délka života a rozvíjí se lékařství. Všechny systémy se musí zabývat výzvou, jíž je stanovení priorit v oblasti zdravotní péče způsobem, který udržuje v rovnováze potřeby jednotlivých pacientů a finanční prostředky, jež jsou k dispozici. Členské státy by proto měly mít možnost umožnit veřejným subjektům poskytujícím zdravotní péči při plnění jejich závazků jistou dávku flexibility. Za tímto účelem by členské státy měly mít možnost za určitých podmínek prodloužit zákonnou lhůtu splatnosti až na 60 kalendářních dnů. Členské státy by nicméně měly vynaložit veškeré úsilí, aby ve zdravotnictví zajistily úhrady plateb v rámci zákonných lhůt splatnosti.

72.         Podle článku 4. bodu 3 písm. a) směrnice lhůta splatnosti nepřekročí žádnou z těchto lhůt:

i)            30 kalendářních dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby,

ii) pokud není den obdržení faktury nebo jiného rovnocenného dokumentu vyzývajícího k provedení platby jistý, 30 kalendářních dnů po dni obdržení zboží nebo poskytnutí služeb,

iii) pokud dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 kalendářních dnů po dni obdržení zboží nebo poskytnutí služeb,

iv) pokud zákon nebo smlouva stanoví přejímku nebo prohlídku zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží bylo dodáno nebo služby byly poskytnuty v souladu se smlouvou, a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 kalendářních dnů po uvedeném dni.

73.         Podle článku 4. bodu 3 písm. b) směrnice členské státy mohou lhůty uvedené v odst. 3 písm. a) prodloužit až na 60 kalendářních dnů pro veřejné subjekty poskytující zdravotní péči, které jsou za tímto účelem řádně uznány.

Zjištění vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

74.         Zadavatel v zadávací dokumentaci v článku 11. „Obchodní podmínky – návrh textu kupní smlouvy“ stanovil:

1. Zadavatel pro plnění předmětu veřejné zakázky stanovuje obchodní podmínky formou závazných návrhů textu kupní smlouvy pro každého účastníka společného zadávání, které jsou uvedeny v příloze č. 6 – 12 této zadávací dokumentace.

2. Účastník je povinen předložit v nabídce jako její nedílné součásti návrhy kupní smlouvy samostatně pro každou část veřejné zakázky a pro každého účastníka společného zadávání. Dodavatel je povinen obchodní podmínky uvedené v textu návrhů kupní smlouvy akceptovat, zadavatel jejich změny neumožňuje. Dodavatel je povinen doplnit do textu návrhů kupní smlouvy pouze chybějící údaje.…“.  

75.         Zadavatel v návrhu kupních smluv v článku IV. Kupní cena a platební podmínky, bodu 6. stanovil: „Splatnost faktury činí 60 dnů ode dne jejího prokazatelného doručení kupujícímu. Platební povinnost kupujícího se považuje za splněnou dnem, kdy je příslušná částka odepsaná z bankovního účtu kupujícího ve prospěch bankovního účtu prodávajícího.“.

Právní posouzení

Nedůvodné spojení zadavatelů jako porušení zásady přiměřenosti a nemožnost sjednání odlišné smluvní úpravy s nespolehlivými zadavateli

76.         Navrhovatel považuje společné zadávání veřejné zakázky jako nedůvodné a v rozporu se zásadou přiměřenosti z důvodu rozdílného přístupu jednotlivých účastníků společného zadávání k plnění svých závazků (k úhradě faktur některými účastníky společného zadávání dochází podle navrhovatele s několikaměsíčním prodlením) a nemožnosti garantovat dodržení úhrady vystavených faktur jednotlivými účastníky společného zadávání v době jejich splatnosti.

77.         Argumentace navrhovatele směřuje proti smluvním, resp. obchodním podmínkám k čemuž Úřad uvádí, že jeho kompetence jsou vytyčeny § 248 zákona, kdy podle § 248 odst. 1 písm. a) zákona Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, při kterém rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem, popř. podle § 248 odst. 1 písm. b) zákona rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu se zákonem, popř. podle § 248 odst. 1 písm. c) zákona ukládá nápravná opatření (§ 263 a 264 zákona). Je třeba konstatovat, že možnost Úřadu vyjadřovat se ke smluvním, resp. obchodním podmínkám, stanovených zadavatelem je značně omezená.

78.         Úřad v souvislosti s rozsahem svých kompetencí týkajících se možnosti posouzení obchodních podmínek odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 48/2011-69 ze dne 28.2.2013, v němž je uvedeno, že není na Úřadu, aby „hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem, nejedná-li se o zjevný exces vyvolávající nemožnost plnění předmětu zakázky a nejde-li o pravidlo pro posuzování kvalifikace a samotného hodnocení nabídek, jež by muselo být předmětem posouzení z pohledu ZVZ.“. Úřad k tomu poznamenává, že byť se citovaný rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/20106 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu, neboť pravomoc Úřadu se v této oblasti nijak nezměnila (k tomu viz § 112 odst. 1 písm. b) citovaného zákona o veřejných zakázkách, který stanovil, že Úřad vykonává dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, při kterém rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky a soutěži o návrh postupoval v souladu s tímto zákonem). Ze shora citovaného rozsudku tak lze dovodit, že do kompetence Úřadu spadá posouzení toho, zda smluvní, resp. obchodní podmínky jsou skutečně přiměřené požadovanému cíli a nepředstavují exces či neúnosné narušení některého ze základních principů (zásad) vymezených v § 6 zákona. Jinak řečeno, jestliže konkrétní soukromoprávní podmínka vymezená zadavatelem nepředstavuje zjevný exces, jenž by atakoval faktickou nemožnost plnění veřejné zakázky, a současně taková podmínka ani není pravidlem pro posuzování kvalifikace či pro hodnocení nabídek, pak Úřad není příslušný k posuzování její vhodnosti, resp. přiměřenosti. Úřad proto posoudil návrh v intencích daných rozsudkem.

79.         Úřad dále uvádí, že zahájení zadávacího řízení předchází jeho příprava, která se odvíjí především od předmětu poptávaného plnění, tedy od jeho charakteru (zda se jedná o služby, dodávky či stavební práce) a jeho předpokládané hodnoty, která je rozhodující pro vhodný výběr druhu zadávacího řízení. Předmět zadávacího řízení dále může mít vliv i na to, zda bude veřejná zakázka zadávána v zadávacím řízení vedeném jedním zadavatelem či zda dojde ke spojení více zadavatelů. Nelze tedy vyloučit, že se za účelem dosažení ekonomicky výhodnější nabídky například s ohledem na vyšší celkový objem poptávaného plnění několik zadavatelů spojí a veřejnou zakázku zadají společně ve smyslu § 7 zákona tak, jako tomu je i v šetřeném případě, kdy se na společném zadávání veřejné zakázky dohodlo sedm účastníků společného zadávání (nemocnic). I v případě společného zadávání je povinností jeho účastníků stanovit zadávací podmínky.

80.         Úřad obecně podotýká, že zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se účasti v zadávacím řízení. V rámci zadávacích podmínek pak zadavatel může podle § 37 odst. 1 písm. c) zákona stanovit podmínky účasti v zadávacím řízení jako obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, kterými mohou být například termíny plnění, dodací podmínky, platební podmínky či sankční ujednání. Smluvní nebo obchodní podmínky mohou být uvedeny jako jednotlivé obchodní podmínky v zadávací dokumentaci či mohou být vyjádřeny ve formě závazného návrhu smlouvy, který bude součástí zadávacích podmínek.

81.         Zadavatel by měl zvolit způsob zohlednění smluvních či obchodních podmínek vždy s ohledem na předmět veřejné zakázky a její následnou realizaci. Pokud zadavatel nepožaduje podepsaný návrh smlouvy (obchodních podmínek) jako povinnou náležitost nabídky (tj. pokud stanoví jen základní obchodní podmínky, které mají dodavatelé zapracovat do smlouvy), lze zadávací řízení považovat za variabilnější, neboť umožňuje dodavatelům do určité míry více uplatnit jejich zájmy vůči zadavateli. Rizikem ovšem je, že zadavatel v takovém případě při nedostatečné úpravě obchodních a smluvních podmínek může obdržet pro něj nevyhovující návrhy smluv, případně v důsledku toho i vzájemně neporovnatelné nabídky. Za jednoznačnější lze proto považovat způsob, kdy zadavatel obchodní a smluvní podmínky sám zpracuje do závazného návrhu (vzoru) smlouvy na plnění veřejné zakázky, učiní jej součástí zadávacích podmínek, kde uvede požadavek na akceptaci vzorové smlouvy v nabídkách dodavatelů. Tak tomu bylo i v šetřeném případě.

82.         Předmětem veřejné zakázky je dodávání vyšetřovacích a operačních rukavic pro účastníky společného zadávání, kterými je sedm „státních“ nemocnic v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví. Je nepochybné, že předmět veřejné zakázky je nezbytným předpokladem pro činnost každého z účastníků společného zadávání, tedy pro poskytování zdravotní péče. Proto se jeví jako logické, že se dotčení účastníci zadávacího řízení dohodli na společném zadání veřejné zakázky s cílem zajistit dodávky vyšetřovacích a operačních rukavic za co nejvýhodnějších podmínek, neboť jednak je za účelem potřeb v podobě dodávek vyšetřovacích a operačních rukavic pořádáno jen jedno zadávací řízení a zejména v důsledku velkého rozsahu předmětu plnění bylo možno očekávat výhodnější cenové nabídky, než kdyby účastníci společného zadávání pořizovali potřebné rukavice samostatně. Za této situace, kdy je veřejná zakázka zadávaná formou společného zadávání, by nebylo účelné, aby zadávací podmínky obsahovaly jen základní obchodní podmínky, které by dodavatelé museli zapracovat do návrhů smluv pro jednotlivé účastníky společného zadávání, avšak návrhy smluv by mohli podle svých priorit variabilně „přizpůsobovat“ jednotlivým účastníkům společného zadávání, tedy sjednat odlišnou smluvní úpravu s některými účastníky společného zadávání. V takovém případě by účastníci společného zadávání mohli obdržet pro ně nevýhodné či neakceptovatelné návrhy smluv, které by zcela mohly zmařit cíl společného zadávání veřejné zakázky, tedy zajistit dodávky vyšetřovacích a operačních rukavic za co nejvýhodnějších podmínek, a to pro všechny účastníky společného zadávání. Nepochybně i proto účastníci společného zadávání stanovili smluvní a obchodní podmínky formou závazných návrhů textu kupní smlouvy pro každého účastníka společného zadávání, a tudíž dodavatelé ve svých nabídkách nemohli předkládat návrhy smluv s odlišnou úpravou pro jednotlivé účastníky zadávacího řízení.

83.         Nedostatek finančních prostředků ve zdravotnictví je obecně známou skutečností vnímanou i na evropské úrovni (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a také důvodem větších či menších hospodářských obtíží některých zdravotnických zařízení, a to i některých účastníků společného zadávání šetřené veřejné zakázky. Je zřejmé, že právě v kontextu výše uvedeného účastníci společného zadávání stanovili obchodní podmínky tak, aby při dodržení všech právních předpisů v maximální míře vyhovovaly jejich možnostem se zřejmým cílem dosažení maximální úspory při pořizování předmětu veřejné zakázky. Nepochybně i úspory při pořizování zboží a služeb mohou vést k postupnému zlepšování hospodářské situace zdravotnických zařízení a právě společné zadávání může být v tomto směru významným prvkem, neboť, jak mj. uvádí zadavatel ve svém vyjádření k návrhu, celková předpokládaná úspora „na zakázce“ činí 8 231 136 Kč. Je tedy zřejmé, že společné zadávání veřejné zakázky se pro účastníky společného zadávání jeví jako efektivní, možné a opodstatněné.

84.         Co se týče zásady přiměřenosti, Úřad obecně uvádí, že zakotvení jmenované zásady do zákona vychází ze skutečnosti, že zákon umožňuje zadavatelům do značné míry přizpůsobit jednotlivé postupy v zadávacím řízení svým individuálním potřebám, tedy umožňuje i to, aby veřejnou zakázku mohlo zadávat více zadavatelů společně. Zadavatel (účastníci společného zadávání) tak má určitou míru volnosti při volbě jednotlivých požadavků (podmínek) v zadávacím řízení, která je však korigována mj. právě zásadou přiměřenosti. V zadávacím řízení se totiž z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích, tedy i smluvních a obchodních, podmínek zadavatelem, zejména ve vztahu k podmínkám účasti), mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy znamená, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku za stanovených podmínek realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nebude nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž.

85.         Dále Úřad konstatuje, že § 7 odst. 1 zákona umožňuje zadavatelům zadat společně veřejnou zakázku v rámci společného zadávání, aniž by citované ustanovení zákona ukládalo zadavatelům povinnost takový postup odůvodňovat. Společné zadávání, tedy spojení zadavatelů za účelem společného zadání veřejné zakázky, tedy nemůže být považováno za nedodržení zásady přiměřenosti, neboť nepřiměřenost nelze spatřovat v tom, co zákon umožňuje. Ač zadavatelé nejsou povinni uvádět důvody pro společné zadávání, v tomto případě tak účastníci společného zadávání učinili, a to i v rozhodnutí ze dne 17.7.2019 o námitkách navrhovatele, kde mj. uvedli, že cílem všech zadávacích řízení je úspora vynakládaných veřejných prostředků tak, aby veřejní zadavatelé mohli specializovanou péči poskytovat i nadále co největšímu množství pacientů a aby mohli financovat nákladné nejnovější technologie ve prospěch pacientů, což je nepochybně relevantní důvod pro společné zadávání veřejné zakázky.   

86.         Pokud se jedná o stanovení obchodních podmínek zadavatelem Úřad uvádí, že se jedná o podmínky pro uzavření budoucího smluvního vztahu mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. Záleží na dodavatelích, zda na zadavatelem stanovené podmínky přistoupí a v takovém případě podají nabídku na plnění veřejné zakázky s cílem stát se vybraným dodavatelem a uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. Stejně jako v privátní sféře se i v oblasti veřejných zakázek v případě uzavírání smluv jedná o soukromoprávní kontraktaci, u níž nikdy předem nelze vyloučit veškerá rizika.

87.         Jak již Úřad naznačil výše společné zadávání veřejné zakázky účastníky společného zadávání tedy v šetřeném případě nelze považovat za nedodržení zásady přiměřenosti, a to zejména s ohledem na cíl (úspora vynakládaných veřejných prostředků), který společné zadávání v šetřeném případě mělo.

88.         Zadavatel v návrhu kupních smluv v bodu IV. Kupní cena a platební podmínky, bodu 6. stanovil: „Splatnost faktury činí 60 dnů ode dne jejího prokazatelného doručení kupujícímu. Platební povinnost kupujícího se považuje za splněnou dnem, kdy je příslušná částka odepsaná z bankovního účtu kupujícího ve prospěch bankovního účtu prodávajícího“. Podmínku týkající se splatnosti faktur tedy zadavatel stanovil podle úpravy obsažené ve směrnici i podle § 1963 odst. 2 občanského zákoníku, který v případě povinnosti dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci (kterou účastníci společného zadávání nepochybně jako veřejní zadavatelé jsou), stanoví, že doba splatnosti nesmí přesáhnout 60 dnů.

89.         Navrhovatel uvádí, že tím, že je vybraný dodavatel povinen uzavřít smlouvy s jednotnými smluvními podmínkami se všemi účastníky společného zadávání, je potenciální dodavatel nucen k založení spolupráce i se subjekty, o nichž ví, že nejsou schopny dodržet stanovené smluvní podmínky (navrhovatel mj. v návrhu tvrdí, že k úhradě faktur ze strany některých účastníků zadávacího řízení dochází až s několikaměsíčním prodlením). Navrhovatel se tedy vymezuje proti některým z jeho pohledu rizikovým účastníkům společného zadávání, avšak blíže je nespecifikuje.Skutečností ovšem je, že navrhovatel s jednotlivými účastníky společného zadávání „ve větší či menší míře obchoduje“, jak uvádí zadavatel ve svém vyjádření k návrhu na základě skutečností nalezených na registru smluv a jak Úřad ověřil tamtéž. Rovněž nelze pominout fakt, že navrhovatel všechny účastníky společného zadávání na internetových stránkách https://www.promedica-praha.cz/partneri/ označuje za své partnery a zákazníky.  Navrhovatel tedy s účastníky společného zadávání prokazatelně spolupracuje, aniž by k tomu byl „nucen“ a z tohoto pohledu se tvrzení navrhovatele o hrubém nepoměru mezi povinnostmi dodavatelů a povahou jimi nárokovatelného protiplnění ze strany problematických zadavatelů či o nutnosti brát na sebe nepřiměřené podnikatelské riziko nejeví jako přesvědčivá.

90.         S ohledem na výše uvedené Úřad podmínku týkající se splatnosti faktur ani v souvislosti s povinností vybraného dodavatele uzavřít smlouvy se všemi účastníky společného zadávání nepovažuje za zjevně excesivní a stanovenou v rozporu se zásadou přiměřenosti. Pro úplnost Úřad poznamenává, že se výše vyjadřoval pouze k obchodní podmínce splatnost faktury a nikoliv k tvrzením navrhovatele, kterým nepředcházelo podání námitek, a která se týkala údajného faktického prodloužení doby splatnosti v důsledku úhrady úroku z prodlení až za 91. a každý další den prodlení (správní řízení bylo v této části návrhu zastaveno).

91.         Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se tedy Úřad neztotožňuje s argumentací navrhovatele, že došlo k nedůvodnému spojení zadavatelů a tím k porušení zásady přiměřenosti ani s argumentací týkající se nemožnosti sjednání odlišné smluvní úpravy s nespolehlivými zadavateli.

Vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a porušení zákazu diskriminace

92.         Zadavatel podle navrhovatele rovněž jednal v rozporu se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona a zákazem vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže v zadávacích podmínkách dle § 36 odst. 1 zákona, když bez legitimního důvodu podpořeného povahou předmětu veřejné zakázky znevýhodnil skupinu dodavatelů evidujících závazky dlouho po splatnosti vůči některým zadavatelům, tím, že je v zadávací dokumentaci zavázal k akceptaci jednotných podmínek, jež jsou ve vztahu k určitým zadavatelům značně nevýhodné. S ohledem na nejistotu ohledně termínu úhrady plnění ze strany zadavatelů navíc podle navrhovatele není možné zhodnotit veškeré náklady spojené s potenciální realizací veřejné zakázky a tyto řádně zohlednit při kalkulaci cenové nabídky.

93.         Zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení, které mohou ovlivnit možnost dodavatelů podat nabídku v zadávacím řízení. Omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, je jedním z důsledků samotného zadávacího řízení. Všechny parametry, které vedou k této „selekci“ musí být nastaveny takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem. Tomu mají zabránit právě zásady uvedené v § 6 zákona, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

94.         Diskriminací se rozumí rozdílný přístup k jedné skupině, než k jiné skupině či celku. V oblasti veřejných zakázek se diskriminací míní ztížená možnost či přímo nemožnost účasti v zadávacím řízení pro jednoho nebo více dodavatelů. Podstatou této zásady je, aby žádný z dodavatelů nebyl postupem zadavatele zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům. Zásadu zákazu diskriminace je zadavatel povinen dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení, a to už i v době příprav zadávacích podmínek. Diskriminace se zadavatel dopustí tehdy, pokud vymezí zadávací podmínky způsobem, který znemožní či ztíží určitému okruhu dodavatelů ucházet se o veřejnou zakázku. Konkrétním projevem porušení této zásady je nemožnost určitého dodavatele se zadávacího řízení se svou nabídkou účastnit.

95.         K výkladu pojmu „zákaz diskriminace“, lze připomenout rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005-125 ze dne 14.5.2007, kde soud uvedl, že k porušení zásady nediskriminace může dojít tehdy „pokud by zadavatel v téže situaci a v týchž otázkách přistupoval k některým uchazečům o veřejnou zakázku procedurálně nebo obsahově jinak než ke zbylým, popř. pokud by v důsledku zadavatelova postupu bylo některým uchazečům objektivně znemožněno nebo ztíženo ucházet se o veřejnou zakázku za podmínek, za nichž se o ni mohou ucházet jiní uchazeči.“ Obsáhlý výklad zásady zákazu diskriminace pak byl proveden Nejvyšším správním soudem v rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5.6.2008, v němž tento soud mj. uvedl, že: »Pojem „diskriminace“ podle § 6 zákona (…) v prvé řadě implikuje rozdílný, jiný přístup k jednotlivci než k celku’, tedy odlišné zacházení s jednotlivcem ve srovnání s ostatními členy srovnávané skupiny.« V tomto rozsudku se dále uvádí, že smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, k závěru, „že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ V předmětném rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž konstatoval, že »[k]líčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy „zjevná nepřiměřenost“ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria „zjevné nepřiměřenosti“ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).«. Ačkoliv se závěry obsažené v citovaných rozsudcích týkaly předchozí právní úpravy, jsou dle Úřadu zcela aplikovatelné i v souvislosti se zákonem, neboť smysl a účel základních zásad zůstal nezměněn. Stejně tak Úřad pouze pro úplnost doplňuje, že ačkoliv se ve výše uvedených rozsudcích soudy zabývaly kvalifikačními předpoklady, je uvedené zcela použitelné i na v nyní šetřené věci posuzované smluvní (obchodní) podmínky, protože i ty musí být stanoveny v souladu se zásadami stanovenými v § 6 zákona. Gros citovaného rozhodnutí totiž spočívá v uchopení „zjevné nepřiměřenosti“ v jednání zadavatele, a to bez rozdílu, zda k tomuto mělo dojít nastavením požadavků na samotný předmět plnění či zadávacích podmínek. Úřad dále upozorňuje, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené zadávací (obchodní) podmínky mohli splnit všichni dodavatelé předmětných dodávek. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, kteří jsou schopni za stanovených zadávacích podmínek zadavateli poskytnout jím požadované plnění. Odvrácenou stranou stanovení určitých striktních podmínek je tedy selekce těch dodavatelů, jež ke splnění veřejné zakázky způsobilí nejsou, přičemž o takovéto (legitimními ekonomickými zájmy podložené) selekci pak nelze hovořit jako o skryté diskriminaci.

96.         Úřad současně dodává, že zásadu zákazu diskriminace nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky, resp. za stanovených podmínek realizovat předmět plnění veřejné zakázky. Je třeba si uvědomit samotný smysl stanovení zadávacích podmínek, které jsou svým způsobem vždy k některým subjektům „diskriminační“, což vychází z jejich samotného účelu. Pokud by totiž zadavatel nebyl oprávněn stanovit zadávací podmínky, zjevně by nebyl schopen dosáhnout ani cíle samotného zadávání, tedy realizace požadovaného předmětu plnění v určité kvalitě, rozsahu a časovém horizontu. Jak uvedl Úřad již výše omezení okruhu dodavatelů je důsledkem samotného procesu zadávání.

97.         Úřad dále poukazuje například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19.12.2016, v němž bylo vyjádřeno následující: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“. Dále lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008 ze dne 9.7.2009, v němž bylo konstatováno, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod.“. Ačkoliv se závěry obsažené v citovaných rozsudcích týkaly předchozí právní úpravy, jsou dle Úřadu zcela aplikovatelné i za současné právní úpravy.

98.         S ohledem na výše uvedené je třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitují a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele určitá omezení či požadavky, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny zásady zadávání veřejných zakázek. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci zadávacích podmínek i zásadu nediskriminace a nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit podmínky podle jejich objektivně zdůvodnitelných potřeb.

99.         Současně lze dodat, že zadavatel není povinen a ze zákona také nevyplývá, že by měl stanovovat, resp. přizpůsobovat, obchodní podmínky veřejné zakázky nikoliv svým potřebám, ale nárokům nebo možnostem jednotlivých dodavatelů (navrhovatele). Je totiž zřejmé, že pro různé dodavatele by mohly být diskriminační různé požadavky či podmínky zadavatele.

100.     Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem.

101.     K tvrzení navrhovatele, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou akceptovatelné pouze úzkým okruhem dodavatelů, Úřad konstatuje, že navrhovatel nepředložil žádný důkaz o tom, že zadavatel jejich stanovením vytvořil překážky hospodářské soutěže ani o tom, že reálně ovlivňují okruh dodavatelů. Pokud se jedná o navrhovatelem zpochybňovanou podmínku týkající se splatnosti faktur, Úřad dovodil, že se nejedná o zjevně excesivní smluvní podmínku (viz výše body 86. až 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 

102.     K tvrzení navrhovatele o znevýhodnění skupiny dodavatelů evidujících závazky dlouho po splatnosti vůči některým účastníkům společného zadávání tím, že je zadavatel zavázal k akceptaci jednotných podmínek, Úřad uvádí, že zadavatel tuto „skupinu dodavatelů“ nijak blíže nekonkretizoval. 

103.     K navrhovatelem tvrzené nejistotě ohledně termínu úhrady plnění ze strany zadavatelů, kdy podle navrhovatele není možné zhodnotit veškeré náklady spojené s potenciální realizací veřejné zakázky a tyto řádně zohlednit při kalkulaci cenové nabídky Úřad uvádí, že v zadávacích podmínkách – v návrzích smluv – zadavatel stanovil lhůtu splatnosti faktur na 60 dnů od doručení faktury, ale obecně nelze vyloučit, že nepředvídatelné okolnosti mohou tuto lhůtu, stejně jako například včasnost dodávek rukavic vybraným dodavatelem zadavateli, ovlivnit. Potenciální dodavatelé však nepochybně mohli v rámci kalkulace svých nákladů počítat se lhůtou splatnosti faktur 60 dnů s tím, že až od 91. dne je možno po zadavateli uplatňovat smluvní pokutu.

104.     Úřad poznamenává, že z výše uvedených skutečností (viz bod  24. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že společné zadávání veřejné zakázky v daném případě bylo efektivní pro účastníky společného zadávání, jak vyplývá z vyjádření zadavatele k návrhu o předpokládané úspoře na veřejné zakázce, ale vzhledem ke značnému objemu veřejné zakázky pravděpodobně i pro dodavatele, kteří právě s ohledem na objem zakázky mohli zadavateli nabídnout výhodnou cenu a také generovat zisk (jinak by jejich účast postrádala opodstatnění), a to i přesto, že mohly existovat pochybnosti o termínu úhrady poskytnutého plnění některými účastníky společného zadávání. Záleželo tedy na každém potenciálním dodavateli, jak vyhodnotí své příležitosti i možná rizika vyplývající z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku a zda přistoupí na zadavatelem stanovené smluvní a obchodní podmínky.

105.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl v částech návrhu týkajících se nedůvodného spojení zadavatelů jako porušení zásady transparentnosti, nemožnosti sjednání odlišné právní úpravy s nespolehlivými zadavateli a vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a porušení zásady zákazu diskriminace tak, jak je uvedeno ve výrocích VIII. až XIV. tohoto rozhodnutí.

Shrnutí

106.     Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona. Podle ustanovení § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

107.     Současně Úřad doplňuje, že neshledal důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona, neboť návrh nesměřuje proti nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, ale proti stanovení zadávacích podmínek, a vzhledem k předmětu řízení vymezenému návrhem nemůže být dán důvod ani pro uložení zákazu plnění smlouvy dle § 264 odst. 1 zákona.

108.     S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle zákona, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až XIV. tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad proti výrokům I. až VII. nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku VIII. až XIV. má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Fakultní nemocnice Olomouc, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc

2.             Mgr. Martina Slaninová, advokátka, Na Rokytce 1081/8, 180 00 Praha 8 - Libeň

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz