číslo jednací: S0367/2019/VZ-1260/2019/531/MHo

Instance I.
Věc Část 2 Geografický informační systém Státního pozemkového úřadu
Účastníci
  1. Česká republika – Státní pozemkový úřad
  2. Asseco Central Europe, a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2019
Datum nabytí právní moci 4. 12. 2019
Dokumenty file icon 2019_S0367.pdf 694 KB

Č. j.: ÚOHS-S0367/2019/VZ-1260/2019/531/MHo

 

Brno: 15. listopadu 2019

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4.10.2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11.10.2019 JUDr. Filipem Behenským, advokátem, ev. č. ČAK 13790, IČO 69972869, BEHENSKÝ & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 03210677, se sídlem Blažimská 1781/4, 149 00 Praha 4,
  • navrhovatel – HSI, spol. s r.o., IČO 45314951, se sídlem V kapslovně 2767/2, 130 00 Praha 3,
  • vybraný dodavatel – Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Část 2 Geografický informační systém Státního pozemkového úřadu“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16.5.2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20.5.2019 pod ev. č. Z2019-016477, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20.5.2019 pod  ev. č. 2019/S 096-232300,

rozhodl takto:        

 

 

I.

Zadavatel – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Část 2 Geografický informační systém Státního pozemkového úřadu“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16.5.2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20.5.2019 pod ev. č. Z2019-016477, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20.5.2019 pod  ev. č. 2019/S 096-232300, postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 25.9.2019 o námitkách stěžovatele – HSI, spol. s r.o., IČO 45314951, se sídlem V kapslovně 2767/2, 130 00 Praha 3 – jež byly zadavateli doručeny dne 11.9.2019, podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným  v námitkách jmenovaného stěžovatele, a to:

  • k námitce, že v nabídce vybraného dodavatele – Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4 – je obsažena mimořádně nízká nabídková cena, když jmenovaný stěžovatel předložil ve vztahu k tomu konkrétní argumenty, mj. detailní úvahu o rozpadu ceny vybraného dodavatele za plnění veřejné zakázky, a že nabídka vybraného dodavatele byla z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny nesprávně posouzena,
  • k námitce týkající se hodnocení nabídky jmenovaného stěžovatele v dílčím kritériu hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“, podle níž byla nabídka stěžovatele hodnocena nepřiměřeně nízkým bodovým hodnocením, a to v hodnotících ukazatelích, resp. bodech stanovených v příloze č. 10 „Hodnotící ukazatele technického řešení“ zadávací dokumentace, a sice v bodech č. 2, č. 5, č. 6 a č. 7 subkritéria „Koncept řešení“, v bodech č. 8, č. 9 a č. 13 subkritéria „Architektura řešení“, a v bodu č. 15 subkritéria „Přínosy a rizika řešení“,

čímž se výše uvedené rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

 II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 – uvedeného ve výroku  I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 25.9.2019 o námitkách stěžovatele – HSI, spol. s r.o., IČO 45314951, se sídlem V kapslovně 2767/2, 130 00 Praha 3 – ze dne 11.9.2019 učiněné v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Část 2 Geografický informační systém Státního pozemkového úřadu“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16.5.2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20.5.2019 pod ev. č. Z2019-016477, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20.5.2019 pod  ev. č. 2019/S 096-232300.

III.

Zadavateli – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0367/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – HSI, spol. s r.o., IČO 45314951, se sídlem V kapslovně 2767/2, 130 00 Praha 3 – ze dne 4.10.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Část 2 Geografický informační systém Státního pozemkového úřadu“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16.5.2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 20.5.2019 pod ev. č. Z2019-016477, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20.5.2019 pod  ev. č. 2019/S 096-232300.   

IV.       

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, se zadavateli – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11.10.2019 JUDr. Filipem Behenským, advokátem, ev. č. ČAK 13790, IČO 69972869, BEHENSKÝ & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 03210677, se sídlem Blažimská 1781/4, 149 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve Věstníku veřejných zakázek dne 20.5.2019 pod ev. č. Z2019-016477, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20.5.2019 pod  ev. č. 2019/S 096-232300, oznámení o zahájení otevřeného řízení veřejné zakázky „Část 2 Geografický informační systém Státního pozemkového úřadu“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 16.5.2019 a tímto dnem bylo podle § 56 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

2.             Z bodu II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že se jedná o veřejnou zakázku na služby, přičemž v bodu II.2.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel uvedl jako popis veřejné zakázky následující: „[p]ředmětem plnění nadlimitní veřejné zakázky na služby je dodávka centralizovaného geografického informačního systému (dále také jen „GIS“) a následná údržba a podpora systému po dobu až 36 měsíců a dále možnost rozvoje systému formou Ad hoc služeb. Součástí dodávky GIS je provedení analytických prací, dodávka software, dokumentace, implementace, poskytnutí licencí, maintenance licencí a poskytnutí veškerého dalšího souvisejícího plnění.“.

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 37 800 000,- Kč bez DPH.

4.             Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení dále určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž v bodu IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 17.6.2019.

5.             Z „Písemné zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 21.8.2019  (dále také „zpráva o hodnocení nabídek“) vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky na plnění posuzované veřejné zakázky, a to včetně nabídky podané dodavatelem – HSI, spol. s r.o., IČO 45314951, se sídlem V kapslovně 2767/2, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel“).

6.             Jak je zřejmé z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel na základě doporučení jím pověřené komise, jež provedla posouzení a hodnocení nabídek (dále jen „hodnotící komise“), dne 27.8.2019 rozhodl o výběru dodavatele – Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“). Navrhovatel obdržel oznámení zadavatele o výběru dodavatele dne 28.8.2019 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“).

7.             Proti úkonům zadavatele souvisejících s hodnocením nabídek a rozhodnutím zadavatele o výběru dodavatele podal navrhovatel námitky ze dne 11.9.2019, které zadavatel obdržel téhož dne. Zadavatel rozhodnutím ze dne 25.9.2019 (dále také „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.      

8.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 4.10.2019 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

9.             Z návrhu navrhovatele vyplývá, že směřuje proti úkonům zadavatele souvisejících s hodnocením nabídek a rozhodnutím zadavatele o výběru dodavatele, jakož i s oznámením o výběru dodavatele. Navrhovatel dále uvádí, že návrh směřuje rovněž proti nesprávnému postupu zadavatele při vyřizování jím podaných námitek.

10.         Navrhovatel předesílá, že zadavatel při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele postupoval v rozporu se zákonem, když z žádného dokumentu zpřístupněného účastníkům zadávacího řízení, jakož ani z rozhodnutí o námitkách, nevyplývají konkrétní úvahy zadavatele, na základě jakých hledisek posuzoval u vybraného dodavatele otázku mimořádně nízké nabídkové ceny a proč nabídkovou cenu vybraného dodavatele akceptoval.

11.         Navrhovatel sděluje, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na úrovni 29 800 000,- Kč bez DPH (bez započítání hodnoty nových služeb, jejichž možnost si zadavatel vyhradil dle § 100 odst. 3 zákona), přičemž celková nabídková cena vybraného dodavatele byla na úrovni 19 450 000,- Kč bez DPH. Navrhovatel namítá, že zadavatel v oznámení o výběru dodavatele uvedl, že nabídka vybraného dodavatele splňuje z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 113 zákona požadavky stanovené zadávací dokumentací, avšak ve zprávě o hodnocení nabídek, která je přílohou oznámení o výběru dodavatele, se zadavatel k mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele nijak nevyjádřil.

12.         Navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že nabídková cena vybraného dodavatele je naprosto nereálná a hluboce pod hranicí skutečných nákladů. Za tuto cenu nelze dle názoru navrhovatele dodat systém GIS v souladu s konkrétními požadavky zadavatele, jakož ani související servisní a ad hoc služby, přičemž je možné, že na straně zadavatele budou vznikat v průběhu realizace veřejné zakázky neúčelné dodatečné finanční náklady.

13.         Navrhovatel uvádí, že posuzování toho, zda konkrétní nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je obligatorní součástí procesu posouzení nabídky vybraného dodavatele, kdy povinností zadavatele je důkladně se zabývat aspekty, jež indikují mimořádně nízkou nabídkovou cenu v nabídkách účastníků. Veškeré úvahy zadavatele by přitom měly být dostatečně zaznamenány s podrobným popisem relevantních informací, a to v dokumentu, který je zpřístupněn účastníkům zadávacího řízení, a to s ohledem na požadavek dodržení zásady transparentnosti. Za účelem podpory právě řečeného odkazuje navrhovatel na příslušná rozhodnutí Úřadu a rozsudky soudů, z nichž cituje.

14.         Jestliže zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek neuvedl, na základě jakých úvah a údajů dospěl k závěru o neexistenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele, odepřel účastníkům zadávacího řízení relevantní informace odůvodňující jeho rozhodnutí o výběru a zcela znemožnil navrhovateli kontrolovatelnost postupu zadavatele ve vztahu k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny.

15.         Navrhovatel sděluje, že zásadní indicií, že nabídková cena vybraného dodavatele obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je skutečnost, že tato nabídková cena je cca o 35 % nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Navrhovatel konstatuje, že v námitkách uvedl konkrétní argumenty nasvědčující závěru, že se v případě nabídkové ceny vybraného dodavatele jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a to zejména kalkulaci minimálních nákladů na realizaci jednotlivých dílčích plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel se rovněž domnívá, že nabídková cena vybraného dodavatele je odůvodněna porušováním pracovněprávních předpisů týkajících se minimální mzdy.

16.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel jeho pochybnosti nerozptýlil ve zprávě o hodnocení nabídek, ale ani se s argumentací navrhovatele nijak nevypořádal, když se pouze v rozhodnutí o námitkách omezil na konstatování, že nabídku vybraného dodavatele posuzovala hodnotící komise, která neshledala, že by se mělo jednat o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Navrhovatel se proto domnívá, že v postupu zadavatele absentují jakékoliv informace a úvahy zadavatele související s posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, na základě nichž dospěl ke konkrétním závěrům. Z uvedených důvodů má navrhovatel za to, že úkony zadavatele spočívající v hodnocení nabídek a oznámení o výběru dodavatele byly učiněny v rozporu se zákonem a zásadou transparentnosti.

17.         Navrhovatel v dalším sděluje, že ze zprávy o hodnocení nabídek nevyplývá způsob stanovení výsledné bodové hodnoty vždy za příslušné subkritérium (tj. Koncept řešení, Architektura řešení, Přínosy a rizika řešení, Metodika úvodní analýzy) dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“. Tato skutečnost je dle navrhovatele zřejmá zejména u subkritéria „Architektura řešení“. Navrhovateli tak není znám žádný důvod, proč nebyl jeho nabídce v rámci předmětného subkritéria přidělen plný počet (tj. 100) bodů, když tato obsahuje nejvíce položek, které byly ohodnoceny stupněm N (nejvýhodnější). Navrhovatel zároveň považuje přidělení bodů jeho nabídce u subkritéria „Architektura řešení“ za nepřiměřeně nízké, přestože splňuje v plném rozsahu požadavky zadavatele. Navrhovatel uvádí konkrétní příklady, kdy se domnívá, že jeho nabídka plně splňuje požadavky zadavatele.

18.         Dle navrhovatele hodnocení nabídek na základě shora jmenovaného dílčího kritéria hodnocení, jak je zaznamenáno ve zprávě o hodnocení nabídek a jejích přílohách, nenaplňuje požadavky, které rozhodovací praxe Úřadu klade na hodnocení tohoto typu (tj. subjektivní hodnocení s přepočtem na určitou výši přidělených bodů), a proto považuje způsob hodnocení nabídek na základě daného dílčího kritéria hodnocení za netransparentní a rozporný s § 115 a § 119 zákona. Uvedený postup zadavatele tak mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť pokud by zadavatel při hodnocení nabídek postupoval v souladu se zákonem, mohlo by hodnocení nabídek v konečném bodovém ohodnocení stanovit odlišné pořadí nabídek, a jako nejvhodnější mohly být tudíž vybrány nabídky jiných účastníků.

19.         Navrhovatel se nadto domnívá, že nabídka vybraného dodavatele nesplnila zadávací podmínky a vybraný dodavatel měl být tedy ze zadávacího řízení vyloučen, popř. kvalita návrhu řešení vybraného dodavatele měla být ohodnocena výrazně nižším počtem bodů.

20.         Podle názoru navrhovatele je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jelikož zadavatel se vyčerpávajícím způsobem nevypořádal se všemi jeho argumenty. Navrhovatel upozorňuje, že v námitkách uvedl zcela konkrétní a velmi rozsáhlou argumentaci, přesto se zadavatel touto argumentací řádně nezabýval a jednotlivé námitky vypořádal zcela povrchním způsobem, z něhož nelze seznat, jakými konkrétními úvahami byl zadavatel při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele a při vyhodnocování jednotlivých dílčích požadavků v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“ veden.

21.         Navrhovatel tudíž považuje rozhodnutí o námitkách za zcela nedostatečné, neboť z něho není zřejmé, jak zadavatel přistupoval k posuzování otázky mimořádně nízké nabídkové ceny u vybraného dodavatele, jakož ani neozřejmil způsob přidělování bodů v rámci hodnocení předmětného dílčího kritéria hodnocení. Ve vztahu k tomu, jaké požadavky jsou zákonem na rozhodnutí o námitkách kladeny, odkazuje navrhovatel na konkrétní rozhodnutí Úřadu.

22.         Na základě všech výše popsaných skutečností proto navrhovatel v závěru návrhu navrhuje, aby Úřad uložil podle § 263 odst. 2 zákona zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele a všech úkonů zadavatele souvisejících s hodnocením nabídek a posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny u vybraného dodavatele, jakož i všech navazujících úkonů zadavatele.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ   

23.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 4.10.2019, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.  

24.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel, a
  • vybraný dodavatel.

25.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0367/2019/VZ-27248/2019/531/MHo ze dne 7.10.2019.   

26.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0367/2019/VZ-28596/2019/531/MHo ze dne 18.10.2019 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to informování Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení  a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

27.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0367/2019/VZ-29086/2019/531/MHo ze dne 23.10.2019 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.       

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 14.10.2019

28.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 14.10.2019, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.

29.         Zadavatel primárně uvádí, že rozhodnutím o námitkách námitky navrhovatele odmítl, přičemž v rozhodnutí o námitkách uvedl veškeré rozhodné skutečnosti vedoucí k odmítnutí námitek, když se k těmto skutečnostem podrobně a srozumitelně vyjádřil.

30.         Zadavatel upozorňuje, že návrh navrhovatele nesplňuje zákonem stanovené náležitosti, když dle § 251 zákona je mj. podstatnou náležitostí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku doklad o doručení námitek zadavateli, přičemž žádná z příloh návrhu navrhovatele tento doklad neobsahuje. Na podporu svého tvrzení zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a navrhuje, aby Úřad zahájené správní řízení dle § 257 písm. d) zákona zastavil.

31.         K argumentu navrhovatele týkajícího se údajného nezákonného postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zadavatel sděluje, že tento argument považuje za nedůvodný a účelový, neboť splnil veškeré povinnosti uložené mu zákonem, když odeslal oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení, kdy součástí oznámení o výběru dodavatele byla zpráva o hodnocení nabídek a dále výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Nadto zadavatel dodává, že zpráva o hodnocení nabídek poskytuje úplné informace o hodnocení nabídek, jež plně dokládají a opodstatňují výběr vybraného dodavatele. Podrobné údaje o jednání hodnotící komise, celkový průběh hodnocení nabídek a následné posouzení nabídky vybraného dodavatele (včetně posouzení, zda tato nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu) zadavatel zachytil v protokolech vztahujících se k jednání hodnotící komise. Zadavatel zdůrazňuje, že ze zákona nikterak nevyplývá, že by povinností zadavatele bylo umožnit účastníkům řízení do těchto protokolů nahlédnout či jim je jiným způsobem poskytnout.

32.         Zadavatel konstatuje, že neshledal, že by nabídka vybraného dodavatele obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Hodnotící komise provedla dle § 113 zákona posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele z hlediska toho, zda se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Výši nabídkové ceny vybraného dodavatele hodnotící komise důkladně posoudila, a to jak ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a stanovené předpokládané hodnotě, tak i ve vztahu k nabídkám dalších účastníků, a dospěla k názoru, že nabídková cena vybraného dodavatele odpovídá cenám na relevantním trhu.

33.         Hodnotící komise tudíž neposoudila nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou, přičemž závěry hodnotící komise jsou zřejmé z protokolů o jejích jednáních. Zadavatel k uvedenému podotýká, že žádné ustanovení zákona mu nestanoví povinnost přenášet výsledky posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny do zprávy o hodnocení nabídek či jiného dokumentu poskytovaného účastníkům zadávacího řízení, přičemž dle jeho názoru je relevantní, zda se hodnotící komise posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zabývala a zda tuto skutečnost zachytila v protokolech z jednání.

34.         Zadavatel upozorňuje, že dle soudní judikatury a ustálené rozhodovací praxe Úřadu k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny není Úřad příslušný, kdy odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 92/2015 - 85 ze dne 10.11.2016, z něhož cituje.

35.         Zadavatel opakuje, že při posouzení případné mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení nevzniklo hodnotící komisi u žádné z nabídkových cen či jejich dílčích částí podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Hodnotící komise proto tuto skutečnost pouze konstatovala v protokolech ze svých jednání a blíže se k jednotlivým nabídkovým cenám či jejich dílčím částem nevyjadřovala. Zvlášť hodnotící komise v protokolech zachytila pouze posouzení ceny za 1 člověkoden u položky „ad hoc služby“.

36.         Zadavatel se vyjadřuje k jednotlivým námitkám navrhovatele, jež se týkají údajné mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, přičemž předkládá konkrétní výpočty a porovnání, na základě nichž vyslovuje své přesvědčení, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele lze považovat za cenu reálnou, za níž lze plnění veřejné zakázky řádně realizovat. S ohledem na skutečnost, že okolnosti vyvolávající podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu v nabídkách jednotlivých účastníků hodnotící komise neshledala, je logické, že se k nim nijak nevyjadřovala.

37.         K namítanému nesprávnému hodnocení nabídek podle dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“ zadavatel uvádí, že ze zprávy o hodnocení nabídek, resp. jejích příloh, je jednoznačně patrné, v čem konkrétně se od sebe nabídky v jednotlivých kritériích stanovených zadavatelem liší a co bylo příčinou, která vedla hodnotící komisi k přidělení rozdílného počtu bodů, tedy jak byly jednotlivé nabídky z hlediska jejich kvality porovnávány. Zadavatel trvá na svém závěru, že průběh hodnocení nabídek byl ve zprávě o hodnocení nabídek popsán dostatečně detailně, transparentně, přezkoumatelně a jednoznačně a že v tomto ohledu jednal tak, jak mu ukládá zadávací dokumentace a zákon.

38.         Zadavatel poznamenává, že není možné jednotlivé nabídky chápat izolovaně bez jejich vzájemného porovnání. Zadavatel, kromě hodnocení nabídek zaznamenaného v příloze č. 2 zprávy o hodnocení nabídek, provedl také jejich vzájemné porovnání v příloze č. 1 citované zprávy. Zadavatel zdůrazňuje, že při hodnocení nabídky vybraného dodavatele nehodnotil toliko některé její součásti izolovaně bez vztahu k ostatním, jak to činí navrhovatel, ale zohlednil veškeré aspekty hodnoceného kritéria tak, aby jeho rozhodnutí obstálo jako dostatečně transparentní.

39.         Zadavatel ve svém vyjádření dále objasňuje, jaké úvahy jej vedly k udělení bodového ohodnocení nabídce navrhovatele, když současně popisuje výhody a nevýhody jím nabízeného technického řešení.

40.         Zadavatel k namítané nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách sděluje, že postupoval zcela v souladu se zákonem, když se vypořádal se všemi námitkami navrhovatele a srozumitelně a řádně své závěry odůvodnil. Zadavatel uvádí, že námitkám navrhovatele věnoval značnou pozornost, když v rozhodnutí o námitkách každé námitce věnoval samostatnou část. Každé dílčí odmítnutí námitek je zároveň řádně, srozumitelně, podrobně a odborně odůvodněno. Argumentaci obsaženou v rozhodnutí o námitkách zadavatel opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Těmito konkrétními a přezkoumatelnými skutečnostmi má zadavatel na mysli zejména rozhodovací praxi Úřadu a judikaturu Nejvyššího správního soudu.

41.         Na podporu svých tvrzení odkazuje zadavatel na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0220/2018/VZ-07050/2019/323/JKt  ze dne 11.3.2019, z něhož cituje, a dle kterého není povinností zadavatele dopodrobna reagovat na veškeré námitky příslušného navrhovatele.

42.         Zadavatel závěrem svého vyjádření konstatuje, že v zadávacím řízení postupoval zcela v souladu se zákonem, neporušil zásadu transparentnosti a při vydávání všech dokumentů souvisejících se zadávacím řízením postupoval podle podmínek stanovených zákonem. S ohledem na shora uvedené proto navrhuje, aby Úřad návrh dle § 265 písm. a) zákona zamítnul.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 29.10.2019

43.         Vybraný dodavatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0367/2019/VZ-29086/2019/531/MHo ze dne 23.10.2019 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 29.10.2019, jež Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm ve stručnosti konstatuje, že k podkladům rozhodnutí nemá žádné výhrady.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 30.10.2019

44.         Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0367/2019/VZ-29086/2019/531/MHo ze dne 23.10.2019 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 30.10.2019, jež Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm konstatuje následující.

45.         Navrhovatel na úvod předesílá, že návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, neboť jeho přílohou učinil rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 25.9.2019, v němž zadavatel konstatoval, že námitky obdržel dne 11.9.2019. Z rozhodnutí zadavatele o námitkách dále plyne, že zadavatel se zabýval splněním formálních podmínek navrhovatelem podaných námitek, když dospěl k závěru, že „z hlediska zachování lhůty pro podání námitek byly Námitky podané Stěžovatelem podány včas“.

46.         Předmětná konstatování zadavatele v rozhodnutí o námitkách je možno dle navrhovatele považovat za dostatečně průkazný doklad o tom, kdy byly jeho námitky zadavateli doručeny. Na podporu svého tvrzení odkazuje navrhovatel na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 97/2016-84 ze dne 18.10.2017, v němž Krajský soud uvedl, že náležitosti návrhu nelze posuzovat čistě formalisticky a jestliže skutečnost doručení námitek potvrdí sám zadavatel, v daném případě v rozhodnutí o námitkách, lze k tomu přihlédnout a považovat to za doklad o doručení námitek dle požadavků zákona. Navrhovatel rovněž odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0092/2019/VZ-07087/2019/532/VZi ze dne 15.3.2019, ve kterém Úřad při svém rozhodování vycházel z citovaného rozsudku. Navrhovatel je tudíž toho názoru, že není dán důvod pro zastavení správního řízení, jak navrhuje zadavatel.

47.         Navrhovatel dále argumentuje, že nabídková cena vybraného dodavatele byla jak v souhrnu, tak i u některých dílčích položek, nepoměrně nižší ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, a představuje tak mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Z toho důvodu bylo povinností zadavatele vyzvat vybraného dodavatele k jejímu písemnému zdůvodnění.

48.         Navrhovatel nepovažuje za transparentní a přezkoumatelné konstatování hodnotící komise týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny u vybraného dodavatele obsažené v protokolu o jednání komise ze dne 14.8.2019, jelikož toto neobsahuje jakýkoliv bližší důvod, proč nebyla v nabídce vybraného dodavatele shledána mimořádně nízká nabídková cena a vybraný dodavatel nebyl požádán o její písemné zdůvodnění postupem dle § 113 odst. 4 zákona.

49.         Navrhovatel dále opakuje své argumenty, jež uvedl již ve svých předchozích vyjádřeních, a sice že způsob vypořádání námitek zadavatelem v rozhodnutí o námitkách nelze považovat za dostatečný a v souladu s požadavky kladenými rozhodovací praxí a judikaturou na kvalitu odůvodňování rozhodnutí o námitkách.

50.         Navrhovatel konstatuje, že zadavatel až ve svém vyjádření k návrhu ze dne 14.10.2019 reaguje na jeho konkrétní námitky související jak s otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele, tak i s otázkou přidělování bodů v rámci hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“, které však navrhovatel uplatnil již v námitkách.   

51.         Zadavatel se ve lhůtě stanovené usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-S0367/2019/VZ-29086/2019/531/MHo ze dne 23.10.2019 k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

52.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

53.         Podle § 4 odst. 1 zákona je veřejným zadavatelem

a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,

b) Česká národní banka,

c) státní příspěvková organizace,

d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,

e) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu. 

54.         Dle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

55.         Dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek.

56.         Dle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

57.         Dle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.  

58.         Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.  

59.         Podle § 245 odst. 3 zákona zadavatel odmítne rovněž námitky, které

a) nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona,

b) jsou podány opožděně, nebo

c) nesplňují náležitosti podle § 244 zákona.

60.         Dle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení   

61.         Zadavatel v čl. 2 „PODROBNÉ POŽADAVKY ZADAVATELE NA PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, bodě 2.3. „PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, zadávací dokumentace uvedl, že [p]ředpokládaná hodnota zakázky bez hodnoty nových služeb, jejichž možnost si zadavatel vyhradil podle § 100 odst. 3 zákona činí: 29 800 000,- Kč bez DPH.

Předpokládaná hodnota nových služeb, jejichž možnost si zadavatel vyhradil podle § 100 odst. 3 zákona činí: 8 000 000,- Kč bez DPH.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky včetně hodnoty nových služeb, jejichž možnost si zadavatel vyhradil podle § 100 odst. 3 zákona činí: 37 800 000,- Kč bez DPH.“.

62.         V čl. 11 HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRO ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, bodě 11.1. „ZÁKLADNÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIUM PRO ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[n]abídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je dle § 114 odst. 2 zákona nejvýhodnější poměr mezi nabídkovou cenou a kvalitou.“.  

63.         Ve shora jmenovaném článku, konkrétně v bodě 11.2. „KRITÉRIA HODNOCENÍ“, zadávací dokumentace zadavatel dále určil, že„[p]ro zadání veřejné zakázky zadavatel stanovil v rámci hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky tato hodnotící kritéria a váhy jim přidělené:

Celková výše nabídkové ceny               60%

Kvalita návrhu technického řešení      40%.

(…) Hodnocení nabídek bude provedeno metodou uvedenou konkrétně u každého hodnotícího kritéria, a to dle následujících zásad:

(…)

5. Pro kritéria, která nelze vyjádřit číselně, sestaví zadavatel pořadí nabídek od nejvýhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvýhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění příslušného kritéria ve vztahu k nejvýhodnější nabídce.

(…).“.

64.         Ve shora jmenovaném článku, bodě 11.4. „KRITÉRIUM HODNOCENÍ NABÍDEK – KVALITA NÁVRHU TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ“, zadávací dokumentace zadavatel současně vymezil, že „[v] rámci hodnotícího kritéria Kvalita návrhu technického řešení bude hodnocen návrh technického řešení předkládaný dodavatelem v rámci nabídky. Zadavatel bude v rámci tohoto hodnotícího kritéria hodnotit následující subkritéria:

  • Koncept řešení 40%
  • Architektura řešení 40%
  • Přínosy a rizika řešení 15%
  • Metodika úvodní analýzy 5%

Dodavatel je povinen pro účely hodnocení jednotlivých výše uvedených subkritérií předložit ve své nabídce Návrh technického řešení ve struktuře definované v rámci Závazné struktury odpovědi na technickou specifikaci zadání (Příloha č. 9 Zadávací dokumentace).

(…)

Pro účely hodnocení nabídek v rámci jednotlivých subkritérií hodnotícího kritéria „Kvalita návrhu technického řešení“, která nelze vyjádřit číselně, sestaví zadavatel pořadí nabídek od nejvýhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvýhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění kritéria ve vztahu k nejvýhodnější nabídce.

Návrh technického řešení, jakožto výstup předkládaný dodavateli pro účely hodnocení nabídky v rámci hodnotícího kritéria „Kvalita návrhu technického řešení“, bude v rámci každého jednotlivého subkritéria klasifikován stupni „1“ až „5“, čemuž bude odpovídat konkrétní počtu bodů, který bude jednotlivým dodavatelům v rámci každého jednotlivého subkritéria zadavatelem přidělen, a to v bodovém intervalu stanovenému ke každému z klasifikačních stupňů dle níže uvedené stupnice: (…).“.

65.         V příloze č. 10 „Hodnotící ukazatele technického řešení“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavky na hodnocení jednotlivých subkritérií dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“, a to pod body č. 1. až 18. Úřad pro ilustraci uvádí, že v případě subkritéria „Koncept řešení“ se jednalo např. o bod 1. „Technologická (SW) platforma“, v případě subkritéria „Architektura řešení“ např. o body 8. „Schéma a popis architektury“, 9. „Škálovatelnost“, 13. „Možnosti využití open source SW“, v případě subkritéria „Přínosy a rizika řešení“ např. o bod 14. „Přínosy a rizika nabízeného řešení“ a v případě subkritéria „Metodika úvodní analýzy“ o bod 18. „Metodika vstupní analýzy“.

66.         Jak Úřad zjistil z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z přílohy č. 2 „Popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení“ zprávy o hodnocení nabídek (dále jen „příloha č. 2 zprávy o hodnocení nabídek“), zadavatel provedl u jednotlivých nabídek v rámci hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“ slovní hodnocení hodnotících ukazatelů technického řešení stanovených v příloze č. 10 „Hodnotící ukazatele technického řešení“ zadávací dokumentace, a to např. u subkritéria „Architektura řešení“ v bodech č. 8 až č. 13 následujícím způsobem:

 

67.         V „Protokolu o hodnocení nabídek“ ze dne 14.8.2019 je uvedeno, že „[k]omise konstatovala, že provedla rovněž posouzeni mimořádně nízké nabídkové ceny a v žádné z nabídek neshledala mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“.

 

68.         V oznámení o výběru dodavatele zadavatel mj. uvedl, že nabídka vybraného dodavatele „z hlediska požadavků zákona a z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 113 zákona splňuje požadavky stanovené zadávací dokumentací (…)“.

Námitky navrhovatele ze dne 11.9.2019

69.         V námitkách navrhovatele ze dne 11.9.2019 je uvedeno v čl. III. „K MNNC vybraného dodavatele“ mj. následující:

„Stěžovatel tak předně uvádí, že již zadavatel v zadávací dokumentaci nacenil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na 29.800.000,- Kč bez DPH. Po odečtení ceny za Ad-hoc služby v rozsahu 2000 MD (při minimální zadavatelem akceptovatelné ceně 6.000,- Kč / MD) činí cena za dodávku GIS a následnou údržbu a podporu 17.800.000,- Kč bez DPH. V případě, že vybraný dodavatel nabídl za tyto dílčí rozpočtové položky ceny nižší (což stěžovatel bohužel neví, jelikož mu nebyla tato informace zpřístupněna), stěžovatel se důvodně domnívá, že není reálné tuto část plnění veřejné zakázky řádně a kvalitně plnit.

Nabídková cena vybraného dodavatele činí 19.450.000,00 Kč bez DPH a zahrnuje i 2000 MD za Ad-hoc služby dle odpovědi zadavatele na dotazy (VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 5, dotaz č. 1). Z toho vyplývá, že při minimální povolené sazbě za 1 MD ve výši 6.000 Kč bez DPH zbývá na jednotlivé položky – dodávku GIS a následnou údržbu a podporu systému GIS po dobu 3 let částka 7.450.000 Kč bez DPH. Tato částka na realizaci komplexního řešení GIS se zcela unikátním zaměřením zadavatele tak činí jen necelých 42 % z částky, kterou zadavatel vyčlenil na realizaci systému GIS a následnou podporu a údržbu systému GIS (tj. bez částky odpovídající 2000 MD). Pro realizaci zároveň předpokládá zadavatel skutečnost, že vybraný dodavatel bude mít k dispozici v souladu s technickou kvalifikací minimálně 7 vysoce kvalifikovaných členů odborného týmu, kteří se budou spolupodílet na plnění veřejné zakázky a zároveň budou dle smluvních podmínek povinně alokováni na plnění veřejné zakázky, přičemž alokací kapacity se rozumí dostupnost kteréhokoliv člena realizačního týmu v průběhu pracovních dnů od 8:00 do 16:00 hod po dobu T+340 pracovních dní. Zdůrazňujeme, že částka 7.450.000 Kč bez DPH (popř. ještě nižší, pokud vybraný dodavatel nacenil 2000 MD vyšší sazbou než minimálně povolenými 6000 Kč/MD) dle nabídky vybraného dodavatele musí pokrýt provedení analytických prací, dodávku software, dokumentace, implementace, poskytnutí licencí, maintenance licencí a navíc údržba a podpora systému po dobu 36 měsíců. Uvažujeme-li zcela minimální cenu servisní podpory (např. ve výši 50 000 Kč bez DPH / měsíc, tj. 1.800.000 Kč / 3 roky, což samo o sobě předpokládá sdílení servisu mezi více zákazníky a neplnění požadovaných parametrů kvality servisu), zbývá na samotnou dodávku 5 650 000 Kč bez DPH. Přihlédneme-li k ceně licencí a licenční podpory (přičemž předpokládáme, že vybraný dodavatel je uvedl za nenulovou částku, neboť nulovou cenu není možné považovat za přípustnou z hlediska úplnosti a porovnatelnosti nabídek), zbývá na implementaci řešení cca 5.000.000 Kč bez DPH. Uvažujeme-li v souladu s kvalifikačními požadavky zadavatele sedmičlenný realizační tým (a podotýkáme, že podobný projekt vyžaduje spíše větší tým) po dobu předpokládaného trvání samotné dodávky (12 měsíců), jedná se cca o 15.000 hodin vysoce kvalifikovaných služeb za cca 5.000.000 Kč bez DPH, tj. za sazbu cca 330 Kč / hod bez DPH nebo 2.600 Kč / MD. Taková sazba je naprosto neodpovídá obvyklým cenám na relevantním trhu, není schopna pokrýt ani personální náklady na personál kvalifikovaný dle požadavků, čehož si musí být vědom i sám zadavatel, neboť je výrazně pod hranicí 6.000 Kč / MD, kterou zadavatel sám považuje za minimálně přípustnou, aby se nejednalo o MNNC. Je tedy zřejmé, že minimálně v této položce vybraný dodavatel zřejmě uvedl mimořádně nízkou nabídkovou cenu a jeho nabídka měla být posouzena jako nevyhovující, neboť sám zadavatel za ad-hoc služby neakceptuje nižší cenu než 6.000 Kč / MD.

Dále, pokud vybraný dodavatel nabídl za dílčí rozpočtové položky (dodávka GIS a následná podpora a údržba) ceny obvyklé a aktuálně reálné, není možné, aby poté vykonával Ad-hoc služby za min. 6000,- Kč bez DPH za 1MD, protože po odečtení částky očekávané za dodávku GIS a následnou údržbu a podporu (celkem 17.800.000,- Kč bez DPH) od nabídkové ceny vybraného dodavatele by cena za 1 MD vycházela na částku 825,- Kč bez DPH a hodinová sazba poté 103,- Kč bez DPH, což je cena zcela nereálná a navíc dle zadavatele považována za MNCC dle čl. 2.4 zadávací dokumentace.“.

70.         V čl. III. „K hodnocení kvality návrhu technického řešení“ námitek navrhovatel mj. namítal, že „[s]těžovatel si dovoluje hodnotit kvalitu návrhu technického řešení přímo v příloze č. 2 oznámení o rozhodnutí – Popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení - Kvalita návrhu technického řešení, kterou přikládá jako přílohu k těmto námitkám. Hodnocení v jednotlivých dílčích kritériích je provedeno klasifikací do pětibodové škály (N – nejvýhodnější, VV - vysoce výhodná, NV - nadprůměrně výhodná, V - průměrně výhodná, PV - podprůměrně výhodná). Není však zřejmý způsob stanovení výsledné hodnoty za daný blok (koncept řešení, architektura, přínosy a rizika, metodika vstupní analýzy). Zejména v části Architektura je nabídka stěžovatele hodnocena v dílčích kategoriích nepřiměřeně nízko, přestože splňuje v plném rozsahu požadavky zadavatele. Stěžovatel proto v Příloze č. 1 – Výhrada hodnocení Kvality návrhu technického řešení uvádí ty dílčí části hodnocení Kvality návrhu technického řešení, ve kterých byl stěžovatel ohodnocen nepřiměřeně nízko, přestože v plném rozsahu a optimálním způsobem řeší požadavky zadavatele. Vysvětlení požadavků na přehodnocení jednotlivých bodů je připojeno v příloze (označeno žlutým zvýrazněním, přičemž červeným textem je uveden komentář stěžovatele k hodnocení).“.

71.         Úřad uvádí, že navrhovatel k námitkám připojil přílohu č. 1 „Výhrada hodnocení Kvality návrhu technického řešení“ (dále jen „příloha námitek“) týkající se hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“. Úřad sděluje, že navrhovatel v příloze námitek postupoval konkrétně tak, že ke slovnímu ohodnocení zadavatele provedenému v příloze č. 2 zprávy o hodnocení nabídek (viz bod 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí) ve vztahu k příslušným bodům v rámci 4 subkritérií dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“, ve vztahu k nimž měl za to, že v rámci nich byl ohodnocen chybně, doplnil text červené barvy obsahující jeho zdůvodnění, proč by měl být v rámci daných bodů ohodnocen lépe (více body). Pro ilustraci Úřad předkládá výňatek z přílohy námitek týkající se bodů č. 8 „Schéma a popis architektury“, č. 9 „Škálovatelnost“ a č. 13 „Možnosti využití open source SW“ subkritéria „Architektura řešení“: 

 

 

Rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 25.9.2019 

72.         V úvodu rozhodnutí o námitkách je uvedeno, že „[z]adavatel obdržel dne 11. 9. 2019 námitky podané stěžovatelem dle § 241 a násl. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (…), proti hodnocení nabídek a proti výběru nejvýhodnější nabídky v souvislosti s Veřejnou zakázkou (…).“.

73.         V rozhodnutí o námitkách je dále mj. uvedeno následující:

V. K námitce Stěžovatele č. 2 - mimořádně nízká nabídková cena vybraného dodavatele

V Zadávací dokumentaci v čl. 2 odst. 2.4 je uvedeno pravidlo Zadavatele pro identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny, kdy za mimořádně nízkou nabídkovou cenu u služeb rozvoje (Ad-hoc služby) bude považována cena nižší než 6.000,- Kč za 1 člověkoden (MD). Zároveň je v čl. 2 odst. 2.4. Zadávací dokumentace deklarováno Zadavatelem, že v rámci zadávacího řízení bude posuzovat nabídkové ceny dodavatelů z hlediska, zda neobsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Komise, ustanovená Zadavatelem ve smyslu ustanovení § 42 ZZVZ (…) provedla dle § 113 ZZVZ opakované posouzení nabídkových cen dodavatelů z pohledu, zda se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 písm. o) ZZVZ. Uvedené posouzení provedla Komise též ve vztahu k nabídkové ceně společnosti Asseco (tj. vybraného dodavatele, pozn. Úřadu).

Komise po důkladném prostudování nabídky společnosti Asseco dospěla k závěru, že nabídková cena společnosti Asseco odpovídá cenám na relevantním trhu, ze kterých Zadavatel vycházel pro účely stanovení předpokládané hodnoty Veřejné zakázky.

Komise tak po zvážení veškerých aspektů neposoudila nabídkovou cenu společnosti Asseco za mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 písm. o) ZZVZ. Učiněné závěry Komise jsou zřejmé z protokolů z jednání Komise ze dne 23. 7. 2019 a ze dne 14. 8. 2019 (dále jen „Protokoly z jednání“).

S ohledem na výše uvedené Zadavatel uvádí, že Komise postupovala v souladu se ZZVZ, když se v rámci své činnosti zabývala otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k nabídkové ceně společnosti Asseco, kdy své závěry zdůvodnila v rámci Protokolů z jednání. Žádné ustanovení ZZVZ následně nestanoví povinnosti Zadavateli přenášet výsledky posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny do zprávy o hodnocení nabídek. V tomto ohledu je nezbytné uvést, že relevantní v daném případě je, zda se Komise zabývala posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny společnosti Asseco, jakožto vybraného dodavatele a zda se s tou skutečností vypořádala v Protokolu z jednání.

Zadavatel se následně řádně seznámil se závěry Komise a jako s takovými se s nimi plně ztotožnil. Z uvedeného důvodu rozhodl Zadavatel o výběru společnosti Asseco. Zadavatel k postupu Komise uvádí, že je to právě Komise, kdo je příslušný k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Dle ustálené rozhodovací praxe Úřadu a soudů České republiky k tomuto není příslušný ani samotný Úřad, jakožto orgán dohledu nad zadáváním veřejných zakázek.

Zadavatel v této souvislosti odkazuje na relevantní rozhodovací praxi Úřadu a soudů České republiky, a to např. na Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2016, č. j. 62 Af 92/2015 - 85, dle kterého: „(…) Úřadu skutečně nepřísluší hodnotit myšlenkové pochody hodnotící komise, případně správnost samotného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny z odborného hlediska. Úřad podrobuje kontrole postupy, ať již hodnotící komise či zadavatele, v tom smyslu, zda tyto byly činěny dle zákona. V daném případě nebylo zjištěno žádné porušení zákona ve vztahu k postupu hodnotící komise při posuzování jednotlivých nabídek. Posouzení, zda nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, resp. zda případné zdůvodnění mimořádné nízké nabídkové ceny je opodstatněné či nikoliv, je tedy plně v kompetenci hodnotící komise. Závěrem tedy konstatuji, že Úřad při posuzování otázky mimořádně nízké nabídkové ceny postupoval v souladu se zákonem.“

Dle závěrů Úřadu uvedených v Rozhodnutí ze dne 28. 12. 2006, č. j. S-325/2006/DO-20589/2006/540-Šm: „posouzení, zda nabídková cena konkrétního uchazeče je, či není mimořádně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, náleží výlučně hodnotící komisi.“

Dle názoru Nejvyššího správního soudu předestřeném v Rozsudku ze dne 6. 11. 2019, č. j. 5 Afs 75/2009 – 100, pak „Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením […] přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce.“

Zadavatel s ohledem na výše uvedené závěry konstatuje, že Komise v daném případě řádně a v souladu se ZZVZ posoudila nabídkovou cenu vybraného dodavatele (společnosti Asseco) z pohledu, zda se jedná či nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel konstatuje, že postup Komise je v souladu s § 113 ZZVZ ve spojení s § 6 odst. 1 ZZVZ.

Z výše uvedených důvodů Zadavatel námitku č. 2 Stěžovatele, týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny odmítá.

VI. K námitce Stěžovatele č. 3 - hodnocení kvality návrhu technického řešení

Stěžovatel v části III. Námitek rozporuje způsob a výsledky hodnocení technického řešení Zadavatelem. Stěžovatel nesouhlasí s ohodnocením své nabídky a rozporuje hodnocení jeho nabídky v jednotlivých částech hodnocení v Příloze č. 2 Zprávy o hodnocení nabídek - Popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení (dále jen „Příloha č. 2 Zprávy o vyhodnocení nabídek“).

Zadavatel uvádí, že není možné jednotlivé nabídky chápat izolovaně bez vzájemného porovnání, jak to provádí stěžovatel v Námitkách, respektive v upravené Příloze č. 2 Zprávy o hodnocení nabídek. Nelze opomenout, že Zadavatel, kromě vyhodnocení v Příloze č. 2 Zprávy o hodnocení nabídek, provedl také vzájemné porovnání nabídek v Příloze č. 1 Zprávy o vyhodnocení nabídek, z čehož vyplývá, že samotná Příloha č. 2 Zprávy o vyhodnocení nabídek nebyla ani nemohla být jediným podkladem pro hodnocení nabídek. Nadto je třeba uvést, že při hodnocení kvality návrhu technického řešení byl Zadavatel vázán podmínkami, které sám nastavil v Zadávací dokumentaci a které mu neumožňovaly dále měnit způsob a metody hodnocení dílčích kritérií.

Stěžovatel dále namítá nesprávné zhodnocení nabídky vybraného dodavatele (společnosti Asseco), konkrétně nedostatečný popis a nedostatečné návrhy technického řešení předloženého vybraným dodavatelem. Dle názoru Stěžovatele tak nabídka společnosti Asseco ani nabídková cena nemohou být kompletní, z čehož dovozuje nutnost přidělení výrazně nižšího hodnocení tomuto dodavateli. Ke konceptu řešení vybraného dodavatele Zadavatel uvádí, že namítané technické nedostatky zohlednil v Příloze č. 1 Zprávy o vyhodnocení nabídek. Kromě nedostatků však zohlednil i výhody navrženého řešení týkající se konfigurovatelnosti a udržitelnosti řešení, s čímž je spojeno možné napojení open source nástrojů, které mohou usnadnit další trvání a rozvoj navrženého řešení. V obecné rovině k hodnocení této části Zadavatel zdůrazňuje, že nehodnotil pouze některé její součásti izolovaně bez vztahu k ostatním, jak to provádí Stěžovatel, ale zohlednil veškeré aspekty hodnoceného kritéria tak, aby rozhodnutí Zadavatele obstálo jako dostatečně transparentní.

Z výše uvedených důvodů Zadavatel námitku č. 3 Stěžovatele, týkající se hodnocení kvality technického řešení odmítá.“.

K postavení zadavatele

74.         Úřad primárně posoudil, zda je splněn předpoklad stanovený v § 4 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona taxativně vymezuje pět skupin subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona Česká republika, kdy dle citovaného ustanovení zákona se v případě České republiky organizační složky státu považují za samostatné zadavatele.

75.         Podle § 7 odst. 1, věty první, zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku České republiky“), za stát právně jedná vedoucí organizační složky, jíž se toto právní jednání týká, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak.

76.         Z dikce ustanovení § 7 odst. 1 zákona o majetku České republiky tudíž vyplývá, že za stát, tzn. za Českou republiku, coby veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona, jednají, a tedy i veřejné zakázky zadávají, jednotlivé organizační složky státu.

77.         Podle § 1 odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je Státní pozemkový úřad organizační složkou státu a účetní jednotkou.

78.         Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona, a tudíž byl povinen postupovat při zadávání předmětné veřejné zakázky podle zákona.       

K otázce dokladu o doručení námitek zadavateli       

79.         Nejprve považuje Úřad za nezbytné vypořádat se s projednatelností návrhu, resp. s tvrzením zadavatele, že navrhovatel nedostál zákonnému požadavku, když součástí návrhu neučinil doklad o doručení námitek zadavateli, přičemž v důsledku této skutečnosti by měl Úřad vedené správní řízení zastavit (viz bod 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad sděluje následující. 

80.         Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

81.         Z dikce § 251 odst. 1 věty třetí zákona vyplývá, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku je mj. doklad o doručení námitek zadavateli. K požadavku zákona na přiložení dokladu o doručení námitek zadavateli k návrhu Úřad uvádí, že význam tohoto dokladu pro samotné řízení o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele spočívá zejména v určení, zda podání návrhu předcházelo řádné a včasné podání námitek  ve smyslu § 242 zákona.

82.         Obecně platí, že Úřad má povinnost při přijetí návrhu ověřit, zda jsou splněny všechny podmínky pro podání návrhu. Jednou z těchto podmínek je v případě návrhu podávaného před uzavřením smlouvy i předchozí řádné a včasné podání námitek zadavateli. Úřad je tedy ze zákona povinen ověřit, zda byly námitky podány zadavateli řádně a včas, jelikož v opačném případě je Úřad povinen takové správní řízení dle ust. § 257 písm. h) zákona zastavit. Úřad je přitom oprávněn a povinen akceptovat pouze takové podklady, které umožňují objektivní posouzení rozhodných skutečností.

83.         K tomu Úřad dále podrobněji rozvádí, že zakotvením povinnosti učinit součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli ve spojení s negativním následkem v podobě zastavení správního řízení v případě nesplnění uvedené povinnosti je sledováno, aby Úřad mohl rychle a správně posoudit splnění procesních podmínek vedení správního řízení, a tedy aby postupy zadavatelů mohly být v zahájeném správním řízení Úřadem co nejdříve přezkoumány nebo správní řízení pro nesplnění podmínek řízení co nejdříve zastaveno, a tak bylo zamezeno bezdůvodnému blokování zadávacích řízení, resp. soutěží o návrh.

84.         V případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a doby doručení, tedy kdy je třeba, aby bylo doručení doloženo, jako je tomu ve zde posuzovaném případě, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena, resp. dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. V šetřeném případě neučinil navrhovatel přílohou návrhu samostatný doklad o doručení námitek spočívající např. ve výpisu z datové schránky navrhovatele (doručenku), avšak k návrhu přiložil rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 25.9.2019. Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 97/2016-84 ze dne 18.10.2017, který se zabývá problematikou důkazních prostředků vhodných k prokázání (včasnosti) doručení námitek zadavateli a posuzováním splnění procesních podmínek vedení správního řízení a reaguje tak na rozhodovací praxi Úřadu. Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku mj. uvedl následující: „Přestože je i volbou odesílatele, jaký prostředek komunikace si s ohledem na své možné důkazní obtíže zvolí, z uvedeného se podává, že stejně jako výčet způsobů komunikace i okruh možných dokladů o doručení námitek byl také nepoměrně širší a rozmanitější, než jen klasická potvrzení doručení písemností v podobě poštovní dodejky, razítka podatelny či dokladu ze systému datových schránek. Podle názoru zdejšího soudu přitom nelze nalézt rozumný důvod, proč by tímto dokladem nemohl být doklad v podobě rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém je výslovně uvedeno, kdy byly zadavateli námitky doručeny (zde: 2.2.2016). Existuje zde tedy dokument, kde je uveden jednoznačný den doručení námitek, tj. den, kdy se námitky dostaly do dispoziční sféry zadavatele; navíc je zde dána jasná časová návaznost mezi dokladem  o odeslání písemnosti zadavateli vystaveném Českou poštou (1.2.2016) a datem (2.2.2016), kdy měly být námitky doručeny, uvedeným v rozhodnutí o námitkách.“.

85.         Pokud jde o stěžejní závěry obsažené v tomto rozsudku Krajského soudu v Brně, soud považuje požadavky Úřadu na doklad o doručení námitek v dosavadní rozhodovací praxi (rozuměj v praxi před vydáním předmětného rozsudku) Úřadu za příliš formální. Poukazuje na to, že výhradní trvání na předložení doručenky coby dokladu o doručení námitek není akceptovatelné, neboť doručenka není jediným důkazním prostředkem, který prokazuje,  že byly námitky zadavateli doručeny. Z pohledu soudu tak rozhoduje fakticita doručení (doručení v materiálním smyslu), nikoliv podoba dokladu. Při posuzování toho, co lze jako doklad o doručení námitek akceptovat, je tak nutno vyjít z toho, že zákon neurčuje podobu tohoto dokladu, a z toho, že z tohoto dokladu musí být patrno, zda a kdy zadavatel námitky obdržel. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že doklad o doručení námitek zadavateli může představovat i rozhodnutí o námitkách, pokud je připojeno k návrhu, tzn. tvoří přílohu návrhu, a v němž zadavatel výslovně uvádí den, kdy mu byly námitky doručeny. Jako důkazní prostředek k prokázání doručení námitek zadavateli je tedy coby přílohu návrhu nutno přijmout takový doklad, z něhož lze bez rozumných pochyb zjistit, že námitky byly zadavateli doručeny. Takovým dokladem může být např. doručenka nebo rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel potvrzuje přijetí námitek a uvádí datum jejich doručení, pokud tento údaj není v rozporu s jinými skutečnostmi vyplývajícími z dokumentace o zadávacím řízení či vyjádření účastníků zadávacího řízení. Úřad pro úplnost doplňuje, že k tomu, aby bylo lze rozhodnutí zadavatele o námitkách případně považovat za doklad o doručení námitek zadavateli, musí být takové rozhodnutí součástí návrhu, resp. musí být předloženo  ze strany navrhovatele, a nikoliv tvořit až součást dokumentace o zadávacím řízení zaslané zadavatelem Úřadu v souvislosti se zahájením správního řízení o přezkoumání jeho úkonů.

86.         Úřad opakuje, že zákonodárce ve výše uvedeném ustanovení § 251 odst. 1 zákona výslovně uvedl požadavek, že součástí návrhu musí být doklad o doručení námitek zadavateli. Jak bylo konstatováno již výše, navrhovatel jednou z příloh návrhu učinil rozhodnutí zadavatele ze dne 25.9.2019 o jím podaných námitkách. Na titulní straně předmětného rozhodnutí přitom zadavatel výslovně uvedl, že „obdržel dne 11.9.2019 námitky podané stěžovatelem dle § 241 a násl. zákona (…) proti hodnocení nabídek a proti výběru nejvýhodnější nabídky v souvislosti s Veřejnou zakázkou (…).“. Z právě řečeného je tudíž zřejmé, že v rozhodnutí o námitkách zadavatel potvrzuje, že námitky navrhovatele obdržel, stejně tak uvádí den, kdy se tak stalo. Z rozhodnutí o námitkách je proto dle názoru Úřadu bez dalšího patrné, zda a kdy zadavatel námitky navrhovatele obdržel. Nadto Úřad nemá pochybnosti ani o časové návaznosti, neboť námitky navrhovatele jsou ze dne 11.9.2019, přičemž zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl jako den obdržení daných námitek právě den 11.9.2019. S ohledem na výše popsané skutečnosti a vzhledem k závěrům Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 97/2016-84 ze dne 18.10.2017 má tak Úřad za prokázané, že rozhodnutí zadavatele ze dne 25.9.2019 o námitkách, jež navrhovatel učinil přílohou návrhu, je možné považovat za doklad o doručení námitek zadavateli ve smyslu § 251 odst. 1 zákona.

87.         Úřad dodává, že zadavatel v jeho vyjádření k návrhu ze dne 14.10.2019 odkazuje na konkrétní usnesení vydaná Úřadem, jimiž Úřad vedená správní řízení podle § 257 písm. d) zákona zastavil, jelikož k návrhům příslušných navrhovatelů nebyly připojeny doklady o doručení námitek zadavatelům. Úřad nicméně zdůrazňuje, že předmětná usnesení, resp. závěry v nich vyjádřené nejsou na šetřený případ aplikovatelné, neboť mají jiné skutkové okolnosti. Usneseními, na něž zadavatel odkazuje, Úřad správní řízení zastavil, jelikož k návrhům navrhovatelů nebyl přiložen žádný doklad, tzn. jakýkoliv dokument, který by prokazoval, kdy byly námitky příslušných navrhovatelů zadavatelům doručeny, což však není případ zde projednávané věci, kdy navrhovatel přílohou návrhu učinil rozhodnutí o námitkách, z něhož je seznatelné, že zadavatel námitky navrhovatele obdržel a kdy se tak stalo.

88.         Ve světle shora popsaných skutečností tudíž Úřad vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že navrhovatel dostál požadavku zákona na to, aby k návrhu byl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čili není dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. d) zákona.  

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Obecně k požadavkům kladeným na rozhodnutí o námitkách

89.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.9.2010, č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených. Úřad dodává, že uvedená judikatura se vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších přepisů, avšak uvedené závěry lze analogicky aplikovat na zákon, neboť princip podání námitek zůstal zachován.

90.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantními. Za takové situace není naplňován smysl institutu námitek, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde ještě není hodnoceno, zda důvodné či nikoliv), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

91.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

92.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený dodavatel neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.4.2008, č. j. 5 As 50/2006 – 137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona a v § 263 odst. 5 zákona.

93.         Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

94.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

95.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

96.         Se zřetelem na vše shora uvedené, stejně tak s přihlédnutím k argumentu navrhovatele uvedenému v návrhu, že rozhodnutí zadavatele o námitkách je v některých jeho částech nepřezkoumatelné, neboť zadavatel se dostatečně nevypořádal se všemi námitkami uplatněnými navrhovatelem, tedy Úřad předně přikročil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele vyhoví nárokům, které na něj klade zákon, jinými slovy, zda se v rozhodnutí o námitkách zadavatel vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

K postupu zadavatele při vyřizování námitek

97.         Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 11.9.2019 námitky navrhovatele z téhož dne, které s odkazem na ustanovení § 245 odst. 2 zákona odmítl.

98.         Úřad již na tomto místě konstatuje, že zadavatel se podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám navrhovatele, a to konkrétně k námitce týkající se „mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele“ a k námitce týkající se „hodnocení „Kvality návrhu technického řešení““. Navrhovatel v námitkách brojí mj. proti tomu, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízkou nabídkovou cenou, když v námitkách předkládá konkrétní argumenty spočívající mj. v úvaze o rozpadu nabídkové ceny vybraného dodavatele za plnění veřejné zakázky, a dále vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek nezachytil myšlenkové pochody, které jej vedly k opačnému závěru, tzn. že se o nabídkovou cenu mimořádně nízkou nejedná (viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V další části námitek pak navrhovatel napadá hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“ uvedené v příloze č. 2 zprávy o hodnocení nabídek a nesouhlasí s obdrženým počtem bodů u jím podané nabídky, když v příloze námitek sděluje zadavateli jednotlivé argumenty týkající se jím nabízeného technického řešení (viz body 70. a 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel v rámci této námitky rovněž namítá, že vybraný dodavatel nesplnil základní požadavky zadavatele na zpracování technického řešení nabízeného plnění.

99.         Zadavatel se k  výše uvedeným tvrzením navrhovatele (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyjádřil v bodu V. „K námitce Stěžovatele č. 2 - mimořádně nízká nabídková cena vybraného dodavatele“ a v bodu VI. „K námitce Stěžovatele č. 3 - hodnocení kvality návrhu technického řešení“ rozhodnutí o námitkách (viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

100.     Po podrobném seznámení se s celým obsahem rozhodnutí o námitkách Úřad konstatuje, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách k oběma shora uvedeným námitkám uvedl následující. K námitce týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele Úřad shrnuje, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že hodnotící komise provedla opakované posouzení nabídkových cen jednotlivých účastníků zadávacího řízení ve vztahu k tomu, zda jejich nabídky neobsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a dospěla k názoru, že nikoliv, a že nabídková cena vybraného dodavatele odpovídá cenám na relevantním trhu. Zadavatel navrhovateli současně sdělil, že mu žádné ustanovení zákona nestanovuje povinnost přenášet závěry o posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny do zprávy o hodnocení nabídek, když z jeho pohledu je relevantní to, že se hodnotící komise posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zabývala a tuto skutečnost následně zaznamenala v příslušném protokolu z jednání. Na podporu svých tvrzení odkázal zadavatel na relevantní soudní judikaturu a rozhodnutí Úřadu, z nichž citoval.

101.     V další části rozhodnutí o námitkách se zadavatel vyjádřil k námitce navrhovatele týkající se hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“. Zadavatel ve stručnosti konstatoval, že není možné jednotlivé nabídky chápat izolovaně bez jejich vzájemného porovnání, jak to učinil navrhovatel v příloze námitek (jedná se o argumenty navrhovatele doplněnou přílohu č. 2 zprávy o hodnocení nabídek, pozn. Úřadu). Zadavatel zdůrazňuje, že provedl také vzájemné porovnání nabídek v příloze č. 1 zprávy o hodnocení nabídek, ze kterého vyplývá, že samotná příloha č. 2 zprávy o hodnocení nabídek nebyla a rovněž ani nemohla být jediným podkladem pro hodnocení nabídek, neboť zadavatel byl vázán při hodnocení nabídek zadávacími podmínkami. V rozhodnutí o námitkách se zadavatel dále vyjadřuje k namítanému nesprávnému hodnocení nabídky vybraného dodavatele, když sděluje, že namítané technické nedostatky zohlednil v příloze č. 1 zprávy o hodnocení nabídek.

102.     K důvodům zrušení rozhodnutí o námitkách uvádí Úřad následující skutečnosti.

103.     V případě námitky týkající se „mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele“ uvedl navrhovatel v rámci jím podaných námitek zcela konkrétní kalkulace, mj. rozpad nabídkové ceny vybraného dodavatele s uvedením konkrétních částek za jednotlivá dílčí plnění a ceny prováděných prací, prostřednictvím nichž sdělil zadavateli přesné argumenty, na základě kterých se domnívá, že nabídková cena vybraného dodavatele neodpovídá obvyklým cenám na relevantním trhu a proč je přesvědčen, že tato nabídková cena představuje nabídkovou cenu mimořádně nízkou. K této námitce se však zadavatel v bodě V. „K námitce Stěžovatele č. 2 - mimořádně nízká nabídková cena vybraného dodavatele“ rozhodnutí o námitkách vyjádřil zcela obecnými tvrzeními, a to aniž by jakkoliv reagoval na konkrétní argumenty navrhovatele a na jím předestřené výpočty týkající se rozpadu nabídkové ceny vybraného dodavatele. Reakce zadavatele na zcela konkrétní námitky navrhovatele tak spočívá pouze v obecných tvrzeních, že postupoval v souladu se zákonem a není povinen své závěry „důkladněji“ zachycovat v písemných materiálech, přičemž argumentuje relevantní judikaturou a rozhodnutími Úřadu. Zadavatel tudíž na navrhovatelem namítané skutečnosti reagoval pouze obecnými sděleními, aniž by se zabýval jejich samotnou podstatou a snažil se navrhovateli vysvětlit, proč nepovažuje nabídkovou cenu vybraného dodavatele za mimořádně nízkou, a pokusil se tak v této části námitek názory navrhovatele vyvrátit. Taková obecná konstatování zadavatele Úřad považuje za naprosto nedostatečná, zvláště když navrhovatel předložil zadavateli zcela konkrétní výpočty odůvodňující jeho názor stran nabídkové ceny vybraného dodavatele. K uvedenému rozpadu nabídkové ceny vybraného dodavatele tak zcela absentuje věcné vyjádření zadavatele, proč nepovažuje nabídkovou cenu vybraného dodavatele za mimořádně nízkou, resp. proč považuje výpočty navrhovatele za mylné (liché), jež mohl zadavatel kupříkladu podpořit vlastními kalkulacemi odůvodňujícími jeho postup, a proto se odůvodnění předmětného rozhodnutí o námitkách v části týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele stává nepřezkoumatelným. Na výše uvedeném ničeho nemění ani souhrnné konstatování zadavatele v závěru bodu V. rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel jen obecně konstatuje, že postupoval v souladu se zákonem (viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

104.     Úřad nepřehlédl, že k rozpadu nabídkové ceny vybraného dodavatele se zadavatel konkrétněji vyjádřil za uvedení vlastních kalkulací ve svém stanovisku k návrhu ze dne 14.10.2019. Úřad nicméně podotýká, že sdělení konkrétních argumentů věnujících se rozpadu nabídkové ceny vybraného dodavatele měl zadavatel vtělit již do rozhodnutí o námitkách, tak, aby navrhovatel obdržel veškeré relevantní argumenty reagující na jeho námitky, jež by objasňovaly postup zadavatele týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele.

105.     Úřad na tomto místě poznamenává, že, jak bylo ostatně konstatováno již shora, v případě, kdy konkrétní stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Výsledkem právě řečeného má, resp. musí být, že zadavatel seznámí stěžovatele se všemi argumenty, na základě nichž se s jeho tvrzeními obsaženými v námitkách neztotožňuje, potažmo, na základě kterých pokládá svůj postup za oprávněný, již v rámci rozhodnutí o námitkách. Zadavatel tedy nesmí až v rámci správního řízení před Úřadem, typicky až v jeho vyjádření k návrhu, nově přednést („vyjevit“) argumentaci, kterou neuplatnil již v rozhodnutí o námitkách, a jež mohla mít vliv na úvahy stěžovatele, zda poté, kdy zadavatel jeho námitky rozhodnutím o námitkách odmítl, podá návrh na přezkoumání jeho úkonů či nikoliv. Takový postup zadavatele vůči tomuto stěžovateli by byl totiž značně nespravedlivý, jak bylo již uvedeno v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí.

106.     Úřad opětovně zdůrazňuje, že zadavatel má povinnost seznámit příslušného stěžovatele s veškerými důvody, na základě nichž nepovažuje jím podané námitky za opodstatněné, již v rámci rozhodnutí o námitkách. Je zřejmé, že v šetřeném případě účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, nebylo dosaženo. Úřad uvádí, že právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní. Podle ustanovení § 245 odst. 1 zákona součástí rozhodnutí o námitkách musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Posílení funkce námitek jako nástroje, kterým by měly být v maximální možné míře bezprostředně vyřešeny všechny sporné otázky mezi zadavatelem a stěžovatelem, je promítnuto v ustanovení § 263 odst. 5 zákona, dle kterého platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zákon tak prostřednictvím shora citovaných ustanovení zákona posiluje právní jistotu stěžovatelů, kteří by se již tak v rozhodnutí o námitkách měli dozvědět veškerou relevantní argumentaci zadavatele k podaným námitkám. Lze tedy opětovně konstatovat, že pokud má zadava­tel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit již v okamžiku rozhodování o námitkách a nikoliv si část své argumentace ponechat až pro správní řízení. Takový závěr ostatně vyplývá i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, kdy lze odkázat např. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0098/2017/VZ-12065/2017/523/ASo ze dne 10.4.2017. Takové podrobné zdůvodnění postupu zadavatele pak totiž na druhé straně má sloužit stěžovateli jako základní podklad pro úvahu, zda si za svým názorem o nezákonném postupu zadavatele stojí natolik, že je ochoten vyvolat zahájení správního řízení před Úřa­dem na základě návrhu. Úřad proto s odkazem na shora popsané upozorňuje, že fakt, že zadavatel až v rámci vedeného správního řízení rozšířil svoji argumentaci týkající se reálnosti nabídkové ceny vybraného dodavatele, nemůže zjištěné pochybení zadavatele vzniknuvší v době předcházející podání návrhu, tj. v době rozhodování o námitkách navrhovatele, v žádném případě zhojit; tento fakt tudíž nemůže na závěru Úřadu, že rozhodnutí o námitkách je v části týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele nepřezkoumatelné, ničeho změnit.

107.     Úřad na tomto místě doplňuje, že tímto rozhodnutím nijak nepředjímá, zda nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká či nikoliv. To ostatně ani není v jeho kompetenci, neboť je to zadavatel, kdo musí uvedené posoudit a primárně na konkrétní námitky reagovat, a to takovým způsobem, aby jeho maximální snahou bylo vyvrátit konkrétní namítané pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele.

108.     Ve vztahu k námitce týkající se hodnocení dílčího kritéria „Kvalita návrhu technického řešení“ učinil Úřad následující zjištění. Navrhovatel v námitkách napadá hodnocení kvality jeho návrhu technického řešení uvedené v příloze č. 2 zprávy o hodnocení nabídek, když v příloze námitek zadavateli sděluje své jednotlivé argumenty týkající se jím navrhovaného technického řešení a sděluje mu, z jakých příčin a v jakých hodnotících ukazatelích měla být jeho nabídka hodnocena lépe, tj. více body. Úřad opakuje, že navrhovatel předložil zadavateli v příloze námitek zcela konkrétní argumenty týkající se technického řešení jím nabídnutého plnění veřejné zakázky. Pro ilustraci Úřad odkazuje na některá tvrzení navrhovatele obhajující kvalitu jeho technického řešení, jako např. že „[s]ystém navrhovaný jako 3-vrstvá architektura má vždy návaznost mezi jednotlivými vrstvami. ESRI platforma je otevřená na všech vrstvách dané architektury a umožňuje integraci s okolními systémy. Vnímání ESRI platformy jako "platform lock" není správné.“, či že „[n]aše řešení je na všech vrstvách plně škálovatelné a to jak vertikálně, tak horizontálně. Automatické rozložení zátěže je na úrovni aplikační vrstvy realizováno pomocí služby Esri WebAdaptor v roli reverzní proxy a load balanceru. Daší škálování je popsáno na úrovni síťové vrstvy a webových serverů.“ (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jež navrhovatel uvedl ve vztahu k bodům č. 8 a č. 9 v rámci subkritéria „Architektura řešení“. Zadavatel však v rozhodnutí o námitkách na předmětné argumenty navrhovatele týkající se jeho technického řešení zareagoval pouze obecným způsobem, a to tak, že mu sdělil, že není možné jednotlivé nabídky chápat izolovaně bez vzájemného porovnání a že samotná příloha č. 2 zprávy o hodnocení nabídek nemohla být jediným podkladem pro hodnocení nabídek. K navrhovatelem tvrzeným vlastnostem jeho technického řešení, jež dle něj odůvodňují, že jeho nabídka měla být v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“ ohodnocena vyšším počtem bodů, než se tak reálně stalo, tak naprosto chybí jakékoliv věcné vyjádření zadavatele, resp. odůvodnění jeho postupu, proč navrhovatelem prezentovaná tvrzení nepokládá za relevantní. Z obsahu samotného odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zjevné opomenutí námitek zadavatelem, kdy zadavatel na zcela konkrétní argumenty navrhovatele zareagoval toliko obecně, aniž by uvedl konkrétní tvrzení, jimiž by se srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem tvrzeným navrhovatelem. Pokud tedy kupříkladu navrhovatel namítal, že jeho řešení je na všech vrstvách plně škálovatelné, a to jak vertikálně, tak horizontálně, neboť automatické rozložení zátěže je na úrovni aplikační vrstvy realizováno pomocí služby Esri WebAdaptor v roli reverzní proxy a load balanceru a že další škálování je popsáno na úrovni síťové vrstvy a webových serverů, měl zadavatel povinnost na tuto námitku řádně reagovat, neboť předmětná námitka byla uplatněna zcela konkrétně a jasně, a tudíž, pakliže se zadavatel k této námitce žádným způsobem nevyjádřil, nepostupoval v souladu se zákonem. Obdobným způsobem, a tedy nezákonně, pak zadavatel postupoval i ve vztahu k bodům č. 2, č. 5, č. 6, č. 7 subkritéria „Koncept řešení“, k bodu č. 13 subkritéria „Architektura řešení“ a k bodu č. 15 „Přínosy a rizika řešení“. I v těchto jmenovaných bodech předložil navrhovatel konkrétní argumenty, na základě nichž má za to, že jím podaná nabídka měla být v rámci dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“ ohodnocena vyšším počtem bodů, než se tak reálně stalo. Dle navrhovatele není zřejmé, proč byl jím podané nabídce u předmětného dílčího kritéria hodnocení přidělen nepřiměřeně nízký počet bodů v rámci jednotlivých subkritérií, ačkoliv tato splňuje v plném rozsahu požadavky zadavatele; není tedy zřejmý způsob stanovení výsledné bodové hodnoty vždy za dané subkritérium, a to i s ohledem na hodnocení zadavatele v rámci přílohy č. 2 zprávy o hodnocení nabídek. Zadavatel nicméně i tyto argumenty navrhovatele v rozhodnutí o námitkách „odbyl“ obecným tvrzením, že nabídky nelze chápat izolovaně, a to aniž by zadavatel rozlišil, co navrhovatel k jednotlivým bodům subkritérií dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“, jež prostřednictvím námitek, resp. přílohy námitek, napadal, tvrdil. K tomu Úřad doplňuje, že námitky navrhovatele, včetně přílohy námitek, jsou součástí vedeného správního spisu pod položkou č. 1; pod položkou č. 1 je pak v předmětném správním spisu vedeno i rozhodnutí zadavatele ze dne 25.9.2019 o námitkách navrhovatele.   

109.     Úřad tudíž shrnuje, že zadavatel měl v rozhodnutí o námitkách odůvodnit, proč navrhovateli v případě hodnocení jeho technického řešení udělil daný počet bodů, resp. zareagovat na jeho konkrétní argumenty týkající se jeho technického řešení, blíže popsané v příloze námitek, což však neučinil, když v rozhodnutí o námitkách uvedl fakticky nicneříkající sdělení, a sice že nabídky není možno vnímat izolovaně a že příloha č. 2 zprávy o hodnocení nabídek nemohla být jediným podkladem pro hodnocení nabídek, a proto se i v této části stává odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným, čili rozporným se zákonem.

110.     Úřad doplňuje, že ve vztahu k tomu, že zadavatel svoji argumentaci týkající se hodnocení nabídky navrhovatele v dílčím kritériu hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“ v jeho vyjádření k návrhu ze dne 14.10.2019 do určité míry doplnil, resp. rozvedl, lze v podrobnostech odkázat na závěry učiněné v bodech 104. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí, kdy tyto závěry jsou v plném rozsahu platné i pro část odůvodnění rozhodnutí o námitkách týkající se hodnocení shora specifikovaného dílčího kritéria hodnocení.

111.     Úřad nadto uvádí, že v případě námitky navrhovatele týkající se „nedostatků“ nabídky vybraného dodavatele lze z odůvodnění rozhodnutí o námitkách dovodit, že zadavatel připouští, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje technické nedostatky, které při hodnocení nabídky vybraného dodavatele zohlednil, nicméně tato skýtá i jisté výhody, jež bral zadavatel při hodnocení jeho nabídky taktéž do úvahy. K tomu Úřad konstatuje, že si lze představit, že i s touto námitkou navrhovatele se zadavatel mohl vypořádat důkladněji a konkrétněji, a rozptýlit tak vznesené pochybnosti navrhovatele, ačkoliv zadavatel neobdržel konkrétní argumenty navrhovatele, nýbrž pouze jeho domněnky, které navrhovatel dovodil z přílohy č. 2 zprávy o hodnocení nabídek.

112.     Ve vztahu k oběma shora specifikovaným námitkám navrhovatele je tak z pohledu Úřadu zjevné, že na konkrétní námitky navrhovatele zadavatel reagoval zcela obecnými sděleními, popř. konkrétní argumenty navrhovatele zcela ignoroval. Jak již Úřad uvedl výše, zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Jednoduše řečeno, na zcela konkrétní námitky navrhovatele měl zadavatel reagovat také zcela konkrétními argumenty. Úřad tak konstatuje, že zadavatel se podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem obsaženým v námitkách, čímž porušil § 245 odst. 1 zákona, a rozhodnutí zadavatele o námitkách se tak stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

113.     Úřad k postupu při vyřizování námitek podle § 245 odst. 1 zákona dodává, že zadavatel se musí nejen vypořádat se všemi skutečnostmi uvedenými navrhovatelem v námitkách, ale své rozhodnutí o námitkách musí též řádně (podrobně a srozumitelně) odůvodnit, a to ve vztahu ke každé jednotlivé skutečnosti. Rozhodnutí o námitkách musí být odůvodněno přezkoumatelným způsobem, musí být srozumitelné a musí být opřeno o relevantní důvody. Rozhodnutí o námitkách nelze považovat za souladné se zákonem, pokud v něm zadavatel neuvede konkrétní, přezkoumatelné a podložené důvody, pro které považuje tvrzení navrhovatele za mylné. I kdyby zadavatel považoval některou namítanou skutečnost za irelevantní či nesouvisející se zadávacím řízením, je třeba se i s takovou námitkou vypořádat a zaujmout k ní stanovisko, i kdyby toto vyjádření mělo být takové, že námitka nesouvisí se zadávacím řízením, že k namítanému jednání vůbec nedošlo apod. Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o námitkách pak způsobuje nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí. Opomene-li zadavatel vypořádat některé z uplatněných námitek, pak je odůvodnění takového rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

114.     Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nebylo dosaženo. Právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní. Posílení funkce námitek jako nástroje, kterým by měly být v maximální možné míře bezprostředně vyřešeny všechny sporné otázky mezi zadavatelem a stěžovatelem, je promítnuto v ustanovení § 263 odst. 5 zákona, dle kterého platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zákon tak posiluje právní jistotu stěžovatelů, kteří by se již tak v rozhodnutí o námitkách měli dozvědět veškerou relevantní argumentaci zadavatele k podaným námitkám. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit a tedy nikoliv se k některé části námitek vůbec nevyjádřit, či se vyjádřit pouze obecně, jak to učinil v právě posuzovaném případě.

115.     Ve vztahu k rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0220/2018/VZ-07050/2019/323/JKt  ze dne 11.3.2019, z něhož zadavatel cituje ve svém vyjádření k návrhu ze dne 14.10.2019, Úřad sděluje, že citované rozhodnutí není na šetřený případ přiléhavé. Předseda Úřadu se totiž v citovaném rozhodnutí zabýval situací, kdy zadavatel nereagoval na jednotlivé dílčí námitky příslušného navrhovatele, neboť tyto jednotlivé dílčí námitky se vztahovaly k předmětu dlouhodobého sporu mezi zadavatelem a navrhovatelem, přičemž obě strany sporu zastávaly dlouhodobě odlišný a jasně definovaný postoj, který byl konstantní a oběma stranám znám, tudíž v důsledku strohosti odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách tak ve vztahu k jednotlivým dílčím námitkám navrhovatele nemohl vzniknout informační deficit na straně navrhovatele a navrhovatel tak nebyl vystaven jakýmkoliv nejasnostem.

116.     V šetřeném případě však informační deficit na straně navrhovatele prokazatelně vznikl, jak již Úřad popsal a postavil najisto v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, jelikož výše uvedeným jednáním zadavatele nebyl naplněn základní účel námitek, tedy především odůvodnění postoje zadavatele k nim a sdělení skutečnosti, proč námitky odmítá. Přitom úkon zadavatele spočívající ve vyřízení veškerých námitek, resp. poskytnutí věcného stanoviska stěžovateli, nelze nikterak zhojit či nahradit. Následkem nevyřízení předmětných částí námitek tak byl v šetřeném případě výše uvedený „informační deficit“ na straně stěžovatele zásadní, přičemž to byl právě navrhovatel, kdo musel přezkum úkonu zadavatele před Úřadem iniciovat, resp. byl v této souvislosti povinen složit nemalou finanční částku jako kauci.

117.     Nad rámec výše uvedeného Úřad pro úplnost poznamenává, že zadavatel by měl při opětovném vyřízení námitek posoudit, zda je schopen se vypořádat se skutečnostmi tvrzenými navrhovatelem, a to zejména s jeho argumentací vůči hodnocení nabídek, a dále to, zda hodnocení nabídek zachycené zadavatelem v přílohách č. 1 a č. 2 zprávy o hodnocení nabídek je spolu ve vzájemné korelaci, resp. zda popis hodnocení údajů z nabídek v dílčím kritériu hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“ zachycený v příloze č. 1 citované zprávy odpovídá popisu hodnocení údajů z nabídek v předmětném dílčím kritériu hodnocení obsaženému v příloze č. 2 zprávy o hodnocení nabídek. Zadavatel by měl tedy při opětovném vyřízení námitek řádně posoudit, zda při hodnocení nabídek postupoval v souladu se zásadou transparentnosti.

118.     S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání posuzované veřejné zakázky postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona tím, že se v rozhodnutí ze dne 25.9.2019 o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách stěžovatele (navrhovatele), když se podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitkám stěžovatele týkajícím se

  • mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele, resp. posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, ačkoliv navrhovatel předložil konkrétní argumenty, mj. detailní úvahu o rozpadu ceny vybraného dodavatele za plnění veřejné zakázky,
  • hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Kvalita návrhu technického řešení“ u nabídky navrhovatele, podle níž byla nabídka navrhovatele hodnocena nepřiměřeně nízkým bodovým hodnocením, a to v hodnotících ukazatelích, resp. bodech stanovených v příloze č. 10 „Hodnotící ukazatele technického řešení“ zadávací dokumentace, a sice v bodech č. 2, č. 5, č. 6 a č. 7 subkritéria „Koncept řešení“, v bodech č. 8, č. 9 a č. 13 subkritéria „Architektura řešení“, a v bodu č. 15 subkritéria „Přínosy a rizika řešení“,

čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.     

119.     Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K uložení nápravného opatření     

120.     Vzhledem k tomu, že Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele (navrhovatele), jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

121.     Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

122.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

123.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

124.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.       

K uložení úhrady nákladů řízení

125.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

126.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. 

127.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000367.  

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se Úřadu podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

v z. Mgr. Markéta Dlouhá

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             JUDr. Filip Behenský, advokát, BEHENSKÝ & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Blažimská 1781/4, 149 00 Praha 4

2.             HSI, spol. s r.o., V kapslovně 2767/2, 130 00 Praha 3

3.             Asseco Central Europe, a.s., Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz