číslo jednací: S0278,0279,0280/2019/VZ- 24252/2019/541/PDz

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízeních o přestupcích vedených pod sp. zn. S0278/2019/VZ, sp. zn. S0279/2019/VZ a sp. zn. S0280/2019/VZ zahájených z moci úřední dne 22. 7. 2019 a spojených téhož dne do společného řízení vedeného pod sp. zn. S0278,0279,0280/2019/VZ, jehož účastníkem je

• obviněný – Městská část Praha 18, IČO 00231321, se sídlem Bechyňská 639, 199 00 Praha, v řízení o přestupku zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 4. 2019 advokátem JUDr. Petrem Balcarem, ev. č. ČAK 00008, Společná advokátní kancelář Balcar-Veselý-Zelenková, se sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha 1,

ve věci možného spáchání přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 citovaného zákona v souvislosti s uzavřením

• dodatku č. 1[1] dne 26. 4. 2018 ke smlouvě o dílo ze dne 14. 12. 2017 s vybraným dodavatelem – Trigema Building a.s., IČO 27653579, se sídlem Bucharova 2641/14, 158 00 Praha 5 – na plnění veřejné zakázky „Přístavba ZŠ Tupolevova – vytvoření nových tříd“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-023897, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 9. 2017,
• dodatku č. 3[2] dne 26. 9. 2018 ke smlouvě o dílo ze dne 14. 12. 2017 s vybraným dodavatelem – Trigema Building a.s., IČO 27653579, se sídlem Bucharova 2641/14, 158 00 Praha 5 – na plnění veřejné zakázky „Přístavba ZŠ Tupolevova – vytvoření nových tříd“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-023897, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 9. 2017, a
• dodatku č. 4[3] dne 24. 10. 2018 ke smlouvě o dílo ze dne 14. 12. 2017 s vybraným dodavatelem – Trigema Building a.s., IČO 27653579, se sídlem Bucharova 2641/14, 158 00 Praha 5 – na plnění veřejné zakázky „Přístavba ZŠ Tupolevova – vytvoření nových tříd“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-023897, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 9. 2017,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Městská část Praha 18, IČO 00231321, se sídlem Bechyňská 639, 199 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 dne 26. 4. 2018 ke smlouvě o dílo ze dne 14. 12. 2017 s vybraným dodavatelem – Trigema Building a.s., IČO 27653579, se sídlem Bucharova 2641/14, 158 00 Praha 5 – na plnění veřejné zakázky „Přístavba ZŠ Tupolevova – vytvoření nových tříd“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-023897, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 9. 2017, nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek č. 1 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 11. 5. 2018, přičemž předmětný dodatek č. 1 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 9. 5. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě Změnového listu č. 1, Změnového listu č. 2 a Změnového listu č. 3, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018.

II.

Obviněný – Městská část Praha 18, IČO 00231321, se sídlem Bechyňská 639, 199 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 3 dne 26. 9. 2018 ke smlouvě o dílo ze dne 14. 12. 2017 s vybraným dodavatelem – Trigema Building a.s., IČO 27653579, se sídlem Bucharova 2641/14, 158 00 Praha 5 – na plnění veřejné zakázky „Přístavba ZŠ Tupolevova – vytvoření nových tříd“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-023897, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 9. 2017, nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek č. 3 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 11. 10. 2018, přičemž předmětný dodatek č. 3 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 22. 10. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě Změnového listu č. 17, Změnového listu č. 18, Změnového listu č. 19, Změnového listu č. 20, Změnového listu č. 21, Změnového listu č. 22, Změnového listu č. 23, Změnového listu č. 24, Změnového listu č. 25, Změnového listu č. 26, Změnového listu č. 27, Změnového listu č. 28, Změnového listu č. 29, Změnového listu č. 30, Změnového listu č. 31, Změnového listu č. 32 a Změnového listu č. 33, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018.

III.

Obviněný – Městská část Praha 18, IČO 00231321, se sídlem Bechyňská 639, 199 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 4 dne 24. 10. 2018 ke smlouvě o dílo ze dne 14. 12. 2017 s vybraným dodavatelem – Trigema Building a.s., IČO 27653579, se sídlem Bucharova 2641/14, 158 00 Praha 5 – na plnění veřejné zakázky „Přístavba ZŠ Tupolevova – vytvoření nových tříd“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-023897, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 9. 2017, nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek č. 4 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 8. 11. 2018, přičemž předmětný dodatek č. 4 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 13. 11. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě Změnového listu č. 34, Změnového listu č. 35, Změnového listu č. 36, Změnového listu č. 37 a Změnového listu č. 38, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018.

IV.

Za spáchání přestupků při uveřejňování uvedených ve výrocích I. – III. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Městská část Praha 18, IČO 00231321, se sídlem Bechyňská 639, 199 00 Praha – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

ukládá pokuta ve výši 8 000 Kč (osm tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

V.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Městská část Praha 18, IČO 00231321, se sídlem Bechyňská 639, 199 00 Praha – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

Původní veřejná zakázka

1.             Obviněný – Městská část Praha 18, IČO 00231321, se sídlem Bechyňská 639, 199 00 Praha, v řízení o přestupku zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 4. 2019 advokátem JUDr. Petrem Balcarem, ev. č. ČAK 00008, Společná advokátní kancelář Balcar-Veselý-Zelenková, se sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 29. 8. 2017 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Přístavba ZŠ Tupolevova – vytvoření nových tříd“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-023897, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 9. 2017 (dále jen „původní veřejná zakázka“).

2.             Dne 14. 12. 2017 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem – Trigema Building a.s., IČO 27653579, se sídlem Bucharova 2641/14, 158 00 Praha 5 (dále jen „vybraný dodavatel“) – smlouvu o dílo na realizaci předmětu plnění původní veřejné zakázky (dále jen „smlouva o dílo“).

Skutečnosti související s uzavřením dodatku č. 1

3.             Dne 26. 4. 2018 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 1“).

4.             Z dodatku č. 1 vyplývá, že nedílnými součástmi tohoto dodatku jsou přílohy „Změnový list č. 1“, „Změnový list č. 2“ a „Změnový list č. 3“ (dále jen „ZL č. 1 – 3“).

5.             Dne 9. 5. 2018 zadavatel uveřejnil v registru smluv[4] dodatek č. 1 v částečném znění, neboť jeho přílohy ZL č. 1 – 3 zde nebyly uveřejněny. Z registru smluv dále vyplývá, že dodatek č. 1 byl v tomto registru uveřejněn včetně předmětných příloh až dne 29. 11. 2018.

Skutečnosti související s uzavřením dodatku č. 3

6.             Dne 26. 9. 2018 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem dodatek č. 3 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 3“).

7.             Z dodatku č. 3 vyplývá, že nedílnými součástmi tohoto dodatku jsou přílohy „Změnový list č. 17“, „Změnový list č. 18“, „Změnový list č. 19“, „Změnový list č. 20“, „Změnový list č. 21“, „Změnový list č. 22“, „Změnový list č. 23“, „Změnový list č. 24“, „Změnový list č. 25“, „Změnový list č. 26“, „Změnový list č. 27“, „Změnový list č. 28“, „Změnový list č. 29“, „Změnový list č. 30“, „Změnový list č. 31“, „Změnový list č. 32“ a „Změnový list č. 33“ (dále jen „ZL č. 17 – 33“).

8.             Dne 22. 10. 2018 zadavatel uveřejnil v registru smluv[5] dodatek č. 3 v částečném znění, neboť jeho přílohy ZL č. 17 – 33 zde nebyly uveřejněny. Z registru smluv dále vyplývá, že dodatek č. 3 byl v tomto registru uveřejněn včetně předmětných příloh až dne 29. 11. 2018.

Skutečnosti související s uzavřením dodatku č. 4

9.             Dne 24. 10. 2018 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem dodatek č. 4 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 4“).

10.         Z dodatku č. 4 pak vyplývá, že nedílnými součástmi tohoto dodatku jsou přílohy „Změnový list č. 34“, „Změnový list č. 35“, „Změnový list č. 36“, „Změnový list č. 37“ a „Změnový list č. 38“ (dále jen „ZL č. 34 – 38“).

11.         Dne 13. 11. 2018 zadavatel uveřejnil v registru smluv[6] dodatek č. 4 v částečném znění, neboť jeho přílohy ZL č. 34 – 38 zde nebyly uveřejněny. Z registru smluv dále vyplývá, že dodatek č. 4 byl v tomto registru uveřejněn včetně předmětných příloh až dne 29. 11. 2018.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

12.         Na základě kontroly postupu zadavatele, zahájené na základě oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-K0005/2019/VZ-08121/2019/544/MDb ze dne 27. 3. 2019, které bylo zadavateli doručeno téhož dne, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v kontrolních zjištěních protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-K0005/2019/VZ-16224/2019/544/MBo ze dne 10. 6. 2019 (dále jen „protokol o kontrole“) konstatoval, že zadavatel nepostupoval v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatky č. 1, č. 3 a č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku, jejíž cena přesáhla částku 500 000 Kč bez DPH, do 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 11. 5. 2018 (v případě dodatku č. 1), dne 11. 10. 2018 (v případě dodatku č. 3) a dne 8. 11. 2018 (v případě dodatku č. 4).

13.         Proti kontrolním zjištěním obsaženým v protokolu o kontrole podal zadavatel přípisem ze dne 24. 6. 2019 námitky, které byly Úřadu doručeny dne 25. 6. 2019.

14.         Přípisem č. j. ÚOHS-K0005/2019/VZ-19406/2019/544/MBo ze dne 19. 7. 2019 sdělil Úřad zadavateli, že podané námitky týkající se výše uvedených dodatků budou v souladu s § 14 odst. 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“) vyřízeny v tomto řízení o přestupcích.

15.         Úřad, který je příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem, získal na základě kontroly postupu zadavatele vedené pod sp. zn. K0005/2019/VZ pochybnosti, zda se zadavatel nedopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatků č. 1, č. 3 a č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když tyto dodatky včetně všech jejich příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 11. 5. 2018 v případě dodatku č. 1, dne 11. 10. 2018 v případě dodatku č. 3 a dne 8. 11. 2018 v případě dodatku č. 4, přičemž dodatek č. 1 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 9. 5. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 1 – 3, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018, dodatek č. 3 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 22. 10. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 17 – 33, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018, a dodatek č. 4 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 13. 11. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 34 – 38, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018, a proto zahájil řízení o přestupcích vedená pod sp. zn. S0278/2019/VZ, sp. zn. S0279/2019/VZ a sp. zn. S0280/2019/VZ.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

Průběh řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. S0278/2019/VZ (Dodatek č. 1)

16.         Vzhledem k tomu, že Úřad na základě kontroly získal pochybnosti, zda v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku splnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 11. 5. 2018, přičemž předmětný dodatek č. 1 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 9. 5. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 1 – 3, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018, zahájil řízení o přestupku z moci úřední vedené pod sp. zn. S0278/2019/VZ ve věci možného spáchání přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona obviněným.

17.         Účastníkem řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. S0278/2019/VZ je podle ustanovení § 256 zákona obviněný.

18.         Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-S0278/2019/VZ-19225/2019/541/PDz ze dne 19. 7. 2019. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 22. 7. 2019, a tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), v návaznosti na § 249 zákona, zahájeno řízení o přestupku z moci úřední ve věci možného spáchání přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona obviněným.

Průběh řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. S0279/2019/VZ (Dodatek č. 3)

19.         Vzhledem k tomu, že Úřad na základě kontroly získal pochybnosti, zda v souvislosti s uzavřením dodatku č. 3 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku splnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 3 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 11. 10. 2018, přičemž předmětný dodatek č. 3 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 22. 10. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 17 – 33, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018, zahájil řízení o přestupku z moci úřední vedené pod sp. zn. S0279/2019/VZ ve věci možného spáchání přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona obviněným.

20.         Účastníkem řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. S0279/2019/VZ je podle ustanovení § 256 zákona obviněný.

21.         Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-S0279/2019/VZ-19226/2019/541/PDz ze dne 19. 7. 2019. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 22. 7. 2019, a tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 správního řádu, v návaznosti na § 249 zákona, zahájeno řízení o přestupku z moci úřední ve věci možného spáchání přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona obviněným.

 

Průběh řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. S0280/2019/VZ (Dodatek č. 4)

22.         Vzhledem k tomu, že Úřad na základě kontroly získal pochybnosti, zda v souvislosti s uzavřením dodatku č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku splnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 4 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 8. 11. 2018, přičemž předmětný dodatek č. 4 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 13. 11. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 34 – 38, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018, zahájil řízení o přestupku z moci úřední vedené pod sp. zn. S0280/2019/VZ ve věci možného spáchání přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona obviněným.

23.         Účastníkem řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. S0280/2019/VZ je podle ustanovení § 256 zákona obviněný.

24.         Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-S0280/2019/VZ-19227/2019/541/PDz ze dne 19. 7. 2019. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 22. 7. 2019, a tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 správního řádu, v návaznosti na § 249 zákona, zahájeno řízení o přestupku z moci úřední ve věci možného spáchání přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona obviněným.

Spojení řízení o přestupcích

25.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0278,0279,0280/2019/VZ-19820/2019/541/PDz ze dne 22. 7. 2019 Úřad spojil řízení o přestupcích vedená pod sp. zn. S0278/2019/VZ, sp. zn. S0279/2019/VZ a sp. zn. S0280/2019/VZ do společného řízení o přestupcích vedeného pod sp. zn. S0278,0279,0280/2019/VZ.

Další průběh společného řízení o přestupcích

26.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0278,0279,0280/2019/VZ-19839/2019/541/PDz ze dne 22. 7. 2019 určil Úřad obviněnému lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

Vyjádření obviněného ze dne 31. 7. 2019

27.         Dne 31. 7. 2019 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne, v němž obviněný uvádí, že považuje zahájení předmětných řízení o přestupcích za předčasné, neboť kontrolní orgán má dle obviněného povinnost jím podané námitky řádně vypořádat, což považuje obviněný za postup neslučující se se zásadou obsaženou v § 4 odst. 4 správního řádu, dle které správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.

28.         Obviněný nesouhlasí s tím, že by se dopustil porušení § 219 odst. 1 zákona, neboť povinnost stanovená v citovaném ustanovení zákona je dle obviněného splněna i tím, když je smlouva či její dodatek uveřejněn v registru smluv, a to postupem podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) [dále jen „zákon o registru smluv“]. K tomu obviněný odkazuje na důvodovou zprávu k § 8 odst. 2 zákona o registru smluv, dle které zákonodárce k tomuto kroku přistoupil zejména z důvodu omezení administrativní zátěže pro zadavatele, přičemž povinnost uveřejňovat smlouvy je nyní obecně stanovena v zákoně o registru smluv a zveřejňování na dvou místech (tj. jak na profilu zadavatele, tak v registru smluv) by bylo zcela nadbytečné.

29.         Obviněný dále vyjadřuje svůj názor, že přílohový materiál k předmětným dodatkům ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku tvořily zejména změnové listy k vícepracím a méněpracím, přičemž se de facto jednalo o položkové rozpočty, které obsahovaly detailní informace ke způsobu výpočtu jednotkových cen v souvislosti s vícepracemi či méněpracemi, tedy o výjimku z povinnosti uveřejnění podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv. Obviněný dodává, že účelem přijetí zákona o registru smluv bylo zvýšit transparentnost smluv a nakládání s veřejným majetkem, přičemž doklady či dokumenty, na něž se vztahuje výše citovaná výjimka z povinnosti uveřejnění, jsou pouze technického rázu a často svým rozsahem přesahují samotnou smlouvu na plnění veřejné zakázky. Obviněný poukazuje na skutečnost, že přílohová dokumentace ke smlouvě na plnění veřejné zakázky může v mnoha případech čítat desítky až stovky stran.

30.         Ve vztahu k šetřenému případu obviněný dále konstatuje, že jednotlivé přílohy k dodatkům smlouvy o dílo neobsahovaly žádné nezveřejněné smluvní podmínky mezi obviněným a vybraným dodavatelem. Veškeré smluvní podmínky mezi obviněným a vybraným dodavatelem byly dle obviněného obsaženy přímo ve smlouvě o dílo a jejích písemných dodatcích, které byly všechny bez výjimky řádně a včas uveřejněny v registru smluv. Rovněž celková výše víceprací a méněprací byla dle obviněného detailně obsažena již v samotných dodatcích, takže zajištění transparentnosti nad vynakládáním veřejným prostředků bylo i v tomto případě zaručeno, tj. ze strany obviněného došlo k naplnění deklarovaného účelu zákona o registru smluv. Obviněný dále podotýká, že přímo v dodatcích bylo rovněž popsáno to, co je předmětem jednotlivých změnových listů, které byly nedílnou součástí dodatků, a společně s předmětem jednotlivých změnových listů byla přímo v dodatcích uvedena i jejich cena. Přímo v dodatku tak bylo dle obviněného uvedeno, které konkrétní práce se ten který změnový list týká a jaká je přesná cena této konkrétní práce. Obviněný je názoru, že porušení § 219 odst. 1 zákona a porušení zásady transparentnosti by se mohl dopustit pouze v případě, pokud by část smluvních podmínek mezi ním a vybraným dodavatelem vtělil pouze do přílohového materiálu ke smlouvě o dílo či dodatků a tento přílohový materiál by pak následně nikde neuveřejnil, což se ale v šetřeném případě nestalo.

31.         Nadto obviněný uvádí, že předmětné zadávací řízení bylo v nedávné době kontrolováno ze strany Ministerstva financí ČR, které z pozice auditního orgánu provedlo veřejnosprávní kontrolu projektu „Přístavba ZŠ Tupolevova - vytvoření nových tříd“, přičemž dospělo k závěru, že obviněný se jako příjemce dotace nedopustil žádného pochybení a auditní orgán nezjistil na projektu žádné pochybení, které by se vztahovalo k porušení zákona či zákona o registru smluv. Obviněný tak konstatuje, že Úřad v případě veřejnosprávní kontroly a dále ve správním řízení ohledně možného spáchání přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona porušuje zásadu legitimního očekávání obviněného stanovenou v § 2 odst. 4 správního řádu, neboť obviněný předpokládá, že ústřední orgány státní správy, které kontrolovaly předmětné zadávací řízení, budou mít identický či alespoň velmi podobný přístup v tak základní otázce jako je uveřejňování smluv a dodatků mezi obviněným a vybraným dodavatelem v registru smluv.

32.         Závěrem obviněný konstatuje, že by Úřad v šetřeném případě měl přihlédnout ke skutečnosti, že obviněný Úřadem uváděné porušení uveřejňovací povinnosti zhojil tím, že kompletní smluvní dokumentaci uveřejnil v registru smluv v průběhu měsíce listopadu 2018. Obviněný dále podotýká, že pokud se údajně dopustil porušení § 219 odst. 1 zákona, pak se jednalo o porušení ryze formální, a to bez jakéhokoliv vlivu na výběr dodavatele.

33.         V návaznosti na výše uvedené obviněný navrhuje, aby Úřad předmětné řízení o přestupcích podle § 257 písm. f) zákona zastavil.

Další průběh společného řízení o přestupcích

34.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0278,0279,0280/2019/VZ-21152/2019/541/PDz ze dne 2. 8. 2019 určil Úřad obviněnému lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření obviněného ze dne 12. 8. 2019

35.         Dne 12. 8. 2019 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne, v němž obviněný uvádí, že plně odkazuje na obsah svých předchozích vyjádření, která v šetřené věci podal, přičemž zdůrazňuje, že nesouhlasí se závěrem Úřadu ohledně skutečnosti, že se jako zadavatel dopustil porušení dle § 219 odst. 1 zákona, neboť jak již dříve uvedl, povinnost stanovená v citovaném ustanovení zákona je splněna i tím, když je smlouva, případně dodatek k takové smlouvě, uveřejněn v registru smluv, a to postupem dle zákona o registru smluv, což obviněný v šetřeném případě učinil.

36.         Obviněný dále odkazuje na ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, dle něhož se povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet. Přílohový materiál k jednotlivým písemným dodatkům ke smlouvě na plnění původní veřejné zakázky dle obviněného tvořily právě jednotlivé změnové listy k vícepracím či méněpracím, přičemž se jednalo o položkové rozpočty, které obsahovaly detailní informace ke způsobu výpočtu jednotkových cen v souvislosti s vícepracemi či méněpracemi. Obviněný dodává, že jednotlivé přílohy k dodatkům smlouvy o dílo neobsahovaly žádné nezveřejněné smluvní podmínky mezi ním a vybraným dodavatelem. Veškeré smluvní podmínky mezi obviněným a vybraným dodavatelem byly dle obviněného obsaženy přímo ve smlouvě o dílo a jejich písemných dodatcích, které byly všechny bez výjimky řádně a včas uveřejněny v registru smluv. Rovněž celková výše víceprací a méněprací byla dle obviněného detailně obsažena již v samotných písemných dodatcích ke smlouvě o dílo, takže zajištění transparentnosti nad vynakládáním veřejným prostředků považuje obviněný i v tomto případě za zaručené. Obviněný současně podotýká, že přímo v dodatcích bylo popsáno, co je předmětem jednotlivých změnových listů, které byly nedílnou součástí dodatků, a společně s předmětem jednotlivých změnových listů byla přímo v dodatcích uvedena i jejich cena. Přímo v dodatku tak bylo podle obviněného uvedeno, které konkrétní práce se ten který změnový list týká a jaká je přesná cena této konkrétní práce. S ohledem na výše uvedené dle obviněného nelze než dojít k závěru, že na přílohový materiál k dodatkům ke smlouvě o dílo na realizaci původní veřejné zakázky se vztahuje obecná výjimka z povinnosti uveřejňovat smluvní dokumentaci, která je obsažena v § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv.

37.         Nad rámec toho obviněný konstatuje, že dne 24. 6. 2019 podal zdůvodněné námitky proti výsledkům veřejnosprávní kontroly, přičemž tyto nebyly do dnešního dne ze strany Úřadu vypořádány, pročež má za to, že zahájení správních řízení ve věci možného spáchání přestupků bylo ze strany Úřadu předčasné.

38.         V návaznosti na shora uvedené skutečnosti obviněný navrhuje, aby Úřad předmětné společné řízení o přestupcích zastavil, a to postupem podle § 257 písm. f) zákona.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

39.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace pořízené v souvislosti s uzavřením dodatků č. 1, č. 3 a č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku, profilu zadavatele, registru smluv, vyjádření předložených obviněným a na základě vlastního zjištění konstatuje, že obviněný se dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatků č. 1, č. 3 a č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když tyto dodatky včetně všech jejich příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 11. 5. 2018 v případě dodatku č. 1, dne 11. 10. 2018 v případě dodatku č. 3 a dne 8. 11. 2018 v případě dodatku č. 4, přičemž dodatek č. 1 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 9. 5. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 1 – 3, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018, dodatek č. 3 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 22. 10. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 17 – 33, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018, a dodatek č. 4 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 13. 11. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 34 – 38, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

40.         Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)      smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)      smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2 zákona, § 30 písm. d) zákona nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c)      pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)      smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

41.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

42.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 citovaného ustanovení zákona.

43.         Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o registru smluv se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy.

44.         Podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet.

45.         Podle § 5 odst. 1 zákona o registru smluv se uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle § 5 odst. 5 zákona o registru smluv do registru smluv.

46.         Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

47.         Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv platí, že je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.

K výrokům I. – III. tohoto rozhodnutí

48.         Vzhledem k tomu, že Úřad v případě dodatků č. 1, č. 3 a č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku posuzuje shodně otázku splnění uveřejňovacích povinností obviněného podle § 219 odst. 1 zákona ve vztahu k přílohám těchto dodatků (konkrétně k jejich změnovým listům),přistoupil Úřad ke společnému odůvodnění výroků I. až III. tohoto rozhodnutí.

Skutečnosti související s uzavřením smlouvy o dílo

49.         Dne 14. 12. 2017 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na realizaci předmětu plnění původní veřejné zakázky.

50.         V odst. 1. článku V. „Cena díla” smlouvy o dílo byla cena díla stanovena dohodou smluvních stran ve výši 97 849 469,08 Kč bez DPH.

51.         V odst. 9. článku V. „Cena díla“ smlouvy o dílo je uvedeno, že „Součástí smlouvy je oceněný položkový rozpočet stavby vč. soupisu prací a dodávek, který byl součástí nabídky zhotovitele (příloha č. 1 této smlouvy o dílo).“.

52.         V odst. 3. článku VI. „Termín plnění“ smlouvy o dílo je uvedeno, že „Zhotovitel se zavazuje provést dílo v souladu s aktualizovaným harmonogramem prací - postupu provádění díla, který je součástí této smlouvy o dílo a finančním harmonogramem, (příloha č. 2 této smlouvy o dílo).“.

53.         V odst. 18. článku XXI. „Závěrečná ustanovení“ smlouvy o dílo je uvedeno, že „Nedílnou součástí této smlouvy jsou přílohy:

č. 1 - zhotovitelem oceněný rozpočet stavby včetně soupisu prací a dodávek

č. 2 - harmonogram prací

č. 3 - finanční harmonogram“.

Skutečnosti související s uzavřením dodatku č. 1

54.         Dne 26. 4. 2018 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo.

55.         V odst. 1.3 článku I. „PŘEDMĚT DODATKU Č. 1 SMLOUVY O DÍLO“ dodatku č. 1 je uvedeno, že „Smluvní strany se ve smyslu ustanovení článku III. odstavce (4) SOD dohodly na základě souhlasného stanoviska objednatele na změně prací na díle, které vyplynuly z nepředvídatelných změn oproti zadání. Změny v průběhu stavby včetně odůvodnění byly zapracovány do změnových listů č. 1, č. 2 a č. 3, kde jsou popsány a zároveň formou přípočtů a odpočtů je provedena rekapitulace změněných či nahrazených položek soupisu prací – výkazu výměr (položkový rozpočet stavby).“.

56.         V odst. 3.7 čl. III. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ dodatku č. 1 je uvedeno, že „Veškeré přílohy tohoto Dodatku tvoří jeho nedílnou součást a stávají se nedílnou součástí smluvního ujednání.“.

57.         Z dodatku č. 1 pak vyplývá, že nedílnými součástmi tohoto dodatku jsou přílohy ZL č. 1 – 3.

58.         Dne 9. 5. 2018 zadavatel uveřejnil v registru smluv[7] dodatek č. 1 v částečném znění, neboť jeho přílohy ZL č. 1 – 3 zde nebyly uveřejněny. Z registru smluv dále vyplývá, že dodatek č. 1 byl v tomto registru uveřejněn včetně předmětných příloh až dne 29. 11. 2018.

Skutečnosti související s uzavřením dodatku č. 3

59.         Dne 26. 9. 2018 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem dodatek č. 3 ke smlouvě o dílo.

60.         V odst. 1.2 článku I. „PŘEDMĚT DODATKU Č. 3 SMLOUVY O DÍLO“ dodatku č. 3 je uvedeno, že „Smluvní strany se ve smyslu ustanovení článku III. odstavce (4) SOD dohodly na základě souhlasného stanoviska objednatele na změně prací na díle, které vyplynuly z nepředvídatelných změn oproti zadání. Změny v průběhu stavby včetně odůvodnění byly zapracovány do změnových listů č. 17, č. 18, č. 19, č. 20., č. 21., č. 22, č. 23, č. 24, č. 25, č. 26, č. 27, č. 28, č. 29, č. 30, č. 31, č. 32 a č. 33 (dále jen ZL č. 17 – 33), kde jsou popsány a zároveň formou přípočtů a odpočtů je provedena rekapitulace změněných či nahrazených položek soupisu prací – výkazu výměr (položkový rozpočet stavby).“.

61.         V odst. 3.7 čl. III. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ dodatku č. 3 je uvedeno, že „Veškeré přílohy tohoto Dodatku tvoří jeho nedílnou součást a stávají se nedílnou součástí smluvního ujednání.“.

62.         Z dodatku č. 3 pak vyplývá, že nedílnými součástmi tohoto dodatku jsou přílohy ZL č. 17 – 33.

63.         Dne 22. 10. 2018 zadavatel uveřejnil v registru smluv[8] dodatek č. 3 v částečném znění, neboť jeho přílohy ZL č. 17 – 33 zde nebyly uveřejněny. Z registru smluv dále vyplývá, že dodatek č. 3 byl v tomto registru uveřejněn včetně předmětných příloh až dne 29. 11. 2018.

Skutečnosti související s uzavřením dodatku č. 4

64.         Dne 24. 10. 2018 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem dodatek č. 4 ke smlouvě o dílo.

65.         V odst. 1.2 článku I. „PŘEDMĚT DODATKU Č. 4 SMLOUVY O DÍLO“ dodatku č. 4 je uvedeno, že „Smluvní strany se ve smyslu ustanovení článku III. odstavce (4) SOD dohodly na základě souhlasného stanoviska objednatele na změně prací na díle, které vyplynuly z nepředvídatelných změn oproti zadání. Změny v průběhu stavby včetně odůvodnění byly zapracovány do změnových listů č. 34, č. 35, č. 36, č. 37, č. 38 (dále jen ZL č. 34 – 38), kde jsou popsány a zároveň formou přípočtů a odpočtů je provedena rekapitulace změněných či nahrazených položek soupisu prací – výkazu výměr (položkový rozpočet stavby).“.

66.         V odst. 3.7 čl. III. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ dodatku č. 4 je uvedeno, že „Veškeré přílohy tohoto Dodatku tvoří jeho nedílnou součást a stávají se nedílnou součástí smluvního ujednání.“.

67.         Z dodatku č. 4 pak vyplývá, že nedílnými součástmi tohoto dodatku jsou přílohy ZL č. 34 – 38.

68.         Dne 13. 11. 2018 zadavatel uveřejnil v registru smluv[9] dodatek č. 4 v částečném znění, neboť jeho přílohy ZL č. 34 – 38 zde nebyly uveřejněny. Z registru smluv dále vyplývá, že dodatek č. 4 byl v tomto registru uveřejněn včetně předmětných příloh až dne 29. 11. 2018.

Námitky proti protokolu o kontrole ze dne 10. 6. 2019

69.         Dne 25. 6. 2019 obdržel Úřad námitky obviněného ze dne 24. 6. 2019 k protokolu o kontrole ze dne 10. 6. 2019. Obviněný v podaných námitkách uvádí, že nesouhlasí s názorem kontrolujících osob, že se jako zadavatel dopustil porušení dle § 219 odst. 1 zákona, a dále konstatuje, že předmětná povinnost je splněna i tím, když je smlouva, příp. dodatek ke smlouvě uveřejněn postupem dle zákona o registru smluv.

70.         Obviněný v námitkách dále odkazuje na ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, dle něhož se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet. Citované ustanovení zákona o registru smluv dle obviněného obsahuje obecnou výjimku pro povinný subjekt z pravidla uveřejňovat všechny smlouvy, kdy z důvodové zprávy k citovanému ustanovení zákona o registru smluv vyplývá, že „podle § 3 odst. 2 písm. d) není povinnost uveřejňovat technické předlohy, návody, výkresy, projektové dokumentace, modely, způsob výpočtu jednotkových cen a vzory; jejich uveřejňování není nezbytné z hlediska předkladatelem sledovaného cíle vyšší transparentnosti smluv a nakládání s veřejným majetkem, administrativní zátěž spojená s uveřejňováním takových dokumentů není vyvážena odpovídajícími přínosy veřejnému zájmu“.

71.         Dále obviněný uvádí, že podobné výše popsané doklady či dokumenty jsou skutečně pouze technického rázu a často svým rozsahem přesahují samotnou smlouvu na plnění veřejné zakázky. Obviněný poukazuje na skutečnost, že přílohová dokumentace ke smlouvě na plnění veřejné zakázky může v mnoha případech čítat desítky až stovky stran. Obviněný k tomuto zdůrazňuje, že přílohový materiál k jednotlivým písemným dodatkům ke smlouvě na plnění původní veřejné zakázky tvořily zejména jednotlivé změnové listy k vícepracím či méněpracím, přičemž se de facto jednalo o položkové rozpočty, které obsahovaly detailní informace ke způsobu a rozsahu navýšení ceny za dílo, tedy o výjimku z povinnosti uveřejnění podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv.

72.         Obviněný rovněž namítá, že jednotlivé přílohy k předmětným dodatkům neobsahovaly žádné nezveřejněné smluvní podmínky mezi ním a vybraným dodavatelem. Veškeré smluvní podmínky mezi smluvními stranami byly dle obviněného obsaženy přímo ve smlouvě o dílo a jejich písemných dodatcích, které byly všechny bez výjimky řádně a včas uveřejněny v registru smluv. Rovněž celková výše víceprací a méněprací byla podle obviněného detailně obsažena již v samotných písemných dodatcích ke smlouvě o dílo, z čehož obviněný usuzuje, že zajištění transparentnosti nad vynakládáním veřejných prostředků bylo i v tomto případě zaručeno, tj. ze strany obviněného došlo k naplnění deklarovaného účelu zákona o registru smluv.

73.         Porušení § 219 odst. 1 zákona a porušení zásady transparentnosti by se obviněný dle svého názoru mohl dopustit pouze v případě, pokud by část smluvních podmínek mezi ním a vybraným dodavatelem vtělil pouze do přílohového materiálu ke smlouvě o dílo či písemných dodatků a tento přílohový materiál by pak následně nikde neuveřejnil, což se ovšem v šetřeném případě nestalo. Přílohový materiál, který byl se zpožděním uveřejněn, neobsahuje dle obviněného jakékoliv další smluvní podmínky mezi ním a vybraným dodavatelem, nýbrž obsahuje pouze oceněný způsob výpočtu jednotlivých položek za (ne)provedené vícepráce či méněpráce.

74.         Závěrem obviněný uvádí, že pro posouzení otázky, zda se jako zadavatel mohl dopustit přestupku, když neuveřejnil kompletní smluvní dokumentaci k původní veřejné zakázce v registru smluv, by měla být hodnocena i otázka, že obviněný tuto domněle porušenou povinnost zhojil tím, že kompletní smluvní dokumentaci k původní veřejné zakázce uveřejnil v průběhu měsíce listopadu 2018 v registru smluv. Obviněný je názoru, že pokud se údajně dopustil porušení § 219 odst. 1 zákona, pak se jednalo o porušení ryze formální, a to bez jakéhokoliv vlivu na výběr dodavatele.

Právní posouzení

75.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky. Předmětná pravidla pro uveřejňování byla součástí zákonné dikce již v rámci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to na základě tzv. „transparentní novely“ (zákona č. 55/2012 Sb.), s účinností od 1. 4. 2012.

76.         K samotnému významu uveřejňovacích povinností zadavatelů Úřad dále uvádí, že ačkoliv obecně neuveřejnění jednotlivých zákonem požadovaných dokumentů a informací po uzavření smlouvy není s to ovlivnit průběh nebo výsledek samotného zadávacího procesu a v přeneseném slova smyslu ani soutěž mezi dodavateli, nelze automaticky dospět k závěru, že v takovém případě jednání zadavatele v rozporu se zákonem nenarušilo některý z principů, na kterých veřejné zadávání, a tedy i vynakládání veřejných finančních prostředků, stojí. Transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nejvíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy na veřejné zakázky, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají za cíl především umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností).

77.         Ustanovení § 219 odst. 1 zákona ukládá veřejnému zadavateli uzavírajícímu smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena přesahuje 500 000,- Kč bez DPH, povinnost takovou smlouvu včetně všech jejích změn a dodatků uveřejnit na profilu zadavatele. K tomu Úřad opětovně uvádí, že povinnost uveřejňování byla do zákona včleněna za účelem posílení dodržování jedné ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásady transparentnosti. Zásada transparentnosti je přitom naplněna pouze v případě, že zadavatel na svém profilu uveřejňuje zákonem stanovené údaje včas a řádně v souladu se zákonem. Jedině tak jsou informace uvedené na profilu zadavatele úplné a spolehlivé, což je nezbytná podmínka transparentnosti ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení i široké veřejnosti, kterým jsou informace uvedené na profilu zadavatele určeny.

78.         Na základě výše uvedeného lze tedy shrnout, že uveřejňovací povinnost má nepopiratelný význam coby institut, jehož prostřednictvím je široká veřejnost informována o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku (se shora uvedeným omezením, pokud jde o veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena je 500 000 Kč bez DPH a nižší) a jehož prostřednictvím může kontrolovat hospodárné vynakládání veřejných prostředků.

79.         Pro splnění předmětné uveřejňovací povinnosti je pak nezbytné kumulativní naplnění dvou podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění celého znění smlouvy (tj. včetně všech případných příloh této smlouvy) a všech jejích změn a dodatků (včetně všech případných příloh těchto dodatků) na profilu zadavatele, a jednak podmínky uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků ve lhůtě do 15 dnů od jejich uzavření. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně obě uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 219 odst. 1 zákona.

80.         Úřad uvádí, že obviněný v šetřeném případě uzavřel smlouvu o dílo na původní veřejnou zakázku dne 14. 12. 2017 s celkovou cenou za předmětné plnění ve výši 97 849 469,08 Kč bez DPH, přičemž k této smlouvě o dílo bylo následně uzavřeno 6 dodatků, a to následovně – dodatek č. 1 byl uzavřen dne 26. 4. 2018, dodatek č. 2 byl uzavřen dne 4. 7. 2018, dodatek č. 3 byl uzavřen dne 26. 9. 2018, dodatek č. 4 byl uzavřen dne 24. 10. 2018, dodatek č. 5 byl uzavřen dne 27. 11. 2018 a dodatek č. 6 byl uzavřen dne 5. 12. 2018. Jelikož Úřad v tomto společném řízení o přestupcích přezkoumává otázku nedodržení uveřejňovacích povinností obviněného v souvislosti s uzavřením dodatků č. 1, č. 3 a č. 4 k výše uvedené smlouvě o dílo, Úřad se dále v tomto rozhodnutí zabýval posouzením výše uvedené otázky pouze ve vztahu k těmto dodatkům, k čemuž uvádí následující.

81.         S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 219 odst. 1 zákona byl zadavatel povinen uveřejnit celé znění předmětných dodatků č. 1, č. 3 a č. 4 včetně jejich příloh na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření, přičemž podle právní úpravy obsažené v ustanovení § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) platí, že lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek (v šetřeném případě dnem následujícím po dni uzavření dodatku č. 1, tj. dnem 27. 4. 2018, dnem následujícím po dni uzavření dodatku č. 3, tj. dnem 27. 9. 2018 a dnem následujícím po dni uzavření dodatku č. 4, tj. dnem 25. 10. 2018). Z § 607 občanského zákoníku poté vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S ohledem na uvedené byl tedy obviněný povinen uveřejnit předmětné dodatky následovně:

• celé znění dodatku č. 1 včetně jeho příloh ZL č. 1 – 3 na profilu zadavatele nejpozději dne 11. 5. 2018,
• celé znění dodatku č. 3 včetně jeho příloh ZL č. 17 – 33 na profilu zadavatele nejpozději dne 11. 10. 2018, a
• celé znění dodatku č. 4 včetně jeho příloh ZL č. 34 – 38 na profilu zadavatele nejpozději dne 8. 11. 2018.

82.         Z profilu zadavatele[10] vyplývá, že obviněný na svém profilu uveřejnil dne 21. 12. 2017 pouze smlouvu o dílo na původní veřejnou zakázku včetně jejích příloh, avšak žádný z šetřených dodatků nebyl na uvedeném profilu uveřejněn.

83.         V návaznosti na výše uvedené Úřad dále ověřil, zda obviněný v případě šetřených dodatků nevyužil některou z výjimek z povinnosti uveřejnění těchto dodatků na svém profilu stanovených v § 219 odst. 1 zákona, v němž je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně na které zadavatele, se předmětná povinnost neuplatní. S ohledem na skutečnost, že Úřad již v rámci provedené kontroly zjistil, že obviněný přistoupil k uveřejnění předmětných dodatků v registru smluv, zaměřil se Úřad zejména na posouzení možné aplikace výjimky z povinnosti uveřejnění stanovené v § 219 odst. 1 písm. d) zákona, dle které není zadavatel povinen uveřejnit na svém profilu smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu. Tímto jiným právním předpisem je pak zejména zákon o registru smluv, dle jehož § 8 odst. 4 obecně platí, že pokud je smlouva uveřejněna podle zákona o registru smluv, není ji třeba uveřejňovat duplicitně i dle zákona. Úřad proto ověřil, zda obviněný neuveřejnil šetřené dodatky č. 1, č. 3 a č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku v souladu se zákonem o registru smluv, k čemuž Úřad uvádí následující.

84.         Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o registru smluv se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy.

85.         S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 5 odst. 2 zákona o registru smluv ve spojení s § 5 odst. 1 zákona o registru smluv pak osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv (tedy i obviněný) nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu nebo dodatek (resp. elektronický obraz jejich textového obsahu, jenž musí odpovídat smluvními stranami uzavřené smlouvě nebo dodatku jako celku, tedy jejich úplnému znění včetně všech jejích součástí, např. obchodních podmínek, na které smlouva nebo dodatek odkazují, a příloh) správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy nebo dodatku. Správce registru smluv pak uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

86.         Ve vztahu k povinnosti uveřejňovat v registru smluv kromě samotné smlouvy rovněž její dodatky Úřad uvádí, že zákon o registru smluv v § 8 odst. 3 výslovně upravuje povinnost uveřejňování dodatků pouze ve vztahu k dodatkům uzavřeným po nabytí účinnosti zákona o registru smluv ke smlouvám uzavřeným přede dnem nabytí účinnosti zákona o registru smluv, přičemž právní úpravu ve vztahu k povinnosti uveřejňování dodatků ke smlouvám uzavřeným po dni nabytí účinnosti zákona o registru smluv citovaný zákon o registru smluv neobsahuje. V této souvislosti však Úřad odkazuje na Metodický návod Ministerstva vnitra České republiky k aplikaci zákona o registru smluv[11], dle něhož by měl povinný subjekt uveřejňovat veškeré dodatky k již uveřejnění smlouvě (tedy i dodatky ke smlouvám uzavřeným po dni nabytí účinnosti zákona o registru smluv), neboť tyto dodatky sdílí osud uzavřené smlouvy a jsou její součástí. Nad rámec toho Úřad uvádí, že pokud by zadavatel nepostupoval podle výjimky upravené v § 219 odst. 1 písm. d) zákona a uveřejňoval by dodatky k uzavřené smlouvě na svém profilu, měl by v takovém případě s ohledem na znění ustanovení § 219 odst. 1 zákona povinnost uveřejnit na profilu jak smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, tak všechny její změny a dodatky. K tomu Úřad dodává, že smyslem právní úpravy výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona je zamezit duplicitnímu uveřejňování dokumentů jak na profilu zadavatele, tak v registru smluv, přičemž pokud by zadavatel nebyl povinen v režimu zákona o registru smluv uveřejňovat všechny dodatky ke smlouvě (jako je tomu v případě uveřejňování v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, kde je tato povinnost výslovně stanovena) a využil by výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, mohlo by dojít k situaci, že některé dodatky ke smlouvě by nebyly uveřejněny vůbec a zadavatel by v takovém případě nepostupoval nezákonně. Takový výklad však Úřad nepovažuje za správný, neboť v případě neuveřejnění veškerých dodatků by nedošlo k naplnění smyslu uveřejňovacích povinností zadavatele v podobě zajištění transparentnosti nad vynakládáním veřejným prostředků ve vztahu k těmto dodatkům. Úřad proto konstatuje, že zadavatel je v případě aplikace výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona povinen uveřejnit v registru smluv veškeré dodatky k již uzavřené smlouvě na veřejnou zakázku. Nad rámec toho Úřad dodává, že zadavatel je povinen v případě uveřejňování smlouvy či jejího dodatku v registru smluv v zásadě uveřejnit tuto smlouvu či dodatek v úplném znění, tedy včetně všech případných příloh, které jsou jejich nedílnou součástí, nespadá-li některá z příloh pod výjimku z povinnosti uveřejnění stanovenou v § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv.

87.         Úřad na základě výše uvedeného shrnuje, že výjimce dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona lze tedy rozumět tak, že jsou-li smlouva nebo dodatek uveřejněny v souladu s jiným právním předpisem, není nutné je uveřejňovat na profilu zadavatele. Podle tohoto zvláštního předpisu by se přitom také měla posuzovat lhůta k uveřejnění smlouvy nebo dodatku. Tedy např. smlouva, která byla zaslána správci registru smluv k uveřejnění nejpozději 30. den po jejím uzavření, tak byla zaslána k uveřejnění v souladu s lhůtami stanovenými zákonem o registru smluv, tedy ve lhůtách podle jiného právního předpisu a vztahuje se na ni výjimka podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona.

88.         S ohledem na výše uvedené by tedy v šetřené věci došlo ke splnění předmětné povinnosti, resp. by byla naplněna výjimka dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona v případě jednotlivých dodatků ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku následovně:

• zasláním celého znění dodatku č. 1 včetně jeho příloh ZL č. 1 – 3 správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv nejpozději dne 28. 5. 2018,
• zasláním celého znění dodatku č. 3 včetně jeho příloh ZL č. 17 – 33 správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv nejpozději dne 26. 10. 2018,
• zasláním celého znění dodatku č. 4 včetně jeho příloh ZL č. 34 – 38 správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv nejpozději dne 23. 11. 2018.

89.         V návaznosti na výše uvedené tedy Úřad ověřil, zda obviněný neuveřejnil předmětné dodatky č. 1, č. 3 a č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku podle zákona o registru smluv, přičemž dle údajů uvedených v registru smluv činí ve vztahu k předmětným dodatkům níže uvedené závěry.

90.         Z registru smluv[12] vyplývá, že dodatek č. 1 byl v tomto registru uveřejněn dne 9. 5. 2018 v částečném znění, neboť jeho přílohy ZL č. 1 – 3 zde nebyly uveřejněny. Z registru smluv Úřad dále zjistil, že předmětný dodatek č. 1 byl v tomto registru uveřejněn včetně předmětných příloh  až dne 29. 11. 2018, ačkoliv byl obviněný povinen odeslat úplné znění dodatku č. 1 včetně příloh správci registru k uveřejnění nejpozději dne 28. 5. 2018.

91.         Z registru smluv[13] dále vyplývá, že dodatek č. 3 byl v tomto registru uveřejněn dne 22. 10. 2018 v částečném znění, neboť jeho přílohy ZL č. 17 – 33 zde nebyly uveřejněny. Z registru smluv Úřad dále zjistil, že předmětný dodatek č. 3 byl v tomto registru uveřejněn včetně předmětných příloh  až dne 29. 11. 2018, ačkoliv byl obviněný povinen odeslat úplné znění dodatku č. 3 včetně příloh správci registru k uveřejnění nejpozději dne 26. 10. 2018.

92.         Z registru smluv[14] rovněž vyplývá, že dodatek č. 4 byl v tomto registru uveřejněn dne 13. 11. 2018 v částečném znění, neboť jeho přílohy ZL č. 34 – 38 zde nebyly uveřejněny. Z registru smluv Úřad dále zjistil, že předmětný dodatek č. 4 byl v tomto registru uveřejněn včetně předmětných příloh až dne 29. 11. 2018, ačkoliv byl obviněný povinen odeslat úplné znění dodatku č. 4 včetně příloh správci registru k uveřejnění nejpozději dne 23. 11. 2018.

93.         Na základě výše uvedeného tedy Úřad shrnuje, že obviněný uveřejnil výše uvedené dodatky ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku ve lhůtě podle zákona o registru smluv pouze v částečném znění, neboť společně s nimi neuveřejnil jejich přílohy v podobě jednotlivých změnových listů. Úřad na tomto místě opakovaně akcentuje, že zadavatel je povinen uveřejňovat dodatky k uzavřené smlouvě v úplném znění, tedy včetně všech příloh, které jsou jejich nedílnou součástí. Úřad v této souvislosti rovněž odkazuje na čl. 3.7 předmětných dodatků, v nichž bylo u každého z šetřených dodatků smluvními stranami výslovně ujednáno, že „[v]eškeré přílohy tohoto Dodatku tvoří jeho nedílnou součást a stávají se nedílnou součástí smluvního ujednání“. Obviněný měl tedy povinnost v registru smluv uveřejnit kompletní znění uvedených dodatků, a to včetně jejich příloh.

94.         Jedinou výjimku z povinnosti uveřejnit veškeré přílohy dodatku ke smlouvě upravuje § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, dle něhož se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet. Úřad proto ověřil, zda nelze zadavatelem včas neuveřejněné přílohy předmětných dodatků v podobě změnových listů podřadit pod výše uvedenou výjimku z povinnosti uveřejnění v registru smluv, a to i s ohledem na argumentaci obviněného obsaženou v rámci jeho vyjádření předložených v průběhu řízení o přestupcích, v nichž obviněný uvádí, že zmíněné změnové listy de facto představují položkové rozpočty, které obsahovaly detailní informace ke způsobu výpočtu jednotkových cen v souvislosti s vícepracemi či méněpracemi, pročež se jedná o výjimku z povinnosti uveřejnění podle výše citovaného ustanovení zákona o registru smluv.

95.         Za účelem posouzení možné podřaditelnosti změnových listů k předmětným dodatkům pod výjimku z povinnosti uveřejnění podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv Úřad vycházel z obsahu uvedených dokumentů, přičemž konstatuje, že předmětné změnové listy obsahují jednak obecné identifikační údaje (název konkrétního změnového listu, název stavby, identifikace předmětné smlouvy o dílo, údaje o objednateli, zhotoviteli, generálním projektantovi, technickém dozoru investora), dále informace ohledně schvalovacího procesu prováděných změn (datum předání objednateli ke kontrole, údaje týkající se potvrzení a odsouhlasení rozsahu a ceny daného změnového listu příslušnými osobami), cenovou specifikaci změnového listu v podobě položkového rozpočtu jednotlivých víceprací a méněprací, a rovněž textovou část obsahující slovní popis jednotlivých prováděných změn. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v daném případě nelze souhlasit s argumentací obviněného, dle něhož předmětné změnové listy představují položkové rozpočty obsahující detailní informace ke způsobu výpočtu jednotkových cen, díky čemuž lze každý ze změnových listů jako celek podřadit pod výjimku z povinnosti uveřejnění dle výše citovaného ustanovení zákona o registru smluv, neboť jak vyplývá z výše uvedeného popisu, dané změnové listy obsahovaly mimo jiné rovněž textovou část se zdůvodněním prováděných změn. K tomu Úřad uvádí, že výše zmíněná textová část změnových listů obsahuje popis a zdůvodnění nutnosti provedení příslušných změn, přičemž na základě tohoto zdůvodnění může následně dojít ke kontrole ze strany široké veřejnosti např. ve vztahu k naplnění důvodů pro oprávněné použití jednacího řízení bez uveřejnění zadavatelem či postupu zadavatele podle § 222 zákona upravujícího změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. K tomu Úřad dodává, že výše uvedené zdůvodnění prováděných změn nebylo vtěleno přímo do předmětných dodatků, nýbrž bylo obsaženo pouze ve zmíněných přílohách v podobě změnových listů, tudíž veřejnost se s těmito informacemi v případě včasného nezveřejnění uvedených příloh nemohla seznámit. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že přílohy šetřených dodatků v podobě změnových listů nelze jako celek podřadit pod výjimku z povinnosti uveřejnění podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, neboť tyto přílohy dodatků obsahují rovněž výše uvedenou část týkající se zdůvodnění prováděných změn, kterou nelze pod citovanou výjimku podřadit. Obviněný byl proto povinen uveřejnit v registru smluv v zákonem stanovené lhůtě nejen dodatky č. 1, č. 3 a č. 4, nýbrž i jejich přílohy v podobě změnových listů.

96.         Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že obviněný v případě dodatků č. 2, č. 5 a č. 6 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku (které však nejsou předmětem posouzení v rámci tohoto společného řízení o přestupcích) příslušné změnové listy uveřejnil spolu s těmito dodatky ve lhůtě stanovené zákonem o registru smluv. Z právě uvedeného tak vyplývá, že sám obviněný přistupuje ke zveřejňování změnových listů jakožto příloh dodatků ke smlouvě o dílo různým způsobem, když v případě šetřených dodatků č. 1, č. 3 a č. 4 podřazuje tyto dokumenty pod výjimku z povinnosti uveřejnění v registru smluv, avšak v případě dodatků č. 2, č. 5 a č. 6 dokumenty tytéž povahy včas zveřejnil společně s příslušnými dodatky.

97.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný neuveřejnil dodatky č. 1, č. 3 a č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku v souladu se zákonem o registru smluv, neboť tyto dodatky nebyly obviněným zaslány správci registru smluv k uveřejnění ve lhůtě podle zákona o registru smluv v kompletním znění, tedy včetně všech jejich příloh podléhajících povinnosti uveřejnění. V daném případě proto nebyly naplněny podmínky pro aplikaci výjimky z povinnosti uveřejnění předmětných dodatků na profilu zadavatele stanovené v § 219 odst. 1 písm. d) zákona.

98.         V návaznosti na takto učiněný závěr Úřad dále ověřil, zda v šetřeném případě nemohlo dojít k naplnění podmínek některé z dalších výjimek upravených v § 219 odst. 1 písm. a) – c) zákona, k čemuž Úřad uvádí následující.

99.         Výjimka z povinnosti uveřejnění šetřených dodatků na profilu zadavatele podle § 219 odst. 1 písm. a) zákona dopadá na případy, kdy cena smlouvy na veřejnou zakázku, na základě níž byly uzavřeny předmětné dodatky, nepřesáhne 500 000,- Kč bez DPH. Jelikož cena smlouvy o dílo na původní veřejnou zakázku dle jejího odst. 1. článku V. „Cena díla” v šetřeném případě činila částku ve výši 97 849 469,08 Kč bez DPH, Úřad uvádí, že uvedenou výjimku na šetřené dodatky aplikovat nelze, neboť cena smlouvy o dílo na původní veřejnou zakázku přesáhla částku 500 000,- Kč bez DPH.

100.     Aplikace další z výjimek z povinnosti uveřejnění předmětných dodatků na profilu zadavatele upravená v § 219 odst. 1 písm. b) zákona by připadala v úvahu, pokud by veřejný zadavatel u smlouvy, na základě níž byly uzavřeny šetřené dodatky, postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bodem 2 zákona, § 30 písm. d) zákona nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona. K tomu Úřad uvádí, že výše citovaná ustanovení zákona upravují případy, kdy zadavatel není povinen zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona. Jelikož obviněný v šetřeném případě zadával původní veřejnou zakázku v otevřeném řízení podle zákona a nezadával tak původní veřejnou zakázku postupem na základě některé z výše citovaných výjimek postupem mimo zadávací řízení upravená zákonem, Úřad konstatuje, že na šetřený případ nelze aplikovat výjimka z povinnosti uveřejnění předmětných dodatků na profilu zadavatele podle § 219 odst. 1 písm. b) zákona.

101.     Ustanovení § 219 odst. 1 písm. c) zákona upravuje výjimku z povinnosti uveřejnit smlouvu (a její dodatky) na profilu zadavatele v případě, že se jedná o zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu. K tomu Úřad uvádí, že obviněný Městská část Praha 18 je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona a nejedná se tak o zpravodajskou službu, pročež na něj nedopadá výjimka z povinnosti uveřejnit šetřené dodatky ke smlouvě o dílo na profilu zadavatele upravená v § 219 odst. 1 písm. c) zákona.

102.     Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad dospěl k závěru, že obviněný nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatky č. 1, č. 3 a č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku v jejich úplném znění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě, přičemž s ohledem na okolnosti šetřeného případu Úřad dovodil, že v daném případě nedošlo k naplnění podmínek pro aplikaci žádné z výjimek z povinnosti uveřejnění předmětných dodatků na profilu zadavatele upravených v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona.

103.     K tvrzení obviněného, že předmětné zadávací řízení bylo v nedávné době kontrolováno ze strany Ministerstva financí ČR, které z pozice auditního orgánu provedlo veřejnosprávní kontrolu projektu „Přístavba ZŠ Tupolevova - vytvoření nových tříd“, přičemž dospělo k závěru, že obviněný se jako příjemce dotace nedopustil žádného pochybení, Úřad konstatuje, že poskytovatel dotace (auditní orgán) není v postavení orgánu dozoru nad dodržováním zákona a jeho závěry jsou z hlediska posouzení souladu postupu obviněného se zákonem irelevantní. Přístup obviněného, kdy vzhledem k nezjištění žádných pochybení auditním orgánem považuje svůj postup za správný, tedy není vzhledem k výše uvedenému na místě. Výše uvedené potvrdil rovněž předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R218/2015/VZ-14888/2016/321/OHo ze dne 11. 4. 2016, dle kterého platí, že „hlediska hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky jsou přitom optikou zákona a optikou poskytovatelů dotací aplikována zcela nezávisle a do značné míry i odlišně (zákon nevylučuje, že dotační orgány mohou mít požadavky i nad rámec předmětného zákona). Úřad je přitom nadán dohledem nad zadáváním veřejných zakázek právě z pohledu požadavků zákona a nepřísluší mu tak zohledňovat podmínky pro poskytnutí dotace, což je logické už jen z toho důvodu, že případné neposkytnutí dotace nijak nevylučuje zdárnou realizaci zadávacího řízení z pohledu zákona. Skutečným důvodem pro vypsání zadávacího řízení na veřejnou zakázku je totiž potřeba obstarání veřejných potřeb společnosti, nikoliv důvod, že je třeba využít dotace.“. Úřad proto z pozice orgánu nadaného dozorem nad zadáváním veřejných zakázek a dodržováním pravidel zákona o zadávání veřejných zakázek konstatuje, že není při výkonu své působnosti vázán závěry poskytovatele dotace (auditního orgánu), do jehož působnosti sice spadá kontrola splnění podmínek pro poskytnutí dotace na daný projekt, avšak do jeho kompetencí (na rozdíl od Úřadu) již nespadá autoritativní rozhodování v rámci správního řízení o tom, zda zadavatel postupoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem o zadávání veřejných zakázek. Skutečnost, že poskytovatel dotace v daném případě neshledal v rámci jím provedené kontroly projektu obviněného žádná pochybení, proto nikterak nevylučuje možnost shledání rozporu postupu obviněného s požadavky zákona ze strany Úřadu.

104.     Ohledně argumentu obviněného, že zahájení předmětných řízení o přestupcích považuje za předčasné, neboť kontrolní orgán má dle obviněného povinnost jím podané námitky řádně vypořádat, Úřad odkazuje na § 14 odst. 3 kontrolního řádu, dle něhož je přípustné do vyřízení námitek zahájit s kontrolovanou osobou správní řízení o uložení sankce nebo opatření k nápravě v přímé souvislosti se skutečností obsaženou v protokolu o kontrole, přičemž v takovém případě lze námitky obviněného vyřídit v rámci tohoto správního řízení. Postup Úřad v podobě zahájení předmětných řízení o přestupcích a vypořádání námitek obviněného souvisejících s uveřejňováním dodatků č. 1, č. 3 a č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku proto nelze považovat za nezákonný, neboť je výslovně umožněn výše citovaným ustanovením kontrolního řádu.

105.     Úřad dále uvádí, že jelikož se další argumentace obviněného uplatněná v rámci jeho vyjádření předložených v rámci tohoto společného řízení o přestupcích shoduje s argumentací uplatněnou obviněným v jím podaných námitkách ze dne 24. 6. 2019 proti protokolu o kontrole ze dne 10. 6. 2019, Úřad uvedenou argumentaci obviněného vypořádává společně níže v pasáži tohoto rozhodnutí týkající se vypořádání námitek obviněného.

106.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 dne 26. 4. 2018 ke smlouvě o dílo s vybraným dodavatelem na plnění původní veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 11. 5. 2018, přičemž předmětný dodatek č. 1 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 9. 5. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 1 – 3, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018. S ohledem na výše uvedené důvody Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

107.     Dále Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 3 dne 26. 9. 2018 ke smlouvě o dílo s vybraným dodavatelem na plnění původní veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 3 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 11. 10. 2018, přičemž předmětný dodatek č. 3 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 22. 10. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 17 – 33, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018. S ohledem na výše uvedené důvody Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

108.     Úřad taktéž konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 4 dne 24. 10. 2018 ke smlouvě o dílo s vybraným dodavatelem na plnění původní veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 4 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 8. 11. 2018, přičemž předmětný dodatek č. 4 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 13. 11. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 34 – 38, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018. S ohledem na výše uvedené důvody Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

 

Vypořádání námitek proti protokolu o kontrole ze dne 10. 6. 2019

109.     Úřad dále s odkazem na bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí přistoupil k vypořádání námitek obviněného ze dne 24. 6. 2019 proti kontrolním zjištěním, přičemž uvádí následující.

110.     K námitce obviněného, že povinnost stanovená v § 219 odst. 1 zákona je splněna i tím, když je smlouva, příp. dodatek ke smlouvě uveřejněn postupem dle zákona o registru smluv, Úřad uvádí, že s tímto tvrzením obviněného souhlasí, neboť ustanovení § 219 odst. 1 písm. d) zákona upravuje výjimku z povinnosti uveřejnění smlouvy či dodatku na profilu zadavatele v případě, kdy je tato smlouva či její dodatek uveřejněna podle jiného právního předpisu, kterým je zejména zákon o registru smluv. K uvedenému však Úřad dodává, že aby bylo možné považovat smlouvu či dodatek za zveřejněnou podle jiného právního předpisu, musí být uveřejněna v souladu s pravidly stanovenými tímto jiným právním předpisem a současně musí být uveřejněna v úplném znění včetně všech jejích příloh, které jsou její nedílnou součástí, nestanoví-li tento zvláštní předpis jinak. Z toho vyplývá, že pokud je v § 5 odst. 2 zákona o registru smluv stanovena lhůta, v níž má povinný subjekt zaslat uzavřenou smlouvu či dodatek správci registru smluv k uveřejnění, a povinný subjekt tak ve stanovené lhůtě neučiní nebo v této lhůtě zašle uvedenou smlouvu či dodatek k uveřejnění pouze v částečném neúplném znění (např. bez některých příloh podléhajících povinnosti uveřejnění, pokud tyto přílohy nelze podřadit pod výjimku upravenou v § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv), nelze v takovém případě považovat výjimku z povinnosti uveřejnění smlouvy či dodatku na profilu zadavatele upravenou v § 219 odst. 1 písm. d) zákona za splněnou.

111.     Ohledně námitky obviněného, v rámci níž odkazuje na ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv upravující dokumenty, na něž se nevztahuje povinnost uveřejnění v registru smluv, a dále na důvodovou zprávu k citovanému ustanovení zákona o registru smluv, dle níž není uveřejňování těchto dokumentů nezbytné z hlediska sledovaného cíle vyšší transparentnosti smluv a nakládání s veřejným majetkem, kdy administrativní zátěž spojená s uveřejňováním uvedených dokumentů není vyvážena odpovídajícími přínosy veřejnému zájmu, Úřad konstatuje, že i v případě této námitky nerozporuje uvedené tvrzení obviněného, že dokumenty vyjmenované v citovaném ustanovení zákona o registru smluv nemá obviněný povinnost uveřejňovat v registru smluv. K tomu však Úřad dodává, že výše uvedenou výjimku nelze vykládat extenzivním způsobem v tom smyslu, že obsahuje-li některý z dokumentů více částí, kdy některou z nich lze podřadit pod výše uvedenou výjimku (např. obsahuje vzorec výpočtu jednotkových cen) a další části téhož dokumentu obsahují informace, které pod citovanou výjimku podřadit nelze, nemá obviněný automaticky povinnost uveřejnit uvedený dokument jako celek. Při úvahách ohledně toho, zda konkrétní dokument podléhá uveřejňovací povinnosti v registru smluv či nikoliv, je třeba posuzovat daný dokument komplexně dle jeho obsahu, přičemž pokud obsahuje relevantní informace nespadající pod výjimku stanovenou v § 3 odst. 2 písm. b) zákona, má zadavatel povinnost takový dokument uveřejnit.

112.     K tvrzení obviněného, že jím neuveřejněné přílohy předmětných dodatků v podobě změnových listů de facto představovaly položkové rozpočty obsahující detailní informace ke způsobu a rozsahu navýšení ceny za dílo, pročež spadaly pod výjimku z povinnosti uveřejnění podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, Úřad uvádí, že tyto změnové listy nelze jako celek podřadit pod výše citovanou výjimku z povinnosti uveřejnění, neboť obsahovaly kromě způsobu výpočtu jednotkových cen (položkového rozpočtu) mimo jiné rovněž textovou část, v níž byl uveden popis a zdůvodnění předmětných změn. Jak již uvedl Úřad výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, v případě neuveřejnění zmíněného zdůvodnění prováděných změn nemůže dojít k následné kontrole ze strany široké veřejnosti kupříkladu ve vztahu k naplnění důvodů pro oprávněné použití jednacího řízení bez uveřejnění zadavatelem či postupu zadavatele podle § 222 zákona upravujícího změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. V návaznosti na výše uvedené obviněný ve svých námitkách dále konstatoval, že uvedené změnové listy neobsahovaly žádné nezveřejněné smluvní podmínky mezi ním a vybraným dodavatelem a dále že celková výše víceprací a méněprací byla obsažena již v samotných písemných dodatcích ke smlouvě o dílo, k čemuž Úřad uvádí, že zmíněné změnové listy obsahovaly informace v podobě výše uvedeného zdůvodnění prováděných změn, které současně nebylo vtěleno přímo do zveřejněných dodatků, nýbrž bylo obsaženo pouze v nezveřejněných změnových listech. Veřejnost se tudíž s těmito informacemi obsaženými pouze ve změnových listech, na základě kterých byly následně vypracovány dodatky ke smlouvě o dílo, nemohla seznámit.

113.     Úřad dále konstatuje, že nelze přisvědčit ani námitce obviněného, že by nahrání předmětných příloh do registru smluv bylo technicky náročné s ohledem na skutečnost, že se jedná o dokumenty čítající desítky až stovky stran. K tomu Úřad uvádí, že veškeré údaje v předmětných změnových listech jsou strojově čitelné a de facto se jedná v rámci jednotlivého změnového listu o jednostránkový dokument. Nad rámec toho Úřad opětovně uvádí, že obviněný v případě dodatků č. 2, č. 5 a č. 6 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku příslušné změnové listy uveřejnil spolu s těmito dodatky ve lhůtě stanovené zákonem o registru smluv, z čehož vyplývá, že sám obviněný přistupuje ke zveřejňování změnových listů jakožto příloh dodatků ke smlouvě různým způsobem.

114.     Co se týče argumentu obviněného, že by v šetřeném případě měla být hodnocena i otázka, že obviněný jím porušenou uveřejňovací povinnost zhojil tím, že kompletní smluvní dokumentaci uveřejnil v průběhu měsíce listopadu 2018 v registru smluv, Úřad uvádí, že k naplnění skutkové podstaty přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona ze strany obviněného došlo již tím, že obviněný nezveřejnil úplné znění předmětných dodatků č. 1, č. 3 a č. 4 na svém profilu ve lhůtě stanovené v § 219 odst. 1 zákona (resp. tak neučinil ani ve lhůtě stanovené zákonem o registru smluv, pročež nedošlo k naplnění podmínek pro aplikaci výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona). Z právě uvedeného tedy vyplývá, že pozdější uveřejnění úplného znění předmětných dodatků v registru smluv nemá vliv na skutečnost, že v daném případě již došlo ke spáchání přestupků při uveřejňování obviněným, k čemuž Úřad dodává, že uvedenou skutečnost namítanou obviněným lze zohlednit pouze v rámci polehčujících okolností při zvažování výše správního trestu za spáchání daných přestupků.

115.     Ve vztahu k námitce obviněného, že pokud se údajně dopustil porušení § 219 odst. 1 zákona, pak se jednalo o porušení ryze formální, a to bez jakéhokoliv vlivu na výběr dodavatele, Úřad uvádí následující. Z hlediska formální stránky přestupků je u šetřených dodatků nutné naplnění skutkové podstaty dle § 269 odst. 2 zákona, na základě které se obviněný dopustí přestupku tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona. Dle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. K naplnění materiální stránky přestupku Úřad odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, kde je uvedeno, že „[m]ateriálně-formální pojetí se pro oblast zadávání veřejných zakázek nejeví jako zcela vhodné. Společenská škodlivost je u těchto přestupků dána již samotným naplněním skutkové podstaty přestupku. V případě, že by konkrétní společenská škodlivost protiprávního jednání nedosahovala ani minimální hranice typové škodlivosti, nebyl by dán veřejný zájem na jeho stíhání. Proto se upravuje vyvratitelná právní domněnka spočívající v tom, že se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý“, z čehož vyplývá, že pokud jednání obviněného naplňuje formální znaky skutkové podstaty některého z přestupků upravených zákonem, pak již není nutné posuzovat materiální stránku takového jednání, tzn. jeho společenskou škodlivost, jelikož ta je tímto protiprávním jednáním bez dalšího naplněna. Úřad tudíž není povinen zkoumat materiální stránku spáchaného přestupku a posuzovat nakolik je v daném případě pozdní uveřejnění příloh šetřených dodatků společensky škodlivé. K tomu Úřad dodává, že v případě přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona [na rozdíl např. od přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona] není existence vlivu nezákonného postupu obviněného na výběr dodavatele znakem jejich skutkové podstaty, tudíž zkoumání této otázky není pro konstatování o spáchání přestupků při uveřejňování ze strany obviněného relevantní.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení správního trestu

116.     Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 citovaného ustanovení zákona.

117.     Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 dne 26. 4. 2018 ke smlouvě o dílo s vybraným dodavatelem na plnění původní veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 11. 5. 2018, přičemž předmětný dodatek č. 1 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 9. 5. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 1 – 3, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018.

118.     Ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 3 dne 26. 9. 2018 ke smlouvě o dílo s vybraným dodavatelem na plnění původní veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 3 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 11. 10. 2018, přičemž předmětný dodatek č. 3 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 22. 10. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 17 – 33, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018.

119.     Ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 4 dne 24. 10. 2018 ke smlouvě o dílo s vybraným dodavatelem na plnění původní veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 4 včetně všech jeho příloh podléhajících povinnosti uveřejnění neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 8. 11. 2018, přičemž předmětný dodatek č. 4 obviněný uveřejnil v registru smluv dne 13. 11. 2018, avšak bez jeho příloh v podobě ZL č. 34 – 38, které byly obviněným v registru smluv uveřejněny až následně dne 29. 11. 2018.

120.     Podle § 270 odst. 5 zákona odpovědnost obviněného za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

121.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí dne 12. 5. 2018, tedy dne následujícího po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo dne 12. 10. 2018, tedy dne následujícího po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění dodatku č. 3 na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí došlo dne 9. 11. 2018, tedy dne následujícího po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění dodatku č. 4 na profilu zadavatele. Řízení o přestupcích vedená pod sp. zn. S0278/2019/VZ, sp. zn. S0279/2019/VZ a sp. zn. S0280/2019/VZ byla zahájena dne 22. 7. 2019. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost obviněného za tyto přestupky nezanikla.

122.     K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše správního trestu je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

123.     Úprava zákona o zadávání veřejných zakázek je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

124.     V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve společném řízení o přestupcích uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který přestupek je možno v šetřeném případě uložit přísnější správní trest (vyšší pokutu).

125.     V daném případě se obviněný dopustil tří přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, za něž lze v souladu s ustanovením § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

126.     V případě, že je u sbíhajících se přestupků stanovena výše správního trestu shodně (jako v tomto případě), pak platí, že správní orgán uloží jediný správní trest ve výměře podle některého z nich (při aplikaci zásady absorpce přitom Úřad zohlední, že obviněný se dopustil dalších přestupků).

127.     Úřad posoudil jako nejzávažnější spáchání přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí souvisejícího s neuveřejněním dodatku č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku, přičemž Úřad odvozuje nejvyšší míru škodlivosti jednání obviněného popsaného ve výroku III. tohoto rozhodnutí vzhledem k zájmu veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků, která úměrně stoupá zejména ve vztahu k hodnotě plnění, které je předmětem dané veřejné zakázky. Obviněný se v roli zadavatele protiprávního jednání uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí dopustil v souvislosti s realizací veřejné zakázky malého rozsahu s cenou plnění, která činí celkem částku 418 334,57 Kč bez DPH, což představuje hodnotu vynaložených veřejných prostředků převyšující výši ceny plnění ostatních veřejných zakázek (tedy dodatků č. 1 a č. 3 ke smlouvě o dílo), v souvislosti s nimiž obviněný rovněž pochybil tak, jak je popsáno výše.

128.     Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí a k přestupkům uvedeným ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností. Pro úplnost Úřad rovněž konstatuje, že přestupky obviněného řešené v tomto rozhodnutí nejsou v době jeho vydání v souběhu s jinými přestupky obviněného konstatovanými v jiném, dříve vydaném rozhodnutí Úřadu.

129.     Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

130.     Podle § 38 písm. a), b), c), d), f) a g) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku.

131.     Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011 – 78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

132.     Obviněný v roli zadavatele svým jednáním dle výroku III. tohoto rozhodnutí naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování obsaženou v § 269 odst. 2 zákona, a to tak, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 4 ke smlouvě na původní veřejnou zakázku nedostál svým povinnostem dle § 219 odst. 1 zákona, když nezveřejnil tento dodatek v úplném znění do 15 dnů od jeho uzavření na svém profilu.

133.     Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku při uveřejňování, Úřad konstatuje, že v daném případě došlo postupem obviněného k porušení jeho uveřejňovací povinnosti, jež je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele. V daném případě ovšem nelze konstatovat, že by obviněný zcela ignoroval existenci zákona jako takového, nebo že by zcela rezignoval na splnění uveřejňovacích povinností komplexně, neboť uveřejnil předmětný dodatek č. 4 ve lhůtě stanovené v zákoně o registru smluv alespoň v částečném znění bez příloh v podobě jednotlivých změnových listů. Jednalo se tedy v tomto případě o přestupek nedosahující nejvyšší intenzity závažnosti.

134.     Při určení výše pokuty Úřad dále přihlédl k hodnotě dané veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků přestupku podle § 269 odst. 2 zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s veřejnou zakázkou v tom smyslu, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků roste úměrně k výši ceny veřejné zakázky. S ohledem na to je nutno v rámci posouzení závažnosti přestupku spáchaného dle výroku III. tohoto rozhodnutí zohlednit, že narušení možnosti veřejné kontroly u předmětné veřejné zakázky, jež je veřejnou zakázkou malého rozsahu a jejíž celková cena činí 418 334,57 Kč bez DPH, nepředstavuje zásah do veřejného zájmu chráněného zákonem nejvyšší intenzity.

135.     Co se týče následků spáchání přestupku při uveřejňování dle výroku III. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že neuveřejněním úplného znění dodatku č. 4 ke smlouvě o dílo na původní veřejnou zakázku na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od jeho uzavření byla v daném případě porušena zásada transparentnosti postupu zadavatele a ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji. Tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.

136.     Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupků při uveřejňování uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.

137.     Úřad dále konstatuje, že v postupu obviněného shledal polehčující okolnost spočívající v tom, že obviněný úplné znění předmětného dodatku č. 4 ke smlouvě na původní veřejnou zakázku uveřejnil alespoň dodatečně po uplynutí zákonné lhůty, čímž obviněný vyvinul úsilí ke zmírnění dopadu svého nezákonného postupu. Byť tedy není tento postup obviněného způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky jeho nezákonného postupu, neboť veřejná kontrola byla, byť později než zákon předpokládá, umožněna. Úřad rovněž v rámci polehčujících okolností přihlédl ke skutečnosti, že obviněný v zákonné lhůtě uveřejnil zmíněný dodatek č. 4 alespoň v částečném znění. Smysl zmíněné uveřejňovací povinnosti v podobě umožnění kontroly postupu zadavatele širokou veřejností tak nebyl v daném případě zcela potlačen, neboť veřejnosti byly přístupné alespoň některé informace včas zveřejněné obviněným.

138.     Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení trestu.

139.     Úřad současně stanovil výši správního trestu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání přestupku, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla obviněným pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

140.     S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 8 000,- Kč. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení správního trestu.

141.     Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2018 dostupného na oficiálních webových stránkách obviněného na  adrese http://rozpocet.letnany.cz/GReportViewer/index.html vyplývá, že obviněný v roce 2018 disponoval příjmy v celkové výši 76 340 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

142.     Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným přestupkům obviněného přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

143.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K uložení náhrad nákladů řízení

144.     Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

145.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

146.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

147.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

148.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování, je zřejmé, že řízení byla vyvolána porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

149.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000278.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

JUDr. Petr Balcar, advokát, Panská 895/6, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy