číslo jednací: S0300/2019/VZ-25915/2019/523/JŠi

Instance I.
Věc Úklid vnitřních a venkovních prostorů Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha
Účastníci
  1. Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, příspěvková organizace
  2. BTN Czech, a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Rok 2019
Datum nabytí právní moci 9. 10. 2019
Dokumenty file icon 2019_S0300.pdf 543 KB

Č. j.: ÚOHS-S0300/2019/VZ-25915/2019/523/JŠi

 

Brno: 20. září 2019

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 7. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, příspěvková organizace, IČO 61383082, se sídlem U Vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6,
  • navrhovatel – BTN Czech, a.s., IČO 06826466, se sídlem Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Úklid vnitřních a venkovních prostorů Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 12. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 12. 2018 pod ev. č. Z2018-043778, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 a dne 21. 2. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 244-558550, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 012-024920 a dne 22. 2. 2019 pod ev. č. 2019/S 038-086532,

rozhodl takto:

 

I.

ZadavatelÚstřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, příspěvková organizace, IČO 61383082, se sídlem U Vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6 – nedodrželpři zadávání veřejné zakázky „Úklid vnitřních a venkovních prostorů Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 12. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 12. 2018 pod ev. č. Z2018-043778, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 a dne 21. 2. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 244-558550, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 012-024920 a dne 22. 2. 2019 pod ev. č. 2019/S 038-086532, postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona,když zrušil předmětné zadávací řízení, aniž by v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 24. 6. 2019 vymezil důvody, které by bylo možné označit za důvody hodné zvláštního zřetele, neboť důvod uvedený v cit. rozhodnutí spočívající v obdržení vzájemně neporovnatelných nabídek nelze sám o sobě považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, který se vyskytl v průběhu zadávacího řízení, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, příspěvková organizace, IČO 61383082, se sídlem U Vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 24. 6. 2019, kterým zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Úklid vnitřních a venkovních prostorů Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 12. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 12. 2018 pod ev. č. Z2018-043778, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 a dne 21. 2. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 244-558550, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 012-024920 a dne 22. 2. 2019 pod ev. č. 2019/S 038-086532.

III.

ZadavateliÚstřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, příspěvková organizace, IČO 61383082, se sídlem U Vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku„Úklid vnitřních a venkovních prostorů Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 12. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 12. 2018 pod ev. č. Z2018-043778, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 a dne 21. 2. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 244-558550, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 012-024920 a dne 22. 2. 2019 pod ev. č. 2019/S 038-086532, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0300/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – BTN Czech, a.s., IČO 06826466, se sídlem Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4 – ze dne 29. 7. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

 

 

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateliÚstřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, příspěvková organizace, IČO 61383082, se sídlem U Vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, příspěvková organizace, IČO 61383082, se sídlem U Vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdější předpisů (dále jen „zákon“) zahájil dne 16. 12. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Úklid vnitřních a venkovních prostorů Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 12. 2018 pod ev. č. Z2018-043778, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 a dne 21. 2. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 244-558550, ve znění oprav uveřejněných dne 17. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 012-024920 a dne 22. 2. 2019 pod ev. č. 2019/S 038-086532 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 5. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 18. 2. 2019 „komplexní poskytnutí úklidu ve vnitřních a vnějších prostorách objektů Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, zajištění pohotovostní služby a provádění dalších úklidových, stěhovacích a jiných pomocných prací vlastními pracovníky, prostředky a na vlastní náklady v souladu s hygienickými normami dle vyhlášky č. 306/2012 Sb., ČSN, ČN, EN vztahující se k předmětu plnění této veřejné zakázky.“

3.             V bodu 1. „Úklid“ technické specifikace, jež je přílohou č. 3 zadávací dokumentace, jsou vymezeny jednotlivé druhy úklidu v členění na:

a)      Základní úklid, zahrnující běžné úklidové činnosti blíže specifikované v přílohách č. 3A – 3D zadávací dokumentace;

b)      Speciální úklid (provozy se specifickou zátěží a se zvýšenými hygienickými nároky), kdy se jedná o provádění úklidu v kombinaci základního úklidu a úklidu, který se liší požadavky vyplývajícími z provozu a dle požadavku vedoucího pracovníka;

c)       Generální úklid, jenž „zahrnuje speciální úklid a dále oboustranné mytí oken (včetně prosklených dveří a skleněných tabulí), rámů, žaluzií, čištění veškerého čalounění a koberců extrakčním způsobem, leštění a voskování podlahových krytin, včetně případného vystěhování (odsunutí) a zpětného nastěhování (zasunutí) nábytku na své místo“ a bude realizován na všech pracovištích minimálně 1x ročně;

d)      Mimořádný úklid, který provádí pohotovostní služba dle bodu 4. „Pohotovostní služba“ přílohy č. 3C zadávací dokumentace.

4.             Podrobná technická specifikace předmětu plnění je uvedena v přílohách č. 3 – 3D zadávací dokumentace. V přílohách zadávací dokumentace jsou taktéž definovány minimální požadavky zadavatele na úklidové a desinfekční práce, jejich četnost a rozsah.

5.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky včetně vyhrazené změny závazku činí dle bodu 4. zadávací dokumentace 299 600 000,- Kč bez DPH a doba její realizace je dle bodu 5. zadávací dokumentace stanovena na dobu určitou v délce trvání 48 měsíců.

6.             Dle bodu 11. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídek a zadavatel v souladu s § 115 zákona stanovil následující kritéria hodnocení:

  • Nabídková cena za úklid bez DPH                                                    70%
  • Nabídková cena za práce nad rámec dohodnutého                                    30%

objemu a rozsahu služeb bez DPH

V rámci kritéria „Nabídková cena za úklid bez DPH“ bude nejlépe hodnocena nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.

Předmětem hodnocení kritéria „Nabídková cena za práce nad rámec dohodnutého objemu a rozsahu služeb bez DPH“ budou jednotlivá dílčí kritéria a nejlépe hodnocena bude opět nabídka s nejnižší nabídkovou cenou:

  • „Subkritérium č. 1: Úklidové a pomocné práce na základě objednávky s váhou 50%

Předmětem hodnocení tohoto subkritéria je cena za mimořádný úklid a pomocné práce, které jsou nad rámec rozsahu stanoveného v přílohách 3A – 3D této ZD a které již nelze pokrýt v rámci časového rozmezí a stanovené četnosti. Tento úklid je předpokládán např. v případě havárií, malování, nad rámec plánovaných úklidů, které nelze odhadnout, proto účastník stanoví hodinovou sazbu nebo sazbu za m2, za kterou bude tyto práce provádět. Výše uvedené práce jsou nad rámec požadovaného standardu nebo měsíční paušální platby.

  • Subkritérium č. 2: Voskování podlah na základě objednávky s váhou 25%
  • Předmětem hodnocení tohoto subkritéria je cena za voskování podlah. Jedná se o voskování podlah např. po mimořádném, nečekaném úklidu, po malování, havárii, jehož četnost nelze predikovat. Nejedná se o práci v rámci četnosti stanovené v přílohách 3A-3D této ZD, ale nad jejich rámec.
  • Subkritérium č. 3: Mytí oken na základě objednávky s váhou 25%

Předmětem hodnocení tohoto subkritéria je cena za mytí oken (oboustranné včetně mytí rámů, parapetů a žaluzi[í]). Nejedná se o práci v rámci četnosti stanovené v přílohách 3A-3D této ZD, ale nad jejich rámec.“

7.             Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem čtyři nabídky.

8.             Rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení ze dne 24. 6. 2019 zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku s odkazem na ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona, když za důvod hodný zvláštního zřetele označil skutečnost, že obdržel vzájemně neporovnatelné nabídky účastníků, a nelze tak provést hodnocení, které by zajistilo rovný přístup k nabídkám všech účastníků.

9.             Dne 9. 7. 2019 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – BTN Czech, a.s., IČO 06826466, se sídlem Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne směřující proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Jelikož zadavatel svým rozhodnutím o námitkách ze dne 18. 7. 2019 podané námitky v plném rozsahu odmítl, doručil navrhovatel dne 29. 7. 2019 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonu zadavatele včetně návrhu na nařízení předběžného opatření a tentýž den doručil stejnopis návrhu i zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

10.         Návrh směřuje proti „Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“, neboť navrhovatel je považuje za věcně nesprávné a učiněné v rozporu se zákonem. Navrhovatel je přesvědčen, že zadávací podmínky byly dostatečně určité a objektivně umožňovaly podat porovnatelné nabídky. Dle navrhovatele nebyly naplněny zákonné podmínky pro zrušení zadávacího řízení a rozhodnutí o zrušení je nepřezkoumatelné, protože zadavatel dostatečně neobjasnil naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

11.         Navrhovatel zásadně nesouhlasí s uvedenými důvody zrušení zadávacího řízení, „že účastníci údajně rozdílně vnímali rozsah služby ‚voskování podlah po mimořádném, nečekaném úklidu, po malování, havárii, jehož četnost nelze predikovat‘ (dále jen ‚Služba voskování‘) ve smyslu ‚Subkritéria č. 2: Voskování podlah na základě objednávky s váhou 25%‘“ zadávací dokumentace, když toto zadavatel údajně dovodil ze sdělení jednotlivých účastníků zadávacího řízení, jež si vyžádal v rámci posuzování nabídek. Navrhovatel také zpochybňuje okolnosti a způsob, jakým byla tato skutečnost zjištěna.

12.         Dle navrhovatele je výklad služby voskování zcela jednoznačný a případné tvrzené odlišné pochopení zadávací dokumentace některým z účastníků zadávacího řízení nemůže vést k jeho zrušení. Zadávací dokumentace pro určení ceny za službu „voskování podlah po mimořádném, nečekaném úklidu, po malování, havárii, jehož četnost nelze predikovat“ předpokládá pouze nacenění vlastního úkonu voskování podlah, tedy bez souvisejících či přípravných prací, neboť to zadávací dokumentace nestanoví. Naopak voskování podlah v rámci generálního úklidu, podle definice generálního úklidu uvedené v příloze č. 3 zadávací dokumentace, zahrnuje dle navrhovatele i další zadavatelem explicitně uvedené služby – případnou manipulaci s nábytkem a leštění podlahových krytin. „V případě (mimořádné) Služby voskování však Zadavatel žádné takovéto související či přípravné služby u Služeb voskování neuvedl, a to ani náznakem. Není proto možné Službu voskování vykládat extenzivně, tak že zahrnuje i přípravné či jiné služby.“

13.         Spornou otázkou dle navrhovatele není, zda je voskování podlah spojováno s jinými činnostmi, ale zda zadavatel vykonání těchto činností, a tím i jejich nacenění požadoval. Dle navrhovatele je nanejvýš pochybné, že by některý dodavatel snížil svoji šanci uspět v zadávacím řízení navýšením nabídkové ceny za služby neuvedené v zadávací dokumentaci, když i v rámci obchodních zvyklostí je běžné, že cena za voskování povrchu vždy zahrnuje pouze daný úkon a jakékoliv nadstandardní požadavky jsou oceněny samostatně.

14.         O skutečných důvodech, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, má navrhovatel důvodné pochybnosti vzhledem k netransparentnosti postupu zadavatele po podání nabídek a při zrušení zadávacího řízení. Zrušení zadávacího řízení nelze odůvodňovat, i pokud by tomu tak bylo, nedostatečnou určitostí zadávací dokumentace v tvrzeném rozsahu. Opomenutí zadavatele, že službu voskování podlah pokládal za kompletní proces, nelze dle navrhovatele napravit na úkor dodavatelů po podání nabídek.

15.         Navrhovatel „upozorňuje, že Zadavatel v Rozhodnutí o zrušení zcela nedostatečně odůvodnil existenci důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ“, když závěr o neporovnatelnosti nabídek učinil pouze na základě tvrzení dodavatelů, že do služby voskování podlah zahrnuli odlišné práce, a přitom ani neuvedl svoji představu o rozsahu služby voskování.

16.         Zrušením zadávacího řízení by navrhovateli vznikla újma na jeho právech stát se vybraným dodavatelem a s tím související majetková újma jakož i újma v podobě nákladů vynaložených na účast v zadávacím řízení.

17.         Navrhovatel požádal o nařízení předběžného opatření ve smyslu § 61 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) spočívajícího v zákazu zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění jako je předmět plnění šetřené veřejné zakázky. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 29. 7. 2019 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. S0300/2019/VZ.

19.         Účastníky správního řízení podle ustanovení § 256 zákona jsou

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

20.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0300/2019/VZ-20936/2019/523/JŠi ze dne 31. 7. 2019.

21.         Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 7. 8. 2019 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky dne 8. 8. 2019 a téhož dne obdržel Úřad i dokumentaci o zadávacím řízení na technickém nosiči dat (CD-R).

22.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0300/2019/VZ-21771/2019/523/JŠi ze dne 8. 8. 2019 Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění jako je předmět plnění šetřené veřejné zakázky.

23.         Dne 12. 8. 2019 Úřad obdržel do datové schránky podání, v němž navrhovatel označil dokumenty, které považuje za obchodní tajemství ve věci vedeného správního řízení.

24.         Dne 19. 8. 2019 Úřad od zadavatele obdržel prostřednictvím dvou datových zpráv dva dokumenty včetně příloh, a to zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 8. 4. 2019 a zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 29. 4. 2019, které jsou součástí dokumentace o zadávacím řízení.

25.         Úřad dne 22. 8. 2019 vyhotovil záznam do spisu č. j. ÚOHS-S0300/2019/VZ-23357/2019/523/JŠi o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí a usnesením č. j. ÚOHS-S0300/2019/VZ-23359/2019/523/JŠi z téhož dne účastníkům řízení určil lhůtu, ve které se mohli k podkladům rozhodnutí vyjádřit. Zadavatel ani navrhovatel se ve lhůtě určené výše citovaným usnesením Úřadu, ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Vyjádření zadavatele k návrhu

26.         Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že zadávací podmínky jsou dostatečně určité a objektivně umožňovaly podat porovnatelné nabídky, když si u všech účastníků zadávacího řízení prostřednictvím doplnění a objasnění údajů ověřil, že rozsah služby voskování pochopili odlišným způsobem. Zadavatel ve vyjádření výstižně popisuje průběh hodnocení nabídek a mj. uvádí, že k ověření činností, které dodavatelé nacenili ve svých nabídkách v souvislosti se službou voskování, zadavatel přistoupil až na základě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny samotným navrhovatelem, kdy pojal podezření, že služba není kompletní a neobsahuje kompletní plnění, které by vedlo k jejímu řádnému provedení.

27.         Vzhledem k tomu, že v průběhu zadávacího řízení nikdo z dodavatelů nepožádal v tomto směru o vysvětlení zadávací dokumentace, byl zadavatel do té doby přesvědčen o dostatečné určitosti zadávacích podmínek.

28.         Zadavatel vnímal službu voskování jako komplexní proces, jehož výsledkem bude v dostatečné kvalitě navoskovaná podlaha a předpokládal, že účastníci zadávacího řízení jsou profesionály v oblasti úklidových služeb a práce, které jsou v rámci procesu voskování standardně prováděny (např. rozmytí starého vosku, neutralizace podlah) ve svých nabídkách zohlednili. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na bod 8. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace, kde uvádí, že „[s]oučástí nabídkové ceny jsou i práce, služby či dodávky, které v zadávací dokumentaci nebo smlouvě uvedeny nejsou, ale účastník jako odborník o nich vědět musel nebo měl“.

29.         Zadavatel rovněž odmítá tvrzení navrhovatele, že službu voskování blíže specifikoval v rámci generálního úklidu, neboť zadávací podmínky obsahují pouze výčet činností generálního úklidu a voskování podlah je jenom jednou z nich.

30.         Zadavatel se též ohradil proti vyjádření navrhovatele, že zrušení zadávacího řízení nebylo učiněno v souladu se zákonem a mohlo by vykazovat znaky libovůle zadavatele, odmítá nápravu na úkor ostatních účastníků a také tvrzení o poškození navrhovatele. Dalším pokračováním v zadávacím řízení by dle zadavatele naopak došlo k narušení soutěžního prostředí a poškození jiných účastníků. Protože nedošlo k uveřejnění naplnění hodnotících kritérií jednotlivých účastníků, nemohl by být navrhovatel dle zadavatele poškozen ani v následném zadávacím řízení s obdobným předmětem plnění.

31.         Zadavatel uvádí, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodnil existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Důvod, který vedl k rozhodnutí o zrušení, tedy odlišné pochopení požadovaného rozsahu služby „voskování podlah po mimořádném, nečekaném úklidu, po malování, havárii, jehož četnost nelze predikovat“ jednotlivými účastníky, mající za následek vzájemnou neporovnatelnost jejich nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria, byl dle zadavatele dostatečně specifikován. „Přestože to zadavatel neuvedl v Rozhodnutí o zrušení výslovně, lze z jeho odůvodnění jasně dovodit, že příčinou důvodů ke zrušení Zadávacího řízení bylo neurčité a nejednoznačné vymezení rozsahu předmětné služby v Zadávací dokumentaci. (…) tyto důvody zadavatel sám způsobil tím, že v Zadávacích podmínkách nevymezil dostatečně určitě a jednoznačně rozsah služby voskování.“

32.         Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh na přezkoumání úkonů zadavatele a na vydání předběžného opatření zamítl, neboť po něm nelze požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení, obdržel-li v rámci jednoho hodnotícího kritéria neporovnatelné nabídky a toto mohlo mít vliv na výběr dodavatele.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

33.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení postupoval v rozporu se zákonem. K tomu Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

34.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

35.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

36.         Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

37.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

38.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

39.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce

40.         Z dokumentace zaslané Úřadu zadavatelem, konkrétně z protokolu o hodnocení nabídek ze dne 3. 4. 2019, je zřejmé, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky. Z uvedeného protokolu také vyplývá, že komise po provedení hodnocení nabídek účastníků shledala nabídkové ceny navrhovatele za 3 služby (úklidové a pomocné práce na základě objednávky s váhou 50%, voskování podlah na základě objednávky s váhou 25% a mytí oken na základě objednávky s váhou 25%), tj. za subkritéria č. 1 – 3 hodnotícího kritéria „Nabídková cena za práce nad rámec dohodnutého objemu a rozsahu služeb bez DPH“, za ceny jevící znaky mimořádně nízké nabídkové ceny a navrhovatele vyzvala k písemnému zdůvodnění jejich stanovení.

41.         Dle protokolu o posouzení nabídky II ze dne 15. 4. 2019 doručil navrhovatel zadavateli zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 8. 4. 2019 (dále jen „zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“) ve stanoveném termínu. Komise po důkladném seznámení se se zdůvodněním opětovně vyzvala navrhovatele ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny u služeb zahrnutých v hodnotícím subkritériu č. 2 a 3 (voskování podlah na základě objednávky s váhou 25% a mytí oken na základě objednávky s váhou 25%), jehož předmětem bylo ověření reálnosti cen za spotřební materiál, který navrhovatel zamýšlí používat k provádění výše zmíněných služeb, a ověření reálnosti časové dotace stanovené navrhovatelem k oběma výše uvedeným činnostem v poměru k požadovaným m2.

42.         Zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 29. 4. 2019 (dále jen „zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II“) doručil navrhovatel zadavateli podle protokolu o posouzení nabídky IV ze dne 6. 5. 2019 ve stanoveném termínu. Za účelem ověření informací sdělených navrhovatelem ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II oslovil zadavatel výrobce přípravku, který navrhovatel hodlá používat při provádění voskování podlah.

43.         Na základě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II a vyjádření osloveného výrobce zvažovala komise dle protokolu o jednání nově ustanovené komise II ze dne 10. 6. 2019 možnosti dalšího postupu v předmětném zadávacím řízení a rozhodla o oslovení všech účastníků výzvou „k písemnému objasnění nebo doplnění nabídky, jehož předmětem bude doložení kalkulace stanovení nabídkové ceny za ‚voskování podlah prováděn[é] v rámci běžného úklidu‘ a ‚voskování podlah po mimořádném, nečekaném úklidu, po malování, havárii, jehož četnost nelze predikovat‘ a uvedení všech činností ve vztahu k oběma těmto službám, které jsou zahrnuty v dílčích nabídkových cenách za tyto služby.“

44.         Z protokolu o jednání nově ustanovené komise III ze dne 18. 6. 2019 vyplývá, že na „Žádost o písemné objasnění nebo doplnění nabídky“ ze dne 12. 6. 2019 komisi doručili svá vyjádření všichni oslovení účastníci a ta z jejich odpovědí zjistila, že dva ze čtyř účastníků v rámci „voskování podlah po mimořádném, nečekaném úklidu, po malování, havárii, jehož četnost nelze predikovat“, tzn. v rámci hodnotícího kritéria „Nabídková cena za práce nad rámec dohodnutého objemu a rozsahu služeb bez DPH“ subkritéria č. 2: „Voskování podlah na základě objednávky s váhou 25%“, nacenili předmětnou službu voskování podlah bez přípravných činností předcházejících samotnému voskování a zbývající dva tyto přípravné práce (např. rozmytí starého vosku, neutralizace podlah) do nabídkové ceny zahrnuli. Vzhledem k tomu, že se jedná o parametry určené zadavatelem k hodnocení, dospěla komise k závěru o vzájemné neporovnatelnosti nabídek, při jejichž hodnocení nelze zajistit rovný přístup k nabídkám všech účastníků a doporučila zadávací řízení zrušit.

45.         Zadavatel na základě doporučení komise rozhodl dne 24. 6. 2019 o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku v souladu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona a v odůvodnění „Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ uvedl: „Zadavatel v rámci stanovení zadávacích podmínek a požadavků na předmět plnění veřejné zakázky požadoval plnění spočívající mimo jiné v realizaci služby voskování podlah definované v přílohách č. 3 Technická specifikace – Specifikace úklidu vnitřních a vnějších prostor včetně rozsahu služby a č. 5 Tabulka k stanovení nabídkové ceny – Nabídková cena za práce nad rámec dohodnutého objemu a rozsahu služeb.

Zadavatel do veřejné zakázky obdržel celkem 4 nabídky. V průběhu posuzování nabídek jednotlivých účastníků zadávacího řízení ve vztahu ke kritériím hodnocení komise vyzvala všechny účastníky zadávacího řízení mimo jiné k uvedení všech činností ve vztahu ke službě ‚voskování podlah po mimořádném, nečekaném úklidu, po malování, havárii, jehož četnost nelze predikovat[‘] (služba nad rámec četnosti stanovené v přílohách 3A – 3D zadávací dokumentace), která je předmětem hodnocení v rámci subkritéria č. 2 hodnotícího kritéria ‚Nabídková cena za [práce] nad rámec dohodnutého objemu a rozsahu služeb bez DPH‘, a to za účelem porovnání rozsahu plnění této služby vyjádřeného v nabídkách účastníků v souladu s požadavky zadavatele definovanými ve výše uvedených přílohách.

Komise z jednotlivých reakcí všech dotazovaných účastníků zadávacího řízení (osloveni všichni čtyři účastníci) zjistila, že dva ze čtyř účastníků vyjádřili svoji nabídkovou cenu za práce nad rámec dohodnutého objemu a rozsahu služeb co do služby voskování podlah odlišným způsobem než zbývající dva účastníci. Zatímco dva účastníci v rámci poskytované služby nacenili předmětnou službu voskování podlah bez přípravných činností předcházejících samotnému voskování, zbývající dva účastníci do nabídkové ceny tyto přípravné práce (např. služba rozmytí starého vosku, neutralizace podlah), které jsou v rámci procesu voskování jinak standardně prováděny, zahrnuli.

V důsledku uvedeného komise shledala, že nabídky účastníků jsou si vzájemně neporovnatelné a vzhledem k tomu, že se jedná o parametry určené zadavatelem k hodnocení, nelze dosáhnout výsledku hodnocení, který by zajistil rovný přístup k nabídkám všech účastníků.

Zadavatel má za to, že s ohledem na výše uvedené není možné provést nápravu tak, aby nebyl narušen řádný proces zadávacího řízení. Proto zadavatel přistoupil ke zrušení předmětného zadávacího řízení s tím, že nastaly důvody zvláštního zřetele hodné, které nebylo možné zhojit jiným způsobem, a pro které není možné dále pokračovat v zadávacím řízení.

Zadavatel současně informuje, že po uplynutí zákonných lhůt bude na realizaci plnění předmětu této veřejné zakázky zahájeno nové zadávací řízení.“

46.         Zadavatel v „Rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení pro nadlimitní veřejnou zakázku s názvem ‚Úklid vnitřních a venkovních prostorů Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha‘“ ze dne 18. 7. 2019 (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí námitek“) konstatuje, že i sám navrhovatel připouští potřebu provedení dalších činností přímo souvisejících se samotným voskováním podlah a potvrzuje tak existenci činností, které lze podřadit pod službu voskování podlah, čímž zpochybňuje svá tvrzení o jednoznačnosti a určitosti vymezení dané služby v zadávací dokumentaci. Vzhledem k možnému rozdílnému vnímání poptávané služby voskování podlah ve smyslu pouhého nanesení polymerů nebo komplexního procesu zahrnujícího i další činnosti zadavatel uvádí, „že v tomto smyslu nevymezil službu voskování podlah v zadávací dokumentaci v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, resp. nabídkové ceny, a to tak, aby od účastníků obdržel vzájemně porovnatelné nabídky.“ Závěrem rozhodnutí o odmítnutí námitek k tomu pak dodává: „[z]adavatel v důsledku objektivně prokázané neurčitosti a nejednoznačnosti zadávací dokumentace umožnil její výkladovou pluralitu, přičemž vzniklá nejasnost a jí následně způsobená neporovnatelnost nabídek mohla mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.“

Právní posouzení

47.         Jak vyplývá z obsahu návrhu, navrhovatel brojí proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, jež zadavatel odůvodnil tím, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Předmětem vedeného správního řízení je tak posouzení, zda zadavatel provedl úkon zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.

48.         K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.

49.         Ačkoliv nová právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti nyní již neúčinné právní úpravě provedené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), doznala z pohledu vymezení důvodů zrušení zadávacího řízení změn, je přesto podle názoru Úřadu v nyní projednávané věci přiměřeně aplikovatelná dřívější rozhodovací praxe, a to (minimálně) v těch ohledech, které se týkají obecných principů rušení zadávacího řízení.

50.         Úřad má tak za to, že je bezpochyby nadále platný obecný postulát o tom, že „(…) Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky … musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (…).“ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010), což lze dovodit právě ze skutečnosti, že zákon zachoval taxativní výčet důvodů, pro které lze zadávací řízení zrušit. Zrušení zadávacího řízení je tedy vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek, a zároveň jej lze považovat za způsob ukončení zadávacího řízení v zásadě „nechtěný“, neboť výsledkem zadávacího řízení by (zásadně) mělo být uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Bylo by totiž zcela jistě v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení (zde zejména se zásadou transparentnosti), aby zadavatel zahajoval zadávací řízení, kdy s účastí v něm mohou být pro dodavatele na relevantním trhu spojeny mnohdy i nemalé náklady, tak říkajíc „na zkoušku“, tj. bez vážného úmyslu uzavřít po jeho skončení smlouvu. Uvedené plyne taktéž z obdobných závěrů rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, kde soud uvádí, že „(…) zákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (…).“. Taxativní výčet důvodů pro zrušení zadávacího řízení má vést k omezení možnosti zneužití tohoto práva a současně k zachování právní jistoty účastníků zadávacího řízení; pokud jde o naznačená obecná východiska, nedošlo v tomto ohledu k žádné změně od předchozí právní úpravy. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení (otevřeného) zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá fair prostředků.

51.         Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel zrušil šetřené zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Zrušení předmětného zadávacího řízení může být považováno za souladné se zákonem pouze v situaci, kdy jsou naplněny v předmětném ustanovení zakotvené důvody, a sice že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. K tomu Úřad uvádí v návaznosti na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R408/2013/VZ-9189/2014/310/MLr ze dne 5. 5. 2014, že základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v ust. § 6 odst. 1 zákona; veškeré důvody musí být přitom vyjádřeny pouze v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a to jednoznačně, srozumitelně, a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit jednotliví účastníci. Následně pak mohou být uvedené důvody příp. také přezkoumány Úřadem, kdy předmětem přezkumu jsou právě a jen důvody v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedené, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení (obsažené např. v rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení či ve vyjádření zadavatele k návrhu) je právně irelevantní.

52.         Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010 přisvědčil závěrům krajského soudu, který ve svém rozsudku k pojetí důvodů zvláštního zřetele hodných uvedl, že se jedná o důvody, „…které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.“

53.         Výše uvedený výklad důvodů hodných zvláštního zřetele (resp. alespoň jeho část), byť provedený ve vztahu k ZVZ, je dle názoru Úřadu přes mírně odlišnou dikci zákona stále použitelný, neboť i podle zákona se musí jednat o důvody, které reálně (objektivně) nastaly v průběhu zadávacího řízení, resp. mají objektivní dopad do samotné realizace zadávacího řízení; dle zákona však mohou tyto důvody „nově“ výslovně spočívat v důvodech ekonomických a tyto důvody zadavatel mohl způsobit, tedy mohou nepochybně případně vyplývat i z vlastního pochybení zadavatele. Úřad však akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování s nejvyšší pravděpodobností zapříčinilo postup zadavatele rozporný se zákonem.

54.         K aktuálně účinnému znění dotčeného ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona se komentářová literatura [Podešva V. a kol., Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář, Wolters Kluwer (ČR), Praha: 2016] vyjadřuje následovně: „Zákon nově připouští, že pro účely postupu dle komentovaného ustanovení není rozhodné, zda zadavatel tyto důvody hodné zvláštního zřetele sám způsobil, či nikoliv. Dle názoru autorů komentáře by měla tato možnost dopadat především na situace, kdy zadavatel v rámci svého postupu porušil některé ustanovení zákona a již není možné přijmout žádná jiná nápravná opatření než zrušení samotného zadávacího řízení, přičemž by v následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele mohlo dojít k uložení pokuty za správní delikt právě s ohledem na předmětné porušení ustanovení zákona, které zadavatel de facto sám způsobil. Dle názoru autorů tohoto komentáře by se tak i přesto, že zákon umožňuje, aby důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení nadále pokračoval, mělo vztahovat k důvodům, které zadavatel způsobil nevědomě.“ Z výše uvedeného vyplývá, že i když došlo z pohledu litery zákona k rozšíření vymezení toho, co lze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když došlo zejména k jednoznačnému vyjasnění, že tyto důvody mohou být i na straně zadavatele [srov. § 127 odst. 2 písm. d) zákona „(…) bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv“] stále platí, že tyto důvody musí objektivně a reálně existovat, jinak řečeno je třeba vyvarovat se jakékoliv svévole ze strany zadavatele.

55.         V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona s odůvodněním, že komise na základě odpovědí všech účastníků shledala jejich nabídky vzájemně neporovnatelné a nelze tak při hodnocení zajistit rovný přístup k nabídkám všech účastníků. Z rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení plyne, že komise v průběhu posuzování nabídek vyzvala všechny účastníky mj. k uvedení všech činností, které zahrnuli do služby voskování podlah v rámci hodnotícího kritéria „Nabídková cena za práce nad rámec dohodnutého objemu a rozsahu služeb bez DPH“ a zjistila, že někteří z nich do služby nezahrnuli přípravné práce předcházející samotnému voskování.

56.         V rozhodnutí o odmítnutí námitek zadavatel mj. uvádí, že rozdílné pochopení rozsahu služby voskování podlah jednotlivými účastníky (činnost omezující se na pouhé nanesení voskovacího přípravku nebo komplexní proces zahrnující i další dílčí činnosti) je potvrzením toho, že službu voskování podlah nevymezil v zadávací dokumentaci „v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky (…) aby od účastníků obdržel vzájemně porovnatelné nabídky“, a závěrem pak dodává, že „[z]adavatel v důsledku objektivně prokázané neurčitosti a nejednoznačnosti zadávací dokumentace umožnil její výkladovou pluralitu, přičemž vzniklá nejasnost a jí následně způsobená neporovnatelnost nabídek mohla mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky.“ (viz bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

57.         Důvod, který vedl zadavatele k rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, je dle vyjádření zadavatele k návrhu dostatečně specifikován, když zadavatel v rozhodnutí o zrušení jako důvod hodný zvláštního zřetele uvedl odlišné pochopení požadovaného rozsahu služby voskování podlah jednotlivými účastníky mající za následek vzájemnou neporovnatelnost jejich nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria. Úřad k tomu z vyjádření zadavatele k návrhu dále cituje: „Přestože to zadavatel neuvedl v Rozhodnutí o zrušení výslovně, lze z jeho odůvodnění jasně dovodit, že příčinou důvodů ke zrušení Zadávacího řízení bylo neurčité a nejednoznačné vymezení rozsahu předmětné služby v Zadávací dokumentaci. (…) tyto důvody zadavatel sám způsobil tím, že v Zadávacích podmínkách nevymezil dostatečně určitě a jednoznačně rozsah služby voskování.“

58.         V této souvislosti Úřad připomíná, že za správnost, úplnost či vhodnost zadávacích podmínek co do účelu, kterého má být zadávacím řízením dosaženo, odpovídá pouze a jedině zadavatel, který je povinen vymezit jednotlivé informace vztahující se k předmětu veřejné zakázky natolik jednoznačně, aby nedošlo k pochybnostem a aby dodavatelé byli schopni zpracovat adekvátní a hodnotitelné nabídky.

59.         Úřad k tomu současně dodává, že je toho názoru, že jestliže zadavatel na základě vlastního zjištění dojde k závěru, že pochybil nedostatečně detailní, přesnou a konkrétní formulací požadavků na předmět plnění veřejné zakázky, přičemž jeho pochybení (dle názoru zadavatele) dosahuje takové intenzity, že má za následek nejednotný výklad, který podle něj ve výsledku vedl k předložení neporovnatelných nabídek, resp. vede k tomu, že by byl nucen akceptovat z jeho pohledu nepřijatelnou nabídku (ve smyslu zcela nevyhovující původně zamýšlenému účelu plnění, resp. zadavatelovým potřebám), přičemž má za to, že tento nedostatek nemůže být v této fázi zadávacího řízení zhojen jinak než zrušením zadávacího řízení, nelze automaticky uzavřít, že by zadavatel s takovou argumentací zadávací řízení zrušit nemohl. Zcela zásadní se však v kontextu s takto zvoleným postupem stává otázka transparentnosti postupu zadavatele, a to zejména co do odůvodnění jeho postupu.

60.         V obecné rovině tak lze k šetřenému případu uvést, že samotné rozdílné pochopení zadávací dokumentace účastníky zadávacího řízení, pokud zadávací podmínky nejsou ve zjevném rozporu s účelem zadávacího řízení ani se zákonem, byly stanoveny dostatečně určitě a připouští jediný možný výklad (jak ostatně tvrdí navrhovatel), v důsledku čehož obdrží zadavatel (dle svého tvrzení) neporovnatelné nabídky, nemůže samo o sobě nikdy představovat důvod hodný zvláštního zřetele, jelikož takový postup je ve fatálním rozporu se zásadou transparentnosti a při jeho zpětném přezkoumání nelze nikdy vyloučit prvek svévole v postupu zadavatele. Obdrží-li však zadavatel neporovnatelné nabídky na základě rozdílného pochopení zadávací dokumentace, v níž obsažené zadávací podmínky nejsou dle dodatečného zjištění zadavatele dostatečně určitě a jednoznačně specifikovány a nelze-li již zjednat nápravu, mohou tyto důvody za předpokladu transparentního, tj. jednoznačného, srozumitelného a podrobného odůvodnění (např. v čem konkrétně jsou zadávací podmínky formulovány „chybně“ včetně uvedení všech dílčích činností, které zadavatel považuje u dané služby za komplexní proces a které požadoval nacenit/plnit, aniž by se tento jeho záměr jednoznačně odrazil v příslušné zadávací podmínce) představovat legitimní důvod pro zrušení zadávacího řízení, neboť jeho pokračováním by zadavatel mohl případně získat ne zcela kompletní plnění (přičemž součástí odůvodnění zrušení musí být v takovém případě i popis toho, proč je pro něj takové nekompletní plnění neakceptovatelné).

61.         Při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel byl povinen v tomto dokumentu uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil, přičemž odůvodnění by mělo mimo jiné obsahovat nejen ustanovení relevantní právní úpravy, podle které zadavatel zadávací řízení ruší, ale mělo by být dostatečně konkrétní a srozumitelné, a to zejména z hlediska přezkoumatelnosti takového rozhodnutí. Předmětem případného přezkumu Úřadem jsou právě a jen důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

62.         Jak již bylo uvedeno výše, důvodem hodným zvláštního zřetele, na základě kterého může ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona dojít ke zrušení zadávacího řízení, může být toliko důvod závažný, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, či důvod, kvůli kterému by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování s nejvyšší pravděpodobností zapříčinilo postup zadavatele rozporný se zákonem. Takový důvod však zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení transparentním způsobem nevymezil.

63.         Ve vztahu k šetřenému úkonu, tedy zda zrušení předmětného zadávacího řízení zadavatelem proběhlo v souladu se zákonem, tj. zda zadavatelem tvrzené důvody jej opravňovaly zrušit zadávací řízení na veřejnou zakázku dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, Úřad uvádí, že samotné obdržení rozdílných (dle tvrzení zadavatele „neporovnatelných“) nabídek, což je jediným důvodem artikulovaným v předmětném rozhodnutí, být bez dalšího důvodem hodným zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení nemůže (v podrobnostech k tomu srov. bod 60 odůvodnění tohoto rozhodnutí). V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení se přitom zadavatel tím, co údajnou neporovnatelnost nabídek způsobilo, vůbec nezabýval.

64.         Lze se snad pouze – na základě dalších vyjádření zadavatele – domýšlet, že skutečným důvodem pro zrušení zadávacího řízení v tomto případě bylo nedostatečné vymezení zadávacích podmínek v zadávací dokumentaci, v důsledku čehož by zadavatel obdržel při akceptaci některých z nabídek (dle svých představ) nekompletní plnění. Nedodané činnosti v rámci poptávané nedostatečně specifikované služby by pak musel poptávat a hradit dodatečně, ačkoli patrně původně předpokládal, že v ceně poptávaného plnění budou zahrnuty. Reálným důvodem zrušení pak ale není obdržení neporovnatelných nabídek v důsledku rozdílného výkladu rozsahu poptávané služby voskování podlah, ale (v kontextu s požadavkem zadavatele na komplexnost plnění dané služby) právě její nedostatečné, tj. neurčité a nejednoznačné, vymezení v zadávací dokumentaci, což vedlo k neporovnatelnosti nabídek. Toto ostatně potvrzuje i sám zadavatel ve vyjádření k návrhu, když uvedl: „…zadavatel v průběhu Zadávacího řízení zjistil, že Zadávací podmínky byly ve vymezení rozsahu služby voskování neurčité a nejednoznačné a tato skutečnost zapříčinila neporovnatelnost nabídek účastníků v rámci dílčího hodnotícího kritéria…“.

65.         Důvod, pro který zadavatel ruší zadávací řízení, však musí být explicitně uveden právě v rozhodnutí o zrušení, přičemž dle ustálené rozhodovací praxe (k tomu srov. výše bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí) k žádným dalším, dodatečně uváděným důvodům nelze přihlížet. Tento závěr přitom nelze označit za formalistický, neboť je to právě a jedině rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které je možno v tomto případě z pohledu účastníků zadávacího řízení napadnout námitkami a následně návrhem u Úřadu. Smyslem institutu námitek pak je, aby dodavatel (zde účastník zadávacího řízení) mohl věcně polemizovat se zadavatelem zvoleným postupem (zde důvodem pro zrušení zadávacího řízení). Není-li pak takový důvod v rozhodnutí explicitně uveden, je atakována možnost účastníka zadávacího řízení proti němu rozumně brojit. Jinými slovy řečeno je rozdíl, zda se má účastník zadávacího řízení vymezit proti skutečnosti, že zadavatel obdržel neporovnatelné nabídky (což snad může být v tomto případě i pravdou, nicméně to nic neříká o tom, zda se jedná o chybu zadavatele, která by mohla být důvodem pro zrušení zadávacího řízení, nebo o chybu některých dodavatelů, která by takovým důvodem být nemohla), nebo proti důvodu, který to zapříčinil (a který jediný, pokud by jím bylo nedostatečné vymezení zadávacích podmínek, by mohl být důvodem pro zrušení zadávacího řízení).

66.         S ohledem na posuzovanou otázku, tedy otázku zákonnosti postupu zadavatele spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení, tak Úřad konstatuje, že přezkoumávané rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení neobsahuje důvod, pro který mohlo být zadávací řízení zrušeno dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

67.         Úřad uvádí, že postup zadavatele již z podstaty věci mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem.

68.         S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zároveň zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když zrušil předmětné zadávací řízení, aniž by v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení vymezil důvody, které by bylo možné označit za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

 

 

K uložení nápravného opatření

69.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

70.         Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad dodává, že tento nezákonný postup zadavatele mohl ze své podstaty ovlivnit výběr dodavatele (neboť po zrušení zadávacího řízení již nemůže být žádný dodavatel vybrán k uzavření smlouvy) a současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.

71.         Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

72.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

73.         Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

74.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K uložení úhrady nákladů řízení

75.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

76.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

77.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000300.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek.

Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek.

Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, příspěvková organizace, U Vojenské nemocnice 1200/1, 162 00 Praha 6

2.             BTN Czech, a.s., Na strži 1702/65, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz