číslo jednací: S0340/2019/VZ-24635/2019/541/SKu

Instance I.
Věc Projekt Nástavba ZŠ Drásov č. ev. 32
Účastníci
  1. městys Drásov
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2019
Datum nabytí právní moci 14. 9. 2019
Dokumenty file icon 2019_S0340.pdf 430 KB

Č. j.: ÚOHS-S0340/2019/VZ-24635/2019/541/SKu

 

Brno: 5. září 2019

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona, jehož se dopustil

  • obviněný – městys Drásov, IČO 00281727, se sídlem Drásov 61, 664 24 Drásov,

v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo ze dne 24. 11. 2016 s vybraným dodavatelem 7points, s.r.o., IČO 28323793, se sídlem Blanenská 355/117, 664 34 Kuřim, na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Projekt Nástavba ZŠ Drásov č. ev. 32“, která byla uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem P17V00000002,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – městys Drásov, IČO 00281727, se sídlem Drásov 61, 664 24 Drásov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo ze dne 24. 11. 2016 s vybraným dodavatelem 7points, s.r.o., IČO 28323793, se sídlem Blanenská 355/117, 664 34 Kuřim, na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Projekt Nástavba ZŠ Drásov č. ev. 32“, která byla uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem P17V00000002, nepostupoval v souladu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona, když citovanou smlouvu ze dne 24. 11. 2016 neuveřejnil na profilu zadavatele v celém znění včetně její přílohy č. 1 „plná moc“ v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 9. 12. 2016, přičemž přílohu č. 1 „plná moc“ neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – městys Drásov, IČO 00281727, se sídlem Drásov 61, 664 24 Drásov – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 3 500,- Kč (tři tisíce pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – městys Drásov, IČO 00281727, se sídlem Drásov 61, 664 24 Drásov (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 24. 11. 2016 na předmět plnění veřejné zakázky „Projekt Nástavba ZŠ Drásov č. ev. 32“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu (dále jen „veřejná zakázka“), smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem 7points, s.r.o., IČO 28323793, se sídlem Blanenská 355/117, 664 34 Kuřim (dále jen „vybraný dodavatel“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 3. článku I. smlouvy o dílo spolupráce klienta a architekta na navržení a zpracování projektu „Nástavba ZŠ Drásov č. ev. 32“, vypracování dokumentace k vydání správních rozhodnutí potřebných k realizaci projektu a poskytnutí součinnosti při jejich obstarání a získání potřebných správních rozhodnutí k projektu.

3.             V bodě 3. článku II. „Předmět Smlouvy“ smlouvy o dílo je dále uvedeno, že „předmětem závazku Architekta je též zastupování Klienta při úkonech souvisejících s projednáním Dokumentace s dotčenými orgány a účastníky řízení v rozsahu uvedeném v Příloze č. 1 smlouvy. Klient za tímto účelem uděluje Architektovi plnou moc, která tvoří Přílohu č. 1 této Smlouvy“. V předmětné smlouvě o dílo je označena jako příloha č. 1 „plná moc“.

4.             Dle bodu 1. článku IV. „Cena“ smlouvy o dílo byla cena díla stanovena dohodou smluvních stran na částku 1 027 915 Kč bez DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu, ve smyslu § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), ve spojení s § 248 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 11. 3. 2019 z moci úřední doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-K0004/2019/VZ-04926/2019/544/MBo ze dne 8. 3. 2019 zadavateli kontrolu postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky.

6.             Dne 20. 3. 2019 obdržel Úřad v roli kontrolního orgánu od zadavatele dokumentaci pořízenou v souvislosti s veřejnou zakázkou.

7.             Úřad v protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-K0004/2019/VZ-19684/2019/544/MBo ze dne 18. 7. 2019 dospěl k závěru, že obviněný v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo nepostupoval při uveřejňování v souladu s § 269 odst. 2 zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu o dílo uzavřenou dne 24. 11. 2016 neuveřejnil v celém znění, tj. včetně přílohy č. 1 „plná moc“, na profilu zadavatele dostupném z https://www.e-zakazky.cz/Detail-Verejne-Zakazky/b08b6424-4528-4dd8-ab2a-f0557ab85‌‌/‌ (dále jen „profil zadavatele“) v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 9. 12. 2016 a neučinil tak ani k datu vydání tohoto příkazu.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

8.             Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.

9.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

10.         Pouze pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 112 odst. 1 zákona o přestupcích se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti zákona o přestupcích hledí jako na přestupky podle zákona o přestupcích. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti zákona o přestupcích; podle zákona o přestupcích se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.

11.         Úvodem Úřad již nyní pro bližší upřesnění konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba, s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích, na jiné správní delikty ode dne účinnosti citovaného zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Totéž pak platí i ve vztahu k pojmu „obviněný“, kdy podle §  69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že tento příkaz je prvním úkonem v řízení o přestupku, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele).

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení zákona

12.         Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.             smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.             smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.              pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.             smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

13.         Podle § 269 odst. 2 zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

14.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odstavce 2 zákona.

Právní posouzení

15.         Úřad obecně uvádí, že v dané věci je klíčovým ustanovením § 219 odst. 1 zákona, zakotvující princip publicity u smluv uzavřených na veřejnou zakázku. Tento princip má sloužit široké veřejnosti, vedle přístupu k informacím o povaze subjektů vstupujících do smluvního vztahu, či jeho časového počátku, především k seznámení se s obsahem uzavřené smlouvy (v tomto směru je nanejvýš důležitá možnost porovnávání souladu smluvního vztahu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky). Taková kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností je jednou ze základních součástí požadavku na transparentnost jednání zadavatele v rámci zadávání veřejných zakázek.

16.         Úřad dále uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky. Předmětná pravidla pro uveřejňování byla součástí již předchozí úpravy a byla zavedena na základě tzv. „transparentní novely“ (zákona č. 55/2012 Sb.), s účinností od 1. 4. 2012.

17.         Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy), včetně dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy v délce 15 dnů od jejího uzavření. Postup uveřejňování smluv dle § 219 odst. 1 zákona je dále upraven vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 168/2016 Sb. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, nelze povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona považovat za splněné.

18.         Úřad konstatuje, že v šetřené veřejné zakázce došlo k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem dne 24. 11. 2016. V bodě 3. článku II. smlouvy o dílo je dále uvedeno, že „předmětem závazku Architekta je též zastupování Klienta při úkonech souvisejících s projednáním Dokumentace s dotčenými orgány a účastníky řízení v rozsahu uvedeném v Příloze č. 1 smlouvy. Klient za tímto účelem uděluje Architektovi plnou moc, která tvoří Přílohu č. 1 této Smlouvy.“. Cena plnění uvedena v bodě 1. článku IV. smlouvy o dílo byla stanovena na 1 027 915 Kč bez DPH. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva o dílo zde byla uveřejněna dne 8. 3. 2017 v částečném znění, neboť její příloha č. 1 „plná moc“ zde nebyla uveřejněna, přičemž zákonná lhůta 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku uplynula již dnem 9. 12. 2016. Příloha „č. 1 „plná moc“ nebyla uveřejněna ani ke dni vydání tohoto příkazu.

19.         Úřad k šetřené veřejné zakázce uvádí, že na šetřenou veřejnou zakázku se nevztahují zákonné výjimky z uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, jelikož obviněný předmětnou smlouvu (s cenou plnění přesahující částku 500 000 Kč bez DPH) neuveřejnil podle jiného právního předpisu, a proto byl obviněný v roli zadavatele povinen příslušnou smlouvu včetně jejích příloh, změn a dodatků uveřejnit na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření.

20.         Z hlediska formální stránky přestupku je u šetřené veřejné zakázky nutné naplnění skutkové podstaty dle § 269 odst. 2 zákona, na základě které se zadavatel dopustí přestupku tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

21.         Jak vyplývá z ustanovení § 270 odst. 1 zákona, pakliže jednání zadavatele naplňuje formální stránku přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, má se za to, že je bez dalšího naplněna i materiální stránka (tj. společenská škodlivost) daného přestupku. Společenská škodlivost je dána již naplněním skutkové podstaty přestupku.

22.         Na základě Úřadem provedeného přezkumu tak bylo zjištěno, že obviněný neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu o dílo v celém jejím znění, tedy včetně její přílohy č. 1 „plná moc“ v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 9. 12. 2016, přičemž předmětná příloha nebyla uveřejněna do data vydání tohoto příkazu.  Z právě uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti stanovené v § 219 zákona, týkající se uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků nejpozději do 15 dnů od uzavření příslušné smlouvy, popř. dodatku.

23.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, přičemž tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

24.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak bylo konstatováno výše.

25.         Z uvedeného důvodu Úřad dospěl k závěru, že obviněný spáchal podle § 269 odst. 2 zákona přestupek. Vzhledem ke skutečnosti, že tento příkaz je prvním úkonem v řízení o přestupku, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích za obviněného.

26.         Podle § 270 odst. 3 zákona (ve znění účinném do 30. 6. 2017) odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

27.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona (ve znění účinném od 1. 7. 2017) činí 5 let.

28.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

29.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona došlo dne 10. 12. 2016, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvu o dílo v celém jejím znění na profilu zadavatele. Úřad se o možném spáchání přestupku dozvěděl po proběhnuvší kontrole, a to na základě protokolu o kontrole ze dne 18. 7. 2019. Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu.

30.         Vzhledem k výše uvedenému dospěl Úřad k závěru, že k uplynutí zákonné lhůty pro zahájení řízení o přestupku tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla a promlčecí lhůta (a to jak objektivní, tak subjektivní) neuplynula.

31.         Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.

32.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

33.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

34.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

35.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

36.         Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

37.         Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě výší peněžitého závazku v uzavřené smlouvě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu, Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.

38.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku dle § 269 odst. 2 zákona vedlo k trvajícímu znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky. Tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.

39.         Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. Jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „(…) je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

40.         V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku ve výroku I. dne 10. 12. 2016 (tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejněný smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku v jejím celém znění podle § 219 odst. 1 zákona), od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba více jak dvou a půl let. V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě zohlednil jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, tj. přibližně dva roky a devět měsíců.

41.         Coby polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že obviněný uveřejnil na svém profilu dne 8. 3. 2017, tedy až po uplynutí zákonné lhůty, alespoň část smlouvy, resp. její znění bez přílohy č. 1 „plná moc“.

42.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

43.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu[1] městyse Drásov na rok 2019 zjistil, že obviněný v roce 2019 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 36 609 500 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného, neboť uložená pokuta je vzhledem k jeho rozpočtovým příjmům zcela marginální.

44.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

45.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupku přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.

46.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

Obdrží

městys Drásov, Drásov 61, 664 24 Drásov

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[1] uveřejněného na internetových stránkách obviněného http://www.drasov.cz/03-hospodareni-2019/ds-1169/archiv=0

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz