číslo jednací: V0094/2019/VZ-17687/2019/533/BŠp

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 13. 6. 2019, na žádost ze dne 13. 6. 2019, kterou Úřad obdržel téhož dne, jehož účastníkem je

• žadatel – ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., IČO 60108851, se sídlem Třebovská 330, 562 03 Ústí nad Orlicí, ve správním řízení zastoupena JUDr. Michalem Lorencem, advokátem, ev. č. ČAK 12874, Chýský Lorenc, advokáti, s.r.o., Žerotínova 1132/34, 130 00 Praha 3,

ve věci žádosti o vyplacení úroků z kauce složené žadatelem na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 19. 11. 2014 v návaznosti na pravomocné ukončení správního řízení vedeného pod sp. zn. S1018/2014/VZ,

rozhodl takto:

Žádost žadatele – ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., IČO 60108851, se sídlem Třebovská 330, 562 03 Ústí nad Orlicí – ze dne 13. 6. 2019 o vyplacení úroků z kauce složené žadatelem na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 19. 11. 2014 v návaznosti na pravomocné ukončení správního řízení vedeného pod sp. zn. S1018/2014/VZ se zamítá.

Odůvodnění

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vedl správní řízení sp. zn. S1018/2014/VZ (dále jen „správní řízení“) ve věci návrhu navrhovatele – ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., IČO 60108851, se sídlem Třebovská 330, 562 03 Ústí nad Orlicí, ve správním řízení zastoupena JUDr. Michalem Lorencem, advokátem, ev. č. ČAK 12874, Chýský Lorenc, advokáti, s.r.o., Žerotínova 1132/34, 130 00 Praha 3 (dále jen „žadatel“ nebo též „navrhovatel“) – ze dne 19. 11. 2014 na uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené dne 6. 10. 2014 mezi zadavatelem Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 80 Liberec (dále jen „zadavatel“) a společností ČSAD Liberec, a.s., IČO 25045504, se sídlem České mládeže 594/33, 460 06 Liberec na realizaci veřejné zakázky „Přechodné zabezpečení stanoveného rozsahu dopravní obslužnosti Libereckého kraje – oblast Sever“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném dne 3. 9. 2014 odesláním „Výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění“ ze dne 3. 9. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V souvislosti s předmětným správním řízením, které bylo Úřadem vedeno podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), složil žadatel dne 19. 11. 2014 na účet Úřadu kauci ve smyslu § 115 zákona ve výši 100 000 Kč. Ve správním řízení vydal Úřad dne 6. 11. 2015 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S1018/2014/VZ-38253/2015/511/JNv, kterým Úřad návrh navrhovatele podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) ZVZ zamítl. Uvedené rozhodnutí Úřadu bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R385/2015/VZ-37427/2016/321/EDy/HBa ze dne 12. 9. 2016, přičemž v této souvislosti, jak vyplývá z dvojice výpisů z účtu Úřadu ze dne 20. 9. 2016, došlo dne 19. 9. 2019 v souladu s § 115 odst. 2 písm. a) ZVZ k převedení kauce složené navrhovatelem na účet Úřadu dne 19. 11. 2014 do státního rozpočtu. Následně bylo rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 125/2016-209 ze dne 31. 5. 2018 zrušeno rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R385/2015/VZ-37427/2016/321/EDy/HBa ze dne 12. 9. 2016 i rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S1018/2014/VZ-38253/2015/511/JNv ze dne 6. 11. 2015 a věc byla vrácena Úřadu k dalšímu řízení. Správní řízení bylo pravomocně ukončeno dne 13. 9. 2018, kdy nabylo právní moci usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S1018/2014/VZ-24594/2018/533/BKu ze dne 27. 8. 2018, kterým Úřad správní řízení zastavil.

3.             Podle ustanovení § 115 odst. 2 ZVZ je kauce příjmem státního rozpočtu, jestliže Úřad

a) pravomocným rozhodnutím návrh zamítne podle § 118 odst. 5 písm. a) ZVZ, nebo

b) pravomocným rozhodnutím rozhodne o zastavení řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět poté, co bylo v témže správním řízení nepravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 5 písm. a) ZVZ.

4.             Podle ustanovení § 115 odst. 3 ZVZ pokud Úřad rozhodne jiným způsobem, než je uvedeno v § 115 odst. 2 ZVZ, vrátí kauci spolu s úroky navrhovateli do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Kauce se vrací rovněž v případě, kdy Úřad společně se zamítnutím návrhu podle § 118 odst. 5 písm. a) ZVZ rozhodne o tom, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 ZVZ.

5.             Úřad uvádí, že poté, co byla věc Úřadu vrácena Krajským soudem v Brně k dalšímu řízení, zastavil Úřad správní řízení usnesením s odkazem na § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a proto se kauce v souladu s § 115 odst. 3 ZVZ vrací navrhovateli. Za tímto účelem zaslal Úřad žadateli přípis č. j. ÚOHS-S1018/2014/VZ-26950/2018/533/BKu ze dne 14. 9. 2018, v němž žadatele informoval, že usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S1018/2014/VZ-24594/2018/533/BKu ze dne 27. 8. 2018, kterým došlo k zastavení správního řízení, nabylo právní moci dne 13. 9. 2018. Současně požádal Úřad v tomto přípisu žadatele o zaslání čísla účtu pro vrácení kauce, jež byla žadatelem uhrazena v souvislosti s předmětným správním řízením na účet Úřadu.

6.             Dne 19. 9. 2018 obdržel Úřad přípis od žadatele, kde žadatel uvedl požadované číslo účtu pro vrácení kauce.

7.             Jak vyplývá z výpisu z účtu Úřadu ze dne 19. 12. 2018, dne 21. 9. 2018 Úřad vrátil na účet žadatele kauci složenou žadatelem v souvislosti se správním řízením ve výši 100 000 Kč.

8.             Dne 13. 6. 2019 obdržel Úřad od žadatele podání z téhož dne, jehož obsahem je žádost žadatele o vyplacení úroků z kauce složené žadatelem na účet Úřadu dne 19. 11. 2014 v souvislosti se správním řízením, kdy žadatel uvádí, že dle § 115 odst. 3 ZVZ vrátí Úřad navrhovateli kauci spolu s úroky do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, pokud Úřad rozhodne jiným způsobem, než je uvedeno v § 115 odst. 2 ZVZ. Žadatel dále uvádí, že Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R385/2015/VZ-37427/2016/321/EDy/HBa ze dne 12. 9. 2016 i jemu předcházející rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S1018/2014/VZ-38253/2015/511/JNv ze dne 6. 11. 2015 pro nezákonnost podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“), a žadatel má tedy za to, že vzhledem ke znění § 254 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), mu přinejmenším za podstatnou část období, kdy byla kauce složena, náleží úrok, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 14 procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

9.             K tomu Úřad uvádí, že dle ustanovení § 45 odst. 6 věty první zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), zřizují organizační složky státu účty fondů tvořených podle tohoto zákona, účet cizích prostředků, účet sdružených prostředků, a účty, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu.

10.         Vzhledem k tomu, že je Úřad organizační složkou státu, řídí se při hospodaření s finančními prostředky mj. rozpočtovými pravidly. V případě kaucí skládaných navrhovateli v souvislosti s vedením správních řízení ve věci přezkoumávání úkonů zadavatelů učiněných při zadávání veřejných zakázek podle § 115 odst. 1 ZVZ jsou tyto finanční prostředky uloženy na tzv. účtu cizích prostředků dle § 45 odst. 6 rozpočtových pravidel, který je veden u České národní banky.

11.         Úřad na tomto místě uvádí, že účet cizích prostředků zřizovaný Úřadem dle § 45 odst. 6 rozpočtových pravidel, na nějž jsou poukazovány kauce ve smyslu § 115 odst. 1 ZVZ, není úročen, jelikož možnost úročení finančních prostředků na účtech dle § 45 odst. 6 rozpočtových pravidel není dle rozpočtových pravidel dána (rozpočtová pravidla totiž neuvádí, že by se uložené prostředky úročily). Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 6 As 98/2016 – 54, ze dne 19. 4. 2017.

12.         Vzhledem ke skutečnosti, že se finanční prostředky na účtu cizích prostředků neúročí, nevznikl ke složené kauci žádný přírůstek, který by byl možný žadateli v návaznosti na předmětnou kauci „vracet“, resp. který by mohl být vyplacen a na nějž by z titulu úročení prostředků mohl vzniknout žadateli nárok. Pokud ustanovení § 115 odst. 3 ZVZ uvádí, že se kauce vrací spolu s úroky, je možno pro bližší vysvětlení v duchu výše uvedeného dodat, že úroky v tomto případě činí 0%.

13.         Nad rámec výše uvedeného Úřad pro úplnost uvádí, že do dne 31. 12. 2012 upravovalo ustanovení § 45 odst. 7 rozpočtových pravidel hospodaření organizačních složek státu s cizími prostředky v následujícím znění:

„(7) Zůstatky na účtech podle odstavce 5 koncem roku nepropadají. Úroky z těchto účtů jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“

S účinností od 1. ledna 2013 došlo k přečíslování odstavců (nyní jde o odstavec 8) a k novému znění předmětného ustanovení rozpočtových pravidel tak, že byla mj. vypuštěna slova „úroky z těchto účtů jsou příjmem státního rozpočtu“.

14.         Z výše uvedeného tedy vyplývá, že dle § 45 odst. 7 rozpočtových pravidel, ve znění účinném do dne 31. 12. 2012, byly prostředky na účtech cizích prostředků v souladu s uvedeným ustanovením úročeny. Rozpočtová pravidla, ve znění účinném od 1. 1. 2013, však již toto pravidlo neobsahují, a tudíž tzv. účet cizích prostředků od 1. 1. 2013 úročen není.

15.         Úřad na tomto místě uzavírá, že vzhledem k tomu, že Česká národní banka ode dne 1. 1. 2013 neúročí vklady na účtu cizích prostředků, nevznikly žádné úroky, které by mohl Úřad vrátit žadateli ve smyslu § 115 odst. 3 ZVZ, a tudíž z faktických důvodů nelze vyhovět žádosti o vyplacení úroků z kauce složené žadatelem na účet Úřadu dne 19. 11. 2014 v souvislosti se správním řízením. Na výše uvedených závěrech Úřadu ničeho nemění ani skutečnost, že Krajský soud v Brně svým rozsudkem č. j. 62 Af 125/2016-209 ze dne 31. 5. 2018 zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R385/2015/VZ-37427/2016/321/EDy/HBa ze dne 12. 9. 2016 i jemu předcházející rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S1018/2014/VZ-38253/2015/511/JNv ze dne 6. 11. 2015 pro nezákonnost podle § 78 odst. 1 soudního řádu správního. Tu Úřad upozorňuje, že žadatelem odkazované ustanovení § 254 odst. 1 daňového řádu není ke zde řešené žádosti přiléhavé, neboť na zde posuzovaný případ nedopadá. Ustanovení § 254 odst. 1 daňového řadu stanovuje, že dojde-li ke zrušení, změně nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně z důvodu nezákonnosti nebo z důvodu nesprávného úředního postupu správce daně, náleží daňovému subjektu úrok z částky, která byla daňovým subjektem uhrazena na základě tohoto rozhodnutí nebo v souvislosti s tímto rozhodnutím, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to ode dne následujícího po dni splatnosti nesprávně stanovené daně, nebo došlo-li k úhradě nesprávně stanovené daně později, ode dne její úhrady. Tento úrok nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy. Ve správním řízení vedeném Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S1018/2014/VZ nebylo předmětem správního řízení stanovení daně, nýbrž přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce [konkrétně, zda byly zadavatelem při zadávání veřejné zakázky splněny zákonné podmínky pro postup dle § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ], tj. v předmětném případě se nejednalo o rozhodnutí správce daně o stanovení daně ve smyslu § 147 odst. 1 daňového řádu. Úřad jakožto správní orgán, který vedl předmětné správní řízení, není ani správcem daně ve smyslu § 10 daňového řádu, neboť ZVZ ani jiný právní předpis tuto pravomoc Úřadu nesvěřuje. Z uvedených důvodů tedy nelze na předmětný případ aplikovat ustanovení § 254 odst. 1 daňového řádu, jak ve své žádosti ze dne 13. 6. 2019 uvádí žadatel.

16.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad žádost žadatele ze dne 13. 6. 2019 týkající se vyplacení úroků z kauce složené žadatelem na účet Úřadu dne 19. 11. 2014 v souvislosti se správním řízením vedeným u Úřadu pod sp. zn. S1018/2014/VZ zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) ZZVZ zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Michal Kobza

ředitel Odboru veřejných zakázek I.

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

JUDr. Michal Lorenc, advokát, Chýský Lorenc, advokáti, s.r.o., Žerotínova 1132/34, 130 00 Praha 3

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy