číslo jednací: R0127/2019/VZ-25072/2019/323/MBr

 

V řízení o rozkladu ze dne 15. 7. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném navrhovatelem –

• D FLIGHT s. r. o., IČO 26921073, se sídlem Brodská 739, 687 51 Nivnice,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0152/2019/VZ-18142/2019/521/JRo ze dne 28. 6. 2019, vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Česká republika – Ministerstvo zemědělství, IČO 00020478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1,

jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel –

• VLADIMÍR PAVLATA – BETA AIR, IČO 43532641, se sídlem Alešova 1864, 511 01 Turnov,

učiněných při zadávání části č. 3 „Zajištění stanice LHS S3“ veřejné zakázky „Zajištění letecké hasičské služby (LHS) v letech 2019 – 2022 ve vymezených částech České republiky“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 1. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 1. 2019 pod ev. č. Z2019-001537, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 012-024083,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0152/2019/VZ-18142/2019/521/JRo ze dne 28. 6. 2019

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo zemědělství, IČO 00020478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1, (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] dne 14. 1. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění letecké hasičské služby (LHS) v letech 2019 – 2022 ve vymezených částech České republiky“, přičemž oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 1. 2019 pod ev. č. Z2019-001537, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 1. 2019 pod ev. č. 2019/S 012-024083 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmět veřejné zakázky je podle čl. 2 bodu 2. 1 zadávací dokumentace vymezen následovně: „Zajištění letecké hasičské služby v letech 2019-2022 ve vymezených částech České republiky: zajištění provozu stanic letecké hasičské služby a leteckého hašení lesních požárů. Plnění zakázky předpokládá zřízení provozu (zajištění pohotovosti) 3 pozemních stanic LHS umístěných v sektorech vymezených zadavatelem v rámci ČR (sektory S1, S2, S3); každá stanice bude vybavena jedním hasebním letounem, který v případě potřeby na základě pokynu operačního střediska Hasičského záchranného sboru ČR uskuteční hasební let (případně součinnostní cvičení v pevně stanoveném rozsahu).“

3.             Z čl. 1 zadávací dokumentace vyplývá, že veřejná zakázka je rozdělena na tři části.

4.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle bodu 2.3 zadávací dokumentace 48 360 000 Kč bez DPH, z toho pro část 3 veřejné zakázky označenou jako „Část 3 Zajištění stanice LHS S3“ je předpokládaná hodnota stanovena na 16 120 000 Kč bez DPH.

5.             Z čl. 4 bodu 4.1 zadávací dokumentace vyplývá, že nabídky budou hodnoceny dle jejich ekonomické výhodnosti a ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena na základě jediného kritéria hodnocení – nejnižší nabídkové ceny v Kč bez DPH za předmět plnění dané části veřejné zakázky.

6.             Z Protokolu o otevírání nabídek vztahujícího se k části č. 3 veřejné zakázky ze dne 18. 2. 2019 (dále jen „protokol otevírání obálek“) či ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 27. 2. 2019 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel na část č. 3 veřejné zakázky dvě nabídky, přičemž ze Zprávy o průběhu zadávacího řízení ze dne 6. 3. 2019 (dále jen „zpráva o průběhu zadávacího řízení“) vyplývá, že zadavatel téhož dne ve vztahu k části č. 3 veřejné zakázky rozhodl o výběru dodavatele VLADIMÍR PAVLATA - BETA AIR, IČO 43532641, se sídlem Alešova 1864, 511 01 Turnov, (dále jen „vybraný dodavatel“).

7.             Oznámení o výběru dodavatele ze dne 15. 3. 2019 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“) zadavatel sdělil dne 18. 3. 2019 prostřednictvím elektronického nástroje účastníku zadávacího řízení na část č. 3 veřejné zakázky - D FLIGHT s.r.o., IČO 26921073, se sídlem Brodská 739, 687 51 Nivnice, (dále jen „navrhovatel“).

8.             Dne 29. 3. 2019 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky ze dne 28. 3. 2019 proti rozhodnutí o výběru dodavatele (dále jen „námitky“).

9.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 5. 4. 2019 (odeslaným prostřednictvím elektronického nástroje téhož dne) podané námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

10.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách učiněné v souladu se zákonem, podal dne 15. 4. 2019 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

11.         Z návrhu navrhovatele vyplývá, že brojí proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Navrhovatel zastává názor, že zadavatel měl vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení na základě ustanovení § 48 odst. 4 zákona. Dle názoru navrhovatele zadavatel ve svém postupu pochybil, když akceptoval odůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele a vybraného dodavatele ze zadávacího řízení nevyloučil. Podle názoru navrhovatele je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízká (dále jen „MNNC“).

12.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0152/2019/VZ-16681/2019/521/JRo ze dne 13. 6. 2019 nařídil ve věci předběžné opatření, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0152/2019/VZ (dále jen „předběžné opatření“).

II.             Napadené rozhodnutí

13.         Dne 28. 6. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0152/2019/VZ-18142/2019/521/JRo  (dále jen „napadené rozhodnutí“).

14.         Jediným výrokem napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

15.         V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že samotná existence MNNC pro vyloučení vybraného dodavatele nestačí. S ohledem na rozhodovací praxi, judikaturu a i s ohledem i na zákon došlo k posunu ve vnímání MNNC oproti staré právní úpravě, kterou představoval zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Je zřejmé, že i podle zákona lze v určitých případech považovat nabídkovou cenu dodavatele za mimořádně nízkou, ale konečné rozhodnutí je na zadavateli, jestli se s objasněním MNNC ztotožní a dodavatele vyloučí či nevyloučí.

16.         Úřad dále uvedl, že zadavatel je povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze tehdy, kdy je zde důvod pro vyloučení podle ustanovení § 113 odst. 6 zákona pro porušování povinností uvedených v ustanovení § 113 odst. 4 zákona. Pokud zadavatel MNNC identifikuje a MNNC není způsobena porušováním povinností uvedených v ustanovení § 113 odst. 4 zákona, pak má zadavatel možnost vyloučit účastníka zadávacího řízení, nikoliv povinnost. Je to právě zadavatel, který s ohledem na existenci MNNC nese zodpovědnost a musí zvážit všechna rizika s existencí MNNC spojená. Pokud zadavatel dospěje k závěru, že rizika spojená s existencí MNNC je schopen unést, pak může ponechat účastníka v zadávacím řízení a nemusí jej vylučovat.

17.         K namítanému porušení zásady přiměřenosti, kterého se dle názoru navrhovatele zadavatel dopustil tím, že vybraného dodavatele nevyloučil, Úřad uvedl, že pokud zákon explicitně přiznává zadavateli možnost vyloučit dodavatele podle ustanovení § 48 odst. 4 zákona, tak nelze pokládat za nepřiměřené, resp. v rozporu se zásadou přiměřenosti, pokud se zadavatel v projednávaném případě rozhodl vybraného dodavatele nevyloučit.

III.           Námitky rozkladu

18.         Dne 15. 7. 2019 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 28. 6. 2019. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

19.         Úvodem rozkladu navrhovatel namítá, že zadavatel „[e]videntně postupoval v zadávacím řízení v rozporu se zákonem, když nesplnil povinnost vyloučit dodavatele, z jehož objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky“.

20.         Navrhovatel nesouhlasí s názorem Úřadu uvedeným v bodě 81 odůvodnění napadeného rozhodnutí týkající se zjednodušeně řečeno mzdových nákladů zaměstnanců vybraného dodavatele, které dodavatel potřebuje pro realizaci předmětu veřejné zakázky. Úřad v bodě 81 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že údaj o výši mezd ve výši 60 000 Kč pro 3 osoby nezpochybňuje potvrzení vybraného dodavatele o zajištění dodržování pracovně právních předpisů (ať už reálně dojde k osobní participaci Vladimíra Pavlaty, či nikoliv), a tudíž nelze konstatovat, že by z odůvodnění MNNC vybraného dodavatele vyplýval důvod pro vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona – tedy že je nabídková cena mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona.

21.         K uvedenému nesouhlasu s bodem 81 odůvodnění napadeného rozhodnutí předkládá navrhovatel dále své vlastní argumenty. Nejprve navrhovatel připomíná, že podle čl. 4 odst. 2 a 3 Směrnice pro hašení lesních požárů leteckou technikou (dále jen „směrnice LHS“) musí být personál stanice LHS  v průběhu smluvního období určeného smlouvou o zajištění mezi zadavatelem a soukromým leteckým provozovatelem denně v době, stanovené v příloze č. 5 směrnice LHS, ve službě a dosažitelný na telefonních číslech stanice LHS. Podle čl. 5 směrnice LHS se služba na stanici zajišťuje každý kalendářní den v měsíci, a to vždy od 9:00 hodin s koncem služby s proměnlivým během roku, tj. s koncem mezi 18:00 a 19:50. To dle názoru navrhovatele znamená, že personál stanice musí být v průměru ve službě cca 70 hodin týdně (cca 300 hodin měsíčně).

22.         Dále navrhovatel uvádí, že není podstatné, zda mají osoby, které personál stanice tvoří, sjednaný pracovněprávní poměr na plný nebo zkrácený úvazek. Čím kratší úvazky personál má, tím více osob musí dle názoru navrhovatele dodavatel jako provozovatel stanice zaměstnat, neboť musí v průměru pokrýt výše zmíněných 70 hodin týdně.

23.         Dle názoru navrhovatele tak není podstatné, zda zadávací dokumentace stanoví či nestanoví požadavek, aby zaměstnanci vybraného dodavatele prováděli pouze činnosti spojené s plněním předmětu veřejné zakázky. Podstatné je dle názoru navrhovatele, aby personál stanice byl po celou požadovanou dobu ve službě.

24.         Navrhovatel uvádí, že „[j]e zcela irelevantní případná domluva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, že po tu část doby služby, po kterou není zaměstnavatel schopen zaměstnanci přidělit na práci žádnou konkrétní činnost, může zaměstnanec vykonávat činnost nesouvisející se zajištěním provozu stanice, a tak si třeba ‚přivydělat‘. I v takovém případě musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci mzdu za celou dobu, kterou zaměstnanec ‚v práci‘ strávil. Výše této mzdy je přitom regulována prostřednictvím stanovené minimální mzdy zaručené. Vůbec tu nepřipadá v úvahu, že by zaměstnavatel zaměstnance na dobu, po kterou mu není schopen přidělit na práci konkrétní činnost, mohl »poslat domů«“. V takovém případě by totiž zaměstnanec ukončil službu a provoz stanice by nebyl zajištěn potřebným personálem. Nabídka podaná v zadávacím řízení vybraným dodavatelem vylučuje, aby tyto (mzdové) povinnosti vyplývající z pracovně právních předpisů mohly být plněny.

25.         Navrhovatel tak s ohledem na výše uvedené považuje mzdové náklady vybraného dodavatele za odporující právním předpisům ve vztahu k minimální mzdě leteckého technika, která je 107,40 Kč za hodinu. Takže i kdyby byl personál tvořen jen dvěma osobami v zaměstnaneckém poměru, nemohou být dle výpočtu navrhovatele náklady na dva zaměstnance nižší, než 88 817 Kč. Při třech osobách mzdové náklady stoupají až na 133 226 Kč. Vyplácení mezd ve výši pouze 60 000 Kč pro 3 zaměstnance za měsíc považuje navrhovatel za hodnotu očividně ignorující pracovněprávní předpisy stanovující zaručenou mzdu. Za 28 měsíců zamýšleného trvání veřejné zakázky je pak rozdíl více, než 2 050 328 Kč.

Závěr rozkladu

26.         Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se uloží nápravné opatření, kterého se domáhal svým návrhem.

IV.          Řízení o rozkladu

27.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

28.         Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu navrhovatele ze dne 23. 7. 2019 požádal o zrušení nařízeného předběžného opatření.

29.         Předseda Úřadu nepovažoval důvody uvedené zadavatelem pro zrušení nařízeného předběžného opatření za dostatečné, a proto mu stanovil usnesením č. j. ÚOHS-R0127/2019/VZ-22467/2019/323/MBr ze dne 15. 8. 2019 lhůtu tří pracovních dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které je zadavatel oprávněn doplnit svůj návrh na zrušení nařízeného předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

30.         Dne 20. 8. 2019 zadavatel doručil předsedovi Úřadu své vyjádření, ve kterém uvedl další skutečnosti, které podle názoru zadavatele svědčí o tom, že nařízené předběžné opatření je potřeba zrušit.

31.         Rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0127/2019/VZ-23837/2019/323/MBr ze dne 28. 8. 2019 došlo k zamítnutí návrhu zadavatele na zrušení nařízeného předběžného opatření.

Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

32.         Zadavatel se v prvé řadě plně odkazuje na svá předchozí vyjádření obsažená ve správním spisu, a to i s ohledem na to, že navrhovatel v rozkladu nepředložil žádné relevantní argumenty či důkazy a pouze zopakoval několikrát vyvrácená tvrzení.

33.         Dle názoru zadavatele navrhovatel v rámci námitek, návrhu ani následných doplnění nepřinesl jediný relevantní argument, který by před Úřadem obstál. V podaném rozkladu navrhovatel rozporuje závěry Úřadu, přičemž ale svá tvrzení nedokládá relevantními argumenty ani důkazy a opět se zabývá pouze mzdovými náklady vybraného dodavatele.

34.         K výpočtu navrhovatele, že měsíční mzdové náklady vybraného dodavatele nemohou být nižší, než 133 226 Kč zadavatel uvádí, že navrhovatel navrhuje dvě možná řešení, která jsou srovnatelně absurdní. „V prvním případě by zaměstnanci, kteří drží pohotovost, měli být po celou dobu pouze připraveni na stanovišti, aniž by vykonávali jakoukoliv jinou činnost, za což by pobírali plnou mzdu. V druhém případě, kdy by naopak po dobu držení pohotovosti vykonávali i jiné činnosti (např. opravy letadel), by jim Vybraný dodavatel dle názoru Navrhovatele musel platit jednou za držení pohotovosti a podruhé za jiné činnosti, tzn. v měsíci bez jediného zásahu dvakrát plnou mzdu?“

35.         Zadavatel uvádí, že tvorba nabídky je čistě na uchazečích. Vyčíslení mzdových nákladů vybraného dodavatele považuje zadavatel ve své podstatě za odhad nákladů, které vzniknou nad rámec běžných mzdových nákladů na stávající zaměstnance. Dle názoru zadavatele se zároveň „[j]edná i o vyčíslení rizika počtu jednotlivých zásahů při hašení požárů. Vybraný dodavatel takto učinil, a to i s ohledem na realizace totožné veřejné zakázky v minulých letech, následně své náklady podrobně vysvětlil a dostatečně obhájil jejich výši. Riziko vyčíslení takových nákladů nese dodavatel. I pokud by riziko odhadl nepřesně a náklady by byly reálně vyšší, byl by smluvně zavázán plnit za cenu nabídnutou v zadávacím řízení. Povinnost dodržovat pracovněprávní předpisy by v takovém případě trvala a není na Zadavateli, aby dodržování takovýchto předpisů u dodavatelů důsledně kontroloval. Zadavatel je pouze povinen požadovat potvrzení v souladu s § 113 odst. 4 ZZVZ, což Zadavatel učinil a Vybraný dodavatel předložil“.

36.         V závěru svého vyjádření zadavatel požádal o zrušení nařízeného předběžného opatření, aby mohl uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem a aby mohlo dojít k plnění předmětu veřejné zakázky.

37.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele v plném rozsahu zamítl.

Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele

38.         Vybraný dodavatel doručil Úřadu dne 23. 7. 2019 své vyjádření k rozkladu navrhovatele. Vybraný dodavatel k požadovaným mzdovým nákladům pro tři osoby ve výši 60 000 Kč na jeden měsíc uvádí, že „[t]ento stav však může být v době služby LHS je řádově ve dnech z celých 7 měsíců“. Ke mzdovým nákladům ve výši 60 000 Kč na 1 měsíc vybraný dodavatel doplňuje, že tato částka nebude po většinu z aktivních sedmi měsíců někdy ani zcela vyčerpána.

39.         Vybraný dodavatel k částce 60 000 Kč mzdových nákladů na 1 měsíc doplňuje, že částka reflektuje maximální možný stav pracovníků (tedy 3) a k tomuto stavu došlo v letech 2017/2018 jen v ojedinělých případech.

Stanovisko předsedy Úřadu

40.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

41.         Úřad rozhodl ve výroku napadeného rozhodnutí správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

42.         Úvodem lze konstatovat, že navrhovatel brojí proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, když považuje takový postup zadavatele v zadávacím řízení za rozporný se zákonem. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel měl vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit, neboť jeho nabídková cena svědčí o tom, že je mimořádně nízká, a to z důvodů porušování pracovněprávních předpisů stanovující zaručenou mzdu.

Obecně k institutu MNNC a smyslu MNNC

43.         Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

44.         Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

45.         Podle § 48 odst. 4 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

46.         Podle § 113 odst. 1 zákona provede zadavatel posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

47.         Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

48.         Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odstavce 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

49.         Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odst. 4 písm. a) zákona,

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

50.         Z citovaného ustanovení § 113 zákona vyplývá pro zadavatele povinnost zabývat se přítomností MNNC v nabídkách uchazečů o veřejnou zakázku. Obecně lze také uvést, že proces posouzení MNNC lze rozdělit do dvou fází. V první fázi provede zadavatel posouzení, zda nabídky uchazečů o veřejnou zakázku obsahují MNNC. Pokud dospěje k závěru, že tomu tak je, konkrétního dodavatele se následně dotáže, aby MNNC zdůvodnil. Na posouzení dodavatelem předloženého odůvodnění pak závisí, zda zadavatel bude mít povinnost takového dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit (viz § 113 odst. 6 zákona), nebo bude mít pouze možnost dodavatele vyloučit (v případě, kdy zadavatel neshledá odůvodnění MNNC jako dostatečné), nebo jej (za předpokladu, že dodavatelem předložené odůvodnění bude zadavatel považovat za dostatečné) nevyloučí.

51.         Nejvyšší správní soud uvedl v rozsudku sp. zn. 5 As 180/2016  ze dne 14. 9. 2017 následující: „Smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů  realizovat plnění veřejné zakázky, která by vedla například k nedokončení, nekvalitnímu splnění, případně nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny. Citované ustanovení  má také bránit uchazečům v nabízení objektivně nereálné nabídkové ceny s cílem získat ‚konkurenční výhodu‘ oproti ostatním uchazečům a zvítězit tak v zadávacím řízení.“

52.         Zákon zadavateli dále ukládá povinnost dotázat se dodavatelů pouze v okamžiku, kdy přítomnost MNNC skutečně zjistí. Tento závěr ostatně následuje i logiku, se kterou je nutno na institut MNNC pohlížet. Není pochyb o tom, že institut MNNC chrání především samotné zadavatele před tím, aby byli nuceni uzavřít smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky s dodavatelem, u něhož má zadavatel pochybnosti o tom, že bude schopen veřejnou zakázku řádně realizovat. Právě uvedené lze označit za primární ochranou funkci MNNC (srov. Kruták, T., Krutáková, L., Gerych, J. Zákon o zadávání veřejných zakázek s komentářem k 1. 10. 2016. Olomouc: ANAG, 2016, s. 341); nebo například důvodová zpráva k zákonu, kde je ve vztahu k § 113 uvedeno: „Institut mimořádně nízké ceny slouží k ochraně zadavatele před nabídkami dodavatelů, které by s ohledem na cenu představovaly riziko, že dodavatel nebude schopen za nabízenou cenu zakázku splnit.“

53.         Právě s ohledem na to, že MNNC je ve smyslu zákona nástrojem ochrany samotného zadavatele, je zcela pochopitelný důraz kladený na maximální dodržení zásady transparentnosti, neboť tento postup může často směřovat k vyloučení dodavatele, v jehož nabídce byla MNNC identifikována, což je nepochybně krok zadavatele vedoucí k zásahu do práv dodavatelů a k omezení hospodářské soutěže. V tomto smyslu se tak požadavek na transparentnost projeví zejména ve druhé fázi posuzování MNNC, tedy ve fázi, kdy zadavatel žádá dodavatele, aby odůvodnil vyskytující se MNNC. Při posuzování MNNC podle zákona je zde i patrný odklon od předchozí právní úpravy představované zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „ZVZ“). Předchozí právní úprava stanovila, že v případě, kdy MNNC není ze strany dodavatele zdůvodněna vůbec, nebo není zdůvodněna dostatečně, musí zadavatel přistoupit k vyloučení takového dodavatele, resp. k vyřazení jeho nabídky z hodnocení. Zákon takovou povinnost u zadavatele dovozuje pouze, pokud z odůvodnění MNNC plyne, že dodavatel porušuje pracovněprávní předpisy, povinnosti plynoucí z kolektivní smlouvy nebo právní předpisy vztahující se k předmětu plnění veřejné zakázky, případně v situaci, kdy je MNNC vyvolána veřejnou podporou a dodavatel není schopen předložit, že tato byla získána v souladu s předpisy Evropské unie, případně když vysvětlení dodavatele neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona. To znamená, že pokud nebude MNNC dodavatele odůvodněna v jiném ohledu než dle předchozí věty, nemá zadavatel nadále povinnost takového dodavatele vyloučit.

K postupu zadavatele při posouzení MNNC v nyní posuzované veřejné zakázce

54.         Zadavatel v posuzovaném případě v rámci posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele zjistil zásadní rozdíl mezi nabídkovou cenou účastníků zadávacího řízení. V žádosti o odůvodnění nabídkové ceny ze dne 22. 2. 2019 adresované vybranému dodavateli zadavatel informoval vybraného dodavatele o tom, že v průběhu posouzení nabídkových cen dospěl k závěru, že jeho nabídková cena by mohla být mimořádně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel dále v této žádosti uvedl, že nabídková cena vybraného dodavatele části 1 veřejné zakázky činí pouze 64,22 % nabídkové ceny druhého účastníka části 1 a 69,35 % průměru nabídkových cen ostatních účastníků. V části 3 veřejné zakázky se potom jedná o 77,72 % nabídkové ceny druhého účastníka a 72,57 % průměru nabídkových cen ostatních účastníků.

55.         Zadavatel uvedl, že v rámci veřejné zakázky s totožným předmětem plnění s názvem „Zajištění letecké hasičské služby (LHS) v letech 2017 – 2018 ve vymezených částech České republiky“ vybraný dodavatel odeslal nabídkovou cenu v následujícím členění – a) Náklady na zajištění provozu stanice LHS ve výši 332 518 Kč bez DPH; b) náklady na 1 letovou hodinu hasebního letadla ve výši 12 100 Kč bez DPH. V nynější veřejné zakázce jsou náklady na zajištění provozu stanice LHS v části 3 veřejné zakázky vyčísleny na 212 000 Kč bez DPH a náklady na 1 letovou hodinu jsou vyčísleny na 7 000 Kč bez DPH.

56.         Zadavatel vzhledem k výše uvedenému pojal pochybnosti, zda při takto nízkých nabídkových cenách bude vybraný dodavatel schopen zajistit řádné plnění předmětu veřejné zakázky v požadované kvalitě a za podmínek stanovených smlouvou.

57.         Dne 25. 2. 2019 odeslal vybraný dodavatel zadavateli odůvodnění své nabídkové ceny, ve kterém reagoval na pochybnosti zadavatele. Vybraný dodavatel zadavateli vysvětlil pokles ceny oproti veřejné zakázce z let 2017 – 2018.[2] Z vyjádření zadavatele ze dne 5. 6. 2019 vyplývá, že zadavatel se s tímto vysvětlením MNNC vybraného dodavatele spokojil a dospěl k závěru, že MNNC je odůvodněná a nejsou dány důvody pro vyloučení vybraného dodavatele podle ustanovení § 113 odst. 6 zákona.

58.         Jak již bylo uvedeno výše. Zadavatel získal pochybnosti o výši nabídkové ceny vybraného dodavatele a vyhodnotil ji tak, že se jedná o MNNC. Jestliže zadavatel dojde k závěru, že se nabídková cena jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, požádá (obligatorně) účastníka zadávacího řízení (v tomto případě vybraného dodavatele) o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC, což zadavatel učinil svoji žádostí ze dne 22. 2. 2019, kterou adresoval vybranému dodavateli. V dané žádosti má zadavatel povinnost požadovat, aby mu vybraný dodavatel potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky (včetně pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění zakázky), a dále aby mu potvrdil, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Vybraný dodavatel na žádost reagoval svým odůvodněním nabídkové ceny ze dne 25. 2. 2019. Zadavatel dospěl k závěru, že ačkoliv je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízká, není dán důvod pro vyloučení vybraného dodavatele podle ustanovení § 113 odst. 6 zákona.

59.         Komentářová literatura k dané problematice uvádí následující: „V případě, že z objasnění účastníka vyplývá, že mimořádně nízká nabídková cena je zapříčiněna porušením právních předpisů ve smyslu odstavce 4 písm. a) v realizační fázi veřejné zakázky nebo z důvodu neoprávněně poskytnuté veřejné podpory, resp. v případě, že účastník řízení nepotvrdí skutečnosti ve smyslu odstavce 4 písm. a) a b), zadavatel účastníka ze zadávacího řízení (povinně) vyloučí.“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 682.).

60.         V ostatních případech (tj. v případech, kdy z objasnění účastníka nevyplývá, že MNNC je zapříčiněna porušením právních předpisů ve smyslu odstavce 4 písm. a) nebo z důvodu neoprávněně poskytnuté veřejné podpory) závisí další postup v zadávacím řízení do značné míry na úvaze zadavatele. Komentářová literatura k uvedenému doplňuje: „Je v prvé řadě na zadavateli, zda a do jaké míry vyhodnotí odůvodnění jako opodstatněné. Zadavatel si nikdy nemůže být zcela jist, zda je veřejná zakázka za nabídnutou cenu realizovatelná, neboť se předem nemůže v praxi přesvědčit. Zákon proto nechává na rozhodnutí zadavatele, zda riziko v konkrétním případě podstoupí, či nikoli, tedy zda zdůvodnění přijme jako dostatečné či nikoli. Je rovněž na zadavateli, zda v případě nedostatečného zdůvodnění v souladu s § 46 svoji žádost o objasnění zopakuje či doplní, anebo nikoli. Z těchto důvodů je vyloučení účastníka řízení ve smyslu § 48 odst. 4 konstruováno jako právo, nikoli jako povinnost zadavatele.“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 682.).

61.         Ačkoliv v posuzované věci nabídková cena vybraného dodavatele byla mimořádně nízká, tak z ničeho nevyplývá, že by zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 113 odst. 6 zákona, které je lex specialis k ustanovení § 48 odst. 4 zákona. To znamená, že samotná existence MNNC pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení stačí (právo vyloučit). Nicméně povinnost vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení nastává pouze tehdy, pokud z objasnění MNNC uchazeče vyplývá, že MNNC je zapříčiněna porušením právních předpisů ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) zákona nebo z důvodu neoprávněně poskytnuté veřejné podpory podle § 113 odst. 4 písm. b) zákona.

62.         Ustanovení § 113 odst. 6 zákona tak představuje výjimku z obecného pravidla (právo vyloučit za MNNC podle ustanovení § 48 odst. 4 zákona) a toto právo transformuje do povinnosti vyloučit za MNNC. Zadavatel se v posuzované věci s odůvodněním MNNC vybraného dodavatele spokojil a považuje jeho MNNC za odůvodněnou, neporušující ustanovení § 113 odst. 6 zákona, pročež se zadavatel na základě vlastního uvážení rozhodl využít svého práva nevyloučit uchazeče (vybraného dodavatele) ze zadávacího řízení.

63.         K vzájemnému vztahu ustanovení § 48 odst. 4 zákona a ustanovení 113 odst. 6 zákona se vyjádřil krajský soud v rozsudku ze dne 4. 11. 2016, sp. zn. 62 Af 78/2016, když uvedl: [Z]ákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, obsahuje v § 48 odst. 4 konstrukci, podle níž v případě nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel účastníka zadávacího řízení může vyloučit (tedy nemusí) – tuto povinnost má pouze ve výjimečných případech, jak na ně pamatuje § 113 odst. 6 tohoto zákona. I z toho zdejší soud nutně dovozuje posun ve vnímání institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v tom směru, že nově je upřednostňována odpovědnost samotného zadavatele za uzavření smlouvy za podmínek pro něj ‚podezřele výhodných’ před nezměnitelným následkem spočívajícím v nemožnosti takovou smlouvu uzavřít; to ve výsledku také může směřovat k výkladu, podle něhož institut mimořádně nízké nabídkové ceny tu přestává být institutem chránícím rovným dílem zadavatele i ostatní dodavatele (resp. zajištění korektní soutěže mezi dodavateli), nýbrž spíše zadavatele, na něhož se pak zároveň klade vyšší odpovědnost při rozhodování o tom, zda se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu jedná a jak při zjištění (nezdůvodněné) mimořádně nízké ceny postupovat.“

64.         Je nutné si uvědomit, v jaké rovině jsou hodnocení nabídek (včetně hodnocení MNNC) ze strany Úřadu a předsedy Úřadu posuzováno. Úřad není nadán pravomocí vstupovat do myšlenkových procesů hodnotící komise zadavatele, nýbrž má pouze možnost posoudit, zda je takové hodnocení v souladu se zákonem, (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2004, č. j. 2 A 9/2002-62 nebo rozsudek téhož soudu ze dne 20. 5. 2014, č. j. 2 Afs 23/2013-42 nebo rozsudek téhož soudu ze dne 6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009-100, ze kterého se podává: „Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek.“).

65.         Ačkoliv se judikatura[3] uvedená v bodě 64 odůvodnění tohoto rozhodnutí explicitně vyjadřuje k členům hodnotící komise zadavatele, je zřejmé, že lze z těchto úvah přiměřeně vycházet i v nyní posuzované věci. Lze dovodit, že pokud zadavateli odůvodnění MNNC přijde dostatečné a je s takovým vysvětlením MNNC spokojen, Úřad ani předseda Úřadu pak nemůže obecně vstupovat do jeho úvah a jeho úvahy nahrazovat. Jak již bylo uvedeno výše, je to právě zadavatel, kdo nese zodpovědnost a musí zvážit všechna rizika s existencí MNNC spojená. Pokud zadavatel dospěje k závěru, že rizika spojená s existencí MNNC je schopen unést, pak může ponechat účastníka v zadávacím řízení a nemusí přistoupit k vyloučení.

66.         Je zřejmé, že v případě, kdy by z dokazování a z obsahu správního spisu vyplynulo, že MNNC je zapříčiněna porušením právních předpisů nebo z důvodu neoprávněně poskytnuté veřejné podpory ve smyslu ustanovení § 113 odst. 4 zákona a zadavatel by takového uchazeče nevyloučil (ačkoliv má povinnost takového uchazeče podle ustanovení § 113 odst. 6 zákona vyloučit), měl by Úřad pravomoc nezákonný postup zadavatele zhojit.

K námitkám navrhovatele týkajícím se MNNC vybraného dodavatele

67.         Navrhovatel svoji celou rozkladovou argumentaci staví na tom, že mzdové náklady vybraného dodavatele jsou natolik nízké, že odporují pracovněprávním předpisům stanovujícím zaručenou mzdu. V důsledku takto nízkých mzdových nákladů je pak dle názoru navrhovatele vybraný dodavatel schopen přijít s mnohem nižší nabídkovou cenou. Podle názoru navrhovatele jsou dány důvody pro vyloučení vybraného dodavatele ve smyslu ustanovení § 113 odst. 6 zákona, neboť vybraný dodavatel porušuje pracovněprávní předpisy.

68.         Navrhovatel předložil vlastní vzorec výpočtu mzdových nákladů na zajištění předmětu plnění veřejné zakázky, a to s ohledem na směrnici LHS a zaručenou minimální mzdu leteckých techniků. Navrhovatel kalkuluje s časovou dotací cca 300 hodin měsíčně, kterou násobí zaručenou minimální mzdou ve výši 107,40 Kč za hodinu a koeficienty 1,1 a 1,34. Tyto náklady pak považuje za minimální a jakékoliv náklady pod tuto hranici pak považuje za odporující pracovněprávním předpisům.

69.         Z vyjádření zadavatele, vybraného dodavatele i ze zadávací dokumentace vyplývá, že v žádném případě není vyžadováno, aby zaměstnanci vybraného dodavatele byli přítomni na dané LHS stanici po „celý den“. Ani směrnice LHS nevyžaduje celodenní přítomnost zaměstnanců na stanici LHS. Směrnice LHS pouze vyžaduje, aby činnost personálu stanice LHS vedoucí ke vzletu letadel byla zahájena nejdéle do 5 minut po vyžádání letadla a vzlet byl uskutečněn do 15 minut po vyžádání letadla k provedení hasebního letu.

70.         Zadavatel uvedl, že „[v] zadávacích podmínkách nebyl obsažen požadavek, aby zaměstnanci budoucího vybraného dodavatele prováděli pouze činnosti spojené s plněním předmětu Veřejné zakázky a po celou dobu dodržování pohotovosti pouze vyčkávali na případný zásah. Naopak je pro Zadavatele i budoucího vybraného dodavatele ekonomicky výhodné, když po dobu držení pohotovosti zaměstnanci vykonávají i jinou výdělečnou činnost a Zadavatel tak zprostředkovaně nenese veškeré náklady na mzdy takových zaměstnanců. Zadavatel vzhledem k četnosti hašených požárů, ke kterým nedochází na denní bázi, považuje za samozřejmé, že osoby držící pohotovost se v rámci místa výkonu pohotovosti věnují i jiným činnostem. Tento způsob realizace plnění předmětu obdobných veřejných zakázek zadávaných Zadavatelem byl různými dodavateli v minulosti využíván. Naopak situace, kdy by například i v deštivých obdobích osoby držící pohotovost pouze vyčkávali na případný požár, aniž by vykonávali jinou práci, se jeví Zadavateli zcela absurdní“.

71.         Povaha veřejné zakázky zcela jistě odpovídá tomu, že není nutné, aby personál stanice LHS byl každý den od dubna do prosince přítomen v denním rozsahu 9 – 11 hodin přímo na stanici LHS, a to i ve dnech, kdy nehrozí žádné nebezpečí a personál stanice LHS by za uvedenou činnost pobíral mzdu. O tom, že činnost letecké hasičské služby je spíše ojedinělá svědčí i vyjádření zadavatele ze dne 20. 8. 2019, kde zadavatel uvedl, že v roce 2018 bylo v rámci celé České republiky zaznamenáno 2033 lesních požárů, z toho 23 požárů vyžadovalo zásah letecké techniky. Nadto je vhodné dodat, že na těchto 23 požárů připadají tři soukromí provozovatelé letecké hasičské služby a vrtulníky Letecké služby Policie ČR.

72.         Předsedovi Úřadu se tedy jeví navrhovatelem uvedených 300 hodin měsíčně za neodpovídající realitě s ohledem na zadávací podmínky a znění smlouvy o dílo (viz níže). Předseda Úřadu z vyjádření účastníků správního řízení a z povahy veřejné zakázky dovozuje, že odhadovaný rozsah plnění veřejné zakázky se pohybuje spíše v rozmezí kolem 300 – 400 hodin, ale za celou dobu trvání veřejné zakázky, což je 28 měsíců, nikoliv za jeden měsíc. Uvedená úvaha je podpořena i tím, že v návrhu smlouvy o dílo je v článku V. „Cena díla“ bodě 2.2 uvedeno, že provedení hasebních letů je požadováno v maximálním rozsahu 400 letových hodin, a to včetně letů v rámci součinnostních cvičení dle čl. 3 odst. 7 písm. e) Směrnice LHS. Navrhovatelem navržený model by pak znamenal, že služba je zajištěna v rozsahu cca 300 hodin měsíčně, a to znamená cca 8400 hodin za 28 měsíců trvání veřejné zakázky. Takový počet hodin zdaleka neodpovídá povaze veřejné zakázky, ani požadavkům zadavatele vymezených v zadávacích podmínkách, a ani požadavkům směrnice LHS.

73.         Předseda Úřadu konstatuje, že navrhovatel zcela zřejmě zvolil nevhodný model výpočtu nabídkové ceny na základě, kterého pak dovodil porušení pracovněprávních předpisů vybraným dodavatelem.

74.         Oprávnění vstupovat do úvah zadavatele nemá ani navrhovatel. Stejně jako Úřad ani navrhovatel nemůže zadavateli diktovat, které skutečnosti má považovat za důležité při hodnocení MNNC.

75.         V nyní posuzované věci tak nic nenasvědčuje tomu, že by zadavatel porušil zákon, když vybraného dodavatele nevyloučil. Z výše uvedeného nevyplývá, že by z odůvodnění MNNC vyplývalo porušení ustanovení § 113 odst. 6 zákona. Zadavatel postupoval při zjišťování MNNC vybraného dodavatele procesně správně a v souladu se zákonem. Předseda Úřadu má za to, že odůvodnění zadavatele, proč se rozhodl akceptovat MNNC vybraného dodavatele je logické a srozumitelné.

76.         Uvedené námitky navrhovatele týkající se MNNC vybraného dodavatele odmítám jako nedůvodné.

77.         Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným, přičemž zároveň konstatuji, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci. Současně Úřad všechny podklady pro vydání rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v souladu se zákonem, přičemž zjištěný skutkový stav Úřad přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní předpisy (a v nich obsažené právní normy), které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití

VI.          Závěr

78.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

79.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

 

 

Poučení     

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             D FLIGHT s. r. o., Brodská 739, 687 51 Nivnice

2.             Česká republika – Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

3.             VLADIMÍR PAVLATA – BETA AIR, sídlem Alešova 1864, 511 01 Turnov

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy