Rozhodnutí: R0119/2019/VZ-248592019/321/HBa

Instance II.
Věc Pojištění odpovědnosti za újmu nemocnic Středočeského kraje
Účastníci
  1. Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje
  2. Pojišťovna VZP, a. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2019
Datum nabytí právní moci 9. 9. 2019
Související rozhodnutí S0450/2018/VZ-16957/2019/523/JMa
R0119/2019/VZ-248592019/321/HBa
Dokumenty file icon dokument ke stažení 374 KB

 

 

Č. j.:ÚOHS-R0119/2019/VZ-248592019/321/HBa

 

Brno: 9. září 2019

 

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 2. 7. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, jenž byl podán zadavatelem –

  • Nemocnicí Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27253236, se sídlem Máchova 400, 256 01 Benešov,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0450/2018/VZ-16957/2019/523/JMa ze dne 17. 6. 2019, vydaném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pojištění odpovědnosti za újmu nemocnic Středočeského kraje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 9. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 9. 2018 pod ev. č. Z2018-031111, ve znění opravy uveřejněné dne 1. 10. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 175-397074, ve znění opravy uveřejněné dne 2. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 189-428079, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –

  • Pojišťovna VZP, a. s., IČO 27116913, se sídlem Ke Štvanici 656/3, Karlín, 186 00 Praha 8,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

  

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 17. 6. 2019 č. j. ÚOHS-S0450/2018/VZ-16957/2019/523/JMa

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon[1]), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona obdržel dne 2. 11. 2018 návrh ve smyslu § 250 zákona (dále jen „návrh“) z téhož dne podaný navrhovatelem – Pojišťovnou VZP, a. s., IČO 27116913, se sídlem Ke Štvanici 656/3, Karlín, 186 00 Praha 8 (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27253236, se sídlem Máchova 400, 256 01 Benešov (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky „Pojištění odpovědnosti za újmu nemocnic Středočeského kraje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 9. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 9. 2018 pod ev. č. Z2018-031111, ve znění opravy uveřejněné dne 1. 10. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 175-397074, ve znění opravy uveřejněné dne 2. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 189-428079 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Obsah návrhu směřuje proti nastavení technických parametrů – retroaktivního pojistného krytí dle přílohy č. 3 zadávací dokumentace, v níž zadavatel vymezil rozsah pojištění založeného na principu „claims made“, který dále doplnil o požadavek na požadavek na retroaktivní krytí (pojistitel má poskytnout pojistné plnění za situace, kdy právní skutečnost, v jejímž důsledku vznikla újma, nastala po 1. 1. 2000), avšak zároveň i v případě, že nároky byly poškozenými u pojištěných uplatněny již před vznikem pojištění (konkrétně v době od 1. 1. 2010). Toto ustanovení zadávacích podmínek navrhovatel považuje za porušení zásady rovného zacházení a nediskriminace a za porušení § 36 odst. 1 zákona a § 89 odst. 5 zákona, neboť nastavení technických parametrů poskytuje stávajícímu pojistiteli konkurenční výhodu.

3.             Dle navrhovatele je požadavek zadavatele, aby pojistitel (vybraný dodavatel) kryl i události uplatněné po pojištěném (tj. zadavateli a dalších pojištěných nemocnicích) po 1. 1. 2010 v rozporu s ustanovením § 2772 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), neboť pojistná událost je z povahy věci událostí nahodilou, nikoliv událostí, která je již pojištěnému známa. Mimoto tímto požadavkem zadavatel požaduje duplicitní pojištění. I tato skutečnost poskytuje stávajícímu pojistiteli objektivní výhodu.

4.             Navrhovatel považuje zadavatelovo tvrzení o přebírání dřívějších škod za zásadní, ale opožděné, neboť až v rozhodnutí o námitkách staví zadavatel výklad zadávacích podmínek najisto. Nikdy dříve nebyly skutečnosti uvedené v odst. 3 rozhodnutí zadavatele uvedeny. Bez toho nebylo dříve možné tuto interpretaci zadávací dokumentace dovodit, přičemž tato odpověď nebyla ani uvedena ani v odpovědích na konkrétní dotazy v průběhu zadávacího řízení. Pokud by zadavatel zadávací dokumentaci takto upřesnil, mohli by ji potenciální dodavatelé reflektovat ve svých nabídkách.

5.             Navrhovatel zdůrazňuje, že nebrojí proti principu retroaktivity, ale proti nucenému převzetí souvisejících nároků. Bez upřesňujícího bodu 3 rozhodnutí o námitkách bylo nesmyslné i zadavatelovo tvrzení, že zadávací podmínky respektují pojistnou událost jako událost nahodilou. Na základě všeho uvedeného navrhovatel navrhl, aby Úřad zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.

6.             Dne 21. 1. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0450/2018/VZ-01988/2019/523/JMa, kterým návrh zamítl dle § 265 písm. a) zákona, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření. Na základě rozkladu navrhovatele vydal předseda Úřadu dne 25. 4. 2019 rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0026/2019/VZ-11491/2019/321/HBa (dále též „rozhodnutí předsedy Úřadu“), kterým rozhodnutí Úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání.

II.             Napadené rozhodnutí

7.             Úřad vázán závazným právním názorem předsedy Úřadu vydal ve věci dne 17. 6. 2019 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0450/2018/VZ-16957/2019/523/JMa, (dále též „napadené rozhodnutí“) jehož výrokem I konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že nevymezil předmět veřejné zakázky dostatečně jasným a srozumitelným způsobem, když ze zadávací dokumentace jednoznačně nevyplývá, které nároky na náhradu újmy mohou být ze strany zadavatele uplatněny, když zadavatel v příloze č. 3 zadávací dokumentace vymezil rozsah pojištění založeného na principu „claims made“, který dále doplnil o požadavek na požadavek na retroaktivní krytí (když požadoval, aby pojistitel poskytl pojistné plnění mj. za situace, kdy právní skutečnost, v jejímž důsledku vznikla újma, nastala po 1. 1. 2000), avšak zároveň v rozporu s uvedeným principem požadoval krytí nároků i v případě, že tyto byly poškozenými u pojištěných uplatněny již před vznikem pojištění (konkrétně v době od 1. 1. 2010), přičemž takto stanovený rozsah plnění zároveň postrádá prvek nahodilosti jakožto základní znak pojistné smlouvy, ačkoliv předmětem veřejné zakázky má být dle zadávací dokumentace poskytování pojišťovacích služeb, když takto vymezené zadávací podmínky zároveň porušují i § 36 odst. 1 uvedeného zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 uvedeného zákona, neboť zadávací podmínky nedůvodně zvýhodňují stávajícího dodavatele oproti ostatním dodavatelům tím, že tento již krytí nároků uplatněných u pojištěných před vznikem pojištění poskytuje a zadavatel mu za něj hradí pojistné, zatímco ostatní dodavatelé by museli ve svých nabídkách zohlednit riziko toho, že u nich pojištění mohou uplatnit nároky na náhradu újmy, jež byly uplatněny poškozenými u pojištěných v době před vznikem pojištění. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad uložil opatření k nápravě v podobě zrušení zadávacího řízení. Výrokem III napadeného rozhodnutí uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

8.             Napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno 17. 6. 2019, navrhovateli bylo doručeno dne 18. 6. 2019.

III.           Námitky rozkladu

9.             Proti napadenému rozhodnutí zadavatel rozklad doručený dne 2. 7. 2019 a datovaný téhož dne.

10.         V rozkladu zadavatel uvádí, že za správné považuje předchozí rozhodnutí Úřadu ve věci. Dodává, že se k rozhodným skutečnostem vyjádřil opakovaně.

11.         Zadavatel odmítá odůvodnění výroku napadeného rozhodnutí. Nárok na pojistné plnění z jedné škody v oblasti pojištění odpovědnosti lze uplatnit jen jednou u jednoho pojistitele, tzn. nebylo by možné stejný nárok uplatnit z původní i nové pojistné smlouvy.

12.         Ohledně nejistoty, ve které je spatřována diskriminační podmínka, poukazuje zadavatel především na odpověď č. 1 České asociace pojistitelů, která popírá uváděnou „nejistotu“ v tom, že by nový pojistitel plnil i staré škody.

13.         Dále zadavatel nepovažuje za objektivní tvrzení uvedené v bodu 102 a 103 napadeného rozhodnutí, že vždy je možné uplatňovat nároky buď u původního pojistitele, nebo u nového, a vypuštěním sporného ustanovení zadávacích podmínek by žádná mezera nevznikla. To by však mohla být pravda jedině tehdy, pokud by nemocnice fungovaly podle „návodu“, který Úřad dává v bodu 102 a 103 napadeného rozhodnutí – tzn. že by nahlásily pojistiteli všechny nároky i potenciální nároky, které na nich poškození uplatnili bez ohledu na to, jak se budou dále vyvíjet – ale takový postup nelze do zadávacích podmínek promítnout, neboť není v rámci stávajícího pojištění zadavatelem realizován.

14.         Zadavatel je přesvědčen, že zákon neporušil a trvá na tom, že jak při stanovení zadávacích podmínek, tak následně při dalších úkonech v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem a za dodržení zásad transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Závěr rozkladu

15.         Zadavatel navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

16.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup dle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

17.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

18.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem na základě rozkladu nepřistoupil ke změně nebo zrušení napadeného rozhodnutí. Struktura odůvodnění rozhodnutí sleduje strukturu rozkladových námitek.

V.            K námitkám rozkladu

19.         Předmětem posouzení v této věci je mechanismus retroaktivního krytí odpovědnosti, který vyplývá z Technických parametrů pro veřejnou zakázku.  Z těchto parametrů se podává, že pojištění bude sjednáno na principu „claims made“. V příloze 3 zadávací zadavatel při zachování principu „claims made“ formuloval retroaktivní krytí tak, že „[p]ojistitel je povinen poskytnout pojistné plnění z pojištění profesní odpovědnosti, obecné odpovědnosti a/nebo odpovědnosti za výrobek za předpokladu, že jsou současně splněny následující podmínky:

a)      Právní skutečnost, v jejímž důsledku újma vznikla, nastala po 1. 1. 2000 (retroaktivní datum).

b)      Poškozený poprvé písemně uplatnil nárok na náhradu újmy proti pojištěnému v době od 1. 1. 2010 do zániku pojištění.

c)      Pojištěný uplatnil nárok na plnění proti pojistiteli do 90 dnů po zániku pojištění.“

20.         Jak již bylo řečeno v předcházejících správních rozhodnutích v této věci, princip claims made zjednodušeně znamená, že rozhodující skutečností pro vznik pojistné události je až uplatnění práva na náhradu újmy poškozeným vůči pojištěnému s tím, že jak k příčině vzniku újmy, tak k samotnému vzniku újmy, k uplatnění práva na náhradu újmy poškozeným vůči pojištěnému i k uplatnění práva na pojistné plnění pojištěným vůči pojistiteli musí dojít za trvání pojištění.

21.         Požaduje-li pojištěný subjekt modifikaci tohoto principu, sjednává retroaktivní krytí. Retroaktivní krytí je dáno retroaktivním datem, které se při principu claims made váže k právním skutečnostem, v jejichž důsledku újma vznikla. Stanovení retroaktivního data umožňuje pojištění i takových škodných událostí, které vznikly mezi retroaktivním datem a dnem počátku pojištění a k jejich uplatnění došlo za trvání pojištění.

22.         V posuzovaném případě zadavatel zvolil nejen retroaktivní datum ve vztahu k právní skutečnosti, v jejímž důsledku vznikla újma (písm. a) ustanovení o retroaktivním krytí), ale nastavil retroaktivní datum i ve vztahu k tomu, kdy poškozený poprvé uplatnil nárok na náhradu újmy (písm. b) ustanovení o retroaktivním krytí).

23.         Úřad v napadeném rozhodnutí takto nastavené zadávací podmínky posoudil jako netransparentní a diskriminační. Netransparentní jsou zadávací podmínky z důvodu rozpornosti zadávací dokumentace – zadavatel poptává uzavření pojistné smlouvy, avšak požaduje, aby byly kryty i nároky, které nejsou nahodilé, a jejichž krytí tedy již není pojištěním ve smyslu závazkového práva. Mimoto nebylo postaveno najisto, jaké nároky bude zadavatel uplatňovat u toho kterého pojistitele. Diskriminační jsou pak zadávací podmínky dle napadeného rozhodnutí z  důvodu rozdílné míry rizik, kterým čelí dosavadní pojistitel a ostatní dodavatelé. Zatímco stávající dodavatel kryje nároky nahlášené u pojištěných od 1. 1. 2010 do uzavření soutěžené pojistné smlouvy na základě vlastní pojistné smlouvy se zadavatelem, noví dodavatelé musí toto riziko, tedy že vůči nim bude vznesen neurčitý počet nároků z tohoto období, v nabídkách zohlednit.

24.         Při přezkumu napadeného rozhodnutí jsem shledal, že bylo vydáno v souladu se závazným právním názorem vyjádřeným v předchozím rozhodnutí předsedy Úřadu a v souladu se zákonem i správním řádem. Napadeným rozhodnutím jsem se zabýval i z hlediska uplatněných rozkladových námitek, avšak neshledal jsem je důvodnými.

25.         Zadavatel v rozkladu považuje za stěžejní, že nárok na pojistné plnění z jedné škodní události v oblasti pojištění odpovědnosti lze uplatnit jen jednou u jednoho pojistitele, tzn. není možné stejný nárok uplatnit z původní i nové pojistné smlouvy.

26.         Uplatnění nároku jen u jednoho pojistitele je obecně přijímaný princip, nicméně v posuzované věci je situace složitější. Zadavatel se totiž ve shora citovaných podmínkách nastavení retroaktivního krytí od obecných pojistných principů odchyluje, stejně jako se odchyluje od ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „občanský zákoník“), aniž by nastavil vlastní přehledná pravidla pro situace, které z takových odchylek vyvstávají. Vznikla tak situace, kdy není zřejmý právní režim nároků ad b) retroaktivního krytí, tedy nároků, které již poškození vůči pojištěným vznesli, a to v období určeném toliko jeho počátkem, tedy od 1. 1. 2010.

27.         Ze zadávacích podmínek jednoznačně neplyne, že nárok bude uplatněn jen u jednoho pojistitele a není to zřejmé ani z odpovědí, které zadavatel následně uchazečům o veřejnou zakázku poskytoval, viz jejich rozbor provedený v bodech 43 – 54 rozhodnutí předsedy Úřadu. I pokud by se při výkladu požadavku zadavatele na retroaktivní krytí ad b) vycházelo z toho, že jeden nárok bude uplatněn vždy jen u jednoho pojistitele, stále ještě není zřejmé, u kterého, neboť takový rozcestník zadávací podmínky nenabízejí a přinejmenším v ochranné době stávajícího pojištění je takové rozhodnutí zcela na zadavateli.

28.         U nároků, které byly poškozenými u pojištěných uplatněny před uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky a zadavatel je míní uplatnit až u pojistitele vzešlého z posuzovaného zadávacího řízení, navíc absentuje prvek nahodilosti, neboť zadavateli, resp. pojištěným jsou již takové nároky v době uzavření pojistné smlouvy známy. Odůvodňuje-li zadavatel své požadavky tím, že některé nároky se daří pacientům „rozmluvit“, avšak hrozí, že je uplatní později, pak zadavateli, resp. pojištěným nic nebrání v tom, aby i takové nároky z opatrnosti stávajícímu pojistiteli oznámili.

29.         Pokud zadavatel odkazuje na odpověď č. 1 České asociace pojistitelů, která popírá „nejistotu“ spočívající v tom, že by nový pojistitel plnil i staré škody, pak ani této námitce nelze přisvědčit. Odpověď České asociace pojistitelů totiž vychází ze standardního nastavení principu claims made a retroaktivního krytí, tedy z toho, že pojistitel je povinen pokrýt škodní události vzniklé v minulosti, ale uplatněné za stávajícího pojištění vůči pojištěným a těmi vůči stávajícímu pojistiteli. Taková situace by v posuzovaném případě platila tehdy, pokud by bylo retroaktivní krytí nastaveno pouze odrážkami ad) a a ad) c. Zadavatel však jako retroaktivní datum nastavuje i okamžik uplatnění nároků poškozených u pojištěných, což je nestandardní modifikace principu claims made s retroaktivním krytím, s níž odpověď České asociace pojistitelů nepočítá.

30.         Zadavatel považuje za neobjektivní tvrzení uvedená v bodu 102 a 103 napadeného rozhodnutí, že vždy je možné uplatňovat nároky buď u původního pojistitele, nebo u nového, a vypuštěním sporného ustanovení zadávacích podmínek by mezera v pojištění nevznikla. Zadavatel uvádí, že takto nelze postupovat, neboť taková není praxe mezi ním a stávajícím pojistitelem zavedená.

31.         K této námitce uvádím, že v bodech 102 a 103 napadeného rozhodnutí Úřad správně popisuje mechanismus návaznosti jednotlivých pojistných smluv vycházející ze standardního pojetí retroaktivního krytí a principu claims made, přičemž takový mechanismus zadavatel mohl a měl promítnout do zadávacích podmínek. Tvrdí-li zadavatel, že tak učinit nemohl, neboť na stávající pojistnou smlouvu nelze navázat, aniž by vznikla mezera v pojištění, není toto tvrzení přesné. Mezera v pojištění vzniká tím, že zadavatel, resp. pojištěné nemocnice neohlašují stávajícímu pojistiteli řádně a včas (byť z opatrnosti) všechny uplatněné nároky poškozených. Za této situace opravdu vzniká riziko, že některá škodní událost nemůže být jako pojistná uplatněna. Toto riziko však vzniká v důsledku interních postupů pojištěných a nemůže být přenášeno na uchazeče zadávacího řízení.

Shrnutí

32.         Závěrem uvádím, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, z jakých podkladů pro jeho vydání Úřad vycházel, a dále je z něj zřejmé i to, na základě jaké úvahy dospěl k výrokům napadeného rozhodnutí.

33.         Výrok I napadeného rozhodnutí dostatečně a výstižně specifikuje pochybení zadavatele, které i správně právně kvalifikuje. Zadávací podmínky v podobě nastavení retroaktivního krytí nemohou pro svůj netransparentní a diskriminační charakter obstát. Zadávací dokumentace je v přezkoumávané části rozporná, neboť z ní není patrno, jakou skupinu nároků míní zadavatel uplatnit u nového pojistitele. U části nároků, které již byly u pojištěných uplatněny, jde navíc o nároky, které již nelze považovat za nahodilé a vymykají se tak z oblasti pojištění. Na to navazuje diskriminační charakter posuzované části zadávací dokumentace – stávající pojistitel je povinen nároky, které již u pojištěných uplatněny byly, krýt na základě stávající pojistné smlouvy. Ostatní dodavatelé však musí ve svých nabídkách zohlednit riziko, že budou k pokrytí neurčitého objemu těchto nároků po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku povoláni. Shledal-li Úřad pochybení zadavatele, byl povinen uložit nápravné opatření v podobě zrušení zadávacího řízení a výrokem II napadeného rozhodnutí tak učinil. Napadené rozhodnutí shledávám zákonným a přezkoumatelným.  

VI.          Závěr

34.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po přezkumu napadeného rozhodnutí z hlediska námitek zadavatele a na základě zjištění, že Úřad postupoval při rozhodnutí o návrhu navrhovatele v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.

35.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

  1. Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje, Máchova 400, 256 01 Benešov
  2. Pojišťovna VZP, a.s., Ke Štvanici 656/3, Karlín, 186 00 Praha 8

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 56 zákona v návaznosti na § 273 zákona.

 

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz