číslo jednací: R0103/2019/VZ-22346/2019/323/PBl

 

V řízení o rozkladu ze dne 7. 6. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem

• GSI INVEST s.r.o., IČO 28260309, se sídlem Na Hroudě 3317/22, 100 00 Praha 10,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0112/2019/VZ-14495/2019/511/MCh ze dne 24. 5. 2019, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 14. 3. 2019,

ve věci návrhu navrhovatele ze dne 14. 3. 2019 na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo ze dne 18. 2. 2019, jejímž předmětem je provedení veřejné zakázky „ZŠ TGM Vimperk, 1. máje 268 – výměna střešní krytiny – I. etapa“, uzavřené mezi zadavatelem

• město Vimperk, IČO 00250805, se sídlem Steinbrenerova 6/2, 385 01 Vimperk, a společností
• STŘECHY – Záleský Josef, s.r.o., IČO 24282715, se sídlem Vyšehradská 1349/2, 128 00 Praha 2,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0112/2019/VZ-14495/2019/511/MCh ze dne 24. 5. 2019

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

 

I.               Smlouva na veřejnou zakázku

1.             Zadavatel – město Vimperk, IČO 00250805, se sídlem Steinbrenerova 6/2, 385 01 Vimperk, (dále jen „zadavatel“) – dne 18. 2. 2019 uzavřel se společností STŘECHY – Záleský Josef, s.r.o., IČO 24282715, se sídlem Vyšehradská 1349/2, 128 00 Praha 2, (dále jen „zhotovitel“) smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“), jejímž předmětem je provedení veřejné zakázky „ZŠ TGM Vimperk, 1. máje 268 – výměna střešní krytiny – I. etapa“ (dále jen „posuzovaná veřejná zakázka“).

2.             Předmětem smlouvy o dílo je výměna střešní krytiny na budově Základní školy T. G. Masaryka, 1. máje 268, 385 01 Vimperk, (dále jen „škola“ a „školní budova“). Cena díla činí 2 048 938 Kč bez DPH.

II.             Správní řízení vedené Úřadem

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný k výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], dne 14. 3. 2019 obdržel podle § 254 zákona návrh navrhovatele – GSI INVEST s.r.o., IČO 28260309, se sídlem Na Hroudě 3317/22, 100 00 Praha 10, (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo (dále jen „návrh“).

4.             Navrhovatel v návrhu uvedl, že zadavatel postupoval v rozporu s § 18 odst. 1 zákona, když úmyslně rozdělil předmět veřejné zakázky na etapy tak, aby předpokládaná hodnota byla nižší než zákonem stanovená minimální předpokládaná hodnota pro podlimitní veřejné zakázky, což mu umožnilo využít výjimky stanovené v § 31 zákona. Podle navrhovatele měl zadavatel zahrnout do předpokládané hodnoty i hodnotu části veřejné zakázky realizované v roce 2008 za cenu ve výši přibližně 800 000 Kč, neboť šlo o výměnu části střešní krytiny nad tělocvičnou školy, která tvoří společně se zbytkem části střechy jeden funkční celek, dále náklady vynaložené na dílčí opravy střechy v minulých letech, a rovněž plánovou veřejnou zakázku, jejímž předmětem má být oprava zbývající části střechy školní budovy. Takto stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky přesahuje dle navrhovatele částku 6 000 000 Kč, a proto se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, u níž byl zadavatel povinen postupovat dle zákona. Zadavatel však uzavřel smlouvu o dílo bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení. Dle navrhovatele tedy byla smlouva o dílo uzavřena postupem dle § 254 odst. 1 zákona, a proto Úřadu navrhl, aby dle § 264 zákona uložil zadavateli zákaz jejího plnění.

5.             Dne 14. 3. 2019, kdy byl Úřadu návrh navrhovatele doručen, bylo podle § 249 zákona zahájeno správní řízení, jehož účastníky jsou podle § 256 zákona navrhovatel a strany smlouvy o dílo, tj. zadavatel a zhotovitel.

III.           Napadené rozhodnutí Úřadu ze dne 24. 5. 2019

6.             Dne 24. 5. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0112/2019/VZ-14495/2019/511/MCh (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž zamítl podle § 265 písm. a) zákona návrh navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo, protože nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

7.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že pokud jde o navrhovatelem zmiňovanou výměnu střešní krytiny školní budovy realizovanou v roce 2008 a plnění spočívající v opravách střešní krytiny provedených v letech 2011 až 2015, nejsou v časové souvislosti s plněním dle smlouvy o dílo, neboť se u těchto plnění neshoduje doba jejich realizace ani doba jejich „zadání“, časově na sebe nenavazují, ani z ničeho nelze dovodit, že by zadavatel v době „zadávání“ těchto minulých plnění plánoval provedení posuzované veřejné zakázky. K požadavku navrhovatele, aby do předpokládané hodnoty posuzované veřejné zakázky byla zahrnuta i hodnota budoucího plnění na střeše školní budovy, Úřad uvedl, že v řízení nebylo prokázáno, že zadavatel v současné době reálně plánuje realizaci konkrétní akce, jejímž předmětem má být výměna střešní krytiny. V současné době tedy nelze z ničeho dovozovat, že mezi případným budoucím plněním a plněním dle smlouvy o dílo existuje časová souvislost. Úřad dospěl k závěru, že plnění, jež je předmětem smlouvy o dílo, představuje vzhledem ke své hodnotě veřejnou zakázku na stavební práce malého rozsahu. Zadavatel tedy tuto veřejnou zakázku nemusel zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle § 3 zákona, a neměl tudíž ani povinnost uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ani dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona. Postup zadavatele, kdy smlouvu o dílo uzavřel, aniž by takové oznámení či výzvu uveřejnil, tedy nebyl v rozporu se zákonem. V šetřeném případě tedy Úřad nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření dle § 264 zákona v návaznosti na § 254 odst. 1 písm. a) zákona spočívajícího v uložení zákazu plnění smlouvy o dílo, a proto návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

IV.          Rozklad navrhovatele ze dne 7. 6. 2019

8.             Dne 7. 6. 2016 Úřad obdržel rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí (dále jen „rozklad“). Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 24. 5. 2019. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) připadl na sobotu 8. 6. 2019. Ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den, v tomto případě pondělí 10. 6. 2019. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.

9.             Navrhovatel namítá, že Úřad nedostatečně odůvodnil, proč neshledal časovou souvislost mezi posuzovanou veřejnou zakázkou a pracemi provedenými v minulých letech a plánovanými pracemi na revitalizaci střechy školní budovy, a proč lze za relevantní časové období považovat období od 1. 1. 2018. Závěr Úřadu je dle názoru navrhovatele v rozporu se zjištěnými skutečnostmi, které jsou obsahem spisu, a dosavadní rozhodovací praxí Úřadu, podle které může být časová souvislost dlouhá i několik let. Delší časové odstupy nemusí nutně znamenat, že plnění spolu nesouvisí. Napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné, zmatečné a nezákonné. Dle názoru navrhovatele práce provedené v minulosti na střeše budovy školy tvoří jeden funkční celek a časově spolu souvisí a je třeba k nim přičíst i hodnotu zadavatelem plánované veřejné zakázky, jejímž předmětem má být provedení výměny střešní krytiny na zbývající části střechy školní budovy.

10.         Navrhovatel dále namítá, že se Úřad nedostatečně vypořádal se skutečností, že sám zadavatel dává jednotlivá plnění do časové i věcné souvislosti, když odkazuje v materiálech pro jednání Rady města Vimperk na práce na opravě střechy školní budovy, které byly v minulosti provedeny zhotovitelem. Souvislost mezi plněními je dle navrhovatele dána i proto, že je realizoval stejný subjekt, a to zhotovitel.

11.         Navrhovatel rovněž namítá, že závěr Úřadu, že zadavatel nemá úmysl pokračovat ve výměně střešní krytiny i na zbývající části střechy školní budovy, nejenže nevyplývá z obsahu spisu, ale je i v rozporu s důkazy založenými ve spise. To, že je cílem zadavatele komplexní oprava střechy školní budovy, má dle navrhovatele prokazovat e-mailová zpráva ze dne 13. 2. 2019, kterou obdržel od zástupkyně vedoucího odboru investic a údržby města Vimperk. Navrhovatel dále uvádí, že smlouva o dílo obsahuje sdělení, že se jedná o I. etapu, z čehož je dle jeho názoru zřejmý úmysl zadavatele realizovat minimálně ještě jednu etapu. Úřad e-mailovou zprávu v odůvodnění napadeného rozhodnutí pominul a rozpory mezi uvedenými skutečnostmi a vyjádřeními zadavatele, že neplánuje výměnu další části střechy, se vůbec nezabýval.

12.         Navrhovatel dále namítá, že si Úřad nepořídil důkazy, kterými by ověřil tvrzení zadavatele, že opravu střechy neplánuje. Dle navrhovatele však zadavatel tuto činnost plánuje, což vyplývá z „Programu rozvoje města Vimperk pro období 2016-2022“. Zadavatel dle navrhovatele úmyslně uvádí nepravdy, když tvrdí, že obec nemá žádný plán investic, ze kterého by byl plán opravy školní budovy patrný.

13.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že zadavatel nepostupoval při výběru zhotovitele transparentním způsobem. Navrhovatel např. uvádí, že podkladem pro zadání posuzované veřejné zakázky nebyla projektová dokumentace, a že zadavatel odmítl jeho nabídku, protože nebyl dostatečně kvalifikovaný, aniž by si jeho kvalifikaci ověřil. Navrhovatel tvrdí, že mu zadavatel neumožnil účast v soutěži o posuzovanou veřejnou zakázku rovněž proto, že se zhotovitel případné soutěže nechtěl zúčastnit. Postup zadavatele a zhotovitele ve shodě nelze dle navrhovatele považovat za postup vyhovující podmínkám uvedeným v § 6 zákona, zejména zásadě transparentnosti. 

Závěr rozkladu

14.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadané rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vyjádření zadavatele ze dne 19. 6. 2019 k rozkladu

15.         Dne 19. 6. 2019 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření k rozkladu z téhož dne, v němž zopakoval, že v tomto okamžiku nemá vypracovaný plán investičních akcí (ani jej nezamýšlí v dohledné době vypracovat), který by zahrnoval realizaci opravy střechy budovy ZŠ TGM Vimperk (za podmínky, že potřeba realizace další veřejné zakázky tohoto druhu nevznikne nahodile v závislosti na vnějších okolnostech, např. jako následek působení silného krupobití).

16.         Zadavatel dále uvádí, že dokument „Program rozvoje města Vimperk 2016-2022“, na který odkazuje navrhovatel v rozkladu, realizaci výměny střechy budovy ZŠ TGM ve Vimperku ani výslovně nezmiňuje a ani náznakem nepředpokládá. I kdyby však daný dokument z dlouhodobého hlediska o potřebě opravy střešní krytiny ZŠ TGM hovořil, nelze takové informace považovat za sdělení úmyslu zahájit zadávací řízení na výběr dodavatele, neboť strategický plán pouze pojmenovává investiční a rozvojové potřeby města bez toho, aby stanovil, kdy a zda bude daná potřeba realizována. Tomu ostatně odpovídá i množství aktivit v tomto plánu pojmenovaných, z nichž zadavatel fakticky realizuje pouze zlomek.

17.         Dle zadavatele byly v rámci dosavadní praxe Úřadu i soudů zohledňovány pouze předchozí aktivity zadavatelů, nikoliv aktivity, které by byli bývali mohli uskutečnit do budoucna, neboť v takovém případě by se úvahy dozorového orgánu musely opírat pouze o spekulace, když ani zadavateli není zřejmé, zda a případně kdy bude další podobné činnosti na budově ZŠ TGM provádět (je jisté, že jednou se tak bude muset stát, nyní však není zřejmé kdy a v jakém rozsahu).

18.         Zadavatel považuje napadené rozhodnutí za správné, zákonné a přezkoumatelné, a proto navrhuje, aby byl rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno.

V.            Řízení o rozkladu

19.         Úřad po doručení rozkladu neshledal důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí podle § 87 správního řádu, a proto podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

20.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

21.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku, rozhodl správně a v souladu se zákonem.

22.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítl.

VI.          K důvodům potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu

Relevantní ustanovení zákona

23.         Dle § 18 odst. 1 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

24.         Dle § 18 odst. 2 zákona součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

25.         Dle § 27 písm. b) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je v případě veřejné zakázky na stavební práce rovna nebo nižší částce 6 000 000 Kč.

26.         Dle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

27.         Dle § 254 odst. 1 písm. a) zákona návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona.

Podstata posuzované věci

28.         Navrhovatel se návrhem dle § 254 odst. 1 písm. a) zákona domáhal uložení zákazu plnění smlouvy o dílo dle § 264 zákona z důvodu, že zadavatel tuto smlouvu uzavřel se zhotovitelem bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, což jsou způsoby zahájení některých druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona.

29.         Zadavatelé nemají povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení – a tedy ani povinnost uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení – mimo jiné tehdy, pokud zadávají veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“), a to na základě výjimky stanovené v § 31 zákona. Zadavatel zadal posuzovanou veřejnou zakázku, aniž by uskutečnil jakékoliv zadávací řízení uvedené v § 3 zákona, právě na základě této výjimky.

30.         V § 27 zákona jsou uvedeny finanční limity pro VZMR. Předmětem smlouvy o dílo je výměna střešní krytiny na budově školy, což je veřejná zakázka na stavební práce. Z toho důvodu je pro posuzovanou veřejnou zakázku relevantní limit ve výši 6 000 000 Kč stanovený v § 27 písm. b) zákona, přičemž dle § 16 odst. 1 zákona se jedná o částku bez DPH.

31.         Dle § 16 odst. 5 zákona ve spojení s § 2 odst. 1 zákona odpovídá předpokládaná hodnota posuzované veřejné zakázky ceně díla dle smlouvy o dílo, tedy částce 2 048 938 Kč bez DPH. Tato částka ani zdaleka nedosahuje finančního limitu pro VZMR na stavební práce, a proto na posuzovanou veřejnou zakázku mohl zadavatel uplatnit výjimku stanovenou v § 31 zákona, ledaže s touto zakázkou tvořila ve smyslu § 18 odst. 2 zákona jeden funkční celek další plnění, která s ní byla zadávána v časové souvislosti, a jejichž předpokládaná hodnota byla v součtu s předpokládanou hodnotou posuzované veřejné zakázky vyšší než částka 6 000 000 Kč bez DPH.

32.         Navrhovatel v návrhu a ve vyjádření k podkladům rozhodnutí označil následující plnění, která dle jeho názoru tvořila s posuzovanou veřejnou zakázkou jeden funkční celek a byla s ní zadávána v časové souvislosti:

a.             rekonstrukce střechy nad tělocvičnou školy provedená v roce 2008 za cenu přibližně 800 000 Kč (dále jen „zakázka 2008“; blíže viz bod 9 odůvodnění napadeného rozhodnutí),

b.             dílčí opravy střechy budovy školy provedené v období 2011/2012 za cenu 97 000 Kč, v období 2012/2013 za cenu 96 077 Kč a 17 454 Kč a v období 2014/2015 za cenu 80 709 Kč, 73 047,70 Kč a 87 937,65 Kč – celkem se jedná o částku ve výši 452 224 Kč (dále jen „zakázky 2011-2015“; blíže viz bod 52 odůvodnění napadeného rozhodnutí; zakázka 2008 a zakázky 2011-2015 společně také jako „minulé zakázky“), a

c.              výměna zbývající části střechy školní budovy, která má být dle navrhovatele provedena v budoucnu (dále jen „budoucí zakázka“; blíže viz bod 14 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

33.         Plnění, které je předmětem posuzované veřejné zakázky, a plnění uvedená pod písm. a) až c) předchozího bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí, jsou dle názoru navrhovatele části jedné veřejné zakázky, jejíž předpokládaná hodnota měla být stanovena v souladu s § 18 odst. 1 zákona podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí. Takto stanovená předpokládaná hodnota mírně převyšuje dle výpočtů předložených navrhovatelem částku 6 000 000 Kč bez DPH (blíže viz body 56, 57 a 58 odůvodnění napadeného rozhodnutí), a proto se dle jeho názoru jednalo o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. Z toho důvodu měla být dle názoru navrhovatele, v návaznosti na § 18 odst. 2 větu druhou zákona, posuzovaná veřejná zakázka zadávána stejným postupem, který odpovídal celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky, a proto i uveřejněna některým ze způsobů uvedených v § 254 odst. 1 písm. a) zákona.

34.         Úřad v návaznosti na návrh navrhovatele a jeho právní názor posoudil, zda jsou naplněny podmínky stanovené v § 18 odst. 2 zákona, tedy zda posuzovaná veřejná zakázka a minulé zakázky a budoucí zakázka tvořily jeden funkční celek a byly zadávány v časové souvislosti.

35.         Vzhledem k tomu, že v případě všech posuzovaných plnění se jedná o opravu střechy stejné budovy školy, tato plnění pravděpodobně tvořila jeden funkční celek (aniž by se Úřad blíže zabýval přesnou povahou prací, jež byly předmětem daných plnění), jelikož mezi nimi prokazatelně existuje místní souvislost a pravděpodobně i souvislost věcná (viz bod 90 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

36.         Z toho důvodu se Úřad zaměřil na naplnění druhé podmínky stanovené v § 18 odst. 2 zákona, tedy zda mezi posuzovanou veřejnou zakázkou a navrhovatelem označenými plněními byla dána časová souvislost. Úřad v bodech 84-106 odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že podmínka časové souvislosti naplněna nebyla. Navrhovatel s tímto závěrem nesouhlasí, a proto podal rozklad, k jehož jednotlivým námitkám se nyní vyjádřím.

K námitce, že Úřad nedostatečně odůvodnil závěr, že jednotlivá plnění nebyla zadávána v časové souvislosti

37.         Navrhovatel namítá, že Úřad nedostatečně odůvodnil, proč neshledal časovou souvislost mezi posuzovanou veřejnou zakázkou a  pracemi provedenými v minulých letech a plánovanými pracemi na revitalizaci střechy školní budovy, a proč lze za relevantní časové období považovat období od 1. 1. 2018. Závěr Úřadu je dle názoru navrhovatele v rozporu se zjištěnými skutečnostmi, které jsou obsahem spisu, a dosavadní rozhodovací praxí Úřadu, podle které může být časová souvislost dlouhá i několik let. Delší časové odstupy nemusí nutně znamenat, že plnění spolu nesouvisí. Napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné, zmatečné a nezákonné. Dle názoru navrhovatele práce provedené v minulosti na střeše budovy školy tvoří jeden funkční celek a časově spolu souvisí a je třeba k nim přičíst i hodnotu zadavatelem plánované veřejné zakázky, jejímž předmětem bude provedení výměny střešní krytiny na zbývající části střechy školní budovy.

38.         Navrhovatel namítá, že závěr Úřadu, že zadavatel nemá úmysl pokračovat ve výměně střešní krytiny i na zbývající části střechy školní budovy, nejenže nevyplývá z obsahu spisu, ale je i v rozporu s důkazy založenými ve spise. To, že cílem zadavatele je komplexní oprava střechy školní budovy, má dle navrhovatele prokazovat e-mailová zpráva ze dne 13. 2. 2019 odeslaná navrhovateli zástupkyní vedoucího odboru investic a údržby města Vimperk, v níž je uvedeno: „Vážený pane K. [Pozn.: jméno anonymizováno předsedou Úřadu], na základě vašeho požadavku zasílám v příloze výkres podoby střechy na budově ZŠ TGM č. p. 268 s barevným odlišením částí střechy, 1) na nichž již proběhla výměna krytiny, 2) které jsou určeny k budoucí výměně, a 3) které se výměny dočkají v roce 2019.“ (e-mailová zpráva byla přílohou návrhu). Tvrzení zadavatele o tom, že neplánuje výměnu další části střechy, je dle navrhovatele v rozporu s bodem 2) citovaného e-mailu. Dále navrhovatel uvádí, že smlouva o dílo obsahuje sdělení, že se jedná o I. etapu, z čehož je dle navrhovatele zřejmý úmysl zadavatele realizovat minimálně ještě jednu etapu. Úřad dle navrhovatele citovanou e-mailovou zprávu v odůvodnění napadeného rozhodnutí pominul a rozpory mezi uvedenými skutečnostmi a vyjádřeními zadavatele, že neplánuje výměnu další části střechy, se vůbec nezabýval.

39.         K námitkám navrhovatele uvádím, že Úřad dle mého názoru dostatečně odůvodnil, proč neshledal časovou souvislost mezi posuzovanou veřejnou zakázkou na straně jedné a zakázkou 2008, zakázkami 2011-2015 a budoucí zakázkou na straně druhé.

K minulým zakázkám

40.         K zakázce 2008 (viz bod 92 odůvodnění napadeného rozhodnutí), stejně jako k zakázkám 2011-2015 (viz bod 94 odůvodnění napadeného rozhodnutí) Úřad správně uvedl, že nejsou v časové souvislosti s posuzovanou veřejnou zakázkou, protože se u těchto plnění neshoduje doba jejich realizace, ani doba jejich zadání, časově na sebe nenavazují, ani z ničeho nelze dovodit, že by zadavatel v době zadávání těchto minulých plnění plánoval provedení konkrétního plnění dle smlouvy o dílo. Úřad v bodě 91 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedl, že by muselo jít o „konkrétní prokazatelný záměr realizace, plynoucí například ze schváleného plánu investic, rozpočtu apod. Pouhé povědomí zadavatele o tom, že někdy v blíže neurčené budoucnosti bude potřeba určité obdobné plnění realizovat, přičemž konkrétní dobu plnění, resp. to, zda vůbec k jeho realizaci fakticky dojde, nelze s jistotou určit, pro naplnění podmínky časové souvislosti nestačí“. V bodě 92 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad správně zdůraznil, že navrhovatel na podporu svého tvrzení žádný takový důkaz Úřadu nepředložil či nenavrhl.

41.         K tomu dodávám, že z časového rozmezí několika let a rozsahu oprav je zřejmé, že se jednalo o menší nahodilé opravy, kterými zadavatel řešil aktuální nevyhovující stav části střechy budovy školy. Tomu odpovídá např. i vyjádření zadavatele ze dne 28. 3. 2019, že zakázka 2008 vycházela z akutní potřeby řešení havarijního stavu dané střechy (rovněž viz bod 39 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

42.         K námitce navrhovatele, že dle rozhodovací praxe Úřadu může být časová souvislost dlouhá i několik let, uvádím, že navrhovatel v rozkladu neodkazuje na jediné rozhodnutí Úřadu, kterým by toto tvrzení podpořil. Lze však s navrhovatelem souhlasit v tom, že časová souvislost může v určitých případech činit i několik let, zejména pokud bude prokázáno, že zadavatel již v okamžiku zahájení první veřejné zakázky věděl či alespoň mohl důvodně předpokládat, že bude následně zadávat plnění (veřejnou zakázku), které s první veřejnou zakázkou tvoří jeden funkční celek (srov. Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017. Systém Beck-online, komentář k § 18 odst. 2 zákona). V právě šetřeném případě však nebylo navrhovatelem prokázáno a ani nebylo Úřadem zjištěno, že by zadavatel měl v době zadání zakázky 2008 nebo zakázek 2011-2015 záměr realizovat posuzovanou veřejnou zakázku, a proto nebyla prokázána ani časová souvislost mezi posuzovanou veřejnou zakázkou a minulými zakázkami. Pokud bychom přistoupili na výklad navrhovatele, dostali bychom se až do roviny ad absurdum, kdy by veškeré opravy jedné nemovitosti tvořily funkční celek, neboť vždy je třeba očekávat průběžné opravy celé nemovitosti.

43.         Vzhledem k uvedenému považuji námitku navrhovatele, že Úřad nedostatečně odůvodnil, proč neshledal časovou souvislost mezi posuzovanou veřejnou zakázkou a minulými zakázkami, za nedůvodnou.

44.         K námitce navrhovatele, že Úřad nedostatečně odůvodnil, proč lze za relevantní časové období považovat období od 1. 1. 2018, uvádím následující.

45.         Úřad v reakci na tvrzení navrhovatele o dílčích opravách, jež měly být zhotovitelem provedeny v období předcházejícím uzavření smlouvy o dílo, vyzval zadavatele ke sdělení informace, zda v období od 1. 1. 2018 do 18. 2. 2019 prováděl zhotovitel práce na střeše budovy školy (dále jen „výzva ze dne 10. 4. 2019“). Zadavatel Úřadu sdělil, že zhotovitel žádné opravy v daném období neprováděl (blíže viz body 45, 46 a 95 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

46.         Úřad v bodě 95 odůvodnění napadeného rozhodnutí vysvětlil, že období od 1. 1. 2018 určil s ohledem na kritéria stanovená v bodě 92 odůvodnění napadeného rozhodnutí, z něhož vyplývá, že podmínka časové souvislosti určitých plnění bude naplněna, pokud jsou tato plnění realizována či zadána v tomtéž časovém období, případně v období časově blízkém, či na sebe například časově navazují. V případě veřejných zakázek na služby by dotaz na předchozí účetní období byl zcela relevantní. Je pravdou, že u veřejných zakázek na stavební práce lze uvažovat i o mnohem delším časovém období. Úřadu však nic nebrání, aby se i u veřejných zakázek na stavební práce podpůrně dotázal i na předchozí účetní období, a to zejména pokud by stavební práce provedené právě v dotazovaném období mohly s velkou mírou pravděpodobnosti naplňovat výše uvedená kritéria. Rozhodnou skutečností pro určení existence časové souvislosti může být také fakt, že zadavatel v době zadávání určitého plnění prokazatelně závazně plánoval, že bude realizovat konkrétní plnění s totožným či obdobným předmětem. V návrhu navrhovatel poukázal mj. na plnění provedená v roce 2014 a 2015, avšak netvrdil, že již v té době zadavatel reálně a závazně plánoval nějaké budoucí plnění. Za těchto okolností je logický dotaz Úřadu na předchozí účetní období a jeho závěr o tom, že plnění provedené v předchozím účetním období by teoreticky mohlo splňovat podmínku časové souvislosti. Úřad současně upozornil na to, že nelze automaticky předem s jistotou tvrdit, že případné plnění provedené v tomto období by podmínku časové souvislosti splňovalo, protože každý jednotlivý případ je vždy nutno zkoumat s ohledem na konkrétní okolnosti. Není tedy pravdou, že by Úřad neodůvodnil, proč za relevantní časové období považoval období od 1. 1. 2018.

47.         K výzvě Úřadu ze dne 10. 4. 2019 dále podotýkám, že dle § 251 odst. 1 zákona byl navrhovatel v návrhu povinen uvést, v čem spatřuje porušení zákona a označit návrhy na provedení důkazů a připojit písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl. Povinnost označit plnění, která měla být dle názoru navrhovatele ve funkční a časové souvislosti s posuzovanou veřejnou zakázkou, tedy ze zákona, ale i z logiky věci (řízení bylo zahájeno na návrh navrhovatele), stíhala v prvé řadě navrhovatele. Pokud se tedy Úřad i přes tento fakt dotázal zadavatele na případná další plnění, učinil tak ve prospěch navrhovatele.

48.         Navrhovatel ani v rozkladu netvrdí, že by Úřad tím, že výzvu ze dne 10. 4. 2019 omezil na období od 1. 1. 2018, mohl opomenout nějaká starší plnění, resp. neuvádí žádná starší plnění provedená na střeše budovy školy, která by Úřad stanovením lhůty vyloučil z posuzování. Úřad tedy ve správním řízení posoudil všechna plnění, která navrhovatel označil jako plnění související s posuzovanou veřejnou zakázkou, a to nejen ta, která navrhovatel specifikoval v návrhu, ale i plnění uvedená ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, a nad rámec těchto tvrzení navrhovatele se dále obrátil na zadavatele s dotazem, zda na opravě střechy nebyly provedeny další práce.

49.         Vzhledem k tomu, že Úřad omezení výzvy ze dne 10. 4. 2019 na období od 1. 1. 2018 odůvodnil, a navrhovatel v rozkladu netvrdí žádná starší plnění, která by v důsledku toho Úřad vyloučil z posuzování, shledávám námitku navrhovatele uvedenou v bodě 44 odůvodnění tohoto rozhodnutí jako nedůvodnou.

50.         K námitce navrhovatele, že se Úřad nedostatečně vypořádal se skutečností, že sám zadavatel dává jednotlivá plnění do časové i věcné souvislosti, uvádím, že pokud zadavatel odkazoval v materiálech pro jednání Rady města Vimperk na okolnost, že již v minulosti prováděl zhotovitel opravy střechy budovy školy, a proto střechu zná, nijak to neprokazuje časovou souvislost mezi minulými zakázkami a posuzovanou veřejnou zakázkou. Zejména ne skutečnost, že zadavatel v době zadávání minulých zakázek plánoval uskutečnit posuzovanou veřejnou zakázku. K osobě zhotovitele uvádím, že za určitých okolností může být podpůrným argumentem ve prospěch závěru, že mezi předmětnými plněními je věcná (nikoliv však časová) souvislost. Námitku navrhovatele proto shledávám nedůvodnou.

51.         Ve vztahu k minulým zakázkám dále upozorňuji na skutečnost, a doplňuji v  tomto ohledu odůvodnění napadeného rozhodnutí, že i kdyby tyto zakázky tvořily jeden funkční celek s posuzovanou veřejnou zakázkou a byly s ní zadávány v časové souvislosti, předpokládaná hodnota stanovená součtem předpokládaných hodnot všech těchto částí by činila přibližně 3 300 000 Kč. I v takovém případě by se tedy jednalo o VZMR, kterou by zadavatel nebyl povinen zadat v zadávacím řízení, protože finanční limit pro VZMR na stavební práce činí 6 000 000 Kč bez DPH.

K budoucí zakázce

52.         K námitce navrhovatele, že závěr Úřadu, že zadavatel nemá úmysl pokračovat ve výměně střešní krytiny i na zbývající části střechy školní budovy, nejenže nevyplývá z obsahu spisu, ale je i v rozporu s důkazy založenými ve spise, předně uvádím, že Úřad v napadeném rozhodnutí netvrdí, že zadavatel nemá úmysl pokračovat ve výměně střešní krytiny i na zbývající části střechy školní budovy.

53.         Úřad naopak v bodě 97 odůvodnění napadeného rozhodnutí v návaznosti na tvrzení navrhovatele správně uvedl, že z označení předmětu smlouvy o dílo, v němž je výslovně uveden údaj „I. etapa“, lze skutečně teoreticky dovozovat, že zadavatel má v blíže neurčené budoucnosti v úmyslu provést další etapu opravy střešní krytiny, tedy že bude realizovat plnění, které teoreticky může tvořit funkční celek s plněním tvořícím předmět smlouvy o dílo. Úřad však současně konstatoval, že to, že bude u takového případného plnění naplněna i časová souvislost, v žádném případě nelze dovozovat pouze z údaje „I. etapa“ uvedeného v označení smlouvy o dílo.

54.         Úřad se rovněž v bodě 98 odůvodnění napadeného rozhodnutí vyjádřil k e-mailové zprávě ze dne 13. 2. 2019, která byla přílohou návrhu (tato zpráva je citována v bodě 38 odůvodnění tohoto rozhodnutí), a není tedy pravdou, co tvrdí navrhovatel v rozkladu, že Úřad e-mailovou zprávu v odůvodnění napadeného rozhodnutí pominul. Úřad v bodě 98 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně konstatoval, že tvrzení uvedené v předmětném e-mailu, že určitá část střechy je určena k budoucí výměně, nelze považovat za skutečnost prokazující, že zadavatel v současné době reálně plánuje realizaci konkrétní akce, jejímž předmětem má být výměna střešní krytiny. Z tohoto tvrzení vyplývá pouze fakt, že výměna střešní krytiny na určité části střechy má být realizována někdy v budoucnu, v současné době však nelze z ničeho dovozovat, že mezi tímto případným budoucím plněním a plněním dle smlouvy o dílo existuje časová souvislost.

55.         Jsem toho názoru, že Úřad z tvrzení a důkazů předložených navrhovatelem (viz předchozí dva body odůvodnění tohoto rozhodnutí) dospěl ke správnému závěru, že zadavatel měl v úmyslu provést v blíže neurčené budoucnosti další etapu opravy střechy, avšak nelze z toho dovozovat, že zadavatel v době zadání posuzované veřejné zakázky reálně plánoval realizaci konkrétní akce, jejímž předmětem měla být výměna střešní krytiny na školní budově. Tyto závěry Úřadu korespondují s vyjádřeními zadavatele v průběhu správního řízení (viz např. body 38 a 97 odůvodnění napadeného rozhodnutí), která Úřad shrnul v bodě 98 odůvodnění napadeného rozhodnutí tak, že zadavatel realizaci případné další etapy výměny střešní krytiny v nejbližší době neplánuje.

56.         Navrhovatel v tomto správním řízení neprokázal a nevyplynulo to ani z dokazování provedeného Uřadem, že zadavatel v době zadání posuzované veřejné zakázky reálně plánoval realizaci budoucí zakázky, a proto lze souhlasit s tím, co Úřad uvedl v poslední větě bodu 98 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že z ničeho nelze v současné době dovozovat, že mezi tímto případným budoucím plněním a plněním dle smlouvy o dílo existuje časová souvislost.

57.         Vzhledem k uvedenému a tomu, že závěry Úřadu jsou v souladu s obsahem spisu, shledávám námitku navrhovatele shrnutou v bodě 38 odůvodnění tohoto rozhodnutí nedůvodnou.

58.         K budoucí zakázce dále uvádím, a doplňuji v tomto ohledu odůvodnění napadeného rozhodnutí, že lze souhlasit s navrhovatelem v tom, že pokud by ji zadavatel skutečně plánoval uskutečnit již v době před uzavřením smlouvy o dílo, byl by povinen stanovit předpokládanou hodnotu součtem předpokládaných hodnot posuzované veřejné zakázky a budoucí zakázky. Pokud by takto stanovená předpokládaná hodnota byla vyšší než 6 000 000 Kč bez DPH, byl by povinen obě zakázky (resp. obě části jedné zakázky na opravu střechy) zadat v zadávacím řízení, a nikoliv jako VZMR.

59.         V této souvislosti zdůrazňuji, že okolnost, že v tomto správním řízení nebyla prokázána časová souvislost mezi posuzovanou veřejnou zakázkou a budoucí zakázkou (resp. záměr zadavatele budoucí zakázku reálně uskutečnit), nevylučuje, že v případném budoucím správním řízení vedeném Úřadem bude shledána časová souvislost mezi reálně zadávanou opravou zbývající části střechy školní budovy a posuzovanou veřejnou zakázkou. Např. proto, že posuzovaná veřejná zakázka a zadávaná budoucí zakázka na sebe budou časově navazovat.

60.         Co se však týká možností a povinností Úřadu v tomto správním řízení, jsem toho názoru, že za situace, kdy k zadání či alespoň zadávání budoucí zakázky zatím nedošlo, Úřad ji nemohl při přezkumu posuzované veřejné zakázky zohlednit. Lze si totiž představit více či méně reálné situace, že budoucí zakázka nikdy zadána nebude, anebo bude, avšak za cenu, která bude nižší, než se přepokládalo, přičemž v součtu s předpokládanou hodnotou posuzované veřejné zakázky bude pod finančním limitem pro VZMR. To, že taková situace nastane, nelze vyloučit, a proto nemohl Úřad budoucí zakázku v tomto správním řízení zohlednit, a to nezávisle na tom, jak reálný byl úmysl zadavatele pokračovat ve výměně střešní krytiny i na zbývající části střechy školní budovy. [V tomto správním řízení však mohl být rozhodný úmysl zadavatele v době zadání zakázky 2008 a zakázek 2011-2015, a to ve vztahu k tomu, zda již tehdy plánoval uskutečnit posuzovanou veřejnou zakázku (navrhovatel však takový úmysl zadavatele neprokázal).]

61.         Pokud by někdy zadavatel zadával budoucí zakázku, která by byla v časové i funkční souvislosti s posuzovanou veřejnou zakázkou, a součet předpokládaných hodnot těchto plnění by byl vyšší než 6 000 000 Kč bez DPH, Úřad by byl v takovém případě povinen zahájit řízení o přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona ve vztahu k posuzované veřejné zakázce z důvodu, že nebyla zadána v zadávacím řízení. Kdyby tedy nastala situace, kterou navrhovatel předpokládá v návrhu, a zadavatel by budoucí veřejnou zakázku zadal ve funkční i časové souvislosti s posuzovanou veřejnou zakázkou, přičemž by se jednalo o dvě části jedné podlimitní veřejné zakázky, Úřad by za zadání posuzované veřejné zakázky mimo zadávací řízení uložil zadavateli pokutu, a pokud by smlouva o dílo ještě nebyla zcela splněna, rovněž by mohl uložit zákaz jejího plnění (za předpokladu, že by obdržel příslušný návrh).

62.         V návaznosti na vše výše uvedené shledávám napadené rozhodnutí přezkoumatelné a zákonné a námitky navrhovatele shrnuté v bodě 37 odůvodnění tohoto rozhodnutí nedůvodnými.

K námitce, že si Úřad nepořídil důkazy, kterými by ověřil tvrzení zadavatele, že opravu střechy neplánuje

63.         Navrhovatel namítá, že si Úřad nepořídil důkazy, kterými by ověřil tvrzení zadavatele, že opravu střechy neplánuje. Dle navrhovatele však zadavatel tuto činnost plánuje, což vyplývá z „Programu rozvoje města Vimperk pro období 2016-2022“ (navrhovatel v rozkladu uvádí odkaz na tento dokument na webových stránkách zadavatele). Zadavatel dle navrhovatele úmyslně uvádí nepravdy, když tvrdí, že obec nemá žádný plán investic, ze kterého by byl plán opravy školní budovy patrný.

64.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0112/2019/VZ-10793/2019/511/MCh ze dne 16. 4. 2019 stanovil účastníkům řízení (vč. navrhovatele) podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. V odůvodnění tohoto usnesení účastníky řízení současně upozornil na to, že dle § 261 odst. 3 věty třetí zákona nebude k pozdějším vyjádřením přihlížet.  Dle § 261 odst. 3 věty čtvrté zákona ve spojení s § 251 odst. 5 zákona části věty první za středníkem Úřad nepřihlíží k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.

65.         Součástí podkladů pro vydání napadeného rozhodnutí, které jsou obsahem správního spisu, bylo i vyjádření zadavatele k návrhu. Pokud chtěl navrhovatel zpochybnit jeho věrohodnost, měl možnost tak učinit nejen ve lhůtě stanovené uvedeným usnesením Úřadu, ale v návaznosti na § 251 odst. 5 zákona části věty první za středníkem i později, a to až do vydání napadeného rozhodnutí.

66.         V rámci rozkladu však již navrhovatel tuto možnost neměl s ohledem na § 82 odst. 4 správního řádu (ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona), podle něhož k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Vzhledem k tomu, že dokument „Program rozvoje města Vimperk pro období 2016-2022“ je veřejně přístupný na webových stránkách zadavatele, a navrhovatel v rozkladu netvrdí, že tento důkaz nemohl uplatnit dříve, nemohu k němu v rámci řízení o rozkladu přihlédnout.

67.         Jak je však již uvedeno v bodech 53-55 odůvodnění tohoto rozhodnutí, mezi důkazy předloženými navrhovatelem a tvrzeními zadavatele není žádný rozpor, a proto ani nebyl důvod, aby Úřad doplňoval zjišťování skutkového stavu o další důkazy. Zadavatel v průběhu řízení netvrdil, že k budoucí opravě střechy nikdy nedojde, ale že v současné době ji reálně neplánuje (tzn. kdy, v jakém rozsahu a v jaké předpokládané hodnotě).

68.         Navrhovatel v bodě 5 (na str. 2-3) rozkladu pouze píše, že z „Programu rozvoje města Vimperk pro období 2016-2022“ je zřejmé, že „zadavatel tuto činnost plánuje“, aniž by uvedl jakoukoliv relevantní informaci, která je obsahem zmíněného dokumentu. Neargumentuje např. tím, že v něm je uvedeno, že zadavatel má v plánu uskutečnit budoucí zakázku v určité době, v určitém rozsahu a/nebo v určité přepokládané hodnotě. Tvrzení navrhovatele je tedy v tomto směru naprosto neurčité a nemůže mít pro posuzovanou věc žádný význam. V této souvislosti rovněž poukazuji na vyjádření zadavatele k rozkladu, v němž uvádí, že „Program rozvoje města Vimperk pro období 2016-2022“ realizaci výměny střechy budovy školy ani výslovně nezmiňuje, a ani náznakem nepředpokládá (blíže viz body 15 a 16 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

69.         Vzhledem k uvedenému shledávám námitku navrhovatele shrnutou v bodě 63 odůvodnění tohoto rozhodnutí nedůvodnou.

Dílčí shrnutí

70.         Úřad dospěl ke správnému závěru, že zakázka 2008, zakázky 2011-2015 a posuzovaná veřejná zakázka jsou samostatné veřejné zakázky (nejedná se o tři části jedné veřejné zakázky), protože nebyly zadávány v časové souvislosti. Zadavatel proto nebyl povinen sečíst předpokládané hodnoty těchto plnění a mohl posuzovanou veřejnou zakázku zadávat způsobem, který odpovídá předpokládané hodnotě posuzované veřejné zakázky. I kdyby však minulé zakázky a posuzovaná veřejná zakázka tvořily jeden funkční celek a byly zadávány v časové souvislosti, i v takovém případě by se jednalo o VZMR, protože součet jejich předpokládaných hodnot by činil přibližně 3 300 000 Kč, což zdaleka nedosahuje finančního limitu pro VZMR na stavební práce ve výši 6 000 000 Kč.

71.         Co se týká budoucí zakázky, navrhovatelem nebylo prokázáno a ani Úřadem zjištěno, že by zadavatel její realizaci reálně plánoval, a proto i v tomto případě dospěl Úřad ke správnému závěru, že v tomto správním řízení nelze mezi budoucí zakázkou a posuzovanou veřejnou zakázkou konstatovat časovou souvislost. I kdyby však zadavatel realizaci budoucí zakázky „závazně“ plánoval, jsem toho názoru, že ji Úřad nemohl v tomto správním řízení zohlednit při stanovení předpokládané hodnoty posuzované veřejné zakázky, protože nemohl s jistotou říci, že k realizaci budoucí zakázky skutečně dojde a jaká bude její hodnota.

72.         Vzhledem k uvedenému činila předpokládaná hodnota posuzované veřejné zakázky, stanovená v souladu s § 18 odst. 1 a 2 zákona, částku ve výši 2 048 938 Kč bez DPH. Jednalo se tedy o VZMR na stavební práce, a proto ji zadavatel nebyl povinen zadat v souladu s § 31 zákona v zadávacím řízení, a tedy ani splnit žádnou z povinností uvedených v § 254 odst. 1 písm. a) zákona. Vzhledem k tomu Úřad rozhodl správně, když neuložil zadavateli nápravné opatření dle § 264 zákona, a návrh zamítl podle § 265 písm. a) zákona.

K námitce, že zadavatel nepostupoval transparentně při zadávání posuzované veřejné zakázky

73.         Navrhovatel v rozkladu (stejně jako v návrhu) namítá, že zadavatel nepostupoval při výběru zhotovitele transparentním způsobem. Navrhovatel např. uvádí, že podkladem pro zadání posuzované veřejné zakázky nebyla projektová dokumentace, a že zadavatel odmítl jeho nabídku, protože nebyl dostatečně kvalifikovaný, aniž by si jeho kvalifikaci ověřil. Postup zadavatele a zhotovitele ve shodě nelze dle navrhovatele považovat za postup vyhovující podmínkám uvedeným v § 6 zákona, zejména zásadě transparentnosti.

74.         Jak je uvedeno výše, Úřad dospěl ke správnému závěru, že posuzovaná veřejná zakázka je VZMR na stavební práce. Jak je již uvedeno v bodě 103 odůvodnění napadeného rozhodnutí, Úřad není dle § 248 odst. 1 zákona příslušný k výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek malého rozsahu. Z toho důvodu nebyl oprávněn posoudit postup zadavatele při zadávání posuzované veřejné zakázky, a tuto možnost nemá ani ve vztahu k zásadám uvedeným v § 6 zákona, které byl zadavatel povinen dodržet při zadávání posuzované veřejné zakázky podle § 31 věty druhé zákona. Z toho důvodu shledávám námitky shrnuté v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí nedůvodnými.

VII.        Závěr

75.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. Vzhledem k tomu jsem napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítl.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

 

 

  

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

1.             GSI INVEST s.r.o., Na Hroudě 3317/22, 100 00 Praha 10

2.             město Vimperk, Steinbrenerova 6/2, 385 01 Vimperk

3.             STŘECHY – Záleský Josef, s.r.o., Vyšehradská 1349/2, 128 00 Praha 2

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy