Rozhodnutí: R0070,0097/2019/VZ-20432/2019/322/LKa

Instance II.
Věc Poskytování právních služeb
Účastníci
  1. Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID), příspěvková organizace
  2. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.
  3. HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
  4. Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí
Rok 2019
Datum nabytí právní moci 26. 7. 2019
Dokumenty file icon dokument ke stažení 390 KB

Č.j.: ÚOHS-R0070,0097/2019/VZ-20432/2019/322/LKa                    V Brně 25. července 2019

           

 

V řízení o rozkladu ze dne 25. 4. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • společnosti:

o      Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,

o      HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 23. 1. 2019 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,

které dne 23. 11. 2018 uzavřely za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti „Společnost pro ROPID“,

a o rozkladu ze dne 22. 5. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne vybraným dodavatelem –

  • Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o., IČO 28509951, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-10567/2019/511/ŠNo ze dne 12. 4. 2019 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID), příspěvková organizace, IČO 60437359, se sídlem Rytířská 406/10, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 29. 1. 2019 JUDr. Jakubem Kotrbou, advokátem, ev. č. ČAK 9161, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Poskytování právních služeb“ ve zjednodušeném režimu, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2018 pod ev. č. Z2018-035266,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-10567/2019/511/ŠNo ze dne 12. 4. 2019

 

r u š í m

 

 

a věc

v r a c í m

 

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID), příspěvková organizace, IČO 60437359, se sídlem Rytířská 406/10, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 29. 1. 2019 JUDr. Jakubem Kotrbou, advokátem, ev. č. ČAK 9161, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“), zahájil dne 12. 10. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění zadávací řízení ve zjednodušeném režimu za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Poskytování právních služeb“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2018 pod ev. č. Z2018-035266.

2.             Podle bodu 2.2 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky všeobecné právní poradenství při realizaci činností zadavatele se zaměřením na následující oblasti práva: a) právo veřejných služeb v přepravě cestujících; b) právo veřejných zakázek; c) právo občanské; d) právo pracovní; e) právo správní; f) právo trestní.

3.             Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 27. 11. 2018 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek 2 nabídky na veřejnou zakázku.

4.             Z rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 14. 12. 2018 vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru dodavatele Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o., IČO 28509951, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8 (dále jen „vybraný dodavatel“). Oznámení o výběru dodavatele ze dne 14. 12. 2018 bylo navrhovateli – společnostem Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno a HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha, které dne 23. 11. 2018 uzavřely za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti „Společnost pro ROPID“ (dále jen „navrhovatel“), doručeno téhož dne. 

5.             Dne 31. 12. 2018 zadavatel obdržel námitky navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 14. 1. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 15. 1. 2019, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval rozhodnutí zadavatele o námitkách a zadavatelem provedené hodnocení nabídek a rozhodnutí o výběru dodavatele za rozporné se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], podal dne 25. 1. 2019 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgánu příslušnému podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté.

II.             Napadené rozhodnutí

7.             Dne 12. 4. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-10567/2019/511/ŠNo (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž výrokem I. správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve vztahu k části návrhu, ve které navrhovatel napadá nezákonné stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

8.             Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že v dokumentu „PODROBNÝ POPIS HODNOCENÍ NABÍDEK“, který byl přílohou zprávy o hodnocení nabídek ze dne 11. 12. 2018, u kritéria hodnocení č. 3 „Kvalita zpracování právních rozborů“, subkritéria »Vzorová práce č. 1: „Právní rozbor k otázce přímého uzavření nové smlouvy o závazku veřejné služby v železniční dopravě“«, parametru hodnocení č. 2 „Jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů, včetně jasného definování rizik zvažovaných řešení, jakož i případných možností jejich minimalizace či eliminace (v rámci tohoto parametru bude zohledněna též úroveň, resp. míra „zacílení“ odpovědí na dotazy zadavatele)“ uvedl, že právní rozbor vybraného dodavatele poskytuje „odpovědi na dotazy zadavatele související s předmětným kontraktačním procesem v míře naprosto uspokojující potřeby zadavatele“, a že právní rozbor navrhovatele poskytuje „odpovědi na dotazy související s předmětným kontraktačním procesem ve výrazně méně uspokojující míře“, ačkoliv ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 11. 12. 2018 ani z jiného dokumentu nevyplývá, jaké dotazy měly předmětné právní rozbory zodpovídat, v důsledku čehož je postup zadavatele při hodnocení nabídek nepřezkoumatelný a  tudíž netransparentní, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

9.             Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu uvedeného ve výroku II. napadeného rozhodnutí zrušil úkony zadavatele spojené s hodnocením nabídek účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku zaznamenané ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 11. 12. 2018, a všechny následující úkony v předmětném zadávacím řízení.

10.         Výrokem IV. napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

11.         Výrokem V. napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

III.           Námitky rozkladu navrhovatele

12.         Dne 25. 4. 2019 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti výroku I. napadeného rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 12. 4. 2019. Navrhovatel podal rozklad v zákonné lhůtě.

13.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že výrok I. napadeného rozhodnutí je nepřezkoumatelný a spočívá na nesprávném právním posouzení dané věci.

14.         Navrhovatel v rozkladu uvádí, že z výroku I. napadeného rozhodnutí ani jeho odůvodnění není ve spojení s odůvodněním dalších výroků napadeného rozhodnutí vůbec zřejmé, ke které části návrhu bylo správní řízení zastaveno, tj. která část návrhu dle Úřadu napadá nezákonné stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky, a kterými částmi návrhu se Úřad v duchu zásady procesní ekonomie vůbec nezabýval.

15.         Navrhovatel namítá, že jeho námitky nesměřovaly proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, ale proti provedenému hodnocení nabídek a s tím spojenému výběru dodavatele. Navrhovatel je toho názoru, že provedené hodnocení nabídek a s tím spojený výběr dodavatele byl proveden v rozporu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, zákonem a rozhodovací praxí.

Závěr rozkladu navrhovatele

16.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu výrok I. napadeného rozhodnutí v plném rozsahu zrušil.

IV.          Námitky rozkladu vybraného dodavatele

17.         Dne 22. 5. 2019 obdržel Úřad rozklad vybraného dodavatele z téhož dne proti výrokům II. až V. napadeného rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo vybranému dodavateli doručeno dne 7. 5. 2019. Vybraný dodavatel podal rozklad v zákonné lhůtě.

18.         Vybraný dodavatel v rozkladu namítá, že Úřad nesprávně vyložil význam výrazu „dotazy zadavatele“ použitého v zadávací dokumentaci a dále ve zprávě o hodnocení nabídek v souvislosti s hodnocením parametru č. 2 (jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů) u vzorové práce č. 1, když na místo správného významu ve smyslu „aspekty dané problematiky“, „témata související s problematikou“, „sporné otázky“ či „problémové okruhy“ přisoudil uvedenému výrazu nepřiměřeně zužující význam ve smyslu „konkrétní otázka“. Tento výklad Úřadu považuje vybraný dodavatel za neudržitelný i z toho důvodu, že samotný Úřad si v průběhu řízení postavil na jisto, že žádné „dotazy“ zadavatelem vzneseny na dodavatele nebyly.

19.         Vybraný dodavatel je přesvědčen, že postup zadavatele byl v tomto ohledu plně v souladu se zásadou transparentnosti a nikterak nevybočil z mezí zákona.

20.         Vybraný dodavatel dále namítá, že i kdyby zadavatel pochybil způsobem uvedeným ve výroku II. napadeného rozhodnutí, nemělo a nemohlo by toto pochybení mít vliv na výsledek zadávacího řízení, a tudíž by nebylo takové pochybení důvodem pro ukládání nápravných opatření dle § 263 zákona.

21.         Vybraný dodavatel rovněž namítá délku správního řízení, prodlení s doručením napadeného rozhodnutí vybranému dodavateli a osobní vazby mezi Úřadem a lidmi spojenými s navrhovatelem.

Závěr rozkladu vybraného dodavatele

22.         Vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené výroky (výroky II. až V.) zrušil a řízení v odpovídajícím rozsahu zastavil, případně věc v daném rozsahu vrátil Úřadu k novému projednání.

V.            Řízení o rozkladech

23.         Úřad po doručení rozkladů neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladech.

Stanovisko předsedy Úřadu

24.         Po projednání rozkladů a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

25.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích napadeného rozhodnutí, nerozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí. Současně je v tomto rozhodnutí vysloven závazný právní názor, kterým je Úřad při dalším projednání věci vázán.

VI.          K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí

K důvodům zrušení výroku I. napadeného rozhodnutí, proti kterému podal rozklad navrhovatel.

26.         Z ustanovení § 257 písm. h) zákona vyplývá, že návrhu musí předcházet řádně a včas podané námitky a pokud tomu tak není, je to důvod pro zastavení správního řízení.

27.         Navrhovatel v podaném návrhu na několika místech vyloučil, že by jeho námitky směřovaly proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, ale že namítal provedené hodnocení nabídek a s tím spojený výběr dodavatele. Ačkoli z některých navrhovatelových formulací v návrhu by mohly vzniknout pochybnosti, zda nenamítá zadávací podmínky veřejné zakázky, je třeba vycházet z materiálního pojetí návrhu a tedy námitky navrhovatele v návrhu posuzovat podle jejich obsahu.

28.         Příkladmo odkazuji na bod 66. návrhu, v němž navrhovatel uvedl: „Zadavatel v zadávací dokumentaci rovněž nespecifikoval, co je jeho aktuálním a často diskutovaným tématem, a proto ze zadávací dokumentace nevyplývá, co přesně měli dodavatelé pro naplnění představ Zadavatele do právního rozboru v tomto ohledu zapracovat. Pozitivní hodnocení skutečností, jejichž požadavek na zapracování a zohlednění v procesu hodnocení nabídek nevyplývá ze zadávací dokumentace, považuje Navrhovatel za rozporné se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a se zákonem.“. Přičemž dále v návrhu pak navrhovatel konstatuje, že „[v]eškeré tyto námitky Navrhovatel v žádném případě nepovažuje za námitky proti zadávacím podmínkám Veřejné zakázky (…)“.

29.         Obecně konstatuji, že zadavatel má povinnost provést hodnocení nabídek podle pravidel stanovených v zadávací dokumentaci. Způsob hodnocení tak vychází ze zadávací dokumentace. Navrhovatel v podaném návrhu, potažmo v námitkách, nenamítal ničeho proti zadávacím podmínkám, pouze pro dokreslení jím namítaných skutečností – provedenému hodnocení nabídek a s tím spojenému výběru dodavatele, poukázal na  zadávací podmínky veřejné zakázky. Navrhovatel v  návrhu i v námitkách poukazoval na zadávací podmínky jako na možnou příčinu vzniku následku – nezákonného hodnocení nabídek. Úřad tak při svém rozhodování měl vyjít ze samotného textu návrhu a nedovozovat něco, co navrhovatel vůbec nenamítal.

30.         Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ads 30/2007 - 168 ze dne 26. 6. 2008 vyplývá, že „[s]právní orgán je v řízení zahájeném na návrh účastníka řízení tímto návrhem vázán a nemůže se od něho odchýlit. Návrhu účastníka řízení proto může pouze vyhovět nebo jej zamítnout“.

31.         Úřad se může v odůvodnění napadeného rozhodnutí vymezit ke skutečnosti, že navrhovatelem zmíněné zadávací podmínky v návrhu i v námitkách navrhovatel uvedl pouze k dokreslení námitek týkajících se provedeného hodnocení nabídek a s tím spojeného výběru dodavatele a přistupovat dále k těmto částem návrhu jakožto ke shrnutí skutkového stavu, nikoliv je posuzovat jako námitky návrhu, o nichž má být rozhodnuto samostatným výrokem.

32.         Za situace, kdy navrhovatel několikrát v rámci návrhových námitek zdůraznil, že zmíněné zadávací podmínky uvedl pouze k dokreslení námitek týkajících se provedeného hodnocení nabídek a s tím spojeného výběru dodavatele, není třeba rozhodovat samostatným výrokem. Mohou však nastat případy, kdy naopak navrhovatel bude opožděně brojit proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, a pak je takový samostatný výrok namístě.

33.         V kontextu výše uvedeného považuji za vhodné vyjádřit se k bodům 184. až 205. odůvodnění napadeného rozhodnutí, v nichž se Úřad zabývá namítanou nezákonností rozhodnutí o námitkách. Stejně jako Úřad při posouzení návrhu navrhovatele, tak i zadavatel (tento možná i z důvodu procesní opatrnosti) při vypořádání námitek navrhovatele, nesprávně posoudil, že část námitek navrhovatele směřovala proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, když navrhovatel ve skutečnosti namítal provedené hodnocení nabídek a s tím spojený výběr dodavatele a zadávací podmínky veřejné zakázky zmínil jako možný důvod, na základě kterého nebyl zadavatel schopen provést hodnocení nabídek v souladu se zákonem, potažmo právě v souladu se zadávací dokumentací.

34.         Nadto předseda Úřadu konstatuje, že odmítnutí námitek navrhovatele „proti zadávací dokumentaci“ zadavatelem nemá vliv na zákonnost rozhodnutí o námitkách jako celek, když navrhovatel takové „námitky proti zadávací dokumentaci“ de facto neuplatňoval, přičemž zadavatel dostatečně a srozumitelně vypořádal námitky navrhovatele týkající se provedeného hodnocení nabídek a s tím spojeného výběru dodavatele.

35.         S ohledem na právě uvedené, tak považuji výrok I. napadeného rozhodnutí za nadbytečný, když Úřad zastavil správní řízení k části návrhu, která dle Úřadu směřovala proti nezákonnému stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky a návrhu tak nepředcházely řádně a včas podané námitky. Výrok I. napadeného rozhodnutí tak ruším, přičemž není dán důvod, aby Úřad při novém projednání věci rozhodoval v rozsahu výroku I. napadeného rozhodnutí, když nebyl dán důvod pro vedení správního řízení v části „námitek proti zadávací dokumentaci“.

K důvodům zrušení výroků II. až V. napadeného rozhodnutí, proti nimž podal rozklad vybraný dodavatel.

36.         Úřad tím, jak rozhodl výrokem II. napadeného rozhodnutí, postupoval zbytečně formalisticky, přičemž nezohlednil veškeré okolnosti namítané navrhovatelem v návrhu, ale zaměřil se pouze na přezkoumání skutečnosti, jak účastníci zadávacího řízení mohli zodpovědět „dotazy“ zadavatele, které nebyly zadavatelem specifikovány, když Úřad konkrétně v bodu 254. odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že „ze zprávy o hodnocení nabídek ani  z jiného dokumentu nevyplývá, jaké dotazy měly předmětné právní rozbory zodpovídat, v důsledku čehož je postup zadavatele při hodnocení nabídek nepřezkoumatelný a  tudíž netransparentní“.

37.         Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že kvalita vzorové práce č. 1 bude v parametru 2. hodnocena podle následujících parametrů: „Jednoznačnost a srozumitelnost učiněných právních závěrů, včetně jasného definování rizik zvažovaných řešení, jakož i případných možností jejich minimalizace či eliminace (v rámci tohoto parametru bude zohledněna též úroveň, resp. míra „zacílení“ odpovědí na dotazy zadavatele)“.

38.         Právě tento pohled na dané slovní spojení vedl k tomu, že Úřad nepřezkoumával, jak zadavatel provedl navrhovatelem namítané hodnocení nabídek, což bylo právě stěžejní námitkou v návrhu navrhovatele, ale zabýval se pouze tím, zda účastníci zadávacího řízení mohli zodpovědět „dotazy“ zadavatele, které nebyly zadavatelem na žádném místě zadávací dokumentace specifikovány, neboť ze zprávy o hodnocení nabídek ani z jiného dokumentu nevyplývá, jaké „dotazy“ měly předmětné právní rozbory zodpovídat.

39.         Na základě výše uvedeného v zadávací dokumentaci dospěl Úřad k závěru, že hodnocení zadavatele je nepřezkoumatelné, neboť ze zadávací dokumentace nevyplývá, zodpovězení jakých dotazů bylo hodnoceno. Dle Úřadu se totiž použití výrazu „dotazy“ musí posuzovat jako zodpovězení otázek, které však nejsou nikde v zadávací dokumentaci specifikovány.

40.         Úřad sice v bodu 247. odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že „připouští, že jak v podrobném popisu hodnocení, tak i v zadávací dokumentaci je u popisu hodnocení parametru č. 2 shodně uvedeno, že se zohledňuje míra ,zacílení' odpovědí na dotazy zadavatele“, ve svém přezkumu se však omezil pouze na posouzení hodnocení na základě zodpovězení „dotazů“ zadavatele, aniž by se zamýšlel nad kontextem použití výrazu „dotazy“ v zadávací dokumentaci v rámci slovního popisu hodnoceného parametru č. 2 vzorových prací v širším smyslu.

41.         Úřad tak neměl přisuzovat použití výrazu „dotazy“ v zadávací dokumentaci něco jiného, než co sám zamýšlel zadavatel, tedy zužovat jeho význam v kontextu  zadávací dokumentace. Nadto konstatuji, že ani účastníci zadávacího řízení neměli pochyb o skutečném smyslu výrazu „dotazy“ v zadávací dokumentaci, když podali nabídky bez předchozí žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace.

42.         Výraz „dotazy“ zadavatele je nutno vykládat jako úkoly a problémové okruhy vyplývající ze zadání hodnoceného parametru č. 2 vzorových prací. Úřad se tak měl zabývat postupem zadavatele při hodnocení nabídek a neomezit se pouze na, třebaže nešťastně zvolený, výraz „dotazy“. Zadavatel použil tento výraz v zadávací dokumentaci v rámci slovního popisu hodnoceného parametru č. 2 vzorových prací. K vzorové práci č. 1 zadavatel uvedl mimo jiné následující: „Dodavatel se bude ve vzorové práci zabývat zejména specifikací jednotlivých kroků, které by měl objednatel učinit, identifikací potenciálních problémových situací spolu s návrhem možností jejich řešení a popisem souvisejících rizik včetně doporučení k jejich eliminaci či alespoň zmírnění“. Předseda Úřadu má za to, že právě uvedená citace z požadavku na vzorovou práci č. 1 je tím zadavatelem zamýšleným „zacílením odpovědí na dotazy“. Pokud jde o výrok samotný, pak směřuje jako závěr o netransparentnosti použití daného výrazu „dotazy“ pouze do procesu hodnocení nabídek, avšak tento výraz byl již použit v zadávací dokumentaci. Při takovém posouzení by nutně musela být netransparentně nastavena již zadávací dokumentace. K takovému závěru však Úřad nedospěl a nemám za to, že by toho bylo s ohledem na výše uvedené třeba. Právě uvedeným však předseda Úřadu nijak nepředjímá, zda provedené hodnocení nabídek a následný výběr dodavatele byl proveden v souladu se zadávací dokumentací a zákonem.

43.         Návrh navrhovatele směřoval do procesu hodnocení nabídek, proto předmětem přezkumu v tomto správním řízení je posouzení toho, zda zadavatel postupoval při hodnocení podaných nabídek, které vedlo ke stanovení výsledného pořadí nabídek a výběru dodavatele, v souladu se zákonem, konkrétně zda bylo při procesu hodnocení nabídek reflektováno předem stanovené vymezení hodnotících kritérií.

44.         Úřad spatřoval pochybení zadavatele v užití výrazu „dotazy“ v  popisu hodnocení parametru č. 2, přičemž toto pochybení dosáhlo dle Úřadu takové intenzity, že je důvodem pro zrušení úkonů zadavatele spojených s hodnocením účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku a z tohoto důvodu již dále nepřezkoumával provedené hodnocení nabídek a s tím spojený výběr dodavatele.

45.         Vzhledem k výše uvedenému právnímu názoru předsedy Úřadu bude při novém projednání věci Úřad postupovat v intencích doručeného návrhu a zaměří se na to, zda provedené hodnocení nabídek a následný výběr dodavatele proběhlo v souladu se zákonem a zadavatelem stanovenými pravidly, jak namítal navrhovatel v návrhu. Úřad nově přezkoumá, zda odůvodnění způsobu hodnocení nabídek splňuje zákonné požadavky, tedy zda je dostatečně konkrétní, srozumitelné a následně přezkoumatelné a to zvláště v situaci, kdy zadavatel svými zadávacími podmínkami vystavěl hodnocení na neměřitelných parametrech. Úřad tak i s odkazem na konstantní judikaturu týkající se dodržení zásady transparentnosti ve vztahu k posuzování jednání hodnotící komise přezkoumá dodržení zákonného rámce postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002 – 62 ze dne 16. 3. 2004, kde je uvedeno, že „přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Žalobkyně však v podané žalobě zpochybňuje zákonnost vlastního posouzení nabídky, resp. nevhodnost nabídky vybraného uchazeče. Přitom právě zde je hranice, kterou žalovaný (tj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) nesmí překročit, neboť potom by se stal hodnotitelem jednotlivých nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady, totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl.“), tedy přezkum provedeného hodnocení nabídek a následný výběr dodavatele.

46.         Jelikož výroky III., IV. a V. napadeného rozhodnutí, kterými Úřad v návaznosti na pochybení zadavatele vymezené ve výroku II. napadeného rozhodnutí, rozhodl o uložení nápravného opatření, o uložení zákazu uzavřít na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu a uložil zadavateli povinnost uhradit náklady správního řízení, jsou závislé na výroku II. napadeného rozhodnutí, přistoupil jsem také k jejich zrušení.

47.         Dále konstatuji, že v dané věci je dosud uloženo předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy nařízené rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0043/2019/VZ-07600/2019/511/ŠNo ze dne 15. 3. 2019, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0058,0060/2019/VZ-15446/2019/323/PMo ze dne 5. 6. 2019. Není tedy zapotřebí ukládat nové předběžné opatření, jak je stálou praxí Úřadu v případě, že je rozhodnutím předsedy Úřadu zrušeno rozhodnutí, kterým bylo v jednom z výroků uloženo předběžné opatření dle § 263 odst. 8 zákona.

48.         Při novém projednání věci je Úřad povinen ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zohlednit závazné právní názory vyslovené v tomto rozhodnutí. Zejména je Úřad povinen přezkoumatelným způsobem posoudit, zda zadavatel postupoval při hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení v souladu se zákonem, zda má postup zadavatele při hodnocení nabídek oporu ve stanovených kritériích hodnocení, popř. provedené hodnocení je zpětně nepřezkoumatelné.

VII.        Závěr

49.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal, že nastaly zákonné podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží:

1.             Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

2.             Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o., Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8

3.             JUDr. Jakub Kotrba, Těšnov 1/1059, 110 00 Praha

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení, v daném případě ve smyslu ustanovení § 129 zákona v návaznosti na ustanovení § 273 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz