číslo jednací: S0200/2019/VZ-18143/2019/522/PKř

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 16. 5. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 24. 5. 2019 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,
• navrhovatel – OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění úklidových služeb“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038363 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 212-485552,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Zajištění úklidových služeb“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038363 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 212-485552, postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když zrušil předmětné zadávací řízení a ve sdělení o jeho zrušení ze dne 16. 4. 2019 uvedl důvody spočívající v pochybnosti o jednoznačném stanovení definice počtu získaných bodů v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, což dle zadavatele mohlo vést k nejednoznačnému a netransparentnímu hodnocení, které však nelze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, jelikož z kontextu pravidel pro hodnocení nabídek stanovených v zadávací dokumentaci nelze dovodit, že jsou zadávací podmínky v uvedeném ohledu stanoveny nejednoznačně, a tudíž v rozporu se zákonem, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.  

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle§ 263 odst. 2 zákonač. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší všechny úkony citovaného zadavatele související se zrušením zadávacího řízenína veřejnou zakázku „Zajištění úklidových služeb“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038363 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 212-485552, včetně sdělení zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 16. 4. 2019.

III.

Zadavateli – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0200/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno – ze dne 16. 5. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvuv zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zajištění úklidových služeb“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038363 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 212-485552.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava – ukládá povinnost

 uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

 Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 24. 5. 2019 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č.  134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), zahájil dne 31. 10. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění úklidových služeb“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038363 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 212-485552 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmět veřejné zakázky vymezil zadavatel v čl. 1. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 30. 10. 2018 (dále jen „zadávací dokumentace“) následovně: „Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění kompletních úklidových služeb v budovách a venkovních prostorách zadavatele nacházející se na adresách:

• Žižkova 57, Jihlava (budovy A, B, C, D);
• Žižkova 16, Jihlava;
• Seifertova 24, Jihlava;
• Seifertova 26, Jihlava;
• Věžní 28, Jihlava

a to v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami na základě Rámcové dohody s jedním dodavatelem. (...)

Kompletní úklidové služby zahrnují zejména tyto činnosti:

• generální úklid;
• pravidelné úklidové služby;
• pravidelné denní služby (žurnální služby);
• práce na objednávku. (...)

Předmět plnění veřejné zakázky je dále specifikován v části II. zadávací dokumentace – Obchodní podmínky, která je tvořena vzorem Rámcové dohody.“.

3.             Dle bodu 1.3. zadávací dokumentace bude „[s] vybraným dodavatelem (...) podepsána Rámcová dohoda dle ustanovení § 131 a násl. Zákona. Předmět plnění bude realizován na základě Rámcové dohody uzavřené s jedním dodavatelem průběžně po celou dobu trvání Rámcové dohody.“.

4.             V čl. 2 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 5 195 987,- Kč bez DPH na jeden rok, přičemž dle bodu 3.2. zadávací dokumentace by měla být rámcová dohoda uzavřena na dobu neurčitou.

5.             Ze Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 18. 3. 2019 vyplývá, že nabídka společnosti OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno (dále jen „navrhovatel“), se umístila jako první v pořadí nabídek, zadavatel proto usnesením rady kraje Vysočina č. 0477/09/2019/RK přijatým dne 19. 3. 2019 rozhodl vybrat k uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku navrhovatele.

6.             Přípisem ze dne 19. 3. 2019 zadavatel oznámil výběr dodavatele a přípisem z téhož dne pak navrhovatele vyzval k součinnosti k uzavření smlouvy.

7.             Usnesením rady kraje Vysočina č. 0645/12/2019/RK přijatým dne 16. 4. 2019 zadavatel zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona a sdělením z téhož dne oznámil účastníkům zadávacího řízení zrušení zadávacího řízení (dále jen „sdělení o zrušení zadávacího řízení“).

8.             Dne 24. 4. 2019 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, které směřovaly proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem (dále jen „námitky“). Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 9. 5. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

9.             Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne 16. 5. 2019 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.            OBSAH NÁVRHU

10.         Z obsahu návrhu vyplývá, že navrhovatel brojí proti zrušení zadávacího řízení.

11.         Úvodem návrhu navrhovatel popisuje průběh předmětného zadávacího řízení, přičemž uvádí i (dle navrhovatele) rozhodné skutečnosti předcházející zahájení zadávacího řízení. Rovněž cituje obsah rozhodnutí o námitkách, kterým zadavatel námitky navrhovatele odmítl, a uvádí k němu, že „nesplňuje základní administrativní standardy takto důležitého dokumentu a obsahuje vady“. Navrhovatel podotýká, že zadavatel svým jednáním vytvořil již řadu pochybení, proto se navrhovatel obává, resp. je přesvědčen, že „zadavatel nemá odbornost/znalost vyhodnotit zadávací řízení správně a bez chyb a především pak v souladu se zadávací dokumentací a ZZVZ.“.

12.         Navrhovatel k tvrzení zadavatele z rozhodnutí o námitkách, že argumentace navrhovatele v námitkách k naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele je lichá, neboť se z velké části opírá o judikaturu vztahující se ke staré právní úpravě, uvádí, že „oproti předchozí právní úpravě § 127 ZZVZ jako celku došlo pouze k částečnému zpřesnění a doplnění důvodů pro zrušení zadávacího řízení“,kdy stávající právní úprava nově výslovně uvádí důvody ekonomické, přičemž za takové důvody lze považovat situace, kdy např. v důsledku výrazného pohybu na trhu dojde před uzavřením smlouvy k výraznému snížení ceny, nebo v případě, že nabídky prokazatelně přesahují obvyklou cenu nebo finanční možnosti zadavatele. Navrhovatel konstatuje, že „k žádné takovéto situaci v předmětném zadávacím řízení nedošlo a to ať již z pohledu trhu (snížení ceny), nebo zadavatele samotného (jeho finančních možností).“. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na bod 2.3. zadávací dokumentace, ve kterém zadavatel uvedl, že předpokládaná hodnota představuje finanční prostředky, kterými zadavatel disponuje, a současně předpokládanou hodnotu stanovil jako maximální přípustnou výši nabídkové ceny, jejíž překročení bude znamenat nesplnění zadávacích podmínek, což bude mít za následek vyloučení účastníka ze zadávacího řízení.

13.         Navrhovatel obecně konstatuje, že zrušení zadávacího řízení musí být vždy odůvodněno, k čemuž dále uvádí, že v šetřeném případě „[s]dělení o zrušení zadávacího řízení obsahovalo jen obecné a kusé sdělení, že v zadávací dokumentaci nebyla jednoznačně stanovena definice počtu získaných bodů“, přičemž navrhovatel je přesvědčen, že ve své námitce popsal opak a zadavateli prokázal, že způsob hodnocení nabídek byl stanoven přesně a jednoznačně. Navrhovatel dále poukazuje, že sdělení o zrušení zadávacího řízení neobsahuje žádnou variantu možného použití postupu v hodnocení nabídek, jak se zadavatel v rozhodnutí o námitkách snažil argumentovat. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s tvrzením zadavatele z rozhodnutí o námitkách, že sdělení o zrušení zadávacího řízení je dostatečně odůvodněno, protože z něj vyplývá chyba v zadávací dokumentaci, která by mohla mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Navrhovatel k tomu uvádí, že ze zadávací dokumentace nevyplývá chyba, nýbrž že „zadavatel pouze využil (kopíroval) velmi odborně zpracovanou zadávací dokumentaci, které ale bohužel sám nerozuměl a to minimálně v bodu 24. Způsob hodnocení nabídek. Zadavatel svou neodborností prakticky došel do stávajícího právního stavu, kdy k napravení stavu by byl nucen uznat námitky navrhovatele a zrušit své rozhodnutí. Bohužel takto neučinil a vytváří další chyby, které opírá o naprosto nereálné argumentace.“.

14.         K argumentu zadavatele, že „[v]zhledem k tomu, že byly uznány důvody účastníka ZENOVA Services (dále jen „účastník ZENOVA“) proti hodnocení a rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele k uzavření smlouvy, by bylo nutné provést nové hodnocení, je chyba v nastavení hodnocení relevantní, nikoliv obsolentní, jak se zřejmě stěžovatel domnívá dle jeho argumentace o účelovosti zrušení zadávacího řízení“, navrhovatel uvádí, přestože nezná přesný obsah námitky účastníka ZENOVA, že ten „zadavatele uvádí v omyl a nejednoznačné nastavení hodnocení je pouze ‚přáním‘ účastníka ZENOVA.“. Navrhovatel jako důkaz pro své tvrzení uvádí, že účastník ZENOVA nerozporoval (první) oznámení o výběru dodavatele, protože se v něm, bohužel chybou zadavatele, umístil jako první v pořadí. Navrhovatel poukazuje na to, že do té doby účastník ZENOVA považoval způsob hodnocení nabídek za naprosto jednoznačný a transparentní. Tím, že účastník ZENOVA podal námitky proti (v pořadí již druhému) rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 19. 3. 2019, je dle navrhovatele najisto postaveno, že napadá způsob hodnocení nabídek. Navrhovatel k tomu uvádí, že z tohoto pohledu se jedná o naprosto nepřijatelnou argumentaci účastníka ZENOVA, která může být v rozporu s § 242 odst. 4 zákona, neboť námitky proti zadávací dokumentaci musí být zadavateli doručeny nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek.

15.         Navrhovatel dále cituje pasáž z rozhodnutí o námitkách týkající se argumentace o netransparentnosti hodnotících kritérií č. 1 a č. 2 (tj. nabídková cena za běžný úklid a nabídková cena za generální úklid – viz k tomu dále odůvodnění tohoto rozhodnutí – pozn. Úřadu), přičemž upozorňuje na jistý argumentační posun zadavatele v rozhodnutí o námitkách oproti sdělení o zrušení zadávacího řízení, kdy již nestaví své rozhodnutí na tzv. „zavedení nové proměnné s desetinnou čárkou 0,xx“, která dle názoru zadavatele byla základem pro zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel dále připomíná způsob hodnocení nabídek podle hodnotícího kritéria č. 1, jak byl stanoven v zadávací dokumentaci, přičemž uvádí i samotný výpočet bodů pro účastníka ZENOVA dosažených v rámci tohoto hodnotícího kritéria. Navrhovatel pak podotýká, že je nutné identicky nahlížet i na hodnotící kritérium č. 2. Navrhovatel k tomu dodává, že zadavatel domněnku navrhovatele o jediném možném postupu při hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií č. 1 a č. 2 nepochopil, když minimálně ve dvou zadavatelem předestřených variantách hodnocení nabídek uvedených v rozhodnutí o námitkách, kterými se snaží dokázat pravdivost svých tvrzení, opakovaně chybuje. Navrhovatel k tomu dodává, že zadavatel nemůže postupovat jinak, než jak si nastavil v zadávací dokumentaci.

16.         Obdobným způsobem se navrhovatel vyjadřuje ve vztahu k argumentaci zadavatele týkající se způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií č. 3 a č. 4 (tj. zkušenost se systémem KPI, resp. ověřením kontrolních systémů kvality a profesní certifikát – viz k tomu dále odůvodnění tohoto rozhodnutí – pozn. Úřadu), kdy nejprve cituje relevantní pasáž z rozhodnutí o námitkách a dále rovněž poukazuje na argumentační posun ze strany zadavatele, kdy ten svou argumentaci v rozhodnutí o námitkách opírá o skutečnost, že nebylo jednoznačně uvedeno, zda je získaný počet bodů za tato kritéria již „odvážen“ či nikoli a zda získaný počet bodů za tato kritéria má před „odvážením“ hodnotu pouze 0 (nesplněno) nebo 1 (splněno). Navrhovatel podotýká, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci nastavil pro hodnocení rozsah stupnice 0 až 100 bodů, nemůže v rozhodnutí o námitkách argumentovat odvážením hodnoty pouze 0 (nesplněno) nebo 1 (splněno), nýbrž musí použít jím nastavenou stupnici 0 až 100 bodů. Navrhovatel pak pro úplnost předkládá dle jeho přesvědčení správný způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií č. 3 a č. 4 a opětovně připomíná, že zadavatel nemůže postupovat jinak, než jak si nastavil v zadávací dokumentaci.

17.         Navrhovatel dále rekapituluje způsob hodnocení nabídek podle hodnotícího kritéria č. 3, přičemž v této souvislosti dodává, že nerozumí argumentaci zadavatele, že z jeho strany nebylo jednoznačně stanoveno, zda se jedná o výsledný počet „odvážených“ bodů, nebo jde o získaný počet bodů za splnění kritéria, které je nutno následně „odvážit“ dle jeho procentní hodnoty. Navrhovatel k tomu uvádí, že zadavatel přesně a jednoznačně stanovil, že pokud bude nabídka účastníka obsahovat osvědčení (1 nebo více), obdrží 25 bodové hodnocení a nabídka, která nebude obsahovat osvědčení (1 nebo více) dle požadavků zadavatele, obdrží 0 bodové hodnocení. Pro srovnání pak navrhovatel uvádí způsob hodnocení nabídek ze strany zadavatele – Jihomoravský kraj (dále jen „zadavatel JMK“) v rámci veřejné zakázky, ve které byla hodnotící kritéria a způsob hodnocení nastaven takřka totožným způsobem (s výjimkou vah jednotlivých dílčích hodnotících kritérií).

18.         Navrhovatel závěrem k rozhodnutí o námitkách uvádí, že „jediné relevantní vysvětlení postupu zadavatele je skutečnost, že kopíroval zadávací podmínky zadavatele JMK, aniž by pochopil nastavení způsobu hodnocení nabídek. (…) neoslovil zadavatele JMK s dotazem, jak hodnotil identická hodnotící kritéria a to i s vědomím toho(, že) dokumenty jsou veřejné a volně ke stažení na profilu zadavatele JMK, kdy mohl srovnat(,) jakým způsobem zadavatel JMK hodnotil.“. Dle navrhovatele je kopírování zadávacích podmínek natolik zřejmé, že prokázat opak je naprosto nemožné, jelikož zadávací dokumentace zadavatele obsahuje drtivou většinu identických článků, bodů a ustanovení jako zadávací dokumentace zadavatele JMK. Navrhovatel k tomu uvádí, že jestliže zadavatel kopíroval zadávací dokumentaci zadavatele JMK, nese za ni plnou odpovědnost se všemi právními důsledky a ze strany zadavatele není možné nyní tvrdit, že bod 24. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace nastavil nejednoznačně, neboť zadavatel JMK žádnou nejednoznačnost u svého zadávacího řízení neidentifikoval a stejně tak ani účastníci zadávacího řízení, přičemž zadavatel JMK vybral vítězného dodavatele.

19.         Navrhovatel je přesvědčen, že tvrzení zadavatele o tom, že zjistil, že způsob hodnocení nabídek stanovil nepřesně a nejednoznačně, nemůže s ohledem na argumentaci navrhovatele obstát. Navrhovatel konstatuje, že zadavatelem tvrzené formální chyby v zadávacích podmínkách byly ze strany navrhovatele vyvráceny, naopak bylo dle navrhovatele jasně prokázáno, že zadávací podmínky týkající se hodnocení nabídek byly nastaveny přesně a jednoznačně, bez možnosti jiného výkladu. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatelem tvrzená vada v zadávacích podmínkách týkající se hodnocení nabídek objektivně nenastala, tudíž se v šetřeném případě nejednalo o důvody hodné zvláštního zřetele, či důvody ekonomické, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, tj. nejednalo se o důvody, pro které by byl zadavatel oprávněn zrušit zadávací řízení, pročež se postup zadavatele ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení stal netransparentním a mohl ovlivnit výběr dodavatele. Navrhovatel zaujímá stanovisko, že nezákonné a účelově vadné rozhodnutí (sdělení o zrušení zadávacího řízení – pozn. Úřadu) jde k tíži zadavatele, protože neprovedl hodnocení v souladu s bodem 24. zadávací dokumentace a zrušil zadávací řízení v rozporu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Dodává, že vadné rozhodnutí zadavatele s tvrzením formálních chyb je zpravidla důsledkem nekvalifikované či úmyslné manipulativní aplikace zákona.

20.         Navrhovatel v návrhu dále rozvíjí svou argumentaci ohledně obecného sdělení uvedeného zadavatelem ve sdělení o zrušení zadávacího řízení, že v zadávací dokumentaci nebyla jednoznačně stanovena definice počtu získaných bodů. Navrhovatel pak poukazuje na to, že ze strany zadavatele „ve sdělení (o zrušení zadávacího řízení – pozn. Úřadu) není konkrétně sděleno a tedy chybí i možnost právně posoudit, v čem má spočívat vadnost a nezákonnost hodnocení, které by ospravedlňovalo takovýto vážný zásah do aktuálního právního stavu. Zadavatel v odůvodnění nezargumentoval, jak tedy konkrétně jím vymezený požadavek hodnocení by mohl vést k tak zásadní nerovnosti a diskriminaci účastníků.“. Navrhovatel konstatuje, že „[n]ezákonnost dedukuje zadavatel účelově a nejedná se o porušení zákona, zadavatel tohoto prostředku nezákonně využívá k tomu, aby se právně vyhnul danému aktuálnímu právnímu stavu a nutnosti dalšího právního řešení.“.

21.         Navrhovatel dále konstatuje, že zadavatel činí zrušením zadávacího řízení taktický a účelový krok, když je možno prokázat, že všichni dodavatelé účastnící se předmětného zadávacího řízení akceptovali způsob hodnocení, přičemž proti stanovenému způsobu hodnocení nebyly podány žádné námitky ani žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ve vztahu k nyní šetřené problematice. Dle navrhovatele je tak nutno usoudit, že žádný z účastníků nevnímal způsob hodnocení nabídek nastavený zadavatelem jako nerovný, diskriminační či nejednoznačný. Navrhovatel je pak přesvědčen, že právní krok spočívající ve zrušení zadávacího řízení evidentně porušuje zásadu transparentnosti, neboť vzbuzuje pochybnost o pravých důvodech tohoto kroku. Navrhovatel v této souvislosti rovněž podotýká, že „v řízení jakýkoliv jiný oprávněný subjekt nepodal vnější podnět ani impuls k právnímu řešení údajnému nejednoznačnosti Způsobu hodnocení nabídek.“.

22.         Navrhovatel dále uvádí, že zadávací podmínky nemohou být v rozporu se zásadami transparentnosti a zákazu diskriminace, neboť podmínka způsobu hodnocení nabídek stanovená zadavatelem je dle navrhovatele přiměřená a není diskriminační, a to i ve vztahu k posouzení konkrétního předmětu veřejné zakázky. Dle názoru navrhovatele jde jen o zákonné, ospravedlnitelné a praxí prověřené (viz proběhnuvší zadávací řízení zadavatele Univerzity Pardubice a zadavatele JMK) zadávací podmínky, tedy o zákonný, přesně a jednoznačně stanovený způsob hodnocení nabídek. Dle navrhovatele pak z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí/sdělení o zrušení zadávacího řízení je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu, přičemž v této fázi zadávacího řízení se lze dle navrhovatele domnívat, že se ze strany zadavatele jedná buď o neodbornost při vyhodnocování zadávacího řízení, nebo o libovůli zadavatele, případně nepřípustnou veřejnou odplatu.

23.         Navrhovatel uvádí, že mu postupem zadavatele hrozí újma spočívající ve ztrátě možnosti získat předmětnou veřejnou zakázku, tedy ve ztrátě možnosti z realizace předmětu plnění profitovat. Navrhovatel v této souvislosti dále uvádí, že důsledky zrušení zadávacího řízení jsou takové, že navrhovateli vznikly s účastí v zadávacím řízení nezanedbatelné náklady, přičemž dodává, že tím, že zadavatel zrušil zadávací řízení těsně před podpisem smlouvy, je navrhovatel poškozen v otázce kapacitních, materiálových a obchodních příprav.

24.         Navrhovatel závěrem konstatuje, že důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona u zadavatele nenastaly, přičemž postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, jelikož po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádný z účastníků vybrán jako dodavatel plnění. Domáhá se tak zrušení rozhodnutí/sdělení o zrušení zadávacího řízení a nového posouzení nabídek účastníků zadávacího řízení v souladu se zákonem.

III.         PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

25.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 16. 5. 2019 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

26.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

27.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0200/2019/VZ-13792/2019/522/PKř ze dne 17. 5. 2019.

28.         Dne 21. 5. 2019 Úřad obdržel od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení na technickém nosiči dat a dne 27. 5. 2019 prostřednictvím datové schránky vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

29.         Zadavatel úvodem svého vyjádření nejprve stručně shrnuje stav zadávacího řízení předcházející předmětnému správnímu řízení, především pak ve vztahu k hodnocení nabídek, námitkám jednotlivých dodavatelů a rozhodnutí o nich a rovněž ve vztahu ke zrušení předmětného zadávacího řízení.

30.         Zadavatel dále uvádí, že s obsahem návrhu zásadně nesouhlasí, a to z následujících důvodů.

31.         V souvislosti se způsobem hodnocení podle hodnotícího kritéria č. 1, resp. č. 2[1] zadavatel uvádí, že nedostatkem, který vyvolává pochybnosti o jednoznačnosti, srozumitelnosti a určitosti této zadávací podmínky, je uvedení vzorce „41 x 0,xx“, který zavádí neznámou proměnnou „0,xx", jež nebyla v rámci zadávací dokumentace nijak vysvětlena. Zadavatel uvádí, že nesouhlasí s argumentací navrhovatele, že je zcela zřejmé, o jakou proměnnou se jedná a že tuto nelze dopředu určit, neboť je zjištěna až v rámci hodnocení nabídek. K tomu zadavatel uvádí, že samotné užití proměnné „xx“ vyvolává pochybnost o tom, jaká hodnota má být namísto této proměnné dosazena, když ji zadavatel v zadávací dokumentaci nikde nevysvětlil.

32.         Zadavatel konstatuje, že jeho úmysl byl takový, že do proměnné mají být doplněny hodnoty získané poměrem nejvhodnější nabídky vůči nabídce hodnocené. Toto pravidlo by však dle zadavatele platilo pouze za předpokladu, že by hodnocená nabídka byla vždy vyšší než nabídka nejvhodnější, a jejich poměrem by byl získána hodnota menší než jedna. Toto pravidlo však dle zadavatele nelze aplikovat v případě, kdy hodnocená nabídka je shodná s nabídkou nejvhodnější. Jejich poměrem totiž musí vyjít hodnota vyšší než nula, resp. je-li hodnocená nabídka shodná s nabídkou nejvhodnější, výsledkem je vždy hodnota 1. Uvedl-li však zadavatel vzorec pro výpočet počtu bodů v rámci hodnotícího kritéria č. 1 a tak, že tento bude získán vynásobením počtu získaných bodů krát váha, tj. 41 x 0,xx, není možné do proměnné „0,xx“ dosadit hodnotu jedna tak, aby zcela logicky daný dodavatel získal v tomto kritériu hodnocení počet bodů 41 jakožto násobek váhy 41 a poměru hodnocení nabídky k nabídce nejvhodnější v hodnotě 1. Zadavatel proto uvádí, že při uvedení vzorce „41 x 0,xx“ nemůže nabídka s nejnižší hodnotou získat nejvyšší počet bodů v rámci tohoto kritéria, neboť do proměnné „0,xx“ není možné dosadit výsledek poměru hodnocené a nejvhodnější nabídky, tj. hodnotu 1. Zadavatel je tak přesvědčen, že nestanovil podmínky pro hodnocení tohoto kritéria správně, neboť způsob získání bodů v příslušném kritériu měl být popsán jiným způsobem, popř. jiným vzorcem tak, aby do proměnné mohla být uvedena hodnota nejvýhodnějšího účastníka co do kritéria 1, tj. hodnota 1,00. Zadavatel v této souvislosti uzavírá, že vzhledem k tomu, že proměnnou „xx“ v zadávací dokumentaci nevysvětlil, nelze tak jednoznačně říci, jaká hodnota měla být do vzorce správně doplněna.

33.         Zadavatel dále uvádí, že dalším nejasně stanoveným pravidlem byla zadávací podmínka u hodnotícího kritéria č. 3, kde zadavatel mj. stanovil: „Hodnocení bude provedeno tak, že nabídka účastníka, která bude obsahovat osvědčení (1 nebo více) dle výše uvedených požadavků zadavatele, obdrží 25 bodové hodnocení. Nabídka, která nebude obsahovat osvědčení (1 nebo více) dle výše uvedených požadavků zadavatele, obdrží 0 bodové hodnocení.“. V této zadávací podmínce zadavatel shledává další nesrozumitelnost, a to zejména ve vztahu k uvedené formulaci „nabídka, která nebude obsahovat osvědčení (1 nebo více)“. Dle názoru zadavatele správně mělo být uvedeno „nabídka, která nebude obsahovat alespoň jedno osvědčení dle výše uvedených požadavků Zadavatele, obdrží 0 bodové hodnocení“. Dle zadavatele v zadávací dokumentaci uvedená podmínka, že nabídka neobsahující jedno nebo více osvědčení dle uvedených požadavků zadavatele, totiž nereflektuje reálnou možnost, že dodavatel do nabídky doloží kupříkladu jedno osvědčení objednatele, které bude odpovídat požadavkům zadavatele stanoveným v zadávací dokumentaci, a současně s tím jedno osvědčení objednatele, které nebude odpovídat požadavkům zadavatele v zadávací dokumentaci. Dle zadavatele pak není zřejmé, zda by takový dodavatel měl obdržet 25 bodové hodnocení, nebo naopak 0 bodové hodnocení. Dle názoru zadavatele totiž lze dojít ke dvěma závěrům, a sice k závěru, že pokud nabídka obsahuje osvědčení (1 a více) splňující podmínky zadavatele a zároveň obsahuje osvědčení (1 a více) nesplňující podmínky zadavatele, pak by mohl dodavatel obdržet 25 bodové hodnocení za splnění podmínky předložit osvědčení splňující požadavky zadavatele, anebo 0 bodové hodnocení za předložení osvědčení nesplňující požadavky zadavatele. Zadavatel rovněž z tohoto důvodu považuje zadávací podmínky za nejasně stanovené, umožňující vícerý výklad, který však není přípustný, o to více, jedná-li se o zadávací podmínky týkající se hodnocení nabídek.

34.         Zadavatel dále uvádí, že naopak podmínka u hodnotícího kritéria č. 4 byla v tomto ohledu nastavena jasně a srozumitelně, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil: „Hodnocení bude provedeno tak, že nabídka, která bude obsahovat osvědčení o odborné kvalifikaci vedoucího zakázky (osoby odpovědné za řízení plnění zakázky) dle výše uvedených požadavku zadavatele obdrží 24 bodové hodnocení. Nabídka, která nebude obsahovat osvědčení o odborné kvalifikaci vedoucího zakázky (osoby odpovědné za řízení plnění zakázky) dle výše uvedených požadavků zadavatele, obdrží 0 bodové hodnocení.“. Zadavatel k tomu dále uvádí, že ačkoliv hodnotící kritéria č. 3 a 4 jsou odlišného charakteru, měl zadavatel zvolit v případě hodnotícího kritéria č. 3 obdobnou formulaci jako u hodnotícího kritéria č. 4, které nevyvolává pochybnost o jeho výkladu a lze ji aplikovat i na hodnotící kritérium č. 3. Zadavatel v této souvislosti uzavírá, že zamýšlel hodnotit tato kritéria stejně, a proto by měl zvolit stejnou formulaci textu týkající se hodnocení daných kritérií. Dle názoru zadavatele tedy z výše uvedeného plyne, že text zadávací dokumentace je v rozporu s úmyslem zadavatele.

35.         Zadavatel dále uvádí, že zadávací podmínky vztahující se k hodnocení nabídek obsahují další nejasnost spočívající v uvedení formulace v bodě 24.3 zadávací dokumentace část I. - zadávací podmínky: „Součet vážených bodů za všechna čtyři kritéria určí pořadí účastníka v celkovém hodnocení.“. Zadavatel je přesvědčen, že výše uvedená formulace je zcela nejasná, a to z důvodu užití sousloví „součet vážených bodů“. Dle zadavatele by totiž z uvedeného plynulo, že každé kritérium hodnocení bylo váženo váhami uvedenými v bodě 24.2 zadávací dokumentace část I. - zadávací podmínky, což ovšem neodpovídá skutečnosti. Hodnotící kritérium č. 1 bylo váženo vahou 41 %, hodnotící kritérium č. 2 pak bylo váženo vahou 10 %, přičemž hodnotící kritéria č. 3 a 4 vážena nebyla, neboť za ně byl přiřazen konkrétní počet bodů, a dodavatel tak nemohl získat za tato kritéria hodnocení jiný počet bodu než 0 nebo 25 v rámci kritéria hodnocení č. 3 a 0 nebo 24 v rámci hodnotícího kritéria č. 4. Body za hodnotící kritéria č. 3 a 4 nebyla nijak vážena, jejich výslednou hodnotu proto nelze označovat za „vážené body“, když tyto body žádnému vážení nepodléhaly. Naopak se jedná o výsledný počet bodů za dané kritérium hodnocení, které je po splnění či nesplnění takového kritéria již dále neměnné. Zadavatel v této souvislosti uzavírá, že pokud v zadávací dokumentaci uvedl, že se pořadí účastníka v celkovém hodnocení určí součtem vážených bodů za všechna čtyři kritéria, nelze než konstatovat, že se jedná o zadávací podmínku, která je nejenže nepřesně stanovená, ale taktéž nepravdivá. Ve skutečnosti totiž mělo být pořadí účastníka v celkovém hodnocení určeno součtem všech výsledných bodů za všechna čtyři kritéria, nikoli však součtem vážených bodů za všechna čtyři kritéria.

36.         Zadavatel pak s ohledem na výše uvedené konstatuje, že jím nastavené zadávací podmínky, zejména pak ve vztahu k hodnocení nabídek, byly nastaveny nesrozumitelně, nejasně a neurčitě, přičemž jejich formulace připouští různé výklady, což je v případě zadávacích podmínek nezákonné, a to zejména ve vztahu k § 6 zákona. Zadavatel shledává rozpor zadávacích podmínek s § 6 zákona v tom, že různými postupy výkladu zadávacích podmínek lze dospět k různým závěrům, a tudíž i k jiným výsledkům hodnocení, jak ostatně zadavatel konkrétně uvedl v rozhodnutí o námitkách. Dle názoru zadavatele tak zadávací podmínky nebyly nastaveny transparentně, neboť z nich není zřejmé, jakým způsobem měly být nabídky dodavatelů hodnoceny, a proto zcela logicky na základě hodnocení dle zadavatelem nastavených zadávacích podmínek nemohlo dojít k transparentnímu výběru dodavatele, který by byl v souladu se zákonem. Zadavatel uvádí, že toto své pochybení odhalil až v okamžiku, kdy již byl proveden výběr dodavatele a tento výběr byl dodavatelům oznámen. Rozhodl se proto přijmout příslušné nápravné opatření ke zhojení tohoto pochybení, přičemž v této fázi zadávacího řízení mu nezbylo nic jiného, než předmětné zadávací řízení zrušit, neboť své pochybení již nemohl napravit jiným, méně invazivním způsobem, jelikož v té době již uplynula lhůta pro podání nabídek a ze strany zadavatele tak již nebylo možné zpětně přistoupit ke změně zadávacích podmínek.

37.         Zadavatel dále nad rámec výše uvedeného Úřad upozorňuje, že součástí zadávací dokumentace byla Zadávací dokumentace část II. - Obchodní podmínky, která byla označena názvem „Rámcová dohoda o zajištění úklidových služeb“, kdy bod 4.1 těchto obchodních podmínek předpokládá uzavírání dílčích prováděcích smluv, které se stanou nedílnou součástí Rámcové dohody o zajištění úklidových služeb, a bod 14.2 těchto obchodních podmínek předpokládá uzavření rámcové dohody na dobu neurčitou. Zadavatel k tomu uvádí, že ačkoliv nezamýšlel zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku ve formě rámcové dohody dle § 131 a násl. zákona, mohly by být tyto obchodní podmínky posuzovány právě jakožto rámcová dohoda dle zákona. Dodává, že uzavření rámcové dohody na dobu neurčitou je v rozporu s § 131 odst. 3 zákona, který umožňuje uzavřít rámcovou dohodu maximálně na 4 roky. Dle názoru zadavatele by pak i z tohoto důvodu mělo být zadávací řízení zrušeno.

38.         Zadavatel shrnuje, že ze všech výše uvedených skutečností plyne, že zadávací podmínky byly stanoveny netransparentně, když zejména zadávací podmínky vztahující se k hodnocení jednotlivých hodnotících kritérií připouštěly různé výklady. Tyto zadávací podmínky tedy byly stanoveny nejednoznačně a neurčitě, přičemž není možné, aby na základě různých postupů výkladu zadávacích podmínek došlo k různým závěrům o způsobu hodnocení jednotlivých nabídek. Takto nastavené zadávací podmínky jsou dle názoru zadavatele důvodem hodným zvláštního zřetele, pro něž je zadavatel oprávněn předmětné zadávací řízení zrušit, a to i v případě, že zadavatel tyto důvody způsobil sám. Zadavatel proto za účelem dodržování zákona využil svého oprávnění a zadávací řízení v souladu s § 127 odst. 2 písm. d) zrušil, přičemž má za to, že tento postup byl zcela legitimní a z hlediska dodržování zákona jediný možný.

39.         Zadavatel své vyjádření uzavírá s tím, že dle jeho názoru bylo zadávací řízení z důvodů podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zrušeno zcela legitimně a rovněž že svá výše uvedená pochybení nemohl napravit žádným jiným úkonem, a proto by měl Úřad návrh navrhovatele jako nedůvodný zamítnout.

Další průběh správního řízení

40.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0200/2019/VZ-15103/2019/522/PKř  ze dne 30. 5. 2019 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede.

41.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0200/2019/VZ-16078/2019/522/PKř ze dne 10. 6. 2019 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

42.         Účastníci řízení se ve lhůtě určené k vyjádření k podkladům rozhodnutí ani později v průběhu správního řízení již dále nevyjádřili.

43.         Úřad umožnil dne 12. 6. 2019 navrhovateli a dne 14. 6. 2019 zadavateli nahlédnout do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0200/2019/VZ.

IV.         ZÁVĚRY ÚŘADU

44.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku postupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

45.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

46.         Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a)      kritéria hodnocení,

b)      metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c)      váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

47.         Podle § 116 odst. 1 zákona je zadavatel povinen pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

48.         Podle § 116 odst. 3 zákona musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

49.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

50.         Dle čl. 24 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace budou nabídky hodnoceny podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky v souladu s § 114 zákona na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality.

51.         V bodě 24.2. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že hodnocení bude probíhat následujícím způsobem:

„Pro hodnocení nabídek použije zadavatel stupnici v rozsahu 0 až 100 bodů.

Jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech jejich důležitosti pro toto zadávací řízení tak, že jejich součet je celkem 100.

Pro účely ekonomické výhodnosti zadavatel stanovil tato hodnotící kritéria:

1)           Nabídková cena za běžný úklid                                 41 %

2)           Nabídková cena za generální úklid                           10 %

3)           Zkušenosti se systémem KPI[2],

              resp. ověřením kontrolních systémů kvality             25 %

4)           Profesní certifikát                                                     24 %“.

52.         Zadavatel dále v bodě 24.2. zadávací dokumentace uvedl, že „[p]ředmětem hodnocení v rámci dílčích hodnotících kritérií jsou následující údaje:

Ad 1) Nabídková cena za běžný úklid (dále jen „hodnotící kritérium č. 1“)

V rámci dílčího hodnotícího kritéria 1 bude hodnocena výše nabídkové ceny za běžný úklid za 1 rok bez DPH dle bodu 16.1. části I. zadávací dokumentace – Podmínky zadávacího řízení uvedená v čl. 6 návrhu Rámcové dohody.

Pro kritérium 1, pro které má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu vzniklou násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky.

Bodové hodnocení bude vypočteno podle vzorce:

nejnižší hodnota

---------------------------- x 100 (bodů)

hodnocená nabídka

Celkový počet bodů v rámci kritéria 1 bude získán vynásobením počtu získaných bodů krát váha, tj. ‚41 x 0,xx‘.

Přidělené body budou započítány s přesností na dvě desetinná místa se zaokrouhlením dle matematických pravidel.

Ad 2) Nabídková cena za generální úklid (dále jen „hodnotící kritérium č. 2“)

V rámci dílčího hodnotícího kritéria 2 bude hodnocena výše nabídkové ceny za 1 generální úklid bez DPH dle bodu 16.1. části I. zadávací dokumentace – Podmínky zadávacího řízení uvedená v čl. 6 návrhu Rámcové dohody.

Pro kritérium 2, pro které má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu vzniklou násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky.

Bodové hodnocení bude vypočteno podle vzorce:

nejnižší hodnota

---------------------------- x 100 (bodů)

hodnocená nabídka

Celkový počet bodů v rámci kritéria 2 bude získán vynásobením počtu získaných bodů krát váha, tj. ‚10 x 0,xx‘.

Přidělené body budou započítány s přesností na dvě desetinná místa se zaokrouhlením dle matematických pravidel.

Ad 3) Zkušenost se systémem KPI, resp. ověřením kontrolních systémů kvality (dále jen „hodnotící kritérium č. 3“)

Účastník předloží alespoň 1 osvědčení od 1 objednatele (zadavatele), že tomuto byly poskytnuty úklidové služby, které byly prováděny a vyhodnocovány dle systému KPI, respektive ověřením kontrolních systémů kvality. Úklidové služby musí být prováděny v objektech určených pro užívání širokou veřejností (administrativní budovy, školy, sportovní haly, knihovny, úřady, části nemocnic a zdravotnických zařízení přístupné široké veřejnosti) s minimální celkovou výměrou 10 000 m2. (…)

Hodnocení bude provedeno tak, že nabídka účastníka, která bude obsahovat osvědčení (1 nebo více) dle výše uvedených požadavků zadavatele, obdrží 25 bodové hodnocení. Nabídka, která nebude obsahovat osvědčení (1 nebo více) dle výše uvedených požadavků zadavatele, obdrží 0 bodové hodnocení.

Ad 4) Profesní certifikát (dále jen „hodnotící kritérium č. 4“)

Účastník předloží kopii platného osvědčení o odborné kvalifikaci vedoucího zakázky (osoby odpovědné za řízení plnění zakázky). Odbornou kvalifikaci doloží dodavatel předložením osvědčení o absolvování zkoušky Hospodářské komory, nebo jiné autorizované osoby podle zákona 179/2006 Sb., pro kvalifikaci ‚Úklidový pracovník administrativních ploch‘ – kód profesní kvalifikace 69-008-E[], nebo jinou obdobnou kvalifikaci v dané oblasti a v tomto rozsahu. (…)

Hodnocení bude provedeno tak, že nabídka, která bude obsahovat osvědčení o odborné kvalifikaci vedoucího zakázky (osoby odpovědné za řízení plnění zakázky) dle výše uvedených požadavků zadavatele, obdrží 24 bodové hodnocení. Nabídka, která nebude obsahovat osvědčení o odborné kvalifikaci vedoucího zakázky (osoby odpovědné za řízení plnění zakázky) dle výše uvedených požadavků zadavatele, obdrží 0 bodové hodnocení.“.

53.         V bodě 24.3. „Výsledek hodnocení“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[s]oučet vážených bodů za všechna čtyři kritéria určí pořadí účastníka v celkovém hodnocení. Jako nejvýhodnější je stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší bodové hodnoty(…).“.

54.         Ve výpisu usnesení rady kraje Vysočina č. 0645/12/2019/RK je uvedeno, že „Rada kraje ruší zadávací řízení nadlimitní veřejné zakázky ‚Zajištění úklidových služeb‘ (…) a to na základě ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek; ukládá Oddělení hospodářské správy a Odboru analýz a podpory řízení Krajského úřadu Kraje Vysočina zaslat sdělení o zrušení zadávacího řízení účastníkům ve lhůtě stanovené zákonem.(…).“.

55.         Sdělením o zrušení zadávacího řízení zadavatel oznámil zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona účastníkům zadávacího řízení a to s následujícím odůvodněním: „Ze strany zadavatele tedy při stanovení zadávacích podmínek došlo k porušení postupu předepsaného zákonem, které zadavatel sám zjistil vlastním postupem a na základě námitek jednoho z účastníků, avšak zadavatel již nemá možnost přijmout jiné opatření k nápravě nezákonného stavu, než zadávací řízení zrušit a vyhlásit veřejnou zakázku znovu.“. Zadavatel dále v odůvodnění sdělení o zrušení zadávacího řízení uvedl shodně se zadávací dokumentací vzorce, podle kterých bude vypočteno bodové hodnocení za hodnotící kritérium č. 1 a č. 2, a rovněž způsob hodnocení podle hodnotících kritérií č. 3 a č. 4, přičemž uzavřel, že „[z] uvedeného vyplývá, že v zadávací dokumentaci nebyla jednoznačně stanovena definice počtu získaných bodů za dosažená kritéria:

• U kritéria 1 a 2 byl pro výpočet bodů uveden vzorec, nicméně doplňující text, který měl objasnit způsob výpočtu vážených bodů, zavedl novou proměnnou s desetinnou čárkou ‚0,xx‘, která nebyla jednoznačně identifikovatelná a zdůvodněná.
• U kritérií 3 a 4 nebylo zadavatelem jednoznačně stanoveno, zda se jedná o výsledný počet odvážených bodů, nebo jde o získaný počet bodů za splnění kritéria, které je nutno následně odvážit dle jeho procentní hodnoty.

U těchto dvou hodnotících kritérií nebyl stanoven vztah mezi procentním a bodovým hodnocením a tato nepřesná definice hodnocení umožnila více výkladů a tedy hodnocení je nejednoznačné a netransparentní.“.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Obecně k možnosti zadavatele zrušit zadávací řízení

56.         Úřad k problematice zrušení zadávacího řízení nejprve v obecné rovině konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle ustanovení § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.

57.         Ačkoliv nová právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti nyní již neúčinné právní úpravě provedené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), doznala z pohledu vymezení důvodů zrušení zadávacího řízení změn, je přesto podle názoru Úřadu v nyní projednávané věci přiměřeně aplikovatelná dřívější rozhodovací praxe, a to (minimálně) v těch ohledech, které se týkají obecných principů rušení zadávacího řízení.

58.         Úřad má tak za to, že je bezpochyby nadále platný obecný postulát o tom, že „(…) [j]akékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky (…) musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (…)“ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010), což lze dovodit právě ze skutečnosti, že zákon zachoval taxativní výčet důvodů, pro které lze zadávací řízení zrušit. Zrušení zadávacího řízení je tedy vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek a zároveň jej lze považovat za způsob ukončení zadávacího řízení v zásadě „nechtěný“, neboť výsledkem zadávacího řízení by (zásadně) mělo být uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Bylo by totiž zcela jistě v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení (zde zejména se zásadou transparentnosti), aby zadavatel zahajoval zadávací řízení, kdy s účastí v něm mohou být pro dodavatele na relevantním trhu spojeny mnohdy i nemalé náklady, tak říkajíc „na zkoušku“, tj. bez vážného úmyslu uzavřít po jeho skončení smlouvu. Uvedené plyne taktéž z obdobných závěrů rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, kde soud uvádí, že „(…) zákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (…).“. Taxativní výčet důvodů pro zrušení zadávacího řízení má vést k omezení možnosti zneužití tohoto práva a současně k zachování právní jistoty účastníků zadávacího řízení; pokud jde o naznačená obecná východiska, nedošlo v tomto ohledu k žádné změně od předchozí právní úpravy. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení (otevřeného) zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá fair prostředků.

59.         Úřad dále v návaznosti konstatuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet právě z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť v něm by zadavatel měl uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil, přičemž odůvodnění daného rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení by mělo mj. obsahovat ustanovení relevantní právní úpravy, podle které zadavatel zadávací řízení ruší, a mělo by být dostatečně konkrétní a srozumitelné, a to zejména z hlediska přezkoumatelnosti takového rozhodnutí. K této skutečnosti se vyjádřil Úřad již ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S412/2013/VZ-18402/2015/541/MSc ze dne 17. 7. 2015, ve kterém uvedl, že „Úřad v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R80/2014/VZ-10687/2015/322/MLr/KMr ze dne 4. 5. 2015 konstatuje, že základem pro skutková zjištění při právním posuzování zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval v oznámení o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Tyto důvody musí být přitom vyjádřeny v oznámení o zrušení zadávacího řízení, jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči a následně ve správním řízení (případně při prošetřování podnětu) také Úřad, aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní.“. Úřad tedy s ohledem na výše uvedené závěry uvádí, že oprávněnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem lze přezkoumávat toliko vzhledem k důvodům uvedeným přímo v rozhodnutí, resp. oznámení o zrušení zadávacího řízení, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení (obsažené např. v rozhodnutí o námitkách či ve vyjádření zadavatele k návrhu) je již právně irelevantní.

K postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení

60.         Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel zrušil šetřené zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Za účelem posouzení zákonnosti postupu zadavatele ve vztahu k rozhodnutí, potažmo sdělení o zrušení zadávacího řízení, je tedy nutné se v šetřeném případě blíže zabývat právě důvody, na jejichž základě zadavatel přistoupil ke zrušení předmětného zadávacího řízení.

61.         Postup dle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona se řadí mezi fakultativní možnosti zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Dle zde citovaného ustanovení zákona zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

62.         K pojetí důvodů hodných zvláštního zřetele Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soud č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010, ve kterém soud konstatoval, že se jedná o důvody, „(…) které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.“.

63.         Výše uvedený výklad důvodů hodných zvláštního zřetele (resp. alespoň jeho část), byť provedený ve vztahu k ZVZ, je dle názoru Úřadu přes mírně odlišnou dikci zákona stále použitelný, neboť i podle zákona se musí jednat o důvody, které reálně (objektivně) nastaly v průběhu zadávacího řízení, resp. mají objektivní dopad do samotné realizace zadávacího řízení; dle zákona však mohou tyto důvody „nově“ výslovně spočívat v důvodech ekonomických a tyto důvody zadavatel mohl způsobit, tedy mohou nepochybně případně vyplývat i z vlastního pochybení zadavatele. Úřad však akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování s nejvyšší pravděpodobností zapříčinilo postup zadavatele rozporný se zákonem; tyto důvody pak musí být vždy objektivně existující, přičemž jejich relevance musí být posuzována vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti.

64.         K aktuálně účinnému znění dotčeného ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona se komentářová literatura [Podešva V. a kol., Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář, Wolters Kluwer (ČR), Praha: 2016] vyjadřuje následovně: „Zákon nově připouští, že pro účely postupu dle komentovaného ustanovení není rozhodné, zda zadavatel tyto důvody hodné zvláštního zřetele sám způsobil, či nikoliv. Dle názoru autorů komentáře by měla tato možnost dopadat především na situace, kdy zadavatel v rámci svého postupu porušil některé ustanovení zákona a již není možné přijmout žádná jiná nápravná opatření než zrušení samotného zadávacího řízení, přičemž by v následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele mohlo dojít k uložení pokuty za správní delikt právě s ohledem na předmětné porušení ustanovení zákona, které zadavatel de facto sám způsobil. Dle názoru autorů tohoto komentáře by se tak i přesto, že zákon umožňuje, aby důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení nadále pokračoval, mělo vztahovat k důvodům, které zadavatel způsobil nevědomě“. Z výše uvedeného vyplývá, že i když došlo z pohledu litery zákona k rozšíření vymezení toho, co lze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když došlo zejména k jednoznačnému vyjasnění, že tyto důvody mohou být i na straně zadavatele [srov. § 127 odst. 2 písm. d) zákona „(…) bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv“], stále platí, že tyto důvody musí objektivně a reálně existovat, jinak řečeno je třeba vyvarovat se jakékoliv svévole ze strany zadavatele.

65.         V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení usnesením rady kraje Vysočina č. 0645/12/2019/RK, a to z důvodu uvedeného ve sdělení o zrušení zadávacího řízení, tj. že z popisu způsobu hodnocení podle stanovených hodnotících kritérií jednoznačně vyplývá, že nebyla jednoznačně stanovena definice počtu získaných bodů dosažených v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, když konkrétně v případě hodnotících kritérií č. 1 a č. 2 byla zavedena nová proměnná „0,xx“, která nebyla jednoznačně identifikovatelná a zdůvodněná, a v případě hodnotících kritérií č. 3 a č. 4 nebylo zadavatelem jednoznačně stanoveno, zda se jedná o výsledný počet „odvážených“ bodů, nebo je nutno získaný počet bodů za splnění kritéria následně „odvážit“ podle jeho procentní hodnoty, přičemž současně u těchto dvou hodnotících kritérií nebyl stanoven vztah mezi procentním a bodovým hodnocením a tato nepřesná definice hodnocení pak umožnila více výkladů, v důsledku čehož bylo hodnocení nejednoznačné a netransparentní (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomuto odůvodnění Úřad uvádí následující.

66.         Úřad předně konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že pro zadavatele je stěžejní vybrat v zadávacím řízení pro něj tu nejvhodnější nabídku, má zadavatel povinnost již v zadávací dokumentaci vymezit pravidla, na jejichž základě bude tento výběr proveden. Zadavatel tedy musí v zadávací dokumentaci vymezit nejen jednotlivá kritéria hodnocení, na jejichž základě bude provedeno hodnocení nabídek, ale rovněž také způsob hodnocení podle těchto hodnotících kritérií. Účastníkům zadávacího řízení pak tato kritéria hodnocení slouží jako návod, na co se při tvorbě své nabídky soustředit a čemu věnovat největší pozornost, neboť tímto zadavatel dává najevo, na základě čeho a jakým způsobem bude jednotlivé nabídky hodnotit a na základě čeho následně rozhodne o tom, který z účastníků zadávacího řízení se stane vybraným dodavatelem. S ohledem na zásadu transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona je tak nezbytné, aby všichni potenciální dodavatelé mající zájem na participaci na veřejné zakázce měli jasnou a určitou představu, co přesně bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude zadavatel nabídky hodnotit. K tomuto závěru dospěl i Nejvyšší správní soud např. v rozsudku č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009, kde zdůraznil požadavek, aby byla zadávací dokumentace „jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ‚soutěžit‘. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách.“. Rovněž v tomto případě platí, že ačkoliv se rozsudek vztahuje k ZVZ, jsou závěry v něm obsažené aplikovatelné i na současné znění zákona. Pouze pro plnost pak Úřad v obecné rovině dodává, že za správnost, úplnost či vhodnost zadávacích podmínek odpovídá pouze a jedině zadavatel.

67.         Ke způsobu nastavení hodnocení nabídek pak Úřad uvádí, že pravidla pro hodnocení nabídek jsou v zákoně upravena v § 115 až 118, přičemž dle § 115 odst. 1 zákona platí, že zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Dle § 116 zákona je zadavatel dále povinen, v případě hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality, stanovit kritéria kvality, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky a dle § 116 odst. 3 zákona musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné.

68.         Ve vztahu k šetřenému případu Úřad uvádí, že zadavatel stanovil v čl. 24 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, že nabídky budou hodnoceny podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídek, přičemž vymezil, že hodnocení nabídek bude provedeno ve formě hodnocení nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality dle čtyř hodnotících kritérií. Každému ze čtyř hodnotících kritérií pak zadavatel přiřadil váhu v procentech (viz body 50. a 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel dále v bodu 24. 2 zadávací dokumentace stanovil rovněž metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích, když uvedl, co bude předmětem hodnocení v rámci jednotlivých hodnotících kritérií a jakým způsobem bude hodnocení provedeno včetně výpočtu výsledného bodového hodnocení (blíže viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad v této souvislosti konstatuje, že úvodem zadávacího řízení byl ze strany zadavatele stanoven ve svém důsledku v zásadě jednoznačný způsob hodnocení nabídek, k čemuž uvádí následující.

69.         Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil metodu vyhodnocení v kritériu č. 1 a č. 2 velmi obdobným způsobem, kdy jediným rozdílem je promítnutí váhy toho kterého kritéria do výpočtu. Předně ve vztahu k výpočtu bodového hodnocení stanovil pravidlo, že minimální hodnotu kritéria má nejvhodnější nabídka (tj. nabídka s nejnižší nabídkovou cenou pro dané kritérium). Dále slovně popsal, že hodnocená nabídka získá „bodovou hodnotu vzniklou násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky“, přičemž uvedené vyjádřil rovněž matematicky. Úřad má za to, že slovní popis odpovídá následnému matematickému vyjádření, což ostatně (v této části) nerozporuje ani sám zadavatel.

70.         Dále zadavatel stanovil způsob výpočtu přidělených (vážených) bodů, kdy slovně popsal, že „[c]elkový počet bodů v rámci kritéria 1 bude získán vynásobením počtu získaných bodů krát váha.“. Matematicky pak uvedené vyjádřil následujícími vzorci:

• „41 x 0,xx“ v případě hodnotícího kritéria č. 1 a
• „10 x 0,xx“ v případě hodnotícího kritéria č. 2.

Úřad připouští, že zadavatelem uvedené vzorce k výpočtu vážených bodů v rámci hodnotících kritérií č. 1 a č. 2 nejsou samy o sobě – vzhledem ke skutečnosti, že váha (definovaná zadavatelem v procentech) je promítnuta nejen do první číslice předmětného vzorce, která kopíruje číselnou hodnotu (tj. 41 a 10), ale rovněž do „proměnné“, která odráží skutečnost, že se jedná o procenta – definovány zcela přehledným způsobem (ke vhodnějšímu stanovení vzorců pro výpočet vážených bodů viz níže), nicméně dle názoru Úřadu nelze mít za to, že takto nastavený způsob hodnocení by v kontextu dalších částí zadávací dokumentace mohl způsobit nejednoznačnost a nesrozumitelnost zadávacích podmínek v tom smyslu, že na základě pravidel pro hodnocení u hodnotících kritérií č. 1 a č. 2 nelze vypočítat celkový (vážený) počet bodů za tato hodnotící kritéria, neboť při zohlednění celkového kontextu popisu těchto pravidel je v případě hodnotících kritérií č. 1 a č. 2 jednoznačně zřejmé, jakým způsobem hodlá zadavatel provést výpočet vážených bodů za tato kritéria. Dle názoru Úřadu vyplývá ze zadávací dokumentace pouze jediná možná varianta výpočtu vážených bodů, a to ta, že váha daného hodnotícího kritéria má být vynásobena příslušným bodovým hodnocením, čemuž odpovídá jak vzorec „41 / 100 x počet získaných bodů“, tak vzorec „41% x počet získaných bodů“ v případě hodnotícího kritéria č. 1 (obdobně pak v rámci hodnotícího kritéria č. 2, kde váha hodnotícího kritéria byla 10%), přičemž na základě výpočtů provedených podle obou Úřadem uvedených vzorců lze dospět k jedinému výsledku, a to správnému celkovému (váženému) počtu bodů za hodnotící kritéria č. 1 a č. 2.

71.         S ohledem na výše uvedené je proto zcela lichý argument zadavatele, že na základě nezdůvodněné proměnné „0,xx“ nelze (jednoznačně) vypočítat celkové bodové hodnocení za hodnotící kritéria č. 1 a č. 2, a to s ohledem na to, že „nula před desetinnou čárkou“ zcela logicky reprezentuje skutečnost, že váhu hodnotícího kritéria (vyjádřenou v %) je pro účely výpočtu nezbytné vydělit hodnotou 100, aby výsledkem této operace byl právě celkový počet bodů odpovídající výpočtu podle zadavatelem stanovených zadávacích podmínek (viz výše Úřadem uvedené vzorce), a „xx“ pak odpovídá počtu získaných bodů, tj. bodů vzešlých z výpočtu dle vzorce odpovídajícímu násobku 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky (viz k tomu bod 52., resp. 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nelze tedy toliko na základě skutečnosti, že „proměnná“ nebyla v zadávací dokumentaci explicitně vysvětlena, resp. popsána, bez dalšího konstatovat (jako to činí zadavatel), že popis hodnotících kritérií č. 1 a č. 2 nestanovuje jednoznačně způsob výpočtu získaných bodů v rámci těchto hodnotících kritérií, neboť na zadávací podmínky je třeba nahlížet jako na komplex vzájemně provázaných a doplňujících se požadavků, které je třeba vykládat ve vzájemném kontextu (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 66/2017-115 ze dne 7. 3. 2019). V šetřeném případě pak – jak bylo dovozeno výše – lze faktický obsah „proměnné“ ze zadávací dokumentace, konkrétně pak ze stanovených pravidel pro hodnocení, jednoznačně vyložit.

72.         K argumentaci zadavatele, že jím vymezený vzorec „41 x 0,xx“ je nevhodný, neboť do proměnné „0,xx“, kam mají být dle zadavatele doplněny hodnoty získané poměrem nejvhodnější nabídky vůči nabídce hodnocené, lze doplnit tuto hodnotu pouze za předpokladu, že by hodnocená nabídka byla vždy vyšší než nabídka nejvhodnější (tzn. jejich poměr je hodnota menší než jedna), ale již nelze doplnit tuto hodnotu za situace, kdy hodnocená nabídka je shodná s nabídkou nejvhodnější (tzn. jejich poměr je hodnota 1), neboť do proměnné „0,xx“ není možné dosadit výsledek poměru hodnocené a nejvhodnější nabídky, tj. hodnotu 1, Úřad uvádí následující. V prvé řadě Úřad konstatuje, že do proměnné „0, xx“ zadavatel nedosazuje hodnotu získanou poměrem nejvhodnější nabídky k nabídce hodnocené, jak ve svém vyjádření uvádí zadavatel (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nýbrž bodovou hodnotu získanou poměrem hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky a násobku 100, jak vyplývá ze zadávací dokumentace (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad dále rovněž připomíná, že mechanismus pro výpočet celkového (váženého) počtu bodů pak byl v zadávací dokumentaci definován jako součin bodové hodnoty a váhy příslušného hodnotícího kritéria (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Rovněž s ohledem na právě uvedené proto lze mít za to, že „nula před desetinnou čárkou“ v rámci hodnotících kritérií č. 1 a č. 2 vyjadřuje váhu těchto hodnotících kritérií, která je vyjádřená v procentech (blíže viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž „xx za desetinnou čárkou“ vyjadřuje bodovou hodnotu získanou poměrem hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky a násobku 100. Proměnná „0,xx“ tedy demonstruje vyjádření procent z váhy příslušného hodnotícího kritéria v kontextu získaného bodového hodnocení, tj. v kontextu hodnoty, která má být na základě výpočtu bodového hodnocení do vzorce pro výpočet celkového (váženého) počtu bodů doplněna. Úřad proto – v logice výše předestřené argumentace – konstatuje, že nabídka s totožnou hodnotou jako je hodnota nejvhodnější nabídky musí v rámci hodnotícího kritéria č. 1, příp. č. 2 obdržet totožné bodové hodnocení jako nejvhodnější nabídka. Jinými slovy, pokud nabídka získá v rámci hodnotícího kritéria č. 1, příp. č. 2 plný počet bodů (tedy je nabídkou nejvhodnější, či má stejnou hodnotu jako nejvhodnější nabídka), pak nemůže vzniknout žádná pochybnost, jaké bodové hodnocení má obdržet. Jakákoli jiná úvaha související s bodovým ohodnocením nabídky rovnocenné s nabídkou v daném kritériu nejvhodnější je nejen v příkrém rozporu se zákonem a zadávacími podmínkami, nýbrž také s elementární logikou.

73.         Úřad na základě výše uvedeného uzavírá, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky týkající se způsobu výpočtu získaných bodů za hodnotící kritéria č. 1 a č. 2 byly stanoveny jednoznačně a srozumitelně, neboť zadavatel jednoznačně stanovil, že celkový (vážený) počet bodů v rámci hodnotících kritérií č. 1 a č. 2 bude získán vynásobením počtu získaných bodů (tj. násobku 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky) a váhy předmětného kritéria (tj. 41% v případě hodnotícího kritéria č. 1 a 10% v případě hodnotícího kritéria č. 2). Pro úplnost pak Úřad dodává, že pokud by zadavatel při hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií č. 1 a č. 2, resp. při výpočtu bodů za jednotlivá hodnotící kritéria č. 1 a č. 2 postupoval jiným způsobem, než jak Úřad předestřel výše, byl by takový jeho postup v rozporu se zadávací dokumentací, a tedy v rozporu se zákonem.

74.         Ve vztahu k hodnocení podle hodnotících kritérií č. 3 a č. 4 zadavatel stanovil, že nabídka, která bude obsahovat zadavatelem požadované osvědčení, resp. certifikát, tedy takové osvědčení, které odpovídá všem požadavkům zadavatele, obdrží 25 bodů v případě hodnotícího kritéria č. 3 a 24 bodů v případě hodnotícího kritéria č. 4. V případě, že nabídka toto osvědčení obsahovat nebude, obdrží v rámci předmětného hodnotícího kritéria (č. 3, resp. č. 4) 0 bodů.

75.         Zadavatel ve vztahu k hodnotícím kritériím č. 3 a č. 4 ve sdělení o zrušení zadávacího řízení uvedl, že zadavatelem nebylo jednoznačně stanoveno, zda se jedná o výsledný počet odvážených bodů nebo je třeba získaný počet bodů za splnění těchto hodnotících kritérií „odvážit“ dle jeho procentní hodnoty, přičemž u těchto dvou hodnotících kritérií nebyla stanovena přesná definice vztahu mezi procentním a bodovým hodnocením, což dle zadavatele vedlo k víceru možným výkladům hodnocení a v konečném důsledku nejednoznačnému a netransparentnímu hodnocení (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad se s uvedeným tvrzením zadavatele neztotožňuje, k čemuž předně uvádí následující. Ze zadávacích podmínek vyplývá, že zadavatel pro hodnocení nabídek použije stupnici v rozsahu 0 až 100 bodů a současně přiřazuje hodnotícímu kritériu č. 3 váhu 25% a hodnotícímu kritériu č. 4 váhu 24% (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil, že nabídka účastníka, která bude obsahovat osvědčení dle požadavků zadavatele, obdrží 25 bodů v případě hodnotícího kritéria č. 3 a 24 bodů v případě hodnotícího kritéria č. 4, přičemž nabídka, která nebude obsahovat osvědčení dle požadavků zadavatele, obdrží 0 bodů (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

76.         Pokud tedy zadavatel uvedl, že nabídka, která bude obsahovat osvědčení dle požadavků zadavatele, obdrží 25 bodů (resp. 24 bodů v případě hodnotícího kritéria č. 4), musí se nepochybně jednat o již „odvážený“ (celkový) počet bodů, neboť počet bodů odpovídá stanovené váze příslušného hodnotícího kritéria. Vzhledem k tomu, že hodnotící kritéria č. 3 a č. 4 jsou založena na principu „splnil/nesplnil“, je z logiky věci nadbytečné stanovovat pro výpočet bodového hodnocení jakýkoli vzorec, neboť nabídka může v příslušném hodnotícím kritériu obdržet (při předložení požadovaných dokladů) maximální počet bodů za dané kritérium (25 bodů v případě hodnotícího kritéria č. 3 a 24 bodů v případě hodnotícího kritéria č. 4) nebo (pokud požadované doklady nepředloží) 0 bodů. Úřad k tomu dodává, že jakýkoliv jiný další přepočet bodového hodnocení získaného v rámci hodnotících kritérií č. 3 a č. 4 by negoval původně stanovené váhy těchto hodnotících kritérií. S ohledem na uvedené proto Úřad odmítá tvrzení zadavatele, že nepřesná definice hodnotících kritérií č. 3 a č. 4 umožnila více výkladů možných způsobů hodnocení nabídek podle těchto hodnotících kritérií, neboť Úřad právě dovodil opak.

77.         Úřad tedy s ohledem na výše uvedené uzavírá, že zadavatelem stanovený způsob hodnocení nabídek podle jednotlivých hodnotících kritérií byl jednoznačný a srozumitelný, přičemž žádné objektivní skutečnosti nenasvědčují tomu, že by zadávací podmínky ve vztahu ke způsobu hodnocení nabídek umožňovaly jiný výklad, než jak jej výše provedl Úřad. V žádném případě tedy nelze mít za to, že by zadávací podmínky umožňovaly vícero v úvahu přicházejících výkladů způsobů hodnocení. Pro úplnost pak Úřad dodává, že akceptace jednotlivých tvrzení zadavatele uvedených ve sdělení o zrušení zadávacího řízení by atakovala zpochybnění jedné ze základních premis právního jednání, a sice předpoklad rozumu průměrného člověka i schopnosti užívat jej s běžnou péčí a opatrností [viz § 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „občanský zákoník“)].

78.         Zadavatelem ve sdělení o zrušení zadávacího řízení uvedený důvod pro zrušení zadávacího řízení lze zjednodušeně interpretovat tak, že zadavatelem stanovený způsob (metoda) vyhodnocení nabídek podle hodnotících kritérií neumožňuje spočítat celkový počet bodů získaných za jednotlivá hodnotící kritéria. Úřad k tomu uvádí, že ačkoliv důvody hodné zvláštního zřetele mohou být dle zákona i subjektivní povahy (jejich původ může výslovně záviset na předchozím jednání zadavatele), musí se vždy jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem. V souladu se zásadou transparentnosti pak musí být zrušení zadávacího řízení prosto jakýchkoli aspektů, které by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednání zadavatele.

79.         V šetřeném případě však zadavatel ve sdělení o zrušení zadávacího řízení žádný takovýto důvod nevymezil. Úřad totiž zadavatelovu tvrzení, že zadávací podmínky týkající se způsobu hodnocení nabídek podle jednotlivých hodnotících nastavil nejednoznačně, tedy způsobem, který dle jeho názoru umožňuje vícero možných výkladů způsobů hodnocení nabídek, nemůže přisvědčit, neboť má za to, jak ostatně výše prokázal, že z kontextu pravidel pro hodnocení nabídek stanovených v zadávací dokumentaci nelze dovodit, že jsou zadávací podmínky v uvedeném ohledu stanoveny nejednoznačně, a tudíž v rozporu se zákonem.

80.         Na základě výše uvedeného tedy Úřad konstatuje, že v šetřeném případě neexistují v souvislosti se stanovením pravidel pro hodnocení nabídek, resp. definice počtu získaných bodů za jednotlivá hodnotící kritéria důvody hodné zvláštního zřetele, pro které není možno po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zadavatel tudíž nebyl oprávněn z důvodů uvedených ve sdělení o zrušení zadávacího řízení předmětné zadávací řízení zrušit.

81.         Úřad rovněž na tomto místě zdůrazňuje, že závěry uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí se vztahují k důvodům pro zrušení zadávacího řízení uvedeným ve sdělení o zrušení zadávacího řízení, na jejichž základě zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž pozdější sdělení zadavatele o možných jiných důvodech zrušení zadávacího řízení, na jejichž základě zadavatel mínil přistoupit ke zrušení zadávacího řízení, uvedených např. v rozhodnutí o námitkách, či ve vyjádření k návrhu, je právně irelevantní (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a samo o sobě jeho předchozí nezákonný postup není schopno zhojit.

82.         Úřad dále konstatuje, že výše uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem.

83.         Nad rámec výše uvedeného Úřad uvádí, že ve správním řízení provedl identifikaci veřejné zakázky na základě údajů uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek, kdy ve formuláři „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ ev. č. F2018-038363 je v části IV.1.1) „Druh řízení“ označeno otevřené řízení a v části IV.1.3) „Informace o rámcové smlouvě nebo dynamickém nákupním systému“ nejsou vyplněny („zaškrtnuty“) žádné údaje. Úřad nepřehlédl, že v zadávací dokumentaci zadavatel výslovně uvedl, že s vybraným dodavatelem bude uzavřena rámcová dohoda ve smyslu § 131 a násl. zákona (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nicméně má za to, že v šetřeném případě není sporu o tom, ve věci jakého zadávacího řízení je předmětné správní řízení vedeno, resp. o jakém zadávacím řízení je Úřadem rozhodováno.

Shrnutí

84.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání předmětné veřejné zakázky postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona, když zrušil předmětné zadávací řízení a ve sdělení o jeho zrušení ze dne 16. 4. 2019 uvedl důvody spočívající v pochybnosti o jednoznačném stanovení definice počtu získaných bodů v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, což dle zadavatele mohlo vést k nejednoznačnému a netransparentnímu hodnocení, které však nelze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, jelikož z kontextu pravidel pro hodnocení nabídek stanovených v zadávací dokumentaci nelze dovodit, že jsou zadávací podmínky v uvedeném ohledu stanoveny nejednoznačně, a tudíž v rozporu se zákonem, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

85.         Úřad s odkazem na ust. § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

86.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

87.         Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad dodává, že tento nezákonný postup zadavatele již ze své podstaty ovlivňuje výběr dodavatele (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádný dodavatel vybrán k uzavření smlouvy) a současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.

88.         Úřad tedy konstatuje, že jsou naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

89.         Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku včetně sdělení o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

90.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

91.         Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

92.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku včetně sdělení o zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

93.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

94.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku včetně sdělení o zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

95.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000200.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek.

Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek.

 

Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

2. OLMAN SERVICE s.r.o., Jakuba Obrovského 1389/1b, 635 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy