číslo jednací: S0228/2019/VZ-16117/2019/512/ŠMr

Instance I.
Věc Provozní a stavební údržba objektů užívaných Městskou policií hl. m. Prahy
Účastníci
  1. Hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 1 písm. a) zákona
Rok 2019
Datum nabytí právní moci 19. 6. 2019
Dokumenty file icon 2019_S0228.pdf 410 KB

Č. j.: ÚOHS-S0228/2019/VZ-16117/2019/512/ŠMr

 

Brno: 7. června 2019

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, vykonává dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, ve věci spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

  • Hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – Staré Město,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Provozní a stavební údržba objektů užívaných Městskou policií hl. m. Prahy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zakázce bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 508644, ve znění opravy ze dne 20. 5. 2015 a ve znění opravy ze dne 29. 5. 2015 a dále bylo oznámení o zakázce odesláno do Úředního věstníku Evropské unie dne 11. 5. 2015 a uveřejněno tamtéž dne 20. 5. 2015 pod ev. č. formuláře 2015/S 096-173242, ve znění opravy ze dne 20. 5. 2015 a ve znění opravy ze dne 3. 6. 2015,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – Staré Město – se při zadávání veřejné zakázky„Provozní a stavební údržba objektů užívaných Městskou policií hl. m. Prahy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zakázce bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 5. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 508644, ve znění opravy ze dne 20. 5. 2015 a ve znění opravy ze dne 29. 5. 2015 a dále bylo oznámení o zakázce odesláno do Úředního věstníku Evropské unie dne 11. 5. 2015 a uveřejněno tamtéž dne 20. 5. 2015 pod ev. č. formuláře 2015/S 096-173242, ve znění opravy ze dne 20. 5. 2015 a ve znění opravy ze dne 3. 6. 2015, dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 71 odst. 9 citovaného zákona, když při otevírání obálek nabídku uchazeče – PHAR SERVICE, a.s., IČO 44851057, se sídlem Kollárova 10a/644, 186 00 Praha 8 – Karlín – nevyřadil a tohoto uchazeče bezodkladně nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přestože jeho nabídka nevyhověla požadavku na zpracování nabídky v požadovaném jazyku stanovenému v § 71 odst. 7 písm. a) citovaného zákona a v bodu 24.1. zadávací dokumentace, neboť pod čísly listů 53 a 54 obsahovala dokumenty v anglickém jazyce, k nimž nebyl připojen jejich překlad do českého jazyka, přičemž tím podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a s tímto uchazečem uzavřel dne 11. 1. 2016 rámcovou smlouvu na veřejnou zakázku.  

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se ukládáobviněnému– Hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – Staré Město – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 3.000,- Kč (tři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – Hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – Staré Město (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 11. 5. 2015 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Provozní a stavební údržba objektů užívaných Městskou policií hl. m. Prahy“ odesláním oznámení o zakázce k uveřejnění dne 11. 5. 2015, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 5. 2015 pod ev. č. zakázky 508644, ve znění opravy ze dne 20. 5. 2015 a ve znění opravy ze dne 29. 5. 2015 a dále bylo oznámení o zakázce odesláno do Úředního věstníku Evropské unie dne 11. 5. 2015 a uveřejněno tamtéž dne 20. 5. 2015 pod ev. č. formuláře 2015/S 096-173242, ve znění opravy ze dne 20. 5. 2015 a ve znění opravy ze dne 3. 6. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle bodu 1.1. zadávací dokumentace zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce v otevřeném řízení podle zákona, přičemž bude uzavřena rámcová smlouva se třemi uchazeči na dobu 4 let.

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle bodu 2.2. zadávací dokumentace činí 32.000.000,- Kč bez DPH.

4.             Předmětem plnění veřejné zakázky podle bodu 5.2. zadávací dokumentace je provádění stavební údržby a drobných stavebních prací. Jedná se zejména o odstranění závad na objektech či zařízeních užívaných zadavatelem.

5.             Dne 11. 1. 2016 uzavřel zadavatel s vybranými uchazeči – FITAZ, spol. s r.o., IČO 45310815, se sídlem Pancířova 1154/9, 143 00 Praha 12 – Modřany (dále jen „FITAZ, spol. s r.o.“), NACKO Group s.r.o., IČO 27680754, se sídlem č.p. 94, 572 01 Sádek (dále jen „NACKO Group s.r.o.“) a PHAR SERVICE, a.s., IČO 44851057, se sídlem Kollárova 10a/644, 186 00 Praha 8 – Karlín (dále jen „PHAR SERVICE, a.s.“) – „Rámcovou smlouvu na provozní a stavební údržbu č. 902/14“ (dále jen „rámcová smlouva“) na plnění veřejné zakázky.

II.             POSTUP ÚŘADU

6.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vykonává dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, na základě vlastních zjištění přistoupil k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky.

7.             Přípisem č. j. ÚOHS-P0457/2018/VZ-34596/2018/512/ŠMr ze dne 23. 11. 2018 Úřad vyzval zadavatele k zaslání veškeré dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou a zaslání písemného vyjádření ke skutečnostem v tomto přípisu uvedeným. Přípis ze dne 23. 11. 2018 byl zadavateli doručen dne 26. 11. 2018.

8.             Dne 30. 11. 2018 bylo Úřadu prostřednictvím datové schránky doručeno „Vyjádření k Vaší žádosti č. j. ÚOHS-P0457/2018/VZ-34596/2018/512/ŠMr a zaslání požadované dokumentace.“ ze dne 30. 11. 2018 (dále jen „vyjádření ze dne 30. 11. 2018“) a zadávací dokumentace. Prostřednictvím podatelny Úřadu byly v listinné podobě doručeny další části dokumentace o veřejné zakázce.

Vyjádření obviněného ze dne 30. 11. 2018

9.             Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 30. 11. 2018 k v příkazu posuzované skutečnosti uvádí, že mu není zřejmé, z čeho vznikly pochybnosti, že nabídka PHAR SERVICE, a.s. není zpracována v českém jazyce, když podle jeho názoru je celá nabídka kompletně zpracována v českém jazyce. Zadavatel dále uvádí: „Pokud se jedná o dva certifikáty prokazující splnění ISO 9001, pak zadavatel konstatuje, že prokázání těchto kvalifikačních předpokladů nepožadoval a uchazeč je do nabídky zařadil o své vůli. To, že součástí nabídky jsou dva dokumenty v anglickém jazyce, které navíc nebyly zadavatelem požadovány, není důvod k vyloučení nabídky daného uchazeče. Naopak zadavatel má za to, že by postupoval v rozporu se zákonem. Stejně tak zařazení těchto dvou dokumentů do nabídky není důvodem pro tvrzení, že nabídka nebyla zpracována v českém jazyce.“

Další postup Úřadu

10.         Podle § 90 odst. 1 věty prvé zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem.

11.         V rámci vlastního šetření Úřad přezkoumal dokumentaci o veřejné zakázce zaslanou zadavatelem. Po přezkoumání relevantních podkladů, jež tvoří součást spisu v této věci vedeného pod sp. zn. P0457/2018/VZ, Úřad dospěl k závěru, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

K postavení zadavatele

12.         Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

13.         Podle čl. 99 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

14.         Z výše uvedeného plyne, že Hlavní město Praha jakožto zadavatel je základním územním samosprávným celkem. Zadavatel je tak v případě zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona, proto se na něj vztahují ustanovení zákona.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

15.         Podle § 68 odst. 2 zákona v nabídce musí být uvedeny identifikační údaje uchazeče. Nabídka obsahuje návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Součástí nabídky jsou rovněž další dokumenty požadované tímto zákonem či zadavatelem. V otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou součástí nabídky rovněž doklady a informace prokazující splnění kvalifikace, nestanoví-li zadavatel jinak; ustanovení § 64 odst. 2 věty první tím není dotčeno.

16.         Podle § 69 odst. 5 zákona se nabídky podávají písemně, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje (dále jen „nabídka v elektronické podobě“). Uchazeč podává nabídku ve lhůtě pro podání nabídek. Nabídka v listinné podobě musí být podána v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky, na které musí být uvedena adresa, na niž je možné zaslat oznámení podle § 71 odst. 5. Nabídka v elektronické podobě musí být podána v souladu s požadavky stanovenými v § 149.

17.         Podle § 71 odst. 1 zákona pro otevírání obálek s nabídkami (dále jen „obálka“) ustanoví veřejný zadavatel nejméně tříčlennou komisi. Sektorový zadavatel a veřejný zadavatel, který zadává veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění nebo na základě rámcové smlouvy, nejsou povinni ustanovit komisi pro otevírání obálek a veškerá práva a povinnosti související s otevíráním obálek plní zadavatel. Činí-li komise úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.

18.         Podle § 71 odst. 7 zákona komise otevírá obálky postupně podle pořadového čísla a kontroluje, zda

a)      je nabídka zpracována v požadovaném jazyku a

b)      je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče.

19.         Podle § 71 odst. 9 zákona jestliže nabídka nevyhoví požadavkům podle odstavce 7, komise nabídku vyřadí. Zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče, jehož nabídka byla komisí vyřazena, z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodů zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči.

20.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

21.         Podle § 148 odst. 6 zákona nabídky a ostatní písemnosti podle tohoto zákona je možné předložit vždy v českém jazyce, popřípadě v jazyce stanoveném zadavatelem v zadávacích podmínkách. Vysokoškolské diplomy lze předkládat v latinském jazyce.

22.         Podle § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.

23.         Podle § 112 odst. 2 zákona o přestupcích ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

24.         Podle § 28 odst. 1 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), pro účely tohoto zákona se rozumí nabídkou údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace.

25.         Podle § 37 odst. 2 ZZVZ zadavatel může stanovit požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

26.         Podle § 39 odst. 2 ZZVZ v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

a)      posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

b)      snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

c)      hodnocení nabídek.

27.         Podle § 39 odst. 4 ZZVZ není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

28.         Podle § 48 odst. 1 ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

29.         Podle § 48 odst. 2 ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)      nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)      nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo

c)      neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

30.         Podle § 48 odst. 8 ZZVZ vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).

31.         Podle § 110 odst. 2 ZZVZ zadavatel při otevírání obálek kontroluje, zda nabídky byly doručeny ve stanovené lhůtě a v souladu s § 107 odst. 2.

32.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ zadavatel se dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

33.         Podle § 274 odst. 1 písm. a) ZZVZ, podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce a další zjištěné skutečnosti

34.         V bodu IV.3.6) „Oznámení o zakázce“ uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 5. 2015 je jako „jazyk nebo jazyky, ve kterých mohou být návrhy nebo žádosti o účast vypracovány“, uveden jazyk český.

35.         Podle bodu 1.1. zadávací dokumentace: »Veřejný zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce v otevřeném řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Bude uzavřena rámcová smlouva se třemi uchazeči na dobu 4 let.«

36.         V dobu 24.1. zadávací dokumentace zadavatel uvádí: „Nabídka bude podána písemně, v listinné podobě. V jazyce českém, a to v jednom originále a v jedné kopii.“

37.         V bodu 24.2. zadávácí dokumentace zadavatel stanovil, že „(k)aždé vyhotovení nabídky bude odpovídajícím způsobem zabezpečeno proti možné manipulaci s jednotlivými listy včetně příloh a proti jejich vypadnutí. (…) Všechny listy nabídky vč. příloh budou v pravém dolním rohu vzestupně a řádně očíslovány a parafovány oprávněnou osobou.“

38.         Otevírání obálek s nabídkami je upraveno v části 27. zadávací dokumentace, v níž je mj. uvedeno, že „ (…) Komise dle § 71 odst. 7 zákona otevírá obálky s nabídkami postupně podle pořadového čísla a kontroluje zda: (a) je nabídka zpracována v požadovaném jazyku, (b) je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. (…) Jestliže nabídka nevyhoví výše uvedeným požadavkům, komise nabídku vyřadí. Zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče, jehož nabídka byla komisí vyřazena, z účasti v zadávacím řízení. (…) Protokol o otevírání obálek sepisuje komise o otevírání obálek. U každé nabídky uvede komise údaje sdělované přítomným uchazečům při kontrole nabídky. (…)“

39.         Součástí dokumentace o veřejné zakázce je „Rozhodnutí zadavatele o ustanovení hodnotící komise“ ze dne 1. 6. 2015 (dále jen „rozhodnutí o ustanovení komise“), podle kterého je ustanovena zadavatelem hodnotící komise na veřejnou zakázku, která je současně pověřena otevíráním obálek a posouzením kvalifikace.

40.         Hodnotící komise ustanovená zadavatelem pro otevírání obálek uvedla v „Protokolu o otevírání obálek s nabídkami“ ze dne 22. 6. 2015 (dále jen „protokol o otevírání obálek“) v jeho části týkající se kontroly nabídky PHAR SERVICE, a.s. a jejího zpracování v jazyce požadovaném v oznámení o zakázce „ano“.

41.         Nabídka PHAR SERVICE, a.s. obsahuje, konkrétně v části označené „Další doklady prokazující kvalifikaci“ (číslo listu 43), pod číslem listu 53 nabídky dokument/certifikát v anglickém jazyce The International Certification Network ISO 9001 : 2008 a pod číslem listu 54 nabídky dokument/certifikát v anglickém jazyce CQS – Czech Association for Quality Certification EN ISO 9001 : 2008, k nimž není připojen jejich překlad do českého jazyka.  

42.         Zadavatel dne 11. 1. 2016 uzavřel rámcovou smlouvu na veřejnou zakázku s FITAZ, spol. s r.o., NACKO Group s.r.o. a PHAR SERVICE, a.s.

43.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 30. 11. 2018 uvádí, že mu není zřejmé, z čeho vznikly pochybnosti, že nabídka PHAR SERVICE, a.s. není zpracována v českém jazyce, když podle jeho názoru je celá nabídka kompletně zpracována v českém jazyce. Zadavatel dále uvádí: „Pokud se jedná o dva certifikáty prokazující splnění ISO 9001, pak zadavatel konstatuje, že prokázání těchto kvalifikačních předpokladů nepožadoval a uchazeč je do nabídky zařadil o své vůli. To, že součástí nabídky jsou dva dokumenty v anglickém jazyce, které navíc nebyly zadavatelem požadovány, není důvod k vyloučení nabídky daného uchazeče. Naopak zadavatel má za to, že by postupoval v rozporu se zákonem. Stejně tak zařazení těchto dvou dokumentů do nabídky není důvodem pro tvrzení, že nabídka nebyla zpracována v českém jazyce.“

Právní posouzení

44.         Předtím, než Úřad přistoupí k právnímu posouzení, považuje za vhodné uvést, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, ode dne účinnosti zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Tatáž argumentace se pak vztahuje i k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné správní řízení je vedeno ve věci spáchání přestupku, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele).

45.         Úřad předně uvádí, že § 148 odst. 6 zákona zadavateli umožňuje, aby v zadávacích podmínkách stanovil jazyk, v němž mají být předloženy nabídky a ostatní písemnosti, přičemž v českém jazyce je možno předložit nabídku vždy. V šetřeném případě zadavatel v bodu 24.1. zadávací dokumentace stanovil, že nabídka má být předložena v jazyce českém.

46.         Dále Úřad konstatuje, že podle § 68 odst. 2 zákona jsou součástí nabídky dokumenty požadované tímto zákonem či zadavatelem a dále v otevřeném řízení rovněž doklady a informace prokazující splnění kvalifikace. Z části označené „Další doklady prokazující kvalifikaci“ nabídky PHAR SERVICE, a.s. Úřad zjistil, že součástí nabídky jsou 2 cizojazyčné doklady/certifikáty, a to s názvem The International Certification Network ISO 9001 : 2008 zařazený pod číslem listu 53 nabídky a CQS – Czech Association for Quality Certification EN ISO 9001 : 2008 zařazený pod číslem listu 54 nabídky, přičemž k nim není připojen jejich překlad do českého jazyka, a tento překlad není zařazen ani v jiných částech nabídky PHAR SERVICE, a.s.

47.         Ze skutečnosti, kdy součástí nabídky PHAR SERVICE, a.s., konkrétně v její části označené „Další doklady prokazující kvalifikaci“, jsou dva doklady/certifikáty v anglickém jazyce zařazené pod číslem listu 53 a 54 nabídky, vyplývá, že rovněž i na tyto doklady měla zadavatelem ustavená hodnotící komise pro otevírání obálek vztáhnout požadavek zadavatele na předložení nabídky v českém jazyce (§ 148 odst. 6 zákona a bod 24.1. zadávací dokumentace).

48.         Pokud se obviněný nyní brání ve svém vyjádření ze dne 30. 11. 2018 tím, že „(c)elá nabídka je kompletně zpracována v českém jazyce.(…) To, že součástí nabídky jsou dva dokumenty v anglickém jazyce, které navíc nebyly zadavatelem požadovány, není důvod k vyloučení nabídky daného uchazeče. (…) Stejně tak zařazení těchto dvou dokumentů do nabídky není důvodem pro tvrzení, že nabídka nebyla zpracována v českém jazyce.“, Úřad k tomu uvádí, že jestliže obviněný v zadávací dokumentaci výslovně uvedl, že nabídka bude podána v jazyce českém (bod 24.1. zadávací dokumentace), přičemž, jak již bylo výše řečeno, doklady v anglickém jazyce zařazené v části „Další doklady prokazující kvalifikaci“ nabídky PHAR SERVICE, a.s. pod číslem listu 53 a 54 nabídky byly prokazatelně součástí nabídky PHAR SERVICE, a.s., což potvrzuje i sám obviněný ve svém vyjádření ze dne 30. 11. 2018, kde mj. uvádí, že „součástí nabídky jsou dva dokumenty v anglickém jazyce, (…).“, pak obviněnému nezbývalo, než aby se při kontrole nabídky PHAR SERVICE, a.s. z hlediska splnění požadavku uvedeného v § 71 odst. 7 písm. a) zákona důsledně řídil pravidlem, jež v zadávací dokumentaci sám stanovil a za vyhovující považoval pouze nabídky předložené výlučně způsobem, který v zadávací dokumentaci připustil, tedy nabídky podané v jazyce českém. Z těchto důvodů je tedy třeba argumentaci obviněného odmítnout.

49.         Otázkou splnění požadavku na zpracování nabídky v požadovaném jazyku je zadavatel povinen se zabývat již ve fázi otevírání obálek s nabídkami, neboť tuto povinnost mu ukládá § 71 odst. 7 písm. a) zákona, přičemž jménem zadavatele činí tento úkon zadavatelem ustanovená komise pro otevírání obálek, v předmětné veřejné zakázce hodnotící komise na veřejnou zakázku, která byla současně pověřena otevíráním obálek a posouzením kvalifikace. Z dokumentace o veřejné zakázce, konkrétně z protokolu o otevírání obálek vyplývá, že v šetřeném případě došlo ke kontrole nabídky PHAR SERVICE, a.s. také z hlediska jejího zpracování v požadovaném jazyce dne 22. 6. 2015, kdy komise podle protokolu o otevírání obálek došla k závěru, že podmínka zpracování nabídky v požadovaném jazyce byla splněna. Závěry hodnotící komise stran splnění podmínky požadovaného jazyka nabídky, obsažené v protokolu o otevírání obálek, však stojí v rozporu se zjištěními učiněnými Úřadem.

50.         Úřad tedy dospěl k závěru, že pokud nabídka PHAR SERVICE, a.s. v její části označené „Další doklady prokazující kvalifikaci“ obsahovala dokumenty/certifikáty v anglickém jazyce, ke kterým nebyl připojen jejich překlad do českého jazyka, což ostatně ani obviněný v rámci svého vyjádření ze dne 30. 11. 2018 nijak nerozporuje, pak tato nabídka nesplňovala požadavek zadavatele na jazyk nabídky stanovený v bodu 24.1. zadávací dokumentace. Na tomto závěru Úřadu nic nemění ani skutečnost, že komise pro otevírání obálek ve svém protokolu ze dne 22. 6. 2015 dospěla k závěru opačnému. Uvedený závěr Úřadu je v souladu s právním názorem předsedy Úřadu vyjádřeným v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R236/2013/VZ-9061/2014/310/LPa ze dne 30. 4. 2014, v němž se uvádí, že „za nevyhovující je třeba nabídku považovat nabídku, která je zpracována v jiném než v českém jazyce, který nebyl zadavatelem v zadávacích podmínkách připuštěn, byť by šlo o jazyk zadavateli či členům komise pro otevírání obálek srozumitelný. Není přitom rozhodná ani míra, tedy rozsah, v jakém byl v nabídce použit cizí jazyk, když pro posouzení, zda je nabídka zpracována v požadovaném jazyce, je rozhodný samotný jazyk předložené nabídky, nikoli rozsah části nabídky zpracované v tomto cizím jazyce. ……. Za takovéto situace, tedy absence specifikování v rámci zadávacích podmínek, co zadavatel považuje ještě za povolenou míru odchylky od požadovaného jazyka a co již ne, by tedy již samotné hodnocení rozsahu zpracování nabídky v jiném než požadovaném jazyce bylo způsobilé vyvolat pochybnosti o diskriminačním postupu zadavatele.“

51.         Jestliže nabídka PHAR SERVICE, a.s. nevyhověla požadavku na její zpracování v požadovaném jazyce (jak Úřad dovodil shora), pak byl obviněný povinen v souladu s § 71 odst. 9 zákona tuto nabídku vyřadit a uchazeče bezodkladně vyloučit z účasti v zadávacím řízení, což však neučinil a namísto toho s PHAR SERVICE, a.s. uzavřel dne 11. 1. 2016 rámcovou smlouvu na veřejnou zakázku.

52.         Úřad proto na základě výše uvedeného došel k dílčímu závěru, že obviněný nedodržel postup stanovený v § 71 odst. 9 zákona, když při otevírání obálek nabídku uchazeče – PHAR SERVICE, a.s. nevyřadil a tohoto uchazeče bezodkladně nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přestože jeho nabídka nevyhověla požadavku na zpracování nabídky v požadovaném jazyku stanovenému v § 71 odst. 7 písm. a) citovaného zákona a v bodu 24.1. zadávací dokumentace, neboť pod čísly listů 53 a 54 obsahovala dokumenty v anglickém jazyce, k nimž nebyl připojen jejich překlad do českého jazyka.

53.         K možnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky v důsledku nedodržení postupu stanoveného zákonem Úřad uvádí následující.  

54.         Úřad předně obecně uvádí k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka alespoň potencionálního podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, že k této otázce se vyjádřil např. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, když uvedl, že „dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud …“. Není tedy rozhodující, zda k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost podstatného ovlivnění. Lze tedy shrnout, že v případě, kdy zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem, postačuje k uložení nápravného opatření potenciální možnost, že k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky mohlo dojít.

55.         K podmínce podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, respektive k jeho potencialitě tedy Úřad s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi soudů a jeho vlastní rozhodovací činnost uvádí, že výše uvedené ve výsledku mělo podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, když, jak Úřad dovodil v předcházejících bodech odůvodnění tohoto příkazu, je zřejmé, že zadavatel nevyřazením nabídky PHAR SERVICE, a.s., když tato nevyhověla požadavkům podle § 71 odst. 7 písm. a) zákona, přičemž následně došlo k uzavření smlouvy s tímto vybraným uchazečem PHAR SERVICE, a.s., porušil ve vztahu k předmětné veřejné zakázce svou povinnost stanovenou v § 71 odst. 9 zákona. V případě, že by obviněný postupoval v souladu s § 71 odst. 9 zákona, nabídka PHAR SERVICE, a.s. by již vůbec nebyla hodnocena, nemohla by být tudíž vybrána jako jedna z nejvhodnějších (podle bodu 1.1. zadávací dokumentace zadavatel uzavírá rámcovou smlouvu se třemi uchazeči na dobu 4 let) a obviněný by s vybraným uchazečem PHAR SERVICE, a.s. nemohl uzavřít rámcovou smlouvu na plnění veřejné zakázky, z čehož vyplývá, že postup obviněného tak podstatným způsobem ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.

56.         Závěrem Úřad uvádí, že obviněný uzavřel dne 11. 1. 2016 s vybraným uchazečem PHAR SERVICE, a.s. rámcovou smlouvu na plnění veřejné zakázky.

57.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad učinil závěr, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 71 odst. 9 zákona, když při otevírání obálek nabídku PHAR SERVICE, a.s. nevyřadil a tohoto uchazeče bezodkladně nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přestože jeho nabídka nevyhověla požadavku na zpracování nabídky v požadovaném jazyku stanoveném v § 71 odst. 7 písm. a) zákona a v bodu 24.1. zadávací dokumentace, neboť pod čísly listů 53 a 54 obsahovala dokumenty v anglickém jazyce, k nimž nebyl připojen jejich překlad do českého jazyka, a uvedený postup zadavatele měl podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, přičemž zadavatel uzavřel dne 11. 1. 2016 s vybraným uchazečem PHAR SERVICE, a.s. rámcovou smlouvu na plnění veřejné zakázky. Uvedeným jednáním tak obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

58.         Úřad v této souvislosti připomíná, že předmětná veřejná zakázka byla zadavatelem zadávána v době účinnosti zákona (zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů).

59.         Úřad uvádí, že byť bylo předmětné zadávací řízení na veřejnou zakázku zahájeno za účinnosti zákona, a nyní účinný ZZVZ ve svých přechodných ustanoveních, konkrétně v § 274 odst. 1 písm. a) ZZVZ mj. stanoví, že v řízeních o přestupcích zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti ZZVZ se postupuje podle zákona, týkají-li se zadávání veřejných zakázek dle zákona, je Úřad povinen při rozhodování o spáchání přestupku zohlednit článek 40 odst. 6 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina základních práv a svobod“), dle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v článku 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním.

60.         I když tedy Úřad shledal na straně obviněného pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, je Úřad povinen zohlednit jakoukoli pozdější právní úpravu dle zákona (tj. znění případných novel) a rovněž dle ZZVZ a posoudit, zda je tato nová (pozdější) právní úprava pro obviněného příznivější.

61.         S ohledem na výše uvedené Úřad nejprve posoudil, zda je co do viny pro zadavatele právní úprava dle ZZVZ příznivější. V této souvislosti Úřad uvádí, že (i) podle § 28 odst. 1 písm. f) ZZVZ pro účely tohoto zákona se rozumí nabídkou údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace; (ii) podle § 37 odst. 2 ZZVZ zadavatel může stanovit požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek; (iii) podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil a (iv) podle § 48 odst. 8 ZZVZ zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2. K tomu Úřad dále akcentuje, že z § 48 odst. 2 ZZVZ ve spojení s § 48 odst. 8 ZZVZ vyplývá, že zatímco jiného účastníka zadávacího řízení zadavatel pro nesplnění zadávacích podmínek vyloučit „může“, v případě vybraného dodavatele již § 48 odst. 8 ZZVZ zadavateli stran jeho vyloučení při nesplnění zadávacích podmínek nedává na výběr a zadavatel takového vybraného dodavatele vyloučit musí (jak plyne z použité formulace § 48 odst. 8 ZZVZ - „vyloučí“). Nesplnění zadávacích podmínek, tj. v šetřeném případě doložení cizojazyčných dokumentů v nabídce bez jejich překladu do českého jazyka, tak v konečném důsledku musí vést při postupu podle obou právních úprav (jak podle zákona, tak podle ZZVZ) ke stejnému výsledku (k vyloučení dodavatele, jehož nabídka nesplňuje zadávací podmínky), byť k vyloučení dodavatele dojde v různých fázích zadávacího řízení (podle zákona postupem podle § 71 odst. 9 vyloučením uchazeče, jehož nabídka byla komisí vyřazena a podle ZZVZ postupem podle § 48 odst. 8 vyloučením vybraného dodavatele). Z uvedeného je tedy zřejmé, že i z nové právní úpravy vyplývá zadavateli povinnost vyloučení PHAR SERVICE, a.s.  

62.         Úřad v této souvislosti akcentuje, že v daném případě ani skutečnost, že zadavatel kontroluje podle § 110 odst. 2 ZZVZ při otevírání obálek „pouze“ včasnost doručení (tedy dodržení lhůty pro podání nabídek) a zda je nabídka řádně uzavřena a označena názvem veřejné zakázky, tj. dodržení způsobu podání nabídky, což znamená, že oproti předchozí právní úpravě již zadavatel nemá povinnost kontrolovat při otevírání obálek s nabídkami, zda je nabídka zpracována v požadovaném jazyku a zda je přiložen návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, nic nemění na faktu, že obsahová kontrola nabídky je podle ZZVZ předmětem až následných úkonů zadavatele v zadávacím řízení, přičemž právě podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ je důvodem pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s předkládám údajů, dokladů, vzorů nebo modelů předložených účastníkem zadávacího řízení, že tyto nesplňují zadávací podmínky. K tomu Úřad akcentuje, že obecně fakultativní § 48 odst. 2 ZZVZ je v § 48 odst. 8 ZZVZ prolamován ve vztahu k vybranému dodavateli, kterého je zadavatel povinen vyloučit z účasti v zadávacím řízení v případě, že u něj jsou naplněny důvody vyloučení podle druhého odstavce, tj. zadavatel zjistí důvody pro vyloučení až po provedení hodnocení.

63.         Na základě uvedeného Úřad uzavírá, že i dle nové právní úpravy má zadavatel povinnost vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení, a to tím, že údaje či doklady předložené vybraným dodavatelem nesplňují zadávací podmínky, v předmětném případě zpracování nabídky v jazyce českém. Pokud by tedy byl přezkoumávaný postup obviněného posuzován podle právní úpravy ZZVZ, představoval by v konečném důsledku nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky, čímž by byla naplněna skutková podstata přestupku. Úřad tedy konstatuje, že právní úprava dle ZZVZ pro zadavatele příznivější není, jelikož jednání zadavatele je co do viny i podle nové právní úpravy stále trestné, přičemž by došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ.

64.         Úřad dále posoudil, zda je co do trestu pro zadavatele právní úprava dle ZZVZ příznivější, přičemž v této souvislosti uvádí, že z porovnání ustanovení o sankci za přestupek dle zákona (§ 120 odst. 1 písm. a) zákona) a ZZVZ (§ 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ) vyplývá, že ustanovení o sankci podle ZZVZ není pro obviněného příznivější, neboť podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20.000.000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, a za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ lze podle § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ uložit také pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20.000.000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, tj. podle obou jmenovaných ustanovení zákona a ZZVZ lze za spáchání přestupku uložit shodnou výši pokuty.

65.         Úřad tedy z porovnání obou právních úprav, tj. zákona a ZZVZ, zjistil, že jednak je jednání obviněného co do viny stále trestné podle obou předmětných právních norem (viz bod 63. odůvodnění tohoto příkazu) a jednak ani co do trestu nelze považovat právní úpravu dle ZZVZ za pro obviněného příznivější (viz bod 64. odůvodnění tohoto příkazu). Právní úprava obsažená v ZZVZ není tedy pro zadavatele příznivější. S ohledem na shora popsané tedy Úřad při rozhodování dané věci aplikoval zákon.

66.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 71 odst. 9 zákona, když při otevírání obálek nabídku PHAR SERVICE, a.s. nevyřadil a tohoto uchazeče bezodkladně nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, přestože jeho nabídka nevyhověla požadavku na zpracování nabídky v požadovaném jazyku stanovenému v § 71 odst. 7 písm. a) zákona a v bodu 24.1. zadávací dokumentace, neboť pod čísly listů 53 a 54 obsahovala dokumenty v anglickém jazyce, k nimž nebyl připojen jejich překlad do českého jazyka, přičemž tím podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a s tímto uchazečem uzavřel dne 11. 1. 2016 rámcovou smlouvu na veřejnou zakázku.

67.         Z uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu

68.         Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

69.         Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájí řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

70.         Podle § 112 odst. 2 věta první zákona o přestupcích ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. Pro posouzení zániku odpovědnosti za přestupek a zániku jeho trestnosti se tedy dosavadní právní úprava zákona nepoužije ani ve vztahu k přestupkům spáchaným přede dnem nabytí účinnosti zákona o přestupcích. S účinností od 1. 7. 2017 tak Úřad posuzuje zánik odpovědnosti za přestupek a zánik trestnosti přestupku podle zákona o přestupcích, ve vztahu k němuž však představuje speciální právní úpravu ZZVZ. Doprovodným změnovým zákonem k přestupkovému zákonu bylo do ZZVZ vloženo s účinností od 1. 7. 2017 nové znění § 270, které představuje právě speciální právní úpravu vůči zákonu o přestupcích. V otázkách neřešených speciální právní úpravou ZZVZ pak Úřad subsidiárně aplikuje jednotlivá ustanovení zákona o přestupcích jakožto obecnějšího právního předpisu.

71.         Podle § 29 odst. 2 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby. Podle § 270 odst. 5 ZZVZ promlčecí doba činí 5 let. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

72.         Před uložením pokuty Úřad ověřil, zda je ve vztahu k přestupku splněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 ZZVZ. V šetřeném případě se Úřad o spáchání přestupku popsaného ve výroku I. tohoto příkazu dozvěděl dne 13. 11. 2018 na základě vlastních zjištění. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dnem uzavření rámcové smlouvy na plnění veřejné zakázky, tj. dne 11. 1. 2016. Vzhledem k uvedenému tak Úřad konstatuje, že k uplynutí objektivní lhůty stanovené v § 270 odst. 5 ZZVZ ve vztahu k přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu dosud nedošlo; odpovědnost zadavatele za přestupek ke dni vydání tohoto příkazu tedy uplynutím promlčecí doby nezanikla.

73.         Pro úplnost Úřad konstatuje, že § 112 odst. 2 věty druhé přestupkového zákona, podle kterého odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt spáchaný přede dnem nabytí účinnosti přestupkového zákona nezanikne dříve, než by uplynula lhůta pro zánik odpovědnosti stanovená dosavadním zákonem, se v případě projednávaného přestupku nepoužije, neboť k aplikaci tohoto ustanovení by došlo pouze v případě, že lhůta pro zánik odpovědnosti za přestupek podle právní úpravy účinné od 1. 7. 2017 by již uplynula, což však není případ projednávaného přestupku.

74.         Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tj. za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d). Úřad konstatuje, že cena zakázky v šetřeném případě je v Článku V. odst. 1. rámcové smlouvy upravena následovně: „Maximální, a nepřekročitelná celková hodnota rámcové smlouvy činí: 32.000.000,- Kč bez DPH.“ Celková cena veřejné zakázky tak po připočtení DPH činí 38.720.000,- Kč. Maximální možná výše pokuty, kterou by Úřad mohl za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu uložit tedy činí 3.872.000,- Kč.

75.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

76.         Hlavním kritériem, které je dle citovaných ustanovení zákona o přestupcích rozhodné pro určení druhu a výměry správního trestu, je povaha a závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního přestupku na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také, jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

77.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku obviněného Úřad konstatuje, že obviněný spáchal přestupek tím, že nabídku, která nesplňovala požadavek stanovený v zadávací dokumentaci, nevyřadil a uchazeče, který tuto nabídku předložil, nevyloučil z další účasti v zadávacím řízení, čímž podstatně ovlivnil další průběh zadávacího řízení. V důsledku postupu obviněného byla jako jedna z nejvhodnějších vybrána nabídka, která měla být postupem podle zákona správně vyřazena, a rámcová smlouva na plnění veřejné zakázky tak byla uzavřena s uchazečem, který měl být z další účasti v zadávacím řízení vyloučen. Postupem obviněného v šetřeném případě tak byl porušen zákonem chráněný zájem na tom, aby plnění veřejné zakázky nebylo svěřeno dodavateli, který nesplňuje zadávací podmínky zadavatele. Z obecného pohledu je tedy nutno považovat přestupek obviněného za typově závažný, neboť má potenciál ovlivnit férovost hospodářské soutěže mezi uchazeči o veřejnou zakázku.

78.         Co se týče okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, přihlédl Úřad jako k polehčující okolnosti ke skutečnosti, že od spáchání přestupku již uplynula doba delší než tři roky, tj. více než polovina promlčecí doby. Úřad si je tedy vědom skutečnosti, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.

79.         Úřad neshledal žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti případu.

80.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schválené bilance návrhu rozpočtu na rok 2019 dostupné na internetové adrese http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/finance/rozpocet/rozpocet_na_rok_2019/schvaleny_rozpocet_vlastniho_hlavniho.html vyplývá, že zadavatel na rok 2019 předpokládá celkové příjmy ve výši 59.175.179,30,- Kč a celkové výdaje ve výši 77.568.769,60,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou), neboť představuje naprosto marginální částku ve srovnání s prostředky, se kterými zadavatel hospodaří.

81.         Pokuta uložená obviněnému za spáchání přestupku má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, které nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu při samé spodní hranici zákonné sazby, tj. ve výši 3.000,- Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

82.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

83.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu.  

 

Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – Staré Město

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz