číslo jednací: S0140/2019/VZ-15242/2019/533/AMe

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 11. 4. 2019, jehož účastníkem je

 

• zadavatel – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části č. 1 „SÚJ 103008 Horní Benešov - těžební činnost“ veřejné zakázky „Těžební činnosti 2018-04“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 12. 2018 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 12. 2018 pod ev. č. Z2018-044269 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 246-564529, 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové – nedodržel při zadávání části č. 1 „SÚJ 103008 Horní Benešov - těžební činnost“ veřejné zakázky „Těžební činnosti 2018-04“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 12. 2018 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 12. 2018 pod ev. č. Z2018-044269 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 246-564529, postup stanovený v ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona, jelikož důvod zrušení zadávacího řízení ve smyslu ekonomického důvodu hodného zvláštního zřetele – spočívajícího v ekonomické nevýhodnosti nabídkové ceny dříví – tak, jak je jmenovaným zadavatelem zachycen v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení č. j. LCR099/39/000405/2019 ze dne 15. 2. 2019 a v oznámení (ve smyslu sdělení o zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 128 odst. 1 citovaného zákona) o zrušení zadávacího řízení č. j. LCR0099/39/00406/2019 ze dne 18. 2. 2019, není popsán transparentním a přezkoumatelným způsobem a tudíž jej nelze považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, který se vyskytl v průběhu zadávacího řízení, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové – č. j. LCR099/39/000405/2019 ze dne 15. 2. 2019 o zrušení zadávacího řízení na část č. 1 „SÚJ 103008 Horní Benešov - těžební činnost“ veřejné zakázky „Těžební činnosti 2018-04“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 12. 2018 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 12. 2018 pod ev. č. Z2018-044269 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 246-564529.

III.

Zadavateli – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové – se podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0140/2019/VZ zahájeného dne 11. 4. 2019 z moci úřední ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na část č. 1 „SÚJ 103008 Horní Benešov - těžební činnost“ veřejné zakázky „Těžební činnosti 2018-04“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 12. 2018 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 12. 2018 pod ev. č. Z2018-044269 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 246-564529.

IV.

Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ustanovení § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové –

 

ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Dne 18. 12. 2018 odeslal zadavatel – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“) – k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného řízení na veřejnou zakázku „Těžební činnosti 2018-04“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 12. 2018 pod ev. č. Z2018-044269 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 12. 2018 pod ev. č. 2018/S 246-564529 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V bodu II.1.4) „Stručný popis“ oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky následovně: »Předmětem plnění VZ(resp. jejích jednotlivých částí) je řádné poskytování služeb spočívajících v činnostech souvisejících zejména s hospodařením v lesích ve smyslu ustanovení § 2 písm. d) zákona o lesích (dále jen „lesnické činnosti“) v rámci vymezené smluvní územní jednotky (SÚJ). Lesnické činnosti, které bude vybraný účastník na SÚJ vykonávat, zahrnují těžební činnosti, jakož i poskytování dalších souvisejících služeb a dodávek, které jsou zadavatelem blíže specifikovány v ZD a jejích přílohách. Bližší informace budou uvedeny v zadávací dokumentaci.«.

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.1.5) „Předpokládaná celková hodnota“ oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 83 356 000,- Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“).

4.             V oddílu II „Předmět“ oznámení o zahájení zadávacího řízení je v bodu II.2.4) „Popis zakázky“ vymezen předmět plnění části č. 1 veřejné zakázky nazvané „SÚJ 103008 Horní Benešov – těžební činnost“, a to následovně: »Předmětem plnění této části VZ je řádné poskytování služeb spočívajících v činnostech souvisejících zejména s hospodařením v lesích ve smyslu ustanovení § 2 písm. d) zákona o lesích (dále jen „lesnické činnosti“) v rámci vymezené smluvní územní jednotky (SÚJ). Lesnické činnosti, které bude vybraný účastník na SÚJ vykonávat, spočívají ve výkonu těžebních činností, jakož i poskytování dalších souvisejících služeb a dodávek, které jsou zadavatelem blíže specifikovány v ZD a jejích přílohách. Bližší informace budou uvedeny v zadávací dokumentaci.«.

5.             V bodu II.2.6) „Předpokládaná hodnota“ oznámení o zahájení zadávacího řízení náležejícímu k části č. 1 veřejné zakázky stanovil zadavatel předpokládanou hodnotu části č. 1 veřejné zakázky ve výši 51 311 000,- Kč bez DPH. V bodu II.2.14) „Další informace“ oznámení o zahájení zadávacího řízení je uvedeno »K bodu II.2.6) tohoto oznámení: Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je uvedena včetně předpokládané hodnoty plnění, které je předmětem vyhrazené změny závazku dle ust. § 100 odst. 3 zákona (dále jen "opce"). Předpokládaná hodnota části veřejné zakázky bez předpokládané hodnoty opce, stejně tak i samostatně vyčíslená předpokládaná hodnota opce je uvedena v příloze č. 1 zadávací dokumentace.«.

6.             Dokumentem označeným jako „Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení“ č. j. LCR099/39/000405/2019 ze dne 15. 2. 2019 (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“) rozhodl zadavatel s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „zákon o zadávání veřejných zakázek“), o zrušení zadávacího řízení na část č. 1 předmětné veřejné zakázky.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

7.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona obdržel dne 18. 3. 2019 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání, resp. zrušení části č. 1 veřejné zakázky. V rámci šetření si Úřad vyžádal od zadavatele stanovisko k obsahu podnětu a příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení. Z obdržené dokumentace o zadávacím řízení získal Úřad pochybnost, zda zadavatel neporušil ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona v návaznosti na ustanovení § 6 odst. 1 zákona, tj. zda zadávací řízení zrušil v souladu se zásadou transparentnosti a důvody uvedenými v ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, které musí být naplněny kumulativně, a zda tento postup zadavatele neměl vliv na výběr dodavatele.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

8.             Účastníkem správního řízení je podle ustanovení § 256 zákona zadavatel.

9.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0140/2019/VZ-10304/2019/533/AMe ze dne 10. 4. 2019.

10.         Dnem 11. 4. 2019, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle ustanovení § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.  

11.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0140/2019/VZ-10551/2019/533/AMe ze dne 12. 4. 2019, jež bylo zadavateli doručeno dne 15. 4. 2019, Úřad určil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

12.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0140/2019/VZ-12973/2019/533/AMe ze dne 16. 5. 2019, jež bylo zadavateli doručeno dne 17. 5. 2019, Úřad určil zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

13.         Dne 22. 5. 2019 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 23. 4. 2019

14.         Zadavatel ve svém „Vyjádření stanoviska v řízení“ č. j. LCR099/39/001166/2019 ze dne 23. 4. 2019 vyslovuje názor, že jeho postup spočívající ve zrušení zadávacího řízení na část č. 1 veřejné zakázky je v souladu se zákonem. Zadavatel dále uvádí, že závažný ekonomický důvod spatřoval zejména ve velmi nízké průměrné nabídkové ceně, která dle zadavatele byla několikanásobně nižší než průměrná cena dosažená v místě plnění části č. 1 předmětné veřejné zakázky (tj. Horní Benešov) lesním závodem zadavatele a o více než 77 % nižší než průměrná cena dosažená na území celé lesní správy Bruntál. Dle zadavatele se jedná o důvod, který se vyskytl v průběhu zadávacího řízení.

15.         Zadavatel dále konstatuje, že srovnával aktuální reálně dosažená data s nabídkou účastníka, který podal nejvýhodnější nabídku, a to při zvážení místních a časových souvislostí, přičemž dospěl k jednoznačnému závěru, že nabídková cena je pro zadavatele ekonomicky nevýhodná. Zadavatel v podrobnostech odkazuje na předchozí vyjádření a na rozhodnutí o námitkách, v nichž reagoval na konkrétní námitky účastníka zadávacího řízení, který by se umístil jako první v pořadí. Žádné další důkazy zadavatel nenavrhuje.

Vyjádření zadavatele ze dne 22. 5. 2019 k podkladům řízení

16.         Zadavatel ve svém „Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí“ č. j. LCR099/39/001775/2019 ze dne 22. 5. 2019 uvádí, že nečiní návrh na doplnění dokazování a setrvává na svém předchozím stanovisku, že k žádnému pochybení z jeho strany nedošlo.

17.         S ohledem na obsah spisové dokumentace zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení dle ustanovení § 257 písm. f) zákona zastavil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

18.         Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení na část č. 1 veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

19.         Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle ustanovení § 4 zákona. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i jiná právnická osoba, pokud

1.           byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2.           jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo odvolává více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

20.         Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) zákona, musí být obě shora popsané podmínky splněny kumulativně.

21.         Z čl. 1.1 „Statutu č.j.: 47675/2017-MZE-13221 státního podniku Lesy České republiky, s.p.“ ze dne 1. 9. 2017 (dále jen „statut zadavatele“) vyplývá, že zadavatel je právnická osoba, konkrétně státní podnik, jenž byl založen zakládací listinou Ministerstva zemědělství č. j. 6677/91-100 dne 11. 12. 1991, přičemž z čl. 3 statutu zadavatele dále plyne, že hlavní předmět činnosti zadavatele se řídí zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, kterým se rozumí zejména řádné obhospodařování lesního majetku ve vlastnictví státu, jeho zachování, zušlechťování a rozvoj. Vzhledem k tomu, že právě uvedené činnosti lze považovat za uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, je zřejmé, že zadavatel jakožto právnická osoba byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, čímž byla splněna podmínka uvedená pod bodem 1. ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) zákona.

22.         Z čl. 8.1 a čl. 8.2 statutu zadavatele dále vyplývá, že stát, tzn. Česká republika – Ministerstvo zemědělství, IČO 00020478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 (dále jen „Ministerstvo zemědělství ČR“), jakožto zadavatel ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona, resp. ministr zemědělství, jmenuje statutární orgán zadavatele, jímž je generální ředitel zadavatele, a současně z čl. 9.1 statutu zadavatele vyplývá, že stát, tzn. Ministerstvo zemědělství ČR, resp. ministr zemědělství, volí 2/3 dozorčí rady zadavatele. Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel je zadavatelem ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) zákona, a tudíž byl povinen při zadávání části č. 1 předmětné veřejné zakázky postupovat podle zákona.

23.         Úřad taktéž upozorňuje na ustanovení § 4 odst. 5 zákona, podle něhož se za zadavatele považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení. Jestliže se tedy jiná osoba ze své vůle rozhodne zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku podle zákona, ač k tomu nebyla povinna, neboť její postavení nesplňovalo podmínky zákonem stanovené pro osobu zadavatele, pak je po dobu zadávání veřejné zakázky povinna dodržovat všechny zákonem stanovené podmínky pro příslušný typ zadávacího řízení.

Relevantní ustanovení zákona

24.         Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

25.         Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona zadavatel ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

26.         Podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody způsobil či nikoliv.

27.         Podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona je zadavatel povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.

28.         Podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

K výroku I. rozhodnutí

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

29.         V bodu 2.4.3. „Model smluvního vztahu“ zadávací dokumentace je uvedeno: „Vybraný dodavatel bude na vymezené SÚJ poskytovat služby spočívající v lesnických činnostech (tj. v provádění TČ, včetně realizace činností souvisejících s těžbou dříví a poskytování dalších služeb či dodávek stanovených zadavatelem). Zadavatel bude vybranému dodavateli za provedené lesnické činnosti hradit stanovenou smluvní cenu. Zadavatel bude současně vybranému dodavateli prodávat dříví vytěžené vybraným dodavatelem (tj. dříví, které vybraný dodavatel vytěží v rámci provádění zadavatelem požadovaných TČ), a také dříví vybraným dodavatelem nevytěžené, ale pouze asanované, a převádět na vybraného dodavatele vlastnické právo k tomuto dříví s výjimkou nerealizované hmoty.“.

30.         V článku 8. „Kritérium pro zadání veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že bude hodnotit ekonomickou výhodnost nabídky podle nejnižší nabídkové ceny, přičemž nabídková cena je jediným kritériem hodnocení.

31.         V bodu 9.1. „Nabídková cena“ zadávací dokumentace zadavatel definuje nabídkovou cenu, a to následovně: »Nabídková cena (dále též jen „NCCELKEM“) bude stanovena jako rozdíl součtu cen za těžební činnosti (dále jen „CTČ“) a za činnosti související s těžbou dříví (dále jen „CSČ“) za celou dobu trvání smlouvy a ceny dříví (dále jen „CPD“) za celou dobu trvání smlouvy. NCCELKEM je vyjádřena následujícím vzorcem:

NCCELKEM = CTČ + CSČ – CPD«

32.         V bodu 11.2. „Hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že předmětem hodnocení bude nabídková cena stanovená dodavatelem postupem dle čl. 9. zadávací dokumentace. Dále zadavatel uvedl, že rozhodná bude výše nabídkové ceny v Kč bez DPH.

33.         Z přílohy č. 1 zadávací dokumentace „Přehled částí veřejné zakázky, minimální úroveň kvalifikace pro části veřejné zakázky“ (dále jen „příloha č. 1 ZD“) vyplývá, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu pro část č. 1 veřejné zakázky ve výši 39 470 000 Kč bez DPH (jedná se o přepokládanou hodnotu bez opce, pozn. Úřadu). Z přílohy č. 1 ZD dále vyplývá, že doba trvání smlouvy na plnění dané veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena v délce 33 měsíců, tedy do 31. 12. 2021 (s tím, že zadavatel dle bodu 4. „Doba plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace předpokládal nabytí účinnosti smlouvy k 1. 4. 2019).

34.         Z nabídky účastníka zadávacího řízení TIS Lignum s.r.o., IČO 25900854, se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava (dále jen „účastník TIS Lignum s.r.o.“) vyplývá, že nabídková cena za těžební činnosti činila 27 852 525 Kč bez DPH, za činnosti s těžbou dříví související 6 026 100 Kč bez DPH a za vytěžené dříví 57 431 080 Kč bez DPH. Z nabídky účastníka TIS Lignum s.r.o. dále vyplývá, že nabídková cena celkem činila - 23 552 455 Kč bez DPH.

35.         Z „Protokolu o I. jednání hodnotící komise ze dne 6. 2. 2019“ vyplývá, že zadavatel obdržel na část č. 1 předmětné veřejné zakázky celkem 6 nabídek.

36.         Z „Protokolu o II. jednání hodnotící komise ze dne 12. 2. 2019“ dále vyplývá, že se hodnotící komise zabývala posouzením nabídkové ceny účastníka, který se po provedeném hodnocení umístil na 1. místě v pořadí uchazečů dle výhodnosti nabídek. V čl. 4 „Dokončení posouzení nabídek dle bodu 11.1 zadávací dokumentace“ citovaného protokolu je mj. uvedeno, že „Komise jednání ukončila s níže uvedeným závěrem, že nabídku posuzovaného účastníka považuje za ekonomicky nevýhodnou.“. V čl. 5 „Závěr“ citovaného protokolu je dále mj. uvedeno, že „Komise s ohledem na výše uvedené došla k závěru, že nabídka posuzovaného účastníka je ekonomicky nevýhodná a navrhuje, aby zadavatel zadávací řízení zrušil.“.

37.         V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že zadávací řízení na část č. 1 veřejné zakázky ruší s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona. V odůvodnění citovaného rozhodnutí zadavatel uvedl, že byly naplněny důvody, pro které lze zadávací řízení zrušit, tj. vyskytly se důvody ekonomické, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Dále zadavatel uvedl: »Ekonomické důvody, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, spočívají v ekonomické nevýhodnosti nabídky účastníka zadávacího řízení, který se na základě provedeného hodnocení nabídek způsobem dle čl. 11.2 zadávací dokumentace, tj. podle nejnižší nabídkové ceny, umístil na prvním místě v pořadí (dále jen „účastník“). Nabídkové ceny dříví jsou velmi nízké.«. V „Podrobném zdůvodnění“ citovaného rozhodnutí zadavatel dále uvedl: „V roce 2018 působil na dotčené organizační jednotce jeden z lesních závodů zadavatele. Za uvedené období dosáhl průměrné zpeněžení dříví ve výši 526 Kč/m³. Průměrné zpeněžení dříví z nabídky posuzovaného účastníka činí 194 Kč/m³. V obou případech se jedná o částku po započítání nákladů na provedení těžebních činností.

Průměrné zpeněžení, kterého dosáhla lesní správa v provedených aukcích za rok 2018 je 577 Kč/m³, přičemž v oblasti zakázky Horního Benešova se celkový objem dříví prodaného v aukcích pohyboval na úrovni cca 29 tis. m³. Průměrné zpeněžení se v současné době v této oblasti pohybuje kolem 350 Kč/m³.

Porovnáním těchto údajů průměrného zpeněžení dříví došel zadavatel k závěru, že nabídkové ceny dříví jsou pro zadavatele nevýhodné a ve vztahu k soutěženému objemu dříví jsou z ekonomického hlediska neakceptovatelné.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti, tj. velmi nízké nabídkové ceny dříví neodpovídající místním poměrům, nelze nabídku účastníka akceptovat, neboť se jedná o nabídku výrazně ekonomicky nevýhodnou. Zadavatel jednající s péčí řádného hospodáře nemůže z uvedeného důvodu takovou nabídku přijmout.“.

38.         Dokumentem nazvaným „Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ č. j. LCR099/39/00406/2019 ze dne 18. 2. 2019 (dále jen „oznámení o zrušení zadávacího řízení“) zadavatel informoval účastníky zadávacího řízení o skutečnosti, že na základě ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona zrušil zadávací řízení na část č. 1 veřejné zakázky, kdy jako důvod pro zrušení předmětného zadávacího řízení zadavatel uvedl ekonomický důvod spočívající v nízkých nabídkových cenách dříví, které jsou pro zadavatele neakceptovatelné. Úřad uvádí, že obsah odůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení se zcela shoduje s obsahem odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

Právní posouzení věci

39.         K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle ustanovení § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, a to za předpokladu, že striktně dodrží zákonem vymezené podmínky pro zrušení zadávacího řízení.

40.         Ačkoliv nová právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti nyní již neúčinné právní úpravě provedené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), doznala z pohledu oprávněných důvodů zrušení zadávacího řízení změn, je podle názoru Úřadu v nyní projednávané věci přiměřeně aplikovatelná v těch ohledech, které nebyly změnou právní úpravy nikterak dotčeny.

41.         Dle názoru Úřadu je bezpochyby nadále platné, že „(…) Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (…).“ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010), což lze dovodit právě ze skutečnosti, že zákon zachoval taxativní výčet důvodů, pro které lze zadávací řízení zrušit. Zrušení zadávacího řízení je tedy vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek a zároveň jej lze považovat za způsob ukončení zadávacího řízení v zásadě „nechtěný“, neboť výsledkem zadávacího řízení by (zásadně) mělo být uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Bylo by totiž zcela jistě v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení (zde zejména se zásadou transparentnosti), aby zadavatel zahajoval zadávací řízení, kdy s účastí v něm mohou být pro dodavatele na relevantním trhu spojeny mnohdy i nemalé náklady, tak říkajíc „na zkoušku“, tj. bez vážného úmyslu uzavřít po jeho skončení smlouvu. Uvedené plyne taktéž z  rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, kde Krajský soud v Brně uvádí, že „(…) zákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (…)“.

42.         Taxativní výčet důvodů pro zrušení zadávacího řízení má vést k omezení možnosti zneužití tohoto práva a současně k zachování právní jistoty účastníků zadávacího řízení; pokud jde o naznačená obecná východiska, nedošlo v tomto ohledu k žádné změně od předchozí právní úpravy. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá poctivých prostředků.

43.         Aby mohlo být zrušení zadávacího řízení považováno za souladné se zákonem, musí tedy zadavatel striktně naplnit zákonné důvody pro možnost zrušení zadávacího řízení uvedené v ustanovení § 127 odst. 1 či v ustanovení § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona. Zadavatel rovněž musí tyto důvody transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem, popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení. V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž uvádí, že tak učinil z ekonomického důvodu, který spočívá v ekonomické nevýhodnosti nabídky dodavatele, jehož nabídka se umístila na prvním místě v pořadí nabídek (viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí). O zrušení zadávacího řízení zadavatel účastníky zadávacího řízení informoval oznámením o zrušení zadávacího řízení (viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

44.         Úřad uvádí, že zrušení zadávacího řízení může být považováno za souladné se zákonem pouze v situaci, kdy jsou kumulativně naplněny v předmětném ustanovení zakotvené důvody, a sice že se 1) v průběhu zadávacího řízení vyskytly 2) důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, 3) pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, 4) bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Již tu Úřad akcentuje, že citované ustanovení zákona, oproti předchozí právní úpravě výslovně upravuje, že není rozhodné, zda zadavatel důvody hodné zvláštního zřetele způsobil či nikoliv, stejně tak je nově explicitně stanoveno, že za tyto důvody hodné zvláštního zřetele se mohou považovat i důvody ekonomické. Úřad v dalším sděluje, že důvody hodné zvláštního zřetele jsou neurčitým právním pojmem, kterému dává rozměr konkrétní skutková podstata a okolnosti případu. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 je ve vztahu k tomuto mj. uvedeno: »Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2010, č. j. 2 Afs 64/2009-109, dostupném na www.nssoud.cz, „důvody hodné zvláštního zřetele“ jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit (…)«. Ze shora uvedeného vyplývá, že důvody hodné zvláštního zřetele je třeba vykládat s ohledem na obecné principy zákona i účel konkrétního zadávacího řízení. Zároveň je třeba zhodnotit, zda intenzita těchto důvodů dosáhla takové míry, že nelze po zadavateli požadovat, aby v započatém zadávacím řízení dále pokračoval.

45.         Shora uvedená „definice“ důvodů hodných zvláštního zřetele je do značné míry platná i vzhledem k dikci zákona, neboť i podle zákona se dle názoru Úřadu musí jednat o důvody objektivní, které reálně (objektivně) nastaly v průběhu zadávacího řízení, resp. jsou to takové důvody, které nejsou odrazem pouze subjektivního postoje zadavatele, nýbrž mají objektivní dopad do samotné realizace zadávacího řízení; dle zákona však mohou tyto důvody „nově“ výslovně spočívat v důvodech ekonomických, a tyto důvody zadavatel mohl způsobit a mohou tedy případně vyplývat i z vnitřních poměrů zadavatele. Úřad však akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem, tyto důvody musí odpovídat povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje a musí být posuzovány vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, přičemž jejich interpretace by měla být ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže.

46.         K podmínkám zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona důvodová zpráva k zákonu uvádí následující: „Důvodem hodným zvláštního zřetele může mít na rozdíl od podstatné změny okolností subjektivní charakter, tj. bude spočívat například v neposkytnutí dotací slíbených zadavateli, jimiž je realizace veřejné zakázky podmíněna. V tomto smyslu nenavazuje na dosavadní judikaturu. Tento důvod pro zrušení zahrnuje i situace, kdy je zadání zakázky nevhodné z ekonomických důvodů, například pokud nabídky jsou výrazně dražší, než zadavatel předpokládal nebo pokud došlo k výraznému pohybu na trhu. Ekonomickým důvodem je například skutečnost, že zadavatel nedostane finanční prostředky pro realizaci veřejné zakázky.“. [1]

47.         Odborná literatura – Pavel Herman, Vlastimil Fidler a kolektiv; Komentář k zákonu a zadávání veřejných zakázek; Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2016, str. 321 – k aplikaci ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona uvádí: „Oproti předchozí právní úpravě jsou výslovně uvedeny důvody ekonomické. Za takové důvody lze považovat situace, kdy například v důsledku výrazného pohybu na trhu dojde před uzavřením smlouvy k výraznému snížení ceny, nebo v případě, že nabídky prokazatelně přesahují obvyklou cenu předmětu veřejné zakázky nebo finanční možnosti zadavatele.“. Úřad doplňuje, že stále platí, že tyto důvody musí objektivně a reálně existovat, a je třeba se vyvarovat jakékoliv svévoli ze strany zadavatele.

48.         Úřad dále konstatuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, případně ve sdělení, tj. oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel je povinen v těchto dokumentech uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil, přičemž odůvodnění by mělo mimo jiné obsahovat ustanovení relevantní právní úpravy, podle které zadavatel zadávací řízení ruší, a mělo by být dostatečně konkrétní a srozumitelné, a to zejména z hlediska přezkoumatelnosti takového rozhodnutí. K této skutečnosti se vyjádřil Úřad např. ve svém rozhodnutí vydaném pod sp. zn. S412/2013/VZ, ve kterém uvádí, že „Úřad v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R80/2014/VZ-10687/2015/322/MLr/KMr ze dne 4. 5. 2015 konstatuje, že základem pro skutková zjištění při právním posuzování zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval v oznámení o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Tyto důvody musí být přitom vyjádřeny v oznámení o zrušení zadávacího řízení, jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči a následně ve správním řízení (případně při prošetřování podnětu) také Úřad, aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní.“.

49.         Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že Úřad přezkoumává oprávněnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem pouze vzhledem ke skutečnostem, kterými zadavatel odůvodnil zrušení zadávacího řízení v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, příp. v oznámení zadávacího řízení, přičemž pro posouzení oprávněnosti zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona je zcela klíčové, zda se v šetřeném případě vyskytly ekonomické důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a zároveň musí platit, že tyto důvody se vyskytly až v průběhu zadávacího řízení, přičemž je nerozhodné, zda tyto důvody vznikly zaviněním zadavatele.

K ekonomickým důvodům obsaženým v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení

50.         Úřad nejprve ve vztahu k šetřené části veřejné zakázky a důvodu jejího zrušení konstatuje, že jediným důvodem pro zrušení zadávacího řízení na část č. 1 předmětné veřejné zakázky, který zadavatel uvedl, je dle zadavatele ekonomická nevýhodnost nabídky, která dle předem stanoveného způsobu hodnocení v rámci zadávacího řízení byla ekonomicky nejvýhodnější nabídkou. Úřad v prvé řadě uvádí, že nikterak nezpochybňuje v zákoně zakotvenou možnost zadavatele zrušit zadávací řízení mj. z ekonomických důvodů (viz např. i uvedené skutečnosti v bodech 46. a 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad je však přesvědčen, že i tento specifický důvod hodný zvláštního zřetele v podobě ekonomického aspektu, musí být vykládán restriktivně, neboť zrušení zadávacího řízení není chtěným výsledkem zadávacího řízení. Výsledkem zadávacího řízení by naopak mělo být uzavření smlouvy a tedy zadání veřejné zakázky, nikoliv její zrušení. Pakliže zadavatel přistoupí ke zrušení zadávacího řízení, je povinen tuto skutečnost náležitě zdůvodnit a ozřejmit, aby bylo srozumitelné a přezkoumatelné, proč zadavatel k tomuto úkonu přistoupil. V rámci uvedeného ustanovení zákona je totiž třeba reflektovat nejen to, že důvodem hodného zvláštního zřetele mohou být i důvody ekonomické, ale i to, že se mimo jiné musí jednat o takovou intenzitu této okolnosti (důvodu hodného zvláštního zřetele), pro kterou nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Na tomto místě Úřad akcentuje, že zadavatel důvod zrušení zadávacího řízení na část č. 1 předmětné veřejné zakázky zdůvodnil prostým srovnáním dvou, resp. tří cenových údajů, bez dalšího bližšího zdůvodnění a následně učinil závěr o ekonomické nevýhodnosti nabídky účastníka TIS Lignum s.r.o. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (jak bude uvedeno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí) však není zřejmé, jaké aspekty, které jsou dle názoru Úřadu pro naplnění shora uvedené podmínky pro zrušení zadávacího řízení klíčové, do svých úvah zadavatel promítl či nikoli a zda je vůbec v konečném důsledku zadavatel oprávněn zadávací řízení z jím tvrzeného důvodu zrušit. Úřad zastává ten výklad, že prosté konstatování ohledně nevýhodnosti nabízeného plnění, není dostačujícím důvodem pro zrušení zadávacího řízení a ne každá údajná nevýhodnost může vyústit v zákonné zrušení zadávacího řízení.

51.         V šetřeném případě při zrušení předmětné veřejné zakázky, jak je i dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno, je třeba reflektovat důležité skutečnosti, které jsou pro předmětnou veřejnou zakázku specifické. Zadavatel předmětné plnění poptává v jiném „modelu nákupu dříví“, než-li jsou srovnávané informace o (ne)výhodnosti nejvýhodnější nabídky. Stejně tak nelze v daném případě abstrahovat od toho, že výsledné nabídkové ceny znamenají obrácený tok financí, než-li je ve veřejných zakázkách běžné; v konečném součtu jsou finanční prostředky vypláceny zadavateli ze strany vybraného dodavatele, nikoliv zadavatelem vybranému dodavateli; v takovém případě by tedy nemělo nastat to, že by se zadavatel ocitl v situaci, že by neměl finanční prostředky na uhrazení plnění, které poptává, nehledě na skutečnost, že zadavatel ani v zadávacích podmínkách nestanovil žádný minimální limit pro nabídkovou cenu za dříví. Úřad se tedy bude dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí zabývat jednotlivými aspekty odůvodnění zrušení zadávacího řízení. 

52.         Ještě před samotným posouzením případu Úřad považuje za vhodné ve stručnosti přiblížit některé specifické aspekty veřejné zakázky (v rámci které je zadávána její část č. 1). Předmět plnění veřejné zakázky spočívá v těžbě dříví a činnostech s těžbou dříví souvisejících s následným prodejem takto vytěženého dříví vybranému dodavateli (k tomu dále viz body 2., 29. a 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zjednodušeně řečeno vybraný dodavatel dříví na dané lokalitě zadavatele vytěží a toto následně odkoupí. Nabídková cena dle zadavatelem stanoveného vzorce sestává ze tří dílčích cen odpovídajících povaze veřejné zakázky (tj. cena za těžbu dříví, činnosti s těžbou dříví související a cena za vytěžené dříví), přičemž zadavatel stanovil jediné hodnotící kritérium, a to nejnižší celkovou nabídkovou cenu (viz body 29., 30. a 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z hlediska toku finančních prostředků bude zadavatel vybranému dodavateli platit za těžbu dříví a činnosti ve vztahu k těžbě dříví a naopak vybraný dodavatel bude zadavateli platit za odkup jím vytěženého dříví, přičemž ve výsledku mohou převážit platby od vybraného dodavatele vůči zadavateli nad platbami od zadavatele směrem k vybranému dodavateli a celková nabídková cena tak může být v závěru i záporná (více k tomuto obchodnímu modelu viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 75/2011 ze dne 3. 1. 2013, pozn. Úřadu).

53.         V samotném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (potažmo v oznámení o zrušení zadávacího řízení) zadavatel jako důvod pro zrušení zadávacího řízení na část č. 1 předmětné veřejné zakázky uvádí pouze důvod ekonomický, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, spočívající v ekonomické nevýhodnosti nabídky účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka se umístila na prvním místě v pořadí hodnocených nabídek. Zadavatel v samotném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení poměrně stručně konstatoval, že v roce 2018 působil na dotčené organizační jednotce jeden z lesních závodů zadavatele, který za uvedené období dosáhl průměrného zpeněžení dříví ve výši 526 Kč/m3, zatímco průměrné zpeněžení dříví vyplývající z nabídky účastníka TIS Lignum s.r.o. činí dle zadavatele 194 Kč/m3, přičemž v obou případech se jedná o částku po započítání nákladů na provedení těžebních činností. Dále zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvádí, že „Průměrné zpeněžení, kterého dosáhla lesní správa v provedených aukcích za rok 2018 je 577 Kč/m³, přičemž v oblasti zakázky Horního Benešova se celkový objem dříví prodaného v aukcích pohyboval na úrovni cca 29 tis. m³. Průměrné zpeněžení se v současné době v této oblasti pohybuje kolem 350 Kč/m³.“. Zadavatel uzavřel, že nabídkové ceny dříví jsou pro něj ve vztahu k soutěženému objemu dříví nevýhodné, přičemž velmi nízké ceny dříví neodpovídají místním poměrům a tedy nabídku nelze akceptovat, neboť je výrazně ekonomicky nevýhodná a zadavatel jednající s péčí řádného hospodáře ji nemůže přijmout.

54.         Ze shora popsaného důvodu zrušení zadávacího řízení je tedy zjevné, že zadavatel důvod hodný zvláštního zřetele – ekonomický důvod – odůvodňuje tím, že srovnává cenu dříví vzešlou ze zadávacího řízení s cenami dříví, které byly získány na základě činnosti jeho vlastních lesních závodů a pořádaných aukcí při objemu dříví v rozsahu cca 29 tis. m3, avšak v rámci předmětné veřejné zakázky je plánován objem dříví v rozsahu cca 150 tis. m3, přičemž nikterak není zohledňována kvalita prodávaného dříví, stejně tak nikde nejsou obsaženy úvahy zadavatele ohledně aktuálního cenového vývoje (trendu) na trhu s dřívím a další podané nabídky dodavatelů působících na relevantním trhu. Úřad tedy v dalším přistoupí k posouzení otázky, zda zadavatel s ohledem na jím tvrzený ekonomický důvod hodný zvláštního zřetele tak, jak jej odůvodnil v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, je zákonným důvodem pro zrušení zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

55.         Úřad pro úplnost konstatuje, že zákon neklade žádné formální ani obsahové požadavky na rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zákon tedy zadavateli výslovně neukládá povinnost odůvodnit rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Navzdory absenci výslovné právní úpravy zastává Úřad s ohledem na zásadu transparentnosti právní názor, že zrušení zadávacího řízení musí být vždy transparentně, tzn. dostatečně, jednoznačně a srozumitelně odůvodněno včetně odůvodnění situace, která ke zrušení zadávacího řízení vede. Uvedené vyplývá ze skutečnosti, že zadavatel musí přezkoumatelně odůvodnit naplnění důvodů pro zrušení zadávacího řízení, jak vyplývá z obecných východisek, které Úřad popsal v úvodu právního posouzení věci (k transparentnosti postupu zadavatele blíže viz bod 72. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

56.         Jak Úřad uvedl výše, podstatou zrušení zadávacího řízení je skutečnost, že zadavatel tvrdí, že průměrné zpeněžení dříví (či cena dříví) ve výši 194 Kč/m3, vyplývající z nabídky účastníka TIS Lignum s.r.o., a to po započtení nákladů na provedení těžby, je nízké a pro zadavatele ekonomicky nevýhodné. Jak je patrné z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zadavatel své rozhodnutí zakládá na prostém porovnání rozdílu cen v Kč za 1 m3 dříví, které označuje jako průměrné zpeněžení dříví (po započtení nákladů na těžbu, pozn. Úřadu), a to porovnáním údaje průměrného zpeněžení dříví vyplývajícího z nabídky účastníka TIS Lignum s.r.o. (které dle zadavatele činí 194 Kč/m3), ve vztahu k údaji průměrného zpeněžení dříví ve výši 526 Kč/m3, kterého při těžbě dříví dosáhl jeden z lesních závodů zadavatele v dané lokalitě v roce 2018 (rovněž dle zadavatele po započtení nákladů souvisejících s těžbou, pozn. Úřadu), a údajů průměrných zpeněžení dříví, kterých dosáhla lesní správa v provedených aukcích v roce 2018, kdy zadavatel ve vztahu k těmto provedeným aukcím uvádí částky 577 Kč/m3 a 350 Kč/m3. Předmětná část zdůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení, ve které zadavatel uvádí údaje z provedených aukcí v roce 2018, vzbudila v účastníku TIS Lignum s.r.o. pochybnost o tom, které průměrné zpeněžení uváděné zadavatelem platí pro oblast Horního Benešova a které pro území celé lesní správy Bruntál (jehož je oblast Horního Benešova součástí, pozn. Úřadu). Účastník TIS Lignum s.r.o., který brojil proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení námitkami ze dne 21. 2. 2019, v těchto uvedl, že mu ze závěrů odůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení vyplynulo, že průměrné zpeněžení dříví dosažené v rámci provedené aukce pro území celé lesní správy Bruntál činí 577 Kč/m3 a v oblasti Horního Benešova se průměrné zpeněžení dříví pohybuje okolo 350 Kč/m3. Úřad připouští, že zadavatel informaci ohledně průměrného zpeněžení dosaženého v rámci provedených aukcí v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, popř. v oznámení o zrušení zadávacího řízení, nevystihl zcela srozumitelně, byť v první větě daného odstavce citovaného rozhodnutí uvádí částku 577 Kč/m3 za 29 000 m3 dříví dosaženou v oblasti Horního Benešova. Za touto informací však následuje věta „Průměrné zpeněžení se v současné době v této oblasti pohybuje kolem 350 Kč/m³.“, přičemž pojem „oblast“ zadavatel používá i v první větě, nicméně tento pojem zadavatel nikterak nedefinoval a není tedy ani prima facie zjevné, s jakou výší ceny zadavatel ve vztahu k lokalitě – oblasti, které se týká část č. 1 předmětné veřejné zakázky, kalkuluje. Tuto nesrovnalost zadavatel následně vysvětlil v rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 3. 2019 (v reakci na shora uvedené námitky), ve kterém konstatoval, že „Hodnota průměrného zpeněžení (ve výši 577 Kč/m³), kterou uvedl zadavatel v odůvodnění svého rozhodnutí však představovala hodnotu průměrného zpeněžení v aukcích, dosaženého přímo v oblasti předmětné zakázky Horní Benešov.“. Zadavatel se k tomuto dále vyjádřil v rámci vyjádření zadavatele Úřadu ze dne 1. 4. 2019, ve kterém uvedl, že „Takovýto závěr ovšem z odůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení nevyplývá a zadavatel toto své odůvodnění pro rozptýlení všech pochybností nastolených v námitkách podatele podrobněji rozvedl, když zároveň zdůraznil, že hodnotu průměrného zpeněžení 577,- Kč/m³ vypočetl zadavatel pro území zakázky Horní Benešov a pro celé území Lesní správy Bruntál vypočetl průměrné zpeněžení ve výši 350,- Kč/m³. K tomuto podrobnějšímu vysvětlení zadavatel přistoupil, když z podaných námitek bylo zřejmé, že podatel údaje uvedené v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vykládá špatně.“. Na závěr tedy zadavatel připustil, že předmětná část odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení působí zmatečně.

57.         K samotné průměrné nabídkové ceně ve výši 194 Kč/m3 (jak uvádí zadavatel, pozn. Úřadu), kterou zadavatel zjistil z nabídky účastníka TIS Lignum s.r.o. a kterou porovnává v kontextu tří průměrných cen vyplývajících však z odlišných prodejních modelů zadavatele (zadavatel poukazuje na aukce či prodej pomocí vlastního lesního závodu), Úřad předně uvádí, že zadavatel žádným způsobem nepopisuje, jak k této průměrné ceně dospěl, přičemž zadávací podmínky ani s takovou (průměrnou) cenou nepracují, ani ji nezohledňují v rámci hodnocení nabídek. Úřad pro úplnost uvádí, že samotné hodnocení nabídek bylo založeno na celkové nejnižší nabídkové ceně, která byla stanovena jako rozdíl součtu cen za těžební činnosti a činnosti související s těžbou a ceny dříví (viz bod 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nikoli na průměrné ceně za množstevní jednotku dříví, kdy cena dříví není ani jednotná. V případě účastníka TIS Lignum s.r.o. tato celková nabídková cena činila - 23 552 455 Kč bez DPH. Úřad uvádí, že celková cena za dříví (vstupující do hodnotícího vzorce) měla být určena dle následujících dokumentů – přílohy č. D2 – „Matice pro výpočet ceny dříví“ závazného vzoru smlouvy, částí „Nabídkového souboru“, a to přílohy č. D1 – „Ceník dříví [část Ceník prodeje dříví (hroubí) na lokalitě „při pni“] a „Sumáře prodeje dříví (hroubí) na lokalitě „při pni“, na základě jednotlivých cen vzešlých z řady kvalitativních a kvantitativních parametrů o jednotlivých nabízených dřevinách a jejich rozložení v rámci celkového nabízeného množství 150 000 m3. S ohledem na uvedené je tak rovněž otázkou, nakolik je tato zadavatelem uváděná jediná průměrná cena samostatně reprezentativní a směrodatná pro rozhodování o ekonomické stránce věci a případné (ne)výhodnosti nejvýhodnější nabídky dle stanoveného způsobu hodnocení. Úřad uvádí, že tato informace z odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení nikterak nevyplývá, přičemž zadavatel zcela bez dalšího na základě srovnání této jedné ceny s jinými zrušil zadávací řízení na část č. 1 veřejné zakázky.

58.         Úřad uvádí, že i v případě, že by zadavatelem vypočtená průměrná cena dříví z nejvýhodnější nabídky byla skutečně relevantní, spatřuje Úřad jako problematickou nejen tu skutečnost, že zadavatel žádným způsobem přezkoumatelně neosvětlil, jak k dané průměrné ceně dříví dospěl a proč ji používá navzdory jiné konstrukci posuzování výhodnosti nabídek dle zadávací dokumentace, ale rovněž je problematické velmi zjednodušené a naprosto zobecněné porovnávání cen bez zohlednění dalších a dle názoru Úřadu podstatných faktorů. Z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení se nijak nepodávají bližší obchodní podmínky srovnávaného průměrného zpeněžení, které zadavatel v minulosti uplatnil a rovněž lze poukázat na další významné aspekty a otázky, které odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatele pomíjí a které s odůvodněním citovaného rozhodnutí zadavatele v souvislosti s ekonomickými důvody nutně vyvstávají, či mohou vyvstat, a které de facto mohou mít dopad i na možnost zrušení zadávacího řízení dle citovaného ustanovení zákona.

59.         Předně lze poukázat na to, že v dokumentaci o zadávacím řízení ve vztahu k části č. 1 veřejné zakázky absentují jakékoliv podklady, které by se zabývaly ekonomickou stránkou věci. Ačkoliv je v dokumentaci o zadávacím řízení (v protokolu o II. jednání hodnotící komise ze dne 12. 2. 2019) zmínka o tom, že hodnotící komisi byl předložen rozbor těžební činnosti včetně cen dříví od lesního závodu Boubín, který v roce 2018 působil na organizační jednotce Horní Benešov, tento však není přílohou citovaného protokolu a ani v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení žádné další detailní informace o stanovení cen, ke kterým zadavatel vztahuje průměrné nabídkové ceny dříví, nejsou. I v případě, že by tento dokument byl součástí dokumentace o zadávacím řízení, sám o sobě by nepostačoval k vyvození žádného relevantního závěru, neboť jak je uvedeno v předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozhodnutí, nelze bez dalšího porovnávat cenu dříví bez zohlednění všech podstatných faktorů, tak jako to v daném případě učinil zadavatel. 

60.         Co se týče samotného porovnávání průměrného zpeněžení dříví, Úřad k tomuto uvádí, že jej zadavatel popisuje velmi prostě a není tak jasné, zda mezi sebou zadavatel porovnává srovnatelné hodnoty. Úřad má za to, že v daném případě za konkrétními cenami dříví stojí celá řada skutečností, které je mohou ovlivňovat (kvalita dříví, obchodovatelné objemy, situace na relevantním trhu, časová období, obchodní modely prodejů, aj.). V prvním případě zadavatel porovnává průměrné zpeněžení dříví, kterého dosáhl lesní závod zadavatele. K tomuto zadavatel neuvádí žádné bližší informace, pouze uvádí, že předmětného průměrného zpeněžení dosáhl svými vlastními kapacitami, tj. ve vlastní režii. Na první pohled je patrné, že provedení těžebních činností vlastními kapacitami nelze srovnávat s provedením těžebních činností prováděných v rámci veřejné zakázky, tedy prostřednictvím dodavatelů, kdy mohou být např. zcela rozdílné náklady na těžbu dříví a případné další podmínky promítající se do zpeněžení dříví.

61.         Je také otázkou, jaké obchodní podmínky byly stanoveny u aukcí, na které zadavatel v rámci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení rovněž odkazuje. Je legitimní úvahou Úřadu, že pořádané aukce na prodej dříví, na které zadavatel odkazuje, nebyly nikterak ovlivněny povinnostmi vyplývajícími ze zákona. V rámci dané veřejné zakázky zadavatel kalkuluje s cenou průměrného zpeněžení dříví z nejvýhodnější nabídky pohybující se okolo 200 Kč/m3, kdy uvádí, že jsou v této ceně již zohledněny náklady na těžbu dříví. Samotná cena účastníka TIS Lignum s.r.o. pouze za dříví je však dle Úřadu nepochybně vyšší (konkrétní číslo ani výpočet zadavatel neuvádí), neboť zadavatel tvrdí, že v průměrné ceně zpeněžení, která vychází z nabídky účastníka TIS Lignum s.r.o., jsou již zohledněny náklady na těžbu. Úřad k tomu však dodává, že samotné „náklady“ vybraného dodavatele na těžbu bude v důsledku hradit zadavatel jako cenu služby za těžbu dříví (která je primárně předmětem veřejné zakázky), na základě které zadavatel rovněž stanovil předpokládanou kladnou hodnotu veřejné zakázky. Zadavatel sice odkazuje na ceny dříví v aukcích, není však vůbec zřejmé, jaké obchodní podmínky byly v rámci aukcí nastaveny, tj. kdo prováděl těžební činnosti či kdo nesl náklady na těžbu dříví, zda zadavatel, či výherce aukce. Tyto skutečnosti z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení žádným způsobem nevyplývají. Dle názoru Úřadu nelze tyto dva typy způsobu zpeněžení dříví klást zcela naroveň. Nutno dodat, že u aukcí může vyvolávací cenu ovlivnit zadavatel a účastníci aukcí mohou být různými okolnostmi „nuceni“ k nákupu, a proto jsou v některých případech ochotni za dříví zaplatit i vyšší částky. Pravidla aukcí si tak de facto určuje sám zadavatel jako prodávající, zatímco účastníci zadávacího řízení musí při přípravě svých nabídek zohlednit všechna případná rizika, která souvisí s účastí v zadávacím řízení a respektováním zadávacích podmínek, které stanovuje zadavatel, přičemž tato rizika musí započítat i do svých nabídkových cen. V daném případě museli účastníci zadávacího řízení zohlednit zejména rizika spojená s těžbou dříví a činnostmi s těžbou dříví souvisejícími, stejně tak zadavatelem případně uplatňované sankce v průběhu plnění předmětu veřejné zakázky (viz čl. XXI. „Zajištění závazků a smluvní sankce“ přílohy č. 2 „Závazného vzoru smlouvy na plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace). S aukcemi však ve většině případů, dle názoru Úřadu, taková rizika spojena být nemusí a započítání a zohlednění těchto rizik do nabídkových cen tak v těchto případech může odpadat. Úřadu nejsou známy konkrétní obchodní podmínky aukcí, a ani zadavatel se jimi v odůvodnění svého rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nezabývá. Zásadní je však v tomto případě skutečnost, že prodej dříví prostřednictvím aukcí a veřejná zakázka na těžební činnosti a na ně navázané prodeje dříví jsou dva zcela odlišné obchodní modely. V rámci obou těchto obchodních modelů sice dochází k odprodeji dříví, ale výsledná prodejní cena může být vlivem uplatnění odlišných způsobů prodeje rozdílná. Úřad akcentuje, že právě obchodní a smluvní podmínky jsou výrazným faktorem, který má na nabídkové ceny dopad. Úřad dále opětovně podotýká, že zadavatel v daném případě srovnává různý objem dříví, kdy se celkový objem dříví prodaného v aukcích pohyboval okolo 29 000 m3, zatímco v dané veřejné zakázce činil soutěžený objem dříví 150 000 m3. V případě dané části veřejné zakázky je tedy objem prodávaného dříví více než 5 krát vyšší oproti zadavatelem uváděnému příkladu, což je další faktor, který může mít dopad do nabízených cen dodavateli v rámci veřejné zakázky, který zadavatel nezohlednil, resp. z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tato skutečnost nevyplývá.

62.         Úřad dále podotýká, že se jedná o veřejnou zakázku s budoucím plněním v délce 33 měsíců (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak však vyplývá z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zadavatel průměrnou cenu vyplývající z nabídky uchazeče TIS Lignum s.r.o. porovnává s historickými cenami z roku 2018, přičemž počátek plnění veřejné zakázky zadavatel plánuje v průběhu roku 2019 s délkou plnění 33 měsíců do budoucna. Zadavatel se však nijak nezabýval vývojem situace na trhu, která sama o sobě může mít v průběhu času významný vliv, resp. dopad na ceny daných komodit. Ačkoliv zadavatel označuje průměrnou cenu uchazeče TIS Lignum s.r.o. jako nízkou, z pohledu zadavatelem uvažované doby plnění veřejné zakázky není vyloučeno, že tato cena může být pro zadavatele v dlouhodobém horizontu přiměřená či dokonce výhodná. Taková ekonomická úvaha je, dle Úřadu k dané věci zcela přiléhavá, z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení však nevyplývá. S ohledem na uvedené skutečnosti nelze s jistotou konstatovat, zda zadavatel v rámci daného srovnávání porovnává porovnatelné hodnoty a ani, zda vzal v potaz všechny relevantní skutečnosti, které v rámci dané veřejné zakázky mohou přicházet v úvahu. Jak již Úřad konstatoval, zadavatel srovnává nabídkovou cenu dříví účastníka TIS Lignum s.r.o. s průměrným zpeněžením dříví, kterého dosáhla lesní správa prostřednictvím provedených aukcí. Ani v tomto případě zadavatel neuvádí žádné bližší a konkrétnější skutečnosti, které by osvětlovaly jeho úvahy. Úřad i v tomto případě zastává názor, že zadavatel srovnává neporovnatelné hodnoty, které tak v daném kontextu nemají relevantní vypovídací hodnotu. Sám zadavatel ve vyjádření ze dne 1. 4. 2019 k obdrženému podnětu uvádí, že „(…) vnímá rozdíl v povaze aukcí dříví a dlouhodobějších těžebních zakázek. Tento rozdíl brala hodnotící komise v potaz (…)“. Jakým způsobem vzala hodnotící komise tento fakt v potaz, zadavatel neuvádí a ani z protokolů o jednání hodnotící komise nevyplývá, že by se touto okolností hodnotící komise zabývala (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

63.         Jak již Úřad uvedl výše, z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na část č. 1 veřejné zakázky nikterak nevyplývá, že by zde byla např. analyzována situace na trhu. Za tímto účelem tedy Úřad z některých veřejně dostupných informací [2][3][4][5] zjistil, že v průběhu roku 2018 došlo obecně k výraznému propadu cen surového dřeva (např. vlivem tzv. „kůrovcové kalamity“). Ve vyjádření Úřadu ze dne 1. 4. 2019 zadavatel mj. uvádí, že na předmětné veřejné zakázce předpokládal provedení živelné nahodilé těžby. Zadavatel dále uvedl, že v důsledku zastoupení živelné nahodilé těžby očekával i vyšší nabídkové ceny dříví. Úřad k tomuto uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení (viz »Sumář prodeje dříví (hroubí) na lokalitě „při pni“«, který je součástí „Nabídkového souboru“, který je samostatnou přílohou zadávací dokumentace) vyplývá, že živelná nahodilá těžba byla zadavatelem stanovena v rozsahu 51 374 m3, což v celkovém objemu těžby představuje 34 %. V podstatné míře je tak zastoupena těžba kůrovcem napadeného dříví; touto skutečností se však zadavatel v rámci svého rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nijak nezabýval.

64.         Úřad dále doplňuje, že zadavatel v rámci předmětného zadávacího řízení obdržel 6 nabídek (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž nabídku účastníka TIS Lignum s.r.o. vyhodnotil jako nejvýhodnější dle jím stanoveného způsobu hodnocení. Zadavatel i přesto tuto nejlepší nabídku de facto odmítl tím, že zadávací řízení zrušil z důvodu tvrzené nevýhodné prodejní ceny dříví. Zadavatel obdržel poměrně nezanedbatelné množství konkurenčních nabídek, které by měly reflektovat aktuální (a tedy i cenovou) situaci na trhu a je tak s podivem, že se touto skutečností nijak nezabýval. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení lze dovodit, že zadavatel měl určité cenové očekávání, avšak všechny obdržené nabídky byly konzistentně pod tímto očekáváním; tu je třeba akcentovat, že zadavatel v rámci hodnocení nabídek nehodnotí pouze cenu dříví. Dle Úřadu se zadavatel touto skutečností v podobě 6 obdržených nabídek, tzn. nabídek dodavatelů působících na relevantním trhu, nezabýval, přičemž trh (v podobě nabídek dodavatelů působících na relevantním trhu) dal zadavateli velmi významný signál o aktuální nabídkové ceně dříví za situace, kdy dodavatelé nejsou nuceni kupovat dříví v aukcích pořádaných zadavatelem. Nutno podotknout, že zadavatel měl možnost v  dokumentaci o zadávacím řízení stanovit minimální cenu dříví s tím, že pokud by účastník zadávacího řízení nabídl cenu nižší než takto zadavatelem stanovenou, byl by automaticky z hodnocení nabídek vyřazen, resp. jeho nabídka by byla při nesplnění této předem stanovené zadávací podmínky pro zadavatele neakceptovatelná. Obdobný závěr plyne např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, ve kterém soud uvedl, že zadavatel má možnost využití institutu maximální a nepřekročitelné maximální nabídkové ceny, jejíž překročení musí vést k vyřazení nabídky pro nesplnění zadávacích podmínek. Uvedený závěr lze dle Úřadu analogicky aplikovat ve vztahu k minimální prodejní ceně dříví. Stejně tak zadavatel mohl před zahájením zadávacího řízení zvážit, jaký dopad pro něj může mít jiný způsob prodeje dříví, nežli prostřednictvím aukcí.

65.         Na základě shora uvedených skutečností Úřad dovodil, že zadavatel dostatečně neosvětlil své úvahy, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení takovým způsobem, aby bylo možno zrušení zadávacího řízení shledat jako souladné se zákonem. Úřad uvádí, že shora uvedl úvahy, které rozhodnutí, resp. postup zadavatele nutně vyvolává. Obdobné úvahy, resp. relevantní úvahy mohly být učiněny v rámci rozhodování o zrušení zadávacího řízení zadavatelem a uvedeny v odůvodnění jeho rozhodnutí, a to přezkoumatelným způsobem, nicméně tak tomu v daném případě není. K řešenému případu lze obecně shrnout, že zadavatel zrušil zadávací řízení z důvodu tvrzeného nenaplněného cenového očekávání, kdy dospěl k závěru, že nejvýhodnější nabídka, ani ostatní nabídky pro něj nejsou dostatečně ekonomicky uspokojivé, což opírá o srovnání s cenami z předchozího roku, s jiným způsobem prodeje dříví, s jiným objemem dříví a ani není zjevné, zda-li s kvalitativně shodným dřívím (obdobným zastoupením různých dřevin). Jak již bylo výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno, zadavatel v rámci zadávacích podmínek nestanovil minimální cenovou hranici dříví. Z konstantní judikatury plyne, že je nepřijatelné, aby zadavatel zadával veřejnou zakázku „na zkoušku“ (viz např. bod 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí, dále např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 či rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 81/2016-103 ze dne 25. 2. 2019) a pakliže se mu nabízené hodnoty „nelíbí“, přistoupil ke zrušení zadávacího řízení. Byť ze zákona (z aktuální právní úpravy) výslovně plyne, že je zadavatel oprávněn zadávací řízení zrušit i s ohledem na ekonomické důvody, je třeba tuto část ustanovení zákona vykládat v souladu s celým zněním ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona a dle názoru Úřadu je třeba k výkladu tohoto ustanovení zákona přistupovat i s přihlédnutím k závěrům dřívější judikatury ve vztahu k možnosti (oprávnění) zadavatele zrušit zadávací řízení. Ekonomické důvody je třeba chápat jako takové, které atakují samotný smysl dokončení zadávacího řízení. Ekonomická nevýhodnost by tak pro zadavatele měla být s ohledem na další dopady výrazná. V daném případě nelze přehlédnout, že nenaplnění cenového očekávání zadavatele znamená pro zadavatele nižší zisk z prodeje dříví, než předpokládal. V případě, že chtěl zadavatel za vytěžené dříví získat co největší finanční obnos, nemusel tuto část plnění veřejné zakázky zadávat dle zákona, ale mohl vytěžené dříví zpeněžit např. prostřednictvím aukce, na kterou v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odkazuje. Je to zadavatel, kdo se rozhodl pro tento způsob prodeje dříví v rámci veřejné zakázky, jejímž plněním jsou i těžební práce a je tedy logické, že subjekt, který v rámci veřejné zakázky kupuje dříví, se nachází v odlišné situaci, nežli v případech, kdy „pouze“ kupuje dříví v rámci aukcí pořádaných zadavatelem, což má dle názoru Úřadu dopad i do nabídkové ceny za dříví. V daném případě nelze vyloučit, že zadavatel skrze nabídky (resp. zadávací řízení) zjistil aktuální situaci na trhu a následně všechny nabídky odmítl (tím, že zrušil zadávací řízení) s tím, že jsou pro něj z ekonomického hlediska neakceptovatelné. Ke zrušení zadávacího řízení je však nutno přistupovat jen ve výjimečných případech stanovených zákonem. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že smyslem zákona není průzkum trhu či zjištění možných nabídkových cen (smyslem zákona je formálním postupem uspokojit poptávku zadavatele) a v případě, že se nabídnuté ceny nepřibližují např. výsledkům aukcí (na které zadavatel v rámci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odkazuje), bez dalšího toto zadávací řízení zrušit. Úřad zde znovu akcentuje, že pokud byla nabídková cena dříví pro zadavatele natolik podstatná, mohl a měl využít možnosti stanovit minimální cenu za odkup vytěženého dříví. Úřad dále uvádí, že zadavateli rovněž nic nebránilo v tom, aby si před zahájením zadávacího řízení zjistil situaci na trhu při zohlednění širokého předmětu plnění, tzn. nevycházet jen z výsledků aukcí v roce 2018, a pokud by z jeho zjištění či analýzy např. vyplývalo, že by ho cenové nabídky dodavatelů nemohly uspokojit, mohl zvolit jiný obchodní model prodeje dříví, případně cenové očekávání mohl zohlednit v rámci zadávacích podmínek. Pokud těchto možností zadavatel nevyužil, nelze tuto skutečnost klást k tíži účastníkům zadávacího řízení, kteří mají s podáním nabídky spojené časové i ekonomické náklady, které mohou být v daném případě výrazné.

66.         Tu Úřad opětovně konstatuje, jak již ostatně uvedl i výše, že obecně je zrušení zadávacího řízení z ekonomických důvodů možné, avšak pouze za splnění zákonem stanovených podmínek. Tvrzené ekonomické důvody, pro které zadavatel zadávací řízení zruší, by měly mít na zadavatele určitý dopad. Ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona tak bude typicky dopadat na situace, kdy je zadání veřejné zakázky nevýhodné z důvodu výrazně vyšších nabídkových cen účastníků zadávacího řízení než zadavatel předpokládal, dále např. v případě výrazného pohybu na daném trhu, jehož výsledkem je ekonomická neefektivnost požadovaného předmětu plnění nebo v případě, že zadavatel zjistí, že nemá na předmět plnění veřejné zakázky dostatek finančních prostředků. Mělo by se tedy na straně zadavatele jednat o zcela zásadní skutečnosti. Úřad dodává, že podstatným smyslem zákona je taktéž uskutečnit prostřednictvím zadávacího řízení férovou soutěž, či na ni obecně pozitivně působit. Zadavatel tedy prostřednictvím zadávacího řízení vstoupí se svojí poptávkou na trh, přičemž toto jeho právní jednání vyvolává právní jednání osob na straně nabídky, utvářejí se tak práva, povinnosti, či očekávání těchto účastníků soutěže, přičemž smyslem zákona je dát těmto formální rámec vedoucí primárně k zadání veřejné zakázky. Pakliže zadavatel nemá zákonný důvod pro zrušení zadávacího řízení, či tento dostatečně neozřejmí a zadávací řízení zruší, má tato skutečnost negativní dopady na nabízející stranu. Zadavatel tak musí velice pečlivě posoudit, zda opravdu vyvstal zákonný důvod pro zrušení zadávacího řízení, který nevyvolává jakékoliv pochybnosti o pravém důvodu zrušení zadávacího řízení či že se jedná o libovůli zadavatele. Nutno podotknout, že ne každá údajná nevýhodnost může vyústit ve zrušení zadávacího řízení. Zde Úřad opětovně odkazuje na judikaturu (viz body 41. a 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí), na základě které je nutno důvody pro zrušení zadávacího řízení vždy vykládat restriktivně. Úřad konstatuje, že zadavatelovo konstatování ohledně konkrétní újmy, která by mu byla způsobena v případě, že by akceptoval nejvýhodnější nabídku a s vybraným dodavatelem by na plnění veřejné zakázky uzavřel smlouvu, které uvedl v rámci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, bylo velmi obecné. U „standardního“ modelu veřejné zakázky, kdy zadavatel platí vybranému dodavateli za poskytnuté služby, by byla pochopitelná situace, kdy by zadavatel zjistil, že na plnění veřejné zakázky nemá dostatek finančních prostředků. V daném případě je však situace odlišná, tzn., že zadavatel bude tím, kdo v konečném důsledku obdrží finanční prostředky, a to za vybraným dodavatelem vytěžené dříví, které zadavatel vybranému dodavateli následně odprodá, přičemž je zde možnost, že zadavatelem nyní zvolený prodejní model v rámci plnění veřejné zakázky má či může mít za následek nižší výkupní cenu dříví, avšak do této situace by se dostal sám zadavatel ještě před zahájením zadávacího řízení, jelikož to byl právě zadavatel, kdo se rozhodl pro tento způsob prodeje dříví. V případě, že zadavatel chtěl prostřednictvím zadávacího řízení pouze zjistit aktuální situaci na daném trhu, resp. jaké nabídkové ceny za dříví jsou účastníci zadávacího řízení ochotni nabídnout, má Úřad za to, že zadavatel nemohl očekávat, že dříví bude vykupováno za shodných podmínek a za shodné ceny, jako tomu bylo v případě aukcí, na které se zadavatel odkazuje. Jak Úřad konstatoval výše (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí), prodej dříví v aukcích pořádaných zadavatelem nelze bez dalšího srovnávat s prodejem dříví v rámci zadávacího řízení, ve kterém je předmětem veřejné zakázky těžba dříví a činnosti s těžbou dříví související. S ohledem na uvedené je tak zřejmé, že se do ceny dříví prodávaného v rámci zadávacího řízení nutně musejí promítnout skutečnosti, které se v rámci aukcí neuplatní, např. náklady na těžbu dříví, rizika související s plněním veřejné zakázky a mnoho dalších faktorů. Úřad uvádí, že i obdobné či stejné prodejní modely je nutno mezi sebou navzájem obezřetně posuzovat a zohledňovat jejich případná jedinečná specifika.

67.         Úřad dále uvádí, že odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je po stránce ekonomických fakt, která by měla objektivně zaštiťovat postup zadavatele, natolik povrchní a strohé (či nepřesvědčivé), že je v samotném důsledku možno dojít i k závěru, zda ve skutečnosti není tvrzená ekonomická nevýhodnost pouze domnělá a průměrná cena dříví účastníka TIS Lignum s.r.o. je naopak zcela odpovídající podmínkám na trhu, či naopak pro zadavatele dokonce výhodná. Co se týče odkazu zadavatele ve vyjádření Úřadu ze dne 23. 4. 2019 na svá předchozí vyjádření, v nichž reagoval na konkrétní námitky účastníka TIS Lignum s.r.o., k tomu Úřad uvádí, že v rozhodnutí ze dne 7. 3. 2019 o námitkách účastníka TIS Lignum s.r.o., případně ve vyjádření k podnětu, zadavatel polemizuje s argumenty jmenovaného účastníka, který brojil proti zrušení zadávacího řízení. Ve vztahu k rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení však obdobné či jiné argumenty zadavatele odůvodňující zrušení zadávacího řízení, které Úřad podrobil přezkumu, absentují.

68.         Úřad závěrem konstatuje, že zahájením předmětného zadávacího řízení zadavatel spustil proces, jehož účelem je zadání veřejné zakázky. Ukončení zadávacího řízení jeho zrušením je sice možné, nicméně takto ukončené zadávací řízení nesplnilo svůj účel a všechny subjekty na něm zúčastněné (zadavatel a účastníci zadávacího řízení) vynaložily prostředky a čas na přípravu a účast v tomto zadávacím řízení marně. Úřad dále konstatuje, že každý dodavatel pohybující se na dotčeném trhu má v zadávacím řízení právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele. Ve spuštěném procesu zadávacího řízení, jehož účelem bylo zadání veřejné zakázky, by měl zadavatel usilovat o efektivní dosažení účelu zadávacího řízení, tzn. výběr nejvhodnější nabídky a následné uzavření smlouvy s uchazečem, který předložil nejvhodnější nabídku.

69.         Úřad při posouzení věci vycházel výhradně z informací uvedených v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které mají, resp. musí obsahovat právě ty důvody, pro které zadavatel zadávací řízení zrušil. Jestliže však zadavatel zadávací řízení zruší s odkazem na příslušné ustanovení zákona [§ 127 odst. 2 písm. d)], ale v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel neuvede transparentním a přezkoumatelným způsobem důvody zrušení, které lze pod příslušné ustanovení zákona subsumovat, nelze dospět k jinému závěru než tomu, že zadavatel nenaplnil důvody zrušení zadávacího řízení a dopustil se tak porušení příslušného ustanovení zákona. Postup zadavatele tak v tomto ohledu nelze považovat za transparentní, tedy souladný se zákonem.

70.         Úřad tak v daném případě dospěl k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení formuloval důvody, které jsou pouze obecného charakteru, neboť neobsahují konkrétní skutečnosti, aby je bylo možné považovat za dostatečně odůvodněné a prokazující oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení. Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že postup zadavatele se v zadávacím řízení stal nečitelným, neboť důvody zrušení zadávacího řízení uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nelze objektivně přezkoumat a jako takové tedy nemohou obstát.

71.         Na základě shora uvedeného lze tedy uzavřít, že v šetřeném případě zadavatel neodůvodnil ekonomický důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a tudíž že by byl zadavatel oprávněn z uvedeného důvodu zadávací řízení zrušit.

K problematice dodržení zásady transparentnosti v průběhu zadávacího řízení na část č. 1 veřejné zakázky

72.         K zásadě transparentnosti zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona Úřad v obecné rovině uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení.

73.         Otázkou výkladu zásady transparentnosti se v rámci předchozí právní úpravy již opakovaně zabýval jak Úřad, tak soudy ve své judikaturní činnosti. Vzhledem k tomu, že nová právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti nyní již neúčinné právní úpravě provedené ZVZ v uvedeném ohledu nedoznala žádných změn, jsou právní závěry z ní vycházející dle názoru Úřadu v plném rozsahu aplikovatelné i na šetřený případ.

74.         Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, podle kterého požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. V rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak Krajský soud v Brně dovodil, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. (…) Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. S ohledem na shora uvedené závěry lze konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jehož obsah je možno zpětně objektivně přezkoumat a které uvádí objektivní a relevantní důvody, které zadavatele ke zrušení zadávacího řízení vedly.

75.         Aby tedy mohlo být konstatováno, že zadavatel zadávací řízení zrušil v souladu s ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) zákona, je nutné prokázat, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody způsobil či nikoliv. Vzhledem k tomu, že na základě shora uvedeného odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nezjistil žádný relevantní odůvodněný důvod, který by zadavatele nepochybně opravňoval ke zrušení zadávacího řízení, považuje Úřad rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení za netransparentní ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 zákona, neboť zadavatel v tomto rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvádí toliko jeden důvod pro zrušení zadávacího řízení, a to důvod ekonomický, nicméně nepřezkoumatelně odůvodněný.

76.         S ohledem na to, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvedl žádný relevantní důvod opravňující zadavatele bez pochyb zrušit zadávací řízení ve smyslu ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, zadavatel tímto postupem porušil zásadu transparentnosti zadávacího řízení stanovenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

77.         Úřad uvádí, že v článku 8. „Kritérium pro zadání veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny dle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž jako jediné kritérium ekonomické výhodnosti nabídek stanovil nejnižší nabídkovou cenu. Z „Protokolu o I. jednání hodnotící komise ze dne 6. 2. 2019“ vyplývá, že nejnižší nabídkovou cenu na část č. 1 předmětné veřejné zakázky nabídl účastník TIS Lignum s.r.o. Pokud by tedy zadavatel zadávací řízení nezrušil (a Úřad dovodil, že jej zrušil v rozporu se zákonem), účastník TIS Lignum s.r.o. by se pravděpodobně stal vybraným dodavatelem, popř. by se vybraným dodavatelem stal další účastník předmětné části zadávacího řízení. Postup zadavatele má tudíž v šetřeném případě vliv na výběr dodavatele.

78.         Tím, že zadavatel zadávací řízení na část č. 1 předmětné veřejné zakázky bez přezkoumatelného odůvodnění zrušil, porušil ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, přičemž uvedený postup zadavatele ovlivnil výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

79.         S ohledem na všechny uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadáváníčásti č. 1 předmětné veřejné zakázkypostup stanovený v ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, jelikož důvod zrušení zadávacího řízení ve smyslu ekonomického důvodu hodného zvláštního zřetele – spočívajícího v ekonomické nevýhodnosti nabídkové ceny dříví – tak, jak je zadavatelem zachycen v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení č. j. LCR099/39/000405/2019 ze dne 15. 2. 2019 a v oznámení (ve smyslu sdělení o zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona) o zrušení zadávacího řízení č. j. LCR0099/39/00406/2019 ze dne 18. 2. 2019, není popsán transparentním a přezkoumatelným důvodem a tudíž jej nelze považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, který se vyskytl v průběhu zadávacího řízení, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

80.         Podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

81.         Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel při zadáváníčásti č. 1 předmětné veřejné zakázkypostup stanovený v ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, jelikož důvod zrušení zadávacího řízení ve smyslu ekonomického důvodu hodného zvláštního zřetele – spočívajícího v ekonomické nevýhodnosti nabídkové ceny dříví – tak, jak je zadavatelem zachycen v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení č. j. LCR099/39/000405/2019 ze dne 15. 2. 2019 a v oznámení (ve smyslu sdělení o zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona) o zrušení zadávacího řízení č. j. LCR0099/39/00406/2019 ze dne 18. 2. 2019, není popsán transparentním a přezkoumatelným důvodem a tudíž jej nelze považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, který se vyskytl v průběhu zadávacího řízení, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, je Úřad povinen v souladu s ustanovením § 263 odst. 2 zákona uložit nápravné opatření.

82.         Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy nezákonného stavu. Úřad v šetřeném případě dospěl k závěru, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo úkonem nezákonným, neboť v šetřeném případě se v průběhu zadávacího řízení nevyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, pro které by mohlo být zadávací řízení zadavatelem zrušeno. Vzhledem k tomu, že tento nezákonný postup už ze své podstaty ovlivňuje výběr dodavatele (po zrušení zadávacího řízení nedochází k výběru dodavatele) a současně tedy nedošlo k uzavření smlouvy, přistoupil Úřad ke zrušení úkonu zadavatele spočívajícího ve zrušení předmětného zadávacího řízení, který byl zaznamenán v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, neboť jiné nápravné opatření ani v šetřeném případě uložit nelze.

83.         Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí

84.         Podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

85.         Shora citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí; ač v šetřeném případě k takovému následku reálně nemůže dojít, neboť zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno, zákon Úřadu nedává jinou možnost, než aby v každém případě, kdy ukládá nápravné opatření, zakázal zároveň až do pravomocného skončení řízení uzavřít smlouvu, pročež tak Úřad činí i v předmětném správním řízení.

86.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného pod sp. zn. S0140/2019/VZ uzavřít v zadávacím řízení na část č. 1 veřejné zakázky smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí

87.         Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

88.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

89.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000140.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle ustanovení § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy