číslo jednací: S0153/2019/VZ-15008/2019/533/LHl

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 4. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha,
• navrhovatel – LUING PYREX, spol. s r.o., IČO 64608484, se sídlem Marxova 372/6, 736 01 Havířov, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 21. 12. 2018 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
• vybraný dodavatel – JaGa, spol. s r.o., IČO 16188071, se sídlem Gdaňská 656/4, Bohnice, 181 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka 13 sad HVZ“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2018 pod ev. č. Z2018-035244, ve znění oprav uveřejněných dne 19. 11. 2018 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 199-450520, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 223-510232,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Dodávka 13 sad HVZ“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2018 pod ev. č. Z2018-035244, ve znění oprav uveřejněných dne 19. 11. 2018 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 199-450520, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 223-510232, postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 2. 4. 2019 o námitkách stěžovatele – LUING PYREX, spol. s r.o., IČO 64608484, se sídlem Marxova 372/6, 736 01 Havířov – jež byly zadavateli doručeny dne 19. 3. 2019, vůbec nevyjádřil k námitce stěžovatele, v níž stěžovatel namítal to, zda zadavatel ověřil či neověřil, jakým způsobem vybraný dodavatel bude schopen splnit nabízenou dobu plnění 3 dnů a zda se jedná o reálný údaj, čímž se výše uvedené rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 2. 4. 2019 o námitkách stěžovatele ze dne 19. 3. 2019 – LUING PYREX, spol. s r.o., IČO 64608484, se sídlem Marxova 372/6, 736 01 Havířov – učiněné při zadávání veřejné zakázky „Dodávka 13 sad HVZ“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2018 pod ev. č. Z2018-035244, ve znění oprav uveřejněných dne 19. 11. 2018 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 199-450520, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 223-510232.

III.

Zadavateli – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0153/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – LUING PYREX, spol. s r.o., IČO 64608484, se sídlem Marxova 372/6, 736 01 Havířov – ze dne 15. 4. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dodávka 13 sad HVZ“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2018 pod ev. č. Z2018-035244, ve znění oprav uveřejněných dne 19. 11. 2018 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 199-450520, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 223-510232.

IV.

Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – ukládá

                        uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).  

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 12. 10. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka 13 sad HVZ“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2018 pod ev. č. Z2018-035244, ve znění oprav uveřejněných dne 19. 11. 2018 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 199-450520, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 223-510232 (dále jen „veřejná zakázka“). 

2.             V bodě II.1.4) „Stručný popis“ formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky následovně: „Předmětem veřejné zakázky je dodávka 10 sad hydraulického vyprošťovacího zařízení, které bude umístněno na nově pořízené cisternové automobilové stříkačky a 3 sady hydraulického vyprošťovacího zařízení, které nahradí technicky a morálně zastaralé vybavení.“.

3.             Dne 27. 12. 2018 zadavatel obdržel námitky účastníka zadávacího řízení – LUING PYREX, spol. s r.o., IČO 64608484, se sídlem Marxova 372/6, 736 01 Havířov, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 21. 12. 2018 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 26. 12. 2019 proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky proti zadávacím podmínkám“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 10. 1. 2019 zadavatel výše uvedené námitky navrhovatele odmítl. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 21. 1. 2019 návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, které Úřad vedl pod sp. zn. S0039/2019/VZ. Úřad správní řízení vedené pod sp. zn. S0039/2019/VZ podle § 257 písm. c) zákona usnesením ze dne 19. 2. 2019, které nabylo právní moci dne 17. 4. 2019, zastavil, neboť nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 odst. 1 zákona na účet Úřadu.

4.             Z rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 5. 3. 2019 (dále jen „rozhodnutí o výběru“) vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru dodavatele JaGa, spol. s r.o., IČO 16188071, se sídlem Gdaňská 656/4, Bohnice, 181 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“). Oznámení o výběru dodavatele (dále jen „oznámení o výběru“) bylo navrhovateli doručeno dne 6. 3. 2019.

5.             Dne 19. 3. 2019 zadavatel obdržel námitky navrhovatele z téhož dne, které směřovaly proti rozhodnutí o výběru a proti oznámení o výběru dodavatele (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 2. 4. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 3. 4. 2019, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 15. 4. 2019 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu.

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Návrh směřuje proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, přičemž oznámení o rozhodnutí o výběru bylo navrhovateli doručeno dne 6. 3. 2019, a proti rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 2. 4. 2019.

8.             Úvodem návrhu navrhovatel popisuje dosavadní průběh zadávacího řízení. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel rozhodnutím o námitkách námitky navrhovatele odmítl, přičemž se věcně vyjádřil pouze k části námitek, a to k části argumentace týkající se náležitostí oznámení o výběru dodavatele a hodnocení parametru otevření střihacího nástroje s tím, že k další rozsáhlé námitkové argumentaci navrhovatele zadavatel jen v jedné větě konstatoval, že ostatní námitky věcně „neodpovídají“ námitkám proti zadávacím podmínkám, což je dle navrhovatele naprosto nelogický a především nezákonný způsob rozhodnutí o námitkách.

K netransparentnosti oznámení o výběru dodavatele

9.             Navrhovatel uvádí, že oznámení o výběru neobsahovalo údaje rozhodné pro prokázání splnění kritéria technické kvalifikace uvedeného v části 4.3 zadávací dokumentace, což je dle navrhovatele v rozporu s § 123 písm. b) bodu 2 zákona.

10.         Dle navrhovatele oznámení o výběru obsahuje pouze název objednatele, finanční objem zakázky, měsíc a rok realizace a poznámku, ve které zadavatel konstatuje, že řádně ověřil skutečnosti týkající se referenčních zakázek a na základě čehož posoudil referenční zakázky jako vyhovující zadávacím podmínkám.

11.         Navrhovatel konstatuje, že výše uvedený postup zadavatele je vysoce netransparentní a z oznámení o výběru nelze především zjistit, zda každá z uvedených zakázek obsahovala sadu v rozsahu agregát, hydraulické nůžky, hydraulický rozpínák a oba přímočaré teleskopické rozpínací nástroje; zda každá z uvedených zakázek obsahovala sadu „odpovídající typu předmětu plnění“, a jakým způsobem, tj. na základě jakých údajů, dospěl zadavatel k závěru, že sada „odpovídá typu předmětu plnění“.

12.         Navrhovatel taktéž podotýká, že ani z oznámení o výběru a ani z rozhodnutí o výběru není zřejmé, v jakém rozsahu zadavatel splnění požadavků ověřoval a které údaje považoval za rozhodné pro závěr, že předmětné kvalifikační kritérium vybraný dodavatel splňuje.

K netransparentnosti posouzení a hodnocení parametru rozevření čelisti střihacího nástroje

13.         Navrhovatel k této části svého návrhu konstatuje, že v příloze č. 1 technických podmínek, které jsou přílohou č. 1 zadávací dokumentace, je mj. jednou z podmínek na hydraulické vyprošťovací zařízení (dále jen „HVZ“) to, aby HVZ splňovalo požadavky normy ČSN EN 13204-12:2016 (dále jen „norma“) a současně rozevření nůžek bylo nejméně 180 mm. V rámci hodnotících kritérií je pak v části 6.1 b), d) zadávací dokumentace stanoveno subkritérium hodnocení „stříhací nástroj – rozevření (v mm)“, přičemž podkladem pro hodnocení je velikost rozdílu mezi referenční hodnotou a nabídnutou hodnotou, přičemž pro dané kritérium je stanovena referenční hodnota 180 mm. Navrhovatel současně uvádí, že z nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že byla hodnocena nabídnutá hodnota 180 mm a pravděpodobně jako splnění podmínky účasti byl posouzen rovněž tento údaj.

14.         Podle navrhovatele měla být v případě nabídky vybraného dodavatele jako technická podmínka „rozevření nůžek“ a subkritérium hodnocení „stříhací nástroj – rozevření“ posouzena a hodnocena hodnota dle citované normy, tj. hodnota 165 mm.

15.         Navrhovatel konstatuje, že dle normy je nezbytné údaj pro rozevření nůžek (nominal cutter opening) přepočítat způsobem uvedeným v normě, aby platilo, že dosah musí činit alespoň 75 % rozevření. Důvodem pro takový postup je dle navrhovatele skutečnost, že stříhací nástroj při rozevření větším, než při kterém dosah nástroje ještě činí alespoň 75 % rozevření, již stříhací nástroj nelze efektivně využít.

16.         Navrhovatel dále polemizuje nad ekonomickou výhodností a kvalitativním hlediskem natavených hodnotících kritérií, když dle jeho názoru údaj o maximálním možném otevření nástroje (cutter opening) není požadavkem naplňujícím ekonomickou výhodnost.

17.         Navrhovatel dále uvádí, že vybraný dodavatel nabídl přístroj Holmatro CU5050, který dle internetových stránek výrobce má označení dle normy EN 13204 - BC165K-15.7. Údaj 165 uvedený v klasifikaci je údajem o rozevření nůžek (nominal cutter opening) v mm vypočítaný dle citované normy. Na základě výše uvedeného má navrhovatel za to, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínku zadavatele na rozevření nůžek (nominal cutter opening), když zadavatel stanovil minimální požadavek na rozevření nůžek 180 mm.

18.         Navrhovatel taktéž konstatuje, že dle svého názoru zcela logicky porozuměl zadávacím podmínkám tak, že předmětem posouzení a hodnocení bude parametr „nominal cutter opening“. Vybraný dodavatel patrně na základě téhož textu dospěl k závěru, že předmětem posouzení a hodnocení bude odlišný parametr - „cutter opening“. Výsledkem pak je, že zadavatel obdržel nabídky, které lze jen obtížně vzájemně porovnávat. Navrhovatel má za to, že na základě vzájemně neporovnatelných nabídek nelze provést výběr nejvhodnější nabídky v souladu se zásadami vymezenými v § 6 zákona, zejména pak se zásadou transparence a nediskriminace.

19.         K tomu, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že údaj „nominal cutter opening“ nevypovídá nic o (maximálním možném) rozevření čelisti „cutter opening“ a je jen poměrem určitých parametrů, navrhovatel podotýká, že uvedené parametry jsou společně s dalšími ve vztahu závislosti, z hlediska praktické využitelnosti je však podstatný parametr jediný, pro nástroje daného druhu navíc klasifikační, a to parametr „nominal cutter opening“. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále interpretuje zadávací dokumentaci k jiné veřejné zakázce, na kterou dříve navrhovatel odkázal. Navrhovatel především podotýká, že zadavatel nesprávně odkazuje na část, která se týká rozpínacího a nikoliv střihacího nástroje.

K nevypořádaným námitkám

20.         Navrhovatel k této části svého návrhu uvádí, že zadavatel nevypořádal v rámci rozhodnutí o námitkách následující námitky navrhovatele:

a.             »diskriminaci (tj. nepřípustné znevýhodnění navrhovatele) při hodnocení hodnotících subkritérií dle ust. 6.1. a) zadávací dokumentace „Rozpínací nástroj s čelistmi – hmotnost (v kg)“ a dle ust. 6.1. c) zadávací dokumentace „Střihací nástroj – hmotnost (v kg)“, když zadavatel nezohlednil, že jiné technické řešení připojení hadice k přístrojům podstatně ovlivňuje při hodnocení zohledňovanou potřebu zadavatele, spočívající v co možná nejlehčí zátěži, kterou uživatelé systému zdvihají a nesou;« (dále jen „námitka týkající se hmotnosti nástrojů“),

b.             »protiprávnost při hodnocení subkritéria dle ust. 6.1. c) a. zadávací dokumentace „doba dodání 10 sad od účinnosti smlouvy“, když zadavatel pravděpodobně vůbec neověřoval, jakým způsobem vybraný dodavatel bude schopen splnit nabízenou dobu plnění 3 dnů, za situace, že předmět zakázky se zpravidla vyrábí na základě konkrétních požadavků objednatele a předmět plnění není možné ani vyrobit natož i objednat a dodat v řádu několika dnů;

c.              protiprávnost při hodnocení subkritérií dle ust. 6.1. c) a. zadávací dokumentace „doba dodání 10 sad od účinnosti smlouvy“ a dle ust. 6.1. c) b. zadávací dokumentace „doba dodání 3 sad od účinnosti smlouvy“, když zadavatel hodnotil nabízenou dobu plnění 3 resp. 21 dnů, čímž zvýhodnil jediného dodavatele „zjevně připraveného“ plnit veřejnou zakázku ještě před okamžikem zahájení zadávacího řízení a naopak nezákonně znevýhodnil další dodavatele; tato skutečnost je obzvláště patrna ze skutečnosti, že hodnocená lhůta dodání je nelogicky rozdělena na 2 lhůty, přičemž z běžné praxe plyne, že doba potřebná pro výrobu a dodání zařízení se v případě jednotlivých sad neliší (jak ostatně vyplývá z nabídek ostatních účastníků zadávacího řízení);« (dále jen „námitka týkající se doby dodání“),

d.             »protiprávnost postupu při hodnocení subkritérií dle ust. 6.1. f) zadávací dokumentace „přímočarý teleskopický rozpínací nástroj (písm. f) – chod (v mm)“ ust. 6.1. h) zadávací dokumentace „přímočarý teleskopický rozpínací nástroj (písm. g) – chod (v mm)“ (tedy výsuvu válců), když výsledek hodnocení nevyjadřuje vztah nejlepší hodnoty a ceny a neodůvodnitelně znevýhodňuje navrhovatele (je tedy diskriminační);« (dále jen „námitka týkající se výsuvu válců“),

e.             »protiprávnost postupu zadavatele, při hodnocení nabídek v jeho souhrnu (tedy nikoliv jen jednotlivých kritérií a subkritérií; pokud výsledek hodnocení nevyjadřuje vztah nejlepší hodnoty a ceny a neodůvodnitelně znevýhodňuje navrhovatele (je tedy diskriminační).« (dále jen „námitka týkající se celkového hodnocení“).

21.         Navrhovatel považuje část textu odůvodnění rozhodnutí o námitkách související s výše uvedenými námitkami za nepřezkoumatelnou pro nesrozumitelnost, neboť zadavatel námitky proti rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele a potažmo proti posouzení splnění podmínek účasti a hodnocení nabídek „vypořádává“ textem vyjadřujícím se k námitkám proti zadávací dokumentaci. Navrhovatel pak souhlasí se zadavatelem v tom, že podané námitky věcně neodpovídají námitkám proti zadávací dokumentaci, neboť jde o námitky proti rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele, které ovšem zadavatel měl zákonem předvídaným způsobem řádně vypořádat, aby se nedopustil právně deliktního jednání. Navrhovatel se dále vyjadřuje v tom smyslu, že nově podané námitky jsou oproti námitkám proti zadávacím podmínkám resp. návrhu, kterým bylo zahájeno předešlé správní řízení před Úřadem vedené pod sp. zn. S0039/2019/VZ, proti výběru dodavatele. Dle navrhovatele na této skutečnosti nemění nic ani okolnost, že postup podle některých zadávacích podmínek, které jsou dle mínění navrhovatele stanoveny nezákonně, vyvolá rovněž nezákonnost postupu při aplikaci takových podmínek.

22.         Dle navrhovatele zadavatel se k výše citovaným námitkám vůbec nevyjádřil a navrhovatel se proto nemůže seznámit s důvody, pro které zadavatel zde uvedené námitky odmítl; rozhodnutí o námitkách v rozsahu výše citovaných námitek proto trpí dle názoru navrhovatele vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. Zadavatel nevypořádal námitky v souladu s § 245 odst. 1 zákona, neboť rozhodnutí neobsahuje odůvodnění, ve kterém by se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Důsledkem této skutečnosti je rovněž dle navrhovatele netransparentnost postupu zadavatele, tedy postup odporující § 6 odst. 1 zákona.

23.         Navrhovatel se domáhá, aby úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení o zadávání veřejné zakázky nebo uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách a/nebo oznámení o výběru dodavatele a/nebo rozhodnutí o výběru dodavatele.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

24.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 15. 4. 2019 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

25.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný dodavatel.

26.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0153/2019/VZ-11075/2019/533/LHl ze dne 17. 4. 2019.

27.         Dne 25. 4. 2019 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu spolu s dokumentací o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 25. 4. 2019

28.         V úvodu vyjádření zadavatel popisuje dosavadní průběh zadávacího řízení. Dále zadavatel uvádí, jak reagoval v rámci rozhodnutí o námitkách na jednotlivé námitky navrhovatele, přičemž Úřad tuto část vyjádření shrnuje až níže v části „K vypořádání námitek v rozhodnutí o námitkách“ odůvodnění tohoto rozhodnutí.

K netransparentnosti oznámení o výběru dodavatele

29.         Zadavatel tvrdí, že informace uvedené v rámci oznámení o výběru dodavatele byly dostatečně určité a srozumitelné. V rámci ověřování údajů uvedených v nabídce, byly tvrzené skutečnosti potvrzeny vyjádřeními osob uvedených u referenčních zakázek. Zadavatel konstatuje, že na základě výše uvedeného ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 6. 3. 2019 uvedl informaci o tom, že řádně ověřil skutečnosti týkající se referenčních zakázek.

 

 

K netransparentnosti posouzení a hodnocení parametru rozevření čelisti střihacího nástroje

30.         Zadavatel rekapituluje vypořádání této námitky v rámci rozhodnutí o námitkách, přičemž uvádí, že technická norma ČSN EN 13204 v čl. 4.2.3.1 stanoví způsob označování střihacích nástrojů. Následně pak v čl. 4.2.3.3 citované normy je popsán způsob výpočtu nominální hodnoty rozevření nůžek, pakliže je dosah nůžek menší než 75 % rozevření. Zadavatel uvádí, že při sestavování technických podmínek předmětu veřejné zakázky – příloha č. 1 zadávacích podmínek v parametrech pro střihací nástroj bod c) požadoval: Typ BC nebo CC, schopnost stříhání nejméně podle kategorie K (dle EN 13204-12:2016 schopnost stříhání 1K-2K-3K-4K-5K), rozevření nůžek nejméně 180 mm, hmotnost nejvíce 20 kg. Přičemž první parametr „typ BC nebo CC“ podle normy ČSN EN 13204 připouští všechny střihací nástroje s minimálním nominálním rozevřením 150 mm a větším. Druhý popsaný parametr zužuje možnosti nabídky pouze na nástroje, které splňují střihací kapacitu K, kterou definuje čl. 4.2.3.4 citované normy. Třetí parametr upřesňuje minimální požadované rozevření nůžek nejméně 180 mm. Posledním požadavkem je poté hmotnost nástroje, a to max. 20 kg. V Technických podmínkách tak není zmiňováno nominální rozevření nástroje, ale je zde pouze stanoven požadavek na rozevření čelistí, který byl vybraným dodavatelem splněn.

31.         Zadavatel současně uvádí, že musí souhlasit s předpoklady navrhovatele, že stanovil zadávací podmínky v souladu se svými zákonnými povinnostmi, tedy v souladu s požadavky na efektivnost, účelnost a hospodárnost nákupu.

K vypořádání námitek v rozhodnutí o námitkách

32.         Zadavatel dále uvádí, že v druhé části námitek navrhovatel znovu použil stejné argumenty a tvrzení, které již jednou uvedl v návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 21. 2. 2019 a tyto skutečnosti věcně odpovídají námitkám proti zadávacím podmínkám. Zadavatel současně konstatuje, že v této části rozhodnutí o námitkách, která se věnovala druhé části námitek, se dopustil zřejmé nepřesnosti v psaní, když napsal, že „tyto skutečnosti věcně neodpovídají námitkám proti zadávacím podmínkám“, přičemž však zadavatel chtěl uvést, že „tyto skutečnosti věcně odpovídají námitkám proti zadávacím podmínkám“. Zadavatel uvádí, že jak je z obsahu námitek zřejmé, uvedené skutečnosti se přímo netýkaly samotného postupu zadavatele, vůči kterému směrovaly, nýbrž stanovení zadávacích podmínek, kdy lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám již uplynula a námitky se v tomto směru tak staly bezpředmětné.

33.         Navrhovatel dle zadavatele ve svých tvrzeních odkazuje na své předchozí požadavky vznesené a zadavatelem řádně vypořádané v rámci zadávacího řízení, kde byla z jeho strany požadována úprava zadávacích podmínek tak, aby zadavatel připustil vliv druhu technického řešení připojení nástroje na hadici na posuzovanou hmotnost nástroje, dále hodnocení dodací lhůty a namítán protiprávní postup zadavatele při hodnocení parametru chodu (výsuvu válců). Zadavatel taktéž konstatuje, že k tvrzením navrhovatele se již několikrát v průběhu zadávacího řízení vyjadřoval a na veškeré dotazy reagoval, jak vyplývá ze spisové dokumentace.

34.         K tvrzené protiprávnosti postupu zadavatele při hodnocení nabídek v jeho souhrnu zadavatel uvádí, že svůj postup v rámci zadávacího řízení považuje za nediskriminační a zcela transparentní, naopak je ze strany navrhovatele neustálými námitkami tlačen do úpravy hodnotících kritérií tak, aby co nejvíceodpovídala požadavkům navrhovatele, kdy se těmto úpravám zadavatel pochopitelně brání.

35.         Zadavatel v závěru uzavřel, že se ve svém postupu s ohledem na veškeré okolnosti nedopustil pochybení či porušení § 6 zákona, neboť se svým postupem pouze snažil zachovat rovné podmínky pro všechny z dodavatelů za současného zachování všech požadovaných a nezbytných parametrů k řádnému naplnění předmětu veřejné zakázky. Vzhledem k výše uvedenému zadavatel požaduje, aby Úřad návrh ze dne 15. 4. 2019 zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

36.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0153/2019/VZ-13795/2019/533/LHl ze dne 17. 5. 2019 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

37.         Dne 21. 5. 2019 nahlédl zástupce navrhovatele do správního spisu sp. zn. S0153/2019/VZ; protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

38.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0153/2019/VZ-14413/2019/533/LHl ze dne 23. 5. 2019 Úřad částečně nevyhověl žádosti navrhovatele ze dne 17. 5. 2019 o nahlédnutí do správního spisu, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí, a které tvoří přílohu tohoto spisu.

39.         Dne 23. 5. 2019 nahlédl zástupce zadavatele do správního spisu sp. zn. S0153/2019/VZ; protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

40.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0153/2019/VZ-14439/2019/533/LHl ze dne 23. 5. 2019 Úřad částečně nevyhověl žádosti zadavatele ze dne 22. 5. 2019 o nahlédnutí do správního spisu, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí, a které tvoří přílohu tohoto spisu.

Vyjádření navrhovatele ze dne 24. 5. 2019 k podkladům rozhodnutí

41.         Dne 24. 5. 2019 doručil navrhovatel v reakci na usnesení č. j. ÚOHS-S0153/2019/VZ-13795/2019/533/LHl ze dne 17. 5. 2019 své vyjádření z téhož dne, kde k netransparentnosti oznámení o výběru dodavatele uvádí, že zadavatel se vyjadřuje ve svém vyjádření k návrhu ze dne 25. 4. 2019 k otázce netransparentnosti oznámení o výběru pouze obecně a k části týkající se porušení § 123 písm. b) bod 2. zákona dokonce vůbec. K netransparentnosti posouzení a hodnocení parametru rozevření čelisti střihacího nástroje navrhovatel opakuje své argumenty předestřené v návrhu ze dne 15. 4. 2019, přičemž dále navrhovatel uvádí, že pokud zadavatel tvrdí, že parametr je zřejmě ze strany navrhovatele chybně pochopen a interpretován, pak dle navrhovatele v případě kdy je parametr chybně pochopen a interpretován jednotlivými dodavateli, jde tato skutečnost evidentně k tíži zadavatele, neboť zadavatel měl povinnost stanovit zadávací podmínky tak, aby o jejich výkladu nevznikaly pochybnosti a jednotliví dodavatelé v nabídkách označili stejné parametry nástroje určené k hodnocení. V otázce nevypořádaných námitek navrhovatel podotýká, že nevypořádané námitky nenapadají zadávací podmínky, nýbrž jejich uplatnění při posouzení splnění podmínek účasti a hodnocení nabídek. Navrhovatel tak setrvává na všech tvrzeních uvedených v návrhu, na všech důvodech pro tato tvrzení, na všech podkladech pro rozhodnutí, na které v návrhu odkazuje, a setrvává rovněž na návrhu opatření k nápravě v podobě zrušení zadávacího řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

42.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem při vyřizování námitek navrhovatele, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

43.         Úřad nejprve posoudil otázku právního postavení zadavatele jako zadavatele podle § 4 zákona.

44.         Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele.

45.         Z ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že hasičské záchranné sbory krajů jsou organizačními složkami státu a účetními jednotkami.

46.         Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel je organizační složkou státu, Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona.

Relevantní ustanovení zákona

47.         Dle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

48.         Dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle odstavce 1 podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.

49.         Dle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

50.         Dle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

51.         Z formuláře „F02 - Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ zveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro doručení nabídek do 9 hodin místního času 19. 11. 2018. Z formuláře „F14 - Oprava - Oznámení změn nebo dodatečných informací“ zveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel změnil datum pro doručení nabídek na 27. 12. 2018.  

Námitky navrhovatele ze dne 19. 3. 2019

52.         Navrhovatel v námitkách v čl. I. nadepsaném „Netransparentnost hodnocení a posouzení podmínek účasti dle § 123 ZZVZ“ napadá obsah rozhodnutí o výběru a v čl. II. nadepsaném „Nesprávnost hodnocení nabídky vybraného dodavatele“ v bodě a) s názvem „protiprávní postup při hodnocení parametru rozevření střihacího nástroje“ polemizuje nad výkladem a hodnocením parametru rozevření stříhacího nástroje.

53.         V čl. II. nadepsaném „Nesprávnost hodnocení nabídky vybraného dodavatele“ v bodě b) s názvem „protiprávní postup při hodnocení parametru hmotnosti zařízení“ uvedl především následující argumenty:

„(…) pro uživatele je z hlediska praktické práce při zásahu zásadní celková (součtová) hmotnost, bez ohledu na to, zda je dána koncovým zařízením či připojením na něj. V důsledku zadavatelem zvoleného kritéria hodnocení a následně provedeného hodnocení nabídek je tak nastavena bezdůvodná překážka rovné soutěži a při hodnocení nabídek (v parametru hmotnosti) bohužel došlo k nepřípustnému znevýhodnění nástroje stěžovatele. Technické řešení stěžovatele bylo při hodnocení nabídek diskriminováno, neboť zadavatel (na rozdíl od jiných zadavatelů těchto zařízení – např. dříve stěžovatelem odkazovaný tendr HZS Pardubického kraje) náležitě nevzal do úvahy existenci různých technických řešení požadovaných zařízení a ani při hodnocení nabídek nepřipustil, že jiné technické řešení připojení nástroje na hadici ovlivňuje posuzovanou hmotnost nástroje (tj. při posuzování hmotnosti nástrojů opatřených prodlužovacími hadicemi pro účely hodnocení nabídek neodečetl z váhy nástroje skutečnou váhu prodlužovacích hadic, kterou stěžovatel v nabídce vyjádřil).“

54.         Navrhovatel v námitkách v čl. II. nadepsaném „Nesprávnost hodnocení nabídky vybraného dodavatele“ v bodě c) s názvem „protiprávní postup při hodnocení dodací lhůty“ uvedl zejména následující závěry:

„Stěžovatel namítá, že zadavatel diskriminačním způsobem hodnotil nabídky v rámci subkritéria doby dodání. Stěžovatel je přesvědčen, že v procesu hodnocení nabídek zadavatel vůbec neověřoval, jakým způsobem vybraný dodavatel bude schopen splnit nabízenou dobu plnění 3 dnů, pokud by dodavatel měl zadat po podpisu smlouvy nástroje s parametry určenými zadavatelem do výroby. Z rozhodnutí o výběru jakkoli nevyplývá, jaké kroky zadavatel učinil k verifikaci parametrů nabízených vybraným dodavatelem, tedy je-li nabízený parametr doby dodání skutečně reálný a nikoliv podhodnocený (a deformující soutěž o veřejnou zakázku). Stěžovatel zdůrazňuje, že výroba nástroje dle specifických parametrů stanovených zadavatelem není z hlediska výrobního procesu možná během několika dnů.

(…) Rozhodnutí o výběru přitom potvrdilo, že účelem hodnocení nabídek bylo zřejmě dosáhnout zvýhodnění aktuálně vybraného dodavatele, který nabídl v běžné výrobní a dodací praxi zcela nepřiměřenou dobu pro dodání nástroje (3 dny za dodávku prvních 10 sad HVZ, resp. 21 dnů za dodávku 3 zbývajících sad HVZ), a to v kontextu zadavatelem vymezené referenční doby dodání (120 dnů) a nabídek dalších účastníků zadávacího řízení (63 dnů v případě nabídky účastníka NORDSTAHL SERVIS s.r.o., resp. 120 dnů v případě nabídky stěžovatele). Z oznámení o výběru rovněž nevyplývá, jaké kroky zadavatel učinil k ověření rozdílu v dodací lhůtě nabídnuté vybraným dodavatelem v souvislosti s dodávkou prvních 10 sad HVZ oproti sedminásobně delší dodací lhůty při dodávce 3 zbývajících sad HVZ. Z nabídek dalších účastníku zadávacího řízení je přitom zřejmé, že doba nezbytná pro výrobu a dodání jednotlivých sad HVZ je shodná (v případě nabídky účastníka NORDSTAHL SERVIS s.r.o. činí 63 dnů, v případě nabídky účastníka 120 dnů) a zjevně tedy není objektivní důvod pro rozlišení dodací lhůty prvních 10 sad HVZ od dodací lhůty 3 zbývajících sad HVZ.“.

55.         Navrhovatel v námitkách v čl. II. nadepsaném „Nesprávnost hodnocení nabídky vybraného dodavatele“ k bodu d) s názvem „protiprávní postup při hodnocení parametru chodu (výsuvu válců) – nepřípustné zvýhodnění vybraného dodavatele při využití metody hodnocení založené na referenčních hodnotách“ uvedl zejména následující:

„Stěžovatel namítá, že referenční hodnota použitá pro účely hodnocení nabídek byla záměrně zvolena dle parametrů stěžovatelem dodávaných válců, které jsou zadavateli známy. Toto má za důsledek protiprávní stav, kdy při hodnocení nabídek (dle bodu 6.1. ZD písm. f) a h) došlo k zásadnímu a neodůvodněnému znevýhodnění nabídky stěžovatele, jak vyplývá z oznámení o výběru dodavatele, neboť výsledek hodnocení (na rozdíl od běžného hodnocení prostřednictvím absolutních hodnot nabízených parametrů chodu) zdevalvoval schopnost objektivního vyhodnocení nabídek v rámci jejich ekonomické výhodnosti. Zadavatelem provedené hodnocení nabídek s využitím referenčních hodnot nepřípustně znevýhodnilo stěžovatele, neboť při tomto specifickém způsobu hodnocení chodu rozpínacího nástroje stěžovatel získal v daném kritériu hodnocení neproporcionální počet bodů, a to při srovnání s bodovým hodnocením nabídek dalších účastníků, jejichž nabídky se v kritériu chodu lišily jen o cca 2 cm, a dále při srovnání s metodou hodnocení absolutních hodnot. Provedené hodnocení (bodové zisky jednotlivých účastníků) vycházející z referenčních hodnot je důkazem, že zadavatelem zvolený způsob hodnocení nevyjadřuje vztah (nejlepší) užitné hodnoty a ceny.“.

Rozhodnutí o námitkách ze dne 2. 4. 2019

56.         Zadavatel v bodě II. rozhodnutí o námitkách k námitkám navrhovatele uvedených v čl. II. v bodech b), c) a d) námitek, uvedl:

„Stěžovatel v druhé části námitek uvádí mnoho argumentů proti nesprávnosti hodnocení nabídky vybraného dodavatele. K rozevření střihacího nástroje se zadavatel již vyjádřil výše. K ostatním argumentům stěžovatele zadavatel uvádí, že tyto argumenty již byly součástí návrhu stěžovatele podaného dne 21. 1. 2019 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a věcně neodpovídají námitkám proti zadávacím podmínkám.“.

K výroku I. rozhodnutí

Obecně k požadavkům kladeným na rozhodnutí o námitkách

57.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným. Úřad dodává, že uvedená judikatura se vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších přepisů, avšak uvedené závěry lze analogicky aplikovat na zákon, neboť princip podání námitek zůstal zachován.

58.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní. Za takové situace není naplňován smysl institutu námitek, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde ještě není hodnoceno, zda důvodné či nikoliv), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

59.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

60.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený dodavatel neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006-137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona a v § 263 odst. 5 zákona.

61.         Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a připadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

62.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

63.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

64.         Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad předně přikročil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele vyhoví nárokům, které na něj klade zákon, jinými slovy, zda se v rozhodnutí o námitkách zadavatel vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

K postupu zadavatele při vyřizování námitek

65.         Navrhovatel v námitkách v čl. II. nadepsaném „Nesprávnost hodnocení nabídky vybraného dodavatele“ v bodech b), c) a d) namítal mj. tři okruhy pochybení zadavatele, a to protiprávní postup při hodnocení parametru hmotnosti zařízení (viz bod 53 odůvodnění tohoto rozhodnutí), protiprávní postup při hodnocení dodací lhůty (viz bod 54 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a protiprávní postup při hodnocení parametru chodu (výsuvu válců) – nepřípustné zvýhodnění vybraného dodavatele při využití metody hodnocení založené na referenčních hodnotách (viz bod 55 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

66.         Z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel se věcně zabýval námitkami navrhovatele týkající se obsahu rozhodnutí o výběru a námitkami ve vztahu k rozevření stříhacího nástroje (viz bod 52 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na argumenty v bodech b), c) a d) uvedené v čl. II. námitek zadavatel dále reagoval v čl. II rozhodnutí o námitkách, ve kterém pouze uvedl, že tyto argumenty již byly součástí návrhu navrhovatele podaného dne 21. 1. 2019 (v citovaném návrhu navrhovatel napadal zadávací podmínky; viz bod 3 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a dále dodal, že tato část námitek navrhovatele věcně „neodpovídá“ námitkám proti zadávacím podmínkám. Úřad v prvé řadě poznamenává, že z kontextu rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že zadavatel se částí námitek věcně zabýval, přičemž tyto námitky odmítl jako nedůvodné a část námitek, ke kterým použil sousloví „neodpovídají zadávacím podmínkám“ materiálně odmítl pro jejich opožděnost, jelikož se jedná o námitky proti zadávacím podmínkám. Úřad v kontextu zadavatelem použitého sousloví ve vztahu k této části námitek uvádí, že se dle názoru Úřadu jedná o zjevnou nesprávnost v psaní zadavatele. Z kontextu celého odstavce, resp. rozhodnutí o námitkách lze logicky dovodit, že zadavatel nově podané námitky navrhovatele naopak vyhodnotil jako věcně odpovídající námitkám proti zadávacím podmínkám. Rozhodné je dle názoru Úřadu v tomto případě skutečnost, že tuto část námitek bez věcného vypořádání zadavatel odmítl. To, že se jedná o zřejmou nepřesnost v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, zadavatel potvrdil ve svém vyjádření k návrhu, kde současně konstatuje, že jak je z obsahu námitek zřejmé, uvedené skutečnosti se přímo netýkaly samotného postupu zadavatele, vůči kterému směřovaly, nýbrž stanovení zadávacích podmínek, kdy lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám již však uplynula a námitky se v tomto směru „staly bezpředmětnými“ (viz bod 32 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

67.         Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel body b), c) a d) uvedené v čl. II námitek odůvodnil pouze v tom smyslu, že se jedná o námitky proti zadávacím podmínkám a bez věcného vypořádání je odmítl. Tu Úřad podotýká, že pokud zadavatel odmítne námitky např. ve smyslu § 245 odst. 3 písm. a) zákona, tzn. že se jedná o pozdě podané námitky, pak v takovém případě lze uvedení tohoto důvodu (odůvodnění opožděnosti námitek) považovat za „podrobné a srozumitelné“ vyjádření se ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách ve smyslu § 245 odst. 1 zákona. Pak je na posouzení, zda bylo lze ze strany zadavatele tento zákonný institut odmítnutí námitek dle § 245 odst. 3 písm. a) zákona využít a nevyjadřovat se tak úplně a srozumitelně (věcně) k uplatněným námitkám, jež zpochybňují postup zadavatele (k právě uvedenému srov. např. závěry obsažené v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0123/2017/VZ-15529/2017/533/HKu ze dne 19. 5. 2017). Úřad se tedy dále zabýval posouzením skutečnosti, zda v daném případě se jednalo o námitky proti zadávací dokumentaci (resp. zadávacím podmínkám) a zda byly tyto námitky podány ve lhůtě dle zákona. Úřad uvádí, že jak vyplývá z § 242 odst. 4 zákona, pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty. Ustanovení § 242 odst. 4 zákona tak konstruuje zvláštní lhůtu pro podání námitek výhradně proti zadávací dokumentaci, resp. jedná se o ustanovení speciální vůči obecné lhůtě pro podání námitek ve smyslu § 242 odst. 1 zákona. Smyslem a účelem zákonem stanovených lhůt pro podání námitek a z nich vyplývající zajištění právní jistoty zadavatelů je to, že po jejich uplynutí již úkony zadavatele nebudou moci být ze strany dodavatelů napadány ve fázi zadávacího řízení, kde již nemají jiný důvod, než zadávací řízení nedůvodně ztížit či znemožnit, ačkoliv se dodavatelé mohli bránit již ve fázi zadávacího řízení, kde náprava byla možná.

68.         Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 27. 12. 2018 do 9:00 (viz bod 51 odůvodnění tohoto rozhodnutí), a tedy do tohoto okamžiku bylo možno podat zadavateli námitky proti zadávací dokumentaci dle § 242 odst. 4 zákona. Navrhovatel podal své námitky až dne 19. 3. 2019 v reakci na doručení oznámení o výběru doručené navrhovateli dne 6. 3. 2019. Z uvedeného vyplývá, že pokud navrhovatelovy námitky směřovaly proti zadávacím podmínkám, jednalo by se o námitky opožděné, jelikož řádně a včas podané námitky proti zadávacím podmínkám mohl podat nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek, tj. do 27. 12. 2018 do 9:00 hod. Úřad opětovně opakuje, že zadavatel ve svých námitkách napadl mj. tři okruhy pochybení zadavatele (viz bod 52 až 55 odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž v návrhu navrhovatel blíže specifikoval, co nebylo zadavatelem vypořádáno (viz bod 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na výše uvedené Úřad dále prověřil jednotlivé námitky, zda se jedná o námitky proti zadávacím podmínkám, a tudíž zda je zadavatel mohl odmítnout bez věcného vypořádání se namítaných skutečností, jak učinil v rozhodnutí o námitkách.

K odmítnutí části námitek obsahově směřující proti zadávacím podmínkám

69.         V námitce týkající se hmotnosti nástrojů navrhovatel napadá hodnotící kritérium hmotnosti technického řešení zvoleného zadavatelem s odůvodněním, že jiné technické řešení (např. právě to zvolené navrhovatelem) umí docílit stejných nebo lepších výsledků oproti zařízení vybraného dodavatele a z tohoto důvodu má navrhovatel za to, že zadavatelem zvolený parametr hodnocení diskriminuje jiná technická řešení.  V uvedeném případě tak zcela nepochybně navrhovatel nenapadá samotný postup při hodnocení, ale již samotné zvolení parametru hodnocení v zadávacích podmínkách. Navrhovatel v této námitce pouze porovnává již dříve zadavatelem nastavené hodnoty v zadávacích podmínkách s hodnotami vycházejícími z jiného technického řešení než je to zvolené zadavatelem v zadávacích podmínkách. Zadavatel ve fázi hodnocení nabídek pouze dosazuje hodnoty představené v nabídkách jednotlivých dodavatelů do již dříve navrhovateli známého vzorce pro hodnocení nabídek uveřejněného v rámci zadávacích podmínek. Úřad uvádí, že navrhovatel de facto zpochybňuje parametr hodnocení v tom smyslu, co má být do hodnocení zahrnuto, což zadavatel ovšem stanovil v zadávacích podmínkách. Tedy navrhovatel ve své podstatě napadá obsah hodnoceného parametru týkající se hmotnosti nástroje, tedy zadávací podmínku.

70.         V případě námitky týkající se doby dodání navrhovatel napadá jednak stanovení hodnotících subkritérií dle ust. 6.1. c) a. a b. zadávací dokumentace jako takových a jednak rozdělení lhůty dodání mezi dvě odlišné lhůty, přičemž navrhovatel tvrdí, že doba pro výrobu a dodání jednotlivých sad HVZ je shodná. K tomu Úřad sděluje, že se opět jedná o situaci, která pramení již z nastavení hodnotících kritérií v zadávacích podmínkách a nejedná se o nějaký skrytý projev zadávacích podmínek, který by navrhovateli byl patrný až při samotném hodnocení nabídek. Uvedené lhůty byly jasně stanovené v zadávacích podmínkách, a pokud navrhovateli přišly diskriminační, měl proti nim brojit zákonem předvídaným způsobem a nikoliv až ve fázi hodnocení nabídek resp. výběru dodavatele. V rámci námitky týkající se doby dodání navrhovatel taktéž brojil proti tomu, zda zadavatel ověřil splnění doby dodání, přičemž Úřad se k této námitce vyjadřuje níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz bod 75 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

71.         V námitce týkající se výsuvu válců navrhovatel namítá, že výsledek hodnocení nevyjadřuje vztah nejlepší hodnoty a ceny a neodůvodnitelně znevýhodňuje navrhovatele. Úřad i v tomto případě konstatuje, že navrhovatel směřuje svoji argumentaci výhradně proti samotnému charakteru zvoleného podkritéria hodnocení, když tvrdí, že při takto stanovené metodě hodnocení není vybrána nabídka s nejvyšším užitkem pro zadavatele, ale pouze uměle vykonstruovaná „nejlepší“ nabídka.

72.         V případě námitky týkající se celkového hodnocení se navrhovatel odvolává na to, že kvůli jednotlivým kritériím hodnocení je v souhrnu vybrána nabídka, která nevyjadřuje vztah nejlepší hodnoty a ceny. Není pochyb o tom, že by navrhovateli nebyly zadávací podmínky známy po celou dobu probíhajícího zadávacího řízení. Navrhovatel, který byl srozuměný se zadavatelem stanovenými zadávacími podmínkami zahrnujícími též kritéria hodnocení, podal i námitky proti zadávacím podmínkám včetně následného návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pod sp. zn. S0039/2019/VZ, přičemž v uvedených námitkách a návrhu napadal stejná kritéria hodnocení jako v současném návrhu. Při hodnocení nabídek zadavatel musí postupovat podle již dříve nastavených jednotlivých podkritérií hodnocení a nemůže postupovat jinak. Pokud navrhovatel spatřoval pochybnosti v zadavatelem stanoveném postupu hodnocení zobrazeném v jednotlivých podkritériích hodnocení, a to jak v nich samotných, tak v jejich souhrnu, měl možnost tento definovaný postup napadnout již v rámci námitek proti zadávací dokumentaci (což navrhovatel taktéž učinil v rámci námitek proti zadávacím podmínkám a následně v rámci návrhu ze dne 21. 1. 2019 na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pod sp. zn. S0039/2019/VZ, přičemž však uvedené správní řízení bylo pravomocně pro nesložení kauce v zákonem stanovené výši zastaveno viz https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-16049.html), jelikož hlavní problém navrhovatel spatřuje dle obsahu jednotlivých argumentů de facto v definici kritérií hodnocení, nikoliv v konkrétním postupu zadavatele, jakožto jeho reálném úkonu v rámci zadávacího řízení.

73.         V kontextu výše uvedeného neobstojí ani tvrzení navrhovatele, že nevhodnost či neurčitost zadávacích podmínek vyvstala až v rámci hodnocení nabídek, když z obsahu výše uvedených námitek je patrné, že navrhovatel de facto rozporuje v zadávací dokumentaci nastavené a vymezené parametry hodnocení nabídek. K povinnosti včasného uplatnění námitek Úřad odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“, dříve Evropský soudní dvůr) ze dne 12. 2. 2004, Grossmann Air Service, Bedarfsluftfahrtunternehmen GmbH & Co. KG vs. Republik Österreich (C-230/02), jenž poukazuje na povinnost dodavatele podat proti postupu zadavatele, který dodavatel shledává od samého počátku diskriminační, opravný prostředek v první možné fázi zadávacího řízení a s jeho podáním tedy neotálet, jinak nemusí být takovému stěžovateli přiznán právní zájem k podání opravného prostředku (či k získání veřejné zakázky). Obdobné závěry jako v citovaném rozsudku SDEU byly učiněny i v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 67/2010 – 105 ze dne 25. 1. 2011, kde bylo výslovně uvedeno: „Koncepce citovaných ustanovení zákona o veřejných zakázkách je totiž založena na souslednosti jednotlivých kroků a na různých prostředcích ochrany proti případným nezákonnostem v oblasti veřejných zakázek, které je třeba využít bezprostředně poté, co žadatel některá pochybení zadavatele zjistí. Jde o to, že celý proces musí být nejen maximálně transparentní a férový, nýbrž také efektivní a zamezující zbytečným obstrukcím a opakovanému přezkumu stejných námitek, které mohly být daleko smysluplněji uplatněny dříve. Pokud tedy měl stěžovatel za to, že v zadávací dokumentaci nebyl způsob hodnocení nabídek v rámci jednotlivých kritérií vymezen dostatečně, měl proti tomu brojit již v této fázi řízení.“. 

74.         K námitce týkající se hmotnosti nástrojů, námitce týkající se doby dodání, námitce týkající se výsuvu válců a námitce týkající se  celkového hodnocení tak Úřad uzavírá, že nemůže být pochyb, že navrhovatel napadá ve své podstatě samotná kritéria hodnocení (tudíž samotné zadávací podmínky) a nikoliv proces hodnocení nabídek spojený s výběrem dodavatele, jelikož navrhovatel napadá přímo nastavení dílčích hodnot jednotlivých parametrů hodnotících podkritérií.

K nevypořádané námitce

75.         Úřad dále konstatuje, že opačnou situaci oproti výše uvedeným námitkám spatřuje v případě námitky týkající se toho, zda zadavatel ověřil či neověřil, jakým způsobem vybraný dodavatel bude schopen splnit nabízenou dobu plnění 3 dnů a zda se jedná o lhůtu reálnou. Ověření splnění dodací lhůty navrhovatel napadal v rámci námitek týkajících se dodací lhůty (viz bod 70 odůvodnění tohoto rozhodnutí). V tomto případě navrhovatel směřoval svoji námitku proti konkrétnímu postupu zadavatele při hodnocení nabídek (ověření toho, zda vybraný dodavatel uvedl pravdivý údaj o tom, že dokáže vyrobit a dodat předmět plnění v jím uvedené lhůtě), přičemž se zadavatele dotazoval na to, zda se tímto ověřením zadavatel zabýval a současně vyjádřil pochybnost, zda se jedná o reálný údaj. Nejedná se tedy věcně o námitky směřující proti zadávacím podmínkám, ale již o rozporování postupu zadavatele v rámci posouzení a hodnocení nabídky vybraného dodavatele. Jinými slovy v uvedené námitce není napadán parametr definovaný zadávacími podmínkami, tak jak tomu bylo v předešlých případech (viz body 69 až 74 odůvodnění tohoto rozhodnutí), ale postup zadavatele při posuzování nabídky vybraného dodavatele. Zadavatel se však i v tomto případě v rozhodnutí o námitkách konkrétně nevyjádřil a odkázal pouze na to, že dle jeho názoru se jedná o námitku proti zadávacím podmínkám (viz bod 56 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Věcně se tak zadavatel touto námitkou v rozhodnutí o námitkách vůbec nezabýval. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel spojil v odůvodnění rozhodnutí o námitkách námitky proti zadávací dokumentaci spolu s námitkou proti postupu zadavatele v rámci hodnocení nabídek a sloučil tyto námitky do jednoho argumentačního bloku, přičemž námitka týkající se toho, zda zadavatel ověřil či neověřil, jakým způsobem vybraný dodavatel bude schopen splnit nabízenou dobu plnění 3 dnů a zda tedy hodnotil pravdivou informaci vyplývající z nabídky vybraného dodavatele, se obsahově netýkala zadávacích podmínek, ale postupu při hodnocení nabídek.

76.         Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nebylo v případě námitky týkající se toho, zda zadavatel ověřil či neověřil reálnost nabízené doby plnění, resp. jakým způsobem vybraný dodavatel bude schopen splnit nabízenou dobu plnění 3 dnů, dosaženo. K tomu Úřad uvádí, že právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zcela zásadní, přičemž tento závěr je zřejmý i ze skutečnosti, že nedodržení postupu zadavatele při vyřizování námitek je v zákoně spojeno s možností uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen podrobně a srozumitelně (tj. přezkoumatelně) své stanovisko obhájit a nikoliv jako v tomto případě se k této námitce vůbec nevyjádřit a pouze ji odmítnout pro opožděnost. Takové zdůvodnění postupu zadavatele by pak na druhé straně mělo sloužit stěžovateli jako základní podklad pro úvahu, zda si za svým názorem o nezákonném postupu zadavatel stojí natolik, že je ochoten vyvolat zahájení správní řízení před Úřadem na základě návrhu. Úřad tak uzavírá, že zadavatel se nevypořádal v rozhodnutí o námitkách navrhovatele žádným způsobem s námitkou navrhovatele týkající se způsobu ověření a reálnosti dodací lhůty předmětu plnění v rámci posouzení a hodnocení nabídky vybraného dodavatele. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

77.         Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom smyslu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

78.         Navrhovatel se domáhá, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení o zadávání veřejné zakázky nebo uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, oznámení o výběru dodavatele a/nebo rozhodnutí o výběru dodavatele.

79.         Vzhledem k tomu, že Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách stěžovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

80.         Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

81.         S odkazem na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 2/1999 ze dne 24. 6. 1999 a rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 51/2010 ze dne 5. 1. 2011 se Úřad v duchu zásady procesní ekonomie již nezabýval dalšími částmi návrhu, neboť jejich posouzení by bylo nadbytečné v situaci, kdy existuje jiný důvod pro uložení nápravného opatření, přičemž přezkoumání dalších důvodů návrhu by nemohlo mít vliv na rozhodnutí ve věci, resp. na uložení nápravného opatření.

K výroku III. rozhodnutí

82.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

83.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

84.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí

85.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

86.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

87.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000153.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

                                                           otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, Sokolská 1595/62, 120 00 Praha,

2.             MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno,

3.             JaGa, spol. s r.o., Gdaňská 656/4, Bohnice, 181 00 Praha,

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy