číslo jednací: S0121/2019/VZ-14392/2019/522/JKr

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 3. 2019 z moci úřední, jehož účastníkem je

• hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a přestupků podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 4. 2016 pod ev. č. 635334, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 5. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 067-116790, ve znění opravy uveřejněné dne 26. 5. 2016 pod ev. č. 2016/S 100-178714,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele týkající se části A „Dodávka vozidel pro Městskou policii / podvozky“ veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 4. 2016 pod ev. č. 635334, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 5. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 067-116790, ve znění opravy uveřejněné dne 26. 5. 2016 pod ev. č. 2016/S 100-178714, nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 6. 9. 2016 uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem AUTO JAROV, s.r.o., IČO 45789584, se sídlem Osiková 2688/2, 130 00 Praha 3, tedy nejpozději dne 19. 10. 2016, ale učinil tak až dne 23. 7. 2018.

II.

Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele týkající se části B „Dodávka vozidla pro Městskou policii / minibus“ veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 4. 2016 pod ev. č. 635334, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 5. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 067-116790, ve znění opravy uveřejněné dne 26. 5. 2016 pod ev. č. 2016/S 100-178714, nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 2. 9. 2016 uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem M 3000, a.s., IČO 25084526, se sídlem Šaldova 278/36, 186 00 Praha 8, tedy nejpozději dne 17. 10. 2016, ale učinil tak až dne 23. 7. 2018.

III.

Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele týkající se části C „Dodávka vozidel pro Městskou policii / osobní vozidla pick up“ veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 4. 2016 pod ev. č. 635334, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 5. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 067-116790, ve znění opravy uveřejněné dne 26. 5. 2016 pod ev. č. 2016/S 100-178714, nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 12. 9. 2016 uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem auto MOTOL BENI a.s., IČO 25665731, se sídlem Plzeňská 130, 150 00 Praha 5, tedy nejpozději dne 25. 10. 2016, ale učinil tak až dne 23. 7. 2018.

IV.

Správní řízení vedené pod sp. zn. S0121/2019/VZ se v části týkající se možného spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město – při zadávání části A „Dodávka vozidel pro Městskou policii / podvozky“ veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 4. 2016 pod ev. č. 635334, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 5. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 067-116790, ve znění opravy uveřejněné dne 26. 5. 2016 pod ev. č. 2016/S 100-178714, tím, že v rozporu s ustanovením § 48 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele dostupném na adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMhmp neuveřejnil ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nejméně do konce lhůty pro podání nabídek (tj. od 1. 4. 2016 do 30. 5. 2016) textovou část zadávací dokumentace, neboť obviněný zadávací dokumentaci a přílohu č. 1 zadávací dokumentace (Technická specifikace předmětu plnění pro část „A“) uveřejnil na profilu zadavatele až dne 17. 5. 2016, podle § 117a písm. f) citovaného zákona zastavuje, neboť v předmětné části řízení zahájeného z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona.

V.

Správní řízení vedené pod sp. zn. S0121/2019/VZ se v části týkající se možného spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město – při zadávání části B „Dodávka vozidla pro Městskou policii / minibus“ veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 4. 2016 pod ev. č. 635334, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 5. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 067-116790, ve znění opravy uveřejněné dne 26. 5. 2016 pod ev. č. 2016/S 100-178714, tím, že v rozporu s ustanovením § 48 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele dostupném na adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMhmp neuveřejnil ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nejméně do konce lhůty pro podání nabídek (tj. od 1. 4. 2016 do 30. 5. 2016) textovou část zadávací dokumentace, neboť obviněný zadávací dokumentaci a přílohu č. 2 zadávací dokumentace (Technická specifikace předmětu plnění pro část „B“) uveřejnil na profilu zadavatele až dne 17. 5. 2016, podle § 117a písm. f) citovaného zákona zastavuje, neboť v předmětné části řízení zahájeného z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona.

VI.

Správní řízení vedené pod sp. zn. S0121/2019/VZ se v části týkající se možného spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město – při zadávání části C „Dodávka vozidel pro Městskou policii / osobní vozidla pick up“ veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 4. 2016 pod ev. č. 635334, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 5. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 067-116790, ve znění opravy uveřejněné dne 26. 5. 2016 pod ev. č. 2016/S 100-178714, tím, že v rozporu s ustanovením § 48 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele dostupném na adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMhmp neuveřejnil ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nejméně do konce lhůty pro podání nabídek (tj. od 1. 4. 2016 do 30. 5. 2016) textovou část zadávací dokumentace, neboť obviněný zadávací dokumentaci a přílohu č. 3 zadávací dokumentace (Technická specifikace předmětu plnění pro část „C“) uveřejnil na profilu zadavatele až dne 17. 5. 2016, podle § 117a písm. f) citovaného zákona zastavuje, neboť v předmětné části řízení zahájeného z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona.

VII.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. – III. tohoto rozhodnutí se obviněnému – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 9 000 Kč (devět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“[1]), dne 31. 3. 2016 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka speciálních vozidel pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 4. 2016 pod ev. č. 635334, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 5. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 067-116790, ve znění opravy uveřejněné dne 26. 5. 2016 pod ev. č. 2016/S 100-178714 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“). Obviněnému při zadávání veřejné zakázky svědčilo postavení zadavatele ve smyslu ust. § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ. S ohledem na pravidlo uvedené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod pak Úřad konstatuje, že na právním postavení obviněného coby zadavatele nic nezměnilo přijetí zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), neboť obviněnému svědčí postavení zadavatele rovněž podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona. Pozdější právní úprava z tohoto pohledu není pro obviněného příznivější.  

2.             Dle bodu 2. „Předmět plnění veřejné zakázky“ Zadávací dokumentace č. j. MPPH 34598/2016 ze dne 21. 3. 2016 (dále jen „Zadávací dokumentace“ a „bod 2 Zadávací dokumentace“) je předmětem této veřejné zakázky dodávka 7 kusů vozidel různých typů a technických specifikací. Z téhož bodu Zadávací dokumentace plyne, že obviněný rozdělil veřejnou zakázku ve smyslu § 98 ZVZ na tři části.

3.             Předmětem části A „Dodávka vozidel pro Městskou policii / podvozky“ veřejné zakázky (dále jen „část A veřejné zakázky“) je dodávka 4 kusů podvozků. Předmětem části B „Dodávka vozidla pro Městskou policii / minibus“ veřejné zakázky (dále jen „část B veřejné zakázky“) je dodávka 1 kusu minibusu. Předmětem části C „Dodávka vozidel pro Městskou policii / osobní vozidla pick up“ veřejné zakázky (dále jen „část C veřejné zakázky“) je dodávka 2 kusů osobních vozidel pick up.

4.             Dle bodu 3. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ Zadávací dokumentace činí celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky 5.800.000,- Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota činí v případě:

- části A veřejné zakázky 2.200.000,- Kč bez DPH,

- části B veřejné zakázky 1.800.000,- Kč bez DPH,

- části C veřejné zakázky 1.800.000,- Kč bez DPH.

5.             Ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro část A veřejné zakázky č. j. MPPH 93913/2016 ze dne 17. 6. 2016 vyplývá, že v zadávacím řízení na část A veřejné zakázky obviněný obdržel jednu nabídku, a to nabídku dodavatele AUTO JAROV, s.r.o., IČO 45789584, se sídlem Osiková 2688/2, 130 00 Praha 3 (dále jen „dodavatel AUTO JAROV“). S tímto dodavatelem obviněný uzavřel dne 6. 9. 2016 kupní smlouvu č. SML/2016/02934 na část A veřejné zakázky. Cena za předmět plnění v části A veřejné zakázky byla v čl. III této smlouvy sjednána ve výši 2.956.880,- Kč bez DPH, tedy 3.577.825,- Kč vč. DPH.

6.             Obviněný písemnou zprávu zadavatele v části A veřejné zakázky na svém profilu zadavatele zrušeném dne 30. 9. 2016, který je dostupný na adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMhmp (dále jen „zrušený profil zadavatele“), neuveřejnil. Obviněný uveřejnil písemnou zprávu zadavatele v části A veřejné zakázky č. j. MPPH 109623/2018 ze dne 19. 7. 2018 na svém profilu zadavatele platném od 1. 10. 2016, který je dostupný na adrese https://www.tenderarena.cz/profily/HlavniMestoPraha (dále jen „profil zadavatele“ nebo „platný profil zadavatele“), dne 23. 7. 2018.

7.             Dne 17. 8. 2016 obviněný uveřejnil na zrušeném profilu zadavatele Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky v části A veřejné zakázky č. j. MPPH 110841/2016 z téhož dne.

8.             Ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro část B veřejné zakázky č. j. MPPH 93916/2016 ze dne 17. 6. 2016 vyplývá, že v zadávacím řízení na část B veřejné zakázky obviněný obdržel rovněž jednu nabídku, a to nabídku dodavatele M 3000, a.s., IČO 25084526, se sídlem Šaldova 278/36, 186 00 Praha 8 (dále jen „dodavatel M 3000“).  S tímto dodavatelem obviněný uzavřel dne 2. 9. 2016 kupní smlouvu č. SML/2016/02935 na část B veřejné zakázky. Cena za předmět plnění v části B veřejné zakázky byla v čl. III této smlouvy sjednána ve výši 1.780.023,50 Kč bez DPH, tedy 2.153.828,44 Kč vč. DPH.   

9.             Obviněný písemnou zprávu zadavatele v části B veřejné zakázky na zrušeném profilu zadavatele neuveřejnil. Písemnou zprávu zadavatele pro část B veřejné zakázky č. j. MPPH 109633/2018 ze dne 19. 7. 2018 uveřejnil obviněný na platném profilu zadavatele dne 23. 7. 2018.

10.         Dne 17. 8. 2016 obviněný uveřejnil na zrušeném profilu zadavatele Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky v části B veřejné zakázky č. j. MPPH 110842/2016 z téhož dne.

11.         Z Protokolu o posouzení kvalifikace pro část C veřejné zakázky č. j. 93919/2016 ze dne 17. 6. 2016 vyplývá, že v zadávacím řízení na část C veřejné zakázky obviněný obdržel dvě nabídky, mj. nabídku dodavatele auto MOTOL BENI a.s., IČO 25665731, se sídlem Plzeňská 130, 150 00 Praha 5 (dále jen „dodavatel auto MOTOL BENI“), se kterým obviněný uzavřel dne 12. 9. 2016 kupní smlouvu č. SML/2016/02936. Cena za předmět plnění v části C veřejné zakázky byla v čl. III této smlouvy sjednána ve výši 1.455.337,50 Kč bez DPH, tedy 1.760.958,38 Kč vč. DPH. Jak plyne z citovaného Protokolu o posouzení kvalifikace pro část C, nabídka druhého dodavatele – TOYOTA TSUSHO PRAHA s.r.o., IČO 45801924, se sídlem Obchodní 105, 251 01 Čestlice – byla vyřazena a dodavatel byl následně vyloučen rozhodnutím zadavatele ze dne 24. 6. 2016 z další účasti v zadávacím řízení.

12.         Obviněný písemnou zprávu zadavatele v části C veřejné zakázky na zrušeném profilu zadavatele neuveřejnil. Písemnou zprávu zadavatele v části C veřejné zakázky č. j. MPPH 109643/2018 ze dne 19. 7. 2018 uveřejnil obviněný na platném profilu zadavatele dne 23. 7. 2018.

13.         Dne 17. 8. 2016 obviněný uveřejnil na zrušeném profilu zadavatele Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky v části C veřejné zakázky č. j. MPPH 110845/2016 z téhož dne.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

14.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, přistoupil z moci úřední k přezkoumání postupu obviněného v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky.

15.         V rámci šetření si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a vyjádření mj. k otázce, zda a případně kdy byla uveřejněna písemná zpráva o předmětné veřejné zakázce na profilu zadavatele.

16.         Dne 6. 12. 2018 Úřad obdržel vyjádření zadavatele č. j. MPPH 190272/2018 ze dne 5. 12. 2018 (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 5. 12. 2018“) a dokumentaci o veřejné zakázce.

Vyjádření obviněného ze dne 5. 12. 2018

17.         Obviněný nejprve upozorňuje na skutečnost, že dle právní úpravy a konstantní judikatury lze postihovat pouze taková jednání, ke kterým došlo za předchozí právní úpravy, která jsou nedovolená i z hlediska současné právní úpravy.

18.         Obviněný připouští, že nevyhotovil dokument označený jako „zpráva zadavatele“, resp. že písemné zprávy zadavatele týkající se jednotlivých částí veřejné zakázky vyhotovil ve znění souladném s § 85 ZVZ a uveřejnil na svém profilu zadavatele až dne 23. 7. 2018. 

19.         Obviněný však poukazuje na to, že se tento dokument svým obsahem shoduje s „Oznámením výsledku výběrového řízení“ (obviněný má patrně na mysli „oznámení o výběru nejvhodnější nabídky“, pozn. Úřadu), které obviněný uveřejnil na svém profilu zadavatele dne 17. 8. 2016. V oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je navíc uvedeno poučení uchazečů a není uváděn důvod zrušení zadávacího řízení.

20.         Vzhledem ke shora uvedené obsahové shodě „zprávy zadavatele“ a oznámení o výběru nejvhodnější nabídky a ke skutečnosti, že informace, které je zadavatel povinen na svém profilu zadavatele uveřejnit, byly na profilu zadavatele uveřejněny dříve, než stanoví zákon, obviněný považuje porušení § 85 odst. 1 ZVZ  za „spíše drobné pochybení“. Dle obviněného se nejedná o zásadní pochybení, které by bylo způsobilé „omezit či ovlivnit veřejnou zakázku“.  

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH 

21.         Vzhledem k tomu, že Úřad považoval z předložených podkladů za prokázané, že se obviněný dopustil tří přestupků dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona a tří přestupků dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, vydal dne 26. 3. 2019 příkaz č. j. ÚOHS-S0121/2019/VZ-08742/2019/522/JKr z téhož dne (dále jen „příkaz“), který byl obviněnému doručen dne 27. 3. 2019. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno řízení o přestupcích z moci úřední.

22.         Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 116 ZVZ obviněný.

23.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 3. 4. 2019 odpor č. j. MPPH 50399/2019 z téhož dne (dále jen „odpor“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Odpor obviněného ze dne 3. 4. 2019

24.         Obviněný ve svém odporu nejprve uvádí, že spatřuje nesoulad v tom, že se obviněný měl dle výroků „I až IV“ příkazu dopustit přestupků dle zákona, ačkoli zadávací řízení bylo zahájeno a ukončeno dle ZVZ.

25.         K výrokům I. – III. příkazu obviněný v odporu uvádí, že připouští, že nevyhotovil dokument označený „Písemná zpráva zadavatele“, resp. že tento dokument vyhotovil pro jednotlivé části veřejné zakázky a uveřejnil na svém profilu zadavatele až dne 23. 7. 2018. Dodává však, že pro každou část veřejné zakázky obviněný vyhotovil a dne 17. 8. 2016 na svém profilu zadavatele uveřejnil dokument „Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky“, přičemž tento dokument se odlišuje od Písemné zprávy zadavatele pouze v takových informacích požadovaných zákonem pro písemnou zprávu zadavatele, které nejsou v případě předmětné veřejné zakázky relevantní, a které proto obviněný na základě svých logických úvah neuvedl.      

26.         Obviněný považuje výklad podaný Úřadem za formalistický a neztotožňuje se s ním. Obviněný má za to, že veřejnosti poskytl zákonem stanovené informace, když je zpřístupnil na svém profilu zadavatele prostřednictvím dokumentu „Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky“ a také odeslal Oznámení o zadání zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie.

27.         Obviněný považuje pokutu uloženou v příkazu za nepřiměřeně vysokou, a to s ohledem na shora uvedené skutečnosti a formální charakter pochybení. Obviněný se domáhá snížení pokuty.

28.         K výrokům IV. – VII. příkazu obviněný v odporu uvádí, že rozporuje, že neuveřejnil kompletní Zadávací dokumentaci veřejné zakázky na svém profilu zadavatele v souladu se zákonem. Obviněný uvádí, že zadávací dokumentaci ze dne 21. 3. 2016 uveřejnil jako dokument označený „90416 ZD“ (dále též jen „původně uveřejněná Zadávací dokumentace“ nebo dokument „90416 ZD“) na zrušeném profilu zadavatele dne 31. 3. 2016 v čase 10:02:15. Tato verze Zadávací dokumentace byla následně svěšena a dne 17. 5. 2016 nahrazena upravenou verzí Zadávací dokumentace uveřejněnou jako dokument označený „90416 ZD.pdf“ (dále též jen „nově uveřejněná Zadávací dokumentace“ nebo dokument „90416 ZD.pdf“). Doplňuje, že dokument „90416 ZD“ není nepřihlášenému uživateli zobrazen. 

29.         Na podporu svých tvrzení obviněný jako přílohu odporu předložil Úřadu výtisky snímků obrazovky z platného profilu zadavatele týkající se předmětné veřejné zakázky, které vznikly po přihlášení uživatele a jsou elektronickým otiskem Archivu dokumentů. Dále obviněný předložil výtisk Zadávací dokumentace veřejné zakázky vč. příloh č. 1 – 4, který je obsahem dokumentu „90416 ZD“.   

30.         Obviněný pro úplnost doplňuje, že ode dne 11. 1. 2018 byl na zrušeném profilu zadavatele přístupný pouze náhled a dne 31. 3. 2018 byl ukončen provoz archivního profilu a proběhla migrace dat. Dodává, že nyní nemá přístup do zrušeného profilu zadavatele, a nemůže tedy poskytnout další doklady pro svá tvrzení. Obviněný dále uvádí, že požádal o součinnost provozovatele profilu zadavatele.           

Další průběh řízení o přestupcích

31.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0121/2019/VZ-09593/2019/522/JKr ze dne 5. 4. 2019 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

32.         Dne 12. 4. 2019 Úřad přípisem č. j. ÚOHS-S0121/2019/VZ-10318/2019/522/JKr z téhož dne požádal výrobce a současně provozovatele platného i zrušeného profilu zadavatele – Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6 (dále jen „provozovatel profilu zadavatele“) – o zodpovězení následujících otázek:

„Jaké datum, příp. čas prvního uveřejnění evidujete (jako provozovatel elektronického nástroje) v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou na profilu zadavatele u předmětného souboru nadepsaného „90416 ZD“[?] Byl tento soubor uveřejněn již dne 31. 3. 2016? Byl předmětný soubor následně svěšen (znepřístupněn veřejnosti) a nahrazen jiným? Pokud ano, sdělte prosím, kdy k těmto změnám došlo.“

Úřad současně provozovatele profilu požádal, aby doložil takový výstup z elektronického nástroje, který by jím uvedené údaje prokazoval a dále aby zaslal dokument „90416 ZD“, který byl v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou na profilu zadavatele uveřejněn jako první v pořadí.

33.         Dne 15. 4. 2019 Úřad obdržel vyjádření provozovatele profilu zadavatele z téhož dne, v němž provozovatel profilu zadavatele reagoval na shora citovanou žádost Úřadu o poskytnutí informací a dokladů.  

 

Vyjádření provozovatele profilu zadavatele ze dne 15. 4. 2019

34.         Provozovatel profilu zadavatele ve svém vyjádření potvrdil, že dokument „90416 ZD“ byl uveřejněn dne 31. 3. 2016 v čase 10:03 s tím, že dne 17. 5. 2016 v čase 10:53 byl svěšen (znepřístupněn veřejnosti) a téhož dne v čase 10:51 byla nahrazen dokumentem „90416 ZD.pdf“. Uvedené skutečnosti dle provozovatele profilu zadavatele prokazuje výpis z aplikačního logu elektronického nástroje eGORIDION v. 3.2 (původní profil zadavatele). K žádosti Úřadu o zaslání dokumentu „90416 ZD“ provozovatel profilu zadavatele uvedl, že k jeho poskytnutí třetí osobě by byl nezbytný písemný souhlas obviněného. Dále k tomuto dokumentu konstatoval, že v jeho názvu není uvedena přípona, ale je zobrazitelný a čitelný prostřednictvím běžně dostupného programového vybavení (Adobe Acrobat Reader DC) a že tento dokument není shodný s dokumentem „90416 ZD.pdf“. Závěrem svého vyjádření provozovatel profilu zadavatele čestně prohlásil, že jím uvedené informace jsou pravdivé a korespondují s aplikačními logy (auditními záznamy) certifikovaných elektronických nástrojů eGORDION (v. 3.2 a v 3.3 – Tender arena).

35.         Ke svému vyjádření provozovatel profilu zadavatele přiložil v obsahu vyjádření zmíněný výpis z aplikačního logu elektronického nástroje eGORIDION v. 3.2 (původní profil zadavatele).

Další průběh řízení o přestupcích

36.         Dne 16. 4. 2019 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele č. j. MPPH 56504/2019 ze dne 15. 4. 2019 (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 15. 4. 2019“).

Vyjádření obviněného ze dne 15. 4. 2019

37.         Obviněný odkazuje na obsah odporu a navrhuje provedení důkazů, které získal od provozovatele profilu zadavatele. Jedná se o

- dokument „90416 ZD“ obsahující původně uveřejněnou Zadávací dokumentaci v originálním formátu (bez koncovky „pdf“), který lze otevřít po doplnění názvu dokumentu o tuto koncovku,  

- výpis z aplikačního logu,

- výpis z událostí z profilu zadavatele.  

38.         Obviněný tyto dokumenty předkládá na podporu svých tvrzení, že Zadávací dokumentace byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 31. 3. 2016 v čase 10:02:15 s tím, že dne 17. 5. 2016 v čase 10:50:49 byla vložena Zadávací dokumentace totožného znění. Tato nově uveřejněná Zadávací dokumentace byla pouze doplněna o příponu „pdf“, což umožnilo přímé otevření dokumentu. 

39.         Obviněný uvádí, že z předkládaného výpisu z aplikačního logu (žlutě zvýrazněné pasáže) je zřejmé, kdy byl dokument obsahující původně uveřejněnou Zadávací dokumentaci uveřejněn na zrušeném profilu zadavatele. Z téhož dokumentu je dle obviněného zřejmé, že na profilu zadavatele byly po určitý časový úsek uveřejněny současně původně i nově uveřejněná Zadávací dokumentace.

40.         Z výpisu událostí z profilu zadavatele je dle obviněného zřejmé, že dodavatelé původně uveřejněnou Zadávací dokumentaci stahovali i době, kdy dle závěrů Úřadu vyjádřených v příkazu nebyla v rozporu se zákonem na profilu zadavatele uveřejněna.

Další průběh řízení o přestupcích

41.         Dne 16. 4. 2019 obdržel Úřad uvedené dokumenty v samostatném elektronickém podání od obviněného z téhož dne.

Podání obviněného ze dne 16. 4. 2019

42.         Obviněný v podání ze dne 16. 4. 2019 přeposlal spolu s dokumenty zmíněnými v jeho vyjádření ze dne 15. 4. 2019 též e-mailovou komunikaci mezi obviněným a provozovatelem profilu zadavatele. K této komunikaci obviněný uvádí, že se původně domníval, že provedl změnu v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, a proto byla Zadávací dokumentace z profilu zadavatele stažena a nahrazena upravenou verzí. Na základě dotazu na provozovatele profilu zadavatele následně zjistil, že obě uveřejněné verze Zadávací dokumentace jsou totožné.

43.         V přeposlané komunikaci obviněného s provozovatelem profilu zadavatele, konkrétně v odpovědní e-mailové zprávě ze dne 3. 4. 2019 zaslané obviněnému (konkrétně p. Zdeňku Kučerovi) od Ing. Pavla Antonína Egera se uvádí, že provozovatel profilu zadavatele zasílá obviněnému „původní dokument se ZD (byl v systému uložen bez přípony, ale je to normální PDF) + výpis z aplikačního logu, ze kterého je zřejmé, kdy byl tento uveřejněn na profilu zadavatele (původní profil na URL https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMhmp) - zvýrazněno žlutě. Třetí příloha je výpis událostí z profilu zadavatele, kde je zřejmé, že si dodavatelé dokument z profilu stahovali...“.

Další průběh řízení o přestupcích

44.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0121/2019/VZ-11859/2019/522/JKr ze dne 26. 4. 2019 Úřad stanovil obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě ani později v průběhu řízení o přestupku již nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

45.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření a podkladů od obviněného a na základě vlastního zjištění rozhodl, že  se obviněný v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky dopustil tří přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona (viz výroky I. – III. tohoto rozhodnutí) a dále rozhodl podle§ 117a písm. f) ZVZ o zastavení předmětného správního řízení v částech týkajících se možného spáchání přestupků podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ (viz výroky IV. – VI. tohoto rozhodnutí). Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

 

Obecně k aplikaci právní úpravy v případech, kde přichází v úvahu více použitelných právních úprav

46.         Podle § 274 odst. 1 písm. a) zákona se podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

47.         Podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, platí, že se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

48.         Úřad uvádí, že byť bylo předmětné zadávací řízení zahájeno (dne 31. 3. 2016 odesláním oznámení) i ukončeno (předmětné smlouvy pro jednotlivé části veřejné zakázky byly uzavřeny v průběhu měsíce září 2016) za účinnosti ZVZ, a nyní účinný zákon ve svých přechodných ustanoveních mj. stanoví, že v řízeních o přestupcích zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti zákona se postupuje podle ZVZ, týkají-li se zadávání veřejných zakázek dle ZVZ, je Úřad povinen v souladu s čl. 40 odst. 6 větou druhou Listiny základních práv a svobod přihlédnout ve prospěch pachatele k pozdější příznivější právní úpravě, je-li taková, resp. musí alespoň zvážit, zda pozdější přijatá právní úprava příznivější není. Zmíněné ústavní pravidlo zakotvené v  čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty, resp. přestupky. V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 6 A 126/2002-27 ze dne 27. 10. 2004, č. j. 5 Afs  68/2011-99 ze dne 21. 3. 2012 a č. j. 2 Afs 64/2012-48 ze dne 12. 4. 2013. S ohledem na uvedené proto Úřad ve vztahu ke každému ze spáchaných přestupků provede níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí toto posouzení.

49.         V usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1430/2010 ze dne 15. 12. 2010, je uvedeno, že „[j]estliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., pak je ustanoveními tohoto příznivějšího zákona vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnosti činu, protože výrok o způsobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody je podle § 122 odst. 1 tr. ř. obligatorní součástí takto uloženého trestu. Proto ukládá-li soud nepodmíněný trest odnětí svobody podle zákona č. 140/1961 Sb., musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 39a tr. zák., nikoliv podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku.“

50.         Z výše uvedeného vyplývá, že je-li při porovnání staré a nové normy příznivější pozdější úprava, přičemž je zřejmé, že jednání je trestné podle obou norem, pak je Úřad jako orgán rozhodující o správním deliktu, resp. přestupku obviněného vázán ustanoveními tohoto příznivějšího zákona jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu.

51.         Úřad na tomto místě pro bližší upřesnění procesní situace vedeného správního řízení dále uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba s ohledem na jeho § 112 odst. 1 na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené ZVZ a zákonem, ode dne účinnosti zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Totéž pak platí i ve vztahu k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Prvním úkonem učiněným vůči zadavateli ve správním řízení, které je vedeno ve věci podezření ze spáchání přestupků, byl příkaz. Zadavatel je proto v tomto rozhodnutí označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele).

K výrokům I. – III. tohoto rozhodnutí

Právní úprava

52.         Podle § 85 odst. 1 ZVZ zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

53.         Podle § 85 odst. 2 ZVZ musí písemná zpráva obsahovat alespoň

a) identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě,

b) zvolený druh zadávacího řízení,

c) identifikační údaje vybraného uchazeče, popřípadě uchazečů, je-li smlouva uzavírána s více osobami na straně uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele,

d) identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkovou cenu,

e) identifikační údaje zájemců či uchazečů, jež byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění jejich vyloučení, popřípadě identifikační údaje zájemců, jež nebyli vyzváni k podání nabídky, k jednání či k účasti v soutěžním dialogu, a odůvodnění této skutečnosti,

f) odůvodnění vyloučení uchazeče, jehož nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, došlo-li k takovému vyloučení,

g) důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění, byla-li taková možnost využita,

h) důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno,

i) v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti odůvodnění

1. překročení celkové doby trvání podle § 23 odst. 5 písm. b) ZVZ, došlo-li k překročení této doby,

2. nedodržení lhůty podle § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5 ZVZ, došlo-li k jejímu nedodržení,

3. uzavření rámcové smlouvy na dobu delší než 7 let, byla-li taková smlouva uzavřena.

54.         Podle § 85 odst. 4 ZVZ písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

55.         Podle § 98 odst. 4 ZVZ je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Ustanovení § 13 odst. 4 ZVZ tím není dotčeno.

56.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

57.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) ZVZ. 

58.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

59.         Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

60.         Podle § 101 odst. 1 zákona pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

61.         Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

62.         Podle § 217 odst. 2 zákona musí písemná zpráva obsahovat alespoň

a) označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,

b) použitý druh zadávacího řízení,

c) označení účastníků zadávacího řízení,

d) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,

e) označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,

f) označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene § 217 odst. 1 písmene e) zákona, pokud jsou zadavateli známi,

g) odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,

h) odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,

i) odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,

j) odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,

k) odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,

l) soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,

m) pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a

n) odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3 zákona, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

63.         Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

64.         Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

65.         Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona za přestupek se uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.

K postupu obviněného

66.         Úřad předně v obecné rovině k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, identifikace všech uchazečů (včetně uchazeče vybraného), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají. Povinnost uveřejnit písemnou zprávu byla do ZVZ vložena zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž do nabytí účinnosti této novely zákona byl zadavatel povinen tuto zprávu pouze vyhotovit a zaslat ji na vyžádání Evropské komisi či Úřadu. I zde je tedy zřejmý úmysl zákonodárce dát široké veřejnosti možnost se seznámit s co možná nejvíce informacemi o průběhu a výsledku zadávacího řízení, a to právě i prostřednictvím písemné zprávy zadavatele.

67.         V daném případě je zřejmé, že obdobně, jako tomu je podle § 217 odst. 5 zákona, byl obviněný i s odkazem na ustanovení § 85 odst. 4 tehdy účinného ZVZ ve vztahu k předmětné veřejné zakázce vázán povinností uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu zadavatele. Ustanovení § 217 odst. 5 zákona však obsahuje příznivější právní úpravu v tom, že zadavatelé již nejsou povinni na svém profilu zadavatele uveřejnit písemnou zprávu do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, ale až do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Nová právní úprava tedy počítá s delší lhůtou pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele.

68.         Je rovněž zřejmé, že ačkoliv je dle obou právních předpisů neuveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě správním deliktem, resp. přestupkem [srov. § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ a § 269 odst. 1 písm. e) zákona], zákon stanoví podstatně nižší horní sazbu pokuty za spáchání přestupku spočívajícího v neuveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě, než jakou stanoví ZVZ [srov. § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ a § 269 odst. 3 zákona]. S ohledem na příznivější právní úpravu je proto nutné posoudit souladnost postupu obviněného v kontextu nové právní úpravy obsažené v § 217 odst. 5 zákona, potažmo v § 269 zákona (blíže viz body 46. až 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pro odstranění všech pochybností Úřad uvádí, že ústavní pravidlo vyjádřené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod je nutným interpretačním korektivem i ve vztahu ke shora citovanému ustanovení § 274 odst. 1 písm. a) zákona, které je třeba vykládat tak, že podle starého práva se v řízení o správních deliktech, resp. přestupcích zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek podle ZVZ, postupuje jen tehdy, pokud tomu nebrání právě tato ústavní maxima.

69.         Podle ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona postačuje k naplnění skutkové podstaty uvedeného přestupku „pouhé“ nedodržení zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti, tj. její nesplnění řádně a včas, a to i v případě, kdy zadavatel tímto svým jednáním neovlivnil ani nemohl ovlivnit výběr dodavatele [na rozdíl od správního deliktu zadavatele podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, u kterého je alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele znakem skutkové podstaty]. Ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona zákonodárce konstruoval tak, že již samotné překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění v plné míře naplňuje znaky přestupku.

70.         Pokud jde o písemnou zprávu v části A veřejné zakázky, Úřad uvádí, že ačkoli obviněný uzavřel s dodavatelem AUTO JAROV smlouvu na část A veřejné zakázky dne 6. 9. 2016 a dle § 85 odst. 4 ZVZ byl povinen uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na svém profilu do 21. 9. 2016 (přičemž při aplikaci příznivější právní úpravy by obviněný postupoval v souladu se zákonem, kdyby písemnou zprávu zadavatele v části A veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil do 30 pracovních dnů od uzavření předmětné smlouvy, tj. nejpozději do 19. 10. 2016), z profilů zadavatele nicméně vyplývá, že obviněný na zrušeném profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele v části A veřejné zakázky vůbec neuveřejnil a uveřejnil ji teprve na (platném) profilu zadavatele dne 23. 7. 2018, tedy až po uplynutí zákonné lhůty, přičemž datována je až dnem 19. 7. 2018.

71.         Pokud jde o písemnou zprávu v části B veřejné zakázky, Úřad uvádí, že ačkoli obviněný uzavřel s dodavatelem M 3000 smlouvu na část B veřejné zakázky dne 2. 9. 2016 a dle § 85 odst. 4 ZVZ byl povinen uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na svém profilu do 19. 9. 2016 (v tomto případě poslední den lhůty připadl na sobotu, proto s ohledem na obecná pravidla počítání času posledním dnem lhůty pro splnění povinnosti je nejbližší následující pracovní den), přičemž při aplikaci příznivější právní úpravy by obviněný postupoval v souladu se zákonem, kdyby písemnou zprávu zadavatele v části B veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil do 30 pracovních dnů od uzavření předmětné smlouvy, tj. nejpozději do 17. 10. 2016, z profilů zadavatele nicméně vyplývá, že obviněný na zrušeném profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele v části B veřejné zakázky vůbec neuveřejnil a uveřejnil ji teprve na (platném) profilu zadavatele dne 23. 7. 2018, tedy až po uplynutí zákonné lhůty, přičemž datována je až dnem 19. 7. 2018.

72.         Pokud jde o písemnou zprávu v části C veřejné zakázky, Úřad uvádí, že ačkoli obviněný uzavřel s dodavatelem auto MOTOL BENI smlouvu na část C veřejné zakázky dne 12. 9. 2016 a dle § 85 odst. 4 ZVZ byl povinen uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na svém profilu do 27. 9. 2016 (přičemž při aplikaci příznivější právní úpravy by obviněný postupoval v souladu se zákonem, kdyby písemnou zprávu zadavatele v části C veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil do 30 pracovních dnů od uzavření předmětné smlouvy, tj. nejpozději do 25. 10. 2016), z profilů zadavatele nicméně vyplývá, že obviněný na zrušeném profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele v části C veřejné zakázky vůbec neuveřejnil a uveřejnil ji teprve na (platném) profilu zadavatele dne 23. 7. 2018, tedy až po uplynutí zákonné lhůty, přičemž datována je až dnem 19. 7. 2018.

73.         Obviněný nezpochybňuje pozdní uveřejnění písemné zprávy zadavatele v části A, B a C veřejné zakázky na profilu zadavatele. Obviněný však považuje pozdní uveřejnění předmětných písemných zpráv za spíše drobné formální pochybení, resp. nikoli za závažné pochybení, které by mohlo „omezit či ovlivnit veřejnou zakázku“. Obviněný poukazuje na to, že ve snaze o nápravu vyhotovil písemné zprávy zadavatele v části A, B a C veřejné zakázky a uveřejnil je na profilu zadavatele dne 23. 7. 2018, a dále zejména na to, že veřejnosti poskytl zákonem stanovené informace ve lhůtě, ve které měly být dle ZVZ, potažmo zákona, písemné zprávy v jednotlivých částech veřejné zakázky uveřejněny na profilu zadavatele. V této souvislosti obviněný poukazuje na

- uveřejnění v zásadě totožných informací prostřednictvím Oznámení o výběru nevhodnější nabídky v jednotlivých částech veřejné zakázky, která obviněný uveřejnil na zrušeném profilu zadavatele již 17. 8. 2016,

- odeslání Oznámení o zadání zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie.

74.         K argumentaci obviněného Úřad uvádí následující. ZVZ, resp. zákon stanoví povinnost uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele jako samostatnou povinnost. Zadavatel je povinen uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele bez ohledu na skutečnost, zda splnil či v budoucnu bude plnit jinou uveřejňovací povinnost, včetně povinnosti odeslat (eventuálně oprávnění uveřejnit) oznámení o výběru nejvhodnější nabídky (dodavatele) a povinnosti odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění stanoveným způsobem na stanovených místech. Každá z těchto povinností má svoje vlastní opodstatnění a s tím související náležitosti týkající se obsahu, času a místa jejich splnění. Splní-li zadavatel určitou povinnost uveřejnění, nezbavuje ho to jiných uveřejňovacích povinností (ledaže by tak stanovil ZVZ, resp. zákon), a to ani v případě, že by se dané povinnosti týkaly uveřejnění zcela či jen částečně stejných informací.

75.         Obviněný v šetřeném případě před uplynutím lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele (nejpozději dne 19. 10. 2016 v části A, dne 17. 10. 2016 v části B a dne 25. 10. 2016 v části C veřejné zakázky) uveřejnil na svém profilu zadavatele Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky v jednotlivých částech veřejné zakázky (uveřejněna dne 17. 8. 2016) a odeslal k uveřejnění Oznámení o zadání zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek (uveřejněno 3. 10. 2016) a v Úředním věstníku Evropské unie (uveřejněno 7. 10. 2016). Tyto skutečnosti však neměly vliv na existenci povinnosti obviněného uveřejnit písemné zprávy týkající se všech částí veřejné zakázky na profilu zadavatele v zákonné lhůtě, ani na spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, byť by tyto dokumenty obsahovaly informace, které byl obviněný povinen uveřejnit prostřednictvím písemné zprávy na profilu zadavatele.

76.         Zákonem požadované informace (srov. § 85 odst. 2 ZVZ, resp. §217 odst. 2 zákona) musí být uveřejněny na profilu zadavatele v zákonné lhůtě právě prostřednictvím písemné zprávy zadavatele. Veřejnost legitimně očekává tyto informace a má mít možnost je získat v dané lhůtě a na daném místě právě z tohoto souboru informací – dokumentu, který by měl být rovněž označen způsobem, z něhož bude zřejmé, o jaký dokument se jedná, resp. jaké informace obsahuje. Veřejnost tedy – jestliže vyhledává souhrnné informace týkající se veřejné zakázky či její části – tyto informace oprávněně očekává právě v písemné zprávě zadavatele (příp. obdobně nazvaném dokumentu uveřejněném na profilu zadavatele), tedy v dokumentu, který má právě tyto informace obsahovat. Jistě však neočekává, že si potřebné informace má dohledávat z jiných dokumentů umístěných na profilu zadavatele a na jiných místech. 

77.         Úřad pro úplnost doplňuje, že v Oznámeních o výběru nejvhodnější nabídky v jednotlivých částech veřejné zakázky není uvedena informace o předmětu veřejné zakázky, resp. jejích jednotlivých částí, která je dle § 85 odst. 2 písm. a) ZVZ, resp. § 217 odst. 2 písm. a) zákona povinnou náležitostí písemné zprávy zadavatele. 

78.         K tomu, že pozdní uveřejnění předmětných písemných zpráv obviněný nepovažuje za pochybení, které by mohlo „omezit či ovlivnit veřejnou zakázku“, Úřad uvádí, že k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona postačuje neuveřejnění písemné zprávy zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona, tj. do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení (viz k tomu také bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí) - ostatně stejně nebyl vliv na výběr nejvhodnější nabídky znakem skutkové podstaty přestupku podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ. 

79.         Úřad považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil

- přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele týkající se části A veřejné zakázky nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 6. 9. 2016 uzavřením smlouvy s dodavatelem AUTO JAROV, tedy nejpozději dne 19. 10. 2016, ale učinil tak až dne 23. 7. 2018. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

- přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele týkající se části B veřejné zakázky nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 2. 9. 2016 uzavřením smlouvy s  dodavatelem M 3000, tedy nejpozději dne 17. 10. 2016, ale učinil tak až dne 23. 7. 2018. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

- přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele týkající se části C veřejné zakázky nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 12. 9. 2016 uzavřením smlouvy s  dodavatelem auto MOTOL BENI, tedy nejpozději dne 25. 10. 2016, ale učinil tak až dne 23. 7. 2018. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výrokům IV. – VI. tohoto rozhodnutí

Právní úprava

80.         Podle § 44 odst. 1 ZVZ je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

81.         Podle § 44 odst. 2 ZVZ zadávací dokumentace může obsahovat podrobnou specifikaci údajů uvedených v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

82.         Podle § 44 odst. 3 ZVZ zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň

a) obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny,

b) technické podmínky (§ 45 ZVZ) nebo zvláštní technické podmínky (§ 46a ZVZ), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

c) požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací (§ 46b ZVZ), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

d) požadavky na zabezpečení dodávek (§ 46c ZVZ), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

e) požadavky na varianty nabídek podle § 70 ZVZ, pokud je zadavatel připustil,

f) požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,

g) podmínky a požadavky na zpracování nabídky,

h) způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií,

i) požadavek na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud tak zadavatel stanovil, a

j) jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky.

83.         Podle § 48 odst. 1 ZVZ  zadavatel v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení, užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, s výjimkou postupu sektorového zadavatele podle § 33 ZVZ, uveřejní na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo ode dne odeslání výzvy k podání nabídek v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí, pokud by uveřejněním došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací.

84.         Podle § 50 odst. 2 ZVZ požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci.

85.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

Zjištěné skutečnosti

86.         Zadávací dokumentace obsahuje zejména identifikační údaje zadavatele, obecný popis předmětu plnění, předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a jednotlivých částí, dobu a místo plnění, požadavky na kvalifikaci dodavatelů, požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny, kritéria hodnocení a způsob hodnocení nabídek, pokyny pro zpracování a členění nabídky, způsob a místo podání nabídek, lhůtu pro podání nabídek, pokyny k označení obálek a termín otevírání obálek, informace k poskytování zadávací dokumentace a dodatečných informací k zadávací dokumentaci, informace k prohlídce místa plnění a seznam příloh zadávací dokumentace.   

87.         Z bodu 2 Zadávací dokumentace plyne, že podrobnou specifikaci požadovaných vozidel veřejné zakázky, včetně technických a zvláštních technických podmínek zadavatel uvedl

-          pro část A v příloze č. 1 Zadávací dokumentace,

-          pro část B v příloze č. 2 Zadávací dokumentace,

-          pro část C v příloze č. 3 Zadávací dokumentace.

88.         V závěru Zadávací dokumentace je uveden seznam příloh. Jedná se o tyto přílohy:

-          Příloha č. 1 (Technická specifikace předmětu plnění pro část "A"),

-          Příloha č. 2 (Technická specifikace předmětu plnění pro část "B"),

-          Příloha č. 3 (Technická specifikace předmětu plnění pro část "C"),

-          Příloha č. 4 (Vzor kupní smlouvy 904/16).

89.         Pokud jde o obchodní a platební podmínky, Zadávací dokumentace v bodu 6. „Obchodní a platební podmínky“ odkazuje na jejich vymezení v příloze č. 4 Zadávací dokumentace. V témže bodě Zadávací dokumentace se uvádí, že uchazeč předloží ve své nabídce na příslušnou část veřejné zakázky doplněný a podepsaný návrh kupní smlouvy a že uchazeč doplní veškeré označené údaje v závazném vzoru kupní smlouvy.

90.         Pokud jde o technické podmínky ve smyslu § 46 ZVZ a zvláštní technické podmínky ve smyslu § 46a ZVZ, Zadávací dokumentace v bodu 7. „Technické podmínky, zvláštní technické podmínky a požadavky na varianty nabídek“ odkazuje na jejich vymezení v přílohách Zadávací dokumentace.

91.         V bodu 11.1 Zadávací dokumentace („Poskytování zadávací dokumentace, dodatečných informací k zadávací dokumentaci, prohlídka místa plnění“) je uvedeno, že zadávací dokumentace k této veřejné zakázce je uveřejněna na profilu zadavatele. 

92.         V příloze č. 1 Zadávací dokumentace je obsažena tabulka nadepsaná jako „Specifikace a výbava vozidla - Část A“. V příloze č. 2 Zadávací dokumentace je obsažena tabulka nadepsaná jako „Specifikace a výbava vozidla - Část B“. V příloze č. 3 Zadávací dokumentace je obsažena tabulka nadepsaná jako „Specifikace a výbava vozidla - Část C“. V těchto tabulkách je uvedena vždy klasifikace dle číselníku NIPEZ a dále požadavky kupujícího na:

-          motor (typ motoru, palivo, objem, výkon, kombinovaná spotřeba paliva, exhalační norma),

-          převodové ústrojí (převodovka, počet rychlostí, pohon),

-          karoserii (barva, počet dveří, počet míst k sezení, maximální přípustná hmotnost, užitečná hmotnost, výška kabiny, délka podvozku/ložná plocha valníku), 

-          bezpečnost,

-          ostatní vybavení.

93.         V příloze č. 4 Zadávací dokumentace je obsažen vzor kupní smlouvy 904/16. Tato smlouva upravuje práva a povinnosti mezi obviněným na straně kupujícího a uchazečem na straně prodávajícího ve vztahu k předmětu plnění (části) veřejné zakázky.

94.         Zadávací dokumentace a její přílohy č. 1–3 obsahují pouze psaný text a neobsahují grafická znázornění.

95.         Obviněný stanovil v bodě 10.4. „Lhůta pro podání nabídky“ Zadávací dokumentace lhůtu pro podání nabídek do 26. 5. 2016 do 9:00 hod. Jak vyplývá z dokumentu „Oznámení o prodloužení lhůty pro podání nabídek“ obviněný prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 30. 5. 2016 do 9:00 hod. 

96.         Dne 1. 4. 2016 bylo uveřejněno oznámení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku ve Věstníku veřejných zakázek (formulář „Oznámení o zakázce“, ID formuláře 651854).

97.         Ve formuláři „Oznámení o zakázce“ (ID formuláře 651854) uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel je v bodě I.1) „Název, adresa a kontaktní místo/místa“ je v položce „Zadávací dokumentaci a další dokumenty (včetně dokumentů k soutěžnímu dialogu a k dynamickému nákupnímu systému) lze získat“ označena možnost „na výše uvedená kontaktní místa“. V bodě IV.3.3) „Podmínky pro získání zadávací dokumentace a dalších dokumentů nebo dokumentace soutěžního dialogu (v případě soutěžního dialogu)“ nejsou uvedeny žádné údaje.

98.         Úřad náhledem na zrušený profil zadavatele dostupný na adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMhmp zjistil, že obviněný uveřejnil na tomto profilu ve vztahu k šetřené veřejné zakázce mj. následující dokumenty:

v části „Výpis dokumentů“

-          dne 31. 3. 2016 soubor „Příloha č. 4 -Smlouva 90416 26.2.docx“ s popisem „návrh smlouvy“,

-          dne 17. 5. 2016 soubor „90416 ZD.pdf“ s popisem „zadávací dokumentace“,

-          dne 20. 5. 2016 „90416 prodloužení lhůty pro podání nabídek.pdf“ s popisem „oznámení o prodloužení lhůty pro podání nabídek“,

v části „Výpis příloh“

-          dne 24. 6. 2016 „90416 vyloučení Toyota Tsusho Praha, s.r.o..pdf“ s popisem „vyloučení Toyota Tsusho Praha, s.r.o.“,

-          dne 17. 8. 2016 „90416 oznámení o výběru část A.pdf“ s popisem „oznámení o výběru nejvhodnější nabídky část A“,

-          dne 17. 8. 2016 „90416 oznámení o výběru část B.pdf“ s popisem „oznámení o výběru nejvhodnější nabídky část B“,

-          dne 17. 8. 2016 „90416 oznámení o výběru část C.pdf“ s popisem „oznámení o výběru nejvhodnější nabídky část C“,

-          dne 20. 9. 2016 „M 3000, a.s., Kupní smlouva č. SML-2016-02935, MPPH 116447-2016“ s popisem „smlouva část B“,

-          dne 30. 9. 2016 „Auto Jarov, s.r.o., Kupní smlouva č. SML-2016-02934, MPPH-118160-2016“ s popisem „smlouva část A“,

-          dne 30. 9. 2016 „auto MOTOL BENI, a.s., Kupní smlouva č. SML-2016-02936, MPPH-119831-2016“ s popisem „smlouva část C“.

99.         Soubor „Příloha č. 4 -Smlouva 90416 26.2.docx“ s popisem „návrh smlouvy“ obsahuje vzor kupní smlouvy 904/16 na veřejnou zakázku. Soubor „90416 ZD.pdf“ s popisem „zadávací dokumentace“ obsahuje Zadávací dokumentaci (strany 1 – 14) a přílohy č. 1 – 4 Zadávací dokumentace.[2]  

100.     Z výtisků dvou snímků obrazovky (s datem 2. 4. 2019) z platného profilu zadavatele týkající se předmětné veřejné zakázky, které předložil Úřadu obviněný a o kterých obviněný uvádí, že vznikly po přihlášení uživatele a jsou elektronickým otiskem Archivu dokumentů, Úřad zjistil, že jsou na tomto místě uvedeny mj. následující dokumenty:

-          soubor „90416 ZD“ bez bližšího popisu, s možnou datací 31. 3. 2016 a možným časem 10:02:15 (datum a čas jsou obtížně čitelné, pozn. Úřadu). Z výtisku snímku detailu předmětného souboru Úřad dále zjistil, že soubor je označen jako verze „1“ a možným datem a časem jeho vyvěšení je 31. 3. 2016 10:21:02 a možným datem a časem jeho vytvoření je 31. 3. 2016 10:02:15 (data a časy jsou obtížně čitelné, pozn. Úřadu);

-          soubor „90416 ZD.pdf“ bez bližšího popisu, s možnou datací 17. 5. 2016 a možným časem 10:50:49 (datum a čas jsou obtížně čitelné, pozn. Úřadu).

101.     Dokument označený „90416 ZD“ předložený Úřadu obviněným obsahuje kompletní Zadávací dokumentaci vč. příloh č. 1 – 4. Úřad porovnáním obsahu zjistil, že předložený dokument „90416 ZD“ je obsahově totožný s dokumentem „90416 ZD.pdf“, který Úřad stáhl z platného profilu zadavatele.

102.     Z výpisu z aplikačního logu elektronického nástroje eGORIDION v. 3.2 (zrušený profil zadavatele), který Úřad obdržel od provozovatele profilu zadavatele a od obviněného, Úřad ověřil skutečnosti uváděné obviněným a provozovatelem profilu zadavatele, a to datum uveřejnění dokumentu „90416 ZD“ 31. 3. 2016 (id dokumentu 37614), datum uveřejnění dokumentu „90416 ZD.pdf“ 17. 5. 2016 (v čase 10:51) a datum svěšení dokumentu „90416 ZD“ 17. 5. 2016 (v čase 10:53).       

103.     Z výpisu událostí z profilu zadavatele předloženého Úřadu obviněným Úřad ověřil skutečnost uváděnou obviněným, že dodavatelé stahovali „dokument 90416 ZD“ označený jako dokument 37614 v době od 1. 4. 2016 včetně do 17. 5. 2016 včetně.  

K postupu obviněného

104.     Podle § 48 odst. 1 ZVZ měl obviněný v šetřeném případě povinnost uveřejnit na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace, a to ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení alespoň do konce lhůty pro podání nabídek, tedy od 1. 4. 2016 alespoň do 30. 5. 2016. Uvedená povinnost neplatí, pokud by uveřejněním došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací.

105.     Úřad předně v obecné rovině konstatuje, že zadávací dokumentace poskytuje potenciálním uchazečům o veřejnou zakázku stěžejní informace, na jejichž základě zvažují svoji účast v zadávacím řízení a připravují svoje nabídky.

106.     Úřad posoudil, zda se v případě Zadávací dokumentace a příloh č. 1 – 3 Zadávací dokumentace, tj. dokumentů, které obviněný uveřejnil (i s přílohou č. 4 Zadávací dokumentace) na svém tehdy platném profilu zadavatele jako soubory „90416 ZD“ a „90416 ZD.pdf“, jedná o textovou část zadávací dokumentace.

107.     Vzhledem k tomu, že Zadávací dokumentace a její přílohy č. 1 – 3 obsahují pouze psaný text a neobsahují grafická znázornění, resp. neobsahují nic, co by mohlo představovat technickou překážku pro uveřejnění na profilu zadavatele, tyto dokumenty lze považovat za textovou část zadávací dokumentace, kterou obviněný byl dle § 48 odst. 1 ZVZ povinen uveřejnit na svém profilu zadavatele, a to od 1. 4. 2016 alespoň do 30. 5. 2016.

108.     Pro úplnost Úřad dodává, že nebylo zjištěno (a ani sám zadavatel toto netvrdí), že by Zadávací dokumentace a její přílohy č. 1 – 3 obsahovaly údaje, jejichž uveřejněním by došlo k ohrožení či vyzrazení utajovaných informací podle zvláštního zákona (zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů).

109.     Ze skutečností zjištěných Úřadem (viz shora uvedená část odůvodnění) je patrné, že od 31. 3. 2016 obviněný uveřejnil na svém tehdy platném profilu zadavatele celou Zadávací dokumentaci vč. příloh č. 1 – 4, a to jako soubor „90416 ZD“ bez přípony „pdf“ (který však lze, jak Úřad ověřil, otevřít po doplnění této přípony). Tento soubor se nepřihlášenému uživateli nyní na zrušeném ani platném profilu zadavatele při náhledu nezobrazuje. Od 17. 5. 2016 do 30. 5. 2016 obviněný uveřejnil na tehdy platném profilu zadavatele celou Zadávací dokumentaci vč. příloh č. 1 – 4, a to jako soubor s příponou „pdf“, tj. jako „90416 ZD.pdf“, kterým nahradil původně uveřejněnou Zadávací dokumentaci (dříve uveřejněný soubor „90416 ZD“ bez přípony „pdf“). Příloha č. 4 Zadávací dokumentace byla po dobu od 31. 3. 2016 do 30. 5. 2016 uveřejněna na témže místě i jako samostatný dokument.

110.     S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že nelze v šetřeném případě shledat pochybení v postupu obviněného při uveřejnění textové části Zadávací dokumentace včetně příloh č. 1 – 3 na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 ZVZ alespoň do konce lhůty pro podání nabídek, když obviněný uveřejnil Zadávací dokumentaci vč. příloh č. 1 – 3 na svém profilu zadavatele po celou tuto dobu; tímto postupem tak také nemohla být naplněna skutková podstata přestupku podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ. Z uvedeného důvodu Úřad podle § 117a písm. f) ZVZ rozhodl o zastavení správního řízení, jak je uvedeno ve výrocích IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí.

111.     Úřad pro úplnost uvádí, že v průběhu předmětného správního řízení zjistil (na základě podkladů doložených obviněným a provozovatelem profilu zadavatele) skutkový stav odlišný od skutkového stavu zjištěného Úřadem před zahájením správního řízení z profilu zadavatele, ze kterého vycházel při vydání příkazu.

112.     Vzhledem ke skutkovému stavu zjištěnému ke dni vydání příkazu Úřad v příkazu aplikoval zákon, tj. pozdější právní úpravu, kterou v dané situaci vyhodnotil jako příznivější pro obviněného. Následně Úřad v předmětném správním řízení dospěl k závěru, že obviněný svým postupem neporušil právní úpravu, dle které byl povinen postupovat a která byla účinná v době možného spáchání přestupků, a nenaplnil skutkovou podstatu přestupku dle této úpravy, tedy dle ZVZ. Vzhledem k výjimce z obecného zákazu retroaktivity trestních norem (čl. 40 Listiny základních práv a svobod) lze aplikovat pozdější právní úpravu (zákon) pouze ve prospěch obviněného; v šetřeném případě by však aplikace zákona nevedla k výsledku správního řízení příznivějšímu pro obviněného. V dané situaci proto Úřad v tomto rozhodnutí posoudil postup obviněného podle ZVZ a zastavil předmětné správní řízení rovněž podle ZVZ.

K výroku VII. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

113.     Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť jak vyplývá z obsahu tohoto rozhodnutí, obviněný se dopustil tří přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona uvedených ve výrocích I. – III. tohoto rozhodnutí.

114.     Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda ve vztahu k některému ze spáchaných přestupků uvedených ve výrocích I. – III. tohoto rozhodnutí nedošlo k zániku odpovědnosti zadavatele, a to (ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod) podle všech v úvahu připadajících právních úprav.

115.     Podle § 121 odst. 3 ZVZ (ve znění účinném od 6. 3. 2015, tj. zákona účinného v době spáchání všech přestupků) odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Totožně upravoval dobu, ve které dochází k zániku odpovědnosti za přestupek, od 1. 10. 2016 do 30. 6. 2017 i § 270 odst. 3 zákona. Podle § 270 odst. 5 zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017, tj. v době vydání tohoto rozhodnutí, činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

116.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

117.     V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 ZVZ. Správní řízení ve věci spáchání přestupků bylo zahájeno doručením příkazu obviněnému, tj. dne 27. 3. 2019. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. – III. tohoto rozhodnutí došlo dne následujícího po dni, kdy marně uplynula lhůta k uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí tedy došlo dne 20. 10. 2016, ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo dne 18. 10. 2016 a ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí došlo dne 26. 10. 2016. Od spáchání přestupků tedy neuplynuly ani 3 roky, přičemž Úřad se o jejich spáchání logicky nemohl dovědět dříve, než byly spáchány. Z právě uvedeného plyne, že v šetřeném případě ve vztahu k přestupkům uvedeným ve výrocích I. – III. tohoto rozhodnutí byla zachována subjektivní i objektivní lhůta dle § 121 odst. 3 ZVZ. Obdobně neuplynula ani objektivní promlčecí doba dle zákona, která činí 5 let. Žádná z pozdějších právních úprav – o jejíž aplikaci by bylo možno uvažovat s ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních a práv svobod – není pro obviněného příznivější v tom smyslu, že by jeho odpovědnost za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. – III. tohoto rozhodnutí zanikla. Úřad konstatuje, že byly zachovány lhůty dle ZVZ, jakož i dle zákona, a odpovědnost obviněného za přestupky uvedené ve výrocích I. – III. tohoto rozhodnutí nezanikla.

118.     K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. – III. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše pokuty je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud například v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 (nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů (přestupků) týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu (přestupku). Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

119.     Judikatura v této věci pak byla zákonodárcem reflektována při tvorbě zákona o přestupcích, kdy v § 41 odst. 1 zákona o přestupcích jsou výše uvedené závěry přímo zakotveny i pro správní trestání, neboť podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

120.     V souladu  s ustanovením § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký přestupek je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější (vyšší) pokutu. 

121.     Za přestupky dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona uvedené ve výrocích I. – III. tohoto rozhodnutí lze podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona uložit pokutu do 200 000 Kč. Za spáchání těchto přestupků lze tedy podle zákona uložit stejnou pokutu. Z tohoto důvodu tedy nelze určit, který ze spáchaných přestupků je přísněji trestný. V této situaci, kdy jsou horní hranice sazeb pokut stejné, Úřad uloží v souladu s § 41 odst. 1 zákona o přestupcích pokutu podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

122.     Délka prodlení se splněním zákonné povinnosti je v případě všech uvedených přestupků téměř shodná, kdy činí přibližně 21 měsíců. Rozdíly v délce prodlení se pohybují v jednotkách dnů, kdy v případě přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí je o dva dny delší než v případě prodlení v případě přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a o osm dní delší než v případě prodlení v případě přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Uvedené rozdíly v délkách prodlení Úřad považuje vzhledem k celkové délce prodlení u jednotlivých přestupků za zanedbatelné.

123.     Úřad tedy porovnal závažnost přestupků i podle cen jednotlivých částí veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků porušení tzv. uveřejňovacích povinností a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků v případě jejich nedodržování). Cena části A veřejné zakázky činí 3.577.825,- Kč včetně DPH, cena části B veřejné zakázky činí 2.153.828,44 Kč včetně DPH a cena části C veřejné zakázky činí 1.760.958,38 Kč včetně DPH. V této situaci Úřad posoudil jako svým charakterem nejzávažnější delikt konstatovaný ve výroku I. tohoto rozhodnutí, který spočívá v pozdním uveřejnění písemné zprávy týkající se části A veřejné zakázky na profilu zadavatele, jelikož cena této části veřejné zakázky je v porovnání s cenami částmi B a C veřejné zakázky výrazně vyšší, a tedy i zájem na kontrole vynakládání veřejných prostředků je nejvyšší v případě této části veřejné zakázky. 

124.     Z tohoto důvodu považuje Úřad přestupek konstatovaný ve výroku I. tohoto rozhodnutí za nejzávažnější. Úřad proto v souladu se zásadou absorpce, resp. § 41 odst. 1 zákona o přestupcích, přistoupil k uložení pokuty podle ustanovení vztahujícího se na tento přestupek. K přestupkům uvedeným ve zbývajících výrocích tohoto rozhodnutí Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti.

125.     S ohledem na výše uvedené Úřad dále zhodnotil, zda je v daném případě na místě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle ZVZ nebo zákona. V souběhu s projednávanými přestupky je přestupek (či přestupky): 

-          o kterých bylo Úřadem rozhodnuto ve výrocích II., IV., V. a VI. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0120/2019/VZ-12846/2019/523/JMa ze dne 7. 5. 2019, které byly spáchány dne 5. 10. 2016, 6. 10. 2016, 7. 10. 2016 a 5. 11. 2016, a za které byla Úřadem uložena pokuta ve výši 28 000 Kč;

-          o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. příkazu č. j. ÚOHS-S0074/2019/VZ-05567/2019/532/VZi ze dne 22. 2. 2019, který byl spáchán dne 26. 10. 2016, a za který byla Úřadem uložena pokuta ve výši 4 500 Kč;

-          o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. příkazu č. j. ÚOHS-S0094/2019/VZ-06681/2019/521/OPi ze dne 5. 3. 2019, který byl spáchán dne 23. 11. 2016, a za který byla Úřadem uložena pokuta ve výši 4 500 Kč.

126.     S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

127.     Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za všechny uvedené přestupky a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky ukládající konkrétní pokuty za spáchání přestupků uvedených v bodě 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávané přestupky zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, jež jsou s projednávanými přestupky v souběhu, tj. pokuty uložené rozhodnutími uvedenými v bodě 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí za spáchání tam uvedených přestupků.

128.     Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

129.     Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

130.     Podle § 40 písm. b) zákona o přestupcích se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků.

131.     Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

132.     Za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona Úřad považuje postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven. Zákon v § 217 odst. 5 jednoznačně stanoví povinnost uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele a v jaké lhůtě tak má zadavatel učinit.

133.     Povinnost obviněný v případě části A veřejné zakázky splnil až s určitým časovým odstupem, neboť uveřejnil písemnou zprávu zadavatele týkající se části A veřejné zakázky na svém profilu zadavatele až dne 23. 7. 2018, nikoli nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. nejpozději do 19. 10. 2016. Obviněný zcela neignoroval předmětnou povinnost, když předmětnou písemnou zprávu dodatečně (ještě před zahájením šetření) uveřejnil. V šetřeném případě se proto nejedná o přestupek dosahující nejvyšší intenzity porušení zákona.

134.     Co se týče stupně závažnosti, Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, nakolik to které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrozilo právem chráněný zájem spočívající v tomto konkrétním případě v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Neuveřejněním písemné zprávy včas pak došlo taktéž k znepřehlednění zadávacího řízení, neboť písemná zpráva má být jakýmsi souhrnným přehledem průběhu a ukončení zadávacího řízení; pokud tedy zadavatel předmětnou zprávu neuveřejní včas, pak se pro veřejnost i pro účastníky zadávacího řízení stává zadávací řízení méně přehledným a hůře kontrolovatelným, neboť písemná zpráva zadavatele je jedním ze základních dokumentů, které je zadavatel povinen v průběhu zadávacího řízení vypracovat, neboť obsahuje veškeré stěžejní informace o průběhu a ukončení zadávacího řízení.  

135.     Co se týče způsobu, respektive okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad jako přitěžující okolnost zohlednil samotnou délku prodlení s uveřejněním předmětné písemné zprávy, když zadavatel svou povinnost splnil až přibližně 21 měsíců po uplynutí zákonné lhůty.

136.     Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že informace podle § 85 odst. 2  ZVZ, resp. dle 217 odst. 2 zákona, které byl zadavatel povinen uveřejnit prostřednictvím písemné zprávy na svém profilu zadavatele, byly ve lhůtě pro uveřejnění této zprávy (dle příznivější právní úpravy obsažené v § 217 odst. 5 zákona) na profilu uveřejněny, ačkoli se tak nestalo zákonem stanoveným způsobem, tedy prostřednictvím konkrétního zákonem předvídaného dokumentu (písemné zprávy zadavatele). Tyto informace bylo možné získat (v kombinaci) z několika uveřejněných dokumentů na profilu zadavatele včetně Oznámení o výběru nejvhodnějších nabídek v jednotlivých částech veřejné zakázky, smluv uzavřených na jednotlivé části veřejné zakázky a Zadávací dokumentace a jejích příloh. 

137.     Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti spáchání přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.

138.     Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k ceně části A veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků porušení tzv. uveřejňovacích povinností a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků v případě jejich nedodržování). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši pokuty zohlednit cenu veřejné zakázky. Cena v případě části A veřejné zakázky činí 3.577.825,- Kč včetně DPH. Úřad tedy konstatuje, že výši uložené sankce pokládá ve vztahu k ceně části A veřejné zakázky za přiměřenou.

139.     Jako k přitěžující okolnosti pak Úřad přihlédl k tomu, že se obviněný při zadávání veřejné zakázky dopustil spáchání dalších dvou totožných přestupků podle 269 odst. 1 písm. e) zákona i v případě částí B a C veřejné zakázky (viz přestupky konstatované ve výrocích II. a III.  tohoto rozhodnutí). V souvislosti s těmito přestupky je třeba především akcentovat délku prodlení se splněním dané zákonné povinnosti (přibližně 21 měsíců).

140.     S ohledem na vše shora uvedené Úřad konstatuje, že obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí pokutu ve výši 9 000 Kč (tj. pod úrovní jedné dvacetiny zákonné sazby), která odpovídá povaze a závažnosti spáchaného přestupku a všem dále hodnoceným skutečnostem a kterou Úřad považuje za dostačující.

141.     Úřad při stanovení výše pokuty v souvislosti se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 62 Af 123/2013, zohlednil rovněž dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dne následujícího po dni, kdy marně uplynula lhůta k uveřejnění písemné zprávy zadavatele týkající se části A veřejné zakázky na profilu zadavatele, tj. dne 20. 10. 2016, přičemž správní řízení bylo zahájeno doručením příkazu. V souvislosti s výše uvedeným Úřad zohlednil ve prospěch obviněného časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání (více než 2 roky), jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty.

142.     Úřad dále při určení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného návrhu rozpočtu na rok 2019, dostupného na webových stránkách obviněného http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/finance/rozpocet/rozpocet_na_rok_2019/schvaleny_rozpocet_vlastniho_hlavniho.html, Úřad zjistil, že obviněný má v roce 2019 hospodařit s rozpočtovými příjmy přesahujícími 59 mld. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty naprosto nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou), neboť představuje naprosto marginální částku ve srovnání s prostředky, se kterými zadavatel hospodaří.

143.     V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.

144.     Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.

145.     Závěrem tedy Úřad k výši uložené pokuty konstatuje, že dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně obě zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.

146.     Pokuta uložená ve výroku VII. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) ZVZ se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy