Rozhodnutí: R384/2015/VZ-15244/2019/323/PMo

Instance II.
Věc Přechodné zabezpečení stanoveného rozsahu dopravní obslužnosti Libereckého kraje – oblast Západ
Účastníci
  1. Liberecký kraj
  2. ČSAD Slaný s.r.o.
  3. ČSAD Česká Lípa a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 4. 6. 2019
Související rozhodnutí S1019/2014/VZ-38252/2015/512/MHr
R384/2015/VZ-37418/2016/321/EDy/HBa
R384/2015/VZ-15244/2019/323/PMo
Dokumenty file icon dokument ke stažení 353 KB

Č. j.: ÚOHS-R384/2015/VZ-15244/2019/323/PMo

 

Brno: 3. června 2019

 

 

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o rozkladu ze dne 23. 11. 2015, který byl téhož dne doručen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže navrhovatelem –

  • společností ČSAD Slaný s.r.o., IČO 60193425, se sídlem, Lacinova 1366, 274 80 Slaný, ve správním řízení zastoupeným JUDr. Michalem Lorencem, advokátem, ev. č. ČAK 12874, Chýský Lorenc, advokáti, s.r.o., Žerotínova 1132/34, 130 00 Praha 3 – Žižkov,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S1019/2014/VZ-38252/2015/512/MHr ze dne 6. 11. 2015, vydanému v řízení vedeném ve věci uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené dne 6. 10. 2014 zadavatelem –

  • Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 80 Liberec 2, Liberec IV-Perštýn, ve správním řízení zastoupeným Mgr. Petrem Halbrštátem, advokátem, ev. č. ČAK 10943, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., Korunní 1302/88, 101 00 Praha 10 – Vinohrady,

na realizaci veřejné zakázky s názvem „Přechodné zabezpečení stanoveného rozsahu dopravní obslužnosti Libereckého kraje – oblast Západ“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném dne 3. 9. 2014 odesláním „Výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění“ z téhož dne, a jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč –

  • společnost ČSAD Česká Lípa a.s., IČO 25497987, se sídlem Rotavská 2656/2b, 155 00 Praha 5,

 

jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:  

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S1019/2014/VZ-38252/2015/512/MHr ze dne 6. 11. 2015

 

r u š í m

 

a správní řízení zahájené na návrh navrhovatele – společnosti ČSAD Slaný s.r.o., IČO 60193425, se sídlem, Lacinova 1366, 274 80 Slaný, ve správním řízení zastoupeného JUDr. Michalem Lorencem, advokátem, ev. č. ČAK 12874, Chýský Lorenc, advokáti, s.r.o., Žerotínova 1132/34, 130 00 Praha 3 – Žižkov – ze dne 19. 11. 2014, vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve věci uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené dne 6. 10. 2014 zadavatelem – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 80 Liberec 2, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci Mgr. Petrem Halbrštátem, advokátem, ev. č. ČAK 10943, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., Korunní 1302/88, 101 00 Praha 10 – Vinohrady na realizaci veřejné zakázky s názvem „Přechodné zabezpečení stanoveného rozsahu dopravní obslužnosti Libereckého kraje – oblast Západ“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném na základě „Výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění“ ze dne 3. 9. 2014

 

z a s t a v u j i .

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               Zadávací řízení a řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], příslušný k   výkonu   dohledu   nad   zadáváním   veřejných   zakázek, obdržel dne 19. 11. 2014 návrh navrhovatele – ČSAD Slaný s.r.o., IČO 60193425, se sídlem, Lacinova 1366, 274 80 Slaný, ve správním řízení zastoupen JUDr. Michalem Lorencem, advokátem, ev. č. ČAK 12874, Chýský Lorenc, advokáti, s.r.o., Žerotínova 1132/34, 130 00 Praha 3 – Žižkov (dále jen „navrhovatel“) – na uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené dne 6. 10. 2014 zadavatelem – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 80 Liberec 2, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci Mgr. Petrem Halbrštátem, advokátem, ev. č. ČAK 10943, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., Korunní 1302/88, 101 00 Praha 10 – Vinohrady (dále jen „zadavatel“) – na realizaci veřejné zakázky s názvem „Přechodné zabezpečení stanoveného rozsahu dopravní obslužnosti Libereckého kraje – oblast Západ“ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném na základě „Výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění“ ze dne 3. 9. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“).

II.             Původní rozhodnutí Úřadu

2.             Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech a dne 9. 3. 2015 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S1019/2014/VZ-6353/2015/512/MHr, kterým podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 odst. 2 zákona (dále jen „rozhodnutí Úřadu ze dne 9. 3. 2015“).

3.             Proti rozhodnutí Úřadu ze dne 9. 3. 2015 byl navrhovatelem podán rozklad. V tomto rozkladu navrhovatel namítal nepřezkoumatelnost a vnitřní rozpornost rozhodnutí. Úřad se dle navrhovatele nevypořádal s protichůdností argumentů zadavatele, rovněž není zřejmé, jak byly hodnoceny důkazy. Navrhovatel mj. uvedl, že Úřad chybně vyhodnotil unesení důkazního břemene zadavatelem pro realizaci jednacího řízení bez uveřejnění. Podle navrhovatele nebyla splněna žádná z podmínek pro jednací řízení bez uveřejnění s tím, že nešlo o krajně naléhavý případ, ale o důležitou povinnost, na kterou měl zadavatel možnost se připravit. Navrhovatel mj. odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Af 54/2012, dle něhož splnění podmínek jednacího řízení bez uveřejnění, jsou-li zpochybňovány, musí být postaveny na jisto, zejm. v případě odborných otázek se nelze spoléhat na vyjádření pouze jedné ze stran, popř. si účelově vybrat hodící se fakta. To Úřad neučinil. Povinností zadavatele proto dle navrhovatele bylo nejen tvrdit, ale i prokázat. Úřad měl proto dle navrhovatele učinit závěr, že zadavatel neunesl důkazní břemeno.

III.           Rozhodnutí předsedy Úřadu o rozkladu ze dne 21. 8. 2015

4.             Rozhodnutí Úřadu ze dne 9. 3. 2015 bylo rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 21. 8. 2015, č. j. ÚOHS-R94/2015/VZ-23679/2015/322/LKo (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 21. 8. 2015“), pro nepřezkoumatelnost zrušeno a věc byla vrácena Úřadu k novému projednání. 

5.             Úřad byl rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 21. 8. 2015 zavázán k řádnému posouzení a vypořádání podmínek pro oprávněnost použití jednacího řízení bez uveřejnění. Zejména pak posouzení naplnění podmínky nepředvídatelnosti krajně naléhavého případu, neboť Úřad opomenul posoudit i další okolnosti naznačující, že zadavatel mohl předvídat vznik krajně naléhavého stavu již v březnu 2014. Po vypořádání této skutečnosti byl Úřad povinen přezkoumat, zda zadavatel se zadáním veřejné zakázky „neotálel“ a posoudit k okamžiku, kdy zadavatel zahájil jednací řízení bez uveřejnění, zda zadavatel mohl zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

IV.          Napadené rozhodnutí

6.             Dne 6. 11. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S1019/2014/VZ-38252/2015/512/MHr (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž Úřad opětovně zamítl dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona návrh navrhovatele na uložení zákazu plnění ze smlouvy uzavřené dne 6. 10. 2014 mezi zadavatelem a vybraným uchazečem – společností ČSAD Česká Lípa a.s., IČO 25497987, se sídlem Rotavská 2656/2b, 155 00 Praha 5, (dále jen „vybraný uchazeč“) neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 2 zákona.

7.             Podle Úřadu zadavatel naplnil všechny podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, resp. že dostatečně prokázal důvody hodné zvláštního zřetele (spočívající zejména v ohrožení veřejné dopravy na území Libereckého kraje – oblast Západ, následné paralýze přepravy cestujících do zaměstnání, ale i zdravotnických, kulturních a vzdělávacích institucí, s čímž by byly spojeny i další ekonomické důsledky v podnikatelské i nepodnikatelské sféře v Libereckém kraji).

V.            Rozhodnutí o rozkladu ze dne 12. 9. 2016 a soudní přezkum

8.             Dne 12. 9. 2016 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R384/2015/VZ-37418/2016/321/EDy/HBa, kterým napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl (dále jen „rozhodnutí o rozkladu ze dne 12. 9. 2016“).  

9.             Proti rozhodnutí o rozkladu ze dne 12. 9. 2016, jakožto i proti napadenému rozhodnutí, podal navrhovatel žalobu ke Krajskému soudu v Brně, jenž rozhodnutí o rozkladu ze dne 12. 9. 2016 rozsudkem č. j. 30 Af 108/2016-246 ze dne 13. 3. 2019 zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení (dále jen „rozsudek“).

10.         Krajský soud v Brně shledal žalobu důvodnou. V rozsudku mj. uvedl, že rozhodným okamžikem, k němuž nastala okolnost, jež měla vyvolat vznik krajně naléhavého stavu, byl okamžik vydání prvostupňového rozhodnutí Úřadu, kterým bylo zrušeno zadávací řízení na veřejnou zakázku na 10 let, tj. 28. 5. 2014. S ohledem na takto dovozený rozhodný okamžik vzniku okolnosti, jež měla vyvolat vznik krajně naléhavého stavu, Krajský soud v Brně nepřisvědčil závěru Úřadu, že v okamžiku zahájení jednacího řízení bez uveřejnění byla naplněna druhá a třetí podmínka pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, tj. že zadavatel krajně naléhavý stav svým jednáním nezpůsobil, ani jej nemohl předvídat. Zadavatel učinil kroky k zahájení jednacího řízení bez uveřejnění až 3 měsíce po vydání prvostupňového rozhodnutí. Nadto, v okamžiku zadání přechodné veřejné zakázky existovalo více dodavatelů schopných a ochotných plnit předmět veřejné zakázky v daném termínu (o tom svědčily i jejich nabídky z června 2014). I pokud by tedy podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění vyplývající z § 23 odst. 4 písm. b) zákona byly splněny, což v daném případě shledáno nebylo, představovalo by s ohledem na specifika případu oslovení pouze jednoho dodavatele (stávajícího dopravce) porušení § 6 zákona. Nadto bylo dle krajského soudu prokázáno, že platnost předmětné smlouvy uzavřené na základě přechodné veřejné zakázky již skončila.

VI.          Pokračování v řízení o rozkladu

11.         Po vrácení spisu Krajským soudem v Brně Úřadu předseda Úřadu pokračuje v řízení o rozkladu proti napadenému rozhodnutí.

12.         Dne 23. 4. 2019 vydal předseda Úřadu usnesení č. j. ÚOHS-R384/2015/VZ-10944/2019/323/PMo, kterým určil zadavateli lhůtu sedm dnů ode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – sdělení a doložení skutečnosti, zda v šetřeném případě již bylo ukončeno plnění ze smlouvy č. olp./1768/2014 ze dne 6. 10. 2014, uzavřené v zadávacím řízení na veřejnou zakázku (dále jen „smlouva“).

13.         Dne 30. 4. 2019 obdržel Úřad podání zadavatele označené jako „Vyjádření Zadavatele“ ze dne 29. 4. 2019, v němž zadavatel Úřadu sdělil, že plnění ze smlouvy již bylo ke dni 31. 5. 2017 ukončeno, přičemž dohoda o ukončení je uveřejněna v registru smluv, dostupném na internetových stránkách https://smlouvy.gov.cz/smlouva/1932002.

14.         V registru smluv, a sice na internetových stránkách dostupných na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/1932002, bylo ověřeno, že mezi zadavatelem a vybraným uchazečem byla dne 12. 5. 2017 skutečně uzavřena „Dohoda o zrušení a vypořádání závazků vyplývajících ze Smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové osobní dopravě pro přechodné zabezpečení stanoveného rozsahu dopravní obslužnosti Libereckého kraje pro oblast Západ č. OLP/1768/2014“.

15.         Dne 9. 5. 2019 vydal předseda Úřadu usnesení č. j. ÚOHS-R384/2015/VZ-12226/2019/323/PMo, kterým určil účastníkům správního řízení lhůtu sedmi kalendářních dnů od doručení tohoto usnesení k provedení úkonu - vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

16.         Žádný z účastníků řízení se ve lhůtě stanovené Úřadem k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Stanovisko předsedy Úřadu

17.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

18.         Jelikož jsem v průběhu tohoto pokračování v řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 v návaznosti na § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

19.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení

20.         Podle § 118 odst. 2 zákona platí, že Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 114 odst. 2 zákaz plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, pokud se zadavatel dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c), s výjimkou případů, kdy zadavatel uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 a postupoval v souladu s § 82 odst. 1, § 110 odst. 6 a § 111 odst. 5; dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) a současně správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d), nebo; dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) a současně postupuje podle § 82 odst. 3.

21.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

22.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

23.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.

24.         Dne 30. 4. 2019 jsem zjistil, že zadavatel uzavřel dne 12. 5. 2017 s vybraným uchazečem dohodu, na jejímž základě bylo ukončeno plnění smlouvy. V rámci své úřední činnosti jsem přezkoumal uvedenou dohodu, přičemž jsem dospěl k závěru, že předmětné plnění smlouvy bylo ke dni 31. 5. 2017 skutečně ukončeno. Ze správního spisu šetřeného případu tudíž vyplývá, že závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku byl již splněn.

25.         Z výše uvedeného vyplývá, že i kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele ze dne 19. 11. 2014, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku uzavřené dne 6. 10. 2014), tedy již dosáhnout nelze, jelikož závazkový vztah založený touto smlouvou zanikl ke dni 31. 5. 2017.

26.         Skutečnost, že závazek ze smlouvy byl již splněn, je důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu nastupující v situaci, kdy v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam. Tuto argumentaci Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ve vztahu k rozhodnutí Úřadu zopakoval např. v rozsudku ze dne 26. 6. 2013, č. j. 7 Afs 79/2012-37. Z doktríny i rozhodovací praxe soudů i Úřadu vyplývá, že žádost je třeba posuzovat jako zjevně bezpředmětnou, pokud v průběhu řízení nastane důvod, v důsledku kterého nelze o žádosti rozhodnout věcně, tzn. nelze ji ani zamítnout, ani jí vyhovět.

27.         K zastavení řízení z důvodu bezpředmětnosti u návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy se vyjádřil například Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 29 Af 91/2013 ze dne 17. 12. 2015 „Jestliže tedy v daném případě nastala v řízení o rozkladech nová skutková okolnost spočívající v tom, že byla vypovězena a následně ukončena Rámcová smlouva, jejíhož zákazu plnění se navrhovatel (žalobce) domáhal, obstojí závěr předsedy Úřadu o tom, že návrh žalobce se stal zjevně bezpředmětným. Dotčená smlouva již byla ukončena a bylo tudíž zcela zjevné, že vést další řízení, jehož jediným cílem z hlediska navrhovatele je dosáhnout na uložení zákazu plnění smlouvy, nedává smysl, neboť smlouva již plněna být nemůže a nelze tak ani uložit zákaz jejího plnění.“ Ačkoli v posuzovaném případě došlo ke splnění smlouvy, nikoli k jejímu vypovězení, závěr o nemožnosti rozhodnutí o návrhu navrhovatele jiným způsobem, než správní řízení zastavit, bude stejný, neboť již zde není plnění, jehož zákaz by bylo možno uložit.

28.         Závěrem shrnuji, že jelikož jsem při přezkoumávání rozhodných skutečností dospěl k závěru, že návrhu navrhovatele nelze vyhovět, poněvadž plnění, kterému se svým návrhem navrhovatel pokoušel zabránit, bylo již ukončeno, má tato skutečnost vliv na samotnou existenci správního řízení, když zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku nelze zadavateli účinně uložit a dosažení účelu návrhu nelze jinými zákonnými prostředky dosáhnout.

29.         K tomu dodávám, že předseda Úřadu jako odvolací správní orgán rozhoduje na základě skutkového stavu v době vydání rozhodnutí o rozkladu, tedy je povinen novou skutečnost spočívající ve splnění závazků ze smlouvy při rozhodování reflektovat. Tento postup je aprobován ustálenou judikaturou NSS, který např. v rozsudku ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. 1 As 24/2011 uvedl, že „…Rozhodování správního orgánu podle skutkového stavu v době vydání rozhodnutí tedy vyplývá přímo z povahy správního řízení, které směřuje k vydání konstitutivního správního rozhodnutí. Teprve právní mocí takového rozhodnutí vzniká, mění se či zaniká právo a povinnost. Tento postup je brán jako samozřejmý a zavedený v historii správního řízení (např. již rozhodnutí prvorepublikového NSS ze dne 20. 10. 1925, sp. zn. 8179/25, Boh. A. č. 5975/26)…”.

30.         Dále lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2013 č. j. 62 Af 58/2011-68, který konstatoval, že „I v rozsudku ze dne 17. 12. 2008, č. j. 1 As 68/2008 – 126 (body 36 a 37) Nejvyšší správní soud zdůraznil, že správní orgán vychází při vydání rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který zde je v době rozhodování. …Totéž platí i o rozhodnutí odvolacího správního orgánu, což lze dovodit i z § 75 odst. 1 s. ř. s. Pokud správní soud přezkoumává rozhodnutí správního orgánu (zpravidla odvolacího orgánu) dle skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správního orgánu, pak i samo rozhodnutí (odvolací) musí vycházet ze stavu v době svého vydání…‘. Odvolací správní orgán není vázán skutkovým stavem zjištěným správním orgánem prvního stupně. Devolutivní účinek odvolání spočívá v tom, že celá věc přechází k rozhodnutí na nadřízený orgán, který odpovídá (ve stejném rozsahu jako správní orgán prvního stupně) za správné a úplné zjištění skutkového stavu, a který je za tímto účelem oprávněn zopakovat již provedené dokazování, vedle toho provést i důkazy nové. Při tom je odvolací orgán omezen právě § 82 odst. 4 s. ř., tj. koncentrací správního řízení, která brání uvádění nových skutečností a navrhování nových důkazů, vyjma těch, které nemohl účastník uplatnit dříve (např. proto, že nastaly až po vydání prvostupňového rozhodnutí).

31.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele a vybraného dodavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

32.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VII.        Závěr

33.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dohodu, na jejímž základě bylo ukončeno plnění smlouvy, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.

34.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

  

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

1.         Mgr. Petr Halbrštát, advokát, HVH LEGAL advokátní kancelář s.r.o., Korunní 1302/88, 101 00 Praha 10 – Vinohrady

2.         ČSAD Česká Lípa a.s., Rotavská 2656/2b, 155 00 Praha 5

3.         JUDr. Michal Lorenc, advokát, Chýský Lorenc, advokáti, s.r.o., Žerotínova 1132/34, 130 00 Praha 3 – Žižkov

           

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz