číslo jednací: S0177/2019/VZ-12200/2019/513/JLí

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným

• hlavní město Praha, 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1,

v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „Dodávka »Nulových klientů« jako náhrady klasických PC pro připojení do virtuálního prostředí Městské policie hl. m. Prahy“, zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 4.6.2015 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, jejíž podmínky byly změněny dne 19.6.2015 uveřejněním oznámení o změně zadávacích podmínek na profilu zadavatele,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s  § 219 odst. 1 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku „Dodávka »Nulových klientů« jako náhrady klasických PC pro připojení do virtuálního prostředí Městské policie hl. m. Prahy“, zadávanou podle zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 4.6.2015 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, jejíž podmínky byly změněny dne 19.6.2015 uveřejněním oznámení o změně zadávacích podmínek na profilu zadavatele, ve lhůtě do 15 dnů od uzavření Kupní smlouvy č. 808/15 na předmětnou veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem – TOTAL SERVICE s.r.o., IČO 25618067 (nyní TOTAL SERVICE a.s., IČO 25618067, se sídlem U Uranie 954/18, 170 00 Praha 7 – Holešovice) – dne 31.7.2015, tj. nejpozději dne 17.8.2015, ale smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele až dne 8.10.2015.

II.

Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, žev rozporu s  § 126 citovaného zákona v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Dodávka »Nulových klientů« jako náhrady klasických PC pro připojení do virtuálního prostředí Městské policie hl. m. Prahy“, zadávanou podle zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 4.6.2015 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, jejíž podmínky byly změněny dne 19.6.2015 uveřejněním oznámení o změně zadávacích podmínek na profilu zadavatele, a to ve lhůtě do 30 dnů od uzavření Kupní smlouvy č. 808/15 na předmětnou veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem – TOTAL SERVICE s.r.o., IČO 25618067 (nyní TOTAL SERVICE a.s., IČO 25618067, se sídlem U Uranie 954/18, 170 00 Praha 7 – Holešovice) – dne 31.7.2015, tj. nejpozději dne 31.8.2015, ale oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek až dne 30.10.2015.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve  výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – ukládá podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 14 500 Kč (čtrnáct tisíc pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení

1.             Obviněný – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 4.6.2015 uveřejněním výzvy „k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou postupem pro zjednodušené podlimitní řízení“ z téhož dne na profilu zadavatele https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/seznamDokumentu.jsf?id=171160 zadávací řízení na veřejnou zakázku „Dodávka »Nulových klientů« jako náhrady klasických PC pro připojení do virtuálního prostředí Městské policie hl. m. Prahy“, jehož podmínky byly změněny dne 19.6.2015 uveřejněním oznámení o změně zadávacích podmínek na profilu zadavatele (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Ve výzvě „k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou postupem pro zjednodušené podlimitní řízení“ ze dne 4.6.2015 zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v celkové výši 1 755 000 Kč bez DPH. Ve výzvě k podání nabídky pak zadavatel dále uvedl, že „vyzývá k podání nabídky k veřejné zakázce malého rozsahu zadávanou postupem pro zjednodušené podlimitní řízení podle § 38 zákona“.

3.             Obviněný dne 13.7.2015 rozhodl, že nejvhodnější nabídku podal vybraný dodavatel – TOTAL SERVICE s.r.o., IČO 25618067, nyní TOTAL SERVICE a.s., IČO 25618067, se sídlem U Uranie 954/18, 170 00 Praha 7 – Holešovice, (dále jen „vybraný dodavatel“) – což obviněný oznámil prostřednictvím „Zprávy zadavatele o veřejné zakázce“ ze dne 13.7.2015, kterou uveřejnil dne 14.7.2015 na profilu zadavatele.

4.             Dne 31.7.2015 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem na realizaci veřejné zakázky Kupní smlouvu č. 808/15 s cenou ve výši 1 870 025 Kč bez DPH (dále jen „kupní smlouva“).

II.             Postup Úřadu

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 13.11.2018 poznatek evidovaný pod sp. zn. P0452/2018/VZ, ve kterém bylo mj. uvedeno, že zadavatel v zákonných lhůtách neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku a neodeslal oznámení o zadání zakázky do Věstníku veřejných zakázek. Úřad tak získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, zahájil z vlastní činnosti šetření v uvedené věci a v té souvislosti si od zadavatele vyžádal dokumentaci o veřejné zakázce a vyjádření k pochybnostem o zákonnosti jeho postupu, které obdržel dne 6.12.2018.

6.             Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí správního spisu vedeného v této věci, dospěl Úřad k závěru, že obviněný nepostupoval ve vztahu k zákonem stanoveným povinnostem spočívajícím v uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele a v odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení v souladu se zákonem.

7.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

8.             Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že v daném případě jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku. Ke svému příkazu uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

III.           Závěry Úřadu

Aplikace příslušné právní úpravy

9.             Úřad uvádí, že zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo realizováno v době účinnosti zákona. Dne 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon upravující zadávání veřejných zakázek v prostředí České republiky, a sice zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 134/2016 Sb.“), a Úřad musí při posuzování případu přihlédnout ve prospěch obviněného k eventuální příznivější právní úpravě (podrobněji viz dále). Úřad konstatuje, že podle § 248 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona č. 134/2016 Sb., a pro zvláštní postupy podle části šesté. Podle § 248 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. Úřad také projednává přestupky podle tohoto zákona a ukládá pokuty za jejich spáchání.

10.         V této souvislosti Úřad dále konstatuje, že při rozhodování o spáchání přestupku je Úřad povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v  čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním; judikatura v této věci pak byla zákonodárcem reflektována při tvorbě zákona o přestupcích, kdy v § 2 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky je předmětná ústavní zásada přímo zakotvena i pro správní trestání, neboť podle § 2 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější.

11.         Tuto výjimku aplikoval Nejvyšší správní soud např. v rozsudku č. j. 6 A 126/2002-27 ze dne 27.10.2004, v němž mimo jiné uvedl: »To, že žalobce se podle zjištění správních orgánů dopustil deliktu za účinnosti starého práva, ještě eo ipso neznamená, že mu také za tyto delikty podle starého práva může být bez dalšího uložena sankce. Takový názor by ve svých důsledcích znamenal, že tu může dojít k uložení trestu za něco, co nové právo vůbec nesankcionuje, a tedy i k přímému porušení zásady vyslovené v čl. 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod. Také trestání za správní delikty musí podléhat stejnému režimu jako trestání za trestné činy a v tomto smyslu je třeba vykládat všechny záruky, které se podle vnitrostátního práva poskytují obviněnému z trestného činu. Je totiž zřejmé, že rozhraničení mezi trestnými (a tedy soudem postižitelnými) delikty a delikty, které stíhají a trestají orgány exekutivy, je výrazem vůle suverénního zákonodárce; není odůvodněno přirozenoprávními principy, ale daleko spíše je výrazem trestní politiky státu (…). Z těchto důvodů – a přinejmenším od okamžiku, kdy byla ratifikována Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod – není rozhodné, zda pozitivní právo označuje určité deliktní jednání za trestný čin nebo za správní delikt. Zmiňuje-li se tedy uvedená Úmluva ve svém článku 6 odst. 1 o „jakémkoli trestním obvinění“, je třeba záruky, v této souvislosti poskytované tomu, kdo je obviněn, poskytnout shodně jak v trestním řízení soudním, tak v deliktním řízení správním. Tímto způsobem ostatně vykládá Úmluvu stabilně i judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Pro české právo to pak znamená, že i ústavní záruka článku 40 odst. 6 Listiny o tom, že je nutno použít pozdějšího práva, je-li to pro pachatele výhodnější, platí jak v řízení soudním, tak v řízení správním. Shodně ostatně judikují i správní soudy (srov. k tomu např. rozhodnutí uveřejněné pod č. 91/2004 Sb. NSS). Přijetí tohoto principu pak znamená, že nelze trestat podle starého práva v době účinnosti práva nového, jestliže nová právní úprava konkrétní skutkovou podstatu nepřevzala; analogicky to platí i tehdy, jestliže nová úprava stanoví mírnější sankce za stejné jednání (například nižší výměru pokuty).«.

12.         Ve výše uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud také konstatoval, že rozhodnutí, které se s dodržením ústavního principu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudku č. j. 5 Afs 68/2011-99 ze dne 21.3.2012, kde dovodil povinnost správních orgánů zabývat se dodržením ústavního principu povinnosti použít pozdější právní úpravu, pokud je pro pachatele příznivější (obdobně též i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2012-48 ze dne 12.4.2013). Dle nálezů Ústavního soudu (např. ÚS II. 192/05-2 ze dne 11.7.2007 a ÚS III. 611/01 ze dne 13.6.2002) je opomenutí správního orgánu zabývat se tím, zda nová právní úprava není nebo je pro účastníka příznivější, zásahem do jeho práva na spravedlivý proces.

13.         I když tedy Úřad shledá na straně obviněného pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle zákona, je Úřad povinen zohlednit novou právní úpravu, resp. jakoukoli pozdější právní úpravu, a posoudit, zda je tato nová právní úprava pro obviněného příznivější.

Právní postavení zadavatele

14.         Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

15.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

16.         Jak je zřejmé z čl. 1 bodu 1. ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zadavatel hlavní město Praha je vyšším územním samosprávným celkem.

17.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel hlavní město Praha je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť je územním samosprávným celkem.

18.         K postupu zadavatele Úřad dále uvádí, že podle § 26 odst. 5 zákona pokud zahájí veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Je tedy zřejmé, že zadavatel byl povinen postupovat v celém průběhu zadávání veřejné zakázky podle zákona způsobem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, neboť jakožto územní samosprávný celek, je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona (k právnímu postavení zadavatele – viz dále), a zároveň si takový postup pro zadávání veřejné zakázky zvolil, když ve výzvě k podání nabídky výslovně uvedl, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou postupem pro zjednodušené podlimitní řízení podle § 38 zákona.

19.         Pro úplnost Úřad dodává, že zadavatel je jako územní samosprávný celek veřejným zadavatelem i podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., a že podle § 24 zákona č. 134/2016 Sb. je zadavatel povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít i jiný režim.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení zákona

20.         Podle § 17 písm. w) zákona se profilem zadavatele se rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

21.         Podle § 147a odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele

a) smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,

b) výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,

c) seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.

22.         Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d),

c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

23.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

24.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) e), f) nebo g) zákona.

Relevantní ustanovení zákona č. 134/2016 Sb.

25.         Podle § 28 odst. 1 písm. j) zákona č. 134/2016 Sb. se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, který umožňuje neomezený dálkový přístup a na kterém zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám.

26.         Podle § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

27.         Podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. se veřejný zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1.

28.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.

Relevantní skutečnosti

29.         Zadavatel ve svém vyjádření k podnětu sp. zn. P0452/2018/VZ ze dne 5.12.2018 uvedl, že smlouvu zveřejnil na profilu zadavatele až dne 8.10.2015.

30.         Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku dne 31.7.2015. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na veřejnou zakázku byla uveřejněna dne 8.10.2015. 

Právní posouzení

31.         Úřad uvádí, že povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku byla do zákona zakotvena tzv. transparentní novelou, tj. zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se měnil zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.4.2012, přičemž povinnosti stanovené zadavatelům v § 147a zákona, vč. povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele kompletní znění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, mají za cíl posílit princip transparentnosti veřejných zakázek (v tomto případě prostřednictvím možnosti seznámení se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy) a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.

32.         Pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 zákona je pak nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (případně její změny či dodatku), jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (případně její změny či dodatku), dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy (případně uzavření změny či dodatku smlouvy). Pokud zadavatel veškeré uvedené podmínky nesplní, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění smlouvy, jak tomu je v šetřeném případě,  má za následek nesplnění zákonné povinnosti.

33.         Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem dne 31.7.2015 smlouvu na veřejnou zakázku a současně na daný případ nelze aplikovat ani jednu z výjimek uvedených v § 147a odst. 2 písm. a), b) a c) zákona (viz bod 22. odůvodnění tohoto příkazu), byl zadavatel povinen tuto smlouvu na profilu zadavatele ve lhůtě do 17.8.2015 uveřejnit (Úřad poznamenává, že poslední den lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele připadl na sobotu 15.8.2015, avšak podle obecných pravidel pro počítání času se v takovém případě poslední den lhůty pro uveřejnění smlouvy posouvá na nejblíže následující pracovní den, kterým bylo pondělí 17.8.2015), k čemuž však prokazatelně nedošlo, když na něm byla předmětná smlouva uveřejněna až dne 8.10.2015.

34.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad učinil dílčí závěr, že zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 2 zákona v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona, když  neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření s vybraným uchazečem dne 31.7.2015, tj. nejpozději dne 17.8.2015, ale uveřejnil ji až dne 8.10.2015.

35.         Dále Úřad uvádí, že zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo realizováno v době účinnosti zákona, avšak dne 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon upravující zadávání veřejných zakázek v prostředí České republiky, a sice zákon č. 134/2016 Sb.

36.         Veřejnému zadavateli je v § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. stanovena povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. Dále pak je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně na které zadavatele, se tato povinnost neuplatní (viz bod 26. odůvodnění tohoto příkazu).

37.         Z důvodů popsaných výše v bodech 9. – 13. odůvodnění tohoto příkazu byl tedy Úřad povinen uvážit, zda pozdější právní úprava není pro obviněného příznivější.

38.         Úřad nejprve porovnal skutkovou podstatu přestupku podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona, veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, přičemž podle § 147a odst. 2 písm. zákona dále platí, že veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Podle § 219 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. Z právě uvedeného vyplývá, že zákon i zákon č. 134/2016 Sb. ukládají zadavateli totožnou povinnost, tedy uveřejnit na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření smlouvy na veřejné zakázky s výjimkami uvedenými v § 147a odst. 2 písm. a), b) a c) zákona a v § 219 odst. 1 písm. a) b) c, a d) zákona č. 134/2016 Sb., přičemž žádná z těchto výjimek na smlouvu uzavřenou na předmětnou veřejnou zakázku nedopadá.

39.         Při posuzování protiprávnosti jednání obviněného tedy není mezi právní úpravou účinnou v době spáchání šetřeného přestupku a novou právní úpravou rozdíl.

40.         Následně Úřad porovnal výši sankce, kterou byl oprávněn za přestupek uložit podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona (do 20 000 000 Kč) a podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. („pouze“ do 1 000 000 Kč), z čehož je evidentní, že maximální výše sankce (tedy „trestu“ za spáchaný přestupek) je podle zákona č. 134/2016 Sb. pro obviněného příznivější (je výrazně nižší oproti předchozí právní úpravě).

41.         Vzhledem k výše uvedenému byl Úřad při rozhodování o spáchání přestupku povinen uplatnit výjimku ze zákazu retroaktivity trestních norem, a aplikovat tak § 2 odst. 1 zákona o přestupcích.

42.         Zároveň Úřad zdůrazňuje, že porovnáním relevantních ustanovení obou právních úprav, tj. zákona i zákona č. 134/2016 Sb., bylo Úřadem současně zjištěno, že jednání obviněného je v šetřené věci co do viny stále trestné podle obou předmětných právních norem. S odkazem např. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1430/2010 ze dne 15.12.2010, v němž bylo uvedeno, že „Jestliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., pak je ustanoveními tohoto příznivějšího zákona vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnosti činu, protože výrok o způsobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody je podle § 122 odst. 1 tr. ř. obligatorní součástí takto uloženého trestu. Proto ukládá-li soud nepodmíněný trest odnětí svobody podle zákona č. 140/1961 Sb., musí pro účely výkonu trestu odnětí svobody pachatele zařadit do odpovídajícího typu věznice podle § 39a tr. zák., nikoliv podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku.“ Úřad vyslovuje dílčí závěr, že trestnost konkrétního činu (přestupku) není možné posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného při rozhodování o tomto činu (přestupku), a je tedy nutno aplikovat příznivější normu jako celek. Je-li tedy jednání obviněného nadále trestné podle obou výše specifikovaných právních norem, pak je Úřad, coby orgán rozhodující o odpovědnosti za přestupek obviněného, s odkazem na závěry Nejvyššího soudu uvedené ve výše citovaném usnesení, vázán ustanoveními příznivější právní úpravy pro obviněného, novým zákonem, tj. zákonem č. 134/2016 Sb., jak při rozhodnutí o vině, tak i při rozhodnutí o trestu. S ohledem na shora popsané tedy Úřad při rozhodování věci aplikoval pozdější („nový“) zákon.

43.         Na základě výše uvedeného a aplikace pozdější právní úpravy považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. tím, že v rozporu s § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. neuveřejnil na svém profilu smlouvu na veřejnou zakázku, a to ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva byla s vybraným dodavatelem uzavřena dne 31.7.2015 a posledním dnem pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele byl 17.8.2015.

44.         Obviněný tak naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. 

K výroku II. příkazu

Relevantní ustanovení zákona

45.         Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

46.         Podle § 146 odst. 1 zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění

a) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,

b) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

47.         Ukončení zadávacího řízení není na rozdíl od zákona č. 134/2016 Sb. (viz bod 50. odůvodnění tohoto příkazu) v zákoně definováno, avšak z ustanovení, která jsou uvedena v části druhé, hlavě VIII. zákona vyplývá, že zadávací řízení končí uzavřením smlouvy nebo zrušením zadávacího řízení.

48.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

49.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) e), f) nebo g) zákona.

Relevantní ustanovení zákona č. 134/2016 Sb.

50.         Podle § 51 odst. 1 zákona zadávací řízení je ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.

51.         Podle § 53 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb. se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až § 127 obdobně.

52.         Podle § 126 zákona č. 134/2016 Sb. zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

53.         Podle § 212 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

54.         Podle § 212 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. odešle zadavatel formulář elektronicky do

a)Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b)Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

55.         Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

56.         Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.za přestupek se uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odstavce 1.

Rozhodné skutečnosti

57.         Zadavatel ve svém vyjádření k podnětu sp. zn. P0452/2018/VZ ze dne 5.12.2018 uvedl následující.

„V dobězadání veřejné zakázky držel zadavatel následující výklad.

Uvedené ustanovení § 83 odst. 1 zákona je potřeba vykládat společně s ustanovením § 146 odst. 1 zákona, která stanoví: »Je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen ˏvyhlášeníˊ), rozumí se tím uveřejnění:

a) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,

b) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen ˏÚřední věstníkˊ), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh«

Obecně nebylo jasně stanoveno, zda zadavatel pokud zadává veřejnou zakázku podle hodnoty ve zjednodušeném podlimitním řízení, má povinnost podle daného ustanovení o oznámení zadání veřejné zakázky do Věstníku aplikovat. Jelikož samotná informační povinnost zadavatele je v takovém případě dána povinnostmi vyvěsit uzavřenou smlouvu na profilu zadavatele, čímž je smysl daného ustanovení naplněn. Pro argument, že smysl tohoto ustanovení není určen pro veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, hovoří i skutečnost, že zjednodušené podlimitní řízení není zahájeno uveřejněním ve Věstníku veřejných zakázek.

Veškeré informace o zjednodušeném podlimitním řízení se uveřejňují na profilu zadavatele. Při vztažení tohoto ustanovení i na zjednodušené podlimitní řízení by následně nebylo možné provázat informaci o výsledku výběrového řízení se samotnou realizovanou veřejnou zakázkou. Posléze se zadavatel přiklonil k názoru, že dané ustanovení má být aplikováno i na veřejné zakázky, jež svou hodnotou odpovídají veřejné zakázce malého rozsahu a jsou zadávány ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zadavatel nyní postupuje podle zákona o zadávání veřejných zakázek a zakázky obdobného charakteru zveřejňuje dle příslušných ustanovení.“

58.         Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku dne 31.7.2015.

59.         Oznámení o výsledku zadávacího řízení (oznámení o zadání veřejné zakázky) bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30.10.2015 a uveřejněno dne 2.11.2015 pod ev. č. zakázky 525573. 

Právní posouzení

60.         Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadávací řízení šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dne 31.7.2015, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel na realizaci předmětu veřejné zakázky s vybraným dodavatelem kupní smlouvu.

61.         Podle § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona byl zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, tj. nejpozději dne 17.8.2015, který byl prvním pracovním dnem po sobotě 15.8.2015, která byla 15. dnem od uzavření smlouvy. V šetřeném případě však zadavatel odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění až dne 30.10.2015 a nedodržel tak lhůtu stanovenou v § 83 odst. 1 zákona.

62.         Nesplnění povinnosti odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení v zákonem stanovené lhůtě sice není způsobilé ovlivnit průběh a výsledek zadávacího řízení, ale není tak naplněn účel zákonem stanovených uveřejňovacích povinností, kterým je především zajištění veřejné publicity relevantních informací o zadávacím řízení a tím zajištění veřejné kontroly nakládání s veřejnými prostředky. Předpokladem následné kontroly procesu zadávání je, aby veřejnost disponovala informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení, což je podmíněno mj. i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Úřad doplňuje, že zadavatel má mj. povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek i v případě zjednodušeného podlimitního řízení.

63.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad učinil dílčí závěr, že zadavatel v šetřeném případě postupoval v rozporu s § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.

64.         Dále Úřad uvádí, že zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo realizováno v době účinnosti zákona, avšak dne 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon upravující zadávání veřejných zakázek v prostředí České republiky, a sice zákon č. 134/2016 Sb.

65.         Zadavateli je v § 126 zákona č. 134/2016 Sb. stanovena povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

66.         Z důvodů popsaných výše v bodech 9. – 13. odůvodnění tohoto příkazu byl tedy Úřad povinen uvážit, zda pozdější právní úprava není pro obviněného příznivější.

67.         Úřad nejprve porovnal skutkovou podstatu přestupku podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., přičemž je zjevné, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně lhůty, ve které má být povinnost uveřejnit oznámení o výsledku zadávacího řízení splněna, a to z 15 dnů od uzavření smlouvy podle § 83 odst. 1 zákona na lhůtu 30 dnů od uzavření smlouvy podle § 126 zákona č. 134/2016 Sb. Je tedy zřejmé, že pozdější právní úprava je v daném případě pro obviněného příznivější, neboť doba, po kterou nebylo oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněno, byla podle zákona č. 134/2016 Sb. kratší.

68.         Následně Úřad porovnal výši sankce, kterou byl oprávněn za přestupek uložit podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona (do 20 000 000 Kč) a podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. („pouze“ do 200 000 Kč), z čehož je evidentní, že maximální výše sankce (tedy „trestu“ za spáchaný přestupek) je podle zákona č. 134/2016 Sb. pro obviněného příznivější (je výrazně nižší oproti předchozí právní úpravě).

69.         Vzhledem k výše uvedenému byl Úřad při rozhodování o spáchání přestupku povinen uplatnit výjimku ze zákazu retroaktivity trestních norem, a aplikovat tak § 2 odst. 1 zákona o přestupcích.

70.         Zároveň Úřad zdůrazňuje, že je vázán ustanoveními příznivější právní úpravy pro obviněného jak při rozhodnutí o vině, tak i při rozhodnutí o trestu, a proto při rozhodování věci aplikoval zákon č. 134/2016 Sb. (k aplikaci příznivější právní úpravy viz bod 42. odůvodnění tohoto příkazu).

71.         Vycházeje z výše uvedeného Úřad uvádí, že z § 126 zákona zřetelně vyplývá povinnost obviněného odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku způsobem podle § 212 zákona, a to do 30 dnů od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem dne 31.7.2015. Jestliže tedy obviněný veřejnou zakázku zadával jako podlimitní ve zjednodušeném podlimitním řízení, pak byl rovněž povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázekdo 30 dnů od uzavření smlouvy, tedy nejpozději dne 31.8.2015, který byl prvním pracovním dnem po neděli 30.8.2015, která byla 30. dnem od uzavření smlouvy. Úřad zjistil, že do Věstníku veřejných zakázek bylo oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku odesláno dne 30.10.2015. Z uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nesplnil povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě stanovené v § 126 zákona.

72.         K argumentaci zadavatele uvedené v jeho vyjádření ze dne 5.12.2018 k podnětu sp. zn. P0452/2018/VZ Úřad uvádí, že skutečnost, že v době zadávání veřejné zakázky se řídil nesprávným výkladem příslušných ustanovení zákona, nijak nemůže zhojit nezákonnost jeho postupu, tedy to, že oznámení o výsledku zadávacího řízení neuveřejnil v zákonné lhůtě ve Věstníku veřejných zakázek.

73.         Na základě výše uvedeného a aplikace pozdější právní úpravy považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. tím, že v rozporu s § 126 zákona č. 134/2016 Sb. v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, a to ve lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva byla s vybraným dodavatelem uzavřena dne 31.7.2015 a posledním dnem pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění byl  31.8.2015.

74.         Obviněný tak naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.  

K uložení pokuty

75.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků při uveřejňování, a to

• přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. tím, že v rozporu s  § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku ve lhůtě do 15 dnů od uzavření kupní smlouvy s vybraným dodavatelem dne 31.7.2015, tj. nejpozději dne 17.8.2015, ale smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele až dne 8.10.2015, 
• přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. tím, že v rozporu s  § 126 zákona č. 134/2016 Sb. v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku ve lhůtě do 30 dnů od uzavření kupní smlouvy dne 31.7.2015, tj. nejpozději dne 31.8.2015, ale oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek až dne 30.10.2015.

76.         Vzhledem ke skutečnosti, že dne 1.7.2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích. Z uvedeného důvodu Úřad dospěl k závěru, že obviněný spáchal přestupky podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. a podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb. (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“, pozn. Úřadu). Tatáž argumentace se pak vztahuje i  k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že tento příkaz je prvním úkonem v řízení o přestupku, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích za obviněného (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele, pozn. Úřadu).

77.         Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.

78.         K uložení pokuty Úřad opakuje, že podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, kdy skutečnost, že se předmětná ústavní zásada uplatní i pro správní trestání, vyplývá ze soudní judikatury, která byla zároveň reflektována v § 2 odst. 1 zákona o přestupcích, pročež Úřad v tomto případě postupuje při ukládání sankce podle zákona č. 134/2016 Sb.; v rámci posouzení zániku odpovědnosti za spáchaný přestupek z hlediska „příznivosti pozdějších úprav“ pak Úřad posoudil jak zákon č. 134/2016 Sb. ve znění do 30.6.2017, tak současné znění zákona č. 134/2016 Sb. i zákon o přestupcích, neboť právní úprava zániku odpovědnosti se v těchto zákonech liší.

79.         Podle § 270 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., ve znění do 30.6.2017 odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

80.         Podle § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která činí 5 let.

81.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. 

82.         V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., ve znění do 30.6.2017, zákona č. 134/2016 Sb. a zákona o přestupcích Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. došlo dne 18.8.2015, tj. prvním dnem po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění kupní smlouvy na profilu zadavatele, jejíž poslední den připadl na 17.8.2015; ke spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. došlo dne 1.9.2015, tj. prvním dnem po marném uplynutí lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, jejíž poslední den připadl na 31.8.2015. Úřad se o spáchání přestupků dozvěděl z poznatku, který obdržel dne 13.11.2018, na základě kterého získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem. Řízení o přestupcích je zahájeno doručením tohoto příkazu.  K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení řízení o přestupcích tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupky uplynutím promlčení doby nezanikla, a to ani podle zákona č. 134/2016 Sb. ve znění do 30.6.2017, zákona č. 134/2016 Sb. a zákona o přestupcích.

83.         Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

84.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.

85.         Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.

86.         Za přestupek uvedený ve výroku I. příkazu tedy lze uložit pokutu v maximální výši 1 000 000 Kč a za přestupek uvedený ve výroku II. příkazu pokutu v maximální výši 200 000 Kč. Úřad proto stanovil pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť za něj lze uložit přísnější sankci. K tomu Úřad podotýká, že k druhému spáchanému přestupku přihlédne v rámci posouzení okolností spáchání přestupku.

87.         Při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne podle § 37 písm. a) zákona o přestupcích zejména k povaze a závažnosti přestupku a podle § 37 písm. c) zákona o přestupcích k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

88.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

89.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6.6.2013).

90.         Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

91.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku ve smyslu § 37 písm. a) zákona o přestupcích Úřad konstatuje, že v případě neuveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku se sice jedná o nesplnění zákonné uveřejňovací povinnosti, kterou nelze nahradit či zhojit žádným jiným úkonem zadavatele, avšak na škále závažnosti správních deliktů stojí na jednom z nižších stupňů například oproti situaci, kdy zadavatel při uzavření smlouvy podle zákona vůbec nepostupuje nebo kdy eliminuje či narušuje soutěžní prostředí, neboť neuveřejnění smlouvy v zákonné lhůtě samo o sobě není způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

92.         Co se týče kritéria uvedeného v § 37 písm. c) zákona o přestupcích Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k nesplnění povinnosti uveřejnění v zákonem stanovené lhůtě, jež je projevem zásady transparentnosti, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele. Jako přitěžující okolnost tak Úřad shledal tu skutečnost, že neuveřejněním smlouvy na veřejnou zakázku v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření s vybraným dodavatelem dne 31.7.2015, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost operativní kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji, přičemž uzavřená smlouva je jedním z dokumentů, který se významně podílí na informování veřejnosti o výsledku zadávacího řízení. V této souvislosti ale Úřad jako polehčující okolnost shledal fakt, že zadavatel zcela nerezignoval na povinnost uveřejnit předmětnou smlouvu, když ji uveřejnil se zpožděním, což stupeň závažnosti přestupku snižuje.

93.         Jako polehčující okolnost Úřad při určení výše pokuty zohlednil i hodnotu veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce přihlédnout k ceně veřejné zakázky (1 870 025 Kč bez DPH), která svou výší odpovídá veřejné zakázce malého rozsahu (podle § 27 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty), a nikoliv například nadlimitní veřejné zakázce. Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně veřejné zakázky.

94.         Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost i dobu, jež uplynula od spáchání přestupku. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9.4.2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. V daném případě ke spáchání přestupku obviněným došlo dne 16.8.2015, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba více než 3,5 roku. Jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „(…) je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

95.         Jako k přitěžující okolnosti pak Úřad přihlédl druhému spáchanému přestupku. Žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti, které by měly vliv na výši uložené pokuty, Úřad neshledal.

96.         Při posuzování výše uložené pokuty Úřad vycházel rovněž z premisy, že pokuta uložená obviněnému má splňovat dvě základní funkce právní odpovědnosti, které nelze oddělit, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. V případě projednávaného přestupku Úřad s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu z vyložených důvodů upřednostnil význam funkce preventivní před funkcí represivní, aby za uvedené situace pokuta primárně vyjadřovala to, že obviněný musí dostát zákonem stanoveným povinnostem, takže jde primárně o sankci, která má vést obviněného k přijetí takových opatření, aby se v budoucnu nerespektování normy vystříhal, přičemž za jiných okolností by její nerespektování mohlo mít v souvislosti s přezkumem postupu obviněného zásadnější dopady. Úřad má za to, že uložená výše pokuty je přiměřená následkům přestupku.

97.         Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž přihlédl k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť stanovená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pokuty, jež mají likvidační charakter a pokuty, které by mohly nepřiměřeným způsobem negativně ovlivnit činnost zadavatele. Ze schváleného rozpočtu na rok 2019 zveřejněného na webových stránkách obviněného (dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/finance/rozpocet/rozpocet_na_rok_2019/schvaleny_rozpocet_vlastniho_hlavniho.html) Úřad zjistil, že obviněný v roce 2019 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 59 175 179,30 tis. Kč. S ohledem na hospodaření zadavatele s financemi v řádech desítek miliard Kč (přestože výdaje převyšují příjmy) je Úřad toho názoru, že stanovenou pokutu nelze vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) do ekonomické situace obviněného, neboť jejím uložením není rozpočet obviněného zatížen takovým způsobem, který by de facto ochromil jeho činnost, naopak uložená pokuta je vzhledem k jeho rozpočtovým příjmům zcela marginální.

98.         Po zvážení všech okolností případu Úřad stanovil výměru pokuty ve výši uvedené ve výroku III. tohoto příkazu, neboť tuto výši pokuty považuje Úřad za dostačující k naplnění obou základních funkcí právní odpovědnosti.

99.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy