číslo jednací: S0079/2019/VZ-11538/2019 /523/GHo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 2. 2019 na návrh ze dne 21. 2. 2019, jehož účastníky jsou

• zadavatel – statutární město České Budějovice, IČO 00244732, se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 1/1, 370 01 České Budějovice,
• navrhovatel – Institut regionálních informací, s.r.o., IČO 25585991, se sídlem Chládkova 898/2, Žabovřesky, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 2. 2019 Mgr. Jindřichem Skácelem, advokátem, ev. č. ČAK 09913, se sídlem Zachova 633/4, 602 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zpracování nového územního plánu České Budějovice“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-023695 ve znění oprav uveřejněných dne 3. 8. 2018 a dne 17. 8. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 136-311081, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 148-339580 a dne 17. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 157-360595,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel– statutární město České Budějovice, IČO 00244732, se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 1/1, 370 01 České Budějovice – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Zpracování nového územního plánu České Budějovice“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-023695 ve znění oprav uveřejněných dne 3. 8. 2018 a dne 17. 8. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 136-311081, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 148-339580 a dne 17. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 157-360595, postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když zrušil předmětné zadávací řízení, aniž by v oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 16. 1. 2019 uvedl důvody, které by bylo možné označit za důvody hodné zvláštního zřetele, neboť důvody uvedené v cit. oznámení spočívající v pochybnosti zadavatele o správném nastavení zadávacích podmínek poté, co zadavatel provedl jejich změnu, konkrétně o správném nastavení požadavku na referenční zakázky u hodnotícího kritéria „zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“, není možné považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.  

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – statutární město České Budějovice, IČO 00244732, se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 1/1, 370 01 České Budějovice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší všechny úkony zadavatele související se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Zpracování nového územního plánu České Budějovice“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-023695 ve znění oprav uveřejněných dne 3. 8. 2018 a dne 17. 8. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 136-311081, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 148-339580 a dne 17. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 157-360595, včetně oznámení zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 16. 1. 2019.

III.

Zadavateli – statutární město České Budějovice, IČO 00244732, se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 1/1, 370 01 České Budějovice – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0079/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Institut regionálních informací, s.r.o., IČO 25585991, se sídlem Chládkova 898/2, Žabovřesky, 616 00 Brno – ze dne 21. 2. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zpracování nového územního plánu České Budějovice“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-023695 ve znění oprav uveřejněných dne 3. 8. 2018 a dne 17. 8. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 136-311081, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 148-339580 a dne 17. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 157-360595.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – statutární město České Budějovice, IČO 00244732, se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 1/1, 370 01 České Budějovice – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – statutární město České Budějovice, IČO 00244732, se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 1/1, 370 01 České Budějovice (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdější předpisů (dále jen „zákon“) zahájil dne 16. 7. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zpracování nového územního plánu České Budějovice“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-023695 ve znění oprav uveřejněných dne 3. 8. 2018 a dne 17. 8. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 136-311081, ve znění oprav uveřejněných dne 3. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 148-339580 a dne 17. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 157-360595 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V bodě II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na služby a v bodě II.1.4) tohoto oznámení zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil takto: „[p]ředmětem veřejné zakázky je vyhotovení územního plánu České Budějovice (dále jen „ÚP“) v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen „stavební zákon“), dále v souladu s prováděcími právními předpisy (zejména vyhl. č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění a vyhl. č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území, vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby), v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, vše v platném znění a dalšími právními předpisy a technickými normami, které se na řešenou problematiku vztahují. Podrobný popis předmětu veřejné zakázky je uveden v Zadávací dokumentaci uveřejněné na profilu zadavatele. “.

3.             Zadavatel stanovil v čl. 5 zadávací dokumentace ze dne 17. 7. 2018 (dále jen „zadávací dokumentace“) předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 15 000 000,- Kč bez DPH.

4.             Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 18. 9. 2018 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem 4 nabídky.

5.             Usnesením rady města České Budějovice č. 74/2019 zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku s odkazem na ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona a dne 16. 1. 2019 odeslal účastníkům zadávacího řízení oznámení zadavatele o zrušení zadávacího řízení z téhož dne  s odůvodněním zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku (dále jen „oznámení o zrušení zadávacího řízení“).

6.             Dne 29. 1. 2019 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele - Institut regionálních informací, s.r.o., IČO 25585991, se sídlem Chládkova 898/2, Žabovřesky, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 2. 2019 Mgr. Jindřichem Skácelem, advokátem, ev. č. ČAK 09913, se sídlem Zachova 633/4, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 26. 1. 2019 a dne 30. 1. 2019 bylo zadavateli doručeno doplnění námitek ze dne 29. 1. 2019, přičemž oba dokumenty směřovaly proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem (dále jen „námitky“).  Zadavatel námitky rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 12. 2. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), jež bylo doručeno navrhovateli téhož dne, odmítl.

7.             Navrhovatel následně dne 22. 2. 2019 podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 21. 2. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Z návrhu navrhovatele vyplývá, že navrhovatel brojí proti zrušení zadávacího řízení.

9.             Navrhovatel rozdělil návrh do šesti tematických kapitol. V kapitole I. „relevantní průběh veřejné zakázky do zrušení zadávacího řízení“ návrhu navrhovatel nejprve shrnuje průběh zadávacího řízení a uvádí, že do předmětného zadávacího řízení podal nabídku. Následně dne 30. 10. 2018 byl navrhovatel zadavatelem vyzván dopisem „výzva vybranému dodavateli k předložení údajů a dokladů“ k předložení údajů a dokladů dle § 122 odst. 3 a 5 zákona, přičemž tento požadavek zadavatele navrhovatel splnil. Poté dne 16. 1. 2019 obdržel navrhovatel od zadavatele oznámení o zrušení zadávacího řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) a § 128 zákona. Navrhovatel dále v kapitole II. „rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky“ návrhu uvádí text odůvodnění z oznámení o zrušení zadávacího řízení.

10.         Navrhovatel v další kapitole III. „podání námitek proti zrušení zadávacího řízení“ návrhu uvádí, že dne 29. 1. 2019 doručil zadavateli námitky proti zrušení zadávacího řízení ze dne 26. 1. 2019 a dne 30. 1. 2019 doručil zadavateli jejich doplnění ze dne 29. 1. 2019, přičemž navrhovatel učinil součástí této kapitoly návrhu své námitky ze dne 26. 1. 2019. Navrhovatel dodává, že zadavatel odmítl námitky rozhodnutím o námitkách a uvádí v kapitole IV. „rozhodnutí zadavatele o námitkách“ návrhu text rozhodnutí o námitkách.

11.         Kapitolu V. „odůvodnění návrhu k ÚOHS“ návrhu rozdělil navrhovatel na 3 části, a to část „výběr dodavatele a legitimní očekávání uzavření smlouvy“, část „neurčité, neodůvodněné a nepřezkoumatelné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (porušení zásady transparentnosti)“ a část „netransparentnost postupu zadavatele/možná podjatost“. V této kapitole navrhovatel především napadá zrušení zadávacího řízení a uvádí, že v šetřené věci jde o to, že zadavatel neuzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem, a místo toho doručil navrhovateli oznámení o zrušení zadávacího řízení s nepřezkoumatelným odůvodněním.

12.         V první části „výběr dodavatele a legitimní očekávání uzavření smlouvy“ V. kapitoly návrhu se navrhovatel předně vyjadřuje k argumentu zadavatele z rozhodnutí o námitkách, že navrhovatel „nikdy nebyl vybraným dodavatelem“.  Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel s ním jednal jako s vybraným dodavatelem, když ho tak i oslovoval v dopise ze dne 30. 10. 2018, a nesouhlasí se zadavatelem, že k předložení dokladů a údajů jej vyzývala hodnotící komise. S ohledem na text v uvedeném dopise „zadavatel si Vás dovoluje tímto vyzvat … jako vybraného dodavatele“ a vzhledem k zásadě legitimního očekávání navrhovatel předpokládal, že byl zadavatelem vybrán jako dodavatel, se kterým bude uzavřena smlouva.

13.         Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že existuje rozdíl mezi označením účastníka zadávacího řízení jako vybraného dodavatele pro účely předložení informací a dokladů a označením účastníka zadávacího řízení jako vybraného dodavatele, který je v oznámení o výběru dodavatele určen jako subjekt, se kterým má zadavatel v úmyslu uzavřít smlouvu. Navrhovatel napadá komentářovou literaturu, na kterou v této souvislosti odkazuje zadavatel a uvádí, že existují i odlišné názory v komentářové literatuře a cituje k § 122 zákona z literatury „Ivo Macek a kol. [z]ákon o zadávání veřejných zakázek, nakladatelství LEGES 2016“. Navrhovatel tuto část V. kapitoly uzavírá tvrzením, že všechny doklady a údaje před podpisem smlouvy doložil, a logicky mělo následovat oznámení o výběru dodavatele a uzavření smlouvy se zadavatelem.

14.         V druhé části „neurčité, neodůvodněné a nepřezkoumatelné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (porušení zásady transparentnosti)“ V. kapitoly návrhu navrhovatel uvádí, že zrušením zadávacího řízení byla porušena zásada transparentnosti a přiměřenosti, přičemž zásada transparentnosti byla ze strany zadavatele porušena tím, že zadavatel zrušil zadávací řízení „těsně před koncem“.

15.         Navrhovatel je dále přesvědčen, že z odůvodnění zrušení zadávacího řízení plyne, že zadavatel napadá erudici a kvalitu členů týmu navrhovatele a jimi předložených osobních referencí. V této souvislosti odkazuje navrhovatel na svoji podanou nabídku, ve které jsou uvedeny reference členů jeho týmu a dále uvádí profesní životopis Ing. arch. Michala Hadlače. K prokázání své erudice a kvality navrhovatel dále uvádí seznam dokončených projektů týkajících se urbanismu a územního plánování.

16.         Podle názoru navrhovatele je oznámení o zrušení zadávacího řízení nepřezkoumatelné, o čemž svědčí dle navrhovatele také článek uveřejněný na zpravodajském webu www.idnes.cz, z něhož navrhovatel v návrhu cituje. Navrhovatel k tomu uvádí, že z uvedeného článku plyne, že zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení neuvedl podstatné okolnosti, na základě kterých zadavatel zadávací řízení zrušil, a navrhovatel se tak nemohl efektivně bránit námitkami, resp. návrhem.

17.         K argumentu zadavatele, že pokračování v zadávacím řízení a výběr dodavatele na základě chybně vymezeného hodnocení by v konečném důsledku mohlo negativně ovlivnit hospodářskou soutěž, navrhovatel uvádí, že zadavatel obdržel 4 nabídky a pokud by zpřísnil v novém zadávacím řízení kvalifikační kritéria, obdržel by méně nabídek, a tudíž by porušoval zákon bezdůvodnými překážkami hospodářské soutěže.

18.         V třetí části „netransparentnost postupu zadavatele/možná podjatost“ V. kapitoly návrhu navrhovatel dále vyjadřuje pochybnost, zda zadavatel dodržel při zadávání veřejné zakázky postup dle směrnice rady města České Budějovice o veřejných zakázkách a cituje z čl. 23 této směrnice.

19.         V poslední kapitole „zájem na předmětné veřejné zakázce, vzniklá a hrozící újma“ návrhu navrhovatel uvádí, že mu hrozí majetková újma spočívající v tom, že s ním zadavatel neuzavřel smlouvu, a navrhovatel tak nemohl dosáhnout svého zisku. Dále navrhovateli vznikla a hrozí nemajetková újma související s poškozením dobrého jména navrhovatele zejména u současných, ale též u potenciálních klientů.

20.         V závěru návrhu se navrhovatel domáhá toho, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o zrušení zadávacího řízení.

Námitky navrhovatele ze dne 26. 1. 2019

21.         Navrhovatel nesouhlasí se zrušením zadávacího řízení a zpochybňuje i oprávnění zadavatele zrušit zadávací řízení v okamžiku, kdy byl již vybrán dodavatel. Dle navrhovatele je oznámení o zrušení zadávacího řízení v rozporu zejména s ust. § 6 zákona ve spojení s ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona, zásadou právní jistoty, principem ochrany legitimního očekávání a dobré víry a zákazem libovůle.  Navrhovatel v námitkách ze dne 26. 1. 2019 dále namítá, že oznámení o zrušení zadávacího řízení neobsahovalo poučení o možnosti podat opravný prostředek.

22.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení z důvodů subjektivních, nikoliv důvodů objektivních. Navrhovatel považuje zrušení zadávacího řízení za rozporné se zákonem i judikaturou proto, že důvody hodné zvláštního zřetele mají být objektivní, nikoliv subjektivní, k čemuž navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2010 č. j. 2 Afs 64/2009-109 a bod 61. odůvodnění rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0254/2018/VZ-22751/2018/532/KSt ze dne 3. 8. 2018.

23.         Navrhovatel dále uvádí, že Úřad považuje za akceptovatelné objektivní důvody zejména případy plynutí času – např. dodatečné informace, kvůli kterým se zkracují termíny plnění, a není proto možné po dodavateli plnění předmětu veřejné zakázky požadovat, nebo např. nefunkčnost elektronických nástrojů pro podání nabídek. V případě zrušení zadávacího řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele by se dle navrhovatele mělo jednat o objektivně posouditelné důvody stojící vně zadavatele. Navrhovatel uvádí, že zadavatel měl a mohl být schopen posoudit důsledky úpravy zadávacích podmínek, a nemůže tedy ospravedlňovat své vlastní jednání následným zrušením zadávacího řízení. Zadavatel sám je plně odpovědný za znění (správnost a úplnost) zadávacích podmínek.

24.         Navrhovatel vyjadřuje v námitkách ze dne 26. 1. 2019 obavu, zda zadavatel postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky s péčí řádného hospodáře, a uvádí, že když zadavatel „získal v průběhu zadávacího řízení pochybnosti o správném nastavení zadávacích podmínek“, měl tyto pochybnosti vyvrátit.

25.         Dle navrhovatele zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, jelikož zadávací řízení zrušil pouze z důvodu, že po prozkoumání nabídek „shledal, že zadávací podmínky tak, jak byly nastaveny, nenaplňují jeho požadavky“. Zadavatel dle navrhovatele navíc v oznámení o zrušení zadávacího řízení neuvádí žádné relevantní důvody, proč nepovažuje vybraného dodavatele za dostatečně erudovaného a kvalitního.

26.         Navrhovatel dále uvádí, že mu vznikla a hrozí majetková i nemajetková újma a cítí se být poškozen. Navrhovatel se také ohrazuje vůči mediálnímu výstupu zadavatele týkající se skutečnosti, že navrhovatel zpracovával pouze územní plány menších měst, mezi něž nelze České Budějovice zařadit.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

27.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 22. 2. 2019 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele téhož dne.

28.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

29.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0079/2019/VZ-05792/2019/523/GHo ze dne 25. 2. 2019. Část dokumentace o zadávacím řízení obdržel Úřad dne 1. 3. 2019. Vyjádření zadavatele k návrhu a zbývající část dokumentace Úřad obdržel dne 4. 3. 2019.

30.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0079/2019/VZ-08842/2019/523/GHo ze dne 27. 3. 2019 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků správního řízení se ve lhůtě určené výše citovaným usnesením Úřadu k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

31.         Úřad umožnil navrhovateli dne 1. 4. 2019 na základě jeho žádosti ze dne 29. 3. 2019 nahlédnout do spisu správního řízení vedeného pod sp. zn. S0079/2019/VZ.

32.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0079/2019/VZ-09645/2019/523/GHo ze dne 4. 4. 2019 určil Úřad účastníkům řízení, v souvislosti s žádostí zadavatele o prodloužení lhůty uložené Úřadem ze dne 3. 4. 2019, novou lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Dne 9. 4. 2019 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele po nahlédnutí do spisu z téhož dne.

33.         Úřad umožnil zadavateli dne 5. 4. 2019 na základě jeho žádosti ze dne 3. 4. 2019 nahlédnout do spisu správního řízení vedeného pod sp. zn. S0079/2019/VZ.

34.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0079/2019/VZ-10189/2019/523/GHo ze dne 9. 4. 2019 prodloužil Úřad účastníkům řízení v souvislosti s žádostí navrhovatele o prodloužení lhůty uložené Úřadem ze dne 8. 4. 2019 lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Dne 15. 4. 2019 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům a k podání zadavatele.

Vyjádření zadavatele k návrhu

35.         Dne 4. 3. 2019 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne. Zadavatel předně vyjadřuje přesvědčení, že oznámení o zrušení zadávacího řízení učinil v souladu se zákonem včetně podrobného odůvodnění a zrušení zadávacího řízení a úkony s tím spojené byly transparentní, nediskriminační a v souladu se zákonem.

36.         Zadavatel uvádí, že v druhé části „neurčité, neodůvodněné a nepřezkoumatelné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (porušení zásady transparentnosti)“ a v třetí části „netransparentnost postupu zadavatele/možná podjatost“  V. kapitoly návrhu namítá navrhovatel nové skutečnosti, které nebyly vymezeny v námitkách, a dodává k tomu, že navrhovatel není oprávněn v návrhu namítat skutečnosti, kterým nepředcházely řádně a včas podané námitky.  Navrhovatel v návrhu uvedl nové skutečnosti nad rámec námitek, které mohl přednést již v námitkách a současně se ani nezmiňuje o tom, proč nové skutečnosti uvedené v návrhu nepředložil již v námitkách.

37.         Zadavatel dále uvádí, že kritéria hodnocení zcela zjevně nejsou nastavena tak, aby objektivně vedla k výběru nejvýhodnějšího plnění pro zadavatele, a pokud by zadavatel v zadávacím řízení pokračoval, tzn. vybral nejvýhodnější nabídku a následně uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem, dopustil by se spáchání přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona. Zadavatel je toho názoru, že by veřejnou zakázku zadal na základě kritérií hodnocení, která jsou nesprávně nastavena a nevedou k výběru nejvýhodnější nabídky, jak požaduje zákon. Nesprávné nastavení kritérií hodnocení je dle přesvědčení zadavatele vadou takového charakteru, pro niž není možné v zadávacím řízení pokračovat, a která tedy opravňuje zadavatele ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

38.         Dle zadavatele jsou domněnky navrhovatele o tom, že s ním byl zadavatel povinen uzavřít smlouvu, protože jako vybraný dodavatel byl dle § 122 odst. 3 zákona vyzván k předložení dokladů a informací, zcela zavádějící a mylné. O výběru dodavatele musí rozhodnut rada města České Budějovice, přičemž až po rozhodnutí této rady může zadavatel vyhotovit a odeslat oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona.

39.         Zadavatel je také toho názoru, že navrhovateli musí být zřejmé, že kritéria hodnocení jsou nastavena tak, že za stejnou míru úrovně kvality považují zcela odlišná plnění („zpracování územního plánu města x zpracování změny územního plánu města“), což dle zadavatele nevede k výběru nejvýhodnější nabídky.

40.         Závěrem svého vyjádření zadavatel žádá Úřad, aby návrh navrhovatele s odkazem na ustanovení § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť postup zadavatele nezakládá důvody pro uložení nápravného opatření. Jelikož zadavatel plně odkázal i na jím uplatněnou argumentaci obsaženou v rozhodnutí o námitkách, kde podrobněji reaguje na jednotlivé vznesené rozporované skutečnosti navrhovatelem, níže Úřad shrnuje i obsah rozhodnutí o námitkách.

Obsah rozhodnutí o námitkách

41.         Zadavatel se nejprve vyjadřuje k námitce navrhovatele, že oznámení o zrušení zadávacího řízení neobsahovalo poučení o podání opravného prostředku. Zadavatel je přesvědčen, že skutečnost, že zadavatel navrhovatele v oznámení o zrušení zadávacího řízení neinformoval o možnosti podání námitek, není rozporná se zákonem, jelikož zadavatel je povinen poučit navrhovatele pouze tam, kde mu to výslovně ukládá zákon.

42.         Zadavatel dále shrnuje průběh zadávacího řízení a závěrem uvádí, že zadavatel, rada města České Budějovice, nepřistoupil na základě doporučení komise k výběru dodavatele, ale rozhodl o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel k tomu doplňuje, že navrhovatel v době zrušení zadávacího řízení neměl jakýkoliv nárok na to, aby s ním zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. Rada města České Budějovice jako zadavatel nerozhodla o výběru navrhovatele jako vybraného dodavatele, se kterým by měla být uzavřená smlouva. Označení navrhovatele jako vybraného dodavatele komisí pro účely předložení dokladů dle § 122 odst. 3 zákona nemůže být dáno na roveň rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. V této souvislosti se zadavatel odkazuje na komentářovou literaturu „HERMAN, P., FIDLER, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016“ k § 122 zákona. Zadavatel uzavírá, že postupoval v souladu se zákonem a nikdy nerozhodl o tom, že by s navrhovatelem měla být uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky. Zadavatel je přesvědčen, že nemohl tedy narušit zásadu právní jistoty či princip ochrany legitimního očekávání a dobré víry navrhovatele.

43.         Zadavatel je přesvědčen, že svým postupem nenarušil zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, když na základě posouzení průběhu zadávacího řízení jako celku a také hodnocení jako celku rozhodl o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel postupoval transparentně, nediskriminačně a zachoval zásadu rovného zacházení se všemi účastníky zadávacího řízení. Zadavatel jednal s navrhovatelem v průběhu celého zadávacího řízení shodně jako s dalšími účastníky zadávacího řízení a důvodem zrušení zadávacího řízení nebyla nabídka navrhovatele, ale pochybení zadavatele při vymezení způsobu hodnocení nabídek.

44.         K argumentaci navrhovatele týkající se důvodů pro zrušení zadávacího řízení, kdy navrhovatel považuje důvody, pro které zadavatel zrušil zadávací řízení, za subjektivní a nikoliv objektivní, uvádí zadavatel následující. Zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele, že nesprávné stanovení způsobu hodnocení nabídek veřejné zakázky nepředstavuje důvod hodný zvláštního zřetele. Zadavatel uvádí, že z důvodové zprávy k § 127 zákona vyplývá, že „důvod[em] hodný[m] zvláštního zřetele může mít na rozdíl od podstatné změny okolností subjektivní charakter, tj. bude spočívat například v neposkytnutí dotací slíbených zadavateli, jimiž je realizace veřejné zakázky podmíněna. V tomto smyslu nenavazuje na dosavadní judikaturu. Tento důvod pro zrušení zahrnuje i situace, kdy je zadání zakázky nevhodné z ekonomických důvodů, například pokud nabídky jsou výrazně dražší, než zadavatel předpokládal nebo pokud došlo k výraznému pohybu na trhu. Ekonomickým důvodem je například skutečnost, že zadavatel nedostane finanční prostředky pro realizaci veřejné zakázky.“. Zadavatel dále doplňuje, že zákon oproti pouze obecnému znění tohoto důvodu v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, nově upřesňuje, že důvody hodné zvláštního zřetele mohou nastat, ať už byly způsobeny zadavatelem či nikoli. Zadavateli je tak umožněno zadávací řízení ukončit i v případě, že jsou tyto důvody hodné zvláštního zřetele subjektivního charakteru.

45.         Dle přesvědčení zadavatele je pochybení zadavatele při vymezení kritérií hodnocení, kterého se v průběhu zadávacího řízení dopustil a které není možno zhojit jiným způsobem, důvodem hodným zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, a tedy oprávněným důvodem pro zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.  Jedná se o situaci, kterou zadavatel sice zapříčinil svým opomenutím v rámci zadávacího řízení (nedostatečně posoudil dopad změny zadávací dokumentace v průběhu lhůty pro podání nabídek), nicméně tato situace vede k tomu, že zadávací řízení není v souladu s účelem a cílem zákona. Zadavatel uvádí, že jeho pochybení při vymezení kritérií hodnocení, které identifikoval až v závěrečné fázi zadávacího řízení, nelze zhojit jiným způsobem, než zrušením zadávacího řízení.

46.         K pochybnosti navrhovatele, zda si zadavatel počínal při zadání veřejné zakázky s péčí řádného hospodáře, zadavatel uvádí, že při zadávání veřejné zakázky zachoval principy efektivního, účelného a hospodárného vynakládání finančních prostředků, když namísto uzavření smlouvy s dodavatelem, jehož výběr vzešel na základě chybného hodnocení nezohledňujícího odůvodněné potřeby zadavatele a vlastnosti předmětu veřejné zakázky, přistoupil ke zrušení zadávacího řízení.

47.         Zadavatel se dále vyjadřuje k námitce navrhovatele, v níž se navrhovatel ohrazuje vůči mediálnímu výstupu zadavatele týkající se zpracování územních plánů navrhovatelem, a uvádí, že důvodem zrušení zadávacího řízení nebyla nedostatečná kvalifikace navrhovatele či nesplnění podmínek účasti v zadávacím řízení navrhovatelem, ale chybné vymezení kritéria hodnocení č. 2 zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky.

48.         Závěrem se zadavatel vyjadřuje k újmě navrhovatele, která mu vznikla. Zadavatel uvádí, že nezpochybňuje, že navrhovatel měl s podáním nabídky a s účastí v zadávacím řízení výdaje, nicméně náklady na účast v zadávacím řízení si nese každý účastník zadávacího řízení sám a tyto nelze požadovat po zadavateli. Zadavateli také není zřejmé, na základě jaké skutečnosti navrhovatel dovozuje, že s ním byl zadavatel povinen uzavřít smlouvu, s čímž mj. spojuje újmu vzniklou s neúčastí v jiných zadávacích řízení, zajištění poddodavatelů či zaměstnání vlastních zaměstnanců. Zadavatel v zadávacím řízení nerozhodl o výběru dodavatele a navrhovatel tak nebyl v postavení, kdy by měl jakoukoliv jistotu či jen oprávněné očekávání, že s ním zadavatel uzavře smlouvu.

Vyjádření zadavatele ze dne 9. 4. 2019

49.         Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že trvá na svých vyjádřeních uvedených v oznámení o zrušení zadávacího řízení, rozhodnutí o námitkách a vyjádření zadavatele k návrhu. Zadavatel je přesvědčen, že jeho pochybení při vymezení kritérií hodnocení naplňuje důvody hodné zvláštního zřetele dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, a je tak oprávněným důvodem ke zrušení zadávacího řízení.

50.         Zadavatel své vyjádření uzavírá tím, že pokračování v zadávacím řízení a výběr dodavatele na základě chybně vymezeného hodnocení by narušovalo transparentnost zadávacího řízení, a mohlo by být vnímáno jako diskriminace účastníků zadávacího řízení a v konečném důsledku by mohlo negativně ovlivnit hospodářskou soutěž, neboť chybné nastavení kritéria hodnocení mohlo dle zadavatele vést k omezení okruhu možných dodavatelů (dodavatelů, kteří se v důsledku chybně zvoleného kritéria hodnocení rozhodli zadávacího řízení neúčastnit).

Vyjádření navrhovatele doručené Úřadu dne 15. 4. 2019

51.         Navrhovatel se nejprve vyjadřuje k argumentu zadavatele v jeho vyjádření k návrhu ze dne 4. 3. 2019, že navrhovatel namítá v návrhu nové skutečnosti, které nebyly vymezeny v námitkách. Navrhovatel připouští, že návrh je rozsáhlejší než námitky doručené zadavateli a rekapituluje svoji argumentaci v námitkách. Navrhovatel uvádí mj., že oznámení o zrušení zadávacího řízení je zejména v rozporu s § 6 zákona ve spojení s § 127 odst. 2 písm. d) zákona, zásadou právní jistoty, principem ochrany legitimního očekávání a dobré víry a zákazem libovůle a dále je „rozporné se zákonem i judikaturou, zejména proto, že důvody hodné zvláštního zřetele mají být objektivní, nikoliv subjektivní.“.

52.         Navrhovatel dále uvádí, že ve svém návrhu namítal porušení zásady transparentnosti zadavatelem, přičemž zásada transparentnosti byla dle navrhovatele porušena tím, že zadavatel zrušil zadávací řízení „těsně před koncem“.

53.         Navrhovatel uzavírá své vyjádření tvrzením, že při přípravě svého vyjádření zjistil, že zadavatel se rozhodl vybrat dodavatele nového územního plánu pomocí architektonické soutěže a uvádí text ze zápisu rady města České Budějovice ze dne 28. 1. 2019.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

54.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení postupoval v rozporu se zákonem. K tomu Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

55.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

56.         Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

57.         Podle § 116 odst. 1 zákona je zadavatel povinen pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

58.         Podle § 116 odst. 3 zákona musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

59.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

60.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

61.         Dle čl. 11 „způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace budou nabídky hodnoceny podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky v souladu s § 114 zákona na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality dle následujících kritérií hodnocení: hodnotící kritérium č. 1 „nabídková cena v Kč bez DPH“ s vahou 60 % (dále jen „hodnotící kritérium č. 1“) a hodnotící kritérium č. 2 „zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ s vahou 40 % (dále jen „hodnotící kritérium č. 2“).

62.         V bodu 11.2 „zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ zadávací dokumentace se uvádí, že „[k]valita realizačního týmu bude hodnocena na základě profesních zkušeností jednotlivých členů realizačního týmu. Pro účely této veřejné zakázky budou hodnoceny zkušenosti vedoucího realizačního týmu a jednoho člena týmu (uvedeného účastníkem), kteří se podíleli na zpracování předmětu veřejné zakázky s obdobným charakterem, tj. spočívající ve zpracování územně plánovací dokumentace – konkrétně územního plánu.“. Dále se uvádí, že „uvedené zkušenosti budou hodnoceny prostřednictvím počtu realizovaných služeb, dle vymezení uvedeného níže v tabulce, v posledních 7 letech počítaných ode dne konce lhůty pro podání nabídek. […] Každé jednotlivé nabídce bude dle dílčího hodnotícího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Pro hodnocení nabídek použije zadavatel bodovací stupnici uvedenou v tabulce níže. Nejvhodnější nabídka má nejvyšší hodnotu bodů pro dané dílčí kritérium, přičemž maximální počet bodů je v tomto kritériu 47 bodů. Nejmenší bodová hodnota je 0.“. Součástí tohoto bodu zadávací dokumentace je dále tabulka hodnocení „kritérium zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ ze které vyplývá následující. Vedoucí realizačního týmu obdrží za zpracování územního plánu pro město nad 50 000 obyvatel „5. bodů za každý referenční projekt nad rámce kvalifikačního kritéria“, maximálně však 20 bodů a za zpracování územního plánu pro město nad 10 000 obyvatel „2. body za každý referenční projekt nad rámce kvalifikačního kritéria“, maximálně však 10 bodů. Člen týmu obdrží za podíl na zpracování územního plánu pro město nad 5 000[1] obyvatel „3. body za každý referenční projekt nad rámec kvalifikačního kritéria“, maximálně však 12 bodů a za podíl na zpracování územního plánu pro město nad 10 000 obyvatel „1. bod za každý referenční projekt nad rámec kvalifikačního kritéria“, maximálně však 5 bodů. Zadavatel dále uvádí, že „[h]odnocená nabídka získá takovou bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty hodnocené nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky. […] Následně bude bodová hodnota převážena vahou kritéria hodnocení (40%).“.

63.         Z bodu 11.2 „zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 13. 8. 2018 uveřejněné zadavatelem na jeho profilu téhož dne plyne, že zadavatel v souvislosti s dokumentem „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, 3, 4 ze dne 13. 8. 2018“ uveřejněným na profilu zadavatele také téhož dne přistoupil ke změně zadávacích podmínek a nahradil odstavec týkající se hodnocení zkušeností členů týmu u hodnotícího kritéria č. 2 následujícím textem: „Pro účely této veřejné zakázky budou hodnoceny zkušenosti vedoucího realizačního týmu a jednoho člena týmu (uvedeného účastníkem), kteří se podíleli na zpracování předmětu veřejné zakázky s obdobným charakterem, tj. spočívající ve zpracování územně plánovací dokumentace – konkrétně územního plánu a i zpracování změny územního plánu.“.

64.         Dne 16. 1. 2019 zadavatel oznámil zrušení zadávacího řízení účastníkům zadávacího řízení, přičemž jej odůvodnil následujícím způsobem: „Na schůzi rady města České Budějovice (tj. zadavatel) konané dne 14. 1. 2019 bylo přijato usnesení č. 74/2019 kterým bylo rozhodnuto, že zadávací řízení na veřejnou zakázku bude v souladu s ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ zrušeno. […] Zadavatel v důsledku žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace provedl úpravu bodu 11.2 zadávací dokumentace, který obsahoval specifikaci služeb, resp. zkušeností, které měly být předmětem hodnocení. […] Zadavatel provedl úpravu spočívající v rozšíření zkušeností, které budou zadavatelem uznatelné pro účely hodnocení, tj. požadavek na doložení zkušenosti spočívající ve zpracování územně plánovací dokumentace – konkrétně územního plánu byl rozšířen i na zpracování změny územního plánu. Uvedeným postupem zadavatel postavil na stejnou úroveň zkušenost spočívající ve složitém procesu zpracování územního plánu celého města a zkušenost spočívající v jednodušším procesu jeho změny, která se týká jednoho vymezeného území či lokality. Zadavatel v důsledku uvedené změny zadávacích podmínek získal v průběhu zadávacího řízení pochybnosti o správném nastavení zadávacích podmínek, a to konkrétně o správném nastavení požadavku (jeho formulaci) na doložení reference, která byla předmětem hodnocení (viz výše). Zadavatel nastavil předmětný požadavek dle svého přesvědčení, že mu tento zajistí výběr dostatečně erudovaného a kvalitního dodavatele, který bude schopen dostatečně kvalitně realizovat předmět plnění veřejné zakázky. Na základě předložených nabídek, posouzení předložených dokumentů (prokázání kvalifikace) a hodnocení nabídek (členů týmu a jimi předložených osobních referencí) zadavatel ovšem shledal, že zadávací podmínky tak, jak byly nastaveny, nenaplňují jeho požadavky. To znamená, že zadavateli nezajišťují výběr takového dodavatele, u kterého bude mít zadavatel jistotu, že se jedná o natolik kvalitního a zkušeného dodavatele, který bude schopen v požadované kvalitě realizovat takto specializovaný předmět plnění veřejné zakázky. “.

Právní posouzení

65.         Správní řízení bylo zahájeno na základě návrhu, který směřuje proti zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Zadavatel zrušení zadávacího řízení odůvodnil tím, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Předmětem uvedeného správního řízení je tak posouzení, zda zadavatel provedl úkon zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.

66.         K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.

67.         Ačkoliv nová právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti nyní již neúčinné právní úpravě provedené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), doznala z pohledu vymezení důvodů zrušení zadávacího řízení změn, je přesto podle názoru Úřadu v nyní projednávané věci přiměřeně aplikovatelná dřívější rozhodovací praxe, a to (minimálně) v těch ohledech, které se týkají obecných principů rušení zadávacího řízení.

68.         Úřad má tak za to, že je bezpochyby nadále platný obecný postulát o tom, že „(…) Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky … musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (…).“ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010), což lze dovodit právě ze skutečnosti, že zákon zachoval taxativní výčet důvodů, pro které lze zadávací řízení zrušit. Zrušení zadávacího řízení je tedy vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek a zároveň jej lze považovat za způsob ukončení zadávacího řízení v zásadě „nechtěný“, neboť výsledkem zadávacího řízení by (zásadně) mělo být uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Bylo by totiž zcela jistě v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení (zde zejména se zásadou transparentnosti), aby zadavatel zahajoval zadávací řízení, kdy s účastí v něm mohou být pro dodavatele na relevantním trhu spojeny mnohdy i nemalé náklady, tak říkajíc „na zkoušku“, tj. bez vážného úmyslu uzavřít po jeho skončení smlouvu. Uvedené plyne taktéž z obdobných závěrů rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, kde soud uvádí, že „(…) zákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (…).“. Taxativní výčet důvodů pro zrušení zadávacího řízení má vést k omezení možnosti zneužití tohoto práva a současně k zachování právní jistoty účastníků zadávacího řízení; pokud jde o naznačená obecná východiska, nedošlo v tomto ohledu k žádné změně od předchozí právní úpravy. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení (otevřeného) zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá fair prostředků.

69.         Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel zrušil šetřené zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Zrušení předmětného zadávacího řízení může být považováno za souladné se zákonem pouze v situaci, kdy jsou naplněny v předmětném ustanovení zakotvené důvody, a sice že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. K tomu Úřad uvádí v návaznosti na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R408/2013/VZ-9189/2014/310/MLr ze dne 5. 5. 2014, že základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém oznámení o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v ust. § 6 odst. 1 zákona; veškeré důvody musí být přitom vyjádřeny pouze v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jednoznačně, srozumitelně, a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit jednotliví účastníci. Následně pak mohou být uvedené důvody příp. také přezkoumány Úřadem, kdy předmětem přezkumu jsou právě a jen důvody v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedené, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení (obsažené např. v rozhodnutí o námitkách či ve vyjádření zadavatele k návrhu) je právně irelevantní.

70.         Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010 přisvědčil závěrům krajského soudu, který ve svém rozsudku k pojetí důvodů zvláštního zřetele hodných uvedl, že se jedná o důvody, „…které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.“.

71.         Výše uvedený výklad důvodů hodných zvláštního zřetele (resp. alespoň jeho část), byť provedený ve vztahu k ZVZ, je dle názoru Úřadu přes mírně odlišnou dikci zákona stále použitelný, neboť i podle zákona se musí jednat o důvody, které reálně (objektivně) nastaly v průběhu zadávacího řízení, resp. mají objektivní dopad do samotné realizace zadávacího řízení; dle zákona však mohou tyto důvody „nově“ výslovně spočívat v důvodech ekonomických a tyto důvody zadavatel mohl způsobit, tedy mohou nepochybně případně vyplývat i z vlastního pochybení zadavatele. Úřad však akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování s nejvyšší pravděpodobností zapříčinilo postup zadavatele rozporný se zákonem; tyto důvody však musí být vždy objektivně existující, přičemž jejich relevance musí být posuzována vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti.

72.         K aktuálně účinnému znění dotčeného ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona se komentářová literatura [Podešva V. a kol., Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář, Wolters Kluwer (ČR), Praha: 2016] vyjadřuje následovně: „Zákon nově připouští, že pro účely postupu dle komentovaného ustanovení není rozhodné, zda zadavatel tyto důvody hodné zvláštního zřetele sám způsobil, či nikoliv. Dle názoru autorů komentáře by měla tato možnost dopadat především na situace, kdy zadavatel v rámci svého postupu porušil některé ustanovení zákona a již není možné přijmout žádná jiná nápravná opatření než zrušení samotného zadávacího řízení, přičemž by v následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele mohlo dojít k uložení pokuty za správní delikt právě s ohledem na předmětné porušení ustanovení zákona, které zadavatel de facto sám způsobil. Dle názoru autorů tohoto komentáře by se tak i přesto, že zákon umožňuje, aby důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení nadále pokračoval, mělo vztahovat k důvodům, které zadavatel způsobil nevědomě. “. Z výše uvedeného vyplývá, že i když došlo z pohledu litery zákona k rozšíření vymezení toho, co lze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když došlo zejména k jednoznačnému vyjasnění, že tyto důvody mohou být i na straně zadavatele [srov. § 127 odst. 2 písm. d) zákona „[…] bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv“] stále platí, že tyto důvody musí objektivně a reálně existovat, jinak řečeno je třeba vyvarovat se jakékoliv svévole ze strany zadavatele.

73.         V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení usnesením rady města České Budějovice č. 74/2019, a to z důvodu, uvedeného v oznámení o zrušení zadávacího řízení, že na základě předložených nabídek, posouzení kvalifikace a hodnocení nabídek shledal, že zadávací podmínky tak, jak byly nastaveny, nenaplňují jeho požadavky, tzn. nezajišťují mu výběr takového dodavatele, u kterého bude mít jistotu, že se jedná o natolik kvalitního a zkušeného dodavatele, který bude schopen v požadované kvalitě realizovat předmět plnění veřejné zakázky. Z oznámení o zrušení zadávacího řízení plyne, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení provedl změnu zadávacích podmínek, kdy u hodnotícího kritéria č. 2 rozšířil rozsah specifikace služeb, resp. zkušeností, které měly být předmětem hodnocení u tohoto hodnotícího kritéria. V důsledku této změny získal zadavatel v průběhu zadávacího řízení pochybnosti o správném nastavení zadávacích podmínek, a to konkrétně o správném nastavení požadavku na referenční zakázky (jejichž počet zadavatel hodnotil) u uvedeného hodnotícího kritéria. K tomuto odůvodnění Úřad uvádí následující.

74.         Úřad předně  konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že pro zadavatele je stěžejní vybrat v zadávacím řízení pro něj tu nejvhodnější nabídku, má zadavatel povinnost již v zadávací dokumentaci vymezit pravidla, na jejichž základě bude tento výběr proveden. Zadavatel tedy musí v zadávací dokumentaci vymezit mj. jednotlivá kritéria hodnocení, na jejichž základě bude provedeno hodnocení nabídek. Účelem je stanovit, jaké aspekty nabídek účastníků považuje zadavatel za stěžejní, ať je to nabídková cena, způsob technického zpracování apod. Účastníkům zadávacího řízení pak tato kritéria hodnocení slouží jako návod, na co se při tvorbě své nabídky soustředit a čemu věnovat největší pozornost, neboť tímto zadavatel dává najevo, na základě čeho a jakým způsobem bude jednotlivé nabídky hodnotit a na základě čeho následně rozhodne o tom, který z účastníků zadávacího řízení se stane vybraným dodavatelem. S ohledem na zásadu transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona je nezbytné, aby všichni potenciální dodavatelé mající zájem na participaci na veřejné zakázce měli jasnou a určitou představu, co přesně bude předmětem hodnocení, především pokud zadavatel zvolí za kritérium hodnocení aspekty související s kvalitou plnění.

75.         V této souvislosti Úřad připomíná, že za správnost, úplnost či vhodnost zadávacích podmínek co do účelu, kterého má být zadávacím řízením dosaženo, odpovídá pouze a jedině zadavatel, který je povinen vymezit jednotlivé informace vztahující se k předmětu veřejné zakázky natolik jednoznačně, aby nedošlo k pochybnostem a aby dodavatelé byli schopni zpracovat adekvátní a hodnotitelné nabídky.

76.         Zadavatel v bodu 11.2 „zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ zadávací dokumentace uvedl u hodnotícího kritéria č. 2, že kvalita realizačního týmu bude hodnocena na základě profesních zkušeností jednotlivých členů realizačního týmu, přičemž „[p]ro účely této veřejné zakázky budou hodnoceny zkušenosti vedoucího realizačního týmu a jednoho člena týmu (uvedeného účastníkem), kteří se podíleli na zpracování předmětu veřejné zakázky s obdobným charakterem, tj. spočívající ve zpracování územně plánovací dokumentace – konkrétně územního plánu.“.

77.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení, a to dne 13. 8. 2018, uveřejnil na svém profilu dokument „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, 3, 4 ze dne 13. 8. 2018“ (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace“), v němž mj. reagoval na dotaz č. 2 žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace č. 3, kterou obdržel dne 8. 8. 2018 (dále jen „žádost o vysvětlení ZD č. 3“), zda v rámci hodnocení hodnotícího kritéria č. 2 budou uznány reference členů týmu spočívající pouze ve zpracování územního plánu, nebo zda budou uznány i reference spočívající ve zpracování změny územního plánu.  Zadavatel na uvedený dotaz odpověděl tak, že „[s] ohledem na znění § 55 odst. (5) stavebního zákona ve znění k 1. 1. 2017 případně § 55c aktuálního znění stavebního zákona zadavatel připouští doložit jako referenci kritéria [z]kušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky i zpracování [z]měny územního plánu. Podmínka zpracování právního stavu, resp. úplného znění, představuje z hlediska pracnosti zásah srovnatelný se zpracováním celého územního plánu.“. Z vysvětlení zadávací dokumentace dále plyne, že zadavatel odpověděl naprosto stejným způsobem také na dotaz a) žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, kterou obdržel dne 13. 8. 2018 (dále jen „žádost o vysvětlení ZD č. 4“) v němž bylo dodavatelem dotazováno, zda při dokládání zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky dle bodu 11.2 „zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je možné uvádět i zpracované změny územního plánu, nebo pouze zpracované územní plány.

78.         Z dokumentace o zadávacím řízení dále plyne, že zadavatel dne 13. 8. 2018 uveřejnil na svém profilu zadávací dokumentaci ze dne 13. 8. 2018, ve které v bodě 11.2 „zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ nahradil odstavec týkající se hodnocení zkušeností členů týmu u hodnotícího kritéria č. 2 následujícím textem: „Pro účely této veřejné zakázky budou hodnoceny zkušenosti vedoucího realizačního týmu a jednoho člena týmu (uvedeného účastníkem), kteří se podíleli na zpracování předmětu veřejné zakázky s obdobným charakterem, tj. spočívající ve zpracování územně plánovací dokumentace – konkrétně územního plánu a i zpracování změny územního plánu.“ (dále jen „upravené zadávací podmínky“).

79.         Úřad uvádí, že výše uvedenou úpravou zadávacích podmínek, jež měla dopad do hodnotícího kritéria č. 2., zadavatel rozšířil referenční zakázky, které měly být hodnoceny v rámci tohoto hodnotícího kritéria, a to tak, že u členů týmu budou kromě zkušeností se zpracováním územního plánu hodnoceny také zkušenosti se zpracováním změny územního plánu. Úřad uvádí, že z upravených zadávacích podmínek vyplývá, že zadavatel dal jednoznačně najevo, že u hodnotícího kritéria č. 2 budou pro výběr nejvhodnějšího dodavatele rozhodné jak zkušenosti se zpracováním územního plánu, tak i zkušenosti se zpracováním změny územního plánu. Zadavatel tedy postavil obě uvedené zkušenosti na stejnou úroveň, tzn. že obě zkušenosti mají při hodnocení nabídek stejnou váhu. Úřad k tomu dodává, že právě uvedené potvrdil také sám zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace, když uvedl, že „[p]odmínka zpracování právního stavu, resp. úplného znění, představuje z hlediska pracnosti zásah srovnatelný se zpracováním celého územního plánu.“. Úřad tedy konstatuje, že dodavatelé, kteří tvoří své nabídky právě na základě informací obsažených v zadávacích podmínkách, tak na základě takto upravených zadávacích podmínek mohli dokládat ve svých nabídkách ke kritériu hodnocení č. 2 nejenom zkušenosti členů týmu se zpracováním územního plánu, ale také zkušenosti se zpracováním změny územního plánu a mohli očekávat, že obě uvedené zkušenosti budou předmětem hodnocení a budou mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

80.         Ke způsobu nastavení hodnocení nabídek Úřad uvádí, že pravidla pro hodnocení nabídek jsou v zákoně upravena v § 115 až 118 zákona, přičemž dle § 115 odst. 1 zákona platí, že zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Dle § 116 zákona je zadavatel dále povinen, v případě hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality, stanovit kritéria kvality, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky a dle § 116 odst. 3 zákona musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Úřad uvádí, že zadavatel stanovil v čl. 11 „způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, že nabídky budou hodnoceny podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídek, přičemž vymezil, že hodnocení nabídek bude provedeno ve formě hodnocení nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality dle dvou hodnotících kritérií, a to hodnotícího kritéria č. 1 a hodnotícího kritéria č. 2. Hodnotící kritérium č. 2 je kritériem kvality, které vyjadřuje kvalitativní hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel v bodu 11.2 „zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ zadávací dokumentace uvedl, co bude předmětem hodnocení v rámci tohoto kritéria a jakým způsobem bude hodnocení provedeno vč. bodového hodnocení (blíže viz bod 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Následně zadavatel změnou zadávací dokumentace rozšířil druh referenčních zakázek, resp. zkušeností členů týmu, které budou v rámci tohoto kritéria hodnoceny (blíže viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad k tomu uvádí, že uvedená úprava hodnotícího kritéria č. 2 spočívala toliko v rozšíření hodnocených parametrů a nepromítla se do způsobu hodnocení, tzn., že za referenční zakázku spočívající ve zpracování územního plánu i za referenční zakázku spočívající ve zpracování jeho změny bude přidělen stejný počet bodů. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nastavil v předmětném zadávacím řízení pravidla pro hodnocení nabídek vč. upraveného hodnotícího kritéria č. 2 v souladu se zákonem. Úřad k tomu doplňuje, že za této situace není Úřadu zřejmé, jakým způsobem by stávající nastavení hodnotících kritérií (kdy jejich úprava vedla k rozšíření hodnocených referenčních zakázek) mohlo způsobovat omezení okruhu možných dodavatelů, jak naznačuje zadavatel (blíže viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad se tedy neztotožňuje s obavami zadavatele, že pokud by v zadávacím řízení pokračoval, vybral nejvýhodnější nabídku a následně uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem, dopustil by se spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona (blíže viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

81.         K provedené změně zadávacích podmínek Úřad uvádí, že zadavatel provedl změnu zadávacích podmínek na základě dotazů v rámci žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace. Dodavatelé se ve svých dotazech ptali na podmínky uvedené v zadávací dokumentaci, konkrétně na referenční zakázky, které budou hodnoceny u hodnotícího kritéria č. 2. Úřad uvádí, že zadavatel uvedl na oba dotazy, tedy dotaz č. 2 žádosti o vysvětlení ZD č. 3, kterou obdržel dne 8. 8. 2018, i na dotaz a) žádosti o vysvětlení ZD č. 4, kterou obdržel dne 13. 8. 2018, naprosto stejnou odpověď (viz bod 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V kontextu této skutečnosti Úřad uvádí, že je zřejmé, že zadavatel byl o své odpovědi přesvědčen (byl dvakrát dotazován na tutéž problematiku), když na stejný dotaz odpověděl s pětidenním odstupem identickým způsobem. Následně zadavatel provedl změnu zadávacích podmínek, kterou rozšířil referenční zakázky, které měly být hodnoceny u hodnotícího kritéria č. 2. Úřad uvádí, že z výše uvedeného plyne, že zadavatel provedl změnu zadávacích podmínek na základě svého vlastního rozhodnutí, jako reakci na dotazy obdržené od dodavatelů. Zadavatel tedy provedl změnu u hodnotícího kritéria č. 2 z vlastní iniciativy, po zvážení všech souvisejících okolností. Nikdo po zadavateli nepožadoval, aby uvedenou změnu provedl, a bylo tedy pouze na něm, jestli hodnocené reference rozšíří nebo ne. Nelze tedy v žádném případě ani uvažovat o tom, že by se daná zadávací podmínka objevila v zadávací dokumentaci jakýmsi nevědomým „omylem“ či „překlepem“ zadavatele či jeho pracovníků; naopak, daná podmínka byla v zadávací dokumentaci upravena s uvedením zadavatelova odůvodnění [[p]odmínka zpracování právního stavu, resp. úplného znění, představuje z hlediska pracnosti zásah srovnatelný se zpracováním celého územního plánu], jednalo se tedy nade vší pochybnost o změnu záměrnou, a tedy ze strany zadavatele nepochybně řádně promyšlenou. Úřad na tomto místě připomíná, že zadavatel, který nese odpovědnost za správnost, úplnost či vhodnost zadávacích podmínek, musí též při provedení změny zadávacích podmínek věnovat náležitou pozornost prováděné změně a (obdobně jako při „prvotní“ tvorbě zadávací dokumentace) důkladně zvážit všechny možné dopady a následky, které může provedená změna mít na zadávací řízení.

82.         Z dokumentace o zadávacím řízení dále plyne, že zadavatel dne 11. 9. 2018 ustanovil hodnotící komisi, která provedla dne 24. 10. 2018 hodnocení nabídek a zpracovala zprávu o hodnocení nabídek podle § 119 zákona. Ze zprávy o hodnocení nabídek je zřejmé, že komise hodnotila 3 nabídky podle ekonomické výhodnosti nabídek, kdy komise hodnotila nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality, a to podle hodnotícího kritéria č. 1 a upraveného hodnotícího kritéria č. 2. Úřad uvádí, že z uvedeného plyne, že hodnotící komise hodnotila nabídky účastníků zadávacího řízení podle upravených zadávacích podmínek. Ze zprávy o hodnocení nabídek dále vyplývá, že po provedeném hodnocení byla vyhodnocena jako nejvýhodnější nabídka navrhovatele. Zadavatel poté výzvou ze dne 30. 10. 2018 a opakovanou výzvou ze dne 9. 11. 2018 vyzval navrhovatele k předložení údajů a dokladů dle § 122 odst. 3 a 5 zákona. Z protokolu o kontrole údajů a dokladů vybraného dodavatele před podpisem smlouvy ze dne 9. 11. 2018 a z protokolu o kontrole údajů a dokladů vybraného dodavatele před podpisem smlouvy – 2. jednání ze dne 12. 11. 2018 vyplývá, že navrhovatel všechny požadované údaje a doklady předložil.

83.         Zadavatel následně zrušil předmětné zadávací řízení oznámením o zrušení zadávacího řízení s odůvodněním, že zadavatel v důsledku provedené změny zadávacích podmínek získal v průběhu zadávacího řízení pochybnosti o správném nastavení zadávacích podmínek, a to konkrétně o správném nastavení požadavku na referenční zakázky u hodnotícího kritéria č. 2, přičemž shledal, že zadávací podmínky tak, jak byly nastaveny, nenaplňují jeho požadavky. Úřad k tomu uvádí, že ačkoliv důvody hodné zvláštního zřetele mohou být dle zákona i subjektivní povahy (jejich původ může výslovně záviset na předchozím jednání zadavatele), musí se vždy jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem. V souladu se zásadou transparentnosti pak musí být zrušení zadávacího řízení prosto jakýchkoli aspektů, které by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednání zadavatele.

84.         Úřad shrnuje, že zadavatel v šetřeném případě stanovil v zadávací dokumentaci zadávací podmínky, které následně sám na základě svého rozhodnutí (byť po obdržení žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace) změnil,přičemž Úřad mohl učinit dílčí závěr, že upravené zadávací podmínky lze považovat za souladné se zákonem.  Po provedeném hodnocení nabídek (tedy v situaci, kdy byl zadavateli znám vybraný dodavatel) zadavatel shledal, že mu upravené zadávací podmínky již nevyhovují a zadávací řízení zrušil.

85.         Jak již bylo uvedeno výše, důvodem hodným zvláštního zřetele, na základě kterého může ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona dojít ke zrušení zadávacího řízení, může být toliko důvod závažný, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, či důvod, kvůli kterému by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování s nejvyšší pravděpodobností zapříčinilo postup zadavatele rozporný se zákonem. Žádný takový důvod však zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení transparentním způsobem nevymezil.

86.         Zadavatelem v oznámení o zrušení zadávacího řízení vymezený důvod pro zrušení lze zjednodušeně řečeno interpretovat též tak, že poté, co se seznámil s výsledkem zadávacího řízení („[n]a základě předložených nabídek, posouzení předložených dokumentů … a hodnocení nabídek“), zjistil, že vybraný dodavatel (protože o jiném dodavateli nemá smysl uvažovat) nenaplňuje jeho původní představy („zadávací podmínky tak, jak byly nastaveny … nezajišťují výběr takového dodavatele, u kterého bude mít zadavatel jistotu, že se jedná o natolik kvalitního a zkušeného dodavatele, který bude schopen v požadované kvalitě realizovat…“). Pokud by se snad mělo jednat o důvod atakující samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, zadavatel nikterak blíže nevymezil, v čem konkrétně má za to, že nastavené zadávací podmínky (které, jak Úřad dovodil výše, nejsou ani nezákonné, ani nikterak zjevně nesmyslné v tom smyslu, že by bylo hodnoceno něco, co s předmětem plnění veřejné zakázky nesouvisí) způsobují nemožnost následného řádného plnění. Úřad má za to, že důvod pro zrušení zadávacího řízení v šetřeném případě je čistě subjektivní povahy, vycházející pouze z vlastního přesvědčení zadavatele (v oznámení o zrušení zadávacího řízení navíc popsaného velmi kusým způsobem), nemající objektivní dopad do samotné realizace zadávacího řízení.

87.         Úřad konstatuje, že zadavatelovo přesvědčení, že zadávací podmínky nastavil „nevhodně,“ tedy způsobem, který dle jeho aktuálního názoru ne zcela reflektuje jeho původní představy, kdy však tyto podmínky nejsou ve zjevném rozporu ani s účelem zadávacího řízení (v nyní šetřeném případě konkrétně v tom smyslu, že by zadavatel byl nucen uzavřít smlouvu na základě hodnocení s plněním nesouvisejících aspektů), ani se zákonem (nelze shledat, že zadávací podmínky jsou nastaveny v rozporu se zákonem – viz bod 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž tuto „nevhodnost“ identifikuje až v závěru zadávacího řízení, kdy je již de facto znám jeho výsledek, nemůže samo o sobě nikdy představovat důvod hodný zvláštního zřetele, jelikož takový postup je ve fatálním rozporu se zásadou transparentnosti, kdy při jeho zpětném přezkoumání nelze nikdy vyloučit prvek svévole v postupu zadavatele. V takové situaci budou totiž vždy přítomny pochybnosti o skutečných důvodech jednání zadavatele (zda nejde jen o snahu vyhnout se uzavření smlouvy s konkrétním vybraným dodavatelem), resp. postup zadavatele bude možno označit za nečitelný.

88.         Nad rámec uvedeného Úřad uvádí, že pokud by byl vysloven závěr o tom, že v šetřeném případě (s ohledem na zadavatelem uvedené důvody) byl postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení souladný se zákonem, mohli by zadavatelé jakékoli zadávací řízení, v němž vyhraje „nevyhovující“ dodavatel, ukončit jeho zrušením z důvodů domnělého pochybení při nastavení zadávacích podmínek.

89.         Závěrem Úřad opakuje, že z odůvodnění oznámení o zrušení zadávací řízení nevyplývá, na základě jakých (konkrétních) skutečností zadavatel shledal, že upravené zadávací podmínky nenaplňují jeho požadavky, tzn. nezajišťují mu výběr kvalitního a zkušeného dodavatele. Zadavatel ani neuvádí žádnou změnu okolností, která by mohla vyvolat u zadavatele pochybnost o správném nastavení upravených zadávacích podmínek, resp. správném nastavení upraveného hodnotícího kritéria č. 2. Zadavatel uvádí toliko obecné tvrzení, že na základě předložených nabídek, posouzení předložených dokumentů (prokázání kvalifikace), a hodnocení nabídek (členů týmu a jimi předložených osobních referencí) shledal, že zadávací podmínky tak, jak byly nastaveny, nenaplňují jeho požadavky. Oznámení o zrušení zadávacího řízení tedy navíc ani vzhledem k posuzované otázce, na jejímž základě zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení (tj. „nevhodně“ nastaveným hodnotícím podmínkám), neobsahuje žádný konkrétní důvod (transparentně vyjádřený), pro který bylo zadávací řízení zrušeno.

90.         Úřad uvádí, že postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem.

91.         S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zároveň zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když zrušil předmětné zadávací řízení, aniž by v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl důvody, které by bylo možné označit za důvody hodné zvláštního zřetele, neboť důvody uvedené v oznámení o zrušení zadávacího řízení spočívající v pochybnosti zadavatele o správném nastavení zadávacích podmínek poté, co zadavatel provedl jejich změnu, konkrétně o správném nastavení požadavku na referenční zakázky u hodnotícího kritéria č. 2, není možné považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

92.         Pro úplnost Úřad dodává, že se v šetřeném případě již nezabýval dalšími námitkami navrhovatele, jež navrhovatel ve svém návrhu zmiňuje ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení, jelikož Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek správního řízení za situace, kdy bylo dovozeno, že zadavatel zadávací řízení zrušil v rozporu se zákonem, vliv. Úřad rovněž uvádí, že s ohledem na to, že považuje za nadbytečné zabývat se dalšími namítanými skutečnostmi, považuje také za nadbytečné zabývat se tvrzeními zadavatele o tom, že navrhovatel uvádí v návrhu nové argumenty, které nebyly vymezeny v námitkách. K tomu Úřad dále doplňuje, že skutečnosti, které Úřad vedly k uložení nápravného opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku vč. oznámení o zrušení zadávacího řízení, v námitkách navrhovatele obsaženy byly. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel zrušil zadávací řízení v rozporu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku vč. oznámení o zrušení zadávacího řízení. 

K uložení nápravného opatření

93.         Úřad s odkazem na ust. § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

94.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. 

95.         Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad dodává, že tento nezákonný postup zadavatele již ze své podstaty ovlivňuje výběr dodavatele (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádný dodavatel vybrán k uzavření smlouvy) a současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.

96.         Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku vč. oznámení o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

97.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

98.         Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

99.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku vč. oznámení o zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K uložení úhrady nákladů řízení

100.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

101.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku vč. oznámení o zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

102.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000079.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek.

Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek.

Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             statutární město České Budějovice, nám. Přemysla Otakara II. 1/1, 370 01 České Budějovice

2.             Mgr. Jindřich Skácel, advokát, Zachova 633/4, 602 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy