číslo jednací: V0025/2019/VZ-10521/2019/321/ZSř

Instance II.
Věc Ekologizace veřejné dopravy Ostrava - Poruba (DÚR a IČ)
Účastníci
  1. statutární město Ostrava
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí
Rok 2019
Datum nabytí právní moci 12. 4. 2019
Související rozhodnutí S0485/2017/VZ-26056/2018/544/MDb
V0025/2019/VZ-10521/2019/321/ZSř
01225/2020/544/MDb
Dokumenty file icon dokument ke stažení 400 KB

Č. j.: ÚOHS-V0025/2019/VZ-10521/2019/321/ZSř

 

Brno: 12. dubna 2019

 

 

Ve zkráceném přezkumném řízení podle § 98 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zahájeném z moci úřední ve věci přezkoumání usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0485/2017/VZ-26056/2018/544/MDb ze dne 11. 9. 2018, vydanému ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jehož se měl zadavatel -

  • statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava,

jako obviněný dopustit tím, že dne 18. 10. 2017 uzavřel dodatek č. 1  ke smlouvě na veřejnou zakázku s názvem „Ekologizace veřejné dopravy Ostrava - Poruba (DÚR a IČ)“, zadávanou podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 10. 2016 pod ev. č. 645306 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 7. 10. 2016 pod ev. č. 2016/S 194-350211, uzavřené s vybraným dodavatelem dne 10. 2. 2017,

jsem podle ustanovení § 98 ve spojení s ustanovením § 97 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

 

 

 

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0485/2017/VZ-26056/2018/544/MDb ze dne 11. 9. 2018

 

u š í m,

 

s účinky ode dne právní moci přezkoumávaného usnesení a věc

 

 v r a c í m

 

podle § 97 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k dalšímu řízení, neboť výše jmenované rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel - statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“), zahájil dne 30. 9. 2016 podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „ZVZ“), zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Ekologizace veřejné dopravy Ostrava - Poruba (DÚR a IČ)“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 10. 2016 pod ev. č. 645306 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 7. 10. 2016 pod ev. č. 2016/S 194-350211 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky mělo být dle čl. I. zadávací dokumentace na veřejnou zakázku (dále jen „ZD“) vypracování projektové dokumentace pro územní řízení včetně výkonu inženýrské činnosti v rozsahu potřebném pro získání pravomocného územního rozhodnutí, provedení geodetického zaměření dotčeného území a provedení veškerých průzkumných prací v souladu s přílohami ZD (dále též jen „dílo“), pro realizaci stavby s názvem „Ekologizace veřejné dopravy Ostrava - Poruba“ (dále též jen „stavba“). Podklady pro provedení díla měly být „investiční záměr ‚Ekologizace veřejné dopravy - Ostrava Poruba (fáze I a II)‘, který zpracovala společnost Mott MacDonald CZ, spol. s r.o. v 6/2014 a 7/2014, a projektová dokumentace pro územní řízení ‚Tramvajová trať 17. listopadu‘, kterou zpracovala společnost Dopravní projektování, spol. s r.o. pod zak. číslem 04058 v listopadu 2004 (bude použita na úsek od ul. Opavské po ul. Bedřicha Nikodéma)“, které tvořily přílohy ZD (uvedené podklady pro zpracování díla dále též jen „závazné podklady“).

3.             Přílohou č. 1 ZD byl závazný dokument s názvem „Požadavky na obsah smlouvy“ (dále jen „návrh smlouvy“), který definoval podrobnější parametry budoucí smlouvy na veřejnou zakázku. V části B čl. I. návrhu smlouvy byla stavba jako předmět plnění definována tak, že se skládá ze dvou úseků tramvajové trati, konkrétně trasy D, která „povede od křižovatky ul. Martinovská x Bedřicha Nikodéma po ul. Bedřich Nikodéma, dále odbočí u obchodního centra Duha na ul. 17. listopadu a po té povede po ul. Průběžná, kde bude u hypermarketu Globus na ul. Opavské ukončena, (dále jen „trasa D“), a trasy B, která „povede od křižovatky ul. 17. Listopadu x Opavská po křižovatku ul. 17. listopadu x Bedřicha Nikodéma“ (dále jen „trasa B“).

4.             V části B čl. II. odst. 2 a 3 návrhu smlouvy týkajícího se doby plnění zadavatel stanovil nejzazší termín pro předání první verze díla tak, že koncept projektové dokumentace pro územní řízení (pro trasu D i B) předá dodavatel zadavateli za účelem připomínkování nejpozději do 36 týdnů od nabytí účinnosti smlouvy na veřejnou zakázku (dále též jen „termín plnění“), přičemž byla dána uchazečům možnost uvést lhůtu kratší, jakkoliv případný závazek k plnění v kratší lhůtě nebyl předmětem hodnocení.

5.             Odst. 6 části B čl. II. návrhu smlouvy obsahoval následující výhradu (dále též jen „výhrada“): „V případě vzniku překážek ze strany dotčených orgánů státní správy, ze strany vlastníků dotčených parcel, vlastníků (správců) inženýrských sítí, popř. vlastníků dotčených objektů, bránících zhotoviteli v plnění jeho závazku dle bodu 2. a 3. tohoto článku smlouvy, kterým zhotovitel jednající s náležitou péčí nemohl zabránit, se o dobu trvání těchto překážek prodlužuje doba plnění.“.

6.             Nabídky v zadávacím řízení měly být dle čl. III. ZD hodnoceny na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny. V čl. V. ZD zadavatel doplnil, že nepřipouští překročení nabídkové ceny, vyjma změny sazeb DPH.

7.             Dne 10. 2. 2017 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem - společníky společnosti „Společnost pro DÚR‚ Ekologizace veřejné dopravy Ostrava - Poruba“, jimiž jsou SUDOP BRNO, spol. s r.o., IČO 44960417, se sídlem Kounicova 688/26, 602 00 Brno, a Dopravní projektování, spol. s r.o., IČO 25361520, se sídlem Janáčkova 1194/12, 702 00 Ostrava (dále společně jen „vybraný uchazeč“), smlouvu na veřejnou zakázku nazvanou „Smlouva o dílo a smlouva příkazní“ a evidovanou pod č. 0221/2017/OI/VZKÚ (dále též jen „smlouva“).

8.             Dne 18. 10. 2017 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem „Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo a smlouvě příkazní č. 0221/2017/OI/VZKÚ“ (dále jen „dodatek“), v němž uvedl, že „v důsledku provedeného dopravního modelu byly zjištěny skutečnosti, které opodstatňují úpravu požadovaných tras“ a že „provedením dopravního modelu a přepracováním tras vzniká při realizaci dokumentace pro územní rozhodnutí nutnost provést vícepráce“.

9.             Dodatkem byly s odkazem na § 222 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) provedeny následující změny smlouvy:

a.             Změna zadání spočívající v úpravě tramvajových tras dle odst. 1 části B čl. I. smlouvy (viz bod 3 odůvodnění tohoto rozhodnutí), a to záměnou tras tramvajové trati D a B za trasy tramvajové trati I a II (dále též jen „úprava tramvajových tras“), a to tak, že trasa I „povede po ul. 17. listopadu od křižovatky ul. 17. listopadu x Opavská přes křižovatku ul. 17. listopadu x Průběžná, kde odbočí na ul. Průběžná a bude ukončena u hypermarketu Globus na ul. Opavská“, (dále jen „trasa I“), a trasa II „povede od křižovatky ul. Martinovská x Bedřicha Nikodéma, po ul. Bedřicha Nikodéma a po křižovatku ul. 17. listopadu x Bedřicha Nikodéma“, (dále jen „trasa II“).

b.             Prodloužení termínu plnění u trasy I do 51 týdnů a u trasy II do 64 týdnů od nabytí účinnosti smlouvy z původně jednotné lhůty 36 týdnů (dále též jen „prodloužení termínu plnění“).

c.              Nacenění jednotlivých položek díla v souvislosti s úpravou tramvajových tras (souhrnná cena trasy I a II činila stejnou částku jako původní trasy D a B, lišily se však ceny jednotlivých položek) a doplnění položky s názvem „Optimalizace dopravního modelu a prověření dopadů do technického řešení“ s cenou 735 000 Kč bez DPH, tj. 889 350 Kč včetně DPH (dále též jen „položka optimalizace“). Celková cena veřejné zakázky se zvýšila z částky 8 711 358 Kč bez DPH, tj. 10 540 743,18 Kč včetně DPH, na částku 9 446 358 Kč bez DPH, tj. 11 430 093,18 Kč včetně DPH (dále též jen „zvýšení ceny“).

10.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejných zakázek, získal na základě obdrženého podnětu pochybnosti o tom, zda se zadavatel uzavřením dodatku nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 222 odst. 3 zákona umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku za dobu jejího trvání, čímž nedodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, načež doručením oznámení o zahájení správního řízení (dále jen „oznámení o zahájení řízení o přestupku“) zadavateli zahájil dne 12. 12. 2017 v této věci správní řízení z moci úřední.

11.         Dne 16. 2. 2018 vydal Úřad na základě posouzení podkladů pro vydání rozhodnutí a všech rozhodných okolností v dané věci rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0485/2017/VZ-04996/2018/544/MDb (dále jen „původní prvostupňové rozhodnutí“). V původním prvostupňovém rozhodnutí rozhodl Úřad výrokem I. o tom, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při uzavření dodatku nepostupoval v souladu s § 222 odst. 3 písm. a) zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, neboť prodloužením termínu plnění v rozporu se zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, neboť taková změna smluvních podmínek by umožnila účast jiných dodavatelů v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele; ve výroku II. původního prvostupňového rozhodnutí byla zadavateli uložena pokuta ve výši 100 000 Kč a ve výroku III. povinnost k úhradě nákladů řízení.

12.         Původní prvostupňové rozhodnutí předseda Úřadu k rozkladu zadavatele rozhodnutím č. j. ÚOHS-R0035/2018/VZ-14930/2018/321/ZSř ze dne 22. 5. 2018 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“) zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, neboť dospěl k závěru, že Úřad nesprávně vyložil relevantní ustanovení zákona, která v dané věci aplikoval, a současně neučinil dostatečná skutková zjištění a nevypořádal se s komplexním posouzením všech změn, které zadavatel dodatkem provedl, v důsledku čehož shledal předseda Úřadu původní prvostupňové rozhodnutí částečně nepřezkoumatelným.

II.             Přezkoumávané rozhodnutí

13.         Dne 11. 9. 2018 vydal Úřad v návaznosti na nové posouzení věci usnesení č. j. ÚOHS-S0485/2017/VZ-26056/2018/544/MDb ze dne 11. 9. 2018 (dále jen „přezkoumávané usnesení“), jímž rozhodl o tom, že se řízení o přestupku ve věci vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0485/2017/VZ podle § 257 písm. f) zákona zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 nebo § 369 zákona.

14.         V přezkoumávaném usnesení se Úřad opětovně zabýval oprávněností prodloužení termínu plnění a své závěry odůvodnil tím, že zadavatel doložil překážky objektivní povahy vzniklé na straně dotčených subjektů, které vybranému dodavateli bránily v plnění závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, aniž by jim vybraný dodavatel jednající s náležitou péčí mohl zabránit, přičemž tyto překážky mohly způsobit časovou prodlevu v rozsahu prodloužení termínu plnění; dospěl tak k závěru o zákonném uplatnění výhrady dle uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku. Ostatními změnami dle dodatku se Úřad nezabýval.

15.         Přezkoumávané usnesení nabylo dne 27. 9. 2018 právní moci.

III.           Další skutečnosti

16.         Dne 14. 2. 2019 obdržel Úřad přípis označený jako „Podnět k zahájení přezkumného řízení“ ze dne 11. 2. 2019 (dále jen „podnět“), podaný osobou (dále jen „podatel“), která není účastníkem správního řízení ve věci sp. zn. ÚOHS-S0485/2017/VZ, proto byl posouzen jako obecný podnět ve smyslu § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 

17.         V podnětu podatel uvádí, že je přezkoumávané usnesení v rozporu s právními předpisy, neboť se v rozporu se závazným právním názorem předsedy Úřadu vyjádřeným v druhostupňovém rozhodnutí nevypořádává se žádnou ze změn smlouvy provedených dodatkem, tedy ani prodloužením termínu plnění ani úpravou tramvajových tras ani zvýšením ceny, a zpochybňuje některé podklady předložené ve správním řízení zadavatelem.

18.         S ohledem na výše uvedený věcný obsah podnětu, principy dobré správy a možnosti eventuální nápravy pravomocných rozhodnutí Úřadu svěřené mi zákonem, jsem v rámci výkonu dozoru předběžně posoudil, zda lze důvodně pochybovat o tom, že je přezkoumávané usnesení v souladu s právními předpisy.

IV.          Stanovisko předsedy Úřadu

19.         Po předběžném posouzení věci ve všech vzájemných souvislostech a po projednání veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, jsem podle § 94 odst. 1 a násl. správního řádu přezkoumal soulad přezkoumávaného usnesení s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

20.         Úřad tím, že rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku přezkoumávaného usnesení nerozhodl správně a v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že byly splněny i další zákonné předpoklady pro přezkumné řízení, toto jsem ve zkrácené formě zahájil, přičemž konstatuji, že jsem v jeho rámci zjistil vadu spočívající v nezákonnosti přezkoumávaného usnesení, která odůvodňuje jeho zrušení a vrácení věci Úřadu k novému projednání.

21.         V odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech uvedeny důvody vedoucí ke zrušení přezkoumávaného usnesení a vrácení věci Úřadu k dalšímu řízení.

V.            K důvodům zrušení přezkoumávaného usnesení

K předpokladům přezkumného řízení

22.         Podle § 94 odst. 1 správního řádu v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, zda je rozhodnutí v souladu s právními předpisy.

23.         Podle § 95 odst. 6 správního řádu, jde-li o rozhodnutí ústředního správního úřadu, rozhoduje v přezkumném řízení ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu; ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu platí obdobně.

24.         Dle § 97 odst. 3 správního řádu rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, příslušný správní orgán zruší nebo změní, popřípadě zruší a věc vrátí odvolacímu správnímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupně, přičemž tyto správní orgány jsou vázány právním názorem příslušného správního orgánu.

25.         Podle § 98 správního řádu, jestliže je porušení právního předpisu zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků, může příslušný správní orgán provést zkrácené přezkumné řízení. Dokazování se neprovádí. Prvním úkonem správního orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3 správního řádu.

26.         Obecně je kritériem přezkoumávání rozhodnutí v přezkumném řízení, potažmo zkráceném přezkumném řízení toliko zákonnost přezkoumávaného rozhodnutí a také řízení, které jeho vydání předcházelo. Zákonností, respektive souladem s právními předpisy ve smyslu § 94 odst. 1 správního řádu, se současně rozumí soulad jak se zvláštními zákony, tak s obecnými procesními předpisy, tedy především se správním řádem, včetně jeho ustanovení týkajících se základních zásad činnosti správních orgánů. Správní řád přitom s ohledem na zásadu procesní ekonomie umožňuje provést zkrácené přezkumné řízení, jehož primárním předpokladem je nezákonnost přezkoumávaného rozhodnutí (popřípadě řízení, jež mu předcházelo). Jinými slovy řečeno, rozpor s právními předpisy musí být patrný již ze spisového materiálu a k učinění takového závěru zároveň není nutné provést dokazování, tedy především opatřit si vyjádření účastníků přezkumného řízení ani orgánu, jenž přezkoumávané rozhodnutí vydal.

27.         V předmětném případě jsem po předběžném posouzení spisového materiálu shledal rozpor přezkoumávaného usnesení s příslušnými právními předpisy, a to jak se správním řádem, tak se zákonem. Proto jsem přistoupil k ověření dalších podmínek pro zahájení přezkumného řízení, potažmo zkráceného přezkumného řízení.

28.         Ve smyslu § 96 odst. 1 správního řádu lze usnesení o zahájení přezkumného řízení vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci. Jmenované lhůty platí přiměřeně i pro zkrácené přezkumné řízení, kdy k vydání rozhodnutí musí dojít do 2 měsíců ode dne zjištění důvodů pro vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3 správního řádu v rámci zkráceného přezkumného řízení, nejpozději pak do 1 roku ode dne právní moci meritorního rozhodnutí.

29.         V daném případě jsem ze spisu vedeného v předmětné věci po předběžném posouzení spisu zjistil, že jsou v souladu se správním řádem dány důvody pro vedení přezkumného řízení, a to též v jeho zkrácené formě, neboť nezákonnost přezkoumávaného usnesení je zjevná ze správního spisu a není třeba vysvětlení účastníků řízení.

30.         Z hlediska časového pak mohu konstatovat, že vzhledem k tomu, že přezkoumávané usnesení nabylo právní moci dne 27. 9. 2018, je zřejmé, že objektivní lhůta k vydání rozhodnutí v přezkumném řízení dosud neuplynula. O možném rozporu přezkoumávaného usnesení jsem se dozvěděl na základě podnětu, který byl Úřadu doručen dne 14. 2. 2019, rovněž subjektivní lhůtu 2 měsíců k zahájení přezkumného řízení (vydání rozhodnutí v přezkumném řízení) ode dne, kdy se správní orgán o skutečnostech odůvodňujících přezkumné řízení dozvěděl, mám za zachovanou, neboť počátek subjektivní lhůty je třeba vztahovat k okamžiku, kdy se příslušný správní orgán dozví o skutkových okolnostech v takovém rozsahu, který umožní předběžné právní zhodnocení případu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 125/2009 -104 ze dne 28. 5. 2010).

31.         S ohledem na výše uvedené jsem přesvědčen, že je možné v posuzované věci provést zkrácené přezkumné řízení, neboť jednak jsou pro takový postup splněny podmínky předvídané § 98 ve spojení s § 94 správního řádu a jednak tomu nebrání prekluzivní lhůty podle § 96 odst. 1 správního řádu.

K rozporu přezkoumávaného usnesení s právními předpisy

32.         Výše jsem konstatoval, že je přezkoumávané usnesení v rozporu s právními předpisy, neboť odporuje jak správnímu řádu, tak zákonu. V dalších částech tohoto rozhodnutí osvětluji konkrétní důvody zjištěné nezákonnosti.

K  předmětu správního řízení

33.         Úvodem považuji za účelné poukázat na předmět správního řízení, o němž bylo rozhodnuto přezkoumávaným usnesením. V oznámení o zahájení řízení o přestupku Úřad uvedl, že získal pochybnosti o tom, zda se zadavatel nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 zákona tím, že uzavřením dodatku umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v rozporu s § 6 a § 222 zákona. Ve vztahu ke skutečnostem, na jejichž základě získal Úřad pochybnost o souladu postupu se zákonem,  pak Úřad citoval relevantní části obsahu dodatku týkající se jak prodloužení termínu plnění, tak úpravy tramvajových tras, položky optimalizace a zvýšení ceny.

34.         Jak v původním prvostupňovém rozhodnutí, tak nyní v přezkoumávaném usnesení se však Úřad soustředil toliko na prodloužení termínu plnění, kdy v prvním případě shledal jeho nezákonnost a ve druhém, v návaznosti na doplnění vyjádření zadavatele a vybraného uchazeče, soulad s právními předpisy, aniž by se jakkoliv vypořádal se zákonností ostatních změn provedených dodatkem.

35.         Úřad konkrétně v přezkoumávaném usnesení dospěl k závěru, že „v šetřeném případě se jednalo o uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 1 zákona, a tedy tato změna doby plnění byla změnou nepodstatnou dle § 222 odst. 2 zákona“ (bod 100 odůvodnění přezkoumávaného usnesení). Z citovaného závěru, jakož ani z jiných částí odůvodnění přezkoumávaného usnesení není patrné, jakým způsobem se Úřad s ostatními změnami provedenými dodatkem - nad rámec prodloužení termínu plnění - vypořádal. Výhrada dle smlouvy na veřejnou zakázku, jak bude podrobněji pojednáno dále, se přitom zjevně vztahuje k termínu plnění a nelze ji aplikovat i na případné další změny provedené dodatkem, aniž by Úřad takový případný postup výslovně odůvodnil.

36.         Lze se tak nadále jen domnívat, zda Úřad ostatní změny provedené dodatkem, tj. úpravu tramvajových tras, doplnění položky optimalizace a zvýšení ceny implicitně posoudil jako zákonné, či zda jejich vypořádání v přezkoumávaném usnesení opomněl. Zde akcentuji, že jsem v druhostupňovém rozhodnutí (body 75 - 85 odůvodnění) výslovně zavázal Úřad k tomu, aby při novém projednání věci posoudil všechny změny provedené dodatkem, a to komplexně a vypořádal se se zákonností těchto dílčích změn v minimálním rozsahu demonstrativního výčtu označených aspektů. Jsem nucen konstatovat, že z přezkoumávaného usnesení není vůbec seznatelné, jakým způsobem Úřad označenou část druhostupňového rozhodnutí při svém rozhodování zohlednil.

37.         Předmětný závazný pokyn druhostupňového rozhodnutí ke komplexnímu posouzení všech změn dle dodatku, jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, mám současně za stěžejní pro postup Úřadu vedoucí ke zjištění skutkového stavu věci, o němž nebudou důvodné pochybnosti, a současně pro naplnění veřejného zájmu sledovaného správním řízením o přestupku dle zákona. Pro úplnost doplňuji, že je třeba rozlišit situaci, v níž již jedno zjištěné pochybení zadavatele kvalifikované Úřadem jako porušení zákona může vést k uložení nápravného opatření (aniž by byl Úřad povinen šetřit případná další pochybení), a situaci, v níž Úřad postupuje z moci úřední a jeho případný závěr o zákonnosti jedné ze změn provedených dodatkem neimplikuje zákonnost i ostatních provedených změn, přičemž až na základě posouzení všech přezkoumávaných změn dle dodatku může Úřad přezkoumatelným způsobem dospět k případnému závěru o zákonnosti postupu zadavatele a naplnění podmínek pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. f) zákona. 

38.         V opomenutí vypořádání všech změn provedených dodatkem proto shledávám rozpor s ustanovením § 3 správního řádu z důvodu neúplných skutkových zjištění, nepřezkoumatelnost přezkoumávaného usnesení s ohledem na zásadní nedostatek důvodů rozhodnutí v rozporu s § 68 odst. 3 správního řádu a rozpor s § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu z důvodu nerespektování právního názoru odvolacího správního orgánu. Současně sděluji, že jsem nenaznal, že by se Úřad v přezkoumávaném usnesení vypořádal s předmětem správního řízení jiným - komplexním - způsobem, který by vyhověl veřejnému zájmu a který by bylo možno shledat souladným s právními předpisy.

39.         Zde připomínám, že Úřad v souladu s § 248 zákona vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami a má výlučnou pravomoc k projednávání přestupků podle zákona a k ukládání pokut za jejich spáchání. V souladu s § 248 zákona ve spojení s § 78 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) je Úřad povinen zahájit správní řízení o každém přestupku, o kterém se dozví a postupovat v řízení z moci úřední. Úřad je tedy při výkonu své výlučné pravomoci povinen postupovat v souladu s právními předpisy tak, aby veřejného zájmu, jehož ochrana mu byla svěřena, bylo dosaženo. Úřad tedy ani v řízení z moci úřední nemůže postupovat zcela libovolně, nýbrž je v souladu se zásadami správního řízení a principy správního trestání povinen zjistit všechny rozhodné okolnosti pro posouzení dané věci.

40.         Úřad však uvedeným povinnostem nedostál, když v rozporu s § 3, § 68 odst. 3 a § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu přezkoumávaným usnesením nerozhodl o celém předmětu řízení, v daném případě v rozsahu, který si sám v oznámení o zahájení řízení o přestupku vymezil a ke kterému byl druhostupňovým rozhodnutím zavázán. V uvedené skutečnosti shledávám nezákonnost přezkoumávaného usnesení odůvodňující jeho zrušení.

41.         Pro úplnost podotýkám, že uvedené vady přezkoumávaného usnesení nelze zcela zhojit v rámci tohoto rozhodnutí, neboť by se s ohledem na zásadní doplnění skutkových zjištění jednalo o nové meritorní rozhodnutí. V takovém případě by však došlo k porušení zásady dvojinstančnosti správního řízení, neboť by se obviněný mohl o relevantních důvodech rozhodnutí ve věci samé dozvědět až z rozhodnutí odvolacího orgánu, proti němuž by se již nemohl bránit odvoláním. Podmínky pro změnu přezkoumávaného usnesení v nyní řešené věci nejsou splněny.

42.         Dále specifikuji konkrétní východiska přezkumu, která je Úřad při novém projednání věci povinen zohlednit a vypořádat. Současně akcentuji, že dále uváděnými východisky není nijak předjímáno rozhodnutí ve věci samé, kdy není vyloučeno, že Úřad v návaznosti na nové projednání věci opětovně dospěje k závěru o naplnění důvodů pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. f) zákona. Úřad je tedy oprávněn se od naznačených východisek i odchýlit, je však povinen svůj postup a výsledné rozhodnutí dostatečně a srozumitelně odůvodnit.    

K posouzení změn provedených dodatkem

43.         Jak jsem již výše uvedl, druhostupňovým rozhodnutím jsem zavázal Úřad k posouzení všech změn provedených dodatkem jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Jakkoliv Úřad v přezkoumávaném usnesení hodnotil pouze prodloužení termínu plnění, již ze samotného shora citovaného textu dodatku je zřejmé, že podstatou uzavřeného dodatku je změna plnění spočívající v úpravě tramvajových tras a doplnění položky optimalizace (dále společně též jen „modifikace položek“), na kterou bylo následně navázáno zvýšení ceny a prodloužení termínu plnění.

44.         Uvedenému ostatně konvenuje i argumentace zadavatele ve správním řízení, který změny provedené dodatkem odůvodnil souhrnně odkazem na provedení změny de minimis dle § 222 odst. 4 zákona.

45.         Úřad se tedy měl primárně zabývat podstatou modifikace položek, na kterou je až následně navázána změna cenových (zvýšení ceny) a smluvních podmínek (prodloužení termínu plnění). Postup Úřadu v přezkoumávaném usnesení v této souvislosti hodnotím jako nekoncepční. Povaha modifikace položek v nyní řešené věci současně představuje klíčový předpoklad pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele.

46.         Zde především poukazuji, že modifikace položek zahrnuje nejenom doplnění nové položky - položky optimalizace, ale v rámci úpravy tramvajových tras nahrazuje původně předpokládané plnění - trasu D a B - novým plněním - trasou I a II.

47.         Pro posouzení toho, zda se v případě modifikace položek jedná o podstatnou změnu smlouvy na veřejnou zakázku, je třeba posoudit po obsahové stránce plnění položky optimalizace a úpravy tramvajových tras, a následně zhodnotit, zda nové plnění definované dodatkem odpovídá původnímu předmětu plnění veřejné zakázky tak, jak byl vymezen v zadávacím řízení a následně ve smlouvě na veřejnou zakázku, nebo zda modifikací položek došlo ke změně plnění veřejné zakázky. Úřad se uvedenou právní otázkou vůbec nezabýval.

48.         Úřad se této otázky dotkl toliko ve vztahu k prodloužení termínu plnění v bodě 92 odůvodnění přezkoumávaného usnesení, v němž konstatoval, že „nutnost úprav matematického dopravního modelu mimo jiné na základě připomínek a požadavků dotčených subjektů a s tím související nutnost přepracovat projektovou dokumentaci stavby včetně úpravy trasování projektovaných tramvajových tratí na základě úpravy dopravního modelu, ale také nutnost úprav projektové dokumentace stavby v oblasti ‚veřejného prostranství Duha‘ v součinnosti s dodavatelem projektu ‚Úprava veřejného prostranství Duha v Ostravě - Porubě‘, lze označit za překážky objektivní povahy vzniklé ze strany dotčených subjektů bránící vybranému dodavateli v plnění jeho závazku…“. 

49.         Jakkoliv si tedy Úřad byl modifikace položek zjevně vědom, nijak se nezabýval podstatou této změny a posouzením jejího souladu se zákonem. Takový postup Úřadu hodnotím jako nesprávný, neboť změna předmětu plnění z povahy věci může představovat podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 222 odst. 1 zákona. Úřad tedy byl povinen prioritně posoudit, co bylo obsahem úpravy tramvajových tras a položky optimalizace a zda nové plnění formulované dle dodatku (v návaznosti na připomínky dotčených subjektů) nevybočuje z předmětu plnění veřejné zakázky. Modifikaci položek je třeba posuzovat po obsahové stránce, tj. zda předmět plnění veřejné zakázky po uzavření dodatku odpovídá předmětu veřejné zakázky tak, jak byl zadán v zadávacím řízení.

50.         Úřad v této souvislosti srozumitelně odůvodní, zda položka optimalizace a úprava tramvajových tras byly z hlediska vlastního obsahu poptávaných služeb zahrnuty do předmětu veřejné zakázky, na kterou byla uzavřena smlouva, zda je korekce v dotčeném rozsahu při plnění obdobných veřejných zakázek běžná a obvyklá, a zda tedy dodavatelé mohli s modifikací položek v rámci plnění veřejné zakázky předem kalkulovat, či zda se jednalo o změnu nepředvídatelnou, potažmo exces z předmětu plnění veřejné zakázky.

51.         Úřad se při novém projednání věci vypořádá též s tím, jakým konkrétním způsobem se v modifikaci položek projevily zadavatelem tvrzené vícepráce, tj. zda se jedná o plnění v rozsahu položky optimalizace či jinak vymezené plnění. Úřad se v tomto kontextu samostatně vyjádří k povaze změny provedené úpravou tramvajových tras a položkou optimalizace, které následně posoudí i ve svém souhrnu. Předmětné posouzení je Úřad povinen v přezkoumávaném usnesení výslovně uvést, neboť jen v takovém případě budou jeho závěry srozumitelné a ze strany odvolacího orgánu přezkoumatelné.

52.         Přezkoumávané usnesení tedy není dostatečně odůvodněno, neboť v něm zcela absentují úvahy týkající se posouzení, zda úprava tramvajových tras ve spojení s položkou optimalizace nepředstavuje změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. V návaznosti na učiněný závěr pak Úřad případně, zda se jedná o změnu přípustnou či nepřípustnou.

53.         Ani Úřadem naznačená skutečnost, že potřeba modifikace položek vznikla v důsledku objektivních překážek, totiž neznamená, že modifikace položek nepředstavuje nepřípustnou podstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 1 zákona. Zde poukazuji například na ustanovení § 222 odst. 6 zákona, který výslovně připouští změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v důsledku nepředvídatelných okolností, současně však stanoví další podmínky, které je nezbytné pro změnu závazku v intencích tohoto ustanovení splnit, tj. změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky a hodnota takové změny nesmí překročit 50 % původní hodnoty závazku. Zákon tedy i pro případ nepředvídatelných okolností stanoví jisté limity, které je zadavatel povinen při svém postupu dodržet.

54.         Obdobně samu položku optimalizace by patrně bylo možno podřadit pod nepodstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 4 zákona, neboť její cena činí 735 000 Kč bez DPH, tj. hodnotu nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku dle zvláštního právního předpisu a současně tato hodnota nedosahuje 10 % původní hodnoty závazku, která v rozsahu díla pro trasu D a B činila částku 8 711 358 Kč bez DPH. Zůstává však otázkou, zda lze položku optimalizace takto striktně od úpravy tramvajových tras oddělit, přičemž tuto otázku bude možné zodpovědět až na základě obsahového posouzení obou položek. V této souvislosti poukazuji, že ze smlouvy na veřejnou zakázku a z dodatku vyplývá, že jakkoliv celková cena díla v rozsahu trasy D a B a celková cena v rozsahu úpravy tramvajových tras činí stejnou celkovou částku, liší se ceny jejich jednotlivých položek, nechť tedy Úřad posoudí, zda tato okolnost nenasvědčuje tomu, že se jedná o položky odlišné.

55.         V případě, že Úřad dospěje k závěru, že modifikace položek, ať již v souhrnu nebo v některé ze svých částí, vybočuje z předmětu veřejné zakázky a představuje změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je povinen se dále zabývat tím, zda se jedná o změnu podstatnou ve smyslu § 222 zákona a zda ji byl zadavatel též s ohledem na hodnotu této změny oprávněn umožnit. V případě, že Úřad dospěje k závěru, že úprava tramvajových tras a/nebo položka optimalizace byly provedeny zcela v mezích předmětu veřejné zakázky, svůj závěr rovněž odůvodní a podloží konkrétními zjištěnými skutečnostmi.

56.         V praxi obecně může nastat situace, v níž se v návaznosti na nové zjištěné skutečnosti může původní záměr zadavatele ukázat nerealizovatelným. Zadavatel je však i v takovém případě vázán původními podmínkami smlouvy na veřejnou zakázku a k jejich změně smí přistoupit jen v zákonem definovaných případech. Je na zadavateli, aby věnoval dostatečnou péči přípravě zadávacího řízení a zadávací podmínky formuloval přiléhavě okolnostem a rozsahu svých zdrojů a potřeb.

57.         Zde je třeba akcentovat, že vymezení předmětu veřejné zakázky v ZD představuje klíčovou okolnost ovlivňující okruh potenciálních dodavatelů, jejich účast v zadávacím řízení, jakož i podobu výsledných podaných nabídek. Dodavatelé při svém rozhodování o účasti v zadávacím řízení musí zvažovat všechna specifika veřejné zakázky, včetně rizika možných komplikací v průběhu jejího plnění. V nyní řešené věci jsou předmětem veřejné zakázky služby spočívající ve vypracování projektové dokumentace pro územní řízení včetně výkonu inženýrské činnosti a souvisejících prací.

58.         Z povahy takových služeb (zahrnujících obstarání příslušných dokumentů a jednání s dotčenými subjekty) pak vyplývá, že jejich náročnost se nutně odvíjí nejen od rozsahu a náročnosti konkrétní projektované stavby, ale též od konkrétní lokality, v níž má být stavba umístěna a která může vykazovat řadu specifik - například vedení inženýrských sítí, rezidenční zástavba, konkrétní dispozice pozemků, vzrostlá zeleň apod., jak tomu ostatně nasvědčují okolnosti i v nyní řešené věci. Taková specifika pak mohou u dodavatelů jednajících s náležitou odbornou péčí indukovat předpoklad vyšší náročnosti plnění z hlediska jednání s dotčenými subjekty či pochybnosti o samotné realizovatelnosti stavby. Jakékoliv nejasnosti, předpokládaná náročnost či varianta nerealizovatelnosti stavby, které mohou dodavatelé v návaznosti na individuální odbornou péči více či méně předvídat, jsou pak způsobilé odrazovat dodavatele od účasti v zadávacím řízení, popřípadě vést k vyšším nabídkovým cenám. Nejedná se tedy o okolnost bezvýznamnou, neboť dodavatelé nad rámec zadávacích podmínek nemohou na jakoukoliv úpravu zadání ze strany zadavatele spoléhat.

59.         Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky představuje klíčový podklad pro průběh zadávacího řízení a výběr dodavatele. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. Případné vady závazných podkladů pro zpracování díla, potažmo plnění veřejné zakázky, je třeba vykládat k tíži zadavatele. V případě, že v zadávacím řízení dojde k vadám, byť i takovým, které zadavatel nemohl předvídat, je zadavatel při volbě prostředků nápravy povinen postupovat striktně podle zákona.   

60.         Modifikace položek v nyní řešené věci z obecného hlediska může představovat změnu zadání pro vybraného uchazeče, ve vztahu ke které absentuje v přezkoumávaném usnesení jakékoliv odůvodnění. Tímto proto zavazuji Úřad, aby při novém projednání věci výslovně odůvodnil, zda modifikace položek v rozsahu úpravy tramvajových tras a dále ve spojení s položkou optimalizace představuje změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, a v návaznosti na učiněný závěr se vypořádal s tím, zda se případně jedná o změnu podstatnou či nepodstatnou, potažmo přípustnou či nepřípustnou ve smyslu § 222 zákona. Úřad označí konkrétní ustanovení zákona, podle kterých bude při novém projednání věci postupovat.

61.         V návaznosti na posouzení toho, zda položka optimalizace a úprava tramvajových tras dle dodatku představují změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 222 zákona, Úřad zjistí hodnotu změny tohoto plnění ve vztahu k hodnotě původního závazku a vypořádá se s možností aplikace některé z výjimek ve smyslu § 222 zákona. Tímto není dotčeno možné právní posouzení, v jehož rámci Úřad dospěje k závěru o souladu modifikace položek s předmětem veřejné zakázky, bude-li takový závěr ze strany Úřadu přezkoumatelně odůvodněn.

62.         Až v návaznosti na výše naznačené posouzení bude Úřad moci jednoznačně konstatovat, zda zadavatel porušil či neporušil ustanovení § 222 odst. 1 zákona tím, že umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona. Bez doplnění skutkových zjištění a právního posouzení nelze zákonnost nebo nezákonnost postupu zadavatele konstatovat a v daném případě ani přezkoumat, k čemuž uzavírám, že přezkoumávané usnesení nesplňuje nároky kladené na správní rozhodnutí právními předpisy.

K uplatnění výhrady

63.         Předně konstatuji, že v dané věci není sporné, že výhrada se týká výlučně termínu plnění smlouvy, nikoliv jiných provedených změn. 

64.         Výše jsem vysvětlil, že vytržení dílčí změny prodloužení termínu plnění z kontextu změn provedených dodatkem činí přezkoumávané usnesení nepřezkoumatelným. Dále se budu zabývat zákonností úvah Úřadu při posouzení prodloužení termínu plnění ve světle výhrady dle smlouvy na veřejnou zakázku.

65.         Úřad v přezkoumávaném usnesení akceptoval právní názor vyjádřený v druhostupňovém rozhodnutí, že výhrada umožňuje jednoznačný výklad, a zabýval se konkrétním průběhem plnění veřejné zakázky a překážkami, které mohly vybranému uchazeči v plnění závazku bránit. Úřad při novém posouzení věci vycházel ze znění výhrady, která předpokládá kumulativní naplnění následujících podmínek: vznik objektivních překážek, které vybranému uchazeči brání v plnění jeho závazku, překážky nastaly ze strany vyjmenovaných osob, tj. ze strany dotčených orgánů státní správy, ze strany vlastníků dotčených parcel, vlastníků (správců) inženýrských sítí, popřípadě vlastníků dotčených objektů, vybraný uchazeč jednající s náležitou péčí těmto překážkám nemohl zabránit a termín plnění se prodlužuje o dobu trvání těchto překážek.

66.         Úřad v přezkoumávaném usnesení shledal jako objektivní překážku nutnost přepracovat podkladovou studii pro zpracování projektové dokumentace (body 88 - 92 odůvodnění), která si s ohledem na připomínky dotčených subjektů vyžádala odklad přiměřený prodloužení termínu plnění. Uvedený závěr Úřadu ostatně konvenuje důvodové zprávě zadavatele k uzavření dodatku, v níž uvedl, že se závazné podklady ukázaly jako nedostačující pro realizaci díla, a proto bylo nutné je dopracovat a objednat vypracování dopravního modelu.

67.         V této souvislosti připomínám, že posouzení rozsahu dopracování dopravního modelu a jeho zasazení do kontextu plnění veřejné zakázky je významné též pro posouzení předpokladů aplikace výhrady, neboť je způsobilé vypovídat o tom, v jaké fázi a z jaké strany potřeba modifikace položek a prodloužení termínu plnění vznikla. V tomto směru je významné též posouzení toho, zda dopracování dopravního modelu bylo součástí předmětu veřejné zakázky či nikoliv.

68.         Budu-li vycházet z tvrzení zadavatele ve správním řízení, že k prodloužení termínu plnění došlo v důsledku toho, že se závazné podklady pro realizaci díla ukázaly nerealizovatelnými, zde obecně konstatuji, že takovou překážku lze z pohledu vybraného uchazeče považovat za objektivní, neboť vybraný uchazeč je povinen se řídit pokyny zadavatele a bez závazných podkladů (či alternativních pokynů) nemůže zahájit plnění díla. V tomto smyslu lze na zjištěné vady závazných podkladů nahlížet jako na existenci objektivní překážky, které vybraný uchazeč jednající s náležitou péčí nemohl zabránit a která mu brání v plnění jeho závazku. Vady závazných podkladů současně nelze vykládat k tíži vybraného uchazeče, neboť ten je jimi z titulu uzavřené smlouvy vázán, stejně jako pokyny zadavatele z hlediska požadavků na výslednou podobu díla. V této souvislosti poukazuji, že je na zadavateli, aby vybranému uchazeči vymezil realizovatelné zadání v podrobnostech potřebných pro zpracování díla.

69.         Z Úřadem učiněných skutkových zjištění vyplývá, že dopravní model byl na základě připomínek a požadavků dotčených subjektů dokončen dne 26. 9. 2017 (bod 90 odůvodnění přezkoumávaného usnesení), až od tohoto data mohl mít vybraný uchazeč jistotu o požadované podobě díla. Z pohledu vybraného uchazeče tedy potřeba dopracování (přepracování) dopravního modelu v návaznosti na připomínky zadavatele a dotčených subjektů mohla představovat objektivní překážku bránící mu v realizaci díla. Úřad však při novém posouzení věci vezme též v úvahu, že dopravní model byl dopracován v návaznosti na připomínky dotčených subjektů přímo vybraným uchazečem, a zůstává tedy otázkou, zda se z jeho strany v konkrétním případě jednalo o objektivní překážku mající za následek odklad zadání díla nebo jednání v rámci plnění závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Ve druhé jmenované situaci by pak Úřad mohl kalkulovat toliko s lhůtami, které by přesahovaly očekávatelný průběh a dobu jednání. Tímto se však Úřad nezabýval. Úřad tedy při novém projednání věci doplní své odůvodnění v návaznosti na závěry učiněné ve vztahu k modifikaci položek.

70.         Ve vztahu k uplatnění výhrady však dále poukazuji, že její předpoklady musí být naplněny kumulativně. Pokud jde o podmínku, že objektivní překážka musí nastat ze strany vyjmenovaných osob, tj. ze strany dotčených orgánů státní správy, ze strany vlastníků dotčených parcel, vlastníků (správců) inženýrských sítí, popřípadě vlastníků dotčených objektů, z přezkoumávaného usnesení není zcela zřejmé, ze strany které z vyjmenovaných osob k překážkám došlo, tj. pod jakou skupinu vyjmenovaných osob Úřad „dotčené subjekty“, o nichž hovoří, podřadil.

71.         V této souvislosti poukazuji zejména na skutečnost, že Úřad v přezkoumávaném usnesení nejčastěji zmiňuje překážky (a průtahy) vzniklé na straně Dopravního podniku Ostrava, a.s., IČO 61974757, se sídlem Poděbradova 494/2, 702 00 Ostrava (dále jen „DPO“), aniž by se jakkoliv vypořádal s tím, o jaký vyjmenovaný subjekt dle výhrady se jedná, přičemž pojem „dotčený subjekt“ výhrada nezahrnuje. V tomto ohledu tedy shledávám neúplnost odůvodnění přezkoumávaného usnesení, kterou Úřad při novém projednání věci doplní. Úřad obdobně odůvodní též překážky ze strany dalších „dotčených subjektů“, jejichž vliv na termín plnění v intencích výhrady shledal, neboť nelze vyloučit vliv dalších osob, které lze podřadit pod výhradou vyjmenované subjekty a které se na vzniku předmětných překážek mohly podílet. Úřad případně posoudí též vliv zjištěných překážek na straně zadavatele na uplatnění výhrady a prodloužení termínu plnění.

72.         V případě, že Úřad po novém projednání věci a posouzení všech rozhodných okolností nazná, že dodatkem došlo ke změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, dostatečně se vypořádá s tím, zda lze tuto změnu považovat za podstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 zákona a zda zadavatel uzavřením dodatku neporušil ustanovení § 222 odst. 1 zákona, dle kterého zadavatel nesmí mimo zákonem výslovně stanovené případy umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona. Až v návaznosti na doplnění skutkových zjištění a jejich právní hodnocení bude možné závěry Úřadu v nyní řešené věci přezkoumat. Při novém projednání věci přihlédne Úřad i ke skutečnostem uvedeným v podnětu.

73.         Jelikož jsem přezkoumávané usnesení shledal nesprávným, nezákonným a nepřezkoumatelným, neboť se Úřad v přezkoumávaném usnesení nevypořádal se všemi relevantními skutečnostmi, přistoupil jsem v rámci zkráceného přezkumného řízení k jeho zrušení v celém rozsahu a vrácení věci Úřadu k dalšímu řízení podle § 97 odst. 3 správního řádu.

74.         Při novém projednání věci Úřad v odůvodnění nově vydaného meritorního rozhodnutí uvede v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se v intencích závazného právního názoru předestřeného v tomto rozhodnutí řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů.

VI.          Závěr

75.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že přezkoumávané usnesení není v souladu s právními předpisy, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení přezkoumávaného usnesení a vrácení věci Úřadu k dalšímu řízení.

76.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které je nutno přezkoumávané usnesení zrušit a věc vrátit Úřadu k dalšímu posouzení, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

                                                              otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

statutární město Ostrava, Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz