číslo jednací: S0402,0403,0404/2015/VZ-26354/2015/533/PSd

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném řízení v řízeních vedených pod sp. zn. S0402/2015/533/LMa, sp. zn. S0403/2015/533/LMa, sp. zn. S0404/2015/533/LMa, zahájených dne 13. 7. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno – při zadávání veřejné zakázky „Ovládací systém pro multimediální učebny“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 7. 2013, na jejíž plnění uzavřel zadavatel dne 3. 12. 2013 smlouvu o dílo s vybraným uchazečem – Sdružení FILIA, IČO 60554533, se sídlem Kamenná čtvrť 696/111, 639 00 Brno – Štýřice,

a

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno – při zadávání veřejné zakázky „Kancelářské ICT vybavení pro ESF 003-2013“ v otevřeném řízení na základě zjednodušeného oznámení v rámci dynamického nákupního systému, které bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 8. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2013, pod ev.  č. 363641 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 17. 8. 2013, pod ev. č. 2013/S 159-277786, na jejíž plnění uzavřel zadavatel dne 10. 10. 2013 kupní smlouvu s vybraným uchazečem – AutoCont CZ a.s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava

a               

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno – při zadávání veřejné zakázky „Kancelářské ICT vybavení pro ESF 004-2013“ v otevřeném řízení na základě zjednodušeného oznámení v rámci dynamického nákupního systému, které bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 11. 2013, pod ev. č. 371954 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 7. 11. 2013, pod ev. č. 2013/S 216-375834 a na jejíž plnění uzavřel zadavatel dne 5. 12. 2013 smlouvu o dílo s vybraným uchazečem – AutoCont CZ a.s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení v části vedené ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst.  1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno – tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 citovaného zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Ovládací systém pro multimediální učebny“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 7. 2013, na jejíž plnění uzavřel dne 3. 12. 2013 smlouvu o dílo s vybraným uchazečem – Sdružení FILIA, IČO 60554533, se sídlem Kamenná čtvrť 696/111, 639 00 Brno – Štýřice, v zákonné lhůtě do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy, a když jej odeslal dne 8. 1. 2014, se podle § 117a písm. d) citovaného zákona zastavuje, neboť ve správním řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona.

 II.

Správní řízení v části vedené ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno – tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce „Ovládací systém pro multimediální učebny“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 7. 2013, na jejíž plnění uzavřel dne 3. 12. 2013 smlouvu o dílo s vybraným uchazečem – Sdružení FILIA, IČO 60554533, se sídlem Kamenná čtvrť 696/111, 639 00 Brno – Štýřice, v zákonné lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, a když ji uveřejnil dne 9. 1. 2014, se podle § 117a písm. d) citovaného zákona zastavuje, neboť ve správním řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona.

III.

Zadavatel – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 147a odst. 2 větou první citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na plnění veřejné zakázky „Ovládací systém pro multimediální učebny“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 7. 2013, uzavřenou dne 3. 12. 2013 s vybraným uchazečem – Sdružení FILIA, IČO 60554533, se sídlem Kamenná čtvrť 696/111, 639 00 Brno – Štýřice, ve lhůtě do 15 dnů ode dne jejího uzavření, tedy do 18. 12. 2013, avšak předmětnou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele až dne 9. 1. 2014.

IV.

Zadavatel – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s  ust. § 147a odst. 2 větou první citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 uzavřený dne 15. 1. 2014 ke smlouvě uzavřené dne 3. 12. 2013 s vybraným uchazečem – Sdružení FILIA, IČO 60554533, se sídlem Kamenná čtvrť 696/111, 639 00 Brno – Štýřice, na předmět plnění veřejné zakázky „Ovládací systém pro multimediální učebny“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 7. 2013, ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho uzavření, tedy do 30. 1. 2014, avšak předmětný dodatek č. 1 uveřejnil na profilu zadavatele až dne 13. 2. 2014.

V.

Zadavatel – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 95 odst. 3 citovaného zákona, když stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek na veřejnou zakázku „Kancelářské ICT vybavení pro ESF 003-2013“ zadávanou v otevřeném řízení na základě zjednodušeného oznámení v rámci dynamického nákupního systému, které bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 8. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2013, pod ev.  č. 363641 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 17. 8. 2013, pod ev. č. 2013/S 159-277786, do 28. 8. 2013, tj. lhůtu kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení, čímž znevýhodnil potenciální dodavatele při přípravě předběžné nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 10. 10. 2013 kupní smlouvu s vybraným uchazečem – AutoCont CZ a.s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava.

VI.

Zadavatel – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 95 odst. 3 citovaného zákona, když stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek na veřejnou zakázku „Kancelářské ICT vybavení pro ESF 004-2013“ zadávanou v otevřeném řízení na základě zjednodušeného oznámení v rámci dynamického nákupního systému, které bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 11. 2013, pod ev. č. 371954 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 7. 11. 2013, pod ev. č. 2013/S 216-375834, do 20. 11. 2013, 10:00 hodin, tj. lhůtu kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení, čímž znevýhodnil potenciální dodavatele při přípravě předběžné nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 5. 12. 2013 smlouvu o dílo s vybraným uchazečem – AutoCont CZ a.s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava.

VII.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích III., IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)[1] obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – týkající se veřejných zakázek

• „Ovládací systém pro multimediální učebny“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 7. 2013, na jejíž plnění uzavřel zadavatel dne 3. 12. 2013 smlouvu o dílo s vybraným uchazečem – Sdružení FILIA, IČO 60554533, se sídlem Kamenná čtvrť 696/111, 639 00 Brno – Štýřice (dále jen „veřejná zakázka č. 1“),
• „Kancelářské ICT vybavení pro ESF 003-2013“ zadávané v otevřeném řízení na základě zjednodušeného oznámení v rámci dynamického nákupního systému, které bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 8. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 8. 2013, pod ev.  č. 363641 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 17. 8. 2013, pod ev. č. 2013/S 159-277786, na jejíž plnění uzavřel zadavatel dne 10. 10. 2013 kupní smlouvu s vybraným uchazečem – AutoCont CZ a.s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava (dále jen „veřejná zakázka č. 2“),
• „Kancelářské ICT vybavení pro ESF 004-2013“ zadávané v otevřeném řízení na základě zjednodušeného oznámení v rámci dynamického nákupního systému, které bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 11. 2013, pod ev. č. 371954 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 7. 11. 2013, pod ev. č. 2013/S 216-375834 a na jejíž plnění uzavřel zadavatel dne 5. 12. 2013 smlouvu o dílo s vybraným uchazečem – AutoCont CZ a.s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava (dále jen „veřejná zakázka č. 3“).

2.             Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu a kompletní dokumentaci o veřejných zakázkách č. 1, 2 a 3.

3.             Po přezkoumání obdržené dokumentace a vyjádření zadavatele Úřad získal pochybnost, zda zadavatel v případě

a.             veřejné zakázky č. 1

• při odeslání oznámení o zadání veřejné zakázky č. 1, které odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 1. 2014, a tedy nikoli ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky č. 1, postupoval v souladu s ust. § 83 odst. 1 zákona,
• při uveřejnění smlouvy uzavřené na plnění veřejné zakázky č. 1 dne 3. 12.  2013, kterou uveřejnil na profilu zadavatele dne 9. 1. 2014, a tedy nikoli ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, postupoval v souladu s ust. § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 147a odst. 2 větou první zákona,
• při uveřejnění dodatku č. 1 uzavřeném dne 15. 1. 2014 ke smlouvě uzavřené na plnění předmětu veřejné zakázky č. 1 dne 3. 12. 2013, který uveřejnil na profilu zadavatele dne 13. 2. 2014, a tedy nikoli ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, postupoval v souladu s ust. § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení § 147a odst. 2 větou první zákona,
• při uveřejnění písemné zprávy zadavatele o veřejné zakázce č. 1, kterou uveřejnil na profilu zadavatele dne 9. 1. 2014, a tedy nikoli ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku č. 1, které bylo ukončeno uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky č. 1 dne 3. 12. 2013, postupoval v souladu s ust. § 85 odst. 4 zákona,

a proto zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0402/2015/533/LMa ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (dále jen „správní řízení vedené pod sp. zn. S0402/2015/VZ“),

b.             veřejné zakázky č. 2 při stanovení lhůty pro podání předběžných nabídek do 28. 8. 2013, tj. lhůty kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení (14. 8. 2013), postupoval v souladu s ust. § 95 odst. 3 zákona, a proto zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0403/2015/533/LMa ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona (dále jen „správní řízení vedené pod sp. zn. S0403/2015/VZ“),

c.              veřejné zakázky č. 3 při stanovení lhůty pro podání předběžných nabídek do 20. 11. 2013, 10:00 hodin, tj. lhůty kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení (5. 11. 2013), postupoval v souladu s ust. § 95 odst. 3 zákona, a proto zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0404/2015/533/LMa ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona (dále jen „správní řízení vedené pod sp. zn. S0404/2015/VZ“).

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

4.             Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

Správní řízení vedené pod sp. zn. S0402/2015/VZ

5.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0402/2015/VZ-17552/2015/533/LMa ze dne 13. 7. 2015.

6.             Podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem dnem 13. 7. 2015, kdy Úřad doručil zadavateli oznámení o zahájení řízení vedeného pod sp. zn. S0402/2015/VZ.

Správní řízení vedené pod sp. zn. S0403/2015/VZ

7.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0403/2015/VZ-17554/2015/533/LMa ze dne 13. 7. 2015.

8.             Podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem dnem 13. 7. 2015, kdy Úřad doručil zadavateli oznámení o zahájení řízení vedeného pod sp. zn. S0403/2015/VZ.

Správní řízení vedené pod sp. zn. S0404/2015/VZ

9.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0404/2015/VZ-17556/2015/533/LMa ze dne 13. 7. 2015.

10.         Podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem dnem 13. 7. 2015, kdy Úřad doručil zadavateli oznámení o zahájení řízení vedeného pod sp. zn. S0404/2015/VZ.

Spojení správních řízení

11.         K zajištění účelu správních řízení vedených pod sp. zn. S0402/2015/VZ, S0403/2015/VZ a S0404/2015/VZ, která byla zahájena dne 13. 7. 2015 z moci úřední, Úřad vydal usnesení č. j. ÚOHS-S0402,0403,0404/2015/VZ-17558/2015/533/LMa ze dne 13. 7. 2015, kterým tato správní řízení spojil, a to mj. z toho důvodu, že všechna uvedená správní řízení jsou vedena ve věci možného spáchání správních deliktů (blíže specifikovaných v oznámeních o zahájení správních řízení vedených pod sp. zn. S0402/2015/VZ, S0403/2015/VZ a S0404/2015/VZ) týmž zadavatelem.

12.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0402,0403,0404/2015/VZ-17561/2015/533/LMa ze dne 13. 7. 2015 Úřad zadavateli oznámil spojení předmětných správních řízení a stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

13.         Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0402,S0403,S0404/2015/VZ-18309/2015/533/PSd ze dne 17. 7. 2015 stanovil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 15. 7. 2015

14.         Dne 15. 7. 2015 Úřad obdržel stanovisko zadavatele, v němž uvádí, že pro potřeby daného správního řízení odkazuje na svá podání zaslaná Úřadu v souvislosti s šetřením podnětů vedených pod sp. zn. P228/2015/VZ, P229/2015/VZ a P230/2015/VZ a konstatuje, že všechny relevantní argumenty již Úřadu sdělil v rámci svého vyjádření k těmto podnětům.

Stanovisko zadavatele k veřejné zakázce č. 1

15.         Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 19. 3. 2015 zaslaném Úřadu v souvislosti s šetřením podnětu vedeném pod sp. zn. P228/2015/VZ uvádí, že povinnosti zadavatele stanovené v ust. § 83 odst. 1 zákona, ust. § 85 odst. 4 zákona a ust. § 147a odst. 1 písm. a) zákona plní funkci pořádkovou, doplňkovou ve vztahu k úkonům činěným přímo v rámci zadávacích řízení a nelze jejich splněním či nesplněním jakkoli přímo zadávací řízení ovlivnit. Zadavatel dále konstatuje, že při plnění povinností dle výše uvedených ustanovení zákona se dostal do prodlení, které zdůvodňuje mimo náročnosti procesu zadávání veřejných zakázek i počátkem účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový občanský zákoník“), jehož důsledkem byla enormní zátěž pro administrativní aparát zadavatele.

16.         Zadavatel dále odkazuje na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu v Brně (konkrétně uvádí rozsudky sp. zn. 8 As 17/2007, 7 Afs 27/2008 a 8 Afs 70/2010), ve kterých je dovozena nutnost naplnění materiální stránky správního deliktu a nezbytnost společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené věci. Zadavatel konstatuje, že materiální stránka správního deliktu u prodlení v řádu několika dnů se splněním stanovené povinnosti chybí, resp. je zastoupena zcela nepatrně. Zadavatel dále vypisuje počet dní prodlení u jednotlivých povinností a konstatuje, že 10, 11, a 12 pracovních dní nelze považovat za excesivní nedodržení stanovených lhůt. Současně upozorňuje na skutečnost, že k nápravě došlo vlastním přičiněním zadavatele. Zadavatel dále argumentuje, že ke zveřejnění mělo dojít v průběhu druhé poloviny prosince 2013, tedy v čase, který společnost zpravidla spojuje s jinými událostmi než se zadáváním jakékoliv veřejné zakázky, z čehož zadavatel dovozuje výrazně nižší potenciální společenskou nebezpečnost prodlení, než v případě prodlení, ke kterému by došlo v jiné fázi kalendářního roku.

17.         Ve výše uvedeném stanovisku zadavatel dále upozorňuje, že nad rámec svých povinností stanovených zákonem uveřejnil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky v den, kdy toto rozhodnutí vydal. Dle zadavatele bylo možné díky tomuto uveřejnění na profilu zadavatele vyhledat informace, které jsou v případě splnění povinností stanovených v ust. § 83 odst. 1 zákona, ust. § 85 odst. 4 zákona a ust. § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejnosti dostupné. Zadavatel se dále domnívá, že povinnosti uvedené v ust. § 83 odst. 1 a ust. § 85 odst. 4 zákona jsou stanoveny pouze pro zadavatele veřejné zakázky podlimitní či nadlimitní. Zadavatel upozorňuje, že dle stávající právní úpravy je podlimitní veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka o předpokládané hodnotě nejméně 2 000 000 Kč bez DPH, avšak veřejná zakázka č. 1 měla stanovenou jako předpokládanou hodnotu 1 500 000 Kč bez DPH a ke dni vyhotovení citovaného stanoviska zadavatele by tedy byla kvalifikována jako veřejná zakázka malého rozsahu. Zadavatel připomíná ústavně zakotvené pravidlo užití právní úpravy, která je pro zadavatele – pachatele příznivější a konstatuje, že se žádného porušení zákona, které by bylo možno postihnout, nedopustil.

18.         Zadavatel ve výše uvedeném stanovisku upozorňuje na aplikační praxi Úřadu, konkrétně na šetření podnětu vedeného pod sp. zn. P672/2014/VZ, ve kterém Úřad neshledal důvody pro zahájení správního řízení, ačkoli bylo zadavateli vytýkáno pozdní uveřejnění písemné zprávy zadavatele dle § 85 zákona. Zadavatel závěrem uvádí, že poskytovatel podpory rozhodl o krácení dotace ve výši 100 % z ceny veřejné zakázky. Uvedenou sankci považuje za neakceptovatelnou a postup poskytovatele dotace za nepřiměřený. Případné zahájení správního řízení Úřadem by, dle zadavatele, tuto nepřiměřenost dále prohlubovalo.

Stanovisko zadavatele k veřejné zakázce č. 2

19.         Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 19. 3. 2015 zaslaném Úřadu v souvislosti s šetřením podnětu vedeném pod sp. zn. P229/2015/VZ cituje námitky, které dne 13. 8. 2014 podal proti tvrzením poskytovatele dotace. V rámci uvedených námitek zadavatel konstatuje, že dodržel 15ti-denní lhůtu pro příjem předběžných nabídek, neboť výzva k podání nabídek byla odeslána dne 5. 9. 2013 (tedy 22 dní po uveřejnění zjednodušeného oznámení) a po celou tuto dobu byl dynamický nákupní systém pro podávání předběžných nabídek uchazečům otevřen, aniž by v průběhu této doby byl některý z uchazečů o zařazení do dynamického systému odmítnut. Zadavatel dále uvádí, že přes opakované zasílání zjednodušeného oznámení o dynamickém nákupním systému každý měsíc byla v průběhu roku 2013 podána pouze jedna předběžná nabídka (a to 17. 12. 2013). Na základě výše uvedeného je zadavatel přesvědčen, že uveřejněním zjednodušeného oznámení dne 14. 8. 2013 neovlivnil počet podaných předběžných nabídek, neboť všichni zájemci o zařazení do předmětného dynamického nákupního systému již nabídku podali.

20.         Zadavatel dále ve svém stanovisku odkazuje na vyjádření Úřadu při šetření postupu zadavatele v případě jiné veřejné zakázky, kdy nebyla tímto zadavatelem dodržena minimální 15ti-denní lhůtu pro podání předběžných nabídek od uveřejnění zjednodušeného oznámení. Dle zadavatele Úřad v tomto obdobném případě neshledal důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední.

21.         V další části zadavatel uvedl, že byl připraven posoudit jakékoliv předběžné nabídky, které by obdržel nejen v rámci lhůty stanovené ve zjednodušeném oznámení, ale také po uplynutí této lhůty, až do okamžiku odeslání výzvy k podání nabídek, v souladu s ust. § 94 odst. 1 zákona, avšak v průběhu této lhůty (objektivně delší než lhůty stanovené ust. § 95 odst. 3 zákona) zadavatel neobdržel žádnou předběžnou nabídku. Zadavatel tedy shledává svůj postup v souladu s příslušnými ustanoveními zákona a namítá, že se nedopustil žádného, byť méně závažného, porušení zákona. Dále zadavatel opakuje své argumenty uvedené již v námitkách proti postupu poskytovatele dotace podaných dne 13. 8. 2014 a vyjadřuje se k rozporům v odůvodnění rozhodnutí poskytovatele dotace, proti kterému námitky směřovaly. Závěrem svého vyjádření zadavatel shrnuje, že na základě uvedených argumentů se domnívá, že se nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

Stanovisko zadavatele k veřejné zakázce č. 3

22.         Zadavatel ve svém stanovisku ze dne 19. 3. 2015 zaslaném Úřadu v souvislosti s šetřením podnětu vedeném pod sp. zn. P230/VZ/2015 cituje své námitky podané proti rozhodnutí poskytovatele dotace. V rámci těchto námitek zadavatel konstatuje, že 15ti-denní lhůta pro příjem předběžných nabídek byla dodržena, neboť zadavatel byl připraven posoudit všechny doručené předběžné nabídky, jejichž příjem až do odeslání výzvy k podání nabídek probíhal. Zadavatel konstatuje, že výzvu k podání nabídek odeslal dne 21. 11. 2013, tedy 15 dní a 15 hodin po uveřejnění zjednodušeného oznámení, a po celou tuto dobu byl dynamický nákupní systém pro podání nabídek uchazečům otevřen. Zadavatel je dále přesvědčen, že po dvou letech fungování dynamických nákupních systémů byla již potenciálním dodavatelům možnost podat předběžnou nabídku po celou dobu trvání dynamického nákupního systému známa a opožděné uveřejnění zjednodušeného oznámení v řádu hodin tak nemohlo vést k jakémukoliv omezení soutěže, natož k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

23.         Zadavatel ve svém stanovisku opakuje svůj odkaz na závěry Úřadu při šetření postupu zadavatele při zadávání jiné veřejné zakázky, ve které zadavatel také nedodržel minimální 15ti-denní lhůtu pro podání předběžných nabídek od uveřejnění zjednodušeného oznámení.

24.         Zadavatel konstatuje, že byl připraven posoudit jakékoliv předběžné nabídky, které by obdržel nejen v rámci lhůty stanovené ve zjednodušeném oznámení, ale také po uplynutí této lhůty, až do okamžiku odeslání výzvy k podání nabídek v souladu s § 94 odst. 1 zákona. Dále zadavatel opakuje své argumenty uvedené v námitkách podaných proti rozhodnutí poskytovatele dotace dne 21. 7. 2014 a namítá rozpornost rozhodnutí, proti kterému námitky směřují. Závěrem svého stanoviska zadavatel shrnuje, že na základě výše uvedených argumentů se domnívá, že se popsaným jednáním nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

25.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejných zakázkách č. 1, 2 a 3, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při

• uveřejnění smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky č. 1 na profilu zadavatele,
• uveřejnění dodatku č. 1 ke smlouvě na plnění předmětu veřejné zakázky č. 1 na profilu zadavatele,
• stanovení lhůty pro podání předběžných nabídek na plnění veřejné zakázky č. 2,
• stanovení lhůty pro podání předběžných nabídek na plnění veřejné zakázky č. 3

nepostupoval v souladu se zákonem, a proto rozhodl o spáchání správních deliktů zadavatelem a o uložení pokuty. Současně Úřad zastavil správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu při uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky č. 1 ve Věstníku veřejných zakázek a správního deliktu při uveřejnění písemné zprávy zadavatele ve veřejné zakázce č. 1 na profilu zadavatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

26.         Úřad v úvodu posoudil otázku právního postavení zadavatele – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno – jako zadavatele ve smyslu § 2 zákona.

27.         Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

28.         Z  § 101 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), ve spojení s přílohou č. 1 citovaného zákona o vysokých školách vyplývá, že zadavatel je veřejnou vysokou školou podle zákona o vysokých školách.

29.         Podle § 1 zákona o vysokých školách jsou vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:

a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,

b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,

c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,

d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,

e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,

f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů.

30.         Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách je příjmem rozpočtu veřejné vysoké školy zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

31.         Ve výroční zprávě o hospodaření zadavatele za rok 2014, z tabulky MU 18 Výnosy MU bez SKM a jejich vývoj 2010–2014 (uvedené na straně 63 předmětné výroční zprávy), je patrné, že v roce 2014 z celkových výnosů v hlavní činnosti ve výši 6 250 693 tis. Kč činily příspěvky a dotace ze státního rozpočtu a dotace na víceleté projekty spolufinancované Evropskou Unií 4 560 387 tis. Kč a vlastní příjmy pak částku 1 690 306 tis. Kč.

32.         Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem.

33.         Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách.

K výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

34.         Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

35.         Podle ust. § 85 odst. 4 zákona zadavatel uveřejní písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

36.         Podle § 12 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013.

37.         Podle § 12 odst. 3 zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

38.         Podle § 12 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona ve znění účinném od 1. 1. 2014.

39.         Podle § 12 odst. 3 zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

40.         Podle § 18 odst. 5 zákona zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce č. 1

41.         Podle výzvy k podání nabídek ze dne 30. 7. 2013 veřejná zakázka č. 1 „je ve smyslu § 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále také jen „zákon“), veřejnou zakázkou na dodávky a ve smyslu § 12 odst. 2 zákona podlimitní veřejnou zakázkou, zadávanou podle § 21 odst. 1 písm. f) zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení.“

42.         Z dokumentace o veřejné zakázce č. 1 vyplývá, že dne 3. 12. 2013 uzavřel zadavatel smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky č. 1 s vybraným uchazečem „Sdružením FILIA“, IČO 60554533, se sídlem Kamenná čtvrť 696/111, 639 00 Brno – Štýřice (dále jen „vybraný uchazeč Sdružení FILIA“), se smluvní cenou za poskytnuté plnění ve výši 1 055 688 Kč bez DPH. 

43.         Podle bodu II.1.4) oznámení o zadání zakázky byl předmětem veřejné zakázky č. 1 „výběr dodavatele na poskytnutí dodávky řešení pro rozšíření a doplnění audiovizuální techniky …“.

44.         Podle bodu V.4) oznámení o zadání zakázky činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 1 částku 1 500 000 Kč bez DPH.

45.         Z Věstníku veřejných zakázek je zřejmé, že zadavatel dne 8. 1. 2014 odeslal do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zadání veřejné zakázky č. 1.

46.         Podle dokumentace o veřejné zakázce č. 1 zadavatel dne 15. 1. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem Sdružením FILIA dodatek č. 1 ke smlouvě na plnění veřejné zakázky č. 1 uzavřené dne 3. 12. 2013 (dále jen dodatek č. 1).

Posouzení věci

47.         Zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákonné opatření Senátu“), došlo ke zvýšení hranice předpokládané hodnoty pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky z 1 000 000 Kč bez DPH na 2 000 000 Kč bez DPH, a to s účinností k 1. 1. 2014.

48.         Podle čl. II odst. 1 zákonného opatření Senátu zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.

49.         Podle čl. II odst. 2 zákonného opatření Senátu v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele, která byla zahájena ode dne nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu a  do tohoto dne neskončená a která na zadávání veřejných zakázek nebo soutěž o návrh podle č. II. odstavce 1 navazují, se postupuje podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.

50.         Podle čl. 40 odst. 6 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

51.         Ústavní pravidlo zakotvené v  čl. 40 odst. 6 Listiny zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty. Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 27. 10. 2004, č. j. 6 A 126/2002 – 27, dovodil, že „Ústavní záruka vyjádřená v článku 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod a spočívající v přípustnosti trestání podle nového práva, jestliže je taková úprava pro pachatele výhodnější, platí i v řízení o sankci za správní delikty. Ve svých důsledcích znamená, že rozhodnutí, které za účinnosti nového práva ukládá trest podle práva starého, se musí ve svých důvodech vypořádat s otázkou, zda nové právo vůbec převzalo staré skutkové podstaty, a pokud ano, zda tresty za takové delikty ukládané jsou podle nového práva mírnější nebo přísnější než podle práva starého. Rozhodnutí, které se s touto otázkou vůbec nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů“. Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil i v rozsudku ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 Afs  68/2011 – 99, či v rozsudku ze dne 12. 4. 2013, č. j. 2 Afs 64/2012 – 48.

52.         V šetřeném případě zadavatel zahájil zadávací řízení výzvou k podání nabídek ze dne 30. 7. 2013 ve smyslu § 26 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 26 odst. 3 písm. b) zákona. Rozhodným pro posouzení skutečností, zda byl spáchán postupem zadavatele správní delikt by tak v souladu s  čl. II odst. 2 zákonného opatření Senátu měl být v šetřeném případě zákon ve znění účinném do 31. 12. 2013, tedy ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení. Podle § 12 odst. 3 zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013 se veřejnou zakázkou malého rozsahu na dodávky rozuměla veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhla 1 000 000 Kč bez DPH.

53.         S ohledem na předmět veřejné zakázky uvedený mj. v oznámení o zakázce (viz odstavec 43 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a v bodu 2.1. uzavřené smlouvy (podle něhož je předmětem této smlouvy poskytnutí dodávky ovládacího systému pro multimediální učebny pro podporu výuky) Úřad konstatuje, že se jednalo o veřejnou zakázku na dodávky podle § 8 zákona.

54.         Vzhledem k tomu, že podle V.4) oznámení o zakázce činila předpokládaná hodnota dané veřejné zakázky 1 500 000 Kč bez DPH a předmětem veřejné zakázky byly (s odkazem na odstavec 53 odůvodnění tohoto rozhodnutí) dodávky, jednalo se v době zahájení předmětného zadávacího řízení o podlimitní veřejnou zakázku, a zadavatel měl tudíž povinnost řídit se zákonem ve znění účinném do 31. 12. 2013, tedy měl povinnost odeslat ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy podle § 83 odst. 1 v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013 oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, dále měl povinnost podle § 85 odst. 4 zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013 uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení a měl současně i povinnost uveřejnit v souladu s § 147a odst. 2 v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013 na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou s vybraným uchazečem včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření, přičemž všechny tyto povinnosti zůstaly i po novelizaci zákona účinné od 1. 1. 2014 a provedené zákonným opatřením Senátu beze změny zachovány.

55.         Správní řízení bylo zahájeno podle § 113 zákona dne 13. 7. 2015, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli. V době zahájení tohoto správního řízení však již bylo v účinnosti zákonné opatření Senátu, v rámci kterého došlo k navýšení finančních limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. Podle § 12 odst. 3 zákona ve znění účinném od 1. 1. 2014 se tak veřejnou zakázkou malého rozsahu na dodávky rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 2 000 000 Kč bez DPH.

56.         Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40  odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona, tj. zákona ve znění účinném od 1. 1. 2014 (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť dospěl k závěru, že je tato nová právní úprava pro zadavatele příznivější. Při zvažování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon ve znění účinném od 1. 1. 2014 stanoví vyšší finanční limity pro veřejné zakázky malého rozsahu oproti dosavadní právní úpravě.

57.         Vzhledem k tomu, že v době zahájení správního řízení se veřejnou zakázkou malého rozsahu na dodávky rozuměla veřejná zakázka, jejíž hodnota nedosáhla 2 000 000 Kč bez DPH, a předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 1 500 000 Kč bez DPH, jedná se tak podle zákona ve znění účinném od 1. 1. 2014 o veřejnou zakázku malého rozsahu, a lze dojít k závěru, že se na ni povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a rovněž i povinnost uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele nevztahuje. Jednání zadavatele v zadávacím řízení, při aplikaci výjimky zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny, tak nemohlo být shledáno jako protizákonné z hlediska možného spáchání správního deliktu, neboť zadavatel by nebyl podle stávající právní úpravy povinen se řídit při zadávání předmětné veřejné zakázky zákonem (avšak byl by povinen dodržet zásady zakotvené v § 6 odst. 1 zákona).

58.         Naproti tomu v případě povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou s vybraným uchazečem (včetně uzavřených dodatků) platí, že se tato povinnost na šetřenou veřejnou zakázku vztahuje, a to jak podle zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013, tak i podle zákona ve znění účinném od 1. 1. 2014, tedy zákona účinného v době zahájení správního řízení. Cena za plnění veřejné zakázky byla ve smlouvě sjednána ve výši 1 055 668 Kč bez DPH, přičemž zadavatel musí uzavřenou smlouvu uveřejnit, pokud cena veřejné zakázky přesahuje částku 500 000 Kč bez DPH. Změna zákonné hranice pro vymezení veřejné zakázky malého rozsahu tak v tomto případě nehraje roli. V tomto smyslu Úřad dále odkazuje na níže uvedené odůvodnění k výrokům III. a IV. tohoto rozhodnutí.

59.         Vzhledem k tomu, že zadavatel by svým jednáním, tj. neodesláním oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy a dále též neuveřejněním písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, v režimu zákona ve znění účinném od 1. 1. 2014 při aplikaci výjimky zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny, neporušil povinnost stanovenou tímto zákonem, jelikož tato povinnost na veřejné zakázky malého rozsahu v režimu pozdějšího zákona nedopadá, nemůže tak nést odpovědnost za spáchání správních deliktů. Úřad tudíž v částech správního řízení vedených ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst.  1 písm. b) zákona tím, že

• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku č. 1 v zákonné lhůtě do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy, a když jej odeslal dne 8. 1. 2014,
• nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce č. 1 v zákonné lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, a když ji uveřejnil dne 9. 1. 2014,

neshledal důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona, a proto správní řízení v těchto částech zastavil, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.

K výrokům III. a IV. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

60.         Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

61.         Podle § 147a odst. 2 věty první zákona veřejný zadavatel uveřejní podle § 147a odstavce 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření.

62.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce č. 1

63.         Z dokumentace o veřejné zakázce č. 1 vyplývá, že dne 3. 12. 2013 uzavřel zadavatel smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky č. 1 s vybraným uchazečem Sdružením FILIA.

64.         Podle dokumentace o veřejné zakázce č. 1 zadavatel dne 15. 1. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem Sdružením FILIA dodatek č. 1 ke smlouvě na plnění veřejné zakázky č. 1.

Posouzení věci

65.         Úřad úvodem k povinnosti uveřejňovat informace ať již ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele uvádí, že stejně jako celý zadávací proces veřejných zakázek, resp. všechny kroky zadavatele učiněné v zadávacím řízení musí být průkazné a zpětně kontrolovatelné, tak i účelem ustanovení, která obsahují povinnost uveřejnit (mj. i ust. § 147a zákona), je vnést do zadávacího řízení větší míru transparentnosti zadávacího procesu. Povinnost uveřejňování mj. textu smlouvy vč. dodatků je tedy důležitá a účelná i z hlediska možnosti veřejné kontroly.

66.         Jak již bylo výše uvedeno (viz odstavec 63 odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem Sdružením FILIA dne 3. 12. 2013, a byl tedy v souladu s ust. § 147a odst. 2 větou první zákona povinen uveřejnit na profilu zadavatele tuto smlouvu do 18. 12. 2013, tj. do 15 dnů od jejího uzavření.

67.         Z informací dostupných ve Věstníku veřejných zakázek Úřad zjistil, že platný profil zadavatele je https://zakazky.muni.cz/ (dále jen „profil zadavatele“). Podle informací uveřejněných na profilu zadavatele byla smlouva o dílo uzavřená s vybraným uchazečem Sdružením FILIA na předmět plnění veřejné zakázky č. 1 uveřejněna dne 9. 1. 2014, tj. 37 dnů ode dne uzavření smlouvy.

68.         Z uvedených skutečností je tedy zřejmé, že zadavatel nesplnil zákonnou povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na plnění veřejné zakázky č. 1 do 15 dnů ode dne podpisu smlouvy s vybraným uchazečem Sdružení FILIA. Úřad pro úplnost dodává, že tuto povinnost zadavatel nesplnil ani uveřejněním předmětné smlouvy dne 9. 1. 2014, neboť toto uveřejnění uskutečnil až po uplynutí lhůty stanovené v ust. § 147a odst. 2 větě první zákona.

69.         K námitce zadavatele, že pozdní uveřejnění smlouvy na profilu nemělo vliv na samotný průběh zadávacího řízení, ani nezpůsobilo nikomu újmu, uvádí Úřad následující skutečnosti. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Z výše uvedeného je patrné, že v případě správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona může být naplněna skutková podstata, aniž by předmětné jednání mělo vliv na průběh zadávacího řízení nebo způsobilo újmu. Povinnost uveřejnění smlouvy a jejího dodatku na profilu zadavatele je stanovena v § 147a odst. 1 písm. a) zákona a v § 147a odst. 2 zákona. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel se dopustil správního deliktu tak, jak jej zákon specifikuje v ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

70.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 147a odst. 2 větou první zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky č. 1 ve lhůtě do 15 dnů ode dne jejího uzavření, tedy do 18. 12. 2013, avšak předmětnou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele až dne 9. 1. 2014. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

71.         Úřad uvádí, že ust. § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 147a odst. 2 větou první zákona výslovně ukládá zadavateli povinnost uveřejnit nejen smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky, ale i všechny její změny a dodatky. Úřad dále konstatuje, že zadavatel byl s ohledem na skutečnost, že dodatek č. 1 s vybraným uchazečem Sdružením FILIA uzavřel dne 15. 1. 2014, povinen v souladu s ust. § 147a odst. 2 věty první zákona uveřejnit celé znění dodatku č. 1 do 30. 1. 2014, tj. do 15 dnů od jeho uzavření.

72.         Podle informací z profilu zadavatele byl dodatek č. 1 zadavatelem uveřejněn dne 13. 2. 2014, tj. 29 dnů od uzavření tohoto dodatku.

73.         Z uvedených skutečností je tedy zřejmé, že zadavatel nesplnil zákonnou povinnost uveřejnit dodatek ke smlouvě na plnění předmětu veřejné zakázky č. 1 na profilu zadavatele do 15 dnů od data podpisu tohoto dodatku s vybraným uchazečem Sdružením FILIA. Úřad pro úplnost dodává, že tuto povinnost zadavatel nesplnil ani uveřejněním předmětného dodatku č. 1 dne 13. 2. 2014, neboť toto uveřejnění uskutečnil až po uplynutí lhůty stanovené v ust. § 147a odst. 2 věty první zákona.

74.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 147a odst. 2 věty první zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření s vybraným uchazečem Sdružením FILIA, tedy do 30. 1. 2014, avšak dodatek č. 1 uveřejnil na profilu zadavatele až dne 13. 2. 2014. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

75.         K argumentu zadavatele, že uveřejnil dobrovolně a nad rámec svých povinností stanovených zákonem rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky u veřejné zakázky č. 1, díky čemuž byly všechny zákonem požadované informace přístupné na profilu zadavatele, Úřad uvádí následující. Zákon uvádí taxativní výčet skutečností či dokumentů, které zadavatel na svém profilu uveřejnit musí, přičemž je na uvážení zadavatele, zda uveřejní případně i další skutečnosti či dokumenty. Smyslem povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele skutečně uzavřenou smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky vč. všech dodatků a změn, je umožnit kontrolu veřejnosti, zda plnění na základě této smlouvy skutečně odpovídá předmětu veřejné zakázky stanovené zadávacími podmínkami a zda nedochází k obcházení zákona. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky v šetřeném případě neobsahuje smluvní podmínky, ani samotnou definici poskytovaného plnění, nelze tedy konstatovat, že obsahuje stejné údaje jako smlouva na předmět plnění veřejné zakázky č. 1, resp. dodatek č. 1. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že uveřejnění rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nelze akceptovat jako náhradu za neuveřejnění smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky vč. dodatků a změn ve smyslu ust. § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 147a odst. 2 větou první zákona.

76.         V souvislosti se zadavatelem namítanou absencí materiální stránky deliktu odkazuje Úřad na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 34/2012 ze dne 9. 9. 2012, kde soud uvádí: „V zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost [ne]dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí. (….) Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 1 Tzn 2/96). (….) Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku prvního senátu, obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce“.

77.         V souladu s výše citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak správního deliktu, neboť takové jednání porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však dle výše citovaného rozsudku k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty správního deliktu, přidruží další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt. Úřad v této souvislosti konstatuje, že materiální stránku správního deliktu v šetřeném případě tvoří škodlivé následky spočívající v ohrožení zájmu společnosti na včasném seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení, včetně všech zákonem stanovených povinných informací. Jde tedy o ochranu principu veřejné publicity výsledku zadávacího řízení (prostřednictvím uveřejnění oznámení o zadání zakázky, smlouvy včetně uzavřených dodatků i písemné zprávy zadavatele), přičemž uveřejnění tohoto výsledku je zároveň stěžejním prostředkem kontroly postupu zadavatele širokou veřejností a v širším smyslu je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení.

78.         V šetřeném případě bylo naplnění formální stránky správního deliktu dostatečně prokázáno, neboť nedošlo k uveřejnění uzavřené smlouvy na plnění veřejné zakázky č. 1, ani dodatku č. 1 k této smlouvě, v zákonem stanovené lhůtě. K naplnění skutkové podstaty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona přitom postačí pouhé neuveřejnění podle zákona či nedodržení způsobu uveřejnění stanoveného zákonem, bez jakýchkoli dalších zákonných podmínek. Otázka, zda splnění povinnosti zadavatele dle ust. § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 147a odst. 2 větou první zákona mohlo mít vliv na výsledek zadávacího řízení (jak tvrdí zadavatel) je tedy v daném případě bezpředmětná.

79.         Úřad doplňuje, že na spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (dle výroků III. a IV. tohoto rozhodnutí) v šetřeném případě nemění nic ani skutečnost, že na absenci včasného splnění zákonných uveřejňovacích povinností nikdo neupozornil, neboť stěží lze takové upozornění očekávat při nevědomí veřejnosti o příslušných zákonných lhůtách v daném zadávacím řízení.

80.         Úřad současně dodává, že jakkoli dle názoru zadavatele se v šetřeném případě nejedná o excesivní porušení zákona, je nutno zopakovat, že k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona v případě veřejné zakázky došlo (jak vyplývá zejména z odstavců 70 a 74 odůvodnění tohoto rozhodnutí a výroků III. a IV. tohoto rozhodnutí). Počet dní prodlení je však Úřad oprávněn zohlednit v rámci přitěžujících či polehčujících okolností při výměře pokuty zadavateli.

81.         V návaznosti na tvrzení zadavatele, podle něhož se v případě veřejné zakázky č. 1 v současnosti jedná dle výše předpokládané hodnoty o veřejnou zakázku malého rozsahu, z čehož vyvozuje, že se zadavatel správního deliktu nedopustil, Úřad odkazuje na závěry učiněné v odstavci 58 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Novelizovaná úprava zákona, podle níž jde v případě veřejné zakázky č. 1 o veřejnou zakázku malého rozsahu, tedy není příznivější právní úpravou ve prospěch zadavatele a na závěrech učiněných výše ničeho nemění.

82.         K námitce zadavatele směřující na aplikační praxi Úřadu v obdobném případu Úřad konstatuje, že každé podezření na spáchání správního deliktu je nutno vždy posoudit ve vztahu ke konkrétnímu předmětu dané veřejné zakázky, a dalším relevantním skutečnostem týkajícím se přímo dané veřejné zakázky. Nelze tedy konstatovat, že určitá situace je v případě dvou různých veřejných zakázek obdobná, ač jsou zadávány stejným zadavatelem. Z uvedených důvodů tudíž Úřad považuje odkaz zadavatele na postup Úřadu v případě jiné veřejné zakázky za irelevantní.

83.         K otázce, zda uložení pokuty Úřadem prohloubí ve spojitosti s postupem kontrolního orgánu poskytovatele dotace nepřiměřenost potrestání zadavatele, Úřad uvádí, že v souladu s ust. § 112 zákona je Úřad povinen vykonávat dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a tuto svou povinnost Úřad mj. plní projednáním správních deliktů a uložením sankcí za jejich spáchání dle zákona. Současně je třeba konstatovat, že Úřad v souladu s čl. 2 odst. 2 zákona č. 23/1991 Sb., Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů, je povinen státní moc uplatňovat způsobem, který zákon stanoví. Zákon však neobsahuje ustanovení, které by Úřadu umožnilo, či přikázalo, zohlednit, že zadavatel byl již potrestán poskytovatelem dotace za nedodržení dotačních podmínek pro danou veřejnou zakázku. Uvedený argument zadavatele je tedy dle názoru Úřadu bezpředmětný.

 

K výroku V. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

84.         Podle § 95 odst. 3 zákona zadavatel zjednodušeným oznámením vyzývá dodavatele k podání předběžných nabídek. Lhůta pro podání předběžných nabídek nesmí být kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení. Ustanovení § 94 odst. 2 až 4 zákona se použije obdobně.

85.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce č. 2

86.         Podle informací dostupných ve Věstníku veřejných zakázek bylo zjednodušené oznámení o veřejné zakázce č. 2 v rámci dynamického nákupního systému odesláno k uveřejnění dne 13. 8. 2013 a uveřejněno pod ev. č. 3636414 dne 14. 8. 2013. Tímto oznámením zadavatel stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek do 28. 8. 2013, 13:00 hod.

87.         Z dokumentace o veřejné zakázce č. 2 vyplývá, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem – AutoCont CZ a.s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava (dále jen „vybraný uchazeč AutoCont CZ“) – kupní smlouvu na plnění veřejné zakázky č. 2 dne 10. 10. 2013.

Posouzení věci

88.         Úřad konstatuje, že jelikož v šetřeném případě zadavatel uveřejnil zjednodušené oznámení o veřejné zakázce č. 2 v rámci dynamického nákupního systému dne 14. 8. 2013, byl povinen stanovit lhůtu pro podání předběžných nabídek v souladu s ust. § 95 odst. 3 zákona, tedy minimálně v délce 15 dnů ode dne uveřejnění předmětného oznámení (tj. do 29. 8. 2013). Zadavatel však dle informací vyplývajících z Věstníku veřejných zakázek stanovil lhůtu o 1 den kratší (do 28. 8. 2013).

89.         V této souvislosti Úřad uvádí, že stanovení délky lhůty pro podání předběžné nabídky významnou měrou ovlivňuje průběh zadávacího řízení, neboť od její dostatečné délky se může odvíjet i počet nabídek obdržených v daném zadávacím řízení a také kvalita zpracování nabídek v závislosti na požadavcích zadavatele. Z uvedeného důvodu je její délka stanovena kogentním ustanovením § 95 odst. 3 zákona, přičemž význam dodržení tohoto ustanovení zdůraznil zákonodárce výrazy „nesmí být kratší“.

90.         Zákonem kogentně stanovená minimální lhůta pro podání předběžných nabídek má zaručovat dostatečný časový prostor k tomu, aby se dodavatelé o samotné veřejné zakázce dozvěděli a také dostatečný čas ke zpracování nabídky tak, aby co nejlépe odpovídala požadavkům zadavatele. Tím, že zadavatel lhůtu pro podání předběžných nabídek zkrátí, nelze vyloučit, že neumožní potenciálním dodavatelům připravit včas jejich nabídku, přičemž současně nelze vyloučit ani to, že nabídka některého z těchto dodavatelů může být výhodnější, než nabídka vybraného uchazeče. Úřad konstatuje, že jakékoliv zkrácení zákonem stanovené minimální lhůty pro podání předběžných nabídek, navíc stanovené kogentním ustanovením zákona, jednoznačně limituje potenciální dodavatele v účasti v předmětném zadávacím řízení.

91.         Po zhodnocení výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nesplnil zákonnou povinnost stanovit lhůtu pro podání předběžných nabídek v souladu s ust. § 95 odst. 3 zákona v minimální 15ti-denní délce, když minimální zákonnou délku lhůty pro podání předběžných nabídek stanovil (o jeden den kratší) do 28. 8. 2013, a nikoli dle ust. § 95 odst. 3 zákona minimálně do 29. 8. 2013.

92.         K argumentu zadavatele uvedenému ve vyjádření ze dne 19. 3. 2015 zaslaném Úřadu v souvislosti s šetřením podnětu vedeného pod sp. zn. P229/2015/VZ, že 15ti-denní lhůta pro podání předběžných nabídek byla dodržena, neboť výzva k podání nabídek byla odeslána po uplynutí 15 dnů (dle zadavatele uplynulo 22 dní) ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení o veřejné zakázce a zadavatel byl připraven posoudit všechny doručené předběžné nabídky, až do okamžiku odeslání výzvy k podání nabídek, Úřad uvádí následující.

93.         Zadávací řízení je řízeno velmi formálními postupy, které jsou přesně stanoveny zákonem. Zákon kogentně vymezuje způsob výpočtu lhůty stanovené v ust. § 95 odst. 3 zákona, podle něhož lhůta pro podání předběžných nabídek nesmí být kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení. Tato lhůta není dle zákona ukončena odesláním výzvy k podání nabídek, nýbrž je dle zákona vázána na termín pro podání předběžných nabídek stanovený ve zjednodušeném oznámení o veřejné zakázce. Nelze tedy souhlasit s tvrzením zadavatele, že délku lhůty pro podání předběžných nabídek dodržel, neboť bylo jednoznačně prokázáno v odstavci 91 odůvodnění tohoto rozhodnutí, že lhůta pro podání předběžných nabídek stanovená zadavatelem v případě veřejné zakázky č. 2, skončila dříve, než uplynul 15. den od uveřejnění zjednodušeného oznámení o veřejné zakázce č. 2.

94.         Argument, že zadavatel byl připraven posoudit předběžné nabídky podané po uplynutí lhůty stanovené ve zjednodušeném oznámení o veřejné zakázce č. 2, nelze považovat za relevantní, neboť potencionální dodavatelé nebyli o této skutečnosti předem informováni.

95.         K otázce množství dodavatelů přihlašujících se do dynamického nákupního systému Úřad uvádí, že s ohledem na nepředvídatelný vývoj volného trhu, nelze vyloučit, že právě v okamžiku zadávání na trh vstoupili nebo mohli vstoupit noví dodavatelé, kteří dříve neměli možnost podat předběžnou nabídku, a není tedy postaveno najisto, že všichni dodavatelé, kteří mohli mít zájem, již předběžnou nabídku podali. Nelze stejně tak vyloučit možnost, že některé dodavatele mohla od podání nabídky odradit právě nedostatečná délka lhůty pro podání předběžných nabídek. Je tedy zřejmé, že uvedený nezákonný postup zadavatele mohl v šetřeném případě podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.  

96.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 95 odst. 3 zákona, když stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek na veřejnou zakázku č. 2 do 28. 8. 2013, tj. lhůtu kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení, čímž znevýhodnil potenciální dodavatele při přípravě předběžné nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 10. 10. 2013 kupní smlouvu s vybraným uchazečem AutoCont CZ. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

 

 

K výroku VI. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

97.         Podle § 95 odst. 3 zákona zadavatel zjednodušeným oznámením vyzývá dodavatele k podání předběžných nabídek. Lhůta pro podání předběžných nabídek nesmí být kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení. Ustanovení § 94 odst. 2 až 4 zákona se použije obdobně.

98.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce č. 3

99.         Podle Věstníku veřejných zakázek bylo zjednodušené oznámení o veřejné zakázce č. 3 v rámci dynamického nákupního systému odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2013 a uveřejněno pod ev. č. 371954 dne 5. 11. 2013. Tímto oznámením zadavatel stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek do 20. 11. 2013, 10:00 hod.

100.     Z dokumentace o veřejné zakázce č. 3 vyplývá, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem AutoCont CZ kupní smlouvu na plnění veřejné zakázky č. 3 dne 5. 12. 2013.

Posouzení věci

101.     Úřad konstatuje, že jelikož v šetřeném případě zadavatel uveřejnil zjednodušené oznámení o veřejné zakázce č. 3 v rámci dynamického nákupního systému 5. 11. 2013, byl povinen stanovit lhůtu pro podání předběžných nabídek v souladu s ust. § 95 odst. 3 zákona v délce minimálně 15 dnů ode dne uveřejnění předmětného oznámení, tj. minimálně do 20. 11. 2013.

102.     Ve vztahu k problematice stanovení lhůty pro podání předběžných nabídek Úřad odkazuje na odstavce 89 ­a 90 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

103.     V souvislosti s otázkou, zda zadavatel v šetřeném případě stanovením lhůty pro podání předběžných nabídek do 20. 11. 2013, 10:00 hod. splnil zákonný požadavek na minimální délku této lhůty, Úřad odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 17/2001 ze dne 23. 5. 2002, jenž v návaznosti na usnesení Ústavního soudu IV. ÚS 365/97 uvádí, že v případě, kdy aplikovaný právní předpis neobsahuje speciální úpravu počítání času, je třeba při hledání odpovědi na otázku, kdy došlo k vypršení 15ti-denní lhůty dle § 95 odst. 3 zákona, vycházet z obecného pravidla počítání času, které v době zadávání veřejné zakázky č. 3 obsahoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů v ust. § 122. Lhůta stanovená v ust. § 95 odst. 3 je lhůtou stanovenou ve dnech. Její podstatou je povinnost zadavatelů poskytnout potencionálním dodavatelům časový prostor pro podání předběžných nabídek v minimální délce 15 dnů. Dle ustáleného výkladu práva takto stanovená lhůta uplyne 15. dnem, tj. ve 24.00 hod. posledního dne. Omezení na „obvyklou denní dobu“ se v šetřeném případě neuplatní, neboť předběžné nabídky bylo možno podávat elektronicky a tedy neexistovaly limity uplatňované např. při reklamaci zboží v prodejně, či jiné okolnosti, u kterých je nutná součinnost druhé strany. Je tedy zřejmé, že k naplnění povinnosti dané ust. § 95 odst. 3 zákona stanovit lhůtu pro podání předběžných nabídek minimálně v délce 15 dnů ode dne uveřejnění předmětného oznámení by došlo při stanovení této lhůty minimálně do 20. 11. 2013 ve 24:00 hodin, což se v šetřeném případě nestalo (zadavatel předmětnou lhůtu stanovil pouze do 10:00 hodin uvedeného dne).

104.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě dle informací z Věstníku veřejných zakázek stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek (do 20. 11. 2013, 10:00) kratší než činí povinná minimální zákonná délka a nedostál tak své povinnosti stanovené ust. § 95 odst. 3 zákona určit lhůtu pro podání předběžných nabídek minimálně do 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení, tj. v šetřeném případě minimálně do 20. 11. 2013, 24:00 hodin.

105.     K argumentu zadavatele uvedenému ve vyjádření ze dne 19. 3. 2015 zaslaném Úřadu v souvislosti s šetřením podnětu vedeného pod sp. zn. P230/2015/VZ, že 15ti-denní lhůta pro podání předběžných nabídek byla dodržena, neboť výzva k podání nabídek byla odeslána po uplynutí 15 dnů (dle zadavatele uplynulo 15 dní a 15 hodin) ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení o veřejné zakázce a zadavatel byl připraven posoudit všechny doručené předběžné nabídky, až do okamžiku odeslání výzvy k podání nabídek, Úřad uvádí následující.

106.     Zadávací řízení je řízeno velmi formálními postupy, které jsou přesně stanoveny zákonem. Zákon kogentně vymezuje způsob výpočtu lhůty stanovené v ust. § 95 odst. 3 zákona, podle níž lhůta pro podání předběžných nabídek nesmí být kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení. Tato lhůta není dle zákona ukončena odesláním výzvy k podání nabídek, nýbrž je dle zákona vázána na termín pro podání předběžných nabídek stanovený ve zjednodušeném oznámení o veřejné zakázce. Nelze tedy souhlasit s tvrzením zadavatele, že délku lhůty pro podání předběžných nabídek dodržel, neboť bylo jednoznačně prokázáno v odstavci 104 odůvodnění tohoto rozhodnutí, že lhůta pro podání předběžných nabídek stanovená zadavatelem v případě veřejné zakázky č. 3, skončila dříve, než uplynul 15. den od uveřejnění zjednodušeného oznámení o veřejné zakázce č. 3.

107.     Argument, že zadavatel byl připraven posoudit předběžné nabídky podané po uplynutí lhůty stanovené ve zjednodušeném oznámení o veřejné zakázce č. 3, nelze považovat za relevantní, neboť potencionální dodavatelé nebyli o této skutečnosti předem informováni.

108.     K otázce množství dodavatelů přihlašujících se do dynamického nákupního systému Úřad uvádí, že s ohledem na nepředvídatelný vývoj volného trhu, nelze vyloučit, že právě v okamžiku zadávání na trh vstoupili nebo mohli vstoupit noví dodavatelé, kteří dříve neměli možnost podat předběžnou nabídku, a není tedy postaveno najisto, že všichni dodavatelé, kteří mohli mít zájem, již předběžnou nabídku podali. Nelze stejně tak vyloučit možnost, že některé dodavatele mohla od podání nabídky odradit právě nedostatečná délka lhůty pro podání předběžných nabídek. Je tedy zřejmé, že uvedený nezákonný postup zadavatele mohl v šetřeném případě podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. 

109.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 95 odst. 3 zákona, když stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek na veřejnou zakázku č. 3 do 20. 11. 2013, 10:00 hodin, tj. lhůtu kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení, čímž znevýhodnil potenciální dodavatele při přípravě předběžné nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 5. 12. 2013 kupní smlouvu s vybraným uchazečem AutoCont CZ na plnění této veřejné zakázky. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

Uložení pokuty

Správní delikty podle výroků III. a IV. tohoto rozhodnutí

110.     Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

111.     V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že

• porušil ust. § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 147a odst. 2 větou první zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na plnění veřejné zakázky č. 1 ve lhůtě do 15 ode dne jejího uzavření (jak vyplývá z výroku III. tohoto rozhodnutí),
• porušil ust. § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 147a odst. 2 větou první zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1 ke smlouvě na plnění veřejné zakázky č. 1 ve lhůtě do 15 ode dne jeho uzavření (jak vyplývá z výroku IV. tohoto rozhodnutí).

112.     Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného v době zahájení zadávacích řízení na předmětné veřejné zakázky) odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

113.     Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného od 6. 3. 2015) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

114.     V návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod Úřad konstatuje, že v případě správního trestání je nutné zohlednit příznivější právní úpravu pro zadavatele. Z tohoto důvodu Úřad vycházel při posuzování odpovědnosti zadavatele za správní delikt z ustanovení zákona ve znění zákona č. 40/2015 Sb., tedy z právní úpravy příznivější.

115.     S ohledem na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů specifikovaných ve výrocích III. a IV. tohoto rozhodnutí dozvěděl dne 3. 3. 2015, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Deliktní jednání zadavatele započalo

• dne 19. 12. 2013 v případě správního deliktu uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí, a
• dne 31. 1. 2014 v případě správního deliktu uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí,

tedy po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dokumentů na profilu zadavatele. Správní řízení ve věci spáchání výše uvedených správních deliktů bylo zahájeno dne 13. 7. 2015. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za žádný z výše uvedených správních deliktů nezanikla.

116.     Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

117.     Je tedy zřejmé, že horní hranice možné pokuty za každý z deliktů uvedených ve výrocích III. a IV. činí 20 000 000 Kč.

Správní delikty podle výroků V. a VI. tohoto rozhodnutí

118.     Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

119.     V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že

• nedodržel postup stanovený v § 95 odst. 3 zákona, když stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek na veřejnou zakázku č. 2 kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, čímž potenciální dodavatele znevýhodnil při přípravě předběžné nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky (jak vyplývá z výroku V. tohoto rozhodnutí),
• nedodržel postup stanovený v § 95 odst. 3 zákona, když stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek na veřejnou zakázku č. 3 kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, čímž potenciální dodavatele znevýhodnil při přípravě předběžné nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky (jak vyplývá z výroku VI. tohoto rozhodnutí).

120.     Úřad připomíná, že zákon označuje za správní delikt nejen jednání, které prokazatelně ovlivnilo zadávací řízení, ale i takové jednání, které pouze mělo potenciál takového ovlivnění, aniž nutně k tomuto ovlivnění prokazatelně došlo. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky č. 2 a předmětu veřejné zakázky č. 3, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejných zakázek č. 2 a 3, naplnil tak skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

121.     Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného v době zahájení zadávacích řízení na předmětné veřejné zakázky) odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

122.     Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného od 6. 3. 2015) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

123.     V návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod Úřad konstatuje, že v případě správního trestání je nutné zohlednit příznivější právní úpravu pro zadavatele. Z tohoto důvodu Úřad vycházel při posuzování odpovědnosti zadavatele za správní delikt z ustanovení zákona ve znění zákona č. 40/2015 Sb., tedy z právní úpravy příznivější.

124.     S ohledem na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 3. 3. 2015, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 10. 10. 2013, kdy zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem AutoCont CZ na předmět plnění veřejné zakázky č. 2 a dne 5. 12. 2013, kdy zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem AutoCont CZ na předmět plnění veřejné zakázky č. 3. Správní řízení ve věci spáchání správních deliktů byla zahájena dne 13. 7. 2015. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

125.     Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

126.     Cena plnění předmětu veřejné zakázky č. 2, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za který může být zadavateli uložena pokuta, podle kupní smlouvy ze dne 5. 12. 2013 činí 183 073 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 18 307 Kč.

127.     Cena plnění předmětu veřejné zakázky č. 3, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za který může být zadavateli uložena pokuta, podle kupní smlouvy ze dne 10. 10. 2013 činí 211 992 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 21 199 Kč.

K uložení pokuty za správní delikty

128.     K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích III. až VI. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výši sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

129.     Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. V daném případě zadavatel naplnil skutkové podstaty šesti správních deliktů. V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který je možno uložit přísnější sankci.

130.     Jelikož přísněji postižitelné (tj. s vyšší horní hranicí možné pokuty) jsou v daném případě správní delikty specifikované ve výrocích III. a IV. tohoto rozhodnutí, uloží Úřad pokutu za jeden z těchto správních deliktů a k ostatním Úřad přihlédne při výměře pokuty v rámci přitěžujících okolností.

131.     V souladu se zásadou absorpce dále Úřad zkoumal, který z deliktů specifikovaných ve výrocích III. a IV. je závažnější. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ačkoli jsou všechny spáchané správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné, z hlediska skutkových okolností, za nichž byly správní delikty specifikované ve výrocích III. a IV. spáchány, shledal jako podstatné následující. Za závažnější Úřad považuje správní delikt specifikovaný ve výroku III. tohoto rozhodnutí, a to z toho důvodu, že se tohoto správního deliktu zadavatel dopustil při samotném vzniku smluvního vztahu, jímž se zadavatel zavázal k úhradě finančních prostředků, přičemž zájem veřejnosti na kontrole veřejných zakázek je nutno spatřovat právě zejména s ohledem na výdaj veřejných prostředků. Naproti tomu dodatkem č. 1 byl v šetřeném případě změněn předmět plnění a označení učeben pro provedení montáže a nikoli stanovena povinnost úhrady finančních prostředků smluvnímu dodavateli. Proto Úřad přistoupil k uložení pokuty za správní delikt, jehož se zadavatel dopustil tím, že porušil ust. § 147a odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 147a odst. 2 větou první zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na plnění veřejné zakázky č. 1 ve lhůtě do 15 ode dne jejího uzavření (pozn. tento delikt je uveden ve výroku III. tohoto rozhodnutí).

132.     Ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku IV. tohoto rozhodnutí Úřad rovněž přihlédne při výměře pokuty v rámci přitěžujících okolností.

133.     Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

134.     Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Úřad uvádí, že uveřejňovací a tedy informativní povinnost stanovenou zákonem považuje zejména z hlediska nutnosti zajištění transparentnosti zadávání veřejných zakázek (jako jednoho ze základních cílů zákona o veřejných zakázkách) za stěžejní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností, a tudíž porušení této povinnosti považuje za závažné.

135.     V rámci posouzení závažnosti správního deliktu Úřad vychází rovněž z úvahy, že se v šetřeném případě jedná o smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota byla stanovena zadavatelem na částku 1 500 000 Kč bez DPH (a smluvní cena činila 1 055 668 Kč bez DPH). V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). S ohledem na zmíněné je pak možno v rámci posouzení závažnosti správního deliktu zohlednit, že dílčí narušení možnosti veřejné kontroly u veřejné zakázky, jejíž předpokládaná hodnota odpovídala veřejné zakázce malého rozsahu, představuje zásah nižší intenzity do veřejného zájmu chráněného zákonem.

136.     Následkem protiprávního jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na seznámení se, a to na seznámení včasném, s konečným zněním smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku a s tím související zájem na možnosti podrobit smlouvu veřejné kontrole, čímž byl omezen výkon kontroly širokou veřejností ohledně postupu zadavatele při nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím zadávání veřejných zakázek jako celku, tedy i jeho výsledku. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění smlouvy nemělo na samotný průběh nebo výsledek zadávání veřejné zakázky jakýkoliv vliv. V daném případě zadavatel svým jednáním sice neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale narušil vnější veřejnou kontrolu postupu zadavatele.

137.     Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, nemá Úřad žádné indicie, že by se jednalo o úmyslné omezení možnosti kontroly ze strany veřejnosti, naopak ve prospěch neúmyslného pochybení hovoří skutečnost, že zadavatel smlouvu uzavřenou dne 3. 12. 2013 s vybraným uchazečem Sdružením FILIA na plnění veřejné zakázky č. 1, dodatečně uveřejnil ze své vlastní iniciativ. Způsob spáchání správního deliktu tedy nevykazuje znaky svědčící o tom, že by uložená pokuta měla být z tohoto ohledu adekvátním způsobem navýšena, nýbrž naopak hovoří pro její adekvátní snížení.

138.     Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel svou uveřejňovací povinnost nesplnil ani při uveřejnění dodatku č. 1 ke smlouvě na plnění veřejné zakázky č. 1 na profilu zadavatele (viz výrok IV. tohoto rozhodnutí).  

139.     Současně v neprospěch zadavatele Úřad přihlédl ke skutečnosti, že se zadavatel dopustil rovněž dalších správních deliktů, a to správních deliktů podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když nedodržel postup stanovený v § 95 odst. 3 zákona, tím, že

o      stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek na veřejnou zakázku č. 2 kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení ve Věstníku veřejných zakázek (viz výrok V. tohoto rozhodnutí),

o      stanovil lhůtu pro podání předběžných nabídek na veřejnou zakázku č. 3 kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení ve Věstníku veřejných zakázek (viz výrok VI. tohoto rozhodnutí),

čímž potenciální dodavatele znevýhodnil při přípravě předběžné nabídky, přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

140.     Z hlediska polehčujících okolností přihlédl Úřad ke skutečnosti, že smlouvu na plnění veřejné zakázky č. 1 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele dříve, než bylo zahájeno správní řízení o správním deliktu uvedeném ve výroku III. tohoto rozhodnutí, ačkoli tak učinil po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Současně Úřad v pozitivním smyslu přihlédl ke skutečnosti, že uveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku č. 1 po uplynutí zákonné lhůty v řádu dnů (22 dnů), a tedy v nikterak excesivním rozsahu. Úřad zároveň k těmto polehčujícím okolnostem uvádí, že je nelze považovat za okolnosti, která by „zhojily“ uvedené porušení zákona. Úřad však k těmto okolnostem přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování výše sankce.

141.     Úřad nesouhlasí, že by za polehčující okolnost bylo možno v daném případě považovat počátek účinnosti nového kodexu – nového občanského zákoníku, neboť k přijetí tohoto zákona došlo 3. 2. 2012, tedy téměř 2 roky před nabytím účinnosti. Takovou dobu Úřad považuje za dostatečně dlouhou pro přípravu na novou právní úpravu. Současně je třeba konstatovat, že pracovní činnost, která souvisí se splněním povinností uvedených v ust. § 147a odst. 1 písm. a) zákona, je relativně časově nenáročná a rutinní (neboť se jedná o vložení dokumentů do internetového rozhraní) a nelze tedy její nesplnění omlouvat časovou zaneprázdněností pracovníků zadavatele. Rovněž je nutno doplnit, že právní úprava obsažená v novém občanském zákoníku nemá žádný vliv na povinnost uveřejnění zakotvenou v zákoně o veřejných zakázkách.

142.     Úřad dále důrazně nesouhlasí s tvrzením zadavatele, které uvedl ve stanovisku k podnětu vedeném pod sp. zn. P228/2015/VZ, že by období kalendářního roku, ve kterém mělo v případě šetřených zakázek k uveřejnění dojít (druhá polovina prosince 2013), bylo nějak výjimečné z důvodu jiných událostí nežli zadávání veřejných zakázek, v důsledku čehož by byla dána výrazně nižší společenská nebezpečnost prodlení. Porušení povinnosti uveřejnění v jakémkoli ročním období je naopak nutno chápat jako stejně společensky nebezpečné, neboť v opačném případě by byla eliminována kontrola ze strany veřejnosti. Povinnost uveřejnění dle zákona je nutno dodržovat bez ohledu na roční období.

143.     Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

144.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. S ohledem na skutečnost, že zadavatel je státní vysokou školou, která hospodaří s dotacemi státu a Evropské unie a z výroční zprávy o hospodaření za rok 2014 uveřejněné na webových stránkách zadavatele (www.muni.cz) vyplývá, že zadavatel hospodaří s ročním rozpočtem v řádu miliard korun, Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze považovat za likvidační.

145.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad uložil pokutu ve výši 20 000 Kč uvedené ve výroku VII. tohoto rozhodnutí, tedy na spodní hranici možné sazby.

146.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

Obdrží:

Masarykova univerzita, Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy