číslo jednací: S0460/2018/VZ-00918/2019/521/OPi

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 7. 11. 2018 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Městská část Praha 6, IČO 00063703, se sídlem Čs. armády 601/23, 160 00 Praha 6,
• navrhovatel – BREAK POINT ARCHITEKTI s.r.o., IČO 07167733, se sídlem Tomkova 3167/4, 150 00 Praha 5,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných v otevřené soutěži o návrh „Mateřská škola Na Marně“, jejíž oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 6. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 6. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-018849 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 110-251242,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – BREAK POINT ARCHITEKTI s.r.o., IČO 07167733, se sídlem Tomkova 3167/4, 150 00 Praha 5 – ze dne 7. 11. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Městská část Praha 6, IČO 00063703, se sídlem Čs. armády 601/23, 160 00 Praha 6 – učiněných v otevřené soutěži o návrh „Mateřská škola Na Marně“, jejíž oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 6. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 6. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-018849 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 110-251242, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               SOUTĚŽ O NÁVRH

1.             Odesláním oznámení soutěže o návrh k uveřejnění zahájil zadavatel – Městská část Praha 6, IČO 00063703, se sídlem Čs. armády 601/23, 160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – dne 7. 6. 2018 otevřenou soutěž o návrh „Mateřská škola Na Marně“, přičemž oznámení soutěže o návrh bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 11. 6. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-018849 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 110-251242 (dále jen „soutěž o návrh“).

2.             Předmětem soutěže o návrh je dle oznámení soutěže o návrh „návrh a zpracování architektonického řešení novostavby dvoutřídní mateřské školy (dále MŠ) na adrese Na Marně 14, Praha 6. Pozemek se nachází ve vilové zástavbě v Bubenči, na parc. č. 1358, 1359/1, 1359/2, 1359/3 v k. ú. Bubeneč.“.

3.             Dne 4. 10. 2018 obdržel navrhovatel – BREAK POINT ARCHITEKTI s.r.o., IČO 07167733, se sídlem Tomkova 3167/4, 150 00 Praha 5 (dále jen „navrhovatel“) – od zadavatele „Protokol o průběhu“ hodnotícího zasedání soutěžní poroty ze dne 18. 9. 2018 (dále jen „Protokol“).

4.             Dne 12. 10. 2018 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne proti závěrům posouzení soutěžních návrhů uvedeným v Protokolu.

5.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 29. 10. 2018, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 7. 11. 2018 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel je předně názoru, že zadavatel nedodržel „při vyřízení Námitek Navrhovatele postup dle § 245 odst. 1 ZZVZ[,] když o Námitkách Navrhovatele nerozhodl tak, že by Rozhodnutí o námitkách odeslal Navrhovateli do 15 dní ode dne doručení Námitek.“.

8.             V návrhu navrhovatel brojí proti závěrům posouzení soutěžních návrhů uvedeným v Protokolu, v rámci kterého „Zadavatel Navrhovateli zároveň oznámil jeho vyloučení z účasti v Soutěži o návrh (…)“, přičemž současně navrhovatel po prostudování daného Protokolu dále „seznal, že byť Zadavatel z účasti v Soutěži o návrh vyloučil některé dodavatele pro tvrzené nesplnění formálních náležitostí stanovených Zadavatelem v Soutěžních podmínkách, jiné dodavatel[e], kteří dle Protokolu o průběhu Soutěže požadavky Zadavatele uvedené v Soutěžních podmínkách také nesplnili, naopak v Soutěži o návrh nadále ponechal a jejich návrhy dále hodnotil. Dle přesvědčení Navrhovatele se tak Zadavatel jednoznačně dopustil porušení zásad dle § 6 odst. 2 ZZVZ, tj. zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.“.

9.             Z Protokolu dle navrhovatele vyplývá, že navrhovatel byl vyloučen z účasti v soutěži o návrh z důvodu nesplnění požadavku dle čl. 2.2.1 písm. j) soutěžních podmínek na okótování navrženého řešení vzhledem k hranicím pozemku a okolním stávajícím objektům (v podrobnostech viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel je však přesvědčen, že daný požadavek splnil, neboť součástí jeho soutěžního návrhu byly panely obsahující mj. situaci širších vztahů a koordinační architektonicko – urbanistickou situaci ve smyslu čl. 6.2 soutěžních podmínek (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z nichž byly požadované informace – byť nikoli expresivně – seznatelné.

10.         Navrhovatel je dále názoru, že pokud zadavatel vyloučil z účasti v soutěži o návrh ze shodného důvodu i další 3 dodavatele, je tato skutečnost důkazem nejednoznačného vymezení soutěžních podmínek.

11.         Současně navrhovatel dodává, že „[v]yloučení Navrhovatele ze strany Zadavatele tak bylo vedeno striktně formalistickým přístupem k soutěžním návrhům a jejich obsahu. Přestože by takovýto formalistický přístup Zadavatel uplatňovat neměl, neboť tímto bez racionálního důvodu přichází o možnost přijmout pro něj návrh nejvýhodnější, pokud již Zadavatel jednou tento přístup v Soutěži o návrh zvolil, musí jej uplatňovat bez rozdílu ke všem dodavatelům účastnícím se Soutěže o návrh.“. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na soutěžní návrhy č. 10 a 18, u nichž bylo taktéž shledáno formální pochybení, avšak tyto nebyly vyloučeny z účasti v soutěži o návrh, čímž se zadavatel dle navrhovatele dopustil porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

12.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil „úkon zadavatele spočívající ve vyloučení Navrhovatele z účasti v soutěži o návrh a zároveň úkon zadavatele spočívající v posouzení a hodnocení soutěžních návrhů přijatých zadavatelem do soutěže o návrh“ a nařídil „zadavateli provést nové posouzení a hodnocení soutěžních návrhů přijatých do Soutěže o návrh.“.

13.         Současně navrhovatel navrhuje, aby Úřad nařídil předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli „uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky na služby navazující na soutěž o návrh s názvem ‚Architektonická soutěž o návrh Mateřská škola Na Marně v Bubenči, Praha 6‘, jejíž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 6. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-018849, a odesláno k uveřejnění do Úředního věstníku Evropské unie dne 7. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 110-251242.“.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 7. 11. 2018, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

15.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-32794/2018/521/OPi ze dne 9. 11. 2018.

17.         Dne 16. 11. 2018 obdržel Úřad datovou schránkou vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele a část dokumentace o soutěži o návrh. Dne 19. 11. 2018 obdržel Úřad prostřednictvím držitele poštovní licence zbývající část dokumentace o soutěži o návrh.

Vyjádření zadavatele ze dne 16. 11. 2018 k návrhu navrhovatele

18.         Zadavatel předně nesouhlasí s tvrzením navrhovatele ohledně pozdního odeslání rozhodnutí ze dne 29. 10. 2018 o námitkách navrhovateli, a to s ohledem na skutečnost, že konec příslušné lhůty, který připadal na sobotu 27. 10. 2018, se posunul na pondělí 29. 10. 2018.

19.         K samotnému meritu návrhu pak zadavatel uvádí, že „[z]ákladní okótování umístění návrhu bylo v soutěžních návrzích požadováno jako zásadní pro doložení prostorových vztahů navrhovaného objektu. Důvodem byl rozsáhlý stavební program soutěže, při kterém zadavatel spolu s porotou předpokládali plné využití pozemku v rámci soutěžních návrhů. Potvrzení požadovaných odstupů navrhovaného objektu od hranic pozemku bylo tedy nutné ověřit již na počátku navrhování, později zjištěné nesrovnalosti by mohly celý záměr výstavby zkomplikovat nebo ohrozit. Porota se již při koncipování soutěžních podmínek odmítla spokojit s odměřováním vzdáleností na pozemku ze soutěžních panelů, neboť při předtiskovém i samotném tiskovém procesu na soutěžní panely takřka vždy dochází ke zkreslení měřítka, o čemž se zadavatel i členové poroty měli možnost přesvědčit v případech jiných soutěží. Drtivá většina soutěžících (22 z celkových 26) vyhověla výše zdůvodněné podmínce soutěžního zadání a provedla základní okótování umístění návrhu způsobem, který byl shledán dostačujícím pro účel i smysl soutěže. Navrhovatel tento požadavek nesplnil. Pokud ovšem navrhovatel požadavku neporozuměl, mohl vznést dotaz k soutěžním podmínkám vůči zadavateli, (…).“

20.         Zadavatel dále uvádí, že porota postupovala při posuzování soutěžního návrhu navrhovatele zcela v souladu se soutěžními podmínkami předmětné soutěže o návrh, k čemuž dodává, že tyto získaly osvědčení o regulérnosti Českou komorou architektů.

21.         Zadavatel odmítá, že by porota přistupovala k případným chybám a nedostatkům jednotlivých soutěžních návrhů rozdílným způsobem.

Další průběh správního řízení

22.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-34260/2018/521/OPi ze dne 21. 11. 2018 určil Úřad navrhovateli lhůtu pro předložení dokladu, ze kterého bude vyplývat okamžik doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Navrhovatel doručil Úřadu požadovaný doklad ještě téhož dne.

23.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-34648/2018/521/OPi ze dne 23. 11. 2018 nařídil Úřad předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku zadávanou v zadávacím řízení navazujícím na předmětnou soutěž o návrh, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0460/2018/VZ.

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-34730/2018/521/OPi ze dne 23. 11. 2018 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřené otevřené soutěži o návrh, a zaslání příslušné dokumentace o soutěži o návrh ve smyslu § 216 odst. 1 ve spojení s § 216 odst. 3 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

25.         Přípisem č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-35072/2018/521/OPi ze dne 27. 11. 2018 požádal Úřad společnost RadaArchitekti s.r.o., IČO 27742415, se sídlem Tučkova 769/12, 602 00 Brno (dále jen „společnost RadaArchitekti“), jakožto autora soutěžního návrhu č. 9, o zaslání sdělení, zda může potvrdit závěr přezkušovatele návrhů ohledně absence „2 pohledů“ v soutěžním návrhu č. 9, tj. zda v tomto návrhu absentovaly 2 perspektivní pohledy z horizontu chodce ve smyslu čl. 6.2 „Grafická část“ odst. 6.2.1 soutěžních podmínek. V případě, že nikoli, požádal Úřad společnost RadaArchitekti o sdělení, kde se zmíněné „2 pohledy“ v soutěžním návrhu č. 9 nachází, příp. o jejich zaslání jako přílohy daného sdělení.

26.         Dne 28. 11. 2018 obdržel Úřad sdělení společnosti RadaArchitekti z téhož dne, v němž bylo mj. uvedeno následující:

„(…) námi podaný návrh, kterému bylo přisouzeno č. 9[,] měl povinnou grafickou část uspořádanou na 2 podlepených panelech.

Perspektivní pohledy z horizontu chodce se nachází jak na panelu s pořadovým číslem 1, tak na panelu s pořadovým číslem 2 námi podaného návrhu.

Panel s pořadovým číslem 1 obsahoval 2 perspektivní pohledy z horizontu chodce (2 pohledy z exteriéru)[.] Panel s pořadovým číslem 2 obsahoval 2 perspektivní pohledy z horizontu chodce (1 pohled z exteriéru a 1 z interiéru herny).

Dle našeho názoru námi odevzdaný soutěžní návrh obsahoval celkem 4 perspektivní pohledy z horizontu chodce. Pokud zohledníme ustanovení bodu 6.2.1 d), kdy jeden Hlavní pohled měl být povinně volen z ulice, tak námi odevzdaný soutěžní návrh obsahoval další 3 perspektivní pohledy z horizontu chodce. 2 perspektivní pohledy z exteriéru a 1 perspektivní pohled z interiéru herny. Tímto výše uvedeným konstatováním, které je prokazatelně doloženo podaným soutěžním návrhem sdělujeme, že závěr přezkušovatele o absenci 2 pohledů z horizontu chodce nemůžeme potvrdit.“

27.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-35837/2018/521/OPi ze dne 5. 12. 2018 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – doručení sdělení, v němž zadavatel

a.             specifikuje, v čem konkrétně spočívaly „odchylky vůči soutěžnímu zadání“ v případě soutěžního návrhu č. 9, tj. návrhu společnosti RadaArchitekti, konstatované v Protokolu,

b.             uvede, zda souhlasí s tvrzením společnosti RadaArchitekti, jakožto autora soutěžního návrhu č. 9, že uvedený soutěžní návrh obsahoval celkem 4 „perspektivní pohledy z horizontu chodce“ ve smyslu čl. 6.2 „Grafická část“ odst. 6.2.1 písm. e) soutěžních podmínek předmětné soutěže o návrh, přičemž v případě, že zadavatel s daným tvrzením nesouhlasí, svůj názor relevantním způsobem odůvodní, tj. uvede, kolik „perspektivních pohledů z horizontu chodce“ dle jeho názoru soutěžní návrh č. 9 obsahuje a kde se v předmětném soutěžním návrhu „perspektivní pohledy z horizontu chodce“ nacházejí (konkrétně je označí),

c.              uvede, zda soutěžní návrh č. 9 společnosti RadaArchitekti obsahuje grafické vyjádření koordinační architektonicko – urbanistické situace v měřítku 1:200 [čl. 6.2.1 písm. b) soutěžních podmínek], a pokud ano, konkrétně jej označí,

d.             specifikuje, v čem konkrétně tkví rozdílný charakter odchylek od soutěžních podmínek u soutěžního návrhu č. 8, tj. návrhu navrhovatele, který byl vyloučen z další účasti v předmětné soutěži o návrh, a soutěžního návrhu č. 9 společnosti RadaArchitekti, který byl – byť s „odchylkami vůči soutěžnímu zadání“ – v předmětné soutěži o návrh ponechán a dále hodnocen.

28.         Dne 10. 12. 2018 obdržel Úřad sdělení z téhož dne, v němž zadavatel, v reakci na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-35837/2018/521/OPi ze dne 5. 12. 2018, uvedl:

Ad a)

„Autor návrhu č. 9 odevzdal v souladu se soutěžním zadáním zdokumentované ‚pohledy‘ objektu, viz požadavek v odst. 6.2.1c). Předpokladem poroty, nikoliv však jejím výslovným požadavkem, bylo, že soutěžící odevzdají zdokumentované pohledy všech fasád, jak je zvykem v širším oborovém chápání stavební dokumentace. Autor zdokumentoval 2 hlavní fasády – uliční a dvorní. Porota toto shledala nepodstatnou ‚odchylkou‘ vůči soutěžnímu zadání a návrh č. 9 připustila do dalšího posuzování. Důvodem bylo to, že autorem zvolený rozsah dokumentace nijak nesnížil srozumitelnost a vypovídací hodnotu jím odevzdaného návrhu.“

Ad b)

„Soutěžní návrh č. 9 obsahoval 1 hlavní perspektivní pohled z ulice, viz požadavek odst. 6.2.1d) – umístěný na panelu 1 zcela nahoře. Obsahoval také 2 perspektivní pohledy z horizontu chodce, viz požadavek odst. 6.2.1e), pořízené v exteriéru budovy. První byl umístěný na panelu 1 zcela dole, druhý na panelu 2 zcela nahoře vlevo. Všechny 3 byly porotou shledány jako ‚perspektivní pohledy z horizontu chodce‘. Soutěžící dále mohli soutěžní panely doplnit případnými dalšími grafickými výstupy dle svého uvážení, viz požadavek odst. 6.2.1f), což autor návrhu č. 9 i učinil zdokumentováním perspektivního pohledu na panelu 2, kde byl zobrazen interiér navrhovaného objektu. Autor návrhu č. 9 tak splnil požadavky vyplývající ze soutěžního zadání.“

Ad c)

„Autor návrhu č. 9 v souladu se soutěžním zadáním odevzdal zdokumentovanou ‚koordinační architektonicko – urbanistickou situaci‘ objektu (včetně vyžadovaného okótování, které porota prověřila), viz požadavek v odst. 6.2.1b). Situace byla umístěna na panelu 1 uprostřed vpravo a zdokumentována v měřítku 1:200, nicméně v označení situace autor návrhu mylně uvedl měřítko 1:500. Porota toto shledala jako nepodstatnou chybu v rámci odevzdání soutěže a návrh č. 9 připustila do dalšího posuzování.“

Ad d)

„Autor soutěžního návrhu č. 8 číselně nezdokumentoval základní umístění navrhovaného objektu, přičemž toto bylo v soutěžních návrzích požadováno jako zásadní pro doložení prostorových vztahů navrhovaného objektu. Vzhledem k rozsáhlému stavebnímu programu soutěže, při kterém zadavatel spolu s porotou předpokládali plné využití pozemku, bylo nutné ověřit již na počátku navrhování požadované odstupy navrhovaného objektu od hranic pozemku. Později zjištěné nesrovnalosti by mohly celý záměr výstavby zkomplikovat nebo ohrozit.“

29.         Dne 12. 12. 2018 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

30.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-37524/2018/521/OPi ze dne 17. 12. 2018 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

31.         Dne 31. 12. 2018 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům pro vydání rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření navrhovatele ze dne 31. 12. 2018 k podkladům pro vydání rozhodnutí

32.         Navrhovatel na podporu svých tvrzení předně zmiňuje skutečnost, že zadavatel obdržel námitky i od dalšího účastníka soutěže o návrh, a taktéž, že ze soutěže byly vyloučeny celkem 4 soutěžní návrhy.

33.         Navrhovatel dále vyjadřuje domněnku, že splnění soutěžních podmínek nebylo řádně přezkoušeno, přičemž konkrétně zmiňuje požadavek dle čl. 2.2.1 písm. a) soutěžních podmínek, v němž zadavatel stanovil, že „[v]nitřní i venkovní prostory navrhované mateřské školy musí splňovat příslušné hygienické a technické vyhlášky a normy, platné pro provoz předškolních zařízení[,] a musí splňovat požadované vazby v území bezbariérovým řešením.“. Dle navrhovatele ve zprávě přezkušovatele zcela absentuje přezkoušení daného článku soutěžních podmínek. Navrhovatel je současně názoru, že platné normy a vyhlášky, kterých je dle navrhovatele celá řada, by nesplnila řada soutěžních návrhů, které by tak měly být vyloučeny z předmětné soutěže; navrhovatel příkladmo zmiňuje soutěžní návrhy č. 3, 9 a 25.

34.         Navrhovatel opětovně uvádí, že požadavek na okótování navrhovaného objektu v koordinační situaci širších vztahů byl nejasný, neboť „[n]ěkteré návrhy kóty zobrazily v situaci 1:500 (například návrh č. 3, 14 a další), někteří soutěžící v situaci 1:200 (například 19 a další), někteří soutěžící pro jistotu kóty dali do obou situací. A například soutěžící číslo 7 v jedné situaci sice kóty má, ale neukazují vztah k okolním sousedním objektům – a měl tedy být také vyloučen.“. K tomu navrhovatel dále dodává, že za situace, „kdy má soutěžní porota vedle sebe 26 návrhů se situací ve shodném měřítku, je vzdálenost stávajících domů na sousedních pozemcích [] od hranice pozemku pro všechny stejná. A je tedy bezpředmětné tuto vzdálenost kótovat. Vyhlašovatel dále stanovil jednotnou stavební čáru – tedy vzdálenost stavby od hranice pozemku do ulice. Odstup domu od zbývajících hranic pozemků je ze situace jasně patrný, vzhledem k tomu, že jsou situace ve stanovených měřítcích. Číselné vyjádření odstupu je potom první věcí, do které lze zasáhnout a hodnotu kóty upravit. Proto má zobrazení v situaci dokonce vyšší vypovídající hodnotu, než číslo.“

35.         Ve vztahu k soutěžnímu návrhu s pořadovým číslem 9 pak navrhovatel uvádí, že tento obsahuje pouze 2 „fasádní“ pohledy v požadovaném měřítku, nikoliv 4 (severní, západní, jižní a východní).

36.         S ohledem na vše výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil vyloučení navrhovatele z předmětné soutěže o návrh, nařídil kompletní nové anonymní přezkoušení, posouzení a hodnocení novou nezávislou porotou a v případě, že by takový postup nebyl možný, aby zrušil předmětnou soutěž o návrh.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

37.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o soutěži o návrh, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Ke lhůtě pro odeslání rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele

38.         Navrhovatel v návrhu mj. namítá, že zadavatel nedodržel „při vyřízení Námitek Navrhovatele postup dle § 245 odst. 1 ZZVZ[,] když o Námitkách Navrhovatele nerozhodl tak, že by Rozhodnutí o námitkách odeslal Navrhovateli do 15 dní ode dne doručení Námitek.“.

39.         Před tím, než tedy Úřad přistoupí k posouzení merita návrhu, vyjádří se k této otázce.

40.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

41.         V šetřeném případě, jak vyplývá z doručenky datové zprávy, doručil navrhovatel zadavateli námitky předcházející podání návrhu k Úřadu dne 12. 10. 2018. Zadavatel byl v souladu s § 245 odst. 1 zákona povinen odeslat rozhodnutí o námitkách navrhovateli do 15 dnů ode dne doručení námitek. Vzhledem k tomu, že poslední den lhůty pro odeslání rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovateli připadl na sobotu 27. 10. 2018, byl zadavatel – s ohledem na obecná pravidla pro počítání času – povinen odeslat dané rozhodnutí navrhovateli nejpozději v pracovní den nejblíže následující, tj. nejpozději v pondělí 29. 10. 2018. Z dokumentace o soutěži o návrh vyplývá, že zadavatel odeslal rozhodnutí o námitkách navrhovateli dne 29. 10. 2018.

42.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel odeslal rozhodnutí ze dne 29. 10. 2018 o námitkách navrhovatele ze dne 12. 10. 2018 navrhovateli ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona.

K postupu zadavatele

43.         Nyní již Úřad přistoupí k posouzení navrhovatelem namítaného postupu zadavatele v souvislosti s posouzením soutěžních návrhů.

Relevantní ustanovení zákona

44.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

45.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

46.         Podle § 143 odst. 1 zákona se soutěží o návrh rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, kterým je zejména plán nebo projekt v oblasti územního plánování nebo architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb. Pro podání návrhu se použije § 107 zákona obdobně.

47.         Podle § 143 odst. 2 zákona zadavatel použije soutěž o návrh, pokud má v úmyslu zadat veřejnou zakázku na služby v navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění podle § 65 zákona; tento úmysl zadavatel uvede v oznámení o zahájení soutěže o návrh.

48.         Podle § 143 odst. 3 zákona zadavatel použije soutěž o návrh také, pokud

a) je soutěž o návrh součástí zadávacího řízení na veřejnou zakázku na služby, nebo

b) předpokládaná souhrnná hodnota cen, odměn nebo jiných plateb spojených s účastí v soutěži o návrh přesahuje 2 000 000 Kč; to neplatí v případech uvedených v § 29, 30, 158, 177 až 178 a 191 zákona.

49.         Podle § 144 odst. 1 zákona v soutěžních podmínkách soutěže o návrh zadavatel stanoví, zda bude postupovat formou otevřené nebo užší soutěže o návrh.

50.         Podle § 144 odst. 2 zákona musí být soutěžní podmínky uveřejněny na profilu zadavatele po celou lhůtu pro podání návrhů. Pro soutěžní podmínky se použijí ustanovení § 96 odst. 2 až 4 zákona a § 99 zákona obdobně. Vysvětlení soutěžních podmínek zadavatel uveřejní na profilu zadavatele alespoň 14 dní před uplynutím lhůty pro podání návrhů.

51.         Podle § 144 odst. 3 zákona soutěžní podmínky soutěže o návrh na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému musí obsahovat alespoň

a) jméno, nebo jména a příjmení členů poroty,

b) způsob označení soutěžních návrhů a jejich příloh pro zajištění anonymity,

c) výši cen, odměn nebo jiných plateb, pokud jsou poskytovány,

d) podmínky nakládání s právy k duševnímu vlastnictví, pokud návrh takové ochrany požívá,

e) předpokládanou výši investičních nákladů, má-li být zadána veřejná zakázka na služby, a

f) způsob uveřejnění návrhů.

52.         Podle § 148 odst. 5 zákona porota vyhotoví o hodnocení návrhů zprávu, podepsanou jejími členy, v níž uvede pořadí návrhů sestavené na základě kritérií uvedených v oznámení o zahájení soutěže o návrh.

53.         Podle § 148 odst. 6 zákona mohou být účastníci soutěže o návrh v případě potřeby vyzváni porotou k odpovědi na dodatečné otázky, které porota zaznamená ve zprávě o hodnocení návrhů. Z rozhovoru mezi porotou a účastníky soutěže o návrh vyhotoví porota podrobný zápis.

54.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

55.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zjištění z dokumentace o soutěži o návrh

56.         V čl. 2.2 „Soutěžní zadání“ odst. 2.2.1 soutěžních podmínek zadavatel stanovil, že „požaduje dodržení těchto parametrů řešení:

a) Vnitřní i venkovní prostory navrhované mateřské školy musí splňovat příslušné hygienické a technické vyhlášky a normy, platné pro provoz předškolních zařízení[,] a musí splňovat požadované vazby v území bezbariérovým řešením.

b) Navržený objekt bude mít v nadzemní části dvě nadzemní podlaží a jedno ustupující podlaží nebo podkroví, v podzemní části se připouští jeden suterén.

c) Navrhovaný objekt bude zahrnovat mimo jiné dvě třídy (každá pro max. 28 žáků), kuchyni a zvolené místo pro stravování.

d) Součástí návrhu bude řešení dopravního napojení objektu na stávající komunikace, včetně řešení dopravní obsluhy (K+R) a parkování, v souladu s Pražskými stavebními předpisy.

e) Návrh bude obsahovat řešení pěších vazeb a venkovních úprav celého areálu MŠ, včetně vybavení venkovními herními prvky.

f) Standardní skladba prostorů bude doplněna o místnost (20 – 30 m2) pro odpolední kroužky a pro kroužek keramiky.

g) Zahrada bude mít zdroj vody. Součástí návrhu budou prostory pro skladování herních prvků a techniky pro udržování zahrady.

h) Veškeré zázemí nutné pro provoz školky bude odděleno od prostoru pro pobyt dětí.

i) Zadavatel nepřipouští výstavbu modulární školky.

j) V grafické části dokumentace návrhu budou zobrazeny základní kóty objektu mateřské školy a její umístění v terénu následujícím způsobem: v koordinační situaci širších vztahů budou okótovány základní parametry navrženého řešení, a to jak vzhledem k hranicím pozemku, tak i k okolním stávajícím objektům.“.

57.         V čl. 2.3 „Důsledky nedodržení požadavků zadavatele na řešení předmětu soutěže“ odst. 2.3.1 soutěžních podmínek zadavatel stanovil, že „[p]okud účastník soutěže v soutěžním návrhu nedodrží parametry řešení uvedené v odst. 2.2.1, porota vyřadí jeho návrh z posuzování a zadavatel jej vyloučí ze soutěže.“.

58.         V čl. 3.2 „Účel a poslání soutěže“ soutěžních podmínek zadavatel uvedl, že „[ú]čelem a posláním soutěže je nalézt a ocenit nejvhodnější řešení předmětu soutěže, které splní požadavky zadavatele, obsažené v těchto soutěžních podmínkách a v soutěžních podkladech a vybrat účastníky, s nimiž bude v jednacím řízení bez uveřejnění v souladu s ustanovením § 143 odst. 2 a § 65 Zákona (dále jen ‚JŘBU´) zadavatel jednat o zadání následné zakázky dle odst. 3.3 těchto soutěžních podmínek.“.   

59.         V čl. 3.3 „Specifikace následné zakázky“ odst. 3.3.1 soutěžních podmínek zadavatel dále uvedl, že „má v úmyslu zadat na základě výsledků soutěže zakázku na zpracování navazujících výkonových fází (zhotovení dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, obstaravatelskou činnost pro vydání územního rozhodnutí, zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, inženýrskou činnost pro vydání stavebního povolení, zhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby (dokumentace pro výběr zhotovitele), a výkon autorského dozoru při výstavbě).“.

60.         V čl. 6.1 „Náležitosti soutěžního návrhu“ soutěžních podmínek zadavatel vymezil, že „[s]outěžní návrh bude obsahovat

a) 2 panely formátu 700 x 1000 mm (na výšku) z lehkého materiálu pro výstavní účely, tloušťky cca 5 mm (např. kappa, dále jen ‚panely‘), obsahující grafické vyjádření návrhu (viz bod 6.2);

b) textovou část v jedné spojené složce ve formátu A4 ve 2 vyhotoveních (viz bod 6.3);

c) digitální část na pevném nosiči dat v uzavřené obálce (viz bod 6.5);

d) obálku nadepsanou ‚Autor‘ (viz bod 6.6).“.

61.         V čl. 6.2 „Grafická část“ odst. 6.2.1 soutěžních podmínek dále zadavatel vymezil, že „[p]anely budou obsahovat povinně tato grafická vyjádření:

a) situace širších vztahů                                                          M 1:500

b) koordinační architektonicko – urbanistická situace           M 1:200

c) architektonické výkresy:

• půdorysy všech navrhovaných podlaží                      M 1:100
• příčný řez                                                                  M 1:100
• podélný řez                                                               M 1:100
• pohledy                                                                     M 1:100
• principiální řešení fasádního pláště                         schéma

d) hlavní perspektivní pohled z ulice (volný výběr místa dle průkaznosti pro návrh), bude umístěn vždy na celou šířku panelu, v horní části úvodního panelu

e) 2 perspektivní pohledy z horizontu chodce

f) případné další grafické výstupy dle uvážení soutěžícího.“.

62.         V čl. 6.3 „Textová část“ odst. 6.3.1 soutěžních podmínek zadavatel stanovil, že „[t]extová část bude obsahovat:

a) titulní stranu;

b) seznam částí soutěžního návrhu označených pořadovým číslem a názvem části a navazujícími pořadovými čísly (viz odst. 6.7.1 písm. b) těchto soutěžních podmínek);

c) abstrakt v rozsahu max. 1500 znaků vč. mezer;

d) textové vyjádření návrhu (průvodní zprávu) obsahující zejména Zdůvodnění a vysvětlení základních urbanistických, dopravních, architektonických a konstrukčních principů návrhu v rozsahu max. 3 normovaných stran A4 (1800 znaků na stránku vč. mezer),

e) odhad investičních nákladů včetně bilanční tabulky,

f) zmenšené výtisky panelů grafické části ve formátu A4.“.

63.         V čl. 6.10 „Důsledky nesplnění požadavků na soutěžní návrhy“ odst. 6.10.1 soutěžních podmínek zadavatel uvedl, že „[p]orota vyřadí z posuzování návrhy, u kterých bude zjištěno

a) nesplnění požadavků na obsah a úpravu návrhu, které nejsou uvedené v předchozích odstavcích čl. 6 jako doporučující,

b) porušení podmínek zachování anonymity[,] přičemž za porušení požadavků na zachování anonymity se považuje i nedodržení požadavků na obálku ‚Autor‘ uvedené v odst. 6.6.2.“.

64.         V čl. 6.10 „Důsledky nesplnění požadavků na soutěžní návrhy“ odst. 6.10.2 soutěžních podmínek zadavatel rovněž uvedl, že „[ú]častníky, jejichž návrhy porota vyřadí z posuzování, zadavatel vyloučí ze soutěže.“.

65.         V čl. 7.1 „Kritéria hodnocení“ soutěžních podmínek zadavatel stanovil, že „[k]ritéria, podle kterých budou soutěžní návrhy vyhodnocovány, se stanovují bez pořadí významnosti následovně:

a) celková architektonická a urbanistická kvalita řešení;

b) funkčnost návrhu.“.

66.         V čl. 9.5 „Přezkoušení návrhů“ odst. 9.5.1 soutěžních podmínek zadavatel stanovil, že „[p]řezkoušení návrhů provede přezkušovatel a sekretář bezprostředně po ukončení soutěžní lhůty.“.

67.         V čl. 9.5 „Přezkoušení návrhů“ odst. 9.5.3 soutěžních podmínek zadavatel dále stanovil, že „[p]řezkušovatel a sekretář zpracují z přezkoušení návrhů zprávu, kterou předloží porotě a přiloží k protokolu o průběhu soutěže.“.

68.         V tabulce „Přezkoušení soutěžních návrhů“ přílohy III. „Protokol o přezkoumání soutěžních návrhů vypracovaný přezkušovatelem soutěžních návrhů“ Protokolu je uvedeno následující:

Č. návrhu	2x panel B1	Obálka autor (anonymita)	2x textová část	Nosič CD	Grafická část OBSAH	Textová část OBSAH	Nosič CD OBSAH	Poznámky	Splnění podmínek
01	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano	Chybí kóty situace; užší hlavní perspektiva, nečitelné CD	ano ?
02	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano	Chybí kóty situace; chybí řez a schéma fasády	ano ?
03	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
04	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
05	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
06	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
07	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano	Chybí textový abstrakt, tabulka nákladů a zobrazení A4	ano ?
08	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano	Chybí kóty situace	ano ?
09	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano	Chybí 2 pohledy	ano ?
10	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano	Chybí tabulka nákladů	ano ?
11	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
12	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
13	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
14	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
15	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
16	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
17	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano	Chybí 2 pohledy	ano ?
18	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano	Chybí situace 1:200	ano ?
19	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
20	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
21	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano	Nečitelné CD	ano
22	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano	Chybí kóty situace	ano ?
23	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
24	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
25	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano
26	ano	ano	ano	ano	ano	ano	ano		ano

69.         Z čl. 4.1.1 „Posouzení splnění formálních podmínek soutěže“ Protokolu vyplývá, že porota odhlasovala, že „návrhy č. 1, 2, 8, 22 nejsou formálně vyhovující, nesplňují závazný požadavek SP dle bodu 2.2.1. j) – základní okótování návrhu“, přičemž tyto nebyly připuštěny k dalšímu posuzování, a dále, že návrhy č. 7, 9, 10, 17, 18 jsou „formálně vyhovující, byť s odchylkami vůči soutěžnímu zadání“, a návrh č. 21 „je formálně vyhovující. Autoři odevzdali nečitelné CD.“.

Posouzení věci Úřadem

70.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že ust. § 6 zákona definuje základní zásady, tj. zásadu transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, jež je zadavatel povinen dodržovat při každém postupu dle zákona, tedy i v rámci zvláštních postupů dle části šesté zákona (tj. při realizaci rámcových dohod, dynamického nákupního systém a soutěže o návrh). Lze konstatovat, že dodržení zásady transparentnosti a přiměřenosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona je zadavateli uloženo obecně, na rozdíl od zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona, jejichž dodržení je nezbytné vůči dodavatelům, kdy dodavatelem se dle § 5 zákona rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně (za dodavatele se považuje i pobočka závodu). Projevem dodržení posledně zmíněných zásad pak je zejm. takový postup zadavatele, který v průběhu zadávacího řízení/zvláštního postupu přistupuje ke všem dodavatelům stejně a nikoho bezdůvodně neomezuje nebo nezvýhodňuje.

71.         Ve vztahu k šetřenému případu považuje Úřad dále za vhodné vyjasnit princip soutěže o návrh tak, jak je definována zákonem. Předně je třeba uvést, že soutěž o návrh není samostatným druhem zadávacího řízení a bezprostředně nevede, resp. jejím výsledkem není uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, jako tomu je právě při zadávání veřejné zakázky v některém z v § 3 zákona upravených druhů zadávacích řízení. Účelem či smyslem soutěže o návrh je získání návrhu, kterým je dle § 143 odst. 1 zákona zejména plán nebo projekt v oblasti územního plánování nebo architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb. V rámci soutěže o návrh je tak vybírán návrh, který je výsledkem určité tvůrčí činnosti dodavatele, jehož rozpracování, příp. následná realizace je zpravidla předmětem navazující veřejné zakázky.

72.         Zákon zadavateli ukládá povinnost stanovit v soutěžních podmínkách soutěže o návrh, zda bude postupovat v otevřené (viz § 145 zákona) či užší (viz § 146 zákona) soutěži o návrh, přičemž soutěžní podmínky, které je nutno brát jako závazná pravidla celé soutěže, musí být – s ohledem na povinnost dodržovat mj. již výše zmíněnou zásadu transparentnosti – uveřejněny na profilu zadavatele po celou lhůtu pro podání návrhů. Pro soutěžní podmínky se použijí obdobně ustanovení zákona týkající se dostupnosti, změn či doplnění zadávací dokumentace.  Soutěžní podmínky na architektonické, stavební, technické a inspekční služby[1] pak musí obsahovat minimálně skutečnosti uvedené v § 144 odst. 3 zákona.

73.         K samotným soutěžním podmínkám pak Úřad dodává s odkazem na důvodovou zprávu k zákonu, že pravidla celé soutěže se odvíjí od jasně definovaných pravidel stanovených právě v soutěžních podmínkách, které zadavatel musí (obdobně jako je tomu v případě zadávacích podmínek v zadávacích řízeních) zpracovat v podrobnostech nezbytných pro zpracování a předložení vzájemně porovnatelných soutěžních návrhů či žádostí o účast dodavateli.

74.         Stejně jako jsou účastníci soutěže o návrh při přípravě svých soutěžních návrhů/žádostí o účast povinni dbát požadavků zadavatele na jejich zpracování, je i zadavatel, resp. porota v dalším postupu v soutěži o návrh vázána soutěžními podmínkami, které zadavatel vymezil (obdobně jako je zadavatel vázán zadávacími podmínkami při realizaci zadávacích řízení). Při posuzování a hodnocení soutěžních návrhů tedy nesmí porota uplatnit jiné požadavky, než které byly stanoveny v soutěžních podmínkách. Pakliže by pak porota postupovala vůči soutěžícím rozdílně, mohlo by takové jednání indikovat nedodržení zásady rovného zacházení ze strany poroty, resp. zadavatele.

75.         V šetřeném případě zadavatel mj. stanovil v čl. 2.2.1 soutěžních podmínek (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že soutěžní návrh soutěžícího bude v grafické části obsahovat kóty navrhovaného objektu (mateřské školy) a jeho umístění v terénu, a to tak, že v „koordinační situaci širších vztahů“ bude vyznačeno okótování ve vztahu k hranicím pozemku, na němž se objekt bude nacházet, a ve vztahu k okolním stávajícím objektům. Současně zadavatel v čl. 2.3.1 soutěžních podmínek stanovil, že v případě, že soutěžní návrh nedodrží požadavky dle čl. 2.2.1 soutěžních podmínek, bude takový návrh porotou vyřazen z posuzování a účastník (tj. autor daného návrhu) bude zadavatelem vyloučen ze soutěže (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad pro úplnost dodává, že v této věci Úřadu nevznikla (a to ani vzhledem k navrhovatelem zmiňované skutečnosti, že ze soutěže byly vyřazeny 4 z 26 soutěžních návrhů a zadavatel obdržel kromě námitek navrhovatele i námitky jiného účastníka soutěže o návrh) jakákoliv pochybnost ve smyslu nejednoznačnosti či nepřesnosti vymezení zmíněné soutěžní podmínky; zadavatel zcela jednoznačně stanovil povinné požadavky na obsah soutěžních návrhů v souvislosti s vyznačením kótování a také, jakému riziku se vystavují účastníci, resp. jejich soutěžní návrhy v případě nesplnění daných požadavků.

76.         Z Protokolu pak vyplývá, že porota při posuzování soutěžních návrhů z hlediska splnění formálních podmínek předmětné soutěže dospěla k závěru, že soutěžní návrh navrhovatele a další 3 soutěžní návrhy nesplňují výše uvedený požadavek na okótování návrhu, pročež všechny tyto soutěžní návrhy nepřipustila k dalšímu posuzování/hodnocení (viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

77.         S tímto závěrem poroty se však navrhovatel neztotožňuje; navrhovatel je přesvědčen, že splnění předmětného požadavku zadavatele lze seznat ze způsobu, jakým navrhovatel označil „situaci širších vztahů“ a „koordinační architektonicko-urbanistickou situaci“, a také ze skutečnosti, že zadavatel vymezil dle navrhovatele jednotnou stavební čáru, neboť z těchto si zadavatel mohl učinit „jasnou představu o odstupu navrženého řešení Navrhovatele od hranice pozemku. Zadavatel měl tak veškeré informace, které běžně poskytuje okótování návrhu.“ Jinými slovy řečeno, navrhovatel je názoru, že jeho soutěžní návrh obsahoval „všechny Zadavatelem požadované informace (byť například nikoli expresně[2] vyjádřené – uvedením kót [v] návrhu, nicméně zcela jednoznačně znatelné prostřednictvím uvedení požadovaných situací v požadovaném měřítku), (…).“.

78.         K tomu Úřad uvádí, že se ztotožňuje se závěrem poroty ohledně absence požadovaného okótování v soutěžním návrhu navrhovatele. Ze soutěžního návrhu navrhovatele zcela jednoznačně plyne, že v jeho grafické části je sice obsažena „situace širších vztahů“ v požadovaném měřítku 1:500 a „koordinační architektonicko-urbanistická situace“ v požadovaném měřítku 1:200 (viz níže), nicméně ani v jednom z uvedených situačních pohledů není uvedeno požadované okótování, a to jak ve vztahu k hranicím pozemku, tak ve vztahu k okolním stávajícím objektům.

Obrázek č. 1: Část soutěžního návrhu navrhovatele – „situace širších vztahů“ a „koordinační architektonicko-urbanistická situace“

 

79.         Je sice pravdou, že vzhledem k měřítkům, která byla použita pro zobrazení zadavatelem požadovaných situací, by bylo možné kóty, resp. vzdálenosti navrženého objektu od hranic pozemku a okolních stávajících objektů odvodit, resp. dopočítat, avšak toto zcela jistě není úkolem poroty. Ta musí postupovat v souladu se zákonem a soutěžními podmínkami stanovenými zadavatelem.

80.         Jak již bylo řečeno, zadavatel v soutěžních podmínkách zcela jednoznačně stanovil, že soutěžní návrhy budou obsahovat příslušné okótování, přičemž nesplnění tohoto požadavku (a taktéž ostatních požadavků vymezených v čl. 2.2.1 soutěžních podmínek) bude bez dalšího důvodem pro vyřazení soutěžního návrhu z dalšího posuzování (a vyloučení ze soutěže).

81.         Lze tak uzavřít, že porota postupovala v souvislosti se soutěžním návrhem navrhovatele – co se týká posouzení splnění požadavku dle čl. 2.2.1 písm. j) soutěžních podmínek – zcela v souladu s čl. 2.3.1 soutěžních podmínek, když tento soutěžní návrh vyřadila z dalšího posuzování.

82.         V této souvislosti Úřad dále konstatuje, že neshledává v postupu zadavatele, resp. poroty ani porušení zásady rovného zacházení, neboť porota postupovala v této věci shodně vůči všem účastníkům soutěže o návrh; z důvodu absence požadovaného kótování v soutěžních návrzích vyřadila porota z dalšího posuzování rovněž soutěžní návrhy vedené pod pořadovými čísly 1, 2 a 22 (porota ani nevyzvala ve smyslu § 148 odst. 6 zákona žádného z účastníků soutěže o návrh k zodpovězení dodatečných otázek týkajících se okótování objektu navrženého v rámci předložených soutěžních návrhů). Pokud jde o navrhovatelem zmiňované ne/splnění daného požadavku v rámci soutěžního návrhu č. 7 (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak v této věci odkazuje Úřad na bod 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

83.         Navrhovatel je však přesvědčen, že zadavatel, resp. porota postupovala v rozporu se zmíněnou zásadou rovného zacházení a rovněž zásadou zákazu diskriminace, když soutěžní návrh navrhovatele a soutěžní návrhy č. 1, 2 a 22 vyřadila z dalšího posuzování, kdežto některé další soutěžní návrhy v soutěži ponechala, přestože také nesplňují obsahové náležitosti dle soutěžních podmínek (navrhovatel příkladmo zmiňuje soutěžní návrhy č. 10 a 18).

84.         Před tím, než Úřad přistoupí k posouzení navrhovatelem namítaných skutečností, považuje za nezbytné vyjasnit „rozdílnost“ povahy povinnosti zadavatele dodržovat při svém postupu dle zákona zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace. Co se týká zásady zákazu diskriminace, pak pro účely jejího výkladu lze vycházet z obsáhlé rozhodovací praxe správních soudů (byť se níže citované závěry soudu vztahují k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, lze závěry soudu ohledně smyslu zakotvení zásady zákazu diskriminace v daném zákoně zcela jistě aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu č. 134/2016 Sb.), kdy Nejvyšší správní soud judikoval např. ve svém rozsudku č. j. 5 Afs 131/2007-131 ze dne 12. 5. 2008, že „[p]orušení zásady nediskriminace zadávacího řízení by nesporně nastalo, pokud by zadavatel v téže situaci a v týchž otázkách přistupoval k některým uchazečům o veřejnou zakázku procedurálně nebo obsahově jinak než ke zbylým, popř. pokud by v důsledku zadavatelova postupu bylo některým uchazečům objektivně znemožněno nebo ztíženo ucházet se o veřejnou zakázku za podmínek, za nichž se o ni mohou ucházet jiní uchazeči.“. Nejvyšší správní soud dále v rozsudku č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008 konstatoval, že zakotvení dané zásady v zákoně především „směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli(…).“. Dosažení tohoto cíle je pak způsobilé znemožnit jak porušení zákazu diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak porušení zákazu diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé. Diskriminace se zadavatel dopustí zpravidla tehdy, vymezí-li zadávací, případně – vztaženo na šetřený případ – soutěžní podmínky takovým způsobem, který znemožní určitému dodavateli či okruhu dodavatelů účastnit se daného zadávacího řízení či zvláštního postupu (zde soutěže o návrh), přičemž není rozhodné, zda k takovému omezení dojde např. již vymezením předmětu plnění či např. požadavků na kvalifikaci apod. Lze tak uzavřít, že porušení zásady zákazu diskriminace se zadavatel může dopustit v počáteční/přípravné fázi zadávacího řízení, příp. zvláštního postupu při vymezení zadávacích/soutěžních podmínek (kdy důsledky tohoto nezákonného postupu se mohou projevit např. v nižším počtu obdržených nabídek/soutěžních návrhů), kdežto k porušení zásady rovného zacházení, ke které se Úřad podrobně vyjádřil již výše, dochází zpravidla až v přímé interakci s dodavateli/účastníky v následujících fázích zadávacího řízení či zvláštního postupu (typicky při jednání s uchazeči o předložených nabídkách).

85.         Z hlediska právní kvalifikace navrhovatelem namítaného jednání by se tak jednalo především o postup odporující zásadě rovného zacházení. Úřad tak nyní přistoupí k posouzení námitek navrhovatele právě s ohledem na možné porušení zásady rovného zacházení.

86.         Z dokumentace o soutěži o návrh vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 26 soutěžních návrhů. Posuzování/hodnocení soutěžních návrhů probíhalo tak, že porota nejdříve ověřila formální a obsahové splnění soutěžních podmínek a poté přistoupila k hodnocení těch návrhů, které splnily příslušné podmínky, a to ve 4 po sobě jdoucích kolech, přičemž dané posuzování/hodnocení probíhalo dle níže uvedených parametrů/kritérií.

87.         Z čl. 4.1.1 „Posouzení splnění formálních podmínek soutěže“ Protokolu mj. vyplývá, že porota odhlasovala, že soutěžní návrhy s pořadovými čísly 7, 9, 10, 17, 18 jsou „formálně vyhovující, byť s odchylkami vůči soutěžnímu zadání“, a soutěžní návrh s pořadovým číslem 21 je „formálně vyhovující“, avšak obsahuje nečitelné CD, přičemž tyto připustila do dalšího hodnocení. Právě v souvislosti s uvedenými soutěžními návrhy je navrhovatel názoru, že zadavatel, resp. porota postupovala v rozporu se zákonem, neboť tyto i přes formální nedostatky ponechala – oproti soutěžním návrhům s pořadovými čísly 1, 2, 8 (soutěžní návrh navrhovatele) a 22 – v soutěži o návrh.

88.         Na tomto místě považuje Úřad za vhodné uvést, že zákon v ust. § 263 odst. 2 přiznává Úřadu pravomoc uložit zadavateli nápravné opatření (spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele) pouze za kumulativního splnění následujících podmínek:

a.             zadavatel nedodrží pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté,

b.             nezákonný postup zadavatel ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběru dodavatele nebo návrhu,

c.              dosud nedošlo k uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky.

89.         S ohledem na okolnosti šetřeného případu je dle Úřadu nutné zabývat se na prvním místě tím, zda by případný nezákonný postup zadavatele (spočívající v tom, že některé soutěžní návrhy nevyřadil, ač tak měl učinit) mohl mít vůbec alespoň potenciální vliv na výběr návrhu. Pokud by totiž tomu tak nebylo, nemohla by být – bez ohledu na posouzení toho, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem či nikoli – nikdy naplněna hypotéza pro uložení nápravného opatření stanovená v § 263 odst. 2 zákona.

90.         Východiskem pro posouzení možnosti ovlivnění výběru návrhu jsou pak závěry poroty vztahující se k posouzení/hodnocení soutěžních návrhů s pořadovými čísly 7, 9, 10, 17, 18 a 21, resp. skutečnost, zda ten který soutěžní návrh „prošel“ posuzováním splnění obsahových náležitostí dle soutěžních podmínek, příp. do kterého kola hodnocení ten který soutěžní návrh „postoupil“.

91.         Z čl. 4.1.2 „Obsahové splnění podmínek soutěže“ Protokolu vyplývá, že porota odhlasovala, že soutěžní návrh s pořadovým číslem 7 nesplňuje požadavek zadavatele dle čl. 2.2.1 písm. b) soutěžních podmínek, tj. aby navržený objekt měl „v nadzemní části dvě nadzemní podlaží a jedno ustupující podlaží nebo podkroví“, pročež předmětný soutěžní návrh vyřadila z dalšího hodnocení.

92.         Z čl. 4.2 „První kolo posuzování“ Protokolu pak vyplývá, že v prvním kole hodnocení soutěžních návrhů, v rámci kterého byla hodnocena celková vhodnost navržených řešení, porota dospěla k závěru, že kromě dalších i soutěžní návrhy s pořadovými čísly 10 a 21 uvedené nesplňují, pročež tyto byly vyřazeny z dalšího hodnocení.

93.         V rámci druhého kola hodnocení soutěžních návrhů byl stanoven takový způsob hodnocení, že do dalšího kola postoupí ty soutěžní návrhy, které získají většinu hlasů poroty, tj. minimálně 4 hlasy. Z čl. 4.3.3 Protokolu pak vyplývá, že porota odhlasovala, že do dalšího kola hodnocení nepostupuje mj. soutěžní návrh s pořadovým číslem 18, který získal pouze 2 hlasy od členů poroty a který tak byl vyřazen z dalšího hodnocení.

94.         Hodnocení soutěžních návrhů v rámci třetího kola spočívalo dle čl. 4.4.2 „Hodnocení jednotlivých návrhů ve 3. kole posuzování“ Protokolu v tom, že „každý porotce přiřadí jemu zvoleným nejlepším návrhům jednotlivý hlas, přičemž každý porotce má přesně 5 hlasů. O vyřazení návrhů, které by nepostoupily do finálního kola hlasování (4. kolo) bude navíc jednotlivě hlasováno.“. Z dotčeného článku Protokolu dále vyplývá, že soutěžní návrh s pořadovým číslem 17 neobdržel v rámci třetího kola hodnocení od členů poroty žádný hlas, pročež byl tento vyřazen z dalšího hodnocení. Do čtvrtého (finálního) kola pak postoupilo 5 soutěžních návrhů, a to včetně soutěžního návrhu s pořadovým číslem 9, k němuž se rovněž vázalo navrhovatelem namítané pochybení zadavatele.

95.         Ve čtvrtém a posledním kole hodnocení přistoupila porota hlasováním prostou většinou k výběru třech soutěžních návrhů, které budou oceněny. Z čl. 4.5.3 Protokolu vyplývá, že vybranými návrhy se staly soutěžní návrhy s pořadovými čísly 5, 15, 25 (v rámci čtvrtého kola bylo následně hlasováním poroty rozhodnuto, že na 1. místě se umístil soutěžní návrh č. 25, na 2. místě soutěžní návrh č. 5 a na 3. místě soutěžní návrh č. 15) a že soutěžní návrhy s pořadovými čísly 9 a 24 nebudou oceněny.

96.         Z výše popsaného průběhu jednání poroty je zcela zřejmé, že v případě domnělého nezákonného postupu zadavatele by mohlo dojít k ovlivnění výběru návrhu pouze v souvislosti s posouzením/hodnocením soutěžního návrhu s pořadovým číslem 9, neboť tento soutěžní návrh jako jediný z těch soutěžních návrhů, u kterých porota konstatovala „odchylky vůči soutěžnímu zadání“ (popř. že formálně vyhovuje, i když obsahuje nečitelné CD) a ponechala je v soutěži o návrh, „prošel“ až do čtvrtého, a tedy finálního kola hodnocení (v prvním kole hodnocení porota hodnotila celkovou vhodnost navrhovaného řešení, v druhém kole hodnocení porota prostým hlasováním rozhodovala o každém soutěžním návrhu, přičemž postupující soutěžní návrh – bez stanovení významnosti pořadí – musel získat min. 4 hlasy od členů poroty, avšak ve třetím kole již každý porotce disponoval 5 hlasy, které musel rozdělit mezi 5 jím preferovaných soutěžních návrhů), v rámci kterého byly hodnoceny ty návrhy, které porota shledala nejlepšími (tj. splňujícími kritérium celkové architektonické a urbanistické kvality řešení a funkčnosti návrhu). K možnému ovlivnění výběru návrhu by v takovém případě mohlo dojít za situace, kdy by tento soutěžní návrh – ačkoliv by skutečně nesplňoval formální a obsahové náležitosti dle soutěžních podmínek – nebyl vyřazen z posuzování již na počátku posuzování a jeho 3 hlasy, které v třetím kole hodnocení obdržel od poroty, by tak býval mohl obdržet jiný soutěžní návrh (případně by tyto hlasy bývaly mohly být rozděleny mezi více soutěžních návrhů).

97.         V kontextu uvedeného tak Úřad přistoupil k ověření, zda soutěžní návrh s pořadovým číslem 9 splňuje obsahové a formální požadavky stanovené zadavatelem v soutěžních podmínkách, a zda byl tedy porotou důvodně ponechán a hodnocen v předmětné soutěži o návrh. Vzhledem k tomu, že přílohou III. Protokolu je „Protokol o přezkoumání soutěžních návrhů vypracovaný přezkušovatelem soutěžních návrhů“, z něhož mj. plyne, že „odchylku vůči soutěžnímu zadání“ v případě soutěžního návrhu s pořadovým číslem 9 představuje absence „2 pohledů“ (viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přistoupil Úřad k ověření dané skutečnosti. Za tímto účelem požádal společnost RadaArchitekti, jakožto autora daného soutěžního návrhu, o vyjádření k této skutečnosti a posléze Úřad vyzval zadavatele k zaslání sdělení, v němž měl zadavatel mj. specifikovat rozdíly mezi odchylkami od soutěžních podmínek v případě soutěžního návrhu navrhovatele a soutěžního návrhu s pořadovým číslem 9 a sdělení, v němž se zadavatel vyjádří k tvrzením společnosti RadaArchitekti (v podrobnostech viz body 25. až 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

98.         Úřad po přezkoumání skutečností uvedených v příslušných podáních společnosti RadaArchitekti a zadavatele a při zohlednění zadavatelem stanovených soutěžních podmínek dospěl k závěru, že zadavatel, resp. porota nepostupovala v rozporu se zákonem ani soutěžními podmínkami předmětné soutěže o návrh, když soutěžní návrh s pořadovým číslem 9 nevyřadila z dalšího hodnocení pro nesplnění formálních a obsahových náležitostí. K tomu Úřad uvádí následující.

99.         Z čl. 6.2.1. soutěžních podmínek mj. vyplývá, že zadavatel požadoval, aby panely v grafické části podaného návrhu obsahovaly mj. architektonické výkresy „pohledů“ a dále pak „hlavní perspektivní pohled z ulice“ a „2 perspektivní pohledy z horizontu chodce“ (v podrobnostech viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pokud jde o požadavek na zmíněné „pohledy“, pak v této věci zadavatel ve svém vyjádření ze dne 10. 12. 2018 uvedl, že „[p]ředpokladem poroty, nikoliv však jejím výslovným požadavkem, bylo, že soutěžící odevzdají zdokumentované pohledy všech fasád, jak je zvykem v širším oborovém chápání stavební dokumentace. Autor zdokumentoval 2 hlavní fasády – uliční a dvorní [viz níže]. Porota toto shledala nepodstatnou ‚odchylkou‘ vůči soutěžnímu zadání a návrh č. 9 připustila do dalšího posuzování.“.

Obrázek č. 2: Část soutěžního návrhu společnosti RadaArchitekti – pohledy

 

100.     Vzhledem k tomu, že zadavatel v soutěžních podmínkách blíže nespecifikoval počet požadovaných architektonických výkresů – „pohledů“, neshledává Úřad postup soutěžní poroty, která soutěžní návrh č. 9 ponechala – byť neobsahoval pohledy všech fasád, nýbrž pouze 2 pohledy, a to v požadovaném měřítku 1:100 – v soutěži o návrh, za rozporný se zákonem a soutěžními podmínkami, neboť daný „nedostatek“ soutěžních podmínek stanovených zadavatelem nelze klást k tíži účastníků soutěže o návrh; pokud zadavatel přesně nevymezil, jaký počet a druh pohledů požaduje znázornit v grafické části soutěžních návrhů, nemůže být absence některého z pohledů důvodem pro vyřazení soutěžního návrhu z dané soutěže.

101.     V případě požadavku zadavatele na „hlavní perspektivní pohled z ulice“ a „2 perspektivní pohledy z horizontu chodce“ v grafické části soutěžního návrhu pak Úřadu nevznikla žádná pochybnost ohledně nedodržení tohoto požadavku ze strany společnosti RadaArchitekti, neboť předmětné pohledy jsou v soutěžním návrhu č. 9 obsaženy; ostatně jak zadavatel, tak společnost RadaArchitekti se v této věci shodují a odkazují na jejich konkrétní umístění v soutěžním návrhu.

102.     Zadavatel v čl. 6.2.1 písm. b) soutěžních podmínek dále požadoval, aby grafická část soutěžních návrhů obsahovala mj. grafické vyjádření koordinační architektonicko – urbanistické situace v měřítku 1:200. V soutěžním návrhu č. 9 je však uvedeno, že předmětná situace byla zobrazena v měřítku 1:500 (viz níže).

 

Obrázek č. 3: Část soutěžního návrhu společnosti RadaArchitekti – „situace širších vztahů“ a „koordinační architektonicko – urbanistická situace“

 

103.     Vzhledem k této skutečnosti stanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0460/2018/VZ-35837/2018/521/OPi ze dne 5. 12. 2018 zadavateli lhůtu k zaslání sdělení, v němž mj. uvede, zda soutěžní návrh č. 9 obsahuje grafické vyjádření předmětné situace v požadovaném měřítku, a pokud ano, konkrétně jej označí. Zadavatel v rámci vyjádření ze dne 10. 12. 2018 k této věci uvedl, že „[a]utor návrhu č. 9 v souladu se soutěžním zadáním odevzdal zdokumentovanou ‚koordinační architektonicko – urbanistickou situaci‘ objektu (…). Situace byla umístěna na panelu 1 uprostřed vpravo a zdokumentována v měřítku 1:200, nicméně v označení situace autor návrhu mylně uvedl měřítko 1:500. Porota toto shledala jako nepodstatnou chybu v rámci odevzdání soutěže a návrh č. 9 připustila do dalšího posuzování.“.

104.     Úřad ověřil předmětné tvrzení zadavatele a dospěl k závěru, že v případě grafického vyjádření „koordinační architektonicko – urbanistické situace“ se skutečně jednalo o pouhou písařskou chybu, předmětná situace byla zobrazena v zadavatelem požadovaném měřítku 1:200 (již pouhým vizuálním srovnáním dané situace se „situací širších vztahů“, která je zobrazena v měřítku 1:500, je zřejmé, že příslušné situace nejsou zobrazeny ve shodném měřítku 1:500 – viz výše), a soutěžní porota tak nepostupovala v rozporu se zákonem či soutěžními podmínkami, když soutěžní návrh č. 9 z uvedeného důvodu nevyřadila z dalšího hodnocení.

105.     Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že ve zprávě přezkušovatele (myšlen „Protokol o přezkoumání soutěžních návrhů vypracovaný přezkušovatelem soutěžních návrhů“, který tvoří přílohu III. Protokolu) absentuje přezkoušení požadavků zadavatele stanoveného v čl. 2.2.1 písm. a) soutěžních podmínek (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak k tomu Úřad pouze podotýká, že z důvodu zásady koncentrace správního řízení dle § 251 odst. 5 zákona k předmětnému tvrzení navrhovatele nepřihlédl, neboť se jedná o (novou) skutečnost, kterou navrhovatel prvně uplatňuje až v rámci svého vyjádření ze dne 31. 12. 2018 k podkladům rozhodnutí a která ani nezpochybňuje věrohodnost (pravdivost) podkladů pro vydání rozhodnutí. Vzhledem k této skutečnosti se tak Úřad předmětnou námitkou blíže nezabýval.

Shrnutí

106.     V šetřeném případě Úřad dospěl vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem k následujícím zjištěním:

o      porota v rámci posuzování splnění formálních podmínek soutěže vyřadila z důvodu nesplnění formální náležitosti – okótování navrženého objektu ve smyslu čl. 2.2.1 písm. j) soutěžních podmínek – z dalšího posuzování soutěžní návrhy č. 1, 2, 8 a 22,

o      porota v rámci posuzování splnění formálních podmínek soutěže odhlasovala, že soutěžní návrhy č. 7, 9, 10, 17, 18 jsou „formálně vyhovující, byť s odchylkami vůči soutěžnímu zadání“, a soutěžní návrh č. 21 je i přesto, že obsahuje nečitelné CD, „formálně vyhovující“, přičemž tyto ponechala v soutěži k dalšímu hodnocení,

o      soutěžní návrhy č. 7, 10, 17, 18 a 21 byly v dalších fázích/kolech soutěže o návrh vyřazeny následovně:

• posouzení splnění obsahových podmínek – soutěžní návrh č. 7,
• I. kolo – soutěžní návrhy č. 10 a 21,
• II. kolo – soutěžní návrh č. 18,
• III. kolo – soutěžní návrh č. 17,

o      soutěžní porota v rámci IV. (finálního) kola odhlasovala, že soutěžní návrh č. 9 nebude oceněn.

107.     Jak již bylo uvedeno výše, Úřad může přistoupit k uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona pouze tehdy, je-li naplněna mj. podmínka alespoň potenciálního vlivu domnělého nezákonného postupu zadavatele na výběr návrhu. V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že k ovlivnění výběru návrhu alespoň v potenciálně rovině by mohlo dojít pouze za situace, kdy by byl v soutěži o návrh ponechán v rozporu se soutěžními podmínkami soutěžní návrh s pořadovým číslem 9, neboť tento jako jediný z těch soutěžních návrhů, u kterých porota konstatovala „odchylky vůči soutěžnímu zadání“ (případně, že je formálně vyhovující, byť obsahuje nečitelné CD) a ponechala je v soutěži o návrh, „prošel“ až do finálního kola hodnocení, v rámci kterého byly hodnoceny ty návrhy, které soutěžní porota shledala nejlepšími, protože vzhledem ke způsobu hodnocení v třetím kole hodnocení (každý porotce disponoval 5 hlasy, které musel rozdělit mezi 5 jím preferovaných soutěžních návrhů), by skutečnost, kdy by byl hodnocen návrh, který neměl do daného kola vůbec postoupit, mohla mít vliv na hodnocení jako celek. Ověřování postupu poroty ve vztahu ke zbývajícím soutěžním návrhům č. 7, 10, 17, 18 a 21, které byly vyřazeny z dalšího hodnocení již v předcházejících kolech hodnocení, by tak nemělo pro šetřený případ významu, neboť i kdyby porota v daných případech postupovala v rozporu se soutěžními podmínkami (tj. v rozporu se soutěžními podmínkami nevyřadila předmětné návrhy pro nesplnění formálních či obsahových náležitostí z dalšího hodnocení), takový postup by nebyl způsobilý ovlivnit – a to ani v potenciální rovině – výběr návrhu:

o      v případě soutěžního návrhu č. 7 je zcela zřejmé, že za situace, kdy by byl tento soutěžní návrh i přes formální nedostatky ponechán neoprávněně v soutěži o návrh, nemohla mít daná skutečnost vliv na výběr návrhu, neboť tento soutěžních návrh byl následně po provedení posouzení obsahových náležitostí vyřazen z hodnocení, tj. nepostoupil ani do prvního kola hodnocení;

o      pokud by Úřad dospěl k závěru, že soutěžní návrhy č. 10 a 21 nesplňovaly soutěžní podmínky, a měly být tedy vyřazeny z účasti v soutěži o návrh již v počátečním procesu posuzování soutěžních návrhů, pak ani tato skutečnost nemohla mít ani potenciální vliv na výběr návrhu, jelikož předmětné soutěžní návrhy sice postoupily do prvního kola hodnocení, avšak v jeho rámci byly vyřazeny, neboť jejich autoři nezvolili celkově vhodné řešení (tj. v rámci prvního kola hodnocení porota neudělovala soutěžním návrhům žádné body/hlasy, které by mohly získat jiné soutěžní návrhy, pakliže by soutěžní návrhy č. 10 a 21 byly vyřazeny z účasti v soutěži o návrh již v rámci posuzování formálních a obsahových náležitostí);

o      soutěžní návrh č. 18 sice postoupil „až“ do druhého kola hodnocení, v jehož rámci byl vyřazen z účasti v soutěži o návrh, tato skutečnost však opět nemohla mít vliv na výběr návrhu, jelikož hlasy, které získal v rámci prvního kola hodnocení tím, že dle závěrů poroty navrhované řešení je celkově vhodné, nebyly „ubrány“, resp. přiděleny na úkor jiných soutěžních návrhů;

o      druhým kolem hodnocení, v rámci kterého porota postupovala tak, že prostým hlasováním rozhodovala o každém soutěžním návrhu, přičemž postupující soutěžní návrh – bez stanovení významnosti pořadí – musel získat min. 4 hlasy od členů poroty, sice „prošel“ soutěžní návrh č. 17, avšak ani tímto postupem (pakliže by byl tento soutěžní návrh ponechán neoprávněně v soutěži o návrh i přes domnělé nesplnění formálních a obsahových náležitostí dle soutěžních podmínek) nemohlo dojít k ovlivnění výběru návrhu, neboť hlasy získané v rámci druhého kola hodnocení nemohly být „ubrány“, resp. přiděleny na úkor jiných soutěžních návrhů (o každém soutěžním návrhu se hlasovalo jednotlivě); stejně tak nedošlo k „ubrání“ hlasů jiným soutěžním návrhům v rámci třetího kola hodnocení, neboť v jeho rámci soutěžní návrh č. 17 neobdržel od poroty žádný hlas.

Z výše uvedených důvodů tedy Úřad nepřistoupil k ověřování postupu poroty ve vztahu k soutěžním návrhům č. 7, 10, 17, 18 a 21.

108.     Úřad dále neshledal v postupu zadavatele, resp. poroty rozpor se zákonem, když soutěžní návrh č. 9 i přes „odchylku vůči soutěžnímu zadání“ spočívající dle závěrů přezkušovatele soutěžních návrhů v absenci architektonických výkresů – konkrétně 2 (fasádních) pohledů – nevyřadila z dalšího hodnocení, neboť zadavatel v soutěžních podmínkách nespecifikoval požadovaný počet těchto výkresů, což nelze klást k tíži účastníků soutěže o návrh.

109.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že domnělý nezákonný postup poroty, resp. zadavatele neměl – a to ani v potenciální rovině – vliv na výběr návrhu, čímž není naplněna hypotéza pro uložení nápravného opatření stanovená v § 263 odst. 2 zákona, pročež Úřadu nezbývá, než návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítnout.

Závěr

110.     S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele ze dne 7. 11. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v předmětné otevřené soutěži o návrh, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Městská část Praha 6, Čs. armády 601/23, 160 00 Praha 6

2.             BREAK POINT ARCHITEKTI s.r.o., Tomkova 3167/4, 150 00 Praha 5

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy