číslo jednací: S0438/2018/VZ-38408/2018/541/SKu

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26. 10. 2018 z moci úřední, jehož účastníky jsou obvinění:

• Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3,
• Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, IČO 47672234, se sídlem Jeremenkova 161/11, 703 00 Ostrava, 
• Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, IČO 47114321, se sídlem Roškotova 1225/1, 140 00 Praha 4,
• Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava,
• Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 00 Praha 9,
• Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, IČO 47114304, se sídlem Vinohradská 2577/178, 130 00 Praha 3,
• Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, IČO 46354182, se sídlem Husova 302/5, 293 01 Mladá Boleslav,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona při zadávání veřejné zakázky „Zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 až 2021“, zadávané v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 6. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 7. 2017 pod ev. č. Z2017-017266, ve znění opravy ze dne 24. 7. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2017 pod ev. č. 2017/S 124-251615, ve znění opravy ze dne 25. 7. 2017,

rozhodl takto:

 

I.

Obviněný – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 až 2021“, zadávané v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 6. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 7. 2017 pod ev. č. Z2017-017266, ve znění opravy ze dne 24. 7. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2017 pod ev. č. 2017/S 124-251615, ve znění opravy ze dne 25. 7. 2017, v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 citovaného zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem – Avenier, a.s., IČO 26260654, se sídlem Bidláky 837/20, 639 00 Brno – dne 6. 11. 2017.

 

II.

Obviněný – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, IČO 47672234, se sídlem Jeremenkova 161/11, 703 00 Ostrava – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 až 2021“, zadávané v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 6. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 7. 2017 pod ev. č. Z2017-017266, ve znění opravy ze dne 24. 7. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2017 pod ev. č. 2017/S 124-251615, ve znění opravy ze dne 25. 7. 2017, v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 citovaného zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem – Avenier, a.s., IČO 26260654, se sídlem Bidláky 837/20, 639 00 Brno – dne 2. 11. 2017.

 

III.

Obviněný – Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, IČO 47114321, se sídlem Roškotova 1225/1, 140 00 Praha 4 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 až 2021“, zadávané v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 6. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 7. 2017 pod ev. č. Z2017-017266, ve znění opravy ze dne 24. 7. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2017 pod ev. č. 2017/S 124-251615, ve znění opravy ze dne 25. 7. 2017, v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 citovaného zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem – Avenier, a.s., IČO 26260654, se sídlem Bidláky 837/20, 639 00 Brno – dne 2. 11. 2017.

 

IV.

Obviněný – Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 až 2021“, zadávané v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 6. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 7. 2017 pod ev. č. Z2017-017266, ve znění opravy ze dne 24. 7. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2017 pod ev. č. 2017/S 124-251615, ve znění opravy ze dne 25. 7. 2017, v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 citovaného zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem – Avenier, a.s., IČO 26260654, se sídlem Bidláky 837/20, 639 00 Brno – dne 2. 11. 2017.

 

V.

Obviněný – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 00 Praha 9 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 až 2021“, zadávané v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 6. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 7. 2017 pod ev. č. Z2017-017266, ve znění opravy ze dne 24. 7. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2017 pod ev. č. 2017/S 124-251615, ve znění opravy ze dne 25. 7. 2017, v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 citovaného zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem – Avenier, a.s., IČO 26260654, se sídlem Bidláky 837/20, 639 00 Brno – dne 7. 11. 2017.

 

VI.

Obviněný – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, IČO 47114304, se sídlem Vinohradská 2577/178, 130 00 Praha 3 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 až 2021“, zadávané v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 6. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 7. 2017 pod ev. č. Z2017-017266, ve znění opravy ze dne 24. 7. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2017 pod ev. č. 2017/S 124-251615, ve znění opravy ze dne 25. 7. 2017, v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 citovaného zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem – Avenier, a.s., IČO 26260654, se sídlem Bidláky 837/20, 639 00 Brno – dne 30. 10. 2017.

 

VII.

Obviněný – Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, IČO 46354182, se sídlem Husova 302/5, 293 01 Mladá Boleslav – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 až 2021“, zadávané v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 6. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 7. 2017 pod ev. č. Z2017-017266, ve znění opravy ze dne 24. 7. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2017 pod ev. č. 2017/S 124-251615, ve znění opravy ze dne 25. 7. 2017, v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) citovaného zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 citovaného zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem – Avenier, a.s., IČO 26260654, se sídlem Bidláky 837/20, 639 00 Brno – dne 2. 11. 2017.

 

VIII.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 – podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 600 000,- Kč (šest set tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

IX.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, IČO 47672234, se sídlem Jeremenkova 161/11, 703 00 Ostrava – podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 300 000,- Kč (tři sta tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

X.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, IČO 47114321, se sídlem Roškotova 1225/1, 140 00 Praha 4 – podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 210 000,- Kč (dvě stě deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

XI.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava – podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 150 000,- Kč (sto padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

XII.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku V. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 00 Praha 9 – podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 180 000,- Kč (sto osmdesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

XIII.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku VI. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, IČO 47114304, se sídlem Vinohradská 2577/178, 130 00 Praha 3 – podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 250 000,- Kč (dvě stě padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

XIV.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku VII. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, IČO 46354182, se sídlem Husova 302/5, 293 01 Mladá Boleslav – podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 100 000,- Kč (sto tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

XV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

XVI.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, IČO 47672234, se sídlem Jeremenkova 161/11, 703 00 Ostrava – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

XVII.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, IČO 47114321, se sídlem Roškotova 1225/1, 140 00 Praha 4 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

XVIII.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

XIX.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 00 Praha 9 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

XX.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, IČO 47114304, se sídlem Vinohradská 2577/178, 130 00 Praha 3 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

XXI.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, IČO 46354182, se sídlem Husova 302/5, 293 01 Mladá Boleslav  – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatelé –

• Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 (dále jen „Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky“),
• Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, IČO 47672234, se sídlem Jeremenkova 161/11, 703 00 Ostrava (dále jen „Česká průmyslová zdravotní pojišťovna“), 
• Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, IČO 47114321, se sídlem Roškotova 1225/1, 140 00 Praha 4 (dále jen „Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví“),
• Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, IČO 47673036, se sídlem Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava (dále jen „Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna“),
• Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 00 Praha 9 (dále jen „Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky“),
• Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, IČO 47114304, se sídlem Vinohradská 2577/178, 130 00 Praha 3 (dále jen „Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky“),
• Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, IČO 46354182, se sídlem Husova 302/5, 293 01 Mladá Boleslav (dále jen „Zaměstnanecká pojišťovna Škoda“),

(souhrnně dále jen „obvinění“ nebo „zadavatelé“) – jakožto veřejní zadavatelé ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), kteří dne 2. 3. 2017 uzavřeli ve smyslu § 7 odst. 2 zákona smlouvu o společném zadávání, odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení zahájili dne 28. 6. 2017 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 až 2021“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 7. 2017 pod ev. č. Z2017-017266, ve znění opravy ze dne 24. 7. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2017 pod ev. č. 2017/S 124-251615, ve znění opravy ze dne 25. 7. 2017 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je podle bodu 2.4. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2021, ve smyslu vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚Vyhláška o očkování proti infekčním nemocem‘), podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle Zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen ‚Očkovací látky pro pravidelná očkování‘ nebo též jen ‚Očkovací látky‘) ze strany vybraného dodavatele (distributora) a zároveň stanovení podmínek úhrady Očkovacích látek pro pravidelná očkování z prostředků veřejného zdravotního pojištění v souladu se Zákonem o zdravotním pojištění. Očkovací látky pro pravidelná očkování budou vybraným dodavatelem dodávány/distribuovány přímo smluvním poskytovatelům zdravotních služeb jednotlivých zdravotních pojišťoven (dále jen ‚PZS‘). PZS se pro účely této veřejné zakázky rozumí zejména ordinace praktických lékařů pro dospělé (dále též jen ‚PL‘) a praktických lékařů pro děti a dorost (dále též jen ‚PLDD‘), jakož i dalších poskytovatelů zdravotních služeb provádějících pravidelná očkování (např. v oboru pneumoftizeologie), kteří provádějí pravidelná očkování. Podrobná specifikace předmětu této veřejné zakázky a podmínek jejího plnění je obsažena v příloze č. 1 této ZD (Specifikace předmětu plnění) a v příloze č. 2 této ZD (Závazný vzor smlouvy na plnění veřejné zakázky). Příloha č. 1 ZD obsahuje (mimo jiné) výčet poptávaných Očkovacích látek, s údaji o předpokládaném odběru jednotlivých Očkovacích látek pro rok 2018.“.

3.             Z bodu 2.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 2 800 000 000 Kč bez DPH.

4.             V části 6. „Požadavky na kvalifikaci” bodu 6.4.1. „Seznam významných dodávek” zadávací dokumentace zadavatelé požadovali prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona předložením „seznamuvýznamných dodávek poskytnutých za poslední 3 roky (resp. 5 let – viz níže) před zahájením zadávacího řízení, včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele (dále též jen ‚referenční zakázky‘)“, přičemž stanovili minimální úroveň pro splnění tohoto kritéria tak, že účastník musí prokázat, že v rozhodném období realizoval „nejméně dvě referenční zakázky související s předmětem plnění této veřejné zakázky, tj. spočívající v přímé distribuci/dodávkách léčivých přípravků do ordinací PZS, kdy

• souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, činila alespoň 300 mil. Kč bez DPH,
• přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musí činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH.“.

5.             Z bodu 9.2. „Hodnocení nabídek, stanovení pořadí nabídek“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatelé stanovili hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejnižší nabídkové ceny v Kč bez DPH.

6.             Z protokolu o otevírání obálek ze dne 22. 8. 2017 vyplývá, že zadavatelé obdrželi ve lhůtě pro podání nabídek, celkem dvě nabídky, a to od dodavatelů:

• Avenier, a.s., IČO 26260654, se sídlem Bidláky 837/20, 639 00 Brno (dále jen „Avenier, a.s.“),
• PHARMOS, a.s., IČO 19010290, se sídlem Těšínská 1349/296, 716 00 Ostrava (dále jen „PHARMOS, a.s.“).

7.             Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 5. 10. 2017 vyplývá, že nabídka dodavatele Avenier, a.s., byla zadavateli vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, přičemž z výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele ze dne 5. 10. 2017 dále vyplývá, že posouzení splnění podmínek účasti zadavatelé provedli až po hodnocení nabídek, a to pouze u vybraného dodavatele Avenier, a.s., kdy tento zadávací podmínky, včetně vymezeného kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, dle zadavatelů splnil.

8.             Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021 uzavřeli s vybraným dodavatelem Avenier, a.s., zadavatelé:

• Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky dne 30. 10. 2017,
• Česká průmyslová zdravotní pojišťovna dne 2. 11. 2017,
• Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví dne 2. 11. 2017,
• Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna dne 2. 11. 2017,
• Zaměstnanecká pojišťovna Škoda dne 2. 11. 2017,
• Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky dne 6. 11. 2017,
• Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky dne 7. 11. 2017.

9.             Z článku XI. „ Cena očkovacích látek pro pravidelná očkování“ jednotlivých smluv o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021 vyplývá, že cena za zajištění komplexních dodávek a distribuce očkovacích látek pro pravidelná očkování je uvedena v příloze č. 2 těchto smluv, přičemž dle přílohy č. 2 „Cena očkovacích látek pro pravidelná očkování pro roky 2018 až 2021 (Smluvní ceník)“ citovaných smluv celková cena činí 3 188 124 360,00 Kč bez DPH.     

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

10.         Na základě kontroly postupu zadavatelů, zahájené dne 11. 7. 2018 doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-K0006/2018/VZ-18015/2018/544/MBo z téhož dne zadavatelům, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-K0006/2018/VZ-23699/2018/544/MBo ze dne 17. 9. 2018 (dále jen „protokol o kontrole“) konstatoval, že zadavatelé při stanovení kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona nedodrželi postup stanovený v ustanovení v § 73 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 zákona, neboť nevymezili minimální úroveň tohoto kritéria technické kvalifikace v souladu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace tak, aby odpovídala složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, když k prokázání splnění kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona dodavatelem požadovali doložit realizaci nejméně dvou referenčních zakázek souvisejících s předmětem plnění veřejné zakázky, tj. spočívající v přímé distribuci/dodávkách léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH.

11.         Proti kontrolnímu zjištění obsaženému v protokolu o kontrole podali zadavatelé jednotlivě, svým obsahem však totožné, námitky, a to dne 3. 10. 2018 v případě zadavatele Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, zadavatele Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, zadavatele Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, zadavatele Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a zadavatele Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, a dne 4. 10. 2018 v případě zadavatele Revírní bratrské pokladna, zdravotní pojišťovna a zadavatele Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky. Zadavatelé ve svých námitkách shodně uvedli, že kontrolní zjištění v protokolu o kontrole považují za nesprávné, a navrhli, aby Úřad námitkám vyhověl, neboť postupovali při stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky, včetně stanovení kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, v souladu se zákonem.

12.         Přípisem č. j. ÚOHS-K0006/2018/VZ-30634/2018/544/MBo ze dne 26. 10. 2018 sdělil Úřad zadavatelům, že podané námitky budou v souladu s § 14 odst. 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“) vyřízeny v tomto správním řízení.

13.         Úřad, který je příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem, získal na základě kontroly souladu postupu zadavatelů při stanovení kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 zákona, vedené pod sp. zn. K0006/2018/VZ, pochybnosti o tom, zda se obvinění při zadávání veřejné zakázky nedopustili přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že při stanovení zadávacích podmínek postupovali v rozporu s § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 zákona, když požadavek na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezili pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, a obvinění uzavřeli s vybraným dodavatelem „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“, a proto zahájil správní řízení o přestupku.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

14.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona obvinění.

15.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad obviněným přípisem č. j. ÚOHS-S0438/2018/VZ-31303/2018/541/SKu ze dne 26. 10. 2018, přičemž je seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněným, vyjma obviněného Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, jemuž bylo předmětné oznámení doručeno dne 29. 10. 2018, doručeno dne 26. 10. 2018, přičemž tímto dnem bylo podle § 46 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) v návaznosti na § 249 zákona a § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích), zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

16.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0438/2018/VZ-31311/2018/541/SKu ze dne 26. 10. 2018 stanovil Úřad obviněným lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení.

Vyjádření zadavatelů ze dne 5. 11. 2018 a dne 6. 11. 2018

17.         Dne 5. 11. 2018 a dne 6. 11. 2018 v případě zadavatele Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky obdržel Úřad, byť od všech zadavatelů samostatně, tak obsahově shodná vyjádření, přičemž Úřad tato vyjádření shrnuje následovně.

18.         Zadavatelé ve svých vyjádřeních předně uvádějí, že nesouhlasí s kontrolními zjištěními obsaženými v protokolu o kontrole, přičemž rovněž v plném rozsahu odkazují na podané námitky proti kontrolním zjištěním v protokolu o kontrole (viz bod 67. - 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť jsou přesvědčeni, že v nich uvedené argumenty svědčí o skutečnosti, že nastavili parametry veřejné zakázky plně v souladu se zákonem tak, aby zajistili, že o přidělení veřejné zakázky se budou ucházet pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni tuto zakázku v případě jejího přidělení také řádně plnit.

19.         K výše uvedenému zadavatelé opětovně uvádějí, že v případě dodávek léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb (dále jen „PZS“) a do nemocnic a lékáren se fakticky jedná o zcela odlišná plnění/způsoby distribuce, a to natolik odlišné, že dodavatelé (především ti velcí) se zpravidla specializují pouze na jeden z těchto druhů distribuce. Pro tato plnění tedy dle zadavatelů v podstatě existují i odlišné (specializované) okruhy dodavatelů, byť nepochybně mohou existovat i dodavatelé mající dílčí zkušenosti s oběma druhy distribuce. Zadavatelé dále uvádějí, že předmětem veřejné zakázky je dodávka očkovacích látek do ordinací PZS, a tudíž požadavek na zkušenost dodavatele s tímto specifickým druhem distribuce musí být nutně považován za přiměřený ve vztahu k předmětu (rozsahu a složitosti) veřejné zakázky.

20.         Výše uvedené zadavatelé dále doplňují rozhodnutím Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008 a uvádějí, že jimi stanovené požadavky nejsou optikou citovaného rozhodnutí zjevně nepřiměřené, ale naopak vycházejí z oprávněných potřeb zadavatelů, kdy jsou zadavatelé přesvědčeni o tom, že s ohledem na význam veřejné zakázky, resp. celospolečenský významný zájem na jejím řádném a bezproblémovém plnění, od nich nelze očekávat, resp. po nich nelze legitimně požadovat, aby podstoupili rizika spojená s vadným plněním ze strany nezkušeného dodavatele.

21.         Zadavatelé rovněž uvádějí, že v dalších aspektech se snažili nastavit limity předmětného kvalifikačního kritéria maximálně volně, a to tak, aby zajistili nejširší možnou hospodářskou soutěž, a to např. tím, že rozšířili dobu realizace referenčních zakázek nad rámec zákonného minima a neomezili věcné vymezení předmětu referenčních zakázek pouze na očkovací látky, které jsou předmětem veřejné zakázky.

22.         Na základě výše uvedeného zadavatelé závěrem navrhují, aby Úřad předmětné správní řízení zastavil podle § 257 písm. f) zákona, jelikož v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 zákona.

Další průběh správního řízení

23.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0438/2018/VZ-32644/2018/541/SKu ze dne 8. 11. 2018 určil obviněným lhůtu, ve které byli oprávněni vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí.

 

 

Vyjádření zadavatelů ze dne 14. 11. 2018 a dne 15. 11. 2018

24.         Dne 14. 11. 2018 obdržel Úřad vyjádření zadavatele Zaměstnanecká pojišťovna Škoda z téhož dne, přičemž obsahově totožná vyjádření obdržel Úřad dne 15. 11. 2018 od zadavatele Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, zadavatele Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, zadavatele Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, zadavatele Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna a zadavatele Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, pročež Úřad pro přehlednost shrnuje jednotlivá vyjádření následovně.     

25.         Zadavatelé po seznámení se s obsahem správního spisu uvádějí, že podklady neobsahují žádné odborné stanovisko externího subjektu ani Úřadu ke zkoumané problematice, které by mohlo sloužit, nebo by odkazovalo na jakýkoliv důkaz svědčící o porušení zákona ze strany zadavatelů při zadávání veřejné zakázky.

26.         K výše uvedenému zadavatelé dále dodávají, že jediným relevantním podkladem pro rozhodnutí Úřadu je podrobné vyjádření zadavatelů a jejich předchozí námitky, v nichž podrobně a logicky zdůvodnil svůj postup při stanovení požadované úrovně splnění technických kvalifikačních předpokladů, a Úřad by tudíž měl správní řízení podle § 257 písm. f) zákona zastavit, přičemž zadavatelé odkazují rovněž na rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 A 59/99 ze dne 30. 8. 2001, z něhož dovozují, že výsledky kontroly mohou být podkladem pro zahájení správního řízení, avšak samy o sobě nenahrazují ani nemohou nahradit dokazování provedené postupem stanoveným správním řádem v rámci následně vedeného správního řízení o uložení sankce.

27.         Zadavatelé ve svých vyjádřeních dále shrnují argumenty, které již ve správním řízení doložili, a které dle zadavatelů dokládající přiměřenost stanovených požadavků na technickou kvalifikaci, přičemž zadavatelé předně uvádějí, že Úřad daný případ neposuzoval v rovině právní, nýbrž v rovině věcné, kdy Úřadu sice přísluší posouzení, zda určitý konkrétní postup zadavatele byl uskutečněn v souladu se zákonem, avšak nepřísluší mu posuzovat a hodnotit bez opory v jakýchkoliv relevantních podkladech postup zadavatele z odborného věcného hlediska.

28.         K výše uvedenému zadavatelé dále s odkazem na podané námitky proti kontrolnímu zjištění dodávají, že na základě skutečností dokládajících odlišnosti dodávání léčivých přípravků do ordinací PZS a nemocnic či lékáren je zcela evidentní, že samotné materiální vybavení (auta, skladové prostory), jak v protokolu o kontrole presumuje Úřad, bez existence relevantních zkušeností není dostatečnou zárukou řádného a bezproblémového plnění veřejné zakázky, a dále že stejně tak je zcela evidentní, že technické vybavení vhodné pro distribuci léčivých přípravků do nemocnic a lékáren nemusí být vhodné a dostačující pro distribuci léčivých přípravků do PZS.

29.         Na základě výše uvedeného, včetně skutečností již předložených Úřadu, zadavatelé konstatují, že pro dodávky léčivých přípravků do nemocnic či lékáren a do PZS existují dva okruhy specializovaných dodavatelů. Zadavatelé tedy májí oprávněně za to, že připuštěním zkušeností s dodávkami léčivých přípravků do nemocnic a lékáren by nedošlo k navýšení počtu subjektů, které jsou schopny fakticky zvládnout distribuci léčivých přípravků do PZS, a tedy jsou reálně způsobilé k plnění veřejné zakázky. Zadavatelé tak jsou přesvědčení, že tento postup by nevedl ke zvýšení počtu relevantních nabídek, jak mylně v protokolu o kontrole předpokládá Úřad, pouze by zvýšil riziko, že nabídku podá subjekt, který z neznalosti podcení náročnost a rizika plnění veřejné zakázky.  

30.         Zadavatelé dále dodávají, že v daném případě stanovení kvalifikačních předpokladů nebylo s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008 zjevně nepřiměřené, a zadavatelé tak při zohlednění všech skutečností včetně předchozích plnění, kdy nedostatečná zkušenost dodavatele s daným typem plnění vedla k významným negativním dopadům, nastavili zadávací podmínky plně v souladu se zákonem.

31.         Na základě výše uvedených skutečností zadavatelé setrvávají na svém návrhu, aby Úřad předmětné správní řízení podle § 257 písm. f) zákona zastavil, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 zákona.  

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

32.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že obvinění se dopustili přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovili zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezili přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezili pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupovali v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a obvinění zadali veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem Avenier, a.s..

33.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

34.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

35.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

36.         Podle § 28 odst. 1 písm. c) zákona se kvalifikací rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku.

37.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

38.         Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

39.         Podle § 79 odst. 1 zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

40.         Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel požadovat k prokázání kritérií technické kvalifikace seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

41.         Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

42.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20.000.000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) zákona.

K výrokům I. – VII. tohoto rozhodnutí

43.         S ohledem na skutečnost, že ve výrocích I. až VII. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že obvinění se dopustili přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovili zadávací podmínky veřejné zakázky v  rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, přičemž v šetřeném případě došlo k naplnění stejné skutkové podstaty, kdy obvinění minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezili přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezili pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, a obvinění zadali veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem Avenier, a.s., přistoupil Úřad pro přehlednost ke shrnutí všech rozhodných skutečností, na základě nichž Úřad dospěl ke svému rozhodnutí tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až VII. tohoto rozhodnutí, souhrnně pro všechny obviněné následovně.

Obecně k zadávacím podmínkám a požadavkům zadavatele

44.         Úřad v obecné rovině primárně uvádí, že veškeré požadavky na předmět plnění veřejné zakázky zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění, přičemž tyto požadavky musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje požadavky na určitý výrobek, práci nebo poptávanou službu, kterými provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení dle § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to zadání veřejné zakázky při zajištění hospodářské soutěže, což ve svém důsledku zajišťuje hospodárné nakládání s veřejnými prostředky.

45.         Výše uvedené lze doplnit např. rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 69/2012 ze dne 28. 3. 2013, ze kterého vyplývá, že „[n]aplnění těchto zásad, směřuje k cíli samotného zákona, a to zajištění rovného konkurenčního prostředí při nakládání s veřejnými prostředky. Zásada zákazu diskriminace tak společně s ostatními základními zásadami (transparentnosti, rovného zacházení) prochází skrze celou zákonnou úpravu a nutně se musí odrazit v každém vnějším výstupu zadavatele“. Úřad pro úplnost dodává, že citovaný rozsudek byl Nejvyšším správním soudem vydán za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), avšak jeho závěry jsou aplikovatelné i za účinnosti zákona, což zároveň platí paušálně o veškeré judikatuře, kterou je v tomto rozhodnutí argumentováno.

46.         Své požadavky zadavatel konkretizuje a formuluje prostřednictvím zadávací dokumentace, která tak představuje formální vyjádření zadávacích podmínek. V rámci zadávacích podmínek je zadavatel povinen zejména popsat podmínky účasti v zadávacím řízení včetně požadavků na kvalifikaci a technických podmínek, jejichž hlavním účelem je vymezení požadavků zadavatele na předmět veřejné zakázky.

47.         Obecně k účelu stanovení podmínek kvalifikace v zadávacím řízení Úřad uvádí, že se jedná o nástroj, který má zadavateli pomoci určit dodavatele, kteří by následně měli být schopni veřejnou zakázku řádně a včas realizovat. Za kvalifikaci je tedy třeba považovat způsobilost (schopnost) dodavatele realizovat zadavatelem požadovanou veřejnou zakázku. Skutečnost, že dodavatel prokáže splnění požadované kvalifikace, poskytuje zadavateli předpoklad, že bude moci uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s dodavatelem, který je po všech stránkách způsobilý veřejnou zakázku splnit a nejsou známy okolnosti, které by jeho schopnost splnit předmět veřejné zakázky zpochybňovaly. Účelem kvalifikace tak je zabezpečit, aby dodavatel se zájmem realizovat veřejnou zakázku byl po profesní, technické a ekonomické stránce způsobilý předmět veřejné zakázky v požadovaném rozsahu a požadovaným způsobem splnit.

48.         Zadavatel musí tedy vždy pečlivě zvážit, jak své požadavky nastaví, neboť jejich stanovení má přímý vliv na okruh potenciálních dodavatelů a je tedy nezbytné vybalancovat, kdy se jedná o oprávněné požadavky na schopnost dodavatele plnit předmět veřejné zakázky, a kdy už se jedná o požadavek příliš zužující okruh možných dodavatelů, tedy požadavek, jenž je v rozporu s některou ze zásad uvedených v § 6 zákona.

49.         K vymezení zadávacích podmínek se mj. vyjádřil také Nejvyšší správní soud, a to v rozsudku č. j. 7 Afs 44/2013 – 39 ze dne 7. 11. 2013, v němž uvedl, že „…je na uvážení zadavatele, jaké a jak podrobné podmínky účasti na veřejné zakázce nastaví. (…) Co se týče konkrétních požadavků na dodavatele, úprava v zákoně o veřejných zakázkách umožňuje zadavateli zvolit si z nich takové, které považuje ve vztahu k předmětu zakázky za nezbytné. Protože se jedná převážně o ustanovení ponechávající zadavateli prostor pro úvahu, musí být potřeba takového požadavku odůvodnitelná. To znamená, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.“.

50.         V této souvislosti Úřad rovněž poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-160 ze dne 5. 6. 2008, v němž soud judikoval, že „zákaz diskriminace uvedený v § 6 ZVZ zahrnuje jednak formu zjevnou, jednak formu skrytou. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických kvalifikačních předpokladů, které jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Někteří z dodavatelů totiž mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Tím se znemožňuje dosažení cíle zákona o veřejných zakázkách, tedy zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“.

51.         K výše uvedenému Úřad dále dodává, že jak již uvedl Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku ze dne 5. 6. 2008, tak ve vztahu ke skryté diskriminaci a nastavení zadávacích podmínek je v souladu s rozhodovací praxí členských zemí Evropské unie nutno zohlednit také otázku, zda potenciální dodavatelé mohou prokázat svou schopnost a kompetenci (kvalifikaci) pouze způsobem, který vymezil zadavatel, kdy např. v rozhodnutí Bundeskartellamt z 13. 7. 2000, č. j. VK 2-12/00 německý Úřad mj. uvedl, že „Zásadně nesmí ani zadávání náročné zakázky vést k tomu, že požadavky na kvalifikaci jsou nastaveny takovým způsobem, že tím je prakticky vyloučena soutěž mezi uchazeči. Zejména nesmějí být vysokými požadavky na období, po které měly být realizovány určité zakázky, vylučováni subjekty nově příchozí na trh („Newcomer“). Proto je nezbytné zkoumat přihlášky podané těmito subjekty z hlediska kvalifikačních předpokladů zvláště obezřetně.“. 

52.         S ohledem na výše uvedené Úřad v obecné rovině uzavírá, že zadavatel může vymezit zadávací podmínky, vč. minimální úrovně kritérií technické kvalifikace, pouze takovým způsobem, aby vycházely z objektivních potřeb zadavatele daných na základě druhu, rozsahu a složitosti konkrétního předmětu veřejné zakázky, přičemž je nezbytné, aby tyto podmínky nebránily konkurenčnímu prostředí mezi dodavateli a tím bezdůvodně neomezovaly okruh potenciálních dodavatelů.

Skutečnosti předcházející zadání veřejné zakázky

53.         Úřad opětovně poznamenává, že předmět šetřené veřejné zakázky se týká pravidelného očkování v České republice, k jehož zajištění jsou zadavatelé povinování dle § 40 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“), přičemž jak již Úřad uvedl ve svém stanovisku ze dne 27. 12. 2016[1], ve světle ustanovení § 2 odst. 1 zákona účinného ke dni 1. 10. 2016 je na smluvní vztah mezi zadavatelem (zdravotní pojišťovna) a dodavatelem (distributor očkovacích látek), který je založený na tom, že distributor očkovacích látek má povinnost zajistit předmětná léčiva v potřebném množství a na základě požadavků (objednávek) zdravotnických zařízení či lékařů má povinnost dodat léčiva na určená místa (smluvním poskytovatelům zdravotních služeb), přičemž zdravotní pojišťovna v souladu s ust. § 17 odst. 7 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění provádí za takto dodané očkovací látky úhradu z prostředků veřejného zdravotního pojištění, nutno pohlížet jako na veřejnou zakázku, neboť tento smluvní vztah naplňuje znaky veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 zákona, a při uzavírání takové smlouvy musí zadavatel (zdravotní pojišťovna) postupovat dle příslušných ustanovení zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

54.         Požadavky na kvalifikaci zadavatelé vymezili v části 6 „Požadavky na kvalifikaci“ zadávací dokumentace tak, že kromě prokázání základní způsobilosti dle § 74 zákona a profesní způsobilosti dle § 77 zákona, kdy k prokázání profesní způsobilosti zadavatelé mj. vymezili požadavek na předložení dokladu o oprávnění k distribuci léčivých přípravků podle § 75 a násl. zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, požadovali prokázání také ekonomické a technické kvalifikace.

55.         V bodu 6.3. „Ekonomická kvalifikace“ zadávací dokumentace zadavatelé stanovili, že dodavatel prokáže ekonomickou kvalifikaci „předložením výkazu zisku a ztrát nebo obdobným dokladem podle právního řádu sídla účastníka, ze kterého bude vyplývat, že celkový roční obrat dodavatele v každém ze 3 bezprostředně předcházejících účetních období činil minimálně 500 mil. Kč“.

56.         V bodu 6.4. „Technická kvalifikace“ zadávací dokumentace zadavatelé vymezili požadavky na technickou kvalifikaci následovně.

57.         V bodu 6.4.1. „Seznam významných dodávek“ zadávací dokumentace zadavatelé stanovili jako kritérium technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona seznam „významných dodávek poskytnutých za poslední 3 roky (resp. 5 let – viz níže) před zahájením zadávacího řízení, včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele (dále též jen ‚referenční zakázky‘).

Zadavatel ke splnění kvalifikace požaduje, aby účastník prokázal, že v rozhodném období realizoval referenční zakázky odpovídající níže uvedeným parametrům:

nejméně dvě referenční zakázky související s předmětem plnění této veřejné zakázky, tj. spočívající v přímé distribuci/dodávkách léčivých přípravků do ordinací PZS, kdy

o      souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, činila alespoň 300 mil. Kč bez DPH,

o      přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musí činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH.“.

58.         V bodu 6.4.2. „Popis dodavatele k zajištění kvality“ zadávací dokumentace zadavatelé stanovili jako kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona předložení dokladu „o přijetí opatření k zajištění kvality poskytovaného plnění, a to konkrétně platný certifikát systému jakosti vydaný dle platné normy ISO 9001:2009 a vyšší.“.

59.         V bodu 6.4.3. „Přehled nástrojů nebo pomůcek, provozních nebo technických zařízení, která bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici“ zadávací dokumentace zadavatelé stanovili jako kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. j) zákona předložení validačního protokolu „prokazující validaci informačního systému účastníka vydaného certifikovanou autoritou“, a to konkrétně informačního systému validovaného „dle normy GAMP nebo ekvivalentním“.

60.         V části 7 „Obchodní podmínky zadavatele“ zadávací dokumentace zadavatelé v bodu b) stanovili, že požadují „aby dodavatel vybraný pro plnění této veřejné zakázky dosáhl plné funkčnosti služby zajištění komplexní dodávky a distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látky (…) nejpozději do 20 pracovních dnů ode dne účinnosti Smlouvy“, a dále v bodu d) stanovili, že požadují „aby vybraný dodavatel v každém jednotlivém případě dodržel dodací lhůty pro dodávky Očkovacích látek (…) Zadavatel zdůrazňuje, že dodávky Očkovacích látek lze realizovat výhradně v rámci ordinační doby jednotlivých PZS.“.

61.         Z článku VI. bodu 1 „Garance dodržení správné distribuční praxe“ návrhu smlouvy vyplývá, že „Distributor je povinen spolu s dodávkou očkovacích látek dodat vždy ke každé jednotlivé dodávce, a to v okamžiku předání dodávky v ordinaci dotčeného PZS, certifikovaný výpis teplot v průběhu přepravy očkovacích látek konkrétnímu PZS“, a dále, že „Distributor prohlašuje, že v posledních 36 měsících předcházejících konci lhůty pro podání nabídek v zadávacím řízení, na jehož základě je uzavírána tato Smlouva, nedošlo k postihu jeho osoby (a to jak osoby fyzické, tak právnické) ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv za porušení správné distribuční praxe.“.

62.         Z výše citovaného článku bodu 4 „Vybudování zákaznického centra a webového rozhraní“ návrhu smlouvy vyplývá, že „Distributor se zavazuje zajistit nejpozději ke dni účinnosti této Smlouvy provoz zákaznického centra a garantovat jeho požadovanou dostupnost při řešení záležitostí souvisejících s realizací objednávek, dodávek a distribucí očkovacích látek pro pravidelná očkování, včetně call centra, a to s kapacitou min. 400 příchozích hovorů denně.“, přičemž „Distributor se zavazuje nejpozději ke dni účinnosti této Smlouvy umožnit při řešení záležitostí souvisejících s realizací objednávek, dodávek a distribucí očkovacích látek pro pravidelná očkování také elektronickou komunikaci a garantovat pro ni požadované termíny odezvy (max. následující pracovní den), a to přes webové rozhraní.“.

63.         Z článku VII. „podmínky a proces zajištění dodávek a distribuci očkovacích látek“ návrhu smlouvy vyplývá, že „Distributor je povinen dodávat očkovací látky pro pravidelná očkování smluvním PZS (do jednotlivých ordinací) provádějícím pravidelná očkování na základě jejich objednávek. Distributor garantuje požadovanou týdenní frekvenci pravidelného rozvozu objednaných očkovacích látek pro pravidelná očkování, přičemž platí, že doba mezi objednávkou očkovací látky a jejím dodáním příslušnému PZS nesmí překročit 5 pracovních dní.“, a dále že „V případě urgentní potřeby (ohrožení života či zdraví, riziko majetkové či jiné škody) je Distributor povinen zajistit dodávku očkovací látky pro pravidelná očkování do 24 hodin od přijetí objednávky.“.

64.         Z článku XXIII. „Způsob a důvody ukončení Smlouvy“ bodu 3 vyplývá, že „Pojišťovna může od této Smlouvy odstoupit, pokud se Distributorovi nepodaří nejpozději do 20 pracovních dnů ode dne účinnosti této Smlouvy zajistit plnou funkčnost služby zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování (tj. plnohodnotnou, bezchybnou a plynulou distribuci očkovacích látek pro pravidelná očkování) ve smyslu čl. V. odst. 6 této Smlouvy.“.

65.         Z obsahu nabídek podaných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyplývá, že dodavatelé prokazovali splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona prostřednictvím následujících referenčních zakázek.

Dodavatel Avenier, a.s., předložil následující seznam významných dodávek:

Objednatel	Hodnota plnění	Doba poskytování	Místo plnění
Svaz zdravotních pojišťoven České republiky	1 189 591 828,21 Kč bez DPH	2014 – 2015	ordinace praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost
Ministerstvo zdravotnictví České republiky	10 446 648 Kč bez DPH	6. 1. 2015 – 2017, nedokončeno	ordinace praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost
Svaz zdravotních pojišťoven České republiky	604 365 836,05 Kč bez DPH	2016 – 2017, nedokončeno	ordinace praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě	11 609 088,13 Kč bez DPH	2016 – 2017, nedokončeno	ordinace lékařů Zdravotního ústavu

Dodavatel PHARMOS, a.s., předložil následující seznam významných dodávek:

Objednatel	Hodnota plnění	Doba poskytování	Místo plnění
Fakultní nemocnice Ostrava	744 474 424 Kč	2015 – 2017	Fakultní nemocnice Ostrava
Síť lékáren Moje Lékárna	7 123 071 991 Kč	2015 – 2017	Síť lékáren Moje Lékárna

66.         Z výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele ze dne 5. 10. 2017 vyplývá, že v souladu s ustanovením § 39 odst. 4 zákona provedla komise ustanovená zadavateli posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení až po hodnocení nabídek, a to pouze u vybraného dodavatele Avenier, a.s., kdy tento splnění výše vymezenéhokritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona podle komise ustanovené zadavateli prokázal.

Námitky obviněných ze dne 3. 10. 2018 a dne 4. 10. 2018

67.         Úřad s odkazem na bod č. 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí připomíná, že v protokolu o kontrole bylo konstatováno, že zadavatelé při stanovení kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona nedodrželi postup stanovený v ustanovení v § 73 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 zákona, neboť nevymezili minimální úroveň tohoto kritéria technické kvalifikace v souladu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace tak, aby odpovídala složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, když k prokázání splnění kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona dodavatelem požadovali doložit realizaci nejméně dvou referenčních zakázek souvisejících s předmětem plnění veřejné zakázky, tj. spočívající v přímé distribuci/dodávkách léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH. Jak již Úřad uvedl v bodu 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí, obvinění považovali kontrolní zjištění obsažená v protokolu o kontrole za nesprávná, a proto proti nim podali dne 3. 10. 2018 a dne 4. 10. 2018 byť jednotlivě, tak obsahově totožné, námitky. 

68.         V námitkách ze dne 3. 10. 2018 a dne 4. 10. 2018 (dále jen „námitky“) obvinění předně uvádějí, že jednotlivé zadávací podmínky, a především pak požadavky na kvalifikaci, vymezovali velmi obezřetně a uvážlivě tak, aby vyvážili zájem na co největší hospodářské soutěži a současně neméně významný, resp. možná i významnější celospolečenský zájem na tom, aby veřejná zakázka byla plněna dodavatelem, který je k tomu dostatečně způsobilý a disponuje nejenom potřebným zázemím, ale i takovými zkušenostmi, které mu umožní zajistit bezproblémový průběh distribuce dodávaných očkovacích látek.

69.         K výše uvedenému obvinění uvádějí, že v případě dodávek léčivých přípravků do PZS a do lékáren se fakticky jedná o zcela odlišná plnění/způsoby distribuce, a to natolik odlišné, že dodavatelé (především ti velcí) se zpravidla specializují pouze na jeden z těchto druhů distribuce, byť ovšem nepochybně mohou existovat i dodavatelé mající dílčí zkušenosti s oběma druhy distribuce, k čemuž obvinění dále uvádějí následující skutečnosti dokládající tyto odlišnosti.

70.         Dle obviněných je jednou z odlišností rozdíl v pracovní době, kdy se ovšem nejedná pouze o to, že PZS mají kratší pracovní dobu, jak je uvedeno v protokolu o kontrole, ale také o variabilitu pracovní doby, kdy na rozdíl od nemocnic a lékáren, které mají stabilní otevírací dobu, jsou ordinační doby PZS značně nespolehlivé a nahodilé (odlišné v lichých a sudých týdnech, uzavřené z důvodu nemocí či dovolených apod.).

71.         Jako další odlišnost obvinění uvádějí rozdílné umístění, resp. „připravenosti“ na závoz, kdy lékárny a nemocnice mají v drtivé většině případů zajištěn bezproblémový přístup (vč. parkování) pro závoz léčivých přípravků, zatímco ordinace PZS se naopak často nacházejí v dopravně komplikovaně dostupných lokalitách (centra měst, pěší zóny apod.), čemuž je mimo jiné nutno přizpůsobit vozidla používaná k distribuci léčivých přípravků.

72.         Obvinění dále uvádějí, že odlišný je rovněž obchodním modelem, kdy zboží dodané do nemocnic a lékáren se stává jejich vlastnictvím, zatímco u PZS je toto zboží zpravidla (jako je tomu i v případě veřejné zakázky) pouze deponováno a je ve vlastnictví distributora až do okamžiku jeho aplikace pacientovi s čímž souvisejí i odlišné administrativní procesy, vč. pravidel reklamace apod.

73.         V neposlední řadě pak obvinění poukazují na lidský faktor, kdy komunikace s pracovníky nemocnic a lékáren a s pracovníky PZS vyžaduje uplatnění zcela odlišných komunikačních dovedností a strategií. Dle obviněných lze obecně konstatovat, že pro dodávky léčivých přípravků do ordinací PZS je vhodný (ne-li potřebný) personál speciálně proškolený v oblasti komunikace s touto specifickou klientelou, neboť zásadní roli zde hraje otázka vstřícnosti, dobrých vztahů a bezproblémové komunikace mezi pracovníkem distributora a PZS.

74.         Dle obviněných pak výše uvedení odlišnosti vedou k tomu, že pro PZS a pro nemocnice a lékárny je nutno aplikovat zcela odlišné strategie distribuce, resp. pro obě oblasti distribuce disponují zkušené subjekty zcela odlišným a nezaměnitelným know-how, ať už jde o trasování zásilek, či o technické a personální zabezpečení distribuce. K tomuto tvrzení obvinění dále doplňují uvedené jednotlivé strategie distribuce léčivých přípravků následovně. Distribuci léčivých přípravků do nemocnic a lékáren lze charakterizovat dle obviněných slovem pravidelnost (každý den se zaváží stejný počet nemocnic a lékáren, každé vozidlo distributora má pro každý den stejný „rout plán“, v němž je v optimálním sledu seřazen ustálený okruh nemocnic a lékáren, které dané vozidlo obsluhuje), přičemž logistika takových dodávek je značně jednoduchá, nevyžadující žádné sofistikované zázemí (vč. softwarového vybavení), kdy řidiči nemusí operativně reagovat na aktuální situaci (např. zpoždění způsobené dopravní situací apod.), a i v případě, kdy naberou zpoždění, se zpravidla nemusí jakkoliv odchýlit od připravené trasy. Distribuci léčivých přípravků do ordinací PZS pak dle obviněných označuje pojem nahodilost (počet PZS je řádově vyšší než lékáren, téměř žádný lékař neodebírá léčivé přípravky denně, a ačkoliv se závozy sice objednávají zpravidla v 5-ti denních intervalech, řada PZS neobjednává dodávky léčivých přípravků pravidelně, nýbrž tak činí nahodile dle aktuálních potřeb), pro tyto dodávky tak neexistuje pevný plán závozu, neboť se nikdy předem neví, která PZS a kdy si objedná dodávku léčivých přípravků a je tak nutno zohledňovat mnohem více faktorů, než v případě dodávek do nemocnic a lékáren (např. mnohem sofistikovanější postupy, včetně poměrně robustního a propracovaného software vybavení). Dle obviněných je pak dále neopomenutelnou součástí know-how pro distribuci léčivých přípravků do PZS detailní znalost jednotlivých PZS, ať už jde o umístění PZS (a to nejenom adresa, ale i přesné umístění v rámci nemovitosti), ordinační hodiny včetně jejich variability, jakož i průběžná aktualizace kontaktů i umístění ordinací, které podléhají častějším změnám, než jak je tomu v případě nemocnic a lékáren.

75.         Zadavatelé rovněž uvádějí, že doručení očkovacích látek je ztíženo tím, že je limitováno dobou, po kterou lze pro očkovací látku ve vozidle zajistit předepsané skladovací podmínky (chlazení). Zadavatelé dále dodávají, že v praxi obecně existují dva způsoby přepravy léčivých přípravků uchovávaných v chladovém režimu. První z nich je aktivní systém, tzv. „kontinuální sledování a záznam teploty v aktivně chlazeném prostoru“, kdy je vozidlo vybaveno speciálním chladicím systémem a čidlem, které průběžně ověřuje, zda je udržována požadovaná teplota, přičemž požadovanou teplotu lze v tomto případě udržovat v podstatě po neomezenou dobu. V případě využití tohoto systému lze zpětně doložit, zda bylo zboží po celou dobu přepravy udržováno ve správné teplotě, a tedy nedošlo k jeho znehodnocení. Druhý z nich je pasivní, jde o tzv. „validovaný systém přepravy“, kdy je vozidlo vybaveno chladicím boxem, u kterého je předem ověřeno (validováno), po jakou dobu udrží přepravované zboží v požadované teplotě. Dle obviněných lze konstatovat, že distributoři provádějící distribuci léčivých přípravků do nemocnic a lékáren zpravidla disponují pasivním chladicím systémem, neboť léčivé přípravky vyžadující chladový režim tvoří marginální část jejich dodávek a navíc se pohybují po pravidelných trasách, kdy riziko zpoždění dodávky či nedodání léčivého přípravků vůbec je zcela minimální (na rozdíl od dodávek do PZS, kde existuje poměrně velké riziko nedodání zboží v předpokládaném časovém horizontu, resp. nedodání v rámci daného dne vůbec), přičemž vozidla vybavená pasivním chladicím systémem nejsou ze shora popsaných důvodů pro dodávky léčivých přípravků do PZS vhodná.

76.         Na základě výše uvedeného pak obvinění shrnují, že v případě dodávek léčivých přípravků do nemocnic a lékáren a do PZS je možno hovořit o dvou odlišných druzích plnění, pro které též existují dva okruhy specializovaných dodavatelů. Obvinění jsou tak přesvědčeni, že připuštěním zkušeností s dodávkami léčivých přípravků do nemocnic a lékáren (v rámci předmětného kritéria technické kvalifikace) by nevedl ke zvýšení počtu relevantních nabídek, jak mylně předpokládá Úřad, pouze by zvýšil riziko, že nabídku podá subjekt, který z neznalosti podcení náročnost a rizika plnění veřejné zakázky (věcná i ekonomická) a následně nastanou zásadní problémy při plnění veřejné zakázky takovým subjektem.

77.         Dle obviněných Úřad, resp. kontrolující osoby zcela nepochopitelně v kontrolním protokolu přirovnávají požadavek zadavatelů na doložení zkušeností dodavatele se zcela specifickým segmentem dodávek s požadavkem omezujícím realizaci referenčních stavebních prací na území České republiky. Obvinění se dále se ohrazují vůči spekulativním a irelevantním závěrům ohledně neprokázání kvalifikace dalším účastníkem zadávacího řízení, společností PHARMOS, a.s., neboť v rámci ex post prováděné kontroly nelze adekvátně simulovat podmínky probíhajícího zadávacího řízení, a tedy nelze ani v nejmenším předjímat, jak by dopadlo posuzování kvalifikace tohoto dodavatele, pokud by k němu skutečně došlo. Obvinění ve svých námitkách dále namítají, že Úřad, resp. kontrolující osoby vyhotovily protokol o kontrole v prodloužené lhůtě podle § 12 odst. 2 kontrolního řádu, aniž pro to byly dány objektivní zákonné důvody.

78.         S ohledem na výše uvedené pak obvinění závěrem požadují, aby závěry Úřadu, obsažené v kontrolním zjištění v protokolu o kontrole, byly přehodnoceny, neboť postup obviněných při stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky, a to včetně kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, byl zcela v souladu se zákonem, resp. základními zásadami zadávání veřejných zakázek. 

Právní posouzení

79.         Jak již vyplývá z protokolu o kontrole, v šetřeném případu je nutné posoudit, zda požadavek zadavatelů na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona tak, jak jej formulovali zadavatelé v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace, tzn. požadavek na předložení seznamu minimálně dvou referenčních zakázek spočívajících v přímé distribuci/dodávek léčivých přípravků do ordinací PZS, je s ohledem na složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky přiměřený, a tedy bezdůvodně neomezuje možnost některých dodavatelů účastnit se zadávacího řízení a nebrání tak konkurenčnímu prostředí.

80.         Úřad nejprve obecně k požadavkům na kvalifikaci uvádí, že dle § 28 odst. 1 písm. c) zákona se kvalifikací rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku, přičemž účelem stanovení požadavků na prokázání splnění požadované způsobilosti a schopnosti, stejně jako jejího následného posouzení, je ověření toho, zda je dodavatel dostatečně způsobilý a schopný řádně provést zadavatelem požadované plnění. To zejména znamená, že kromě základní a profesní způsobilosti plnit veřejnou zakázku disponuje dodavatel také dostatečným ekonomickým zázemím a technickými prostředky (dostatečné technické zázemí, zkušenosti, organizační a personální kapacity, podmínky jakosti apod.).

81.         K výše uvedenému Úřad pro přehlednost opětovně dodává, že předmětem plnění šetřené veřejné zakázky je zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování, přičemž tyto očkovací látky budou ze strany vybraného dodavatele (distributora) dodávány/distribuovány smluvním poskytovatelům zdravotních služeb (PZS) jednotlivých zadavatelů (zdravotních pojišťoven), kdy pro účely veřejné zakázky se PZS rozumí zejména ordinace praktických lékařů (dále jen „PL“), ordinace praktických lékařů pro děti a dospělé (dále jen „PLDD“), případně další subjekty provádějící pravidelná očkování např. v oboru pneumoftizeologie.  

82.         Vzhledem k výše uvedenému předmětu plnění veřejné zakázky, k jehož řádné realizaci je bezpochyby nutné, aby byl plněn dodavatelem, který je k tomuto účelu po základní a profesní stránce způsobilý, a současně po technické a ekonomické stránce disponuje nezbytným spektrem odborných schopností a zkušeností, je logické a souladné se zákonem, že obvinění po potenciálních dodavatelích veřejné zakázky požadovali prokázání jejich způsobilosti a schopnosti, nicméně jak již Úřad uvedl výše, zadavatel může vymezenými požadavky na kvalifikaci, zejména stanovením příliš přísných kritérií k jejich prokázání, výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v zadávacím řízení vybírat. Z uvedeného důvodu je zadavatel při stanovení požadavků na kvalifikaci vždy povinen respektovat zásady zákazu diskriminace, transparentnosti, přiměřenosti a rovného zacházení ve smyslu § 6 zákona, a stanovení kritérií technické kvalifikace a jejich prokázání tedy nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení. Zadavatel musí naopak umožnit rovné příležitosti v účasti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit.

83.         Jak vyplývá z bodu 54. - 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí zadavatelé k prokázání potřebné způsobilosti a schopnosti dodavatelů v šetřeném případě kromě obligatorního prokázání základní způsobilosti dle § 74 zákona a profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 zákona, požadovali prokázání také profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona, spočívající v předložení dokladu o oprávnění k distribuci léčivých přípravků podle § 75 a násl. zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, prokázání ekonomické kvalifikace, spočívající v prokázání celkového ročního obratu v každém ze tři bezprostředně předcházejících účetních období v minimální výši 500 mil. Kč, a rovněž prokázání technické kvalifikace, kdy kromě výše zmíněného požadavku na předložení seznamu minimálně dvou referenčních zakázek spočívajících v přímé distribuci/dodávek léčivých přípravků do ordinací PZS, zadavatelé vymezili v rámci technické kvalifikace požadavek také na předložení platného certifikátu systému jakosti ISO 9001:2009 a vyšší dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona, a předložení validačního protokolu za účelem prokázání dispozice s informačním systémem validovaným dle normy GAMP nebo ekvivalentní dle odst. 2 písm. j) citovaného ustanovení zákona, přičemž tímto postupem zadavatelé nepochybně omezili počet potenciálních dodavatelů, kteří se mnohou o veřejnou zakázku ucházet.

84.         Nicméně je nutné uvést, že samotná podstata zákazu diskriminace, včetně tzv. skryté diskriminace nespočívá pouze v posouzení, zda zadavatelem stanovené požadavky na kvalifikaci zamezují některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku.  Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené kvalifikační kritéria měla na všechny potencionální dodavatele stejné dopady. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem těchto kvalifikačních kritérií, kterým je zajistit právě to, aby nabídku podali pouze dodavatelé způsobilí ke splnění veřejné zakázky. Pokud má tedy stanovení požadavků na kvalifikaci za následek selekci těch dodavatelů, kteří na základě objektivních potřeb zadavatele vycházejících z předmětu plnění veřejné zakázky k tomuto plnění způsobilí nejsou, pak nelze hovořit o skryté diskriminaci.

85.         Klíčovým aspektem takto pojaté skryté diskriminace je tedy zjevná nepřiměřenost požadavků na kvalifikaci ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou frází, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální případ. Při aplikaci kritéria zjevné nepřiměřenosti je nutno poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde požadavky na kvalifikaci jsou excesivní a vybočují z oprávněných potřeb zadavatele vycházejících z konkrétního druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky.

86.         V souvislosti s otázkou přiměřenosti požadavků zadavatelů na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací PZS, kdy současně souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, se Úřad neztotožnil s tvrzeními obviněných, že vymezený požadavek je přiměřený, ale naopak dospěl k závěru, že omezení na reference spočívající pouze a výlučně v přímé distribuci/dodávce léčivých přípravků do ordinací PZS neodpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž tento postup obviněných nepřiměřeně omezuje okruh potenciálních dodavatelů, a dochází tak k bezdůvodnému omezení možností některých dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, a tím k narušení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí, k čemuž Úřad uvádí následující.

87.         Přestože Úřad nerozporuje náročnost předmětu plnění veřejné zakázky a právo zadavatelů ověřit si potřebnou způsobilost a schopnost (kvalifikaci) dodavatele, které jsou z objektivních důvodů nezbytné pro řádné plnění předmětu veřejné zakázky, tak se s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi správních soudů, jakožto i ustálenou rozhodovací praxi Úřadu ve vztahu k nutnosti dodržení všech zásad zadávání veřejných zakázek při nastavení zadávacích podmínek, neztotožňuje s premisou obviněných, že potenciální dodavatelé mohou prokázat své předešlé zkušenosti za účelem ověření schopnosti řádně plnit předmět šetřené veřejné zakázky výlučně způsobem, který obvinění vymezili v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace, a to na základě níže popsaných důvodů, které svědčí o nepřiměřenosti nastavení minimální úrovně pro splnění předmětného požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona vzhledem ke složitosti, rozsahu a povaze předmětu veřejné zakázky.

88.         Úřad předně konstatuje, že omezení stanoveného požadavku na doložení referenčních dodávek spočívajících výhradně v přímé distribuci/dodávce léčivých přípravků výlučně do ordinací PZS a priori vylučuje všechny potenciální dodavatele, kteří obviněným požadovanou činnost, tj. dodávku a distribuci léčivých přípravků dříve realizovali, avšak tak činili např. v rámci zajištění dodávek a distribuce léčivých přípravků do nemocnic[2] či lékáren, přičemž však není vyloučeno, že tito dodavatelé disponují všemi nezbytnými schopnostmi a zkušenostmi řádně plnit předmět veřejné zakázky, tzn. zajistit komplexní dodávku a distribuci léčivých přípravků také do ordinací PZS.

89.         Předložení seznamu významných dodávek nebo služeb podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona slouží zadavateli k získání informace, zda konkrétní dodavatel byl schopen v obdobných dříve realizovaných zakázkách zajistit předmět plnění veřejných zakázek a lze tak předpokládat, že bude schopen řádně plnit i zadavatelem požadované plnění. Je zřejmé, že za tímto účelem je stěžejní, zda dodavatel dříve realizoval obdobnou činnost, tj. dodávku a distribuci léčivých přípravků, avšak dle přesvědčení Úřadu není rozhodné, zda takto činil do ordinací PZS nebo do jiných zdravotnických zařízení (nemocnice, lékárny, laboratoře aj.), neboť v obou případech musel dodavatel zajistit požadovaný objem a kvalitu distribuovaných léčivých přípravků, a musel tedy disponovat všemi potřebnými oprávněními, splňovat všechny podmínky a standardy týkající se správné distribuční praxe, potřebným technickým zázemím (počtem vozidel, distribučními centry, skladovými prostory, informačním systémem apod.), jakožto i lidskými zdroji.

90.         K výše uvedenému Úřad dále dodává, že o nepřiměřenosti omezení referenční zakázky pouze na takovou, která spočívala v přímé distribuci/dodávkách léčivých přípravků do ordinací PZS, svědčí také modelový příklad, kdy obvinění na jednu stranu připouští jako zkušeného a po technické stránce schopného takového dodavatele, který realizoval dodávku a distribuci léčivých přípravků přímo do ordinací PZS, avšak např. pouze v rámci jednoho zdravotního ústavu, a zároveň nepovažují za schopného a zkušeného takového dodavatele, který realizoval totožnou činnost, nicméně dodával léčivé přípravky např. do sítě lékáren či do různých nemocnic, přičemž však logistika těchto dodávek by byla rozsáhlejší a náročnější. Uvedený modelový příklad svědčí o skutečnosti, že technické zázemí či personální kapacity dodavatele nemusí být přímo úměrné tomu, zda dodavatel dodával/distribuoval léčivé přípravky do ordinací PZS nebo do nemocnic či lékáren. Jinými slovy dodavatel, který předmět plnění šetřené veřejné zakázky, tj. zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků, realizoval výlučně do ordinací PZS, nemusí být po technické stránce schopnější či zkušenější než dodavatel, který tuto činnost realizoval v rámci jiných zdravotnických zařízeních (nemocnic, lékáren apod.). 

91.         Úřad připouští, že lze shledat odlišnosti mezi distribucí léčivých přípravků do ordinací PZS a jiných zdravotnických zařízeních (např. nemocnic či lékáren), nicméně je toho názoru, že tyto odlišnosti nepředstavují skutečnost, na základě které lze v šetřeném případě a priori zamezovat přístup k plnění veřejné zakázky všem potenciálním dodavatelům pohybujícím se na relevantním trhu, neboť potřebné schopnosti a kompetence (kvalifikace) dodavatelů nemusí být výlučně svázány s předchozí zkušeností s dodávkou či distribucí léčivých přípravků, která byla realizována výhradně do ordinací PZS. Úřad považuje na tomto místě za vhodné dodat, že neopomíjí, že v rámci šetřené veřejné zakázky je předmětem plnění dodávka/distribuce léčivých přípravků do ordinací PZS, nicméně nelze souhlasit s premisou obviněných, že dodavatelé, kteří nemají zkušenost se zajištěním dodávek a distribucí léčivých přípravků do jiných zdravotnických zařízeních, než výhradně do ordinací PZS, k této činnosti nejsou po technické stránce kompetentní, k čemuž Úřad dále uvádí.

92.         Jak vyplývá z obsahu námitek obviněných, a dále pak z jejich jednotlivých vyjádření, v případě dodávek léčivých přípravků do ordinací PZS a do jiných zdravotnických zařízení (nemocnic či lékáren) se dle obviněných jedná „o zcela odlišná plnění/způsoby distribuce, a to natolik odlišná, že dodavatelé (především ti velcí) se zpravidla specializují pouze na jeden z těchto druhů distribuce. Pro tato plnění tedy v podstatě existují i odlišné (specializované) okruhy dodavatelů, byť nepochybně mohou existovat i dodavatelé mající dílčí zkušenosti s oběma druhy distribuce“, přičemž obvinění tyto odlišnosti spatřují (i) v rozdílné pracovní době, (ii) rozdílném umístění, (iii) obchodním modelem a (iv) lidským faktorem, na základě čehož pak tyto subjekty dle obviněných disponují zcela odlišným a nezaměnitelným know-how, ať už jde o trasování zásilek, či o technické a personální zabezpečení distribuce.

93.         K výše uvedenému Úřad předně uvádí, že je nutno přidávat k tíži zadavatele, aby nastavení procesu zadávání veřejné zakázky dokázal dostatečným způsobem zdůvodnit a předestřel své myšlenkové pochody při stanovení jednotlivých zadávacích podmínek, vč. požadavků na kvalifikaci, kdy Úřad mj. s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 44/2013 – 39 ze dne 7. 11. 2013 uvádí, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.

94.         K namítané odlišnosti spočívající (i) v rozdílné pracovní době a (ii) v rozdílném umístění, Úřad vzhledem ke skutečnosti, že podstata těchto argumentů obviněných se do značné míry prolíná, souhrnně uvádí, že pokud v šetřeném případě obvinění zdůvodňují nastavení minimální úrovně pro splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, tj. omezení referenčních zakázek na pouze takové, které spočívali v přímé distribuci/dodávek léčivých přípravků do ordinací PZS tím, že ordinace PZS mají odlišnou pracovní dobu (a to jednak kratší, ale také variabilní) v porovnání s lékárnami či nemocnicemi, a dále tím, že ordinace PZS mají rozdílné umístění (často se nacházejí v dopravně komplikovaných lokalitách, pěších zónách apod.) na rozdíl od lékáren či nemocnic, tak se nelze pouze na základě předešlé zkušenosti s dodávkou či distribucí léčivých přípravků výhradně do ordinací PZS domnívat, že žádný jiný dodavatel pohybující se na relevantním trhu (tj. disponující potřebnými oprávněními, technickým zázemím a potřebnými lidskými zdroji) a priori není schopen uzpůsobit se ordinačním hodinám či lokalitám, ve kterých se ordinace jednotlivých PL či PLDD nacházejí, neboť logistika požadovaného plnění je, jak již Úřad popsal výše, ovlivněna zejména tím, zda dodavatel disponuje potřebnou kapacitou vozového parku, optimálním počtem řidičů či jiných potřebných pracovníků, technickým vybavením (skladovými prostory, chladícími zařízeními, softwarovým vybavením apod.). 

95.         K výše uvedenému Úřad dále dodává, že pokud tedy obvinění argumentují, že „neopomenutelnou součástí know-how pro distribuci léčivých přípravků do PZS je detailní znalost jednotlivých PZS, ať už jde o umístění PZS (a to nejenom adresa, ale i přesné umístění v rámci nemovitosti), ordinační hodiny včetně jejich variability (resp. časy vhodné pro efektivní závoz, neboť v rámci PZS provádí příjem zpravidla lékař či zdravotní sestra a je tedy vhodnější volit ty doby, které nejsou pacienty využívány), jakož i průběžná aktualizace kontaktů a umístění ordinací (které podléhají častějším změnám, než je tomu v případě lékáren)“, tak by touto optikou obviněných nebylo možné řádně plnit předmět veřejné zakázky žádným jiným dodavatelem, než tím, který předmětné plnění v plném rozsahu již dříve realizoval, což by zcela jistě nebylo v souladu s primárním účelem zákona, kterým je zadání veřejné zakázky při zajištění hospodářské soutěže, což ve svém důsledku zajišťuje hospodárné nakládání s veřejnými prostředky, jakožto s dosavadní rozhodovací praxí jak zahraniční správních orgánů (srov. s rozhodnutím německého úřadu Bundeskartellamt č. j. VK 2-12/00 ze dne 13. 7. 2000, v němž úřad konstatoval, že ani zadávání náročné zakázky nesmí vést k tomu, že požadavky na kvalifikaci jsou nastaveny takovým způsobem, že tím je prakticky vyloučena soutěž mezi uchazeči), tak rozhodovací praxí Úřadu či tuzemských správních soudů, např. rozsudkem Krajského soudu č. j. 62 Ca 15/2009 – 71 ze dne 10. 3. 2011, v němž Krajský soud konstatoval, že požadovaná úroveň technické způsobilosti je zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v případě, kdy ji mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými.

96.         Úřad rovněž uvádí, že obviněnými nastavený předmětný požadavek nelze v šetřeném případě generalizovat na takový, který bez dalšího presumuje, že dodavatel dodávající/distribuující léčivé přípravky do nemocnic či lékáren není schopný dodávat do ordinací PZS z důvodu, že ordinace PZS se nacházejí zpravidla v dopravně komplikovaných lokalitách a komunikace s těmito pracovníky jak uvádějí obvinění „vyžaduje uplatnění zcela odlišných komunikačních dovedností a strategií“, neboť nepokrývá celou řadu situací (např. Úřadem uvedený příklad v bodu 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kdy nelze paušalizovat, že všechny ordinace PL a PLDD se nacházejí v nedostupných lokalitách, nebo že komunikace s nimi je náročnější, a naopak, že všechny lékárny či nemocnice se nacházejí v lépe dostupných lokalitách či že komunikace s těmito pracovníky je méně náročná nevyžadující takové know-how jako v případě ordinací PZS, neboť tyto faktory nejsou konstantní, nýbrž variabilní, měnící se s ohledem na konkrétní umístění či personální složení jednotlivých zdravotnických zařízení (ordinací PL a PLDD, nemocnic, lékáren apod.). Obviněnými stanovený předmětný požadavek na technickou kvalifikaci, tak má za následek pouze omezení počtu potenciálních dodavatelů, aniž by postihoval obviněnými uváděné odlišnosti (nelze totiž vyloučit, že reference spočívající v distribuci/dodávce do jiných zdravotnických zařízení než do ordinací PZS by v sobě nezahrnovala taková zdravotnická zařízení, která se nacházela v dopravně komplikovaných lokalitách či měla omezenou pracovní dobu), což v daném případě činí tento požadavek na dodávku/distribuci léčivých přípravků výhradně do ordinací PZS nepřiměřeným a diskriminačním.

97.         S ohledem na výše uvedené tak Úřad konstatuje, že obviněnými tvrzená rozdílnost pracovní doby či jiné umístění ordinací PL a ordinací PLDD v porovnání s jinými zdravotnickými zařízeními (nemocnicemi či lékárnami) v šetřeném případě neopravňuje obviněné k nastavení minimální úrovně kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona tak, že a priori znemožňuje ucházet se o veřejnou zakázku jiným dodavatelům, než těm, kteří dříve prováděli distribuci/dodávku léčivých přípravků výhradně do ordinací PZS, přičemž tento požadavek má v šetřeném případě za následek pouze omezení počtu potenciálních dodavatelů, aniž by byl nezbytný v souvislosti s plněním předmětné veřejné zakázky či s okolnostmi jejího zadání.

98.         Co se týče dalších uváděných odlišností, tj. (iii) odlišného obchodního modelu a s ním souvisejícími odlišnými administrativními procesy, a obecně k namítanému odlišnému charakteru obou plnění (dodávání léčivých přípravků do ordinací PZS a dodávání léčivých přípravků do jiných zdravotnických zařízení), Úřad uvádí, že i zde platí, že skutečnosti rozhodné pro posouzení předpokladu řádného plnění jsou závislé zejména na faktorech uvedených výše, přičemž pokud obvinění uvádějí, že nelze připustit jako schopného takového dodavatele, který sice dříve zajišťoval dodávku/distribuci léčivých přípravků, avšak místem dodání byly jiné zdravotnické zařízení než ordinace PZS, neboť proces distribuce, resp. logistika takových dodávek je „značně jednoduchá, nevyžadující žádné sofistikované zázemí (vč. softwarového vybavení)“, a dále z důvodu, že „distributoři léčivých přípravků do lékáren zpravidla disponují pasivním chladícím systémem (…) vozidla vybavená pasivním chladícím systémem nejsou (…) pro dodávky léčivých přípravků do PZS vhodná“, Úřad opětovně poznamenává, že v šetřeném případě nelze opomíjet, že předložení výše uvedeného seznamu významných dodávek dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, není jediným kritériem technické kvalifikace, které obvinění za účelem prokázání požadované úrovně technické vybavenosti a kompetencí dodavatele v šetřeném případě požadovali, kdy obvinění stanovili požadavek mj. na předložení certifikátu jakosti dle platné normy ISO 9001:2009 a vyšší či požadavek na prokázání dispozice s informačním systémem validovaným dle normy GAMP nebo ekvivalentní, přičemž pokud obvinění měli v šetřeném případě z objektivních důvodů za to, že určitý informační systém nad rámec požadovaného či dispozice s určitým technickým vybavením k zajištění kvality je nezbytná k řádnému plnění předmětné veřejné zakázky, mohli tyto své oprávněné požadavky formulovat způsobem, který by bez dalšího nedůvodně nebránil účasti dodavatelům, kteří požadovanými technickými prostředky disponují, avšak dříve nerealizovali referenční zakázku spočívající v přímé distribuci/dodávce léčivých přípravků výhradně do ordinací PZS.

99.         Vzhledem k tomu, že obvinění v rámci požadavků na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona požadovali v rámci popisu opatření dodavatele k zajištění kvality předložení certifikátu systému jakosti vydaný dle platné normy ISO 9001:2009 a vyšší a dále v rámci požadavku dle § 79 odst. 2 písm. j) zákona požadovali doložit dispozici informačním systémem validovaným dle normy GAMP nebo ekvivalentní, je zřejmé, že obvinění si právě skrze předmětné požadavky na technickou kvalifikaci zajistili takového dodavatele, který bude výše uvedenými požadavky disponovat, přičemž další dovození požadovaných zkušeností dodavatele skrze požadavek na referenční zakázku spočívající v přímé dodávce léčivých přípravků výhradně do ordinací PZS vede v daném případě výhradně k omezení hospodářské soutěže. V daném případě obvinění dovozují připravenost dodavatele k plnění veřejné zakázky skrze požadavek na dodávku do ordinací PZS, avšak zároveň vybrané kvalitativní a technické aspekty, kterými argumentují, mají zahrnuty v rámci samostatných požadavků na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. e) a j), což v daném případě činí požadavek na dodávku do ordinací PZS pouze diskriminačním.

100.     K výše uvedenému namítanému odlišnému obchodnímu modelu, který dle obviněných tkví ve skutečnosti, že v případě předmětné veřejné zakázky jsou očkovací látky pouze deponovány a jsou tak ve vlastnictví distributora až do okamžiku jejich aplikace pacientovi, Úřad dále uvádí, že obvinění tyto odlišnosti pouze obecně shrnují na odlišné administrativní procesy, včetně pravidel reklamace apod., aniž by tyto odlišnosti blíže uvedli/specifikovali v podrobnostech, které by objektivně zdůvodňovali tvrzenou rozdílnost. Úřad dále uvádí, že přestože tyto procesy mohou být dle Úřadu odlišné, např. v odlišném způsobu úhrady, kdy v případě platby za předmětné očkovací látky nebude tato uhrazena okamžitě, ale platba bude dle článku XIII. „Platební podmínky“ probíhat prostřednictvím zálohové faktury, tak tyto odlišnosti opětovně neznamenají, že dodavatel, který má zkušenost s dodáváním/distribucí léčivých přípravků do jiných zdravotnických zařízeních než do ordinací PZS, nebude a priori schopen z administrativních důvodů řádně vystavovat zálohové faktury. Uvedené tvrzení o odlišnosti obchodního modelu tak v daném případě neplní rozlišovací funkci, resp. nejedná se o požadavek souladný se zákonem, neboť zkušenost dodavatele s jiným obchodním modelem (např. jiným způsobem úhrady), takovéhoto dodavatele a priori nečiní nekvalifikovaným. Jinými slovy tato odlišnost není sto založit oprávněný požadavek na dodávku/distribuci léčivých přípravků výhradně do ordinací PZS. Pokud dodavatel z povahy své profesní činnosti (dodávání/distribuce léčivých přípravků do zdravotnických zařízení) disponuje dostatečným zázemím (technickým i personálním) pro řádnou administraci této činnosti (např. zmíněný systém fakturace či reklamační procesy), tak se nelze ztotožnit s tvrzením obviněných, že nebude schopen uzpůsobit se specifikům distribuce/dodávání očkovacích látek do ordinací PL a PLDD, neboť stejně tak se mohou lišit tyto administrativní procesy u různých léčivých přípravků či na základě jiných okolností, které vymezený požadavek obviněných již nepostihuje. Úřad je tedy toho názoru, že obviněnými obecně uváděné odlišnosti/specifika nemohou obviněné v daném případě opravňovat k tomu, aby a priori zamezovali přístup k plnění předmětné veřejné zakázky těm dodavatelů, kteří dříve nedodávali/nedistribuovali léčivé přípravky výhradně do ordinací PZS, neboť k tomu mohou být způsobilí nezávisle na výše uvedené podmínce předchozí zkušenosti s dodávkou/distribucí léčivých přípravků výlučně do ordinací PZS.

101.     Obviněnými tvrzená specifika (odlišnosti) distribuce dodávání léčivých přípravků do ordinací PZS a distribuce léčivých přípravků do jiných zdravotnických zařízeních se tak ve světle výše uvedeného neodráží v předmětném požadavku na technickou kvalifikaci tak, jak jej obvinění koncipovali. Pokud tedy obvinění dále argumentují např. tím, že „proces distribuce je pak v případě dodávek očkovacích látek (či léčivých přípravků, které musí být uchovávány v chladovém režimu) ztížen tím, že doručení očkovací látky je limitováno též dobou, po kterou lze očkovací látku ve vozidle zajistit předepsané podmínky (chlazení)“, přičemž dle obviněných „distributoři léčivých přípravků do lékáren zpravidla disponují pasivním chladícím systémem (…) vozidla vybavená pasivním chladícím systémem nejsou (…) pro dodávky léčivých přípravků do PZS vhodná“, tak se tato argumentace adekvátně neodráží v předmětném požadavku na technickou kvalifikaci, neboť v rámci referenčních zakázek bylo možné prokázat dané kritérium technické kvalifikace obecně dodávkou libovolných léčivých přípravků, tedy i takovými, které nevyžadují takové zvláštní zacházení z hlediska zajištění předepsané teploty jako očkovací látky, a tudíž není skrze nastavení předmětného kritéria technické kvalifikace zajištěn výběr „zkušeného“ dodavatele, který umí řádně nakládat s očkovacími látkami z hlediska jejich skladových podmínek (chlazení). Naopak ve světle výše uvedeného je nutné na daný požadavek nazírat jako na neodůvodněný a ve svém důsledku diskriminační. Pokud zadavatelé shledávají jako nezbytné ověřit zkušenosti s dodržením např. teplotního řetězce při distribuci očkovacích látek, nelze dovozovat tuto zkušenost pouze skrze požadavek na distribuci léčivých přípravků výhradně do ordinací PZS, ale je nutné jí stanovit jako samostatný požadavek, neboť nelze vyloučit, že takový požadavek by byl schopen splnit i dodavatel nedisponující předmětnou referencí spočívající v distribuci/dodávce léčivých přípravků výhradně do ordinací PL či PLDD.

102.     Nad rámec výše uvedeného Úřad dále dodává, že běžně nejsou některá např. dobrovolná očkování dodávány/distribuovány do ordinací PL a PLDD, ale právě do lékáren, kdy pacient musí nejprve očkovací látku v lékárně zakoupit/vyzvednout a až poté je aplikována lékařem, z čehož vyplývá, že dodavatel dodávající/distribuující očkovací látky do lékáren může disponovat potřebným technickým vybavením, tj. např. obviněnými zmiňovanými chladícími systémy,  a mít tak zkušenost s přepravou těchto léčivých přípravků včetně dodržení všech potřebných skladových podmínek bez ohledu na skutečnost, zda tyto léčivé přípravky byly dodávány/distribuovány do ordinací PZS či nikoliv.

103.     Výše nastíněný argumentační přístup lze aplikovat i na jiné skutečnosti, kterými obvinění argumentují, přičemž např. specifické komunikační schopnosti (iv), kterými dle obviněných disponují výhradně ti dodavatelé, kteří v minulosti dodávali do ordinací PZS, a to z důvodu, že dodávání/distribuce do ordinací PZS „vyžaduje uplatnění zcela odlišných komunikačních dovedností a strategií“, pak v této obecné rovině uváděné obviněnými nepředstavuje takovou okolnost, která by bez dalšího svědčila/opravňovala obviněné k nastavení předmětného požadavku na reference tak, že dodavatelé mající zkušenost s distribucí/dodávkou léčivých přípravků do jiných zdravotních zařízeních než do ordinací PL a ordinací PLDD jsou bez dalšího nezpůsobilí řádně plnit předmět veřejné zakázky. Jinými slovy s ohledem na výše uvedené není předmětný požadavek přiměřený vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť jak uvádějí obvinění „otázka vstřícnosti, dobrých vztahů a bezproblémové komunikace mezi pracovníkem distributora a PZS“ bezesporu hraje zásadní roli také v distribuci/dodávce léčivých přípravků do jiných zdravotnických zařízení (lékáren, nemocnic apod.), a nelze tudíž tento předpoklad výhradně svazovat s distribucí léčivých přípravků do ordinací PZS.

104.     K výše uvedenému Úřad dále dodává, že obvinění v rámci článku VI. „Garance dodržení správné distribuční praxe“ specifikovali své požadavky na zajištění řádné distribuční praxe, jakožto řádné komunikace mezi distributorem a jednotlivými PZS také tím že mj. vymezili povinnosti distributora při předávání dodávek (doložit certifikovaný výpis teplot v průběhu přepravy) či povinnost distributora zřídit si potřebné technické zázemí pro řádnou realizaci objednávek, dodávek a distribuci očkovacích látek (zajistit provoz zákaznického centra a garantovat jeho požadovanou dostupnost, včetně call centra, a to s kapacitou min. 400 příchozích hovorů denně a garance týdenní frekvence pravidelného rozvozu objednaných očkovacích látek). Z výše uvedeného je zřejmé, že obvinění na jednu stranu skrze předmětný požadavek na předložení seznamu významných dodávek argumentují, že pouze dodavatel, který dříve distribuoval léčivé přípravky výhradně do ordinací PZS má potřebné technické vybavení (např. chladící systém) či komunikační schopnosti k řádnému plnění předmětu veřejné zakázky, avšak na druhou stranu nad rámec předmětného požadavku specifikují, jak konkrétně má dodavatel/distributor správnou distribuční praxi a komunikaci s pracovníky PZS zajistit. V daném případě se však předmětný požadavek na reference neodráží ve výše uvedených předpokladech obviněných, a nelze jeho prostřednictvím tedy zajistit, že premisa obviněných, že pouze dodavatel, který dříve distribuoval výlučně do ordinací PZS má všechny potřebné kompetence a zkušenosti zajistit řádnou komunikaci a distribuční praxi, bude naplněna, neboť zkušenost s distribucí do těchto zdravotnických zařízení a priori neznamená, že tento dodavatel má zkušenost např. s obsluhou výše uvedeného zákaznického centra nebo že jím již disponuje, a naopak a priori neznamená, že dodavatel, který dříve distribuoval léčivé přípravky do lékáren či nemocnic, v rámci takovéto reference dané zákaznické centrum nezajišťoval či že jím v podobném rozsahu již nedisponuje.

105.     K namítané odlišnosti spočívající dle obviněných ve zcela odlišném způsobu distribuce, kdy dodavatel dodávající/distribuující do jiných zdravotnických zařízení než do ordinací PZS nebude dle obviněných schopen uzpůsobit trasování jednotlivých dodávek z důvodu, že „žádný lékař přitom neodebírá léčivé přípravky denně, a ačkoliv se závozy sice objednávají zpravidla v 5-ti denních intervalech, řada PZS neobjednává dodávky léčivých přípravků pravidelně, nýbrž tak činí nahodile dle aktuálních potřeb“, Úřad s odkazem na bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí opětovně poznamenává, že dodavatel je povinen garantovat týdenní frekvenci pravidelného rozvozu objednaných očkovacích látek, přičemž rozhodné je, že doba mezi objednáním ze strany PZS a dodáním nesmí překročit 5 pracovních dní, z čehož vyplývá, že dodavatel má možnost uzpůsobit logistiku jednotlivých závozů v tomto intervalu, přičemž nelze prostřednictvím zkušenosti s dodáváním výlučně do ordinací PZS bez dalšího dovozovat, že žádný jiný dodavatel nebude schopen tento interval dodržet, neboť nelze vyloučit, že dodávání do jiných zdravotnických zařízení neprobíhalo v kratších časových intervalech a rovněž, jak již Úřad uvedl výše, k zajištění řádného plnění a požadované frekvence dodávek je bezesporu podstatnější, zda dodavatel disponuje potřebným technickým zázemím, jakožto i lidskými zdroji. Nad rámec výše uvedeného Úřad pro úplnost dále dodává, že v případě urgentní potřeby je dodavatel povinen zajistit dodávku očkovací látky do 24 hodin od přijetí objednávky, přičemž však pro ověření této schopnosti dodavatele nelze opět a priori dovozovat, že žádný jiný dodavatel, než ten, který dříve realizoval dodávání/distribuci léčivých přípravků do ordinací PZS, nebude schopen tuto podmínku splnit, neboť nelze skrze požadavek na doložení nejméně dvou referenčních zakázek spočívajících výhradně v přímé distribuci/dodávce léčivých přípravků do PZS automaticky dovozovat, že pouze dodavatel mající zkušenost s dodáváním/distribucí léčivých přípravků do ordinací PZS bude schopen v případě urgentní potřeby dodat očkovací látku do 24 hodin, a to z důvodu, že referenční zkušenost tak, jak ji obvinění požadovali, nikterak neprokazuje, že v rámci předmětného plnění požadovaných referenčních zakázek nastala situace, kdy dodavatel daný léčivý přípravek do 24 hodin příslušnému PZS dodal, čímž se tento požadavek ve světle výše uvedeného nijak neodráží v předmětném požadavku na technickou kvalifikaci tak, jak jej obvinění koncipovali, a je tak na tento požadavek nutno nazírat jako na diskriminační, mající za následek pouze omezení počtu potenciálních dodavatelů.  

106.     Úřad považuje za vhodné rovněž uvést k tvrzení obviněných o odlišnosti subjektů dodávajících očkovací látky (či jiné zdravotnické přípravky) do ordinací PZS a jiných zařízení např. lékáren, že mezi těmito subjekty mohou existovat určité rozdíly, avšak tyto rozdíly nelze přirovnávat k rozdílům mezi provozováním MHD a taxislužby, jak obvinění uvádějí ve svých námitkách (co do velikosti těchto rozdílů), neboť z podstaty věci v obou případech dodávky (očkovacích látek či jiných léčivých přípravků) disponují tito dodavatelé obdobnými zkušenostmi s nakládáním s těmito produkty a případné dílčí rozdíly ve zkušenostech či technickém zázemí nemohou odůvodnit požadavek na zkušenosti s dodávkou výhradně do ordinací PZS, a to za situace, kdy ani uvedený požadavek tak, jak jej obvinění koncipovali, nezaručuje, že vybraný dodavatel bude zadavatelem předpokládanými zkušenostmi disponovat. V tomto případě tak obvinění předjímají některé rozhodné skutečnosti, kterými uvedený požadavek na dodávku do ordinací PZS odůvodňují, avšak jeho samotné vymezení se, jak Úřad dovodil výše, v těchto skutečnostech adekvátně, tj. přiměřeně neodráží.

107.     S ohledem na výše uvedené tak má Úřad za prokázané, že stanovení minimální úrovně pro splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, tj. omezení požadovaných referencí pouze na takové, jejíchž předmětem byla přímá distribuce léčivých přípravků do ordinací PZS, v daném případě tak již neplní rozlišovací funkci mezi kvalifikovanými a „méně kvalifikovanými“ dodavateli, ale má za následek pouze omezení počtu potenciálních dodavatelů, aniž by tento požadavek byl nezbytný v souvislosti s plněním předmětné veřejné zakázky.

Vypořádání námitek

108.     Úřad dále s odkazem na bod č. 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí přistoupil k vypořádání námitek obviněných proti kontrolním zjištěním, přičemž uvádí následující.  

109.     K námitce obviněných týkající se přiměřenosti stanoveného požadavku na předložení nejméně dvou referenčních zakázek spočívajících v přímé distribuci/dodávkách léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, Úřad odkazuje na body 91. až 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí, kdy se s těmito argumenty Úřad vypořádal výše.

110.     Nad rámec výše uvedeného na tomto místě považuje Úřad za vhodné opětovně uvést, že zkušenost s dodáváním očkovacích látek do ordinací PL a PLDD, je, jak ostatně obvinění sami upozorňují, vzhledem ke dříve neprobíhající veřejné soutěži dle zákona značně limitována, přičemž z veřejně dostupných informací je zřejmé, že vybraný dodavatel má specifické postavení na trhu dodávek očkovacích látek přímo do ordinací do PL či PLDD, kdy nelze ani přehlédnout, že vybraný dodavatel předmětný požadavek na předložení seznamu významných dodávek dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona tak, jak jej obvinění vymezili, bezezbytku naplnil právě prostřednictvím předchozí zkušenosti s dodávkou léčivých přípravků do ordinací PZS zadávané právě obviněnými. Úřad dále uvádí, že obvinění sice neomezili předmětné reference na pouze takové, které se týkaly očkovacích látek, ale obecně léčivých přípravků, pro jejichž vymezení se obvinění odkazují na § 34 vyhlášky č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, dle které lze do ordinací PZS dodávat také plyny používané při poskytování zdravotních služeb, léčivé přípravky pro moderní terapii, hodnocené léčivé přípravky, infuzní, hemofiltrační a dialyzační roztoky. Obvinění nicméně požadovali nejméně 2 referenční zakázky, které dále vymezili rovněž prostřednictvím stanoveného minimálního finančního objemu, jak v součtu těchto referenčních zakázek (alespoň 300 mil. Kč bez DPH), tak požadavkem na minimální finanční objem alespoň jedné referenční zakázky (alespoň 25 mil. Kč bez DPH), kdy však lze předpokládat, že rozsah dodávky/distribuce výše vyjmenovaných léčivých přípravků ze strany dodavatelů/distributorů nemusí z povahy činnosti PL a PLDD dosahovat potřebného rozsahu. Obvinění tak na jednu stranu tedy věcně zcela neomezili předmět plnění referenčních zakázek, avšak na druhou stranu stanovili finanční limity referenčních zakázek v takovém rozsahu, který vzhledem k povaze činnosti PL a PLDD značně limituje schopnost potenciálních dodavatelů naplnit tento požadavek prostřednictvím výše uvedených léčivých přípravků, které je možné ze strany distributora léčivých přípravků dodávat výhradně do ordinací PZS, čímž je na tento požadavek obviněných s ohledem na vše výše uvedené nutno nazírat jako na nepřiměřený a diskriminační, jelikož ani umožnění této varianty prokázání kvalifikace reálně nezmírnilo nepřiměřenost požadavku obviněných na zkušenost dodavatelů s dodávkami/distribucí probíhající výlučně v rámci ordinací PZS.   

111.     K tvrzení obviněných, že Úřad v protokolu o kontrole zcela nepochopitelně přirovnává požadavek obviněných na doložení předmětného seznamu významných dodávek s požadavkem omezujícím realizaci referenčních stavebních prací na území České republiky, kdy tento příměr je dle obviněných zcela nepřiléhavý, Úřad uvádí, že citovaná rozhodnutí v protokolu o kontrole sice přímo nepostihují specifikum zde řešené nepřiměřenosti stanoveného požadavku v plném rozsahu, avšak řeší problematiku porušení zásady zákazu diskriminace obecně, přičemž Úřad na tato rozhodnutí odkazuje nad rámec ostatních zjištěných skutečností, a tudíž tato skutečnost nemá vliv na závěry kontrolních zjištění uvedených v protokolu o kontrole.

112.     Obvinění Úřadu dále vytýkají, že v protokolu kontrole zcela spekulativně a irelevantně předjímá výsledek posouzení splnění zadávacích podmínek, resp. neprokázání kvalifikace dalším účastníkem PHARMOS, a.s., neboť v kontrole ex post nelze dle obviněných dostatečně simulovat, jak by posouzení splnění podmínek účasti dodavatele PHARMOS, a.s. dopadlo, pokud by k němu obvinění přistoupili. V situaci, kdy nabídka účastníka PHARMOS, a.s. nebyla v souladu s ustanovením § 39 odst. 4 zákona posuzována z hlediska splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, a nebyly tedy využity veškeré zákonné možnosti, jsou jakékoliv závěry ohledně prokázání či neprokázání kvalifikace dle obviněných pouze spekulativní.

113.     K výše uvedenému Úřad předně uvádí, že posouzení přiměřenosti požadavků na prokázání kvalifikace, včetně vymezení minimální úrovně pro jejich splnění, logicky implikuje otázku, kolik dodavatelů se daného zadávacího řízení účastnilo, neboť právě počet podaných nabídek představuje skutečnost, kterou by se Úřad, resp. kontrolující osoby měly bezesporu dostatečně zabývat, jelikož tato skutečnost má vypovídající hodnotu v tom smyslu, že „odkrývá“ situaci na relevantním trhu s požadovaným plněním a počet dodavatelů, kteří jsou schopni takto nastavené požadavky na kvalifikaci naplnit. Zároveň Úřad připomíná, že Úřad, resp. kontrolující osoby si jsou vědomy, že v případě, kdy obvinění v rámci předmětného zadávacího řízení neučinili jednoznačný závěr o splnění, případně nesplnění, požadované kvalifikace tímto dodavatelem, nelze v následném přezkumu postupu obviněných v protokolu o kontrole nahradit všechny tyto kroky obviněných, tj. případnou výzvu k doplnění dokladů dle § 46 zákona či jiné, pročež je v kontrolním protokolu mj. uvedeno, že „(…)kontrolující osoby podotýkají, že nemohou dopředu předjímat kroky zadavatelů(…)“. Tato skutečnost však Úřadu, resp. kontrolujícím osobám nebrání v zohlednění údajů obsažených v nabídkách jednotlivých účastníků předmětného zadávacího řízení, přičemž při znalosti předmětného požadavku, tj. doložení nejméně dvou referencí, spočívajících v přímé distribuci/dodávkách léčivých přípravků do ordinací PZS, a údajů předložených jmenovaným dodavatelem, který v rámci své nabídky předložil dvě referenčních zakázky, přičemž u jedné uvedl jako místo plnění „Síť lékáren Moje Lékárna“ a u druhé „Fakultní nemocnice Ostrava“, je zřejmé, že v případě první reference požadované místo plnění není souladné s uvedeným požadavkem (u druhé reference nelze předjímat, zda by při případném objasnění předložené reference bylo místo plnění zpřesněno/objasněno na ordinace PL či PLDD nacházející se v uvedeném nemocničním zařízení, tak aby předložená reference byla v souladu s uvedeným požadavkem). Je tedy zřejmé, že pouze referencemi uvedenými ve své nabídce by účastník PHARMOS, a.s. předmětný kvalifikační požadavek obviněných nesplnil.

114.     Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že počet obdržených nabídek a údaje v nich obsažené představují pouze jednu z dalších skutečností, kterou se Úřad zabýval, neboť zákonnost zadávacích podmínek je zejména ve vztahu k zásadě zákazu diskriminace, včetně tzv. diskriminace skryté, nutno posuzovat nejen ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení, ale vůči všem potenciálním dodavatelům, tedy i těm, kteří se z důvodu takto nastavených zadávacích podmínek mohli rozhodnout neúčastnit se předmětného zadávacího řízení, přičemž jak Úřad dovodil výše, předmětný požadavek na předložení seznamu nejméně dvou referenčních zakázek, spočívajících v přímě distribuci/ dodávkách léčivých přípravků do ordinací PZS, je v šetřeném případě nastaven nepřiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu veřejné zakázky, neboť a priori vylučuje všechny potenciální dodavatele, kteří obviněnými požadovanou činnost, tj. dodávku a distribuci léčivých přípravků dříve realizovali, avšak tak činili např. v rámci zajištění dodávek a distribuce léčivých přípravků do nemocnic či lékáren, přičemž však není vyloučeno, že tito dodavatelé jsou plně způsobilí řádně plnit předmět veřejné zakázky, tzn. zajistit komplexní dodávku a distribuci léčivých přípravků také do ordinací PZS.

115.     K námitce obviněných, že protokol o kontrole byl vyhotoven v prodloužené lhůtě do 60 dnů podle § 12 kontrolního řádu, kdy pro to dle obviněných nebyly dány objektivní důvody, Úřad uvádí, že z usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 54/2008-77 ze dne 1. 10. 2008 vyplývá, že soud zásadně považuje veškerá správní řízení vedená před Úřadem za zvláště složité případy podle § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu, když uvádí, že „(…)za takové zvláště složité případy je zdejší soud připraven považovat veškerá řízení před žalovaným coby specializovaným správním úřadem – tu pro oblast dohledu nad zadáváním veřejných zakázek.(…)“. S ohledem na složitost předmětu kontroly, která je obdobná předmětu správního řízení, neboť se rovněž jedná o výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, lze konstatovat, že v případě kontrol se rovněž jedná o zvlášť složitý případ, a proto bylo v rámci kontrolního šetření využito prodloužené lhůty 60 dní pro vyhotovení protokolu o kontrole. Kontrolní řád přitom neukládá kontrolnímu orgánu povinnost stanovit v takových případech lhůtu pro podání námitek delší než 15 dní, přičemž Úřad, resp. kontrolující osoby neshledali ani žádné jiné relevantní důvody, pro které by měla být obviněným poskytnuta lhůta pro podání námitek delší.

116.     K tvrzení obviněných, že Úřad nevycházel z žádného stanoviska externího subjektu, a že tak jeho stanovisko není podloženo žádným relevantním podkladem, Úřad uvádí, že v šetřeném případě nepřezkoumával předmětné zadávací podmínky po odborné/technické stránce, neboť nijak nerozporuje náročnost předmětu plnění a s tím spojené nezbytné technické vybavení dodavatelů, jejich odborné schopnosti apod., avšak přezkoumával, zda obviněnými vymezený požadavek na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona tak, jak jej formulovali zadavatelé v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace, tzn. požadavek na předložení seznamu minimálně dvou referenčních zakázek spočívajících v přímé distribuci/dodávek léčivých přípravků do ordinací PZS, plní obviněnými tvrzenou rozlišovací funkci mezi kvalifikovanými a „méně kvalifikovanými“ dodavateli. Předmětný požadavek však neodráží specifika, na která obvinění odkazují (viz výše), a zároveň nelze a priori dovozovat, že dodavatel mající zkušenost s distribucí léčivých přípravků do jiných zdravotnických zařízeních než do ordinací PZS nebude schopen řádně plnit předmětnou veřejnou zakázku, čímž má tento požadavek za následek pouze omezení počtu potenciálních dodavatelů, aniž by to bylo nezbytné v souvislosti s plněním předmětné veřejné zakázky.

Závěr Úřadu k postupu obviněných

117.     Úřad na základě všech uvedených skutečností tak dospěl k závěru, že se obviněný Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem Avenier, a.s. dne 6. 11. 2017, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

118.     Úřad na základě všech uvedených skutečností dospěl k závěru, že se obviněný Česká průmyslová zdravotní pojišťovna dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem Avenier, a.s. dne 2. 11. 2017, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

119.     Úřad na základě všech uvedených skutečností dospěl k závěru, že se obviněný Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem Avenier, a.s. dne 2. 11. 2017, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

120.     Úřad na základě všech uvedených skutečností dospěl k závěru, že se obviněný Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem Avenier, a.s. dne 2. 11. 2017, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

121.     Úřad na základě všech uvedených skutečností dospěl k závěru, že se obviněný Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem Avenier, a.s. dne 7. 11. 2017, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

122.     Úřad na základě všech uvedených skutečností dospěl k závěru, že se obviněný Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem Avenier, a.s. dne 30. 10. 2017, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

123.     Úřad na základě všech uvedených skutečností dospěl k závěru, že se obviněný Zaměstnanecká pojišťovna Škoda dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem Avenier, a.s. dne 2. 11. 2017, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.

K výrokům VIII. – XIV. tohoto rozhodnutí

124.     S ohledem na skutečnost, že Úřad ve výrocích I. až VII. tohoto rozhodnutí konstatoval, že obvinění se dopustili přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž při uložení pokuty dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona je nutné zohlednit charakter přestupků ve vztahu k jednotlivým obviněným, přistoupil Úřad k odůvodnění výše uložené pokuty pro přehlednost pro každého obviněného samostatně následujícím způsobem.

K uložení pokuty obviněnému Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky

125.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 citovaného ustanovení zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) citovaného ustanovení zákona.

126.     Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem – Avenier, a.s., IČO 26260654, se sídlem Bidláky 837/20, 639 00 Brno – dne 6. 11. 2017.

127.     Dle § 29 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká

a)      uplynutím promlčení doby,

b)      smrtí fyzické osoby,

c)      zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce,

d)      vyhlášením amnestie.

128.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

129.     Podle § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní) promlčecí doba u přestupků 5 let.

130.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí uzavřením „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ dne 6. 11. 2017. Správní řízení bylo zahájeno dne 26. 10. 2018. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že neuplynula promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku.

131.     K uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008- 328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

132.     Úprava zákona o zadávání veřejných zakázek je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

133.     V návaznosti na výše uvedené provedl Úřad šetření, zda je v daném případě na místě zohlednit i jiné sbíhající přestupky, za které již zadavateli byla uložena pokuta podle zákona. Jak již bylo uvedeno v bodě 130. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke spáchání právě projednávaného přestupku došlo dne 6. 11. 2017. Z úřední činnosti je Úřadu známo, že  dne 29. 10. 2018 vydal ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0436/2018/VZ rozhodnutí z téhož dne, kterým zadavateli uložil pokutu za spáchání přestupku dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, kterého se zadavatel dopustil tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 3 zákona, když Úřadu  v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0084/2018/VZ ve lhůtě 10 dnů podle § 252 odst. 1 zákona ode dne doručení stejnopisu návrhu na zahájení citovaného správního řízení  prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem neodeslal textovou část zadávací dokumentace. Uvedeného pochybení se zadavatel dopustil dne 13. 3. 2018. Za daný přestupek byla zadavateli dle § 268 odst. 2 písm. c) zákona uložena pokuta ve výši 10 000 Kč.

134.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že přestupek uvedený v bodě 133. odůvodnění tohoto rozhodnutí a právě projednávaný přestupek jsou sbíhajícími se přestupky, za jejichž spáchání by bylo na místě dle principů trestního práva uložit souhrnný trest. Jelikož však (jak již bylo uvedeno výše) k takovému postupu nemá Úřad dostatečnou právní oporu v příslušných právních předpisech (tj. zejména ve správním řádu), Úřad postupoval při aplikaci zásady absorpce per analogiam tak, že přihlédl k již uložené pokutě a tuto zohlednil při ukládání pokuty za právě projednávaný správní delikt.

135.     Cena plnění předmětu „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ ze dne 6. 11. 2017, při jejímž uzavření se obviněný dopustil přestupku, dle přílohy č. 2 „Cena očkovacích látek pro pravidelná očkování pro roky 2018 až 2021 (Smluvní ceník)“ citovaných smlouvy činí částku 3 188 124 360,00 Kč bez DPH. Na tomto místě Úřad poznamenává, že výše uvedená cena plnění předmětu veřejné zakázky je cena společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek. Vzhledem ke skutečnosti, že sjednaná částka 3 188 124 360,00 Kč bez DPH je prostřednictvím předmětných smluv uzavřena každým jednotlivým zadavatelem samostatně, přičemž se však nejedná o částku násobenou počtem jednotlivých zadavatelů (sedmi samostatně uzavřenými smlouvami), nýbrž o částku společnou pro všechny zadavatele, kdy nelze v daném případě zjistit cenu pro každého zadavatele samostatně, vycházel Úřad s ohledem na právě uvedené, tj. nejednoznačnost celkové ceny plnění předmětu veřejné zakázky, z ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, a jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) zákona, uloží se za tento přestupek pokuta do 20 000 000 Kč. 

136.     Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

137.     Podle § 38 písm. a), b), c), d) a f) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele.

138.     Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

139.     Ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, a povahy na závažnosti přestupku, přihlédne, neboť tyto mají vliv na míru společenské škodlivosti přestupku. Skutečnost, že se jedná o výčet demonstrativní, dokládá především použití obratu „zejména“. V důvodové zprávě k zákonu o přestupcích je v souvislosti s touto skutečností uvedeno, že nejenže je s ohledem na specifika správního trestání (např. v řízeních navazujících na výkon dozoru) možné přihlížet k okolnostem dalším, ale není ani nutné přihlédnout vždy k těm okolnostem, které jsou v těchto ustanoveních (§ 37 a § 38 zákona o přestupcích) jmenovány, pokud nebudou v konkrétním případě pro posouzení společenské škodlivosti přestupku rozhodující.

140.     K povaze a závažnosti spáchaného přestupku Úřad s ohledem na výše uvedené opětovně uvádí, že účelem zákona je dle relevantní rozhodovací praxe zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání s veřejnými prostředky. Z právě uvedeného vyplývá, že zákonem chráněným zájmem je zajištění efektivní hospodářské soutěž a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, což ve svém důsledku zajišťuje hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Vzhledem k tomu, že zadavatel omezil minimální úroveň pro splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b), spočívající v předložení seznamu nejméně dvou referenčních zakázek, na pouze takové, jejíchž předmětem byla výlučně přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, aniž by to bylo nezbytné v souvislosti s plněním předmětné veřejné zakázky či s okolnostmi jejího zadání, způsobil, že se šetřeného zadávacího řízení mohl účastnit pouze velmi omezený počet dodavatelů, čímž došlo k narušení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí, které jsou základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jelikož v posuzovaném případě zadavatel při stanovení zadávacích podmínek nepostupoval dle zákona a znemožnil tak a priori účast potenciálním dodavatelů, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, došlo k výraznému narušení soutěžního prostředí, čímž se jedná o přestupek velmi závažného charakteru.

141.     K významu a rozsahu následku spáchaného přestupku Úřad dále konstatuje, že následkem shora popsaného nezákonného postupu zadavatele byla situace, kdy se potenciální zájemci o veřejnou z důvodu nepřiměřeně nastavených podmínek na technickou kvalifikaci nemohli této veřejné zakázky ucházet, v důsledku čehož mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků. Nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl v konečném důsledku získat ekonomicky výhodnější řešení, než v šetřeném případě.

142.     Ke způsobu spáchání přestupku, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad konstatuje, že obviněný sice nepostupoval úplně mimo režim zákona, nicméně postup obviněného mohl s ohledem na situaci v daném tržním odvětví, kdy dodávky očkovacích látek do ordinací PZS nebyly v minulosti realizovány v rámci zadávacího řízení a předmět plnění veřejné zakázky byl ze strany obviněných poptáván od jednoho dodavatele, znamenat absolutní omezení soutěže o daný předmět plnění veřejné zakázky.

143.     Úřad při určení výše pokuty zejména zohlednil okolnost, že cena plnění jednotlivých smluv o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021, od níž se odvíjí horní hranice pokuty dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, je společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž jak již Úřad uvedl v bodu 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí, z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek, a zároveň, že celkový předpokládaný objem očkovacích látek připadajících konkrétní pojišťovně (zadavateli) odpovídá poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let dané pojišťovny ku počtu těchto pojištěnců registrovaných u všech Zdravotních pojišťoven (zadavatelů). Jak tedy vyplývá z článku XIII. „Platební podmínky“ bodu 2 předmětných smluv, předpokládaná část celkového objemu očkovacích látek, která dále předurčuje celkovou uhrazenou cenu za předmětné plnění je pro každého zadavatele odlišná, a to právě na základě poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let k celkovému počtu těchto registrovaných pojištěnců. Úřad tak jako další hledisko nezbytné pro posouzení výše pokuty zohlednil právě počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let, neboť uvedený počet pojištěnců determinuje výši finančního čerpání ze smlouvy, přičemž ze Zdravotně pojistného plánu zadavatele na rok 2017, dostupného na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.vzp.cz/o-nas/dokumenty/zdravotne-pojistne-plany vyplývá, že celkový počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let činil 1 035 415 pojištěnců, což v návaznosti na citovaný článek XIII. „platební podmínky“ předmětných smluv, představuje zhruba 49 % všech registrovaných pojištěnců v této věkové skupině.

144.     Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce.

145.     Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání přestupku, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

146.     S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 600 000,- Kč. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

147.     Při určení výše pokuty vzal Úřad dále v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy Všeobecné zdravotní pojišťovny za rok 2017, dostupné na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.vzp.cz/o-nas/dokumenty/vyrocni-zpravy vyplývá, že zadavatel k 31. 12. 2017 disponoval aktivy v celkové čisté výši 37 092 565 000,- Kč, přičemž zadavatel dosáhl kladného výsledku hospodaření v daném účetním období ve výši 4 667 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze s ohledem na celkový objem finančních prostředků, se kterými zadavatel disponuje v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

148.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku VIII. tohoto rozhodnutí.

149.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

k uložení pokuty obviněnému Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

150.     S odkazem na bod 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1 písm. b) citovaného ustanovení zákona uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

151.     Ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný Česká průmyslová zdravotní pojišťovna dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem dne 2. 11. 2017.

152.      Dle § 29 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká

a)      plynutím promlčení doby,

b)      smrtí fyzické osoby,

c)      zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce,

d)      vyhlášením amnestie.

153.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

154.     Podle § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní) promlčecí doba u přestupků 5 let.

155.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí uzavřením „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ dne 2. 11. 2017. Správní řízení bylo zahájeno dne 26. 10. 2018. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že neuplynula promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku.

156.     K uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008- 328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

157.     Úprava zákona o zadávání veřejných zakázek je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

158.     V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že v době vydání tohoto rozhodnutí není Úřadem vedeno jiné správní řízení o přestupku zadavatele, z čehož vyplývá, že se v šetřeném případě zásada absorpce neuplatní. Úřad rovněž konstatuje, že toto rozhodnutí není v době svého vydání ani v souběhu s jiným, dříve vydaným rozhodnutím Úřadu.

159.     Cena plnění předmětu „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ ze dne 2. 11. 2017, při jejímž uzavření se obviněný dopustil přestupku, dle přílohy č. 2 „Cena očkovacích látek pro pravidelná očkování pro roky 2018 až 2021 (Smluvní ceník)“ citovaných smlouvy činí částku 3 188 124 360,00 Kč bez DPH. Na tomto místě Úřad poznamenává, že výše uvedená cena plnění předmětu veřejné zakázky je cena společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek. Vzhledem ke skutečnosti, že sjednaná částka 3 188 124 360,00 Kč bez DPH je prostřednictvím předmětných smluv uzavřena každým jednotlivým zadavatelem samostatně, přičemž se však nejedná o částku násobenou počtem jednotlivých zadavatelů (sedmi samostatně uzavřenými smlouvami), nýbrž o částku společnou pro všechny zadavatele, kdy nelze v daném případě zjistit cenu pro každého zadavatele samostatně, vycházel Úřad s ohledem na právě uvedené, tj. nejednoznačnost celkové ceny plnění předmětu veřejné zakázky, z ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, a jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) zákona, uloží se za tento přestupek pokuta do 20 000 000 Kč. 

160.     Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

161.     Podle § 38 písm. a), b), c), d) a f) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele.

162.     Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

163.     Ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, a povahy na závažnosti přestupku, přihlédne, neboť tyto mají vliv na míru společenské škodlivosti přestupku. Skutečnost, že se jedná o výčet demonstrativní, dokládá především použití obratu „zejména“. V důvodové zprávě k zákonu o přestupcích je v souvislosti s touto skutečností uvedeno, že nejenže je s ohledem na specifika správního trestání (např. v řízeních navazujících na výkon dozoru) možné přihlížet k okolnostem dalším, ale není ani nutné přihlédnout vždy k těm okolnostem, které jsou v těchto ustanoveních (§ 37 a § 38 zákona o přestupcích) jmenovány, pokud nebudou v konkrétním případě pro posouzení společenské škodlivosti přestupku rozhodující.

164.     K povaze a závažnosti spáchaného přestupku Úřad s ohledem na výše uvedené opětovně uvádí, že účelem zákona je dle relevantní rozhodovací praxe zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání s veřejnými prostředky. Z právě uvedeného vyplývá, že zákonem chráněným zájmem je zajištění efektivní hospodářské soutěž a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, což ve svém důsledku zajišťuje hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Vzhledem k tomu, že zadavatel omezil minimální úroveň pro splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b), spočívající v předložení seznamu nejméně dvou referenčních zakázek, na pouze takové, jejíchž předmětem byla výlučně přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, aniž by to bylo nezbytné v souvislosti s plněním předmětné veřejné zakázky či s okolnostmi jejího zadání, způsobil, že se šetřeného zadávacího řízení mohl účastnit pouze velmi omezený počet dodavatelů, čímž došlo k narušení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí, které jsou základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jelikož v posuzovaném případě zadavatel při stanovení zadávacích podmínek nepostupoval dle zákona a znemožnil tak a priori účast potenciálním dodavatelů, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, došlo k výraznému narušení soutěžního prostředí, čímž se jedná o přestupek velmi závažného charakteru.

165.     K významu a rozsahu následku spáchaného přestupku Úřad dále konstatuje, že následkem shora popsaného nezákonného postupu zadavatele byla situace, kdy se potenciální zájemci o veřejnou zakázku této nemohli ucházet, v důsledku čehož mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků. Nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl v konečném důsledku získat ekonomicky výhodnější řešení, než v šetřeném případě.

166.     Ke způsobu spáchání přestupku, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad konstatuje, že obviněný sice nepostupoval úplně mimo režim zákona, nicméně postup obviněného mohl s ohledem na situaci v daném tržním odvětví, kdy dodávky očkovacích látek do ordinací PZS nebyly v minulosti realizovány v rámci zadávacího řízení a předmět plnění veřejné zakázky byl ze strany obviněných poptáván od jednoho dodavatele, znamenat absolutní omezení soutěže o daný předmět plnění veřejné zakázky.

167.     Úřad při určení výše pokuty zejména zohlednil okolnost, že cena plnění jednotlivých smluv o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021, od níž se odvíjí horní hranice pokuty dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, je společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž jak již Úřad uvedl v bodu 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí, z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek, a zároveň, že celkový předpokládaný objem očkovacích látek připadajících konkrétní pojišťovně (zadavateli) odpovídá poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let dané pojišťovny ku počtu těchto pojištěnců registrovaných u všech Zdravotních pojišťoven (zadavatelů). Jak tedy vyplývá z článku XIII. „Platební podmínky“ bodu 2 předmětných smluv, předpokládaná část celkového objemu očkovacích látek, která dále předurčuje celkovou uhrazenou cenu za předmětné plnění je pro každého zadavatele odlišná, a to právě na základě poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let k celkovému počtu těchto registrovaných pojištěnců. Úřad tak jako další hledisko nezbytné pro posouzení výše pokuty zohlednil právě počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let, neboť uvedený počet pojištěnců determinuje výši finančního čerpání ze smlouvy, přičemž ze Zdravotně pojistného plánu zadavatele na rok 2017, dostupného na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.cpzp.cz/pdf/ZPP_2017.pdf vyplývá, že celkový počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let činil 314 460 pojištěnců, což v návaznosti na citovaný článek XIII. „platební podmínky“ předmětných smluv, představuje zhruba 15 % všech registrovaných pojištěnců v této věkové skupině.

168.     Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce.

169.     Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání přestupku, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

170.     S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 300 000,- Kč. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

171.     Při určení výše pokuty vzal Úřad dále v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy České průmyslové zdravotní pojišťovny za rok 2017, dostupné na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.cpzp.cz/clanek/50-0-Ekonomicke-informace.html vyplývá, že zadavatel k 31. 12. 2017 disponoval aktivy v celkové čisté výši 9 328 456 000 Kč, přičemž zadavatel dosáhl kladného výsledku hospodaření v daném účetním období ve výši 1 892 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze s ohledem na celkový objem finančních prostředků, se kterými zadavatel disponuje v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

172.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku IX. tohoto rozhodnutí.

173.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K uložení pokuty obviněnému Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví

174.     S odkazem na bod 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1 písm. b) citovaného ustanovení zákona uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

175.     Ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem dne 2. 11. 2017.

176.     Dle § 29 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká

a)      plynutím promlčení doby,

b)      smrtí fyzické osoby,

c)      zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce,

d)      vyhlášením amnestie.

177.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

178.     Podle § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní) promlčecí doba u přestupků 5 let.

179.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí uzavřením „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ dne 2. 11. 2017. Správní řízení bylo zahájeno dne 26. 10. 2018. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že neuplynula promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku.

180.     K uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008- 328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

181.     Úprava zákona o zadávání veřejných zakázek je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

182.     V návaznosti na výše uvedené provedl Úřad šetření, zda je v daném případě na místě zohlednit i jiné sbíhající přestupky, za které již zadavateli byla uložena pokuta podle zákona. Jak již bylo uvedeno v bodě 179. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke spáchání právě projednávaného přestupku došlo dne 2. 11. 2017. Z úřední činnosti je Úřadu známo, že  dne 3. 11. 2018 vydal ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0436/2017/VZ rozhodnutí z téhož dne, kterým zadavateli uložil pokutu za spáchání přestupku dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, kterého se zadavatel dopustil tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona v návaznosti na odst. 4 citovaného ustanovení zákona, když Úřadu  v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0354/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů podle § 252 odst. 1 zákona ode dne doručení stejnopisu návrhu na zahájení citovaného správního řízení  nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Uvedeného pochybení se zadavatel dopustil dne 12. 9. 2017. Za daný přestupek byla zadavateli dle § 268 odst. 2 písm. c) zákona uložena pokuta ve výši 2 000 Kč.

183.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že přestupek uvedený v bodě 182. odůvodnění tohoto rozhodnutí a právě projednávaný přestupek jsou sbíhajícími se správními delikty, za jejichž spáchání by bylo na místě dle principů trestního práva uložit souhrnný trest. Jelikož však (jak již bylo uvedeno výše) k takovému postupu nemá Úřad dostatečnou právní oporu v příslušných právních předpisech (tj. zejména ve správním řádu), Úřad postupoval při aplikaci zásady absorpce per analogiam tak, že přihlédl k již uložené pokutě a tuto zohlednil při ukládání pokuty za právě projednávaný správní delikt.

184.     Cena plnění předmětu „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ ze dne 2. 11. 2017, při jejímž uzavření se obviněný dopustil přestupku, dle přílohy č. 2 „Cena očkovacích látek pro pravidelná očkování pro roky 2018 až 2021 (Smluvní ceník)“ citovaných smlouvy činí částku 3 188 124 360,00 Kč bez DPH. Na tomto místě Úřad poznamenává, že výše uvedená cena plnění předmětu veřejné zakázky je cena společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek. Vzhledem ke skutečnosti, že sjednaná částka 3 188 124 360,00 Kč bez DPH je prostřednictvím předmětných smluv uzavřena každým jednotlivým zadavatelem samostatně, přičemž se však nejedná o částku násobenou počtem jednotlivých zadavatelů (sedmi samostatně uzavřenými smlouvami), nýbrž o částku společnou pro všechny zadavatele, kdy nelze v daném případě zjistit cenu pro každého zadavatele samostatně, vycházel Úřad s ohledem na právě uvedené, tj. nejednoznačnost celkové ceny plnění předmětu veřejné zakázky, z ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, a jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) zákona, uloží se za tento přestupek pokuta do 20 000 000 Kč. 

185.     Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

186.     Podle § 38 písm. a), b), c), d) a f) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele.

187.     Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

188.     Ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, a povahy na závažnosti přestupku, přihlédne, neboť tyto mají vliv na míru společenské škodlivosti přestupku. Skutečnost, že se jedná o výčet demonstrativní, dokládá především použití obratu „zejména“. V důvodové zprávě k zákonu o přestupcích je v souvislosti s touto skutečností uvedeno, že nejenže je s ohledem na specifika správního trestání (např. v řízeních navazujících na výkon dozoru) možné přihlížet k okolnostem dalším, ale není ani nutné přihlédnout vždy k těm okolnostem, které jsou v těchto ustanoveních (§ 37 a § 38 zákona o přestupcích) jmenovány, pokud nebudou v konkrétním případě pro posouzení společenské škodlivosti přestupku rozhodující.

189.     K povaze a závažnosti spáchaného přestupku Úřad s ohledem na výše uvedené opětovně uvádí, že účelem zákona je dle relevantní rozhodovací praxe zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání s veřejnými prostředky. Z právě uvedeného vyplývá, že zákonem chráněným zájmem je zajištění efektivní hospodářské soutěž a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, což ve svém důsledku zajišťuje hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Vzhledem k tomu, že zadavatel omezil minimální úroveň pro splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b), spočívající v předložení seznamu nejméně dvou referenčních zakázek, na pouze takové, jejíchž předmětem byla výlučně přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, aniž by to bylo nezbytné v souvislosti s plněním předmětné veřejné zakázky či s okolnostmi jejího zadání, způsobil, že se šetřeného zadávacího řízení mohl účastnit pouze velmi omezený počet dodavatelů, čímž došlo k narušení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí, které jsou základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jelikož v posuzovaném případě zadavatel při stanovení zadávacích podmínek nepostupoval dle zákona a znemožnil tak a priori účast potenciálním dodavatelů, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, došlo k výraznému narušení soutěžního prostředí, čímž se jedná o přestupek velmi závažného charakteru.

190.     K významu a rozsahu následku spáchaného přestupku Úřad dále konstatuje, že následkem shora popsaného nezákonného postupu zadavatele byla situace, kdy se potenciální zájemci o veřejnou z důvodu nepřiměřeně nastavených podmínek na technickou kvalifikaci nemohli této veřejné zakázky ucházet, v důsledku čehož mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků. Nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl v konečném důsledku získat ekonomicky výhodnější řešení, než v šetřeném případě.

191.     Ke způsobu spáchání přestupku, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad konstatuje, že obviněný sice nepostupoval úplně mimo režim zákona, nicméně postup obviněného mohl s ohledem na situaci v daném tržním odvětví, kdy dodávky očkovacích látek do ordinací PZS nebyly v minulosti realizovány v rámci zadávacího řízení a předmět plnění veřejné zakázky byl ze strany obviněných poptáván od jednoho dodavatele, znamenat absolutní omezení soutěže o daný předmět plnění veřejné zakázky.

192.     Úřad při určení výše pokuty zejména zohlednil okolnost, že cena plnění jednotlivých smluv o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021, od níž se odvíjí horní hranice pokuty dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, je společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž jak již Úřad uvedl v bodu 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí, z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek, a zároveň, že celkový předpokládaný objem očkovacích látek připadajících konkrétní pojišťovně (zadavateli) odpovídá poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let dané pojišťovny ku počtu těchto pojištěnců registrovaných u všech Zdravotních pojišťoven (zadavatelů). Jak tedy vyplývá z článku XIII. „Platební podmínky“ bodu 2 předmětných smluv, předpokládaná část celkového objemu očkovacích látek, která dále předurčuje celkovou uhrazenou cenu za předmětné plnění je pro každého zadavatele odlišná, a to právě na základě poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let k celkovému počtu těchto registrovaných pojištěnců. Úřad tak jako další hledisko nezbytné pro posouzení výše pokuty zohlednil právě počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let, neboť uvedený počet pojištěnců determinuje výši finančního čerpání ze smlouvy, přičemž ze Zdravotně pojistného plánu zadavatele na rok 2017, dostupného na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.ozp.cz/tiskove-centrum/pojistne-plany vyplývá, že celkový počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let činil 190 518 pojištěnců, což v návaznosti na citovaný článek XIII. „platební podmínky“ předmětných smluv, představuje zhruba 9 % všech registrovaných pojištěnců v této věkové skupině.

193.     Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce.

194.     Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání přestupku, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

195.     S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 210 000,- Kč. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

196.     Při určení výše pokuty vzal Úřad dále v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví za rok 2017, dostupné na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese http://www.ozp.cz/tiskove-centrum/vyrocni-zpravy vyplývá, že zadavatel k 31. 12. 2017 disponoval aktivy v celkové čisté výši 7 565 838 000 Kč, přičemž zadavatel dosáhl kladného výsledku hospodaření v daném účetním období ve výši 983 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze s ohledem na celkový objem finančních prostředků, se kterými zadavatel disponuje v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

197.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku X. tohoto rozhodnutí.

198.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K uložení pokuty obviněnému Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna

199.     S odkazem na bod 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1 písm. b) citovaného ustanovení zákona uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

200.     Ve výroku IV. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem dne 2. 11. 2017.

201.     Dle § 29 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká

a)      plynutím promlčení doby,

b)      smrtí fyzické osoby,

c)      zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce,

d)      vyhlášením amnestie.

202.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

203.     Podle § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní) promlčecí doba u přestupků 5 let.

204.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí uzavřením „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ dne 2. 11. 2017. Správní řízení bylo zahájeno dne 26. 10. 2018. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že neuplynula promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku.

205.     K uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008- 328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

206.     Úprava zákona o zadávání veřejných zakázek je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

207.     V návaznosti na výše uvedené provedl Úřad šetření, zda je v daném případě na místě zohlednit i jiné sbíhající přestupky, za které již zadavateli byla uložena pokuta podle zákona. Jak již bylo uvedeno v bodě 204. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke spáchání právě projednávaného přestupku došlo dne 2. 11. 2017. Z úřední činnosti je Úřadu známo, že  dne 2. 5. 2018 vydal ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0161/2018/VZ rozhodnutí z téhož dne, kterým zadavateli uložil pokutu za spáchání přestupků dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, kterého se zadavatel dopustil tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu  v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. S0003/2017/VZ ve lhůtě 10 dnů podle § 252 odst. 1 zákona ode dne doručení stejnopisu návrhu na zahájení citovaného správního řízení nedoručil vyjádření k návrhu navrhovatele a nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Uvedeného pochybení se zadavatel dopustil dne 13. 1. 2018. Za daný přestupek byla zadavateli dle § 268 odst. 2 písm. c) zákona uložena pokuta ve výši 20 000 Kč.

208.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že přestupek uvedený v bodě 207. odůvodnění tohoto rozhodnutí a právě projednávaný přestupek jsou sbíhajícími se správními delikty, za jejichž spáchání by bylo na místě dle principů trestního práva uložit souhrnný trest. Jelikož však (jak již bylo uvedeno výše) k takovému postupu nemá Úřad dostatečnou právní oporu v příslušných právních předpisech (tj. zejména ve správním řádu), Úřad postupoval při aplikaci zásady absorpce per analogiam tak, že přihlédl k již uložené pokutě a tuto zohlednil při ukládání pokuty za právě projednávaný správní delikt.

209.     Cena plnění předmětu „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ ze dne 2. 11. 2017, při jejímž uzavření se obviněný dopustil přestupku, dle přílohy č. 2 „Cena očkovacích látek pro pravidelná očkování pro roky 2018 až 2021 (Smluvní ceník)“ citovaných smlouvy činí částku 3 188 124 360,00 Kč bez DPH. Na tomto místě Úřad poznamenává, že výše uvedená cena plnění předmětu veřejné zakázky je cena společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek. Vzhledem ke skutečnosti, že sjednaná částka 3 188 124 360,00 Kč bez DPH je prostřednictvím předmětných smluv uzavřena každým jednotlivým zadavatelem samostatně, přičemž se však nejedná o částku násobenou počtem jednotlivých zadavatelů (sedmi samostatně uzavřenými smlouvami), nýbrž o částku společnou pro všechny zadavatele, kdy nelze v daném případě zjistit cenu pro každého zadavatele samostatně, vycházel Úřad s ohledem na právě uvedené, tj. nejednoznačnost celkové ceny plnění předmětu veřejné zakázky, z ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, a jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) zákona, uloží se za tento přestupek pokuta do 20 000 000 Kč. 

210.     Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

211.     Podle § 38 písm. a), b), c), d) a f) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele.

212.     Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

213.     Ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, a povahy na závažnosti přestupku, přihlédne, neboť tyto mají vliv na míru společenské škodlivosti přestupku. Skutečnost, že se jedná o výčet demonstrativní, dokládá především použití obratu „zejména“. V důvodové zprávě k zákonu o přestupcích je v souvislosti s touto skutečností uvedeno, že nejenže je s ohledem na specifika správního trestání (např. v řízeních navazujících na výkon dozoru) možné přihlížet k okolnostem dalším, ale není ani nutné přihlédnout vždy k těm okolnostem, které jsou v těchto ustanoveních (§ 37 a § 38 zákona o přestupcích) jmenovány, pokud nebudou v konkrétním případě pro posouzení společenské škodlivosti přestupku rozhodující.

214.     K povaze a závažnosti spáchaného přestupku Úřad s ohledem na výše uvedené opětovně uvádí, že účelem zákona je dle relevantní rozhodovací praxe zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání s veřejnými prostředky. Z právě uvedeného vyplývá, že zákonem chráněným zájmem je zajištění efektivní hospodářské soutěž a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, což ve svém důsledku zajišťuje hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Vzhledem k tomu, že zadavatel omezil minimální úroveň pro splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b), spočívající v předložení seznamu nejméně dvou referenčních zakázek, na pouze takové, jejíchž předmětem byla výlučně přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, aniž by to bylo nezbytné v souvislosti s plněním předmětné veřejné zakázky či s okolnostmi jejího zadání, způsobil, že se šetřeného zadávacího řízení mohl účastnit pouze velmi omezený počet dodavatelů, čímž došlo k narušení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí, které jsou základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jelikož v posuzovaném případě zadavatel při stanovení zadávacích podmínek nepostupoval dle zákona a znemožnil tak a priori účast potenciálním dodavatelů, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, došlo k výraznému narušení soutěžního prostředí, čímž se jedná o přestupek velmi závažného charakteru.

215.     K významu a rozsahu následku spáchaného přestupku Úřad dále konstatuje, že následkem shora popsaného nezákonného postupu zadavatele byla situace, kdy se potenciální zájemci o veřejnou z důvodu nepřiměřeně nastavených podmínek na technickou kvalifikaci nemohli této veřejné zakázky ucházet, v důsledku čehož mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků. Nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl v konečném důsledku získat ekonomicky výhodnější řešení, než v šetřeném případě.

216.     Ke způsobu spáchání přestupku, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad konstatuje, že obviněný sice nepostupoval úplně mimo režim zákona, nicméně postup obviněného mohl s ohledem na situaci v daném tržním odvětví, kdy dodávky očkovacích látek do ordinací PZS nebyly v minulosti realizovány v rámci zadávacího řízení a předmět plnění veřejné zakázky byl ze strany obviněných poptáván od jednoho dodavatele, znamenat absolutní omezení soutěže o daný předmět plnění veřejné zakázky.

217.     Úřad při určení výše pokuty zejména zohlednil okolnost, že cena plnění jednotlivých smluv o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021, od níž se odvíjí horní hranice pokuty dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, je společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž jak již Úřad uvedl v bodu 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí, z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek, a zároveň, že celkový předpokládaný objem očkovacích látek připadajících konkrétní pojišťovně (zadavateli) odpovídá poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let dané pojišťovny ku počtu těchto pojištěnců registrovaných u všech Zdravotních pojišťoven (zadavatelů). Jak tedy vyplývá z článku XIII. „Platební podmínky“ bodu 2 předmětných smluv, předpokládaná část celkového objemu očkovacích látek, která dále předurčuje celkovou uhrazenou cenu za předmětné plnění je pro každého zadavatele odlišná, a to právě na základě poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let k celkovému počtu těchto registrovaných pojištěnců. Úřad tak jako další hledisko nezbytné pro posouzení výše pokuty zohlednil právě počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let, neboť uvedený počet pojištěnců determinuje výši finančního čerpání ze smlouvy, přičemž ze Zdravotně pojistného plánu zadavatele na rok 2017, dostupného na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.rbp-zp.cz/o-nas/zdravotne-pojistne-plany/ vyplývá, že celkový počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let činil 102 033 pojištěnců, což v návaznosti na citovaný článek XIII. „platební podmínky“ předmětných smluv, představuje zhruba 5 % všech registrovaných pojištěnců v této věkové skupině.

218.     Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce.

219.     Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání přestupku, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

220.     S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 150 000,- Kč. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

221.     Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny za rok 2017, dostupné na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.rbp-zp.cz/o-nas/vyrocni-zpravy/ vyplývá, že zadavatel k 31. 12. 2017 disponoval aktivy v celkové čisté výši 2 906 740 000 Kč, přičemž zadavatel dosáhl kladného výsledku hospodaření v daném účetním období ve výši 1 213 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze s ohledem na celkový objem finančních prostředků, se kterými zadavatel disponuje v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

222.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku XI. tohoto rozhodnutí.

223.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K uložení pokuty obviněnému Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky

224.     S odkazem na bod 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1 písm. b) citovaného ustanovení zákona uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

225.     Ve výroku V. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný Česká průmyslová zdravotní pojišťovna dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem dne 7. 11. 2017.

226.      Dle § 29 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká

a)      plynutím promlčení doby,

b)      smrtí fyzické osoby,

c)      zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce,

d)      vyhlášením amnestie.

227.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

228.     Podle § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní) promlčecí doba u přestupků 5 let.

229.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku V. tohoto rozhodnutí uzavřením „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ dne 7. 11. 2017. Správní řízení bylo zahájeno dne 26. 10. 2018. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že neuplynula promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku.

230.     K uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku V. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008- 328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

231.     Úprava zákona o zadávání veřejných zakázek je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

232.     V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že v době vydání tohoto rozhodnutí není Úřadem vedeno jiné správní řízení o přestupku zadavatele, z čehož vyplývá, že se v šetřeném případě zásada absorpce neuplatní. Úřad rovněž konstatuje, že toto rozhodnutí není v době svého vydání ani v souběhu s jiným, dříve vydaným rozhodnutím Úřadu.

233.     Cena plnění předmětu „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ ze dne 7. 11. 2017, při jejímž uzavření se obviněný dopustil přestupku, dle přílohy č. 2 „Cena očkovacích látek pro pravidelná očkování pro roky 2018 až 2021 (Smluvní ceník)“ citovaných smlouvy činí částku 3 188 124 360,00 Kč bez DPH. Na tomto místě Úřad poznamenává, že výše uvedená cena plnění předmětu veřejné zakázky je cena společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek. Vzhledem ke skutečnosti, že sjednaná částka 3 188 124 360,00 Kč bez DPH je prostřednictvím předmětných smluv uzavřena každým jednotlivým zadavatelem samostatně, přičemž se však nejedná o částku násobenou počtem jednotlivých zadavatelů (sedmi samostatně uzavřenými smlouvami), nýbrž o částku společnou pro všechny zadavatele, kdy nelze v daném případě zjistit cenu pro každého zadavatele samostatně, vycházel Úřad s ohledem na právě uvedené, tj. nejednoznačnost celkové ceny plnění předmětu veřejné zakázky, z ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, a jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) zákona, uloží se za tento přestupek pokuta do 20 000 000 Kč. 

234.     Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

235.     Podle § 38 písm. a), b), c), d) a f) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele.

236.     Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

237.     Ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, a povahy na závažnosti přestupku, přihlédne, neboť tyto mají vliv na míru společenské škodlivosti přestupku. Skutečnost, že se jedná o výčet demonstrativní, dokládá především použití obratu „zejména“. V důvodové zprávě k zákonu o přestupcích je v souvislosti s touto skutečností uvedeno, že nejenže je s ohledem na specifika správního trestání (např. v řízeních navazujících na výkon dozoru) možné přihlížet k okolnostem dalším, ale není ani nutné přihlédnout vždy k těm okolnostem, které jsou v těchto ustanoveních (§ 37 a § 38 zákona o přestupcích) jmenovány, pokud nebudou v konkrétním případě pro posouzení společenské škodlivosti přestupku rozhodující.

238.     K povaze a závažnosti spáchaného přestupku Úřad s ohledem na výše uvedené opětovně uvádí, že účelem zákona je dle relevantní rozhodovací praxe zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání s veřejnými prostředky. Z právě uvedeného vyplývá, že zákonem chráněným zájmem je zajištění efektivní hospodářské soutěž a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, což ve svém důsledku zajišťuje hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Vzhledem k tomu, že zadavatel omezil minimální úroveň pro splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b), spočívající v předložení seznamu nejméně dvou referenčních zakázek, na pouze takové, jejíchž předmětem byla výlučně přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, aniž by to bylo nezbytné v souvislosti s plněním předmětné veřejné zakázky či s okolnostmi jejího zadání, způsobil, že se šetřeného zadávacího řízení mohl účastnit pouze velmi omezený počet dodavatelů, čímž došlo k narušení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí, které jsou základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jelikož v posuzovaném případě zadavatel při stanovení zadávacích podmínek nepostupoval dle zákona a znemožnil tak a priori účast potenciálním dodavatelů, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, došlo k výraznému narušení soutěžního prostředí, čímž se jedná o přestupek velmi závažného charakteru.

239.     K významu a rozsahu následku spáchaného přestupku Úřad dále konstatuje, že následkem shora popsaného nezákonného postupu zadavatele byla situace, kdy se potenciální zájemci o veřejnou z důvodu nepřiměřeně nastavených podmínek na technickou kvalifikaci nemohli této veřejné zakázky ucházet, v důsledku čehož mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků. Nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl v konečném důsledku získat ekonomicky výhodnější řešení, než v šetřeném případě.

240.     Ke způsobu spáchání přestupku, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad konstatuje, že obviněný sice nepostupoval úplně mimo režim zákona, nicméně postup obviněného mohl s ohledem na situaci v daném tržním odvětví, kdy dodávky očkovacích látek do ordinací PZS nebyly v minulosti realizovány v rámci zadávacího řízení a předmět plnění veřejné zakázky byl ze strany obviněných poptáván od jednoho dodavatele, znamenat absolutní omezení soutěže o daný předmět plnění veřejné zakázky.

241.     Úřad při určení výše pokuty zejména zohlednil okolnost, že cena plnění jednotlivých smluv o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021, od níž se odvíjí horní hranice pokuty dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, je společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž jak již Úřad uvedl v bodu 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí, z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek, a zároveň, že celkový předpokládaný objem očkovacích látek připadajících konkrétní pojišťovně (zadavateli) odpovídá poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let dané pojišťovny ku počtu těchto pojištěnců registrovaných u všech Zdravotních pojišťoven (zadavatelů). Jak tedy vyplývá z článku XIII. „Platební podmínky“ bodu 2 předmětných smluv, předpokládaná část celkového objemu očkovacích látek, která dále předurčuje celkovou uhrazenou cenu za předmětné plnění je pro každého zadavatele odlišná, a to právě na základě poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let k celkovému počtu těchto registrovaných pojištěnců. Úřad tak jako další hledisko nezbytné pro posouzení výše pokuty zohlednil právě počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let, neboť uvedený počet pojištěnců determinuje výši finančního čerpání ze smlouvy, přičemž ze Zdravotně pojistného plánu zadavatele na rok 2017, dostupného na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.vozp.cz/cs/o-pojistovne/tiskovy-servis/zdravotne-pojistny-plan/ vyplývá, že celkový počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let činil 150 401 pojištěnců, což v návaznosti na citovaný článek XIII. „platební podmínky“ předmětných smluv, představuje zhruba 7 % všech registrovaných pojištěnců v této věkové skupině.

242.     Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce.

243.     Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání přestupku, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

244.     S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 180 000,- Kč. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

245.     Při určení výše pokuty vzal Úřad dále v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2016, dostupné na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.vozp.cz/cs/o-pojistovne/tiskovy-servis/vyrocni-zpravy/ vyplývá, že zadavatel k 31. 12. 2016 disponoval aktivy v celkové čisté výši 3 784 132 000 Kč, přičemž zadavatel dosáhl kladného výsledku hospodaření v daném účetním období ve výši 355 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze s ohledem na celkový objem finančních prostředků, se kterými zadavatel disponuje v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

246.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku XII. tohoto rozhodnutí.

247.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K uložení pokuty obviněnému Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky

248.     S odkazem na bod 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1 písm. b) citovaného ustanovení zákona uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

249.     Ve výroku VI. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem dne 30. 10. 2017.

250.     Dle § 29 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká

a)      plynutím promlčení doby,

b)      smrtí fyzické osoby,

c)      zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce,

d)      vyhlášením amnestie.

251.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

252.     Podle § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní) promlčecí doba u přestupků 5 let.

253.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku VI. tohoto rozhodnutí uzavřením „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ dne 30. 10. 2017. Správní řízení bylo zahájeno dne 26. 10. 2018. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že neuplynula promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku.

254.     K uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku VI. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008- 328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

255.     Úprava zákona o zadávání veřejných zakázek je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

256.     V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že v době vydání tohoto rozhodnutí není Úřadem vedeno jiné správní řízení o přestupku zadavatele, z čehož vyplývá, že se v šetřeném případě zásada absorpce neuplatní. Úřad rovněž konstatuje, že toto rozhodnutí není v době svého vydání ani v souběhu s jiným, dříve vydaným rozhodnutím Úřadu.

257.     Cena plnění předmětu „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ ze dne 30. 10. 2017, při jejímž uzavření se obviněný dopustil přestupku, dle přílohy č. 2 „Cena očkovacích látek pro pravidelná očkování pro roky 2018 až 2021 (Smluvní ceník)“ citovaných smlouvy činí částku 3 188 124 360,00 Kč bez DPH. Na tomto místě Úřad poznamenává, že výše uvedená cena plnění předmětu veřejné zakázky je cena společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek. Vzhledem ke skutečnosti, že sjednaná částka 3 188 124 360,00 Kč bez DPH je prostřednictvím předmětných smluv uzavřena každým jednotlivým zadavatelem samostatně, přičemž se však nejedná o částku násobenou počtem jednotlivých zadavatelů (sedmi samostatně uzavřenými smlouvami), nýbrž o částku společnou pro všechny zadavatele, kdy nelze v daném případě zjistit cenu pro každého zadavatele samostatně, vycházel Úřad s ohledem na právě uvedené, tj. nejednoznačnost celkové ceny plnění předmětu veřejné zakázky, z ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, a jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) zákona, uloží se za tento přestupek pokuta do 20 000 000 Kč.

258.     Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

259.     Podle § 38 písm. a), b), c), d) a f) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele.

260.     Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

261.     Ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, a povahy na závažnosti přestupku, přihlédne, neboť tyto mají vliv na míru společenské škodlivosti přestupku. Skutečnost, že se jedná o výčet demonstrativní, dokládá především použití obratu „zejména“. V důvodové zprávě k zákonu o přestupcích je v souvislosti s touto skutečností uvedeno, že nejenže je s ohledem na specifika správního trestání (např. v řízeních navazujících na výkon dozoru) možné přihlížet k okolnostem dalším, ale není ani nutné přihlédnout vždy k těm okolnostem, které jsou v těchto ustanoveních (§ 37 a § 38 zákona o přestupcích) jmenovány, pokud nebudou v konkrétním případě pro posouzení společenské škodlivosti přestupku rozhodující.

262.     K povaze a závažnosti spáchaného přestupku Úřad s ohledem na výše uvedené opětovně uvádí, že účelem zákona je dle relevantní rozhodovací praxe zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání s veřejnými prostředky. Z právě uvedeného vyplývá, že zákonem chráněným zájmem je zajištění efektivní hospodářské soutěž a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, což ve svém důsledku zajišťuje hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Vzhledem k tomu, že zadavatel omezil minimální úroveň pro splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b), spočívající v předložení seznamu nejméně dvou referenčních zakázek, na pouze takové, jejíchž předmětem byla výlučně přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, aniž by to bylo nezbytné v souvislosti s plněním předmětné veřejné zakázky či s okolnostmi jejího zadání, způsobil, že se šetřeného zadávacího řízení mohl účastnit pouze velmi omezený počet dodavatelů, čímž došlo k narušení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí, které jsou základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jelikož v posuzovaném případě zadavatel při stanovení zadávacích podmínek nepostupoval dle zákona a znemožnil tak a priori účast potenciálním dodavatelů, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, došlo k výraznému narušení soutěžního prostředí, čímž se jedná o přestupek velmi závažného charakteru.

263.     K významu a rozsahu následku spáchaného přestupku Úřad dále konstatuje, že následkem shora popsaného nezákonného postupu zadavatele byla situace, kdy se potenciální zájemci o veřejnou z důvodu nepřiměřeně nastavených podmínek na technickou kvalifikaci nemohli této veřejné zakázky ucházet, v důsledku čehož mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků. Nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl v konečném důsledku získat ekonomicky výhodnější řešení, než v šetřeném případě.

264.     Ke způsobu spáchání přestupku, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad konstatuje, že obviněný sice nepostupoval úplně mimo režim zákona, nicméně postup obviněného mohl s ohledem na situaci v daném tržním odvětví, kdy dodávky očkovacích látek do ordinací PZS nebyly v minulosti realizovány v rámci zadávacího řízení a předmět plnění veřejné zakázky byl ze strany obviněných poptáván od jednoho dodavatele, znamenat absolutní omezení soutěže o daný předmět plnění veřejné zakázky.

265.     Úřad při určení výše pokuty zejména zohlednil okolnost, že cena plnění jednotlivých smluv o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021, od níž se odvíjí horní hranice pokuty dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, je společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž jak již Úřad uvedl v bodu 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí, z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek, a zároveň, že celkový předpokládaný objem očkovacích látek připadajících konkrétní pojišťovně (zadavateli) odpovídá poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let dané pojišťovny ku počtu těchto pojištěnců registrovaných u všech Zdravotních pojišťoven (zadavatelů). Jak tedy vyplývá z článku XIII. „Platební podmínky“ bodu 2 předmětných smluv, předpokládaná část celkového objemu očkovacích látek, která dále předurčuje celkovou uhrazenou cenu za předmětné plnění je pro každého zadavatele odlišná, a to právě na základě poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let k celkovému počtu těchto registrovaných pojištěnců. Úřad tak jako další hledisko nezbytné pro posouzení výše pokuty zohlednil právě počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let, neboť uvedený počet pojištěnců determinuje výši finančního čerpání ze smlouvy, přičemž ze Zdravotně pojistného plánu zadavatele na rok 2017, dostupného na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.zpmvcr.cz/o-nas/dokumenty/zdravotne-pojistne-plany/ vyplývá, že celkový počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let činil 280 838 pojištěnců, což v návaznosti na citovaný článek XIII. „platební podmínky“ předmětných smluv, představuje zhruba 13 % všech registrovaných pojištěnců v této věkové skupině.

266.     Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce.

267.     Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání přestupku, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

268.     S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 250 000,- Kč. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

269.     Při určení výše pokuty vzal Úřad dále v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky za rok 2016, dostupné na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.zpmvcr.cz/o-nas/dokumenty/vyrocni-zpravy/ vyplývá, že zadavatel k 31. 12. 2016 disponoval aktivy v celkové čisté výši 7 733 370 000 Kč, přičemž zadavatel dosáhl kladného výsledku hospodaření v daném účetním období ve výši 2 123 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze s ohledem na celkový objem finančních prostředků, se kterými zadavatel disponuje v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

270.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku XIII. tohoto rozhodnutí.

271.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K uložení pokuty obviněnému Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

272.     S odkazem na bod 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1 písm. b) citovaného ustanovení zákona uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

273.     Ve výroku VII. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný Zaměstnanecká pojišťovna Škoda dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 73 odst. 6 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, když minimální úroveň pro splnění požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona specifikovanou v bodu 6.4.1. zadávací dokumentace nevymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, neboť předmětný požadavek spočívající v doložení realizace nejméně dvou referenčních zakázek, kdy souhrnná hodnota těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 300 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota alespoň jedné z těchto referenčních zakázek (cena dodaných léčivých přípravků), dosažená v průběhu tří po sobě bezprostředně následujících let, musela činit alespoň 25 mil. Kč bez DPH, omezil pouze na reference, jejíchž předmětem byla přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, čímž postupoval v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a obviněný zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ s vybraným dodavatelem dne 2. 11. 2017.

274.     Dle § 29 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká

a)      plynutím promlčení doby,

b)      smrtí fyzické osoby,

c)      zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce,

d)      vyhlášením amnestie.

275.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

276.     Podle § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní) promlčecí doba u přestupků 5 let.

277.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku VII. tohoto rozhodnutí uzavřením „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ dne 2. 11. 2017. Správní řízení bylo zahájeno dne 26. 10. 2018. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že neuplynula promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku.

278.     K uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku VII. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008- 328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

279.     Úprava zákona o zadávání veřejných zakázek je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

280.     V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že v době vydání tohoto rozhodnutí není Úřadem vedeno jiné správní řízení o přestupku zadavatele, z čehož vyplývá, že se v šetřeném případě zásada absorpce neuplatní. Úřad rovněž konstatuje, že toto rozhodnutí není v době svého vydání ani v souběhu s jiným, dříve vydaným rozhodnutím Úřadu.

281.     Cena plnění předmětu „Smlouvy o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021“ ze dne 2. 11. 2017, při jejímž uzavření se obviněný dopustil přestupku, dle přílohy č. 2 „Cena očkovacích látek pro pravidelná očkování pro roky 2018 až 2021 (Smluvní ceník)“ citovaných smlouvy činí částku 3 188 124 360,00 Kč bez DPH. Na tomto místě Úřad poznamenává, že výše uvedená cena plnění předmětu veřejné zakázky je cena společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek. Vzhledem ke skutečnosti, že sjednaná částka 3 188 124 360,00 Kč bez DPH je prostřednictvím předmětných smluv uzavřena každým jednotlivým zadavatelem samostatně, přičemž se však nejedná o částku násobenou počtem jednotlivých zadavatelů (sedmi samostatně uzavřenými smlouvami), nýbrž o částku společnou pro všechny zadavatele, kdy nelze v daném případě zjistit cenu pro každého zadavatele samostatně, vycházel Úřad s ohledem na právě uvedené, tj. nejednoznačnost celkové ceny plnění předmětu veřejné zakázky, z ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, a jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) zákona, uloží se za tento přestupek pokuta do 20 000 000 Kč. 

282.     Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

283.     Podle § 38 písm. a), b), c), d) a f) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele.

284.     Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

285.     Ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, a povahy na závažnosti přestupku, přihlédne, neboť tyto mají vliv na míru společenské škodlivosti přestupku. Skutečnost, že se jedná o výčet demonstrativní, dokládá především použití obratu „zejména“. V důvodové zprávě k zákonu o přestupcích je v souvislosti s touto skutečností uvedeno, že nejenže je s ohledem na specifika správního trestání (např. v řízeních navazujících na výkon dozoru) možné přihlížet k okolnostem dalším, ale není ani nutné přihlédnout vždy k těm okolnostem, které jsou v těchto ustanoveních (§ 37 a § 38 zákona o přestupcích) jmenovány, pokud nebudou v konkrétním případě pro posouzení společenské škodlivosti přestupku rozhodující.

286.     K povaze a závažnosti spáchaného přestupku Úřad s ohledem na výše uvedené opětovně uvádí, že účelem zákona je dle relevantní rozhodovací praxe zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání s veřejnými prostředky. Z právě uvedeného vyplývá, že zákonem chráněným zájmem je zajištění efektivní hospodářské soutěž a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, což ve svém důsledku zajišťuje hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. Vzhledem k tomu, že zadavatel omezil minimální úroveň pro splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b), spočívající v předložení seznamu nejméně dvou referenčních zakázek, na pouze takové, jejíchž předmětem byla výlučně přímá distribuce/dodávka léčivých přípravků do ordinací poskytovatelů zdravotních služeb, aniž by to bylo nezbytné v souvislosti s plněním předmětné veřejné zakázky či s okolnostmi jejího zadání, způsobil, že se šetřeného zadávacího řízení mohl účastnit pouze velmi omezený počet dodavatelů, čímž došlo k narušení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí, které jsou základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jelikož v posuzovaném případě zadavatel při stanovení zadávacích podmínek nepostupoval dle zákona a znemožnil tak a priori účast potenciálním dodavatelů, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, došlo k výraznému narušení soutěžního prostředí, čímž se jedná o přestupek velmi závažného charakteru.

287.     K významu a rozsahu následku spáchaného přestupku Úřad dále konstatuje, že následkem shora popsaného nezákonného postupu zadavatele byla situace, kdy se potenciální zájemci o veřejnou z důvodu nepřiměřeně nastavených podmínek na technickou kvalifikaci nemohli této veřejné zakázky ucházet, v důsledku čehož mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků. Nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl v konečném důsledku získat ekonomicky výhodnější řešení, než v šetřeném případě.

288.     Ke způsobu spáchání přestupku, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad konstatuje, že obviněný sice nepostupoval úplně mimo režim zákona, nicméně postup obviněného mohl s ohledem na situaci v daném tržním odvětví, kdy dodávky očkovacích látek do ordinací PZS nebyly v minulosti realizovány v rámci zadávacího řízení a předmět plnění veřejné zakázky byl ze strany obviněných poptáván od jednoho dodavatele, znamenat absolutní omezení soutěže o daný předmět plnění veřejné zakázky.

289.     Úřad při určení výše pokuty zejména zohlednil okolnost, že cena plnění jednotlivých smluv o zajištění komplexní dodávky a distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování v letech 2018 – 2021, od níž se odvíjí horní hranice pokuty dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, je společná pro všechny zadavatele, jež předmětnou smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřeli, přičemž jak již Úřad uvedl v bodu 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí, z výše citovaných smluv vyplývá, že sjednaná cena je cenou maximální možnou dle předpokládaného/odhadovaného množství dávek očkovacích látek, a zároveň, že celkový předpokládaný objem očkovacích látek připadajících konkrétní pojišťovně (zadavateli) odpovídá poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let dané pojišťovny ku počtu těchto pojištěnců registrovaných u všech Zdravotních pojišťoven (zadavatelů). Jak tedy vyplývá z článku XIII. „Platební podmínky“ bodu 2 předmětných smluv, předpokládaná část celkového objemu očkovacích látek, která dále předurčuje celkovou uhrazenou cenu za předmětné plnění je pro každého zadavatele odlišná, a to právě na základě poměru počtu registrovaných pojištěnců ve věkové skupině do 20 let k celkovému počtu těchto registrovaných pojištěnců. Úřad tak jako další hledisko nezbytné pro posouzení výše pokuty zohlednil právě počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let, neboť uvedený počet pojištěnců determinuje výši finančního čerpání ze smlouvy, přičemž ze Zdravotně pojistného plánu zadavatele na rok 2017, dostupného na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.zpskoda.cz/o-nas/zdravotne-pojistne-plany vyplývá, že celkový počet pojištěnců ve věkové skupině do 20 let činil 32 384 pojištěnců, což v návaznosti na citovaný článek XIII. „platební podmínky“ předmětných smluv, představuje zhruba 2 % všech registrovaných pojištěnců v této věkové skupině.

290.     Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce.

291.     Úřad současně stanovil výši sankčního postihu tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků za spáchání přestupku, neboť uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

292.     S ohledem na výše uvedené se Úřad rozhodl uložit pokutu ve výši 100 000,- Kč. Vzhledem k výši horní hranice zákonné sazby, Úřad posoudil stanovenou výši pokuty za dostačující a naplňující současně preventivní i represivní charakter uložení sankce.

293.     Při určení výše pokuty vzal Úřad dále v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy Zaměstnanecké pojišťovny Škoda za rok 2017, dostupné na oficiálních webových stránkách zadavatele na adrese https://www.zpskoda.cz/o-nas/vyrocni-zpravy vyplývá, že zadavatel k 31. 12. 2017 disponoval aktivy v celkové čisté výši 1 351 594 000 Kč, přičemž zadavatel dosáhl kladného výsledku hospodaření v daném účetním období ve výši 231 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze s ohledem na celkový objem finančních prostředků, se kterými zadavatel disponuje v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

294.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku XIV. tohoto rozhodnutí.

295.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K výrokům XV. – XXI. tohoto rozhodnutí

Souhrnně k uložení náhrad nákladů řízení

296.     Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

297.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

298.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

299.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

K uložení náhrad nákladů řízení obviněnému Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky

300.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XV. tohoto rozhodnutí.

301.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018001438.

K uložení náhrad nákladů řízení obviněnému Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

302.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný Česká průmyslová zdravotní pojišťovna dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XVI. tohoto rozhodnutí.

303.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018002438.

K uložení náhrad nákladů řízení obviněnému Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví

304.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XVII. tohoto rozhodnutí.

305.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018003438.

K uložení náhrad nákladů řízení obviněnému Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna

306.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XVIII. tohoto rozhodnutí.

307.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018004438.

K uložení náhrad nákladů řízení obviněnému Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky

308.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XIX. tohoto rozhodnutí.

309.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018005438.

K uložení náhrad nákladů řízení obviněnému Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky

310.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XX. tohoto rozhodnutí.

311.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018006438.

K uložení náhrad nákladů řízení obviněnému Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

312.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný Zaměstnanecká pojišťovna Škoda dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XXI. tohoto rozhodnutí.

313.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018007438.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3

2.             Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Jeremenkova 161/11, 703 00 Ostrava

3.             Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Roškotova 1225/1, 140 00 Praha 4

4.             Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, Michálkovická 967/108, 710 00 Ostrava

5.             Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Drahobejlova 1404/4, 190 00 Praha 9

6.             Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, Vinohradská 2577/178, 130 00 Praha 3

7.             Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Husova 302/5, 293 01 Mladá Boleslav

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy