číslo jednací: S0471/2018/VZ-01031/2019/531/MHo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 16.11.2018, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10 – Vršovice,
• navrhovatel – SOITRON s.r.o., IČO 27270599, se sídlem Pekařská 621/7, 155 00 Praha 5 – Jinonice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 16.10.2018 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6 – Břevnov,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění komplexní antivirové ochrany pro resort životního prostředí“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 3.8.2018 a  ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 6.8.2018, pod ev. č. Z2018-026801, ve znění oprav uveřejněných dne 23.8.2018 a dne 10.9.2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7.8.2018 pod ev. č. 2018/S 150-344017, ve znění oprav uveřejněných dne 25.8.2018 pod ev. č. 2018/S 163-372444 a dne 11.9.2018 pod ev. č. 2018/S 174-394553,

rozhodl takto:           

Návrh navrhovatele – SOITRON s.r.o., IČO 27270599, se sídlem Pekařská 621/7, 155 00 Praha 5 – ze dne 16.11.2018 se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, IČO 00164801, se sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10 – Vršovice (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve Věstníku veřejných zakázek dne 6.8.2018 pod ev. č. Z2018-026801, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7.8.2018 pod ev. č. 2018/S 150-344017, oznámení o zahájení otevřeného zadávacího řízení veřejné zakázky „Zajištění komplexní antivirové ochrany pro resort životního prostředí“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 3.8.2018 a tímto dnem bylo podle § 56 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

2.             V bodu II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávky, přičemž z bodu II.2.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že jejím předmětem je „zajištění antivirové ochrany koncových stanic, serverů a mobilních telefonů, včetně zajištění případných upgradů, technické podpory a aktualizace virových databází. Veřejná zakázka je určena pro vybrané subjekty v rámci resortu životního prostředí.“.

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.2.6) oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 5 272 000,- Kč bez DPH.

4.             Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení dále určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž v bodu IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 6.9.2018. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem následně změněna na 12.9.2018 a poté na 17.9.2018.

5.             Základním kritériem hodnocení pro zadání veřejné zakázky stanoveným v bodu II.2.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení byla nejnižší nabídková cena.

6.             Z dokumentu „Seznam přijatých nabídek podaných elektronickými prostředky“ ze dne 17.9.2018 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem dvě nabídky na plnění veřejné zakázky, a to nabídku navrhovatele – SOITRON s.r.o., IČO 27270599, se sídlem Pekařská 621/7, 155 00 Praha 5 – Jinonice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 16.10.2018 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6 – Břevnov (dále jen „navrhovatel“), a nabídku dodavatele – ESET software spol. s r.o., IČO 26467593, se sídlem Jankovcova 1037/49, 170 00 Praha 7 (dále jen „vybraný dodavatel“).

7.             Zadavatel „Rozhodnutím a oznámením o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 8.10.2018 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) oznámil navrhovateli, že rozhodl podle § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona o jeho vyloučení ze zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

8.             Navrhovatel proti svému vyloučení podal námitky ze dne 22.10.2018, jež byly zadavateli doručeny téhož dne. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 6.11.2018, které bylo navrhovateli doručeno dne 7.11.2018, tyto námitky odmítl.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 16.11.2018 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

10.         Z návrhu navrhovatele vyplývá, že směřuje proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení.      

11.         Navrhovatel v úvodu návrhu sděluje, že zadavatel rozhodnutím o vyloučení porušil zákon, přičemž nesouhlasí s důvody pro své vyloučení.

12.         Navrhovatel primárně namítá, že byl z účasti v zadávacím řízení vyloučen pro údajné nesplnění požadavků zadavatele dle přílohy č. 7 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 7“). Příloha č. 7 obsahuje technickou specifikaci požadovaného plnění a nebyla zveřejněna na profilu zadavatele, ale byla dodavatelům poskytnuta na vyžádání. Navrhovatel podotýká, že zadávací dokumentace, jakož i návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky, jenž tvoří přílohu č. 6 „Návrh smlouvy“ zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“), obsahují chybné odkazy na čl. 12.6.9. zadávací dokumentace, který se týká vypracování nabídkové ceny, a do zadávacího řízení je tak tímto vnesen prvek zmatečnosti a netransparentnosti.

13.         K argumentu zadavatele týkajícího se toho, že navrhovatel mohl v průběhu zadávacího řízení požádat o vysvětlení zadávací dokumentace, navrhovatel sděluje, že skutečnost, že o vysvětlení zadávací dokumentace nepožádal, mu nelze klást k tíži, neboť dodavatelé nejsou povinni o vysvětlení zadávací dokumentace žádat. Nadto navrhovatel podotýká, že jím podané námitky, stejně tak ani návrh, nesměřují proti zadávacím podmínkám, ale proti rozhodnutí o vyloučení.

14.         Navrhovatel považuje za naprosto zásadní, že příloha č. 7, jež obsahuje technickou specifikaci požadovaného plnění, nebyla zadavatelem inkorporována do návrhu smlouvy, ale návrh smlouvy na ni pouze odkazuje, což rozhodně nelze považovat za dostatečné. Navrhovatel tak byl z účasti v zadávacím řízení vyloučen pro nesplnění požadavků, které nejsou řádně zahrnuty do smlouvy a nebudou tudíž pro vybraného dodavatele při realizaci veřejné zakázky závazné. I pokud by tedy navrhovatel ve své nabídce skutečně nesplnil veškeré požadavky zadavatele uvedené v příloze č. 7, jak tvrdí zadavatel, není možné jeho vyloučení z tohoto důvodu považovat za zákonné, a to s ohledem na nezávaznost těchto požadavků pro vybraného dodavatele. K tomu navrhovatel doplňuje, že součástí smlouvy na plnění veřejné zakázky není ani samotná zadávací dokumentace, jejímž prostřednictvím by se mohla příloha č. 7 stát součástí smlouvy. Navrhovatel tedy akcentuje, že jej zadavatel nebyl oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení pro údajné nesplnění konkrétních požadavků, jež nebudou pro vybraného dodavatele závazné, a nebude je možno vymáhat.

15.         Navrhovatel dále poznamenává, že návrh smlouvy představoval přílohu č. 6 zadávací dokumentace, přičemž navrhovatel nebyl oprávněn dle čl. 6.2. zadávací dokumentace činit změny či doplnění závazných požadavků zadavatele uvedených v návrhu smlouvy, vyjma údajů, u nichž vyplývá z obsahu těchto požadavků povinnost jejich doplnění. Doplnění technické specifikace do návrhu smlouvy bylo tedy ze strany dodavatelů zcela vyloučeno. Obdobně bylo takové doplnění vyloučeno i s ohledem na příslušná ustanovení zákona. K tomu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R156,157/2014/VZ-15743/2014/323/PMo ze dne 25.7.2014, v němž byl posuzován případ, kdy příslušný uchazeč nezařadil přílohu návrhu smlouvy ve své nabídce přímo k tomuto návrhu, ale tato byla zařazena na jiném místě podané nabídky. I toto pochybení, které by se mohlo jevit jako čistě formální, bylo Úřadem shledáno jako nesprávné a ze strany zadavatele nutně sankcionované, s tím, že v rámci nabídky je zapotřebí na návrh smlouvy nazírat jako na samostatný dokument.

16.         Navrhovatel v dalším označuje za netransparentní odkaz zadavatele na § 48 odst. 2 písm. c) zákona učiněný v rozhodnutí o vyloučení, když zadavatel navrhovateli vytýká, že jím nabídnuté řešení nesplňuje zadávací podmínky, nikoliv to, že „údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.“. Navrhovateli proto není zřejmé, k čemu se výše zmíněné ustanovení zákona vztahuje, resp. proč na něj zadavatel odkázal, a z jakého důvodu byl tedy z účasti v zadávacím řízení vlastně vyloučen.

17.         Navrhovatel se v další části návrhu vyjadřuje ke konkrétním důvodům pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. K údajně nevyhovujícímu způsobu instalace software navrhovatel uvádí, že pro instalaci na dedikovaný fyzický server s operačním systémem Microsoft Windows doporučuje využít integrované funkce Hyper-V, kdy se k instalaci použije Virtuální Image a pro instalaci na dedikovaný fyzický server s operačním systémem Linux doporučuje použít jednoduchý způsob instalace pomocí Virtuální Image vložený do KVM s replikací údajů fyzického stroje na stroj virtuální. Coby aktualizační, komunikační a instalační bod může být využit jakýkoliv koncový bod se systémem Microsoft Windows nebo Linux s využitím role Relay. Navrhovatel k tomuto důvodu svého vyloučení doplňuje, že jeho řešení je dodáváno jako předkonfigurovaná Virtuální appliance, provozovaná výhradně na systému Linux, a to bez nutnosti následných nákladů spojených s licencemi na operační systém, kdy je celý backend systému dodáván výrobcem, a tudíž je garantována i jeho bezpečnost, bez nutnosti správy aktualizací systémových komponent ze strany zadavatele. To vše pro ulehčení nákladů na systémové licence i zdroje IT oddělení. Zadavatel tudíž není omezen v nasazení navrhovaného řešení.

18.         K údajně nedostatečné možnosti vypnutí produktových aktualizací navrhovatel konstatuje, že zablokování přírůstkových signaturových aktualizací je vysokým bezpečnostním rizikem a takový postup není odborníky doporučován, nicméně i tyto aktualizace mohou být za splnění určitých podmínek vypnuty. K tomu navrhovatel odkazuje na Administrační návod - strana č. 119, a v případě skenování s nízkou prioritou na Administrační návod - strana č. 64. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách nebere v potaz parametry nabízeného řešení navrhovatele, jehož antivirový agent je optimalizován tak, aby spotřebovával co nejmenší množství zdrojů v jakékoliv situaci. Konzumace systémových prostředků je dle vyjádření výrobce v případě provozu na baterii stanovena automaticky na nejnižší možnou hodnotu.

19.         K údajnému nesplnění požadavku zadavatele na ochranu mobilních zařízení navrhovatel sděluje, že funkcionalita blokování ID hovorů je z hlediska účelu plnění posuzované veřejné zakázky naprosto marginální a je běžně zajišťována standardními nástroji jiné kategorie, k nimž patří správa mobilních zařízení MDM. Tu podle navrhovateli dostupných informací zadavatel provozuje. Navrhovatel nabízí pokročilou antivirovou a antimalwarovou ochranu na mobilních zařízeních zadavatele, která dovede ochránit proti škodlivému kódu spustitelnému pomocí ID hovoru nebo textové zprávy. Navrhovatel tak nabízí vyšší stupeň ochrany.

20.         Na základě všech výše uvedených argumentů tudíž navrhovatel v závěru svého návrhu Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze dne 8.10.2018 a veškerých následných úkonů zadavatele, popř. ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

21.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 16.11.2018, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 16.11.2018.

22.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

23.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0471/2018/VZ-33941/2018/531/MHo ze dne 19.11.2018.   

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0471/2018/VZ-36011/2018/531/MHo ze dne 4.12.2018 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to informování Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení  a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

25.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0471/2018/VZ-36767/2018/531/MHo ze dne 10.12.2018 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.         

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 26.11.2018

26.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 26.11.2018, které Úřad obdržel dne 27.11.2018, přičemž konstatuje následující.

27.         Zadavatel předně uvádí, že tvrzení navrhovatele zcela odmítá jako neopodstatněná, neboť v rámci zadávacího řízení postupoval zcela transparentně a v souladu se zákonem.

28.         Zadavatel předesílá, že stanovil zadávací podmínky ve všech podrobnostech a souvislostech v souladu se zákonem a jeho základními zásadami, přičemž rovněž jednoznačně určil, že se v plném rozsahu jedná o závazné zadávací podmínky. Jako závaznou součást zadávacích podmínek, nezbytný díl nabídky dodavatele a obligatorní část (ve formě přílohy) smlouvy pak prokazatelně označil i přílohy č. 6 a 7 zadávací dokumentace.

29.         Výklad navrhovatele, že by pro plnění smlouvy neměly být závazné některé přílohy, především pak příloha č. 7, nepovažuje zadavatel za relevantní. Smlouva s dodavatelem musí být dle zákona uzavřena v souladu s nabídkou takového dodavatele (jako celkem), přičemž tato nabídka musí být v souladu se zadávacími podmínkami, které zadavatel stanoví v zadávací dokumentaci a jejích přílohách. Není tedy možné, pakliže by tak zadavatel výslovně nestanovil v zadávacích podmínkách sám, označovat svévolně některé části zadávacích podmínek za nezávazné. Zadavatel má za to, že jeho postupem nebylo připuštěno porušení zákona, změna podmínek či smlouvy, jak v návrhu naznačuje navrhovatel.

30.         K námitce navrhovatele, že zadavatel rozhodnutí o vyloučení postavil vedle § 48 odst. 2 písm. a) zákona také na § 48 odst. 2 písm. c) zákona, zadavatel uvádí, že s ohledem na průběh zadávacího řízení, resp. posouzení nabídky navrhovatele z hlediska splnění zadávacích podmínek, a protichůdná objasnění a tvrzení navrhovatele v různých fázích zadávacího řízení, byly skutečně naplněny podstaty obou shora uvedených důvodů pro vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. Odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele pak bylo dostatečné a relevantní pro obě výše citovaná ustanovení zákona; není tedy pravda, že by naplnění podmínek i pro aplikaci § 48 odst. 2 písm. c) zákona nebylo v předmětném rozhodnutí obsaženo.

31.         K námitkám týkajících se jednotlivých důvodů pro vyloučení navrhovatele zadavatel stručně sděluje, že podrobné vyjádření se ke všem skutečnostem a tvrzením navrhovatele, které jsou téměř shodně obsaženy i v námitkách navrhovatele, je uvedeno jak v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, tak i v rozhodnutí zadavatele o těchto námitkách.

32.         Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že v zadávacím řízení jednal plně v souladu se zákonem a svými úkony v zadávacím řízení zákon neporušil, a proto neshledává důvod pro zrušení jednotlivých úkonů zadavatele, natož pak dokonce pro zrušení zadávacího řízení. Vzhledem k výše popsaným argumentům proto zadavatel navrhuje, aby požadavku navrhovatele nebylo vyhověno a aby byl návrh jako celek zamítnut jako nepřípustný a neopodstatněný.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 17.12.2018

33.         Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0471/2018/VZ-36767/2018/531/MHo ze dne 10.12.2018 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 17.12.2018, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.

34.         Navrhovatel primárně konstatuje, že plně setrvává na své argumentaci uvedené v návrhu, a na tuto plně odkazuje.

35.         Navrhovatel sděluje, že byl z účasti v zadávacím řízení vyloučen za údajné nesplnění požadavků, které nejsou řádně zahrnuty do smlouvy, a nebudou tak pro vybraného dodavatele při plnění veřejné zakázky závazné. Navrhovatel opakuje, že příloha č. 7 nebyla inkorporována do návrhu smlouvy, ale návrh smlouvy na ni pouze odkazuje, aniž by však jakkoliv specifikoval její náležitosti či obsah, což objektivně nelze považovat za dostatečné, a to i s ohledem na oslabenou právní jistotu smluvních stran do budoucna. Dle názoru navrhovatele návrh smlouvy obsahuje toliko zcela obecnou specifikaci plnění, a to v příloze č. 1, kdy technická specifikace obsažená v příloze č. 7 v něm zcela absentuje. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že jeho vyloučení z důvodu nesplnění požadavků zadavatele uvedených v příloze č. 7 není možné považovat za zákonné již s ohledem na nezávaznost těchto požadavků pro vybraného dodavatele.

36.         Závěrem svého vyjádření navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že se zadavatel snaží zadat veřejnou zakázku takřka za každou cenu dodavateli, jehož nabídková cena je výrazně vyšší než nabídková cena navrhovatele, což je nejen v rozporu s konkrétními ustanoveními zákona, ale rovněž v rozporu se samotným cílem a účelem zákona. Navrhovatel upozorňuje na povinnost zadavatele respektovat zásady hospodárnosti, účelnosti a efektivního vynakládání veřejných prostředků, jak vyplývá ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

37.         Zadavatel se ve lhůtě stanovené usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-S0471/2018/VZ-36767/2018/531/MHo ze dne 10.12.2018 k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

38.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.      

Relevantní ustanovení zákona

39.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

40.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

41.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

42.         Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

43.         Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

44.         Podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.       

45.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

46.         V čl. 2. „PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, bodě 2.2 „Předmět veřejné zakázky“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je zajištění antivirové ochrany koncových stanic, serverů a mobilních telefonů, včetně zajištění případných upgradů, technické podpory a aktualizace virových databází. Veřejná zakázka je určena pro subjekty v rámci resortu životního prostředí.

Obecná specifikace je uvedena v Příloze č. 1 Návrhu smlouvy (Příloha č. 6 této ZD).

Technická specifikace je uvedena v Příloze č. 7 této ZD a bude poskytnuta na vyžádání (blíže viz kap. 12.6.9 této ZD).“.

47.         V čl. 12. „VYHRAZENÁ PRÁVA A DALŠÍ POŽADAVKY  A INFORMACE ZADAVATELE“, bodě 12.6. „Ostatní požadavky zadavatele“, odst. 12.6.10., zadávací dokumentace je uvedeno, že „[n]ěkteré části této ZD (Příloha č. 7 a část 2 Přílohy č. 8) budou dle § 36 odst. 8 ve spojení s § 96 odst. 2 ZZVZ předány dodavateli na jeho žádost osobně na CD oproti podepsanému protokolu o převzetí předmětných částí této ZD, včetně čestného prohlášení o zachování mlčenlivosti ve vztahu k ochraně důvěrné povahy informací, a to po dohodě i v pracovní den v sídle zadavatele. Osoba oprávněná žádat poskytnutí předmětných částí této ZD jménem dodavatele se musí dále prokázat dokladem, z kterého bude zřejmé, za jakého dodavatele a jakým právem takto jedná.“.

48.         V čl. 13. „PŘÍLOHY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl:

„Příloha č. 7: Technická specifikace (bude poskytnuta na vyžádání, blíže viz kap. 12.6.9 této ZD).“.

49.         V čl. 3. „PŘEDMĚT SMLOUVY“ návrhu smlouvy je uvedeno následující:

„3.1       Předmětem této Smlouvy je zajištění komplexní antivirové ochrany počítačů, serverů a mobilních zařízení před škodlivým SW a hackerskými útoky pro resort životního prostředí, včetně implementační podpory (…) v územním, časovém a množstevním rozsahu uvedeném v Technické specifikaci dle Přílohy č. 7 Zadávací dokumentace (…), jež bude poskytnuta na vyžádání (blíže viz kap. 12.6.9 ZD), zajištění dostupnosti a poskytování aktualizací virové báze a komponent zajišťujících komplexní antivirovou ochranu (…) a poskytnutí technické podpory na období pěti (5) let v rozsahu a za podmínek, které jsou blíže definovány v Příloze č. 1 této Smlouvy (…).

3.2         Nabyvatel se touto Smlouvou zavazuje zaplatit Poskytovateli za předmět plnění dohodnutou odměnu a dále se zavazuje poskytnout Poskytovateli potřebnou součinnost. Poskytovatel se zavazuje předat předmět plnění ve sjednaném čase, množství a sjednaným způsobem. Poskytovatel se zavazuje poskytnout předmět plnění v provedení a jakosti odpovídající aktuálnímu stavu technologického vývoje v dané kategorii produktů, jakož i požadavkům Nabyvatele vymezeným v Příloze č. 1 této Smlouvy a v Technické specifikaci dle Přílohy č. 7 ZD.“.

50.         Z čl. 10. „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“, bodu 10.11, návrhu smlouvy vyplývá, že „Nedílnou součástí této Smlouvy jsou její přílohy:

(i) Příloha č. 1 – Technická specifikace;

(ii) Příloha č. 2 – Zpracování nabídkové ceny [požadavky na zpracování nabídkové ceny jsou uvedeny v části 1 a 2 Přílohy č. 8 ZD (část 2 této přílohy bude poskytnuta na vyžádání - blíže viz kap. 12.6.9 ZD).“.

51.         V příloze č. 7 zadavatel stanovil, že „[t]ato Technická specifikace upřesňuje požadavky uvedené v Příloze č. 1 Návrhu smlouvy – Obecná specifikace (Příloha č. 6 ZD).“.

52.         V čl. 1. „Obecné požadavky na zajištění systému ochrany“, bodě 1.2 „Minimální požadavky na zajištění ochrany koncových stanic:“, přílohy č. 7 zadavatel, mimo jiného, požadoval „Šetření baterie notebooku – možnost odložení kontroly/provádění aktualizací, pokud je zařízení napájeno z baterie.“.

53.         V „Předávacím protokolu o převzetí částí zadávací dokumentace včetně čestného prohlášení“ ze dne 10.8.2018 je uvedeno, že navrhovatel „tímto přebírá CD s Přílohou č. 7 a částí 2 Přílohy č. 8 zadávací dokumentace (…) k veřejné zakázce (…). CD je označeno systémovým číslem NEN uvedeným výše a textem „Příloha č. 7 a část 2 Přílohy č. 8 ZD“.“.

54.         V žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, jež byla zadavateli doručena dne 14.8.2018, byl obsažen, mimo jiného, dotaz č. 8 ve znění: „ŠETŘENÍ BATERIE NOTEBOOKU TAK JAK JE POPSANÉ V ZADÁNÍ, JE NEZBYTNOU PODMÍNKOU PRO SPLNĚNÍ VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ?“.

55.         Zadavatel v dokumentu „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNA ČI DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE č. 1“ ze dne 20.8.2018 v odpovědi na příslušný dotaz č. 8 uvedl: „Ano, funkce „šetření baterie notebooku“ tak, jak je popsané v zadávací dokumentaci, je nezbytnou podmínkou pro splnění výběrového řízení.“.

56.         V „Žádosti o písemné objasnění předložených údajů nebo doplnění dalších údajů“ ze dne 1.10.2018 zadavatel navrhovateli sdělil:

„Na základě provedeného důkladného posouzení a hodnocení nabídek ze strany hodnotící komise Vás tímto zadavatel žádá o objasnění následujících skutečností:

1. Doložení splnění vybraných požadavků zadavatele dle Přílohy č. 7 Zadávací dokumentace, tzn. zda níže uvedené je zahrnuto v cenové nabídce účastníka zadávacího řízení, a to odkazem do dokumentace nabízeného produktu:

(…)

h) Minimální požadavky na zajištění ochrany koncových stanic - Šetření baterie notebooku – možnost odložení kontroly/provádění aktualizací, pokud je zařízení napájeno z baterie;

(…)

Zadavatel tímto žádá účastníka o doplnění předložených údajů s ohledem na § 46 odst. 1, případně odst. 3 zákona, tzn. doložení požadovaného odkazem do dokumentace nabízeného produktu, případně doplnění či opravu položkového rozpočtu s ohledem na výše uvedené, pokud tímto nebude dotčena celková nabídková cena.“.

57.         Dokumentem „Ministerstvo životního prostředí: Objasnění a doplnění údajů“, který byl zadavateli doručen dne 3.10.2018 (dále jen „odpověď na žádost“), sdělil navrhovatel zadavateli, mimo jiného, následující:

„Minimální požadavky na zajištění ochrany koncových stanic, napájení z baterie. Pro tuto funkci je používána politika s nastavením, které umožňuje vynutit vypnutí produktových aktualizací se zachováním signaturových k maximalizaci ochrany. Skenování je v takovémto případě prováděno s nízkou prioritou, kdy tento využívá pouze minimální část zdrojů, s nastavením možnosti odložení plánovaného skenu.

Tato funkcionalita je zahrnuta v cenové nabídce.“.

Přílohou předmětného dokumentu učinil navrhovatel Administrativní návod ve formátu PDF.

58.         V rozhodnutí o vyloučení je uvedeno, že zadavatel „tímto rozhodl v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona (…), o vyloučení účastníka zadávacího řízení SOITRON s.r.o. (…), z další účasti v zadávacím řízení (…).

(…)

Hodnotící komise provedla kontrolu podaných nabídek, resp. údajů, které byly předmětem hodnocení a posouzení z hlediska jejich správnosti a souladu se zadávacími podmínkami. Přitom mj. kontrolovala splnění zadávacích podmínek a správnost uvedených informací ve vztahu k doložení splnění požadavků zadavatele dle Přílohy č. 7 Zadávací dokumentace.

(…)

Dále zadavatel jednoznačně požadoval splnění požadavku v rámci minimálních požadavků na zajištění ochrany koncových stanic - šetření baterie notebooku – možnost odložení kontroly/provádění aktualizací, pokud je zařízení napájeno z baterie.

Účastník se v rámci výše popsané žádosti ze dne 14. srpna 2018 o vysvětlení zadávací dokumentace, konkrétně v dotazu č. 8 tázal na to, zda funkce „šetření baterie notebooku“ tak, jak je popsána v zadávacích podmínkách, je nezbytná pro splnění podmínek tohoto zadávacího řízení. Zadavatel v odpovědi jednoznačně potvrdil, že funkce „šetření baterie notebooku“ tak, jak je popsána v zadávací dokumentaci, je nezbytnou podmínkou pro splnění zadávacích podmínek této veřejné zakázky.

Z nabídky účastníka nebylo hodnotící komisi zcela jasné, zda tento požadavek byl účastníkem splněn, a tak v rámci výše uvedené žádosti o písemné objasnění předložených údajů nebo doplnění dalších údajů, zadavatel požadoval doložení splnění výše uvedeného požadavku, a to odkazem do dokumentace nabízeného produktu.

Účastník na tuto písemnou žádost odpověděl s tím, že „pro tuto funkci je používána politika s nastavením, které umožňuje vynutit vypnutí produktových aktualizací se zachováním signaturových k maximalizaci ochrany. Skenování je v takovémto případě prováděno s nízkou prioritou, kdy tento využívá pouze minimální část zdrojů, s nastavením možnosti odložení plánovaného skenu“.

Účastník ve své odpovědi uvedl, že skenování je v tomto případě (při provozu koncového zařízení na baterie) prováděno s nízkou prioritou a s nastavením možnosti odložení plánovaného skenu. V odpovědi účastníka chybí požadovaný odkaz do dokumentace, ze kterého by bylo jasně zřejmé splnění požadavku na možnost odložení kontroly, pokud je zařízení napájeno z baterie.

V odpovědi na žádost účastník konstatoval, že při napájení z baterie splní podmínku na vypnutí produktových aktualizací. Zároveň však uvedl, že signaturové aktualizace budou zachovány. Zadavatel však požadoval odložení všech aktualizací při provozu koncové stanice na baterie. Dále pak v odpovědi účastníka chybí požadovaný odkaz do dokumentace, ze kterého by bylo zřejmé splnění tohoto požadavku. Současně zadavatel výše uvedené řešení nepovažuje za splnění podmínky zadávacího řízení v případě možnosti odložení provádění aktualizací, pokud je zařízení napájeno z baterie.“.

K postavení zadavatele

59.         Úřad primárně posoudil, zda je splněn předpoklad stanovený v § 4 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona taxativně vymezuje pět skupin subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona Česká republika, kdy dle citovaného ustanovení zákona se v případě České republiky organizační složky státu považují za samostatné zadavatele.

60.         Podle § 7 odst. 1, věty první, zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku České republiky“), za stát právně jedná vedoucí organizační složky, jíž se toto právní jednání týká, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak.

61.         Z dikce ustanovení § 7 odst. 1 zákona o majetku České republiky tudíž vyplývá, že za stát, tzn. za Českou republiku, coby veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona, jednají, a tedy i veřejné zakázky zadávají, jednotlivé organizační složky státu.

62.         Podle § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky jsou organizačními složkami státu, mimo jiné, i ministerstva.

63.         S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. Ministerstvo životního prostředí, jakožto organizační složka státu podle § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky, tedy organizační složka České republiky, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tak v šetřeném případě bez nejmenších pochyb dána.         

K výroku tohoto rozhodnutí   

64.         Úřad primárně konstatuje, že mezi účastníky řízení je sporu o oprávněnosti vyloučení navrhovatele z účasti v šetřeném zadávacím řízení. Zatímco navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že splnil podmínky zadávacího řízení, a jeho vyloučení je tudíž nezákonné (viz body 11. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel, z logiky věci, zaujímá názor diametrálně odlišný, když má za to, že všechna jím učiněná rozhodnutí v průběhu zadávacího řízení jsou souladná se zákonem (viz bod 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel argumentuje tím, že byl z účasti v zadávacím řízení vyloučen pro údajné nesplnění tří konkrétních požadavků zadavatele stanovených v příloze č. 7, kdy nicméně tyto požadavky zadavatele označuje navrhovatel za nezávazné a za nevymahatelné, a to vzhledem k tomu, že příloha č. 7 nebyla zadavatelem inkorporována do návrhu smlouvy, ale návrh smlouvy na ni toliko odkazuje, což rozhodně není možno považovat za dostatečné (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Stěžejní část argumentace navrhovatele tedy směřuje, zjednodušeně řečeno, k tomu, že požadavky zadavatele stanovené v příloze č. 7 nejsou řádně zahrnuty do smlouvy na plnění posuzované veřejné zakázky, a nebudou tudíž pro vybraného dodavatele závazné; pakliže dané požadavky nebudou pro vybraného dodavatele závazné, nemůže jejich případné nesplnění příslušným dodavatelem rezultovat v jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Úřad sděluje, že dříve, než se bude zabývat tím, zda navrhovatelem nabídnutý předmět plnění veřejné zakázky skutečně (ne)splňuje předmětné 3 požadavky zadavatele vymezené v příloze č. 7, pro jejichž nesplnění byl navrhovatel z účasti v zadávacím řízení vyloučen (viz body 17. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), musí být předně zodpovězena otázka, zda předmět plnění musel vůbec tyto požadavky splňovat, resp. disponovat jimi. Úřad se proto nejprve zabýval tím, zda příloha č. 7 byla pro dodavatele závazná, a zda požadavky zadavatele v ní stanovené musely mít reálný „odraz“ v nabízeném plnění, tedy v nabídce. Pokud by totiž předmětná příloha nebyla závazná, a tudíž nebyla obligatorní součástí plnění, pak by důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nebyly dány, v důsledku čehož by postup zadavatele bylo nutné shledat nezákonným. K tomu Úřad uvádí následující.

65.         Zadavatel v čl. 2. „PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, bodě 2.2 „Předmět veřejné zakázky“, zadávací dokumentace mj. stanovil, že „[t]echnická specifikace je uvedena v Příloze č. 7 této ZD a bude poskytnuta na vyžádání (…).“ (viz bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel dále v čl. 12. „VYHRAZENÁ PRÁVA A DALŠÍ POŽADAVKY A INFORMACE ZADAVATELE“, konkrétně v bodě 12.6 „Ostatní požadavky zadavatele“, odst. 12.6.10., zadávací dokumentace uvedl, že příloha č. 7 bude dle § 36 odst. 8 ve spojení s § 96 odst. 2 zákona předána příslušnému dodavateli na jeho žádost osobně na CD oproti podepsanému protokolu (viz bod 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak bylo Úřadem z dokumentace o zadávacím řízení zjištěno, navrhovatel si dne 10.8.2018 převzal od zadavatele CD s přílohou č. 7 (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel tak měl prokazatelně předmětnou přílohu zadávací dokumentace v době přípravy jeho nabídky k dispozici, resp. byl seznámen s požadavky zadavatele v ní obsaženými. Ostatně navrhovatel ani netvrdí, že by danou přílohu ve své dispozici neměl, resp. že by mu nebyla zadavatelem zpřístupněna, kdy jeho argumentace směřuje k tomu, že požadavky zadavatele v ní uvedené nebudou pro vybraného dodavatele při realizaci veřejné zakázky závazné, jelikož tyto nebyly ze strany zadavatele řádně (dostatečně) začleněny do návrhu smlouvy (v podrobnostech viz shora).    

66.         Úřad v dalším konstatuje, že zadavatel na základě čl. 13. „PŘÍLOHY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE“ zadávací dokumentace jednoznačně učinil přílohu č. 7 jednou z příloh zadávací dokumentace, přičemž v ní mj. uvedl, že tato upřesňuje požadavky zadavatele uvedené v příloze č. 1 „Obecná specifikace“ návrhu smlouvy (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

67.         Z čl. 3. „PŘEDMĚT SMLOUVY“ návrhu smlouvy vyplývá, že předmětem smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku je zajištění komplexní antivirové ochrany počítačů, serverů a mobilních zařízení před škodlivým software a hackerskými útoky pro resort životního prostředí, včetně implementační podpory v územním, časovém a množstevním rozsahu uvedeném v technické specifikaci dle přílohy č. 7. Z citovaného článku návrhu smlouvy současně plyne, že „[p]oskytovatel (tj. vybraný dodavatel, pozn. Úřadu) se zavazuje poskytnout předmět plnění v provedení a jakosti odpovídající aktuálnímu stavu technologického vývoje v dané kategorii produktů, jakož i požadavkům Nabyvatele (tj. zadavatele, pozn. Úřadu) vymezeným v Příloze č. 1 této Smlouvy a v Technické specifikaci dle Přílohy č. 7 ZD.“ (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

68.         Jak Úřad zjistil z čl. 10. „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“, bodu 10.11, návrhu smlouvy, nedílnou součástí návrhu smlouvy jsou její přílohy, a to Příloha č. 1 – Technická specifikace a Příloha č. 2 – Zpracování nabídkové ceny. K tomu Úřad uvádí, že ačkoliv zadavatel v návrhu smlouvy označuje jeho přílohu č. 1 jako „Technickou specifikaci“, což je i název přílohy č. 7, samotná příloha nese název „Obecná specifikace“. Je přitom zřejmé, že příloha č. 7 a příloha č. 1 návrhu smlouvy obsahují jiné požadavky zadavatele, resp. příloha č. 7 rozšiřuje („prohlubuje“) požadavky zadavatele na zajištění systému ochrany stanovené ve shora jmenované příloze č. 1 návrhu smlouvy, a to co se týče centrální správy, ochrany koncových stanic, ochrany serverů a ochrany mobilních zařízení. Ostatně to, že příloha č. 7 má upřesňovat požadavky zadavatele stanovené v příloze č. 1 „Obecná specifikace“ návrhu smlouvy, uvedl zadavatel i v záhlaví přílohy č. 7 (viz bod 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pro úplnost Úřad doplňuje, že skutečnost, že zadavatel v těle návrhu smlouvy označil jeho přílohu č. 1 jako „Technickou specifikaci“, avšak daná příloha reálně nese označení „Obecná specifikace“, nezpůsobuje netransparentnost zadávacího řízení, kdy tímto neargumentuje ani navrhovatel.  

69.         Z předchozích bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí je zřejmé, že zadavatel učinil přílohou návrhu smlouvy mj. přílohu č. 1 – „Obecnou specifikaci“, nikoliv přílohu č. 7 zadávací dokumentace – „Technickou specifikaci“. Právě řečené nicméně z pohledu Úřadu nemůže vést k závěru, že požadavky zadavatele na poptávaný předmět plnění stanovené v příloze č. 7 nebyly pro dodavatele závazné, a že tedy jimi nabízené plnění nemuselo těmito požadavky disponovat, jak se domnívá navrhovatel. Dodavatelé měli koncipovat své nabídky tak, aby v nabídkách nabízené plnění splňovalo všechny zadávací podmínky a tato skutečnost z nabídek vyplývala.    

70.         Úřad na tomto místě poznamenává, že zadávací dokumentace, včetně jejích příloh, je nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, a proto zákon zadavateli ukládá povinnost vymezit jejím prostřednictvím veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli zpracovat své nabídky. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle stanovených kritérií hodnocení. V tomto ohledu je nejvýznamnější částí zadávací dokumentace přesné vymezení předmětu veřejné zakázky, které v podaných nabídkách ovlivní též další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. Zadávací dokumentace musí obsahovat požadavky a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná, správná, jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby kterýkoliv potenciální dodavatel získal představu, co je předmětem veřejné zakázky, popř. jaké jsou parametry požadovaného plnění.

71.         Úřad dále konstatuje, že povinností dodavatelů je zpracovat nabídky tak, aby tyto byly v souladu s požadavky zadavatele stanovenými zadávacími podmínkami, resp. požadavky zadavatele stanovenými v zadávací dokumentaci. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Zadavatel ve zde projednávané věci v zadávací dokumentaci stanovil, že přílohou zadávací dokumentace je mj. příloha č. 7 obsahující technickou specifikaci poptávaného předmětu plnění veřejné zakázky. Současně zadavatel v návrhu smlouvy, který učinil přílohou č. 6 zadávací dokumentace, určil, že předmětem smlouvy, a tím i předmětem plnění veřejné zakázky, je mj. zajištění komplexní antivirové ochrany v rozsahu uvedeném v technické specifikaci dle přílohy č. 7. V návrhu smlouvy zadavatel v dalším stanovil, že vybraný dodavatel se zavazuje poskytnout předmět plnění odpovídající požadavkům zadavatele vymezeným v příloze č. 1 smlouvy a v technické specifikaci dle přílohy č. 7 (v podrobnostech viz shora). Jestliže tedy zadavatel učinil jak návrh smlouvy, coby přílohu č. 6, tak i technickou specifikaci, jako přílohu č. 7, přílohami zadávací dokumentace, není možné oprávněně dovozovat, že by bylo možné považovat tyto přílohy, lépe řečeno požadavky zadavatele v nich obsažené, pro dodavatele za nezávazné, neboť předmětné dokumenty tvořily nedílnou součást zadávací dokumentace, tj. jednalo se o zadávací podmínky, a dodavatelé tudíž byli povinni, pakliže chtěli být v soutěži o veřejnou zakázku úspěšní, jejich nabídky koncipovat tak, aby tyto zcela odpovídaly požadavkům zadavatele stanoveným v předmětných dokumentech. Úřad opětovně předesílá, že zadavatel v čl. 3. „PŘEDMĚT SMLOUVY“ návrhu smlouvy explicitně určil, že předmět plnění šetřené veřejné zakázky spočívá mj. v zajištění komplexní antivirové ochrany příslušných zařízení v rozsahu uvedeném v příloze č. 7, přičemž na základě výše jmenovaného článku byl vybraný dodavatel poskytnout zadavateli předmět plnění tak, aby tento odpovídal požadavkům uvedeným v příloze č. 1 návrhu smlouvy, tj. v „Obecné specifikaci“, jakož i požadavkům uvedeným v příloze č. 7. Vzhledem k právě řečenému má Úřad za to, že nemůže obstát námitka navrhovatele týkajícího se toho, že požadavky zadavatele stanovené v příloze č. 7 nebudou při realizaci šetřené veřejné zakázky pro vybraného dodavatele závazné. Fakt, že zadavatel neučinil samostatnou přílohou návrhu smlouvy i přílohu č. 7 zadávací dokumentace, s ohledem na shora popsané neznamená, že by se požadavky zadavatele upravenými v příloze č. 7 nemusel vybraný dodavatel řídit, resp. že by nabízené plnění nemuselo danými požadavky disponovat. Úřad se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že příloha č. 7 nebyla zadavatelem řádně začleněna do návrhu smlouvy, kdy návrh smlouvy na ni pouze odkazuje, aniž by však jakkoliv specifikoval její náležitosti či obsah, což v žádném případě nelze považovat za dostatečné (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel, Úřad opakuje, v textu návrhu smlouvy určil, že poptávaný předmět plnění musí splňovat mj. i požadavky uvedené v příloze č. 7 zadávací dokumentace. Úřad nesdílí názor navrhovatele, že by tímto nebylo dostatečně dáno, že požadavky zadavatele obsažené v příloze č. 7 mají být zahrnuty do předmětu plnění veřejné zakázky, resp. že dodavateli nabízené plnění musí tyto požadavky splňovat. Úřad nadto upozorňuje, že ze zákona nevyplývá pro zadavatele povinnost učinit součástí smlouvy na konkrétní veřejnou zakázku zadávací dokumentaci, či její jednotlivé přílohy. Na základě shora uvedeného je tedy zřejmé, že dodavatelé byli povinni zpracovat své nabídky na plnění předmětu veřejné zakázky v souladu se zadávacími podmínkami, a tedy i s požadavky zadavatele uvedenými v příloze č. 7, ačkoliv příloha č. 7 není v návrhu smlouvy označena za její přílohu, nicméně samotný návrh smlouvy s předmětnou přílohou – a tedy požadavky zde na poptávané plnění – výslovně „pracuje“. Úřad má tedy za prokázané, že z čl. 3. návrhu smlouvy jasně vyplývá, že předmět plnění smlouvy musí být poskytnut i v souladu s požadavky zadavatele, jejichž výčet zadavatel uvedl v příloze č. 7. Právě uvedenému má tedy odpovídat i nabídka dodavatelů v zadávacím řízení.   

72.         K argumentaci navrhovatele, že doplnění technické specifikace do návrhu smlouvy ze strany dodavatelů bylo vyloučeno s ohledem na příslušná ustanovení návrhu smlouvy, stejně tak i vzhledem ke konkrétním ustanovením zákona (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad konstatuje, že vzhledem ke shora učiněným závěrům nespatřuje důvod k tomu, proč by měla být příloha č. 7 obsahující technickou specifikaci dodavateli „znovu“ začleňována do návrhu smlouvy, když to, že předmět plnění musí odpovídat dané příloze, stanovil zadavatel přímo v textu návrhu smlouvy a samotné plnění pak má vyplývat z předložené nabídky. Navrhovatel ve svých úvahách zcela abstrahuje od významu nabídky, v rámci které dodavatelé předkládají informace o nabízeném plnění a které jsou koncipovány v návaznosti na zadávací podmínky. Úřad tedy předmětnou argumentaci navrhovatele považuje pro rozhodnutí věci za irelevantní. Pokud jde o odkaz navrhovatele na rozhodnutí    předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R156,157/2014/VZ-15743/2014/323/PMo ze dne 25.7.2014 (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak Úřad sděluje, že z jeho pohledu nejsou závěry obsažené ve výše citovaném rozhodnutí na šetřený případ aplikovatelné. V případě veřejné zakázky řešené shora uvedeným rozhodnutím šlo o to, že zadavatel požadoval po dodavatelích učinit přílohou návrhu smlouvy konkrétní tabulku obsahující jednotkové ceny. Příslušný dodavatel přitom, zjednodušeně řečeno, nezařadil danou tabulku přímo k návrhu smlouvy, nýbrž ji začlenil na jiné místo jeho nabídky. Úřad přitom dospěl k závěru, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když nabídku tohoto dodavatele nevyřadil, přestože návrh rámcové smlouvy, jenž byl její součástí, nesplňoval požadavky zadavatele uvedené v bodě 8.1.3 zadávací dokumentace, a umožnil tomuto dodavateli na základě výzvy k písemnému vysvětlení nabídky dodatečně doložit listinu, jež měla být součástí návrhu rámcové smlouvy již ve lhůtě k podání nabídky. Úřad nicméně akcentuje, že v posuzovaném případě neměla příloha č. 7 zadávací dokumentace tvořit přílohu návrhu smlouvy, a neměla tedy být jakkoliv dodatečně přikládána k návrhu smlouvy, a to ať už ani ze strany dodavatelů, popř. samotného zadavatele. Právě řečené ovšem ničeho nemění na tom, že obsah přílohy č. 7 byl pro dodavatele závazný a požadavky zadavatele obsažené v předmětné příloze tvořily obligatorní součást předmětu plnění veřejné zakázky.  

73.         Ohledně námitky navrhovatele týkající se chybného číslování odstavců zadávací dokumentace zadavatelem (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad ve stručnosti konstatuje, že přestože zadavatel uvedl v čl. 2.2 zadávací dokumentace, jakož i v čl. 13 zadávací dokumentace a v čl. 3.1 návrhu smlouvy, odkaz na odst. 12.6.9. zadávací dokumentace, není pochyb o tom, že se jednalo o zjevnou písařskou chybu, jelikož odst. 12.6.9. zadávací dokumentace obsahuje požadavky na vypracování nabídkové ceny, nikoliv požadavky na předání přílohy č. 7 dodavatelům, kdy správně měl být uveden odst. 12.6.10. zadávací dokumentace. Úřad proto není toho názoru, že by výše uvedený postup zadavatele způsoboval netransparentnost, a tím i nezákonnost, zadávacího řízení. K tomu Úřad doplňuje, že je zjevné, že i sám navrhovatel věděl, že v tomto ohledu je relevantní odst. 12.6.10. zadávací dokumentace, když postup předvídaný předmětným odstavcem sám aplikoval a o poskytnutí přílohy č. 7 zadavatele požádal.  

74.         Úřad tedy tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že s ohledem na závěry učiněné výše byla příloha č. 7, coby nedílná součást zadávací dokumentace, pro dodavatele závazná, a tito z ní byli při tvorbě svých nabídek povinni vycházet a koncipovat je tak, aby jimi nabízené plnění zcela odpovídalo požadavkům zadavatele uvedeným ve shora specifikované příloze.     

75.         Vzhledem k tomu, že Úřad v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí dospěl k závěru, že je třeba považovat přílohu č. 7 pro účastníky zadávacího řízení za závaznou, a navrhovatel tak byl povinen zpracovat nabídku v souladu s požadavky zadavatele uvedenými v této příloze, přistoupil Úřad k posouzení toho, zda zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu se zákonem. Úřad konstatuje, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení ze tří konkrétních důvodů, jak vyplývá z  rozhodnutí o vyloučení ze dne 8.10.2018. Jako jeden z důvodů, pro které byl navrhovatel zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen, zadavatel uvedl, že navrhovatel nesplnil požadavek vyplývající z čl. 1. „Obecné požadavky na zajištění systému ochrany“, konkrétně z bodu 1.2 „Minimální požadavky na zajištění ochrany koncových stanic:“, přílohy č. 7, v němž zadavatel mj. požadoval, aby nabízené plnění disponovalo funkcionalitou „šetření baterie notebooku – možnost odložení kontroly/provádění aktualizací, pokud je zařízení napájeno z baterie“. Řešení navrhovatele obsažené v jeho nabídce nebylo dle slov zadavatele možné považovat za splňující daný požadavek, kdy přítomnost požadované funkce navrhovatel v plném rozsahu nepotvrdil ani v odpovědi na žádost, v níž zadavatel žádal navrhovatele o objasnění, zda řešení navrhovatele předmětný požadavek splňuje (viz bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad přezkoumal shora specifikovaný důvod pro vyloučení, přičemž dospěl k závěru, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen oprávněně, jelikož požadavek na odložení provádění aktualizací v jeho nabídce skutečně absentuje. K tomu Úřad sděluje následující.    

76.         Úřad opakuje, že v čl. 2. „PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, bodě 2.2 „Předmět veřejné zakázky“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že předmět plnění posuzované veřejné zakázky spočívá v zajištění antivirové ochrany koncových stanic, serverů a mobilních telefonů, včetně zajištění případných upgradů, technické podpory a aktualizace virových databází. Z čl. 3. „PŘEDMĚT SMLOUVY“ návrhu smlouvy současně vyplývá, že předmětem smlouvy je, mimo jiného, zajištění dostupnosti a poskytování aktualizací virové báze a komponent zajišťujících komplexní antivirovou ochranu. Z totožného článku je pak zřejmé, že se poskytovatel „zavazuje poskytnout předmět plnění v provedení a jakosti odpovídající aktuálnímu stavu technologického vývoje v dané kategorii produktů, jakož i požadavkům Nabyvatele vymezeným v Příloze č. 1 této Smlouvy a v Technické specifikaci dle Přílohy č. 7 ZD.“.

77.         Z předchozích bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí plyne, že zadavatel v příloze č. 7 vznesl mj. požadavek, aby nabízený předmět plnění veřejné zakázky disponoval funkcionalitou „šetření baterie notebooku – možnost odložení kontroly/provádění aktualizací, pokud je zařízení napájeno z baterie“ (dále jen „možnost odložení aktualizací“).Z uvedeného je tak zřejmé, že zadavatel požadoval možnost odložení provádění aktualizací, jestliže je zařízení, tj. notebook, napájeno z baterie. Tedy, laicky řečeno, dodavatel měl zajistit, aby na notebooku neprobíhaly žádné aktualizace v případě, že je zařízení napájeno pouze z baterie (nikoliv prostřednictvím elektrické sítě), čímž dojde k šetření baterie notebooku a prodloužení jeho „provozuschopnosti“, neboť probíhající aktualizace vykazují určitou spotřebu energie.

78.         Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že v průběhu lhůty pro podání nabídek obdržel zadavatel žádost o vysvětlení zadávací dokumentace týkající se toho, zda funkce šetření baterie notebooku, tak, jak je popsána v zadávací dokumentaci, představuje nezbytnou podmínku pro splnění požadavků zadavatele plynoucích ze zadávacího řízení (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na tuto žádost zadavatel sdělil, že předmětná funkce je takovou nezbytnou podmínkou (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí).  

79.         Z dokumentace o zadávacím řízení bylo Úřadem v dalším zjištěno, že zadavatel „Žádostí o písemné objasnění předložených údajů nebo doplnění dalších údajů“ ze dne 1.10.2018 požádal navrhovatele o objasnění konkrétních skutečností, kdy, mimo jiného, požadoval objasnit, zda nabídka navrhovatele, resp. jím nabízené plnění splňuje požadavek na odložení aktualizací, pokud je zařízení napájeno z baterie, a rovněž požadoval doložit splnění předmětného požadavku, a to odkazem do dokumentace nabízeného produktu (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V odpovědi na žádost, jež byla zadavateli doručena dne 3.10.2018, navrhovatel zadavateli sdělil, že pro funkci „možnost odložení aktualizací“ je v jeho případě používána politika s nastavením, jež umožňuje vynutit vypnutí produktových aktualizací se zachováním signaturových aktualizací k maximalizaci ochrany (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Přílohou odpovědi na žádost učinil navrhovatel dokument „Příručka administrátora“ (dále jen „příručka administrátora“) ve formátu PDF.

80.         Ze shora uvedeného lze z pohledu Úřadu učinit závěr, a sice ten, že zadavatel požadoval možnost odložení provádění aktualizací, pokud je zařízení napájeno z baterie, a to všech aktualizací bez výjimky. Jinými slovy požadavkem zadavatele bylo, aby nabízený produkt „obsahoval“ absolutní možnost odložit provádění aktualizací, pokud je zařízení napájeno z baterie, a to ať jsou aktualizace jakéhokoliv druhu, tzn. např. produktové či signaturové. Takový závěr vyplývá z prostého jazykového výkladu přílohy č. 7, kde zadavatel požadoval, aby v případě, kdy je notebook napájen prostřednictvím baterie, došlo k odložení veškerých aktualizací, tj. zadavatel tímto nepřipustil, aby některé „druhy“ aktualizací probíhaly i přesto, že je notebook napájen z baterie. Aby tedy nabízené plnění splňovalo daný požadavek zadavatele, muselo umožňovat odložení všech aktualizací, pakliže má být notebook napájen baterií.

81.         Jak bylo uvedeno již výše, navrhovatel v odpovědi na žádost zadavateli sdělil, že jím nabízený produkt (předmět plnění) umožňuje vynutit vypnutí produktových aktualizací se zachováním signaturových aktualizací. Vzhledem k právě řečenému má tudíž Úřad za to, že navrhovatelem nabízený předmět plnění nesplňuje požadavek zadavatele obsažený v příloze č. 7, a sice požadavek na to, aby v případě, že je notebook napájen z baterie, došlo k odložení veškerých aktualizací. Úřad k tomu konstatuje, že navrhovatel v návrhu argumentuje tím, že i signaturové aktualizace mohou být za splnění podmínek vypnuty, kdy odkazuje na str. 119 příručky administrátora (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad sděluje, že str. 119 příručky administrátora se týká popisu samotných aktualizací, resp. průběhu aktualizací, kdy obecné pojednání o aktualizacích má dokončení na str. 120 předmětné příručky. Úřad však zdůrazňuje, že v této pasáži příručky administrátora není žádná zmínka o tom, že i signaturové aktualizace mohou být odloženy, resp. nejsou zde popsány podmínky, jež by tento postup případně umožňovaly. Úřad naopak z příručky administrátora zjistil, že je v ní na str. 121 uvedeno následující: „Aktualizace signatur. Bezpečnostní agent Bitdefender automaticky vyhledává aktualizace signatur každou hodinu (výchozí nastavení). Automatické aktualizace probíhají tiše na pozadí (zvýraznění provedeno Úřadem, pozn. Úřadu). Pro změnu automatického opakování aktualizací zvolte z nabídky jinou možnost a nastavte ji dle svých potřeb v následných polích.“. Z uvedeného je tak možné dovodit, že pokud nabízený produkt má tu vlastnost, že signaturové aktualizace zůstanou zachovány či automatické aktualizace signatur probíhají tiše na pozadí, pak nabízený produkt nedisponuje zadavatelem požadovanou funkcí týkající se možnosti odložení provádění aktualizací, pokud je notebook napájen z baterie. I když v případě aktualizace signatur automatické aktualizace probíhají tiše na pozadí, lze mít za to, že tyto aktualizace neustále probíhají, aniž by bylo jejich provádění odloženo v návaznosti na to, zda je notebook napájen z baterie či nikoliv, což zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval. Úřad nadto podotýká, že samotný navrhovatel v odpovědi na žádost ani takovou zadavatelem požadovanou možnost či funkci nabízeného produktu, jež by umožňovala odložit provádění aktualizací v návaznosti na to, zda je notebook napájen z baterie či nikoliv, neuvedl, stejně tak ani v námitkách, popř. v návrhu blíže nespecifikoval, jak konkrétně lze provádění signaturových aktualizací u jím nabízeného plnění odložit. Navrhovatel tuto skutečnost pouze tvrdí, aniž by však za účelem její podpory předložil konkrétní argumenty, kdy z pohledu Úřadu o splnění posuzovaného požadavku nabídkou navrhovatele nesvědčí ani příručka administrátora, na kterou navrhovatel odkazuje. Lze sice připustit, že v příručce administrátora je informace o možnosti změny aktualizací, avšak z dané informace nevyplývá, že by tato změna byla možná v návaznosti na napájení notebooku z baterie – je zde totiž uvedena výchozí frekvence „každou hodinu“.  

82.         K argumentu navrhovatele, že zablokování signaturových aktualizací je vysokým bezpečnostním rizikem a takový postup není odborníky doporučován (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad sděluje, že úkolem Úřadu v šetřeném případě není posoudit vhodnost zadavatelem požadovaného řešení, tj. zda zadavatelem požadované řešení je bezpečnostním rizikem či nikoliv, nýbrž to, zda postup zadavatele při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení byl v souladu se zákonem.

83.         Úřad nad rámec výše uvedeného dodává, že žádostí o písemné objasnění předložených údajů nebo doplnění dalších údajů ze dne 1.10.2018 vyzval zadavatel navrhovatele k objasnění konkrétních skutečností z jeho nabídky, přičemž požadoval uvedení konkrétního odkazu do dokumentace nabízeného produktu. K tomu Úřad opakuje, že navrhovatel přílohou své odpovědi na žádost učinil příručku administrátora ve formátu PDF, avšak jako celek, nikoliv jeho konkrétní pasáž, čili zadavatelem požadovaný konkrétní odkaz do dokumentace k nabízenému produktu v odpovědi na žádost absentuje. Úřad zdůrazňuje, že v návaznosti na tuto část žádosti navrhovatel odpověděl zadavateli v části 8. odpovědi na žádost (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V předmětné části odpovědi na žádost však navrhovatel ani neuvedl, kde (např. konkrétní strana příručky administrátora) by mohl zadavatel případně ke splnění dané funkcionality nabídkou navrhovatele získat bližší informace (k tomu srov. např. část 5. odpovědi na žádost, kde navrhovatel odkazuje na konkrétní stranu příručky administrátora, obdobně pak i část 10. odpovědi na žádost obsahující odkazy na konkrétní webové stránky). Úřad tedy shrnuje, že navrhovatel zadavateli neprokázal, že jím nabízené plnění umožňuje odložení veškerých aktualizací, pakliže je notebook napájen z baterie, stejně tak splnění daného požadavku nedoložil konkrétními argumenty ani v průběhu vedeného správního řízení. 

84.         Úřad k výše uvedenému dále sděluje, že zadávací podmínky jsou základním „kamenem“ zadávacího řízení, neboť obsahují veškeré podmínky či pravidla pro dané zadávací řízení. Z tohoto důvodu jsou kladeny vysoké nároky jak na jejich stanovení, resp. přesnou a jednoznačnou formulaci ze strany zadavatele, tak rovněž i na jejich důsledné dodržování ze strany dodavatelů, kteří se o příslušnou veřejnou zakázku ucházejí. K tomu je zapotřebí dodat, že zadavatel je v průběhu zadávacího řízení povinen dbát náležitě na to, zda jsou zadávací podmínky ze strany jednotlivých dodavatelů dodržovány, resp. zda podané nabídky zadávací podmínky skutečně kompletně splňují.  V případě, že zadavatel zjistí nějaký „nesoulad“, tzn. že nabídka nesplňuje zcela zadávací podmínky, resp. požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci, musí tento nesoulad vést zásadně k vyřazení nabídky a následně k vyloučení příslušného dodavatele ze zadávacího řízení. K výše uvedenému lze v obecné rovině doplnit, že zadavatel je oprávněn využít postup podle § 46 zákona, kdy podle § 46 odst. 1, věty první, zákona platí, že zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Současně však nicméně Úřad upozorňuje, že se jedná o právo, nikoliv o povinnost zadavatele, což je ostatně zřejmé z formulace „zadavatel může“ obsažené ve výše citovaném ustanovení zákona. Pokud se zadavatel rozhodne pro postup podle § 46 zákona, je současně povinen dodržet základní zásady zadávacího řízení, tzn. použít případně tohoto postupu vůči všem účastníkům zadávacího řízení. Ve zde projednávané věci, Úřad opakuje, zadavatel po dodavatelích v čl. 1. „Obecné požadavky na zajištění systému ochrany“, konkrétně v bodu 1.2 „Minimální požadavky na zajištění ochrany koncových stanic:“, přílohy č. 7, mimo jiného, požadoval splnění funkce „šetření baterie notebooku – možnost odložení kontroly/provádění aktualizací, pokud je zařízení napájeno z baterie“. Je tedy zřejmé, že dodavatelé měli povinnost, jestliže chtěli být v zadávacím řízení úspěšní, nabídnout zadavateli takové řešení, které tuto funkci odložení provádění všech aktualizací, pokud je notebook napájen z baterie, umožňuje. Úřad akcentuje, že pokud by měl zadavatel zájem na tom, aby některé typy aktualizací přesto probíhaly, stanovil by tak v zadávacích podmínkách. Takto však zadávací podmínky nastaveny nebyly, tj. povinnost splnit požadavek zadavatele na možnost odložení prováděných aktualizací, pokud je notebook napájen z baterie, se prokazatelně vztahovala na všechny aktualizace, což zadavatel výslovně opětovně potvrdil v rámci vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 20.8.2018.

85.         Jak již bylo Úřadem popsáno a postaveno najisto v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatelem nabídnuté řešení (předmět plnění), které umožňuje vynutit vypnutí produktových aktualizací se zachováním signaturových aktualizací, pokud je notebook napájen z baterie, nelze považovat za splnění požadavku zadavatele. Nelze tedy konstatovat jinak, než že navrhovatel nesplnil zadávací podmínku stanovenou zadavatelem v čl. 1. „Obecné požadavky na zajištění systému ochrany“, konkrétně v bodě 1.2 „Minimální požadavky na zajištění ochrany koncových stanic:“, přílohy č. 7, týkající se požadavku zadavatele na to, aby nabízené plnění umožňovalo odložit provádění aktualizací, pokud je notebook napájen z baterie. Vzhledem k právě řečenému tudíž Úřad uvádí, že pakliže zadavatel navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona z účasti v šetřeném zadávacím řízení vyloučil, postupoval v souladu s citovaným ustanovením zákona, neboť nabídka navrhovatele nesplnila zadávací podmínky.      

86.         K dalším skutečnostem namítaným navrhovatelem Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo zadavatelem učiněno, jak Úřad odůvodnil výše, v souladu se zákonem, považuje Úřad již za nadbytečné zabývat se ostatními namítanými skutečnostmi a argumenty navrhovatele. Úřad konstatuje, že se k dalším skutečnostem, jež navrhovatel ve svém návrhu uvádí, nevyjadřuje, a to s odkazem na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, č. j. 2 A 2/99-20 ze dne 24.6.1999, který judikoval, že za situace, kdy existuje alespoň jediný oprávněný důvod k vyloučení uchazeče, je nadbytečné zkoumat další namítané důvody pro vyloučení. Přestože se tento rozsudek vztahoval k dnes již neplatnému zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je závěr v něm zaujatý aplikovatelný i v nyní projednávané věci. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu, tj. že zadavatel vyloučil navrhovatele v souladu se zákonem, vliv. Úřad tak shledává přezkum dalších důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení za nadbytečný v případě, kdy byl Úřadem prokázán alespoň jeden důvod za oprávněný. K tomuto postupu Úřad přistoupil v souladu se zásadou procesní ekonomie, neboť považuje za neúčelné, aby se věcně zabýval všemi důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v případě prokázání oprávněnosti alespoň jednoho z nich, tedy aby k prokázání či vyvrácení existence dalších důvodů prováděl rozsáhlé dokazování, jež dále zatíží účastníky řízení a případně též nedůvodně pozdrží průběh přezkumného a zadávacího řízení, když i po posouzení těchto skutečností by se na výsledku rozhodnutí nic nezměnilo.

87.         S odkazem na předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí tak Úřad konstatuje, že se blíže nezabýval ani argumentem navrhovatele, že zadavatel postupoval nesprávně, když při jeho vyloučení použil odkaz na § 48 odst. 2 písm. c) zákona (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vzhledem k tomu, že zde prokazatelně byl dán důvod pro vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, považuje Úřad za irelevantní zabývat se v podrobnostech tím, zda byl zadavatel oprávněn vyloučit navrhovatele z účasti v šetřeném zadávacím řízení i podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona.    

88.         Ve světle všech shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tedy Úřad uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když dne 8.10.2018 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, když údaje předložené navrhovatelem nesplňovaly zadávací podmínky, neboť navrhovatelem v nabídce předložené řešení nesplňuje funkcionalitu týkající se odložení provádění aktualizací, pokud je notebook napájen z baterie, přestože tak zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval, a proto Úřad podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele zamítl.    

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10 – Vršovice

2.             INDOC s.r.o., Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6 – Břevnov

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy